Příspěvky uživatele

Jako se i příslovečný mistr tesař někdy utne (jde o to, aby to nebylo často), podařilo se mi vyprovokovat těžkou slídivost. Popíšu detailně jak.

Navečer jsem pracoval s pěknými oddělky, bral jim nevhodné rámky a přidával jiné. Taky jsem jeden odd konečně překládal z plemenáče do úlu. Odebrané rámky jsem ihned pečlivě ukládal do plemenáče, včelotěsně uzavřel strůpkem a deklem. Vím bez přemýšlení jak na to, dělal jsem to snad tisíckrát. Plemenáč jsem poponesl k “základně” kde mám zázemí.

Dopoledne jsem musel někam odjet a něco mi říkalo, že se nemám zdržovat obědem. Tušení bylo správné, vše jsem sice pečlivě zajistil, jen očkový uzávěr, nahrazující u plemenáče česno, nějaký mamlas večer po práci nezavřel.

Zlikvidoval jsem příčinu a do hodiny byl klid. Včely ale slídí, vletují do otevřených oken bytů sousedů, do dřevníků, do otevřených okýnek aut, prostě všude, jsou stejně vlezlé jako vosy. Protože ale včely jsou pracovitý užitečný hmyz a vosy protivný zlodějský xindl k ničemu, jak zmizí příčina, do hodiny se včely uklidní a letí po jiné snůšce, hledají pořádnou “práci” a loupí jen když udělá včelař chybu. Ovšem vosy na “bojišti” zůstaly snad v 4-6 x větším počtu. Jako by viděly na včelách, že je v dotyčné lokalitě co krást, tak se na tom snažily přiživit. Když ale zdroj zmizel, nerozletí se po práci, jako včely, ale vysírají dál. 

Kdyby někdo věděl o jedu, který by se dal vosám, odnesly si to domů, nakrmily plod a pak pochcípaly, dal bych za tip nevím co! Přesně takhle se bude muset vypořádat včelařství s asijskou sršní, jen se o tom takto veřejně nebude psát. Ona skutečná krize přiměje lidi přestat si hrát na kra.iny a jednat sebezáchovně. Přesně tak to dopadne s green dealem. Lidi nevědí roupama co by vymýšleli za dekadentní nenormální zvrácenosti - viz OH a jen skutečný problém a jen nouze lidi přiměje bránit se úchylným nápadům, jako je práve green deal a další zhovadilosti. Ano, to je dle mě úchylnost a nejde jen o sexuální hnusy, ale i idiocii s ochranou všeho škodlivého a nenormálního na úkor dobrého.

Je nutné skončit pokrytectví. Jako zemědělec plošně tráví vše živé na určitém ohraničeném teritoriu - jinak by se nevyrobilo jídlo pro lidi a zelení magoři to musí mlčky trpět, přesně tak se budeme my na územích, kde se chová včela, vypořádávat se škůdci. Ovšem zatím si na včelaře ekoteroristi troufnou, protože je jich málo a Svaz je neschopný se za své členy brát. A tak to bude nejdřív tajně řešit každý sám. Jako nemilosrdně likvidujeme vosy.

Tohle se mi líbí. Než přeřezat VŠECHNY NN 15 na půlku, tak snad vážně raději JEDEN zvedák. Má na můj vkus nesmyslně malá kolečka, vhodná tak na beton či dlažbu beze spár. Ovšem už jen bantam 15 cm by to asi vyřešil. 

V nástavcích nemám vyfrézovaná "ucha" ale pod horním okrajem mám úchopové lišty, jen na bocích, tedy na stěnách, ve kterých sedí ouška rámků. Totiž, držáky jsou kvůli délce vyfrézovaných drážek krátké a tudíž to bude mít bídnou a nebo nižší stabilitu.

Ale líbí se mi, že to vlastně funguje jako rudl. Takhle nějak to měl ten, co to poháněl akuvrtačkou a to je zbytečná komplikace, klika je jednodušší a funguje vždy bez baterie a vrtačky - motůrku.

Na druhou stranu “čtvrtmedníky” by zase taky řešily všechnu ostatní manipulaci s pro mě už těžkými nástavky. Mám o čem přemýšlet a co řešit, děkuju oběma za tip. Jsem velmio konzervativní a tak mi “novinky” dlouho trvají.

Děkuju vám za vysvětlení. A ano, mladí raděj 15 minut čumí na nějakou kravinu než by 15 sekund četli!!!!! Ono jde o to, že se jim kvůli počítačům, mobilům a technologiím odmala nedovivinou mozky a oni potřebují jako primitivní divoši v pralese piktogramy, nejlépe pohyblivé obrázky (a jednoduchou výrazově chudou, ale snadno naučitelnou hatmatilku místo civilizovaného jazyka). Z písma umět vytvářet v duchu smysluplné obrazy jejich mozky neumí. Škody na myslích dětí a mladých jsou nevratné, je to stejné, jako když by se někomu nevyvinuuly oči, může chtít vidět sebevíc, ale nepůjde mu to.

No a reklama je zabiják všeho a touha po penězích z nich je děsivá. Bohužel když z rodin, ale hlavně ze škol, kvůli záměru majitelů zeměkoule, kteří chtějí masy lehko ovladatelných blbů - kvůli tomu je inkluze ve školství - vycházejí hlupáci, schopní jen napododobovat vzory - nebyli jsme jiní, etalonem krásy byly za mého mládí umaštěné dlouhé vlasy a hlavně celkově vypadat co nejnemocněji a nejzanedbaněji, z nových riflí jsme dřeli cihlou a rejžákem barvu, aby z nich byly co nejrychleji ošoupané montérky (dnes si ťukám do čela). Dnes to dovedli výrobci dál, rovnou to odřené a s dírami vyrábějí. 

Prostě děti tráví ve škole, družině a zájmových kroužcích víc času jak v rodině (rodině povětšině nekvalitní bez zájmu o dítě a jeho duši) a tak se stalo, že neumí dle Sókrata, Platóna, Aristotela a dalších rozpoznávat co je správné a co ne, co je ohleduplné a co hulvátské a tak dále. Pak klidně třískají s dekly, drtí včely po stovkách, a celkově se včelami zacházejí jako negramotní debilové z pralesa. I když, divoši z pralesa by se asi ke všemu živému, od čeho potřebují osoh, stoprocentně chovali jinak než se dnešní mladí ke včelám.

Pamatuju si, jak mi nešlo v mých třeba 5-8 letech do hlavy, že jí jen člověk a má jídlo. Zvířata žerou žrádlo a krmení. Jedině člověk může umřít, zvíře chcípne nebo zdechne. Jen včela umírá a nechcípe, nežere ale jí, a její potrava je jídlo nebo zásoby, určitě ne žrádlo. Otec mi vysvětlil, že v dobách ještě před knězem Adamcem se evropský civilizovaný svět dohodl na tom, že včela zasluhuje tak velkou úctu, že bez ní nemůže člověk přežít a jako výraz úcty k tomu faktu bude mít jediná včela tu výsadu, že se o ní bude hovořit, MEZI CIVILIZOVANÝMI LIDMI jako o člověku. Ve škole se mi děti smály a soudružky dřív nemusely mít vysokou školu a tak mě učily dvacetileté slečny s vymletými soudružskými mozky. Zastal se mě jednou starý učitel - bylo málo učitelů, komunisti dali inteligenci do dolů a k dobytku nebo k popelářům a tak ten pán ještě v 70 učil. A řekl mi přede všemi, že mám kvalitní rodiče, když mi to takhle vysvětlili a že slušný člověk nehezky o včele nemluví.

Jsem s tím dneska směšný? To je mi fuk. Nikdo, kdo se chce považovat za mého přítele nebo známého nesmí o včelách nehezky ani mluvit, natož smýšlet. Tím já poznám civilizovaného člověka s dostatečným IQ. 

Mě u videí stačí, že protagonista řekne, že dá včelám plásty vyřžrat a video vypínám a tím dotyčným neskutečně pohrdám. Kor když jeden vyndá z pomyslného mrazáku zaostalou metodu převěšování plodu a omezování matek v kladení, nazve to přeužívaným latinským výrazem pro nejvyšší superlativ, ve vidích maluje na tabule schémata a grafy a dělá vědu z překonaného nesmylu. A pak tentýž dá včelám VYŽRAT zásobní plásty nebo těsto či synťák, se kterým kšeftuje? Já pak videa těchto “tvůrců” neumím dokoukat. 

Karel Kryl v jedné své písni zpívá o katu, co o morálce káže a dává to jako obrazný etalon úpadku lidskéhoho myšlení, vnímání světa a vztahů, morálky. A mě “včelař”, jehož včely žerou, nemůže nic naučit. Jsem proti němu když v ničem, tak v etice a morálce velikán!

Možná někdo dočítá moje dlouhé příspěvky do konce a možná je někdo i úplně chápe. Proto vás všechny upozorním (opět) na latinské slovo optima

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=optima&typ_hledani=prefix#google_vignette

Je to nejvyšší stupeň superlativu a já jak uslyším, že někdo řekne slovo “nejoptimálnější” vím, že je nevzdělaný a že se jen snaží oslnit světově znějícím pojmem, kterému ale nerozumí. A na počtu jeho titulů nezáleží, myslím že můžeme vidět právě v této naší vládě, že nejtitulovanější člověk ve státě není nejkvalitnější nejvyšší ministr.

Prosím vás lidi. Stupňování (primitivní jazyky ho nemají) znamemá asi toto.

Nějaká věc je a je normální v základním působku. Jestli je ta věc dobrá, což je první stupeň. Ale ta stejná věc nabyde nějakou o malinko vyšší hodnotu či význam, je lepší a to je druhý stupeň superlativu. Třetí, nejvyšší spupeň zní v civilizovném jazyku jako nejlepší.

Právě slovo optimální znamená nejvyšší možný superlativ a jakmile někdo řekne, že je něco nejoptimálnější, ukazuje tím, že je nevzdělaný a vyjadřuje se jako křupan. Předřadit předložku nej před slovo optimální v překladu zní doslova jako nejnejlepší.

Jako důkaz přidávám názor moderního "jazykovědce" a sám se stotožním pouze s komentátorem s nickem Defo. Je na každém, jak se bude vyjadřovat a ano, lidí jako Dofos bude rapidně ubývat. Ovšem to samosebou neznamená, že bychom měli dopustit, že se místo mluvení bude hýkat. Nejlépe Anglicky, chtělo by se dodat. I Defo si myslí, shodně se mnou, že je to celé záměr, jak jasně dokládá jeho poslední věta. A ano, současná čeština má dekadentní tendenci. Slovo dekadentní znamená úpadkový.

https://www.ascestinaru.cz/lze-stupnovat-adjektivum-optimalni/

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=dekadentn%C3%AD&typ_hledani=prefix#google_vignette

Možná bych měl mlčet, možná se čeká, co tomu řeknu. Video pěkné, Mínu nemusím, ale včelař super, mladý, hezký člověk, umí mluvit, nemá trému, je sebejistý a je to naděje, že včelaření nezahyne se starci, kteří převažují.

Musí se uživit a tak Singer. Jak špatný a proč je to kmen pro běžné včelaření nevhodný, jsem vysvětlil mnohokrát. Taky video hned dává důkaz, tři bedny 39x24x11 + jen jeden medník? Nevím, kolik mají snůšek, ale jeden medník 24 je asi 25 kilo medu. Dvakrát? To je pak 50. Blaník i se 24 to má jinak. Má plod vždy jen v jednom VN + TL kde je ale většinou jen trubčí plod, do dělničiny v TL málokdy vč dělničí plod dává. 

Blaník má nízké dílo pro med pouze panenské.

Včelař má špatně mezerníky a má nastavené můstky jak na HL, tak i na SL. Když dává rámek do nástavku nad mřížku, je zřetelně vidět, že se rámek kácí, nevisí za ouška. To se dole opřel o mřížku můstkem na SL. Jestli tam byla zrovna včela nebo několik, nepřežila to. Mě by to vadilo, většině to holt nevadí, nová doba.

Lidi, kolegové, včelaři. Mezerník na HL je superkravina na entou. Když se vytahuje rámek, ten první, mezerníky vedlejšího rámkou orvou plod a válcujjí včely, které mají tu smůlu, že jsou v nesprávnou chvíli na blbém místě na tom vytahovaném rámku. Taky se takto dá zničit matka.

Tohle je relikt zadováků, kdy se rámky vyndavaly kleštěmi vodorovně a tak mezerníky na HL nevadily. Naopak by vadily na BL kleštím, kterými se rámky za horní roh rámku uchopovaly. Stačí dát mezerníky na BL a nemůže se to stát. Pro mě je až děsivé, že tak hezký, mladý a vzdělaný člověk na tohle nepřijde sám. Taky je vidět jak mezerníky kolidují když rámek otočí. Pak se mezerníky umí potkat a na opačné straně nevymezuje mezeru nic. Stačí jen minimum myšlení a hlavně ohleduplnosti, na to není potřeba být Einsten!

Mladý včelař se vším tříská, ne tolik jako Sedláček, ale já tohle nemám rád.

Přelarvování a chov ukazuje zmatečně, nepřehledně, já měl co dělat ho sledovat a chápat, plete se v počtech dní, škoílkovat tzen den kdy zavíčkují matečníky je nebetyčná hloupost. Ukazuje zbytečně “nenažranou” složitou metodu při matce. Tohle dělají velkopodniky aby nepřišly kvůli chovu o med. Prostě na chov se vyčlení jedno vč, med se oželí a matky přece mnohonásobně vynahradí ušlý med. Smutné, pro mě rozhodně. Přesněji, poměrně moderní je hcov ve sběrném oddělku a to je ještě lepší než v chovném vč, kde by se musel pořád snímat a vracet medník. Nakonec zbyde silný oddělek.

Zábavné je, kolik N rámků má ve VN. Já tohle zásadně nedoporučuju. Ale je zjevné, že i on si nechává medové polorámky a takhle to dopadá když je vč hodně a někde se zapomenou. Tohle doporučuji všem, nechat si pro každé vč nejméně 3 polorámky se skutečným medem.

Celkově má staré ohavné dílo. 

Dostalo mě, jak po vyndání smyku smete nemotorné zmatené mladušky do díry tím krycím prkýnkem. Mrzí mě, že tak hezký člověk je tak bezohledný k tomu tvorovi. Holt nová doba a já jsem už asi fakt do starého železa.

Celkově ale musím říct, že to je po velmi dlouhé době konečně video, které, až na těch pár (našel bych jich víc) detailů, je perfektní a když budou všichni začátečníci zacházet se včelami aspoň jako tento mladý včelař, bylo by to nádherné!

Letos (jsem na CHZ teprve od zimy) jsem sem dával (dával to romaning, já to neumím) jak vypadá můj otevřený úl, jak jsou horní loučky ABSOLUTNĚ čisté. Radím si to tu najít a dělat to jako já. Já pak nezničím jedinou včelu!!! A když uslyším a nebo ucítím jak to chrupne když nějakou včelu nechtíc rozmáčknu, zamrzí mě to. Jsem směšný? OK, nevadí mi když se mi za tohle bude někdo pošklebovat. Je to můj svět a do toho “normálního” bych já nechtěl, snad jen s pistolí u spánku. A že jsem moc velký estét a pedant? Bůh mě obdařil myšlením a kupecké počty fakt umím. A tak je nutné si uvědomit, že výchova každé včely stojí včelstvo (a tedy i mě) nějaký med a nějakou energii, kterou musí včelstvo vydat. Jestli zbytečně drtím a zabíjím včely, jsem prase jako člověk a blb jako počtář!

Nevčelařím primárně z nenažrané touhy po max zisku. V první řadě včelařím pro radost, pro pomoc přírodě nejefektivnějším opylovačem. Taky pro můj pocit z dobře vykonané práce pro lidi obecně - většina má huby plné planety a ekologie, ale chová se ke světu kolem sebe jako prase a pak se stejně chová i k jiným lidem.

Skoro dobře. ALE!

Jeden rámek s prkýnkem je bez plodu, nastavovaný a černý, jenže je v něm pyl. Ale ten pyl by měl přijít za poslední plodový, je ho škoda. A víte co Martine? Dejte jako krycí tmavší rámek z pozice 3 a jedničku na pozici 2. Do dvojky už klást nebudou, ale zaplní ho zásobami. A my potřebujeme nutně, aby před chumáčem byly vždy nejméně dva zásobní a pak teprve plod. Kde se vylíhne poslední plod, tam chumáč zasedne.

Kdyby se stalo - bylo to bezmatečné, že to v zimě hodně zeslábne, světlý žemlák nebude po půlce nebo koncem února vyjedený a bude se zužovat, odebere se a uschová jako zásobní na přidání některému vč později, když se už rozšiřuje. První M na konci jív jde dát jen fakt pěknému vč. Ta slabší se rozšiřují zásobákem a je pak ideální, když je takhle mladý.

Kdybyste si pořídil balonová krmítka, budete je mít po zbytek života. Za mě byly balony skleněné, nekvalitní, sklo zestárlo a  zkřehlo, často se rozbíjely. Dnešní plastové jsou navěky. Blbé je to kopyto co musí být pod balonovým táckem. Ale. Někdo vám udělá do čtverců překližky 5 mm díry, čtyři lajsničky si uděláte sám a možná i ti u díru. Já mám některá kopyta už po předcích a tedy nejméně 60 let stará.

Na druhou stranu. Kvůli fum budete stejně muset vyndat poslední rámky a tak holt vyndáte kapsová krmítka, která vás, a nikoho jiného, snad nenapadne dát jinam, než na konec plodiště..

Martin83:

Včelstvo č.3. Poroj ze začátku s neoplozenou matkou nejslabší včelstvo.

Tady jako první dejte rámek z pozice 7. Na krycí rámek ideální stáří, není moc dobré, aby KR byl moc mladý, neměl by být ale ani ohavně černý. Na druhou pozici rámek číslo 1, za něj č 3 kvůli pylu, který v něm je.

Pak už to nechte jak to je. Mezistěna by měla jít úplně pryč. Poslední, mladý, a úplně neobsednutý rámek mě přivádí do rozpaků.  Na konci ho zanesou zásobami a zjara skončí v komoře? To je škoda ne? Na druhou stranu, plodiště nemůže končit plodem, v tuto dobu ne. A tak ho nechte jako poslední a pro jistotu za něj dejte SR. Víte o tom, že je pěkný - to uvidíte i zjara a on se určitě hodí i vyčištěný z poza blinovky, tedy z komory.

Jak jsem psal odpoledne. Nadchnul jste mě, jen vás pozlobím, moje máma by řekla, že krmíte bičem. To se říkalo o lakomých sedlácích, kteří svůj dobytek a koně nepřekrmovali a bylo na těch zvířatech vidět, že by se jim mohlo dařit lépe. Včelstva neulejvejte, ale tohle je opravdu těžce málo zásob!

Martin83:

Včelstvo č.2-na jaře spojovaná slabá bezmatečná včelstva posilněná plodem 1x rámek 39x24 a 1x rámek 39x30 matka z nouzových matečníků

Tady nechám na vás jak byste, u vědomí mého předchozího popisu vč číslo 1, uspořádal plodiště sám. Napište to sem, prosím.

Na některých rámcích máte nesprávně mezerníky. Navíc je dávejte (od oka) asi 25-30 mm od horního i dolního konce BL. To proto, hlavně u horního mezerníku, že když zatlačíte páčením rozpěráku abyste srazil rámky co nejvíc na mezerníky, aby se to přes páku nevyvracelo. Ideální by byl horní roh, ale musíte hlavně dobře a bezpečně držet rámek. Možná pro vás (jestli máte velké tlapy) bude i 30 mm (tedy s ouškem asi 35) málo. Ale je fakt lepší mít mezerník co nejvýš.

Já třeba nechtěl pleckaté rámky nejdřív jen proto, že kvůli nestejně široké HL a BL jsem to blbě držel, po delší práci mě bolela záda a hlava. A to jen proto, že jsem musel mnohem víc svírat v prstech horní rohy rámků. To mě na.ralo tak moc, že než se takhle týrat, to raději klasiku. Až potom mi došlo, že mě “rozmazlenost” uchránila od neskutečného kurvítka, jakým pleckaté rámky jsou.

V té souvislosti poslední argument k mezerníkovým a tedy lacinějším a hlavně snadno amatérsky vyrobiteolným rámkům s pouze cirkulárkou. Coulové prkno smrk se sežene vždycky. Po uschnutí sice nemá 25 mm, ale asi 24 a spíš malinko pod 24. Na rámky to nevadí, ohoblované to být nemusí a když je nouze největší (čeká nás asi válka), dají se rámky nadělat i ze starého šalunku z nějaké stavby. Pleckaté rámky musíte furt kupovat (krmit nějakého výrobce a obchodníka) a platit to, co si můžete udělat sám.

Jinak opět chválím, je to pěkné, jen opět zoufale málo zásob!

Martin83:

Dobrý den.

Vyfotil jsem rámky u jednotlivých včelstev jak jdou od předu do zadu. Prosím o konsultaci. Děkuji.

Včestvo č.1- darovaný roj asi mé nejsilnější včelstvo.

Tak k jednotlivým rámkům. Teď je čas dostat rámky 24 s prkýnkem na konec hnízda. Staré, mladé, to je fuk, prostě aby na nich nezimovaly a když, tak aby byly až na konci hnízda.

K jednotlivým rámkům:

1 - panenský, na krycí nevhodný, ale jiný není a nechte ho jako první. 

2 - na druhou pozici dejte rámek šíslo 10, jako třetí bude nynější č 2

3 - pak rámky 5 a 8 na pozice 4 a 5

4 - úplně poslední bude SR s trubčinou, asi do ní dají zásoby, zavíčkují a bude na jaro. Kvůli fumigaci se po začátku října vyndá a celou zinu tam nebude nic.

5 - pěkné rámky 30 budou na pozicích 6 a 7, na konci budou ty tři rámky 24 s prkýnkem.

Snad jsem to nepopletl, kdybyste příště (i Roman) uměli dávat ke svým fotkám čísla, moc by se to usnadnilo a zpřehlednilo.

Zopakuju podstatu. Jak radím pořadí, je jasné, že od česna budou nejsvětlejší rámky. Jenže. Starší rámky jsou asi teplejší (říkala to máma a myslím i pan Goro). A tak chumáč nejspíš zasedne dál od česna, protože jsou pro ně atraktivnjěí starší, víckrát zakladené plásty. Co je (bude) světlejší od česna asi zaplní zásobami. Vloni jste zoufale málo krmil, nyní to udělejte líp. Toto vč musí dostat 20-22 kilo suchého cukru v roztoku 1:1. Protože budou ještě plodovat - budou reagovat na řídké krmení a taky na zpřeházené plodiště a tak počítejte ještě o 5 kilo víc.

Zadní tři, prkýnky nastavené rámky zalijí zásobami. Budou v úle do zužování na konci února či začátku března a skončí za blinovkou. Tam je posléze vč vyčistí a bude možné je vyřadit. Protože vysoké rámky nikdy nevytáčíme, jinak než za blinovkou bychom z nich nedostali zásoby a vyvářeli bychom je se zásobami (taky s pylem a možná i s plodem - jak je jinak mít prázdné? A když by se zebrovalo, nejde ze včelstva vyndat staré rámky nikdy). Je škoda vyřadit zásobní rámky a v časném jaru, když se vč rozploduje, se bude zásob těžce nedostávat. Proto si každý rok ukládám nevytočené polorámky, které, když nezimunu s KK pod VN, dostanou v časném jaru do TL.

Mimochodem. Za blinovku, když dojdou zásoby ve starých černých rámcích na vyřazení, klidně zavěsím do komory polorámky. Med dělá včely!

Pokud je něco vám nebo někomu jinému nejasné, ptejte se hned.

Anonymní:

https://www.youtube.com/watch?v=mc3USR7H02k

Tak tento Slovák, mě úplně neznámý, je hezký mladý člověk s velkým charismatem. Jen jeho včelaření moc nechápu a dokoukal jsem jen do minuty 4:20. Mluví o probiotikách, o nosematoze, a když vidím těch šmakulád, co hodlá nacpat svým včelstvům, tak mi doslova lezou oči z důlků. Já o nosemě vždy jen četl, nepamatuju se, že by s ní měla problém máma a ani já ne. Dávali jsme proti ní ATB Fumagilin, protože to radil Dol a Včelařství, pak Sufakombin. Pak se s tím přestalo vč když nebyla lepší, určitě nebyla horší a tak všechny ty jarní a předjarní kejkle kvůli nosemě apis byly nesmysly, zbytečná práce a asi spíš týrání včel.

Přesto, že je to příjemnhý a sympatický člověk, ani s jeho videem se nebudu zdržovat. Já do včel nic z toho, co ten pán říká nedávám, nikdy žádné kyseliny a ty ostatní nesmysly ani nechci vědět co a na co jsou. On by se možná mohl zamyslet, nejspíš si nemocná včelstva vyrábí a pak je léčí. Žasnu co jsou lidi schopní navymýšlet za nesmysly. Jsou pracovití, já lenoch, než dělat tolik kravin u včel, to bych se na to ani nevyreflektoval!

Taky mi stačí vidět PS úly a je mi jasné, že já se tady nemám čemu přiučit. Ale pro začátečníky možná dobré, já nevím, pro mě musí být chov včel jednoduchý bez zbytečných chemikálií.

Anonymní:

https://www.youtube.com/watch?v=lWOZzEvp5bM

Tak jestli si z tohoto berete příklad, no tak to potěš pán Bůh!!!

Ten člověk by zasloužil žalobu, to je vepř, v minutě 3:58 nacpe na neometenou přední stěnu nástavku, plnou nastavěných můstků buchtu a přimačkne naráz desítky, možná stovky včel. 

Nemám sílu tohohle exhibicionistu dokoukat. Hnus fialovej. I to jak ometá rámek, nešetrně, jako prase. Tohle jsou videa, jak se to dělat nemá!

Věcně mele kraviny. Nemá podložky, tedy mají odd pod nohama místo podlahy sejta? Aha. Pak když si od takového koupí někdo oddělek, nebude se divit, že ne, víte všichni čemu, doufám.

A dva pásky Gabonu do 6 rámkového oddělku? No to je taky síla!!!! To asi v Dole koukají jak puci na svá doporučení. Já dlouho oddělky neléčil vůbec. Gabon určitě ne, moje dostanou po 10.10. fumigaci Varidolem, nic víc.

Paráda!!

Nemám teď čas, v noci (snad), napíšu. První vč máte hladové a špatné pořadí rámků. Nevadí, to doladíme, dejte jim něco na zub. Hned. Teda večer před tmou, ve dne nekrmte nikdy. Všude jim dejte něco, stačí malé dávky, litr - dva aby se ještě rozplodovaly, do půl září “vyrobíme” dlouhověkou generaci. Taky mají pyl a to je skvělé. V noci popíšu u každého vč co bych jak zpřeházel já. 

Fakt je to pěkné, potěšil jste mě.

Všude je co ladit s pořadím rámků, nevadí, ještě je bohatě času. Jen stavět už nebudou a na norské zimování nekoukejte, ani vy ani nikdo, to jde jen když se jim dají všechny rámky M (kromě jednoho mladého s matkou a mladým plodem uprostřed). Jednotlivé M už stavět nebudou. 

Jak někdo výš píše, že dává na třetí pozici odpředu SR, nepochopil jsem proboha proč, to nikdy nikdo nedělejte ani v plné sezoně a ani na začátku! Třeba nám ten kolega vysvětlí co ho k tomu vede.

Vypadá to, že jste to konečně pochopil, konečně vám začínám věřit, a děkuju vám.

Mrzí mě jen, že ostatní začátečníci nepíší (i pokročilí) jak co dělají a nepošlou také fotky, aby bylo nad čím debatovat. Myslím, že jak moderní technologie nemám rád (a furt s tím zápasím), tak na tohle si nic lepšího neumím představit.

Na pámelníku a ani na krušině olšové nevidím včelu, obojí docela dost obletují vosy.

Rozkvetla tu čekanka obecná. Byla by tu poměrně hojná, kdyby zavilí zemědělci ustavičně neorali asi tříhektarovou louku. Ovšem příroda je mocná, z kořínků se čekanka rychle obnoví. Když pak jezevci dotyčnou louku nechají 2 roky jako pastvninu, je velmi vydatným zdrojem podněcovací a spíš uživovací letní snůšky. Taky tyto pastviny s občasným obděláním jezevci málo chemizují a tudíž je pyl vítaný. Čekanka je vyšší než běžný travní porost a tak když rozkvete, nad loukou vytvoří namodralý “opar”, z dálky to skutečně vypadá jak šedomodrá mlha nebo kouř. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Wiki o této rostlině píše, že má jméno od čekající dívky. V naší rodině babička říkávala, že slovanská děvčata měla modré oči a že čekala věčně, protože se z vojny jejich milý nikdy nevrátil. Kdykoliv čekanka rozkvete, vybaví se mi romantické pověsti a zkazky předků. Mám tu nenápadnou květinku rád. Nikde jsem neviděl čekanky tolik, jako tady, pár kilometrů od místa poslední bitvy Třicetileté války, Bitvy u Jankova. Že by bylo něco na tom, že málokde umřelo na jednom místě tolik tisíc mládenců? A že umřeli 6. března 1645, když bylo dost sněhu a zamrzlé rybníky, po kterých se dokázali Švédové, předstírající ústup, útěk z bojiště, dostat Císařským do boku a porazit je? To je přece jedno, stalo se a génius loci toho místa poslední bitvy je pro některé lidi velmi intenzivní. Já ho cítím silně…

Navštivte to místo, když pojedete kolem. A taky se podívejte do vesnice, kde padl neoblíbený Rakouský generál Götz, ano, ten Kec, co dopadl jak u Jankova. Umřel ve vsi Královna a komunisti na tom místě postavili kravín… (a tak nejen Lety u Písku = komunisti to měli v hlavách skutečně vymletý)

Mezi Královnou a samotou Habrovka, kde bitva skončila, je les Hartmany, kam někteří lidi nechtějí chodit, “něco” je tam prý divně… Jiným nevadí nikdy nic.

https://mapy.cz/zakladni?q=jankov&source=muni&id=3501&ds=2&x=14.7444134&y=49.6427310&z=14

To jsem se ale dostal od včelařiny hodně daleko. Ano, vnímám svět kolem sebe asi dost jinak než většina ostatních. Jedněm se omlouvám, pro jiné to může být inspirace - neobjevili jsme se tu ze vzduchoprázda, tohle je naše minulost, naše kořeny. 

Mimochodem, v zámeckém parku v nedalekých Ratměřicích rostou dva sekvojovce, asi úplně největší v ČR. Z velké dálky vypadají, jak z jiného světa, ostatní smíšený les je jim do polovičky, majestátně se jen mlčenlivě tyčí. Víc nemusí, stačí, že jsou. (park je přes den přístupný, tedy aspoň donedávna byl)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekvojovce_v_Ratm%C4%9B%C5%99ic%C3%ADch

Vysvětlil jsem, že se chci za každou cenu vyhnout práci na jednu ruku dlouhou = zezadu s SS. Dvě vysoká plodiště vedle sebe? No, nevím. Nijak to neřeší NN 15 (nedej Bože 17) a jak píše pan kolega Goro, je dobré na vysoké plodiště dávat NN. Ale na to se při TS nedosáhne a práce na SS pro mě nepřipadá v úvahu. Kor po letošku!!!

Letos předělám všechna vč na TS a to i ta, kam můžu z boku. Stačilo!!!

Nesmysly se zavěšenou boční uličkou dělat nebudu, i  když jsem na to v zimě myslel, protože není důvod. TS je podle mě v mých podmínkách lepší pro jarní rozvoj než stavba studená, rozhodně je ale lepší pro moje záda a když mám úl, který to umožňuje, proč té nesporné výhody nevyužít? Možná už název orientace staveb, který zavedli předkové, je tím důvodem lepšího jara pro rozvoj vč = TEPLO.

Vysvětlil jsem, že se za žádnou cenu nevrátím k medu z košilek. Má nechutnou chuť, ale hlavně vím, že obsahuje výluh výkalů plodu. Že to lidi jedí celá tisíciletí? No ano, v Číně údajně jedí vývar z vlaštovčích hnízd a zkažená vejce. Ať si takové šmakulády jedí jiní, já, moje rodina a mí zákazníci budou mít jen med z panenského. I když dogmatikem nejsem a letos nezbývalo, kvůli nepamatovanému jaru, přikročit k technologii, kterou jsem nazval “sběrný medník” a detailně popsal a vysvětlil tady na CHZ. Posléze jsem zjistil, že jsem vymyslel dávno vymyšlené a pojmenované a nejsem tudíž nijak originální. Je to jen důkaz toho, že moderní člověk řeší nastalé nečekané situace stejně. Tedy lidi se vždy dozví jen správná řešení a to bývá obyčejně jen jedno a nebo je jich nemnoho. S nesprávnými se lidi nechlubí a s vyloženými fiasky tuplem ne. To jen já přiznávám přešlapy a slepé uličky.

Vysvětlil jsem, že i relativně lehký NN15 může být za jistých okolností těžký a také jsem vysvětlil, jak a proč se chci vyhnout zvedáku.

-----------------------

Tímto zveřejňuju svůj nenovější nápad, který ale můžu vyzkoušet až v další jarní a následných “normálních” snůškách.

Fakt, že včelstvo obestavuje uvnitř svého doupěte překážky, které nemůže odstranit, je dostatečně známý. Málokdo si uvědomuje, že i rámek je takovým cizím elementem, který by vč určitě milerádo vyhodilo, ale nemůže. A tak staví plásty v rámcích. Stejné je to s mateří mřížkou atd.

Nápad:

Běžný tenkostěnný NN zmenšit na polovinu, na pouhých 5 rámků ve větších rozestupech - běžně dávám jen 10 rámků a mnohokrát jsem vysvětlil proč. Jednu stěnu nástavku udělat tenkou z překližky 5 mm. Druhý stejný čtvrtmedník proti a tak by 10 polorámků bylo uprostřed rozděleno 10 mm překližky + 1-3 mm nějaké vůle, jistě se to dá udělat tak přesně, že by vůle byla 1 mm a včely si “fuku” zalepí propolisem. Podle mé idey by to včelstvu nemělo nijak vadit. Jiná otázka je zda bude tak tenká překližka držet tvar. Dokážu si ale představit nějakou textilní obruč s napínací sponou, která by čtvrtmedníky držela u sebe. Zrovna tak by se dala udělat z pozinku 0,56 “účka” a po sesazení medníku na vnitřní hrany naklepnout  účka s vnitřním rozměrem 15-25x11x15-25.

Mnozí si všimli, že když se v jarním rozvoji neodstraní včas komorovací přepážka = blinovka, že za ní začnou nosit pyl a sladinu a posléze by rámky za ní i zaplodovaly. Určitě jim blinovka radost nedělá, ale umí s ní žít. A nevadí jim až tak moc u plodu!!!!! Tedy vlastně mezi plodovými plásty. Proč by tudíž měla vadit “přepážka” v medníku?

Pokud by toto fungovalo, je problém velké váhy polonástavku s medem vyřešený. Jde jen o to, jak moc by to vč vadilo, některým to vadit nebude, jiným asi ano.

Totiž.

Mám nadělané buchty - co je buchta jsem mnohokrát vysvětlil a to i tady na CHZ. Medníkové buchty mám tlusté jako rámek = asi 30 mm, pak za dva rámky = asi 65 mm a pak za dva a půl rámku = 95 mm. Než jsem si zavedl NN 11, tak mi nastávaly situace, kdy bylo potřeba dát slabšímu vč medník a to i když ještě nezvládalo celý prostor VN. A nebo - jasně jsem varoval a důkladně vysvětlil podtrtžení včelstva předčasným přidáním medníku  a tudíž nejde dát včelstvu celý medník a tak se snadno zmenší pomocí buchet na potřebný objem.

Pak se mi stalo, že vč bylo dole na 9 rámcích vysoké míry a dostalo medník s jen 5 polorámky. Byla to TS a tak vč mělo medník nad předkem. Nevím jak se mi mohlo stát, že jsem nedal igelit pod zadní půlku medníku. Taky jsem si na medník nenapsal křídou co jsem tam vytvořil a nebo mi to umyl déšť, což se mi děje pravidelně. No a když jsem na to přišel, za svislou buchtou byla divočina (pravda, ne až do konce) s medem a pod ní zaplodovaný rámek za blinovkou a u “zdi” divoká trubčina.

Ano, za celý život se mi toto povedlo jen jednou a určitě nechtěně. Proč to ale nezkusit využít? Taky je pravda, že je něco jiného první vzepětí rozvoje zjara a že by pak v dalších snůškách už předěl v medníku neakceptovaly, možná se budou chtít rojit, nevím to. Rozhodně to ale zkusím před tím, než snížím medníky 15 na 11.

Aha, tak se shodneme, že na nízké medníky  výkluz (ani ometač) netřeba? Já naposledy ometal vysoké rámky 39x30 před asi 26 lety. Jo, bylo mi 42 a to byl můj poslední rok převěšování plodu a vytáčení zaplodovaných vysokých rámků. Tehdy zamlada jsem uvolnil rámek - teplá stavba - souhlasně prašil malíkovými hranami sevřených dlaní s oušky rámku o okraj nástavku a 90 i víc % včel spadlo do úlu. Pak jsem měl po sezoně hrany rukou jak karateista.

A to, že ten vehement jede i do schodů je prostě super zpráva, díky. Vlastně neznám nikoho, kdo tu věc má.

Jednou jsem viděl nějaklé video na YT (nic jiného nemám) a už ho nemůžu najít. Včelař tam měl něco jako rudla, na pravé ručce držák na akušku, tu do toho upnul a zvedla tou vrtačkou. Po nadzvednutí a mírném zaklonění vycouval stanou, postavil se k úlu a pracoval a pak tam vše “rudlem” vrátil. Kvůli tomu bych si udělal u úlů absolutní rovinu. I si dokážu představit vždy po práci naložit rudla do auta. Starodávné Berlingo ze středověku je na to asi malé, ale za rok mě stejně čeká zákup vhodného auta. Snad ještě seženu bez elektronických nesmyslů.

Pořád si lámu hlavu nad výkluzy. Stěží dokážu odhadnout kolik mám ve chvíli odběru medných rámků na nich včel. Ale je jich tam tak málo, že mi ometač přišel jako nesmyslná komplikace, protože to ometu peroutkou rychleji a přímo nad úlem a ne, že se s každým jedním rámkem otočím a strčím ho na douhých rukách do stroje a pak odložím do bedny. Proto mi taky přijde jako nesmyslné dávat výkluzy, porotože prostě to ometení je nepatrná chvilka a minimum práce. Obecně jsem neskutečně líný dělat zbytečné věci a nebo dělat něco nějak komplikovaně když vím, že to samé jde udělat rychleji a s menší dřinou.

Přede mnou se vyjadřuje včelař s 24 a v tom to asi vězí. Mám za to, že vysoké míry - vyšší než max 17, mají za následek dvě věci. Med je jen výjimečně zavíčkovaný až ke spodní lolučce a tudíž, když jde o med květový není hotový, není dozrálý a proto je na jednotlivých plástech hodně včel, protože tam pracují, mají tam co dělat. Na plástech mých, zavíčkovaných až dolů, není žádný důvod aby tam včely dlely, co by tam dělaly? Proto se stále bavíme o něčem, co včelaři s vyšší mírou nechápou a proto ocení nějaký způsob odvčelení a co mě naopak přijde jako nesmysl. Konkrétně. Když mám já na jedné straně polorámku asi 12-15 včel, tedy na rámku max 30 včel, proboha proč bych měl dávat výkluzy nebo používat ometač?

Pořád myslím na páně Gorův odsudek, že nemá rád lidi, kteří kritizují věci, které nikdy nezkusili. No ano, nezkusil jsem výkluzy, proboha proč bych to dělal? Kvůli asi 300 včelám na nástavek?

Byl jsem kdysi na přednášce mladého včelaře, který 3 roky pracoval (inženýr pracoval jako nádeník) na včelařské farmě na N. Zélandu. Ukazoval videa pořízená při jejich práci. Kdyby někoho zajímalo, jak odvčelují, pozorně čtěte a vryjte si do paměti:

Mají tam jen L 1/1, žádnou jinou míru tam neznají. Chlap popadne nástavek, pro mě je to VN a protože má plástovou plochu jen o jeden dm2 větší než 39x24x11, je pro mě stejný (L 104 a Adamec 103 dm2) a musí vážit nad 30 kilo. Po přizvednutí odtrhnutí z úlu dá nástavek mimo úl a zatřese s ním v rukách tak silně, že většina včel vypadne na zem vedle úlu. Víc neřeší, má to odvčelené tak zpola, zbytek vyletí v autě a než odjedou ze včelnice. Mají to na otevřeném náklaďáku a jen odkryjí štosy nástavků a včely vyletí. Mimochodem, tehdy jsem pochopil, proč na opěvovaném Západě můžou u včel dělat jen chlapi, mohutní chlapi jak hora a proč tam nevidět nikoho nad 35-40 let. Taky proto tvrdím, že je idiocie zhlížet se v takovém způsobu včelaření. Jednak je to z českého hlediska nehumánní, doslova týrání zvířat a jednak tudíž nic ze Západních teorií o chovu včel nemůže fungovat tady. Navíc jde o jinou včelu a naprosto jiné podmínky. Mimochodem, zmíněná přednáška (asi před 10-11 lety) byla o manukovém medu, kdy sud (asi 300 kilo) měl cenu tehdy nejnovější Fabie.

----------------------

 Ale to jsem opět odbočil do nejširších souvislostí. O všem, co se tu píše, přemýšlím a srovnávám s českou realitou a hlavně s realitou mého včelaření. Z uvedeného vyplývá, že výkluzy nezkusím. Když ometené rámky odložím do polovičních přepravních ultralehkých bedýnek, nikdy nezvednu plný polonástavek a pomocníky nemám a mít nebudu (nebudu se svým koníčkem nikoho otravovat, vše buď zvládnu a nebo skončím). Takže pošetilost se zbytečným zvedáním plných NN dělat rozhodně nezačnu. Snad s nějakým zvedákem, ale to je zdržovací komplikace navíc, kromě nutnosti den před odběrem medu dojet na stanoviště a udělat z mého pohledu zbytečný úkon.

Díky.

OK, díky. Jen bych upřesnil. Zaměňujeme dva základní pojmy. Tuháč nebo cement je směs dobrého medu, který netuhne a melecizozy, která zapříčiní ztuhnutí všeho na “cement” nebo tuháč.

Melecitoza je trisacharid, který po přinesení včelami zkrystalizuje a stane se ve vodě nerozpustným. Tudíž ho včely spotřebovat nemůžou ani s vodou. Nikdy ho v medu není víc jak asi 8-10%, naprosto výjimečně až 30%. Zbytek je skvělý medovicový med.

Jen podotknu. Pokud je tuháč v zaplodovaných plástech s košilkami, je medová voda na vylití do hnoje. To proto, že medová voda obsahuje výluh výkalů včelího plodu, má ohavnou chuť a dokoce jak tvrdí Ing. Kamler ani prokvašením ohavná pachuť výkalů nezmizí. Zde je další důvod mít med jen v panenském díle, pak totiž lze medovou vodu využít.

Ano, píšeme si maily.

Zeptám se vás pane kolego Goro. Máte zkušenost s rámkem vysokým 30 cm? To není rytí, to je otázka. Proč jí pokládám vyplyne dál.

Na nižším rámku než je 30 reálně u melecitozy hrozí zimování na "cementu" a jasně tu obavu vyjadřujete vy. Když propaguju rámek vysoký 30, JEDNOLITÝ RÁMEK A NE TEDY DVA NÍZKÉ NA SOBĚ, mám tím na mysli také toto. Právě vidí každý in natura na Romanově včelstvu o čem to hlavně je. Není tu problém. Pokud povede vč metodou Blaník, už nyní začnou vč sama omezovat plodování. Kolem plodu je vidět věnce pylu. Ten zalijí bezpečným cukrem a ještě se zmenší kola plodu a tak pod pyl dostanou ještě asi 3-4 cm cukru. No a to bude na přežití zimy, POKUD NEBUDOU PLODOVAT CELOU ZIMU, bohatě stačit! A právě toto je úplně největší výhoda rámku vysokého 30 cm a ne nižšího, ale ani ne vyššího!!!!!

Uvedené neumožní rámek vysoký 27,5 - Béčko a VN u Optimalu. Už vůbec to nedá Adamec vysoký 24 a tuplem ne Lang 1/1 vysoký jen 23,2 cm. O Zanderu s výškou 22 cm nemluvě.

Zopakuju podstatné. V drtivé většině let je třicítka dost vysoká na skvělý jarní rozvoj a současně je bezečná při melecitoze. Ale není vysoká moc na to, aby se vč stáhlo na VN a ignorovalo medník, jako se to často děje u měr vyšších než 30 cm. Právě letos při “cementoze” se plně projeví nevyvratitelná výhoda rámku vysokého 30 cm. A tvrdím, že by byl lepší rámek D-B s délkou 43,5, protože při čtvercovosti má  D-B 12 rámků.

Moc nechápu co píšete o vodě. Ale vč v Blaníku BEZ OČEK a prodyšného stropu netrpí suchem.

Díky. OK, vy hutě a já když místo vojny stavěl dálnici, cement byl v pytlích po 50 kilo a my s tím házeli. A staří dědci (ono jim asi nebylo ani 50) nás krotili, že ještě buderm hřbety potřebovat, třeba ve stáru. My je posílali víte kam, zpátky do hrobu. Byli jsme propagandou zmasírovaní, že je jídlo tak přepráškované, že se nedožijeme 50 let a tak proč se šetřit? Kouřili jsme jak pohádkoví draci a několikrát do měsíce se semlela pitka, že se šlo z flámu rovnou do práce.

Teď jsem jako ti tehdejší (tehdy mnohem mladší dědci než jsem já dneska) dědci a snažím se varovat a mladí nevěří…

-------------------

Dáte odkaz na zvedák? Motorové kolečko - logika = motečko, jsem viděl v krámě asi za 16, podívám se po netu. Nenapadlo mě, že bych to mohl upotřebit, zemní práce už neplánuju a ke včelám mi to nedocvaklo. Určitě bych si uměl udělat forychtung aby mi na tom dokonale seděly nástavky. Prostě díky.

Vymýšlím jak nemuset nikdy zvedat vysoký nástavek. Proč si všichni myslí, že jen nástavkový úl je nejlepší? Celý život dělám věci jinak, než většina. Taky si umím pokládat otázky, které většinu lidí vůbec nenapadnou. A tak dále.

Máte pravdu, vlastně jsem výkluzy nikdy nevyzkoušel, protože v rodině a mezi známými převládal názor, že je to věc, která přidělává práci, dřinu a hlavně vystydlý med se hůř vytáčí. Taky je to další krám, který musí někde být. Nakonec, víte jak to je. Stokrát můžu někoho varovat, stejně neposlechne nikdo a myslí si, že jemu se to nestane.

po jednom naukladám do bedne uloženej v MOTÚČKU a tak idem k autu aj od auta k medometu a klasická rolba na manipuláciu…

Co to je? Kolečko? Někteří Slováci říkali fúrik? Z kolečka jak do auta? Po jednom rámku? Co je rolba? Stroj nebo otočka ve smyslu koloběh? 

Do medárny mám od auta 3 schody. A medárna je postavená jako byt v činžáku, musí se projít celým bytem a “vytočit” se s kolečkem nejde. Ale asi nějaký rudl by šel. Pravda, dají se vybourat z jednoho okna dveře a bylo by to od auta k medometu po rovině.

Jasně, že všechno má řešení. Přidám kuriozitu. Petr mi sehnal ometač, naštěstí mě zná a tak byl jen zapůjčený jestli by se osvědčil. A to jsme ještě nevěděli, že mě skolí plotýnka. Funguje skvěle a ke včelám je něžnější než moje peroutka. Ale. Váží 24 kilo a dávat rámky do něj na ometení je tolik práce navíc, ještě ke všemu na dlouhých rukách bez opory. Přitom včel je v medníku tak málo, že běhat jak magor s rámky od úlů k ometači je totální blbost a ohýbat se k němu víc dřiny. Přenášet ometač = těžkou volovinu a vzpírat ho u každých 2-3 úlů do výšky mi taky přišlo jako bláznovství. Takže ometač taky nepomáhá, jako celek práci komplikuje, zdržuje a přidělává. Ometač jsem s díky vrátil.

Vysvětloval jste, jak rámek u SS zvedáte pomocí rozpěráku, který de fakt prodlouží ruku. Asi ano, nezkoušel jsem. Popíšu tedy jak to dělám já, možná to někoho nenapadlo tak, jako nenapadlo mě prodloužit ruku rozpěrákem.

Rámky nemají mezerníky, nemají plecka a jsou v medníku dál od sebe. Rámky s mezerníky mají rozteč 35 mm když je úl uvnitř dlouhý 405 mm. Moje nástavky mají v tomto rozměru 422 (425) mm a rámků dávám jen 10 (rozteče od oka) a tak jsou od sebe asi 42 mm. To je podmínka pro dovíčkovací stroj konstrukce, kterou máme. Ale méně rámků jsem dával vždycky, pro mě je rozdíl vidličkou odvíčkovat na stejné množství medu 11 a nebo jen 10 rámků.

Med je hotový, zahuštěný a tak co by včely v medníku se zralým medem dělaly? Asi proto jich je tam málo. Popíšu  práci při Teplé Stavbě. 

Rozpěrákem uvolním na jedné straně přitmelené rámky, pak je lze už snadno zvedat i na neodtržené straně a nebo se uvolní i u protilehlého ouška. Potom ode mě nejvzdálenější, relativně lehký polorámek zvednu, jedním spodním rohem opřu o HL zbývajících rámků co nejblíž ke mě, držím nakoso jednou rukou za ouško, kterou podle úhlopříčné osy bez zvedání rámek otáčím a rychle ometu peroutkou. Jistě by fungoval i smetáček. Na konci vysvětlím proč smetáček nepoužívám.

Jak je rámek bez včel, položím peroutku a obouruč uchopím rámek a odložím do prázdného nástavku. Sám nástavek je neskutečně lehký. V plném NN 15 je max 15,5 (max 16) kilo medu, kolik váží rámky nevím, celá bedna váží (odhad) asi 22 kg. Někde jsem neradil NN 17 prostě proto, že celá bedna má pak asi o 3 kila víc a ta tři kila můžou být rozdíl mezi tím, zda to nějkdo dokáže dělat a nebo ne. Nikdo neví dopředu zda jeho páteř vydrží a tak je chytřejší zacházet s ní šetrněji, když je možnost volby. Mimochodem, rámek 39x11 a tudíž NN 11 je mnohem lepší z mnoha důvodů a kromě výáhod je výrazně lehčí a už mě napadlo zrušit 15 a mít už jen 11.

Protože v nástavku 39x24x11 je nejméně o 8, spíš o 9 kilo medu víc, když je úplně zavíčkovaný, pak celá bedna logicky váží o 8-9 kilo víc než plná bedna 15 a tudíž má 30 kilo nejméně. A to jedině když je lehký tenkostěnný medník. Zateplená monstra nezvedám už asi 35 - 40 let.

Zavedl jsem si polomedníky k plemenáčům na 5 rámků. Uvažuju o přepravních bedýnkách na 5 rámků z překližky 5 mm a to bude zase o kilo lehčí. Jasně, že asi včelařit úplně npřestanu.

A zvedák? Bratr pořád vymýšlel zvedáky, padalo mu to docela často. Jednou rozbil nástavek se včelami a dílem plným medu v době slídivosti. U jeho lapálie jsem nebyl, ale dokážu si živě představit jak to tam vypadalo. A to měl úly na rovině a dokonce na vyasfaltovaném nádvoří zemědělské haly, kterou koupil. Budu muset odkoukat nějaký zvedák chytřejší konstrukce, co měl Jára nechci. Jen si tak říkám, že si to vše vynucuje zavedení tolika kurvítek, že se mi do toho v mém věku už nějak nechce. Oddálím to o rok, o dva? Musím počkat na nějaký stimul, na nějkou novou krev do žil.

Nezlobte se pane kolego Goro. Jsem velice rád, že jsem si nezavedl úly pouze na studenou stavbu. To bych určitě skončil dřív.

-------------------

Proč nepoužívám včelařský smetáček. Jeho štětiny jsou elektrostatické, včely na ně útočí, zahryznou se a snaží vbodnout žihadlo. Divně při tom ječivě bzučí a rajcujou k útoku i ostatní včely a tak smetáček vydatně přispívá k agresdivitě a nervozitě  obsluhovaného včelstva. Na suchou peroutku útočí včely taky. To se ale řeší tak, že se nikdy nepoužívá peroutka suchá, musí být namočená a silně “ocáknutá”. Asi by to šlo i se smetáčkem, někde ho mám. Ale dokud mám zdroj husích peroutek (fungují i z kachny) nevezmu ničemný smetáček do ruky.

Ještě přidám že vážně uvažuju o vyfukování včel z NN. Mám jen morální problém s velkovýrobní prasečinou, nejsem si jistý, že je to šetrné ke včelám a že se všechny dokážou vrátit a nejsou z nich včely invalidní.