Popravdě moc se ve vašem popisu nevyznám. Místo metafor by byla lepší odborná terminologie.
Sebral jste nějaký roj a nějak divně, když byla matka mimo. Nebo několik rojů do sebe. S tím já nemám žádnou zkušenost a asi jsem to ani nikdy neviděl. Ale četl jsme o tom.
Roj se skutečně usazuje vysypáním na otevřený vystrojený úl. Že se jim dovnitř nechce hned by mohlo být pochopitelné a nebo se to dá načíst, čímž = načtením základů, by měl každý začátečník začít. Než se stáhnou do úlu trvá do hodiny, obyčejně asi půl hodiny. Žádné “sajtny” v podobě dalšího prázdného truhlíku se nedávají. Po vysypání, na HL rámků se udělá ze včel “kopec” a ten pomalu vtéká mezi rámky. Hodně zmatených včel se někdy rozleze po úle. OK, je otevřené česno, ony to najdou. Pak je nutné nějakou deskou zakrýt strop a nechat jen mezerku aby se stáhly dovnitř. Ale tohle prostě není dobré, lenochům se zdá, že něco urychlí a přitom je to právě naopak. Popíšu jak se roj usazovat má. Je to v každé starší čeké knize!!! A nepochybuju že i slovenské, nemusíme koukat k cizákům a už vůbec Západním, my a Slováci jsme skutečné včelařské velmoci!
Roj se nesbírá do sudu, kýblu ani krabice. Musí to být roják, bedna s větráním. Ovšem větrání - obyčejně je to nejméně půlka delší, tedy boční stěny, musí být před sbíráním roje zakryté. To proto, že by se pak část včel zavěsila z venku na včely uvnitř a nikdo s nimi nehne. Prostě se sejto odkrývá až když je roj v bedně a ve sklepě.
Jak tedy sebrat roj - ideální podmínky:
Pod roj se dá roják, setřese do něj většina včel a v mračnu včel, které se vždy vznesou, se položí roják na zem a přiklopí víkem tak, aby zůstala asi centimetrová skulina na kratší straně rojáku nad česínkem (to musí vždy roják mít a musí být otevřené). Roj, pokud je v něm matka, vydává silnou vůni a ta neomylně navede vzneslé včely a ty, které spadly při setřásání mimo, do rojáku, který je už položený na zemi, ve stínu. Trvá to asi 1-3 hodiny. Když je klid, opatrně se omete skulina a víko se zavře napevno a nechá se už jen česínko. Je dobré to nechat pod stromem ve stínu do večera a nebo do úplného stažení včel.
Když se roj sebere do toho, co je po ruce - kýbl, sud, pak se MUSÍ VYSYPAT DO ROJÁKU!!! Který má větrání jak je výše vysvětleno.
V rojáku se má 24 hodin věznit v temnu a chladu, tedy ve sklepě.
SPRÁVNĚ usazujeme roj takto:
Na požadované místo se postaví vystrojený úl, kterému se otevře maximálně česno. O česno se opře deska široká asi jako úl, radě+ji tak 50-60 cm široká a asi metr dlouhá (používal se řeznický zabíjačkový vál), newbo prostě co je po ruce. Podloží se, aby byla skloněná asi pod úhlem 5-15 stupňů tak, aby to měly včely k česnu do kopce. Je dobré na kraje položit latě, třeba odřezky střešních latí a vytvořit tak jakési sajtny. To nasmněruje včely správným směrem a hodně to zabrání “přetečení” zmatených včel po vysypání na strany a na zem.
Na tento náběh se vysype z rojáku odvčera uklidněný roj ze sklepa. Celý roj visí na víku rojáku. Po odjištění zavíracího systému opatrně zvedneme víko i s celým rojem, klidně, velmi opatrně a pomalu, bez trhání a otřesů přeneseme včely zavěšené zespoda na víku nad “vál”. Víko nakloníme na stranu a prudkým trhnutím shodíme celý roj doprostřed válu. Včely v pár vteřinách neomylně zamíří PĚŠKY do česna, obyčejně moc včel nevzlétne, většinou žádné. Než se nastěhují do úlu to může trvat hodinu i déle.
Pak není žádný problém s víkem, sajtnama kolem úlu a dalšími nesmysly jako když se sype roj rovnou do úlu horem. A mimochodem, usazování roje je tak strhující divadlo, včely neútočí a lidé žasnou nad jakousi organizovaností dějů, které včely předvedou, že právě toto může nastartovat zájem o včelařinu dalších člernů rodiny, třeba dětí. Pro mě to v dětství byly nejúžasnější zážitky u včel, tehdy se chovaly velmi agresivní včely, ale při usazování roje byly jak beránci.
Když se roj usadí hned bez uklidnění v chladu a temnu, reálně hrozí, že z úlu uletí zase na strom, někdy na stejný, klidně ale na jiný. Ony vůbec nechápou, že už byly v úle, myslí si, že je asi bouřka srazila na zem do nějakého kýblu, sudu nebo kam a to ony neznají. Ony znají, že mají po vyrojení sedět na stromě a tam se “rozmyslet” co bude dál.
