Příspěvky uživatele

Martin83:

Nedávno jsem měli včelařskou schůzi a přišla řeč i na melecitozu jak se ji co nejjednušeji zbavit. Jeden včelař to dělá tak, že všechny medníkové rámky s melecitozou nechá přes zimu promrznout venku samozdřejmě někde pod střechou s většími rozestupy a nejlépe v průvanu, aby na to nešla motýlice. Na jaře to prý stačí jenom ponořit do teplé vody vyndat a dát včelstvům jako krmivo. Melecitoza prý potom úplně změní barvu a včely ji v pohodě vyberou. Jednodušší způsob prý není nějaké dlouhodobé máčení luhování, nebo vyrábění kvasu na kořalku je totálně zdlouhavé a pracné. Pouze ponořit vyndat a hned s tím do včel. Kdyby někdo měl zájem můžu mu zavolat a zjistit podrobnosti. Samozdřejmě netuším jak po této “operaci” vypadá medníková souše, jestli by se ještě dala použít atd.

Původně jsem na tento váš nesmysl nechtěl už reagovat, už je toho moc a je to únavné. Vy zjevně neumíte chápat text, který čtete. Když se k vašemu nesmyslu přidal i anonym, opět, poněkolikáté uvedu věci na správnou míru.

Je zhovadilé nějak v průvanu usklaňovat rámky s medem. Proboha jak by se tohle realizovalo aby to nenašly slídilky a nevyrabovaly to?

Proboha! Proč to má zmrznout?

Proboha! Proč to máčet?

Proboha, jak změní melecitoza barvu?

Proboha, kvůli výluhu z výkalů plodu - košilky, je vyluhovaný med ze souší tak odporný, že z toho nic vyrobit nejde, ani vykvašením se nejde zbavit odporné pachuti výkalů plodu z košilek. Stačí číst a CHÁPAT sdělované!

Dávám citát z “práce” ing Kamlera, jinak plné nesmyslů:

sladkou vodu z vytáčení nelze prakticky využít, obsahuje výluh z košilek, spory nosemy a má nepříjemnou pachuť – tato se neztratí ani v medovině ani po případném vypálení medoviny na medovec

čerpáno z tohoto -

https://www.beedol.cz/prispevky/cementovy-med-co-s-nim/

Opakovaně jsem tady i na VF a i na už zaniklé IF jasně sdělil, NĚKOLIKRÁT, že se plásty s cementem prostě dají nejpozději v půlce září pod plodiskový nástavek a do jara včely rámky “vyčistí”. Samočinně, bez odvíčkování, nedej Bože máčení a jiných kravin!!!!!

Já už fakt nevím jak to sdělit aby to pochopili i lidi mdlejšího rozumu!

Fakt si nezasloužím někoho, kdo chápe co píšu? Proč se tu vlastně namáhám? Proč ti chytřejší mlčí a nikdo nepíše nic? Nebo není nikdo chytřejší? Nic nefrustruje (tedy aspoň mě) tak moc, jako zbytečná snaha.

Asi ne… asi si nezasloužím (někdy si připadám jako známý antický hrdina, kterého zavřeli policajti za to, že v pravé poledne hledal v ulicích města s rozsvícenou lucernou chytrého člověka - přesněji slušného politika, což je stejně vzácné)

Jediné kdy by šlo využít vodní výluh jsou PANENSKÉ pásty. Prostě někdo zaboha nechce z pravěké jeskyně či slézt z opičího stromu. Je jedenadvacáté století, všimli jste si toho už?

Pořád jsem nenašel chemikálii za rozumné peníze, která vosy nezabije hned. Je nutné, aby to odnesly do hnízda, nakrmily plod a pak to teprve všechno pochcípalo.

Ze zoufalství jsem zvolil taktiku PB hořáku na 2 kg bombičce. Tam, kde dělaly útoky na sířené štosy nástavků na dvoře jsem nainstaloval pasti s pivem a shnilými broskvemi, do nich se mi nachytaly odhadem asi 2 kila vos (myslím, že mnohem víc). Kilo včel je 10.000 jedinců, vosy jsou lehčí a tak tipuju na kilo tak 12.000 jedinců. Pastmi se mi podařilo tredy zničit asi 25.000 vos. Našel a zničil jsem dvě relativně malá hnízda.

Pak jsem několikrát denně spálil vosy vykrádající a nebo se snažící vykrádat nástvky. Pálil jsem je ale i na oknech, na okně nad vchodovými dveřmi. Jasně, je to doslova “Hraní s ohněm” ale funguje to, vos zbylo tak 10% a každý den je jich méně. Zdá se, že se mi dařilo tak decimovat vosí létavky, že neměl kdo krmit vosí plod a ten pochcípal i bez chemie. Jinak si to neumím vysvětlit. A hlavně, není všem dnům konec a obávám se, že se vosy zase nalíhnou.

Názor, že dobře, když někomu vč zabijí vosy nesdílím, já takhle vůbec neuvažuju, je to na můj vkus docela síla. No ale každý vidíme svět jinak a tak morální stránku věci víc nekomentuju.

Z videa, mimochodem krajně mizerného, nevidím žádnou  ÚPLNOU likvidaci. Možná tam je, ale já nic nevidím kvůli mizernému filmu a nebo mám já blbý monitor. Ale. Vůbec bych se nedivil a vysvětlím, proč má dotyčný problém. Má očka a česna na blbé straně a určitě SS. Možná má taky sejta místo den a tak je vůně včel pro škůdce neodolatelná.

Spíš je ale ve hře jiná, horší věc. Včelař má oslabené, asi kyselinami poničené včely, které se neumí účinně bránit. Má špatnou míru 24, má očka a to včely nedokáží uhlídat, ale hlavně má nepochybně neživotaschopné poškozené včely, které rezignovaly a nebrání se. Moje včely se ASI brání, na česnech vosy nevidím, netroufnou si. Vosa je zlodějský zbytečný tvor a jako určité lidské etnikum si troufá jen na slabé, nemocné, staré a nemohoucí, na zdravého chlapa si netroufnou ani v přesile. A to samé vosy.

Tvrdím, že komu decimují vosy včelstva, by o ně stejně přišel “záhadnými” úhyny.

--------------------------

Ale, jak říká BG, vosy já tedy nechválím a nemám je rád, nepotrřebuju aby selekci dělaly vosy, chovám včely tak, že selekce “přírodou” není potřeba, protože jí udělám já. V následujícím popíšu, co se nikdy nikde nedá vyčíst. Proč to nejde vyčíst není tím, že jsem já génius. Je to tím, že včelařská “odborná” média ovládají mafie žijící z oddělků, matek a prodeje včelstev, současně taky z léků proti VD a tyhle mafie, říkejme jim lobby, nemají zájem na tom, aby úhyny nebyly. Z čeho by pak žili a na čem by se pak pakovali? A jsme zase u toho, co BG tak správně říká: “Páni nás v tom zese nechali a je to tedy jen na nás!”

Vosa je aktivní při nižších teplotách než včela. Ona tak zbytečná není (nemám jí rád) a její úkol je likvidovat slabé. Vosy neomylně rozpoznají, které vč není OK. Nní potřeba ani nic pozorovat na česnech, stačí se naučit “číst” podložky. Kdo chce může tomu říkat monitoring.

V říjnu, i někdy dřív, ale v listopadu je úplně jasné, které vč je nutné zlikvidovat kvůli vadným genům. To je vč, které se nebrání vosám. Na podložce jsou vidět desítky a spíš stovky křidýlek. Vosa si za chladu chodí do včelstva jako do krmelce, bere si z chumáče malátné včely. A protože křídla by působila jako padák, tak je včelám ustříhne a odletí jen s tělem. Ale. Jakmile teplota spadne pod 9, tak se včely shluknou do chumáče a nebrání se žádné včelstvo. Položil si ale někdo otázku, proč vosy nechodí krást včely z každého včelstva? Malátná a neschopná obrany jsou včechna včelstva, proč ale vosy ničí jen některá?

Takže polopatě. Jestli nemám očka, netrávím vč kyselinami a špatným ošetřováním, nepůsobím jim stresy a nepodtrhuju je předčasným medníkem, nedávám jim syntetické škrobáky a nebo moc hustý roztok cukru a tak dále, pak nemůžu mít špatné včely. A jestli i přes moje úsilí včelám nikdy nijak neublížit, se přece jen sem tam vyskytne vč, kde jsou na podložkách v pozdním podzimu vidět křidýlka včel, je to známka vadných genů! To vč se z nějakého důvodu nebrání. A nebo, a to je pravděpodobnější, vosy neomylně rozpoznají, které vč je potřeba likvidovat. Vlastně nám vosy jasně ukazují, co děláme špatně a nebo co jsme neuměli rozpoznat.

------------------

Trtochu ne úplně známé teorie o vosách. Jediným smyslem života je roznmnožení. Vosí  kolonie vyplodí trubce a královny - matky. Ttito pohlavní jedinci se spáří hned poté, co vyletí z hnízda a trubci uhynou a přežijí jen oplozené matky do jara. Naštěstí zdaleka ne všechny. Zjara matka založí nové hnízdo, jen ona sama a jakmile se jí vylíhne prvních několik dělnic, už sama  nevyletuje a jen dlí v hnízdě tak, jako matka u včel. Vosy se ale nerojí!!!!

Roky mi nebylo jasné (když já ateista připustím Boha), že když jsou (letos v červenci) jindy koncem srpna a v září hotové oplozené matky pro příští rok, proč vosí hnízdo žije dál a loupí a nasírá lidi, ničí ovoce atd, když už to není na nic potřeba. Bůh ale asi nedělá nic nesmyslně ani zbytečně a tak vosy žijí, zdánlivě zbytečně, dál. A to jen proto, aby svět očistily od nemocného, slabého, neživotaschopného a i toho, co se geneticky odmítá bránit invazi. Komu to připomíná něco z Evropské lidské současnosti, tak to není podobnost náhodná. 

------------------------

A jak tedy selektuji svoje vč já? Poznačím si vč s křidýlky na podložkách a zjara jim nekompromisně likviduju matku. Prostě jí zabiju kdyby byla ze zlata a byla to třeba i drahá inseminka. Trubci od této vadné matky mi nesmí létat kolem včelnice a oplozovat pořádné matky. Mimochodem, stejný osud dostihne i vč agresivní, rozbíhavá a nebo taky masařky. 

Netvrdím, že stran včel mám absolutní pravdu. Nabídl jsem jen svůj názor a metodiku jak k situaci z videla vůbec nenechat dojít. Vymezil jsem se vůči celkem bezohledně surovému (leč pravdivému) názoru BG. On má pravdu, že blbí o včely přijdou. Já se snažím méně zdatným vysvětlit, co dělají špatně a pomoci jim o včelstva nepřicházet. Jak stárnu a hlavně po letech mého zbytečného snažení, musím, sice nerad, ale přiznat, že správnější přístup je ten BG…

Počkal jsem měsíc než jsem si přečetl váš výplod, neumím s vámi diskutovat.

Za sebe chci sdělit pouze to, že se nehodlám v žádném případě vrátit ke klasice, kde se vytáčejí rámky použité i pro plod, na kterých se zimovalo a tudíž nemohou neobsahovat zbytky zimního krmení. O reziduích léčiv nemluvě. Že dnešní diagnostika neumí v medu najít žádná rezidua neznamená, že citlivější diagnostika nevznikne a tudíž že v medu žádné cizorodé látky nejsou. 

Tvrdím, že světový trend, pokud se bude včelařit pro produkci medu, půjde pouze cestou panenských medníků a tak se k žádnému kroku zpátky nechystám.

Bohemia gall:

Pěkné to je, jenom do prvního čištění po vyvaření. Taková drážka na druhou stranu.Pár horních mám a nevidím u volné stavby žádný rozdíl od rovných. Pro včely i včelaře prakticky k ničemu. 

Taky moc nechápu co píšete. Vyvářím v 50 l hrnci na PB hořáku - chtělo by to větší “kotel” ale mám improvizaci co dům dal a bohatě mi to stačí a dělám to i kolegům. Nic nijak nemusím čistit. Rámky jen uschnou a bez šahnutí jdou zase do včel. 

Prostě hořák z Tesca v akci za 380 kč, 10 kg bombu jsem měl a hrnec po mámě je starý přesně jako já = 68 let a slouží, protože dřív se věci dělaly kvalitně aby vydržely. Svojí improvizací jsem ušetřil nejméně 10-15 litrů za kotel na tavení voští. Někteří si umí poradit a vystačí s málem, jiní holt mají dost peněz.

https://www.kukacka.cz/varic-pb-1horak-s-ventilem-5-5kw-heavy2/413410v?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwzby1BhCQARIsAJ_0t5OytZZweNnKLXoHjzhgnTTgvdcrX8XnBxaaEGJcBu_efxaKsagEYtsaAr5FEALw_wcB&utm_campaign=prc_campaign&utm_dscnt=395024134103748&utm_medium=prc&utm_source=google-merchant

hořák se dá koupit za slušnou cenu a ne za toto

hrnec je Sfinx, ovšem dnešní cena mě poslala do kolen. Pravda, máma si hrnce velmi cenila a tak asi byl drahý už tenkrát

https://www.kaufland.cz/product/397640829/?kwd&source=pla&sid=52971166&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_id=19019429882&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwzby1BhCQARIsAJ_0t5MsgNfgPBQJDXYFvQXiwWs2top_xxzLAPYQsgJpeecil0GwXySPnk0aAu-CEALw_wcB

Celé jsem to instaloval na nálezové štokrdle z chalupy zadarmo. Hořák je pod hrncem excentricky, aby se mi to “pod břichem” vařilo a varem kypící voda odnášela košilky ode mě a pak lze vyndavat rámky z relativně čisté vody a tudíž nejsou zamatlané.

Vedle stojí na jednoplotýnkovém elvařiči (ze smeťáku) parní vařák s lisem, do kterého velkou sběračkou z hrnce přendávám kaši z košilek, vody, nečistot a vosku. 

Pařák je komunistický, ještě se dá koupit na Bazoši za 3-4 tisíce, není nutný AKV za 25 a víc! Tady varuju před jednoplášťovými nesmysly, poznají se že nové jsou pod asi 22-25 tisíc. Vařák musí být dvouplášťový. 

-----------------------

Dočištění je jen když to bylo už sežrané a zdá se mi, že je pro mě rychlejší rámek nově zadrátkovat než se crcat se šponováním starých drátků (a jejich čištěním).

HL bez Téčka nefungují na VS, pak se včely snaží začít stavět na hraně HL a tudíž nechtějí začít uprostřed ní.

Ještě snazší, než vyřezávání Téčka nebo dokonce frézování do “stříšky”, je na HL zespoda po prostředku přibít malými hřebíčky řeznickou špejli. Je jen 30 cm a ničemu nevadí, že je na každé straně asi 4 cm bez vedení. Díky i jen špejli už staví správně a špejle tam vydrží do konce životnosti rámku. Nuta v HL pro mezistěnu je nesmyslný relikt minulosti. Pak se rámek vaří asi 4x a spíš déle než když je bříško s “ploutví”.

Stačí horní drátek dát tak pod HL tak jak je vysoká M, kterou dělají moc malou. Norma vznikla v době, kdy HL byla tlustá 15 mm, dnes se dělá 12 mm a já jí dělám už jen 8 mm a bohatě to stačí. Dříve taky byla SL hranolek 10x10 a proto se dělá M vysoká jen 27 cm. Plánuje se, že se M prověsí aby se dole neopřela. Já jí ale stavím na SL aby dole nebyla vůbec žádná fuka, chci dílo a ne 18 mm mezery. Ano, asi polovina M se mi zvlní. Blbě to vypadá, ale ničemu to nevadí a na nějaké vibrace nevěřím, je to hloupost, ony si včely poradí.

Polopatě. M zavěsím do rámku tak, že je horní drátek tak max 5 mm od horního okraje mezistěny a nad M k bříšku loučky chybí asi 10 i víc mm (M nejsou nařezané přesně) a včely to vždy dostaví správně. Horní drátek tedy nijakplást nevyzutužuje, je tam jen místo zalití M do vyfrézované nuty v HL. Ovšem začátečníky varuju (koumesové, někteří, myslí, teoretizují a pak jsou zklamaní), že nesmí dát horní drátek třeba 20-30 i víc mm pod horní okraj M. Pak se vždy stane, že se zahřátá M ohne dřív, než jí nahoře přistaví a včely tam pak udělají nebetyčné kra.iny. 

Taky drátkuju nerad. Ale horní drátek místo zatavení M v nutě je mnohem méně práce než čistit nutu. Vyvařit jí kloudně nejde, zdržuje to, jak píšu výš a stejně se úplně vosk nevyplaví a musí se to vyškrábat.

Parádní příspěvek.

Jen ty skosené loučky jsou obtížně vyrobitelné, většina z nás nemá frézu. A proto jsem vyvinul T-loučku s úplně stejnou funkcí a tu lze vyrobit na cirkulárce. Ale smysl to má jen u HL při VS.  Spodní loučku stačí u vysokých rámků udělat jako hranolek naležato 10x12 a splní stejný účel. U polorámků je potřeba SL široká 25 mm a přistaví to k ní vždycky a tak není třeba vymýšlet kejkle. To samé, u BL. U medníkových polorámků to přidělají po stranách absolutně a u vysokých rámků mi moc nevadí když je spodní polovina plástu na bocích nepřistavěná.

Nicméně, Javaliho řešení je elegantní a pěkné a třeba mě u včel jde hodně i o to, abych pracoval s pěknými věcmi a tak kdo má prostředky a čas, určitě nic nezkazí když loučky na fréze skosí. Na cirkuli to nedělejte, je to nebezpečné!

Nevyzkoušel jsem všechno, jsou věci, které prostě intuitivně vím, že se udělat nesmí. Kdo tohle udělal, co jsem slyšel, zaplakal. Nastalo neskutečné pozdvižení a rabovka i když dal nástavky s tuháčem třeba 400 metrů od včel. Nedělá se to, odborná literatura o tom nic nepíše, staří pamětníci o tom nikdy nemluvili.

Plod je na všech rámcích kromě krajních. Samosebou bych dasl dohromady pár hlavně starých souší na vyvaření, třeba pro 3-4 vč.  No a co s těmi plodovými? Dát je nad nějaké vč jako druhé patro vysokých rámků? Co by se tím vyřešilo, tedy kromě komplikací a pro mě teoreticky nezdůvodnitelných kejklů, navíc velmi pracných? Prostě počkám. Ale děkuju.

A ještě přidám co vyzkoušené mám. Představa, že se vyvaří medové rámky aby se získal aspoň vosk je krajně naivní. Jeden polorámek s tuháčem se musí vařit asi 15 minut když by byl sám, když se jich dá do kotle najednou například 5-8, trvá nejméně půl hodiny a spíš déle, než se to prohřeje a rozpustí. 

Jediná možnost, pokud se tato melesnůška bude opakovat v dalších letech, je, jak píšu o postupném kontinuálním odebírání medu každé 2-3 dny po pár rámcích, tak, jak to budou nosit. Píšu jasně, že to tak někteří dědkové dělají, píše i pan Goro, že takového taky zná. Ovšem. Nevím, zda by se mi chtělo včelařit takto, vlastně každý den. Mám za to, že včely zase až tolik nemiluju. A taky je k tomu nutné neuhnat si ze dřiny potíže s plotýnkama.

Co si dokážu představit je vytahat z rámků drátky, pak vyříznout a pak rozmixovat ve vodě. Musely by se udělat pokusy jak husté by se to dělalo. Oddělit lehké voští a zbytek zkrmit, “písek” = melecitozu nechají v krmítkách. 

Otázky. Půjde tohle dělat s nějakou rozumnou produktivitou práce? Jak to zahustí, bude to dost “suchý” med aby se nekazil? Bude už netuhnout a nebo zase ztuhne za pár dní a přitom nebude dost zahuštěný? Bude se to stíhat bez začátků kvašení a nebude pak získaný med mít nějakou pochuť po kysání nebo ztuchlé plísni a podobně? Kolik by v nákladech potom stál takový med?

Za sebe vím jedno. Med nikdy necedím. Sbírám, tedy med pouze čeřím. Pěnu s nečistotami a značným podílem medu skladuju už asi 4 roky. Stejně tak skalduju víčka a už nemám kam šlápnout kolik těchhle pokladů mám. Kupodivu se to nekazí. Idea je, že to nějak rozmixuju a nějak podám včelstvům a ona to uloží jako med a já vytočím. Ale už několik let jsem se k tomu nedostal. V sezoně je práce kolem včel tolik, že na hraní s blbinama s nejasným a nejistým výsledkem nemám anebo nejsem ochotný si udělat čas a tak problém hrnu před sebou. Buď je snůška a proč dávat zpracovávat staré zbytky s kdo ví jakým výsledkem, když vč můžou přinést zaručeně chutný med bez případných pachutí? Když snůška není, dráždit osud a několika vč dávat popsanou šmakuládu aby to nějak zpracovala? A vykoledovat si rabovku? Stojí to za to? Stojí za to med, i když by ho za několik let bylo nejméně 60-70 a spíš možná víc kilo? Stojí to za tu práci, komplikace a starosti? No, mám za to, že ne, zkoušel jsem a je to moc práce a bídný výsledek. Vlastně jsem to nikdy nezískával jako med, jen jsem tím krmil. Pracně a to šlo s desetinou práce udělat cukrem. Na to mám vybavení a technologii, kdy udělám za stejný čas nejméně 20 x víc roztoku než si hrát s těmi zbytky a víčky. Taky se mi do toho pořád nějak nechce. A taky cukerný roztok zdaleka nerajcuje vč ke slídivosti tolik, jako med.

Děkuju, nevzdávám nic, jen jakýkoli výzkum mě už unavuje a když je překvapení moc, někoho to i unaví. Jen se snažím vidět dál a doufám se mýlím a letošek zůstane jako náhoda.

Uvažujete logicky a přesně tak si to představuju. Ale. Ze Sedláčkova videa vím o melecitozní snůšce v půlce září. Mám za to, že sice slabá, ale pořád tu trvá a tak zásob neubývá.

I to poškrábání zásob mě napadlo. Je vyzkoušeno, že když se poškrábe zavíčkovaný tuháč a nenamočí a hlavně by neměly do čeho med přenášet, zase to zavíčkují a tak by to byla nesmyslná práce. Navíc u 40 vč asi neproveditelná. A nebo přesněji, když je na 90% jasné, že by se to minulo účinkem a vč to opět zavíčkovala, nebudu se do toho pouštět.

Na druhou stranu, nebyl bych to já abych…

---------------

Shrnu svůj nápad stručně. Medovice vadí na zimování v normáolních podmínkách středoevropských zim, jaké jsme znali do konce 70 let a které doznívaly do konce 80 let. Pak se začalo oteplovat a nyní jsou zimy takové, že se každý měsíc či 6 týdnů, a spíš častěji, včelstva proletí a přebytečných výkalů z nevhodné potravy se zbaví. Kdyby tomu tak nebylo, nedalo by se vyzimovat na škrobákách, protože ty mají balastních látek ještě víc než medovice. Nevím jak kdo, ale já se obávám zimovat na nevhodné potravě právě jen a pouze z důvodu, že nevím předem, zda bude zima “normální”, tedy že se včely nedostanou 3-4 měsíce ven vyprášit. Prostě to risknu, stejně mi nic jiného nezbývá.

Protože nemám jiné dílo, které bych vč mohl dát (a taky co s dílem plným cementu), nechám to osudu a aspoň budu vědět, zda prastaré obavy, stále opisované ze starých knih, napsaných v době před klimatickou změnou, jsou a nebo nejsou v nynějších změněných podmínkách stále aktuální.

Nastal čas zveřejnit svůj neúspěch.

Včera a převčírem jsem prvně včelařil, úplně jsem rozebral dvě vč. Zůstal jsem v šoku z několika důvodů, postupně to tu rozeberu.

Obě vč mají TL nacpaný včelami. Tak, jako v nejvyšší sezoně na přelomu května a června. Dolíhávají se tam trubci - v tuto dobu neuvěřitelné a všechny dělničáky jsou nabité pylem a i některé trubčí buňky - asi třetina.

Obě rozebraná vč jsou třicítky. Jedno má kromě TL medník 11 a 15, druhé má kromě TL dva medníky 15. Nejsou to tedy nejsilnější vč, asi třetina má o jeden i dva medníky víc. Všechny medníky jsou tak nacpané včelami, že jsem to jakživ neviděl snad ani v sezoně. Prvního srpna pak nemožně neuvěřitelné. Po odtržení stropního igelitu nastane “hrnečku vař”, včely se nezvládnutelně hrnou ven a sedají si z venku na nástavky a chuchvalce včel “kapou” na zem. Před rozebráním ale vč vůbec nevyléhají, žádná. Nutno podotknout, že oba dny jsem šel včelařit až v 18 hod a hlavně, mám úly v celodenním stínu. Patrně proto mi včelstva nevyléhavají vůbec a nebo nepatrně. Při včelaření všechna vč létala a tak bylo dost včel mimo úl za pastvou.

Existuje přísloví, že když se seje oves a když se sklízí, včely nejvíc slídí. Právě se sklízí tady u nás oves a včely neslídí ani nepatrně, je nějaká snůška. V jiném vlákně píšu z čeho asi. Kolem úlů to omamně voní, na česnech vč větrají a odpařují.

Kolega Tom4 má vyjedená plodiště, krmí, medníky má ubité cementem. Podobně je na tom Petr. U mě je to ale úplně jiné. Poslední rámek ve VN je až dolů oboustranně zavíčkovaný cementem (jedno vč je na SS, druhé na TS a u obou vše stejné). Prohlédl jsem jen další 4 rámky. Všude je nejméně 20 cm cementu a pod ním jsou oválky pouze zavíčkovaného plodu v rozměru asi max 15-17 x 6-8 cm. Kolem plodu jsou tak dvě řady volných buněk. NENÍ KAM NAKRNMIT CUKREM!!!

Nemám souše a přemetení na M u úlů nabitých včelami s výškou díla 75 nebo 90 cm i metr si ani nechci představit.

---------------------------

Co z toho vyplývá? Jsem se svými moudry v koncích, nevím. Za celý život jsem neviděl, aby vč prvního srpna byla v takové síle! Vždy byly už redukované medníky a na VN byla jen KK a ta nebyla ani zpola obsednutá.

Jak se to mohlo stát? Nevím. Patrně je to důsledek toho, že vč měla od začátku června kontinuální nepřetržitou snůšku MEDU. Většina včelařů v době, kdy by měla být hlavní snůška, naříká, někdo musí dokrmovat, většina ale nic neřeší a včelstva redukují počty plodu a pak je ve včelstvech méně včel. Ale ani to by nestačilo a tak následuje čistě spekulace, pouze moje, nijak nepotvrzená a neověřitelná dedukce.

Protože vč v červnu ani hodinu nestrádala a plod byl krmen v nejlepších možných podmínkách MEDEM a ne náhražkou, kterou cukr nepochybně je, tak včely vydržely déle a neodešly jako pravidelně odcházejí od začátku července. Vlastně by to znamenalo, že stačí včelstvům nesebrat med a pak se vytvoří nesmírně silná vč a to i když jsou plodiště ubitá medem a pylem a na plod mají v červnu i v červenci málo místa. Přesto je to plod a z něj včely tak vysoké kvality, že nyní úly pukají ve švech. Pokud by někoho napadlo jiné vysvětlení, sem s ním. Prosím.

Co dělat? NIC. Nebudu dělat nic. Medníky jim vzít nejde, včely nemůžou být mimo úl. Do VN, kde budou zimovat, nejde dát ani kilo cukru, aspoň se to tak zdá. Zkusím jim koncem srpna nějaký cukr dát, ale iluze si nedělám. Malá naděje je, že těsně nad plodem je med květový z nynější snůšky. Ale. V tuhle dobu kvete lesní plevel vždycky a med  z toho není a tak je nejspíš pořád medovice. Navíc když rýpnu do zavíč medu nad plodem, neteče a tudíž je to cement. Také by to vysvětlovalo úplnou absenci včel na pámelníku a krušině.

Východiskem by bylo nechat TL s tím, aby chumáče zasedly na relativně prázdných TL a na poslední čtvtinu vysokých plástů dostat nějaký cukr. To ale až vyběhne plod.

Právě se ukáže pravdivost mé domněnky, že VD vůbec včely nezabíjí, že je jen u úhynů přítomen tak, jako je každý zabitý voják zavšivený a příčinou jeho smrti nebyly ty vši. Nastal u mě okamžik pravdy. Jestli se dožiju sdělím tady jak to celé dopadne.

Z předhcozího vyplývá, že nijak neléčím a léčit nebudu. Prostě počkám, vč musí zredukovat počty včel. Pokud budou vč početně “normální” 1.9., můžou dostat na měsíc Gabon. Mám vyzkoušeno několik let po sobě. Jsem ale připravený, že vč nedostanou Gabon a dostanou až fumigaci Varidolem po 10.10. Hodně se nabízí šance zkusit třeba čtvrtinu - to je u mě 10 vč, neléčit vůbec a nebo jim dát až předvánoční aerosol.

Divičům sděluji, že nijak nemonitoruju, netuším kolik VD je v mých včelstvech. Tohle neřeším už 12 let v řadě.

U jednoho kolegy se ukázalo, že med nejde oddělit ani separátorem, vzniklá hmota zůstala ve formě “povidlovitého” maglajzu z medu, “písku” a vosku a vosk se neoddělil. Neoddělil se ani po opětovném přehřátí na víc než 85. Nezbývá než hmotu vyhodit. Možná by se to mohlo dát “přebrat” včelám. To ale nic neřeší, včely by