Do úlu pro usazení roje se nikdy nesmí dát jakékoliv jídlo!!!!!!!!!! Když souše, tak ale ÚPLNĚ suchá! Roj má v sobě nasáté jídlo na 3 dny. Jestli jsme ho chytili v den vyrojení, den ho vězníme, další 2 dny se nekrmí. To proto, že reálně hrozí, že se v novém úle roj opět nacucá zásobami a letí. Důvodem je pud, vysvětlím to pod článkem - 1.
Správné vystrojení úlu pro roj.
Roj hodně dobře staví, nic se mu v tom nevyrovná a je nutné toho maximálně využít. Aby matka mohla začít ihned klást a aby včely měly kam “složit” zásoby, které mají nasáte v medných volátkách a mohly začít pracovat, dáme jako čtvrtou suchou souši, stačí půlka, nebo požranou od motýlice a nebo nějak poškozenou. Neměla by být stará a hnusně černá, stačí jí i půlka. Klidně použijeme i panenskou. Vedle té souše se dají z každé strany prázdné rámky pro volnou stavbu (jak musí vypadat popíšu pod článkem - 2), polopatě: JEDEN A JEDEN. Pak po mezistěně a pak zase prázdné pro VS. Nesmí se dát jen VS, stavěly by šikmo a ignorovaly by rámky a to i když by nahoře měly ty rámky proužky mezistěn. Někdy možná ne, většinou ale ano a proto to nikdy neriskujeme.
Pokud přišla souše na pozici 4 od česna (vždy je vše od česna, které NIKDY NESMÍ BÝT UPROSTŘED!!!!), pak je u přední stěny rámek na VS. Směrem dozadu = od česna se střídají M a rámky pro VS.
Třetí den po usazení neprohloupíme, i když je snůška, dát roji krmení, asi litr a zásadně jen a pouze 1:1. Ostatně kdo chce včelařit bez úhynů, nesmí dát hustý roztok nikdy a nesmí nikdy použít žádné syntetické krmivo pro včely. Hned se nestane nic, pak ale vč často uhyne, nebo neprospívá, stagnuje a zaostává, nemá “jiskru” a včelaři se strááááášně diví jak se to mohlo stát?
Pro mě je docela mrzuté, že se začátečníci neobtěžují si sami načíst základní zásady a postupovat podle nich. Když už jsem to tu napsal, aspoň si to někam uložte a s odstupem pár dní si to znovu čtěte až to budete doslova sypat z rukávu i o půlnoci a potmě.
1 - Roj má naprogramováno přírodou nebo Bohem, že má oletět daleko od původního příbytku, aby potravně nekonkuroval původnímu včelstvu. Ovšem v okamžiku vyrojení to dost dobře nejde, včely jsou těžce nasáté potravou. Jenže opoustit úl musí ve chvíli, kdy zavíčkují první rojový matečník. Když je mizerné počasí, mají na vyrojení asi 6-7 dní a pak letí i kdyby se v deštivém počasí udělal hezky jen na čtvrt hodinky. Takže těžké nasáté včely, které tvoří roj, v drtivé většině usednou někde poblíž. Odtud roj vysílá pátračky aby našly nové doupě. Jak se jim to podaří, roj odletí na nové místo.
Jestli včelař pospíchá a nebo to nezná, nevzdělal se, a cpe hned chycený roj do úlu, nechtějí do něj, nevědí, co se s nimi děje a “vědí”, že musí sedět na stromě a vysílat pátračky. Že je včelař do vhodného úlu už dal dost často “nepochopí” a uletí zase na nějaký strom.
2 - Rámky pro VS by stačily jen s horní loučkou opatřenou voskovou linkou, proužkem meztistěny a nebo jen T- loučkou (můj vynález inspirovaný Langstrothovým řešením, někde je to detailně popsáno) a nebo HL, na kterou se na její “bříško” přibije obyčejná řeznická špejle. Ta vytvoří jakousi "ploutev" - obdoba T-loučky. Na tom včely začnou vždy neomylně stavět. Tedy když není víc rámků pro VS vedle sebe.
Ovšem pak by rámky, zejména vysoké 30 cm, nebyly nijak vyztužené a s takovými se včelaří obtížně, hrozí vylomení i při malém náklonu. Proto musí mít rámek pro VS vodorovnou příčku, nejlépe asi tak dvě pětiny vnitřního prostoru rámku odspoda. Jako tato příčka poslouží dokonale vložená T-loučka, nebo obdoba se špejlí a nebo hranolek 10x10 mm nakoso tak, aby mířil hranami nahoru a dolů a vytvářel jhakési břity. Velice se mi osvědčila silná špejle, seženou se špejle o průměru 4 mm dlouhé 40 cm a úplně postačí, dají se ale koupit i špejle silnější. Výhodou výztuhy je to, že stavět začnou dvě party stavitelek. Špejle a hranolek nakoso poslouží i k tomu, že včely propojí plást v jeden celek. Jak se použije T-loučka, reálně hrozí, že horní část plástu nepřistaví k T-loučce a nechají pod plástem (horní částí) stejnou mezeru (obyčejně je vysoká 18 mm), jako nechávají pod plástem vždycky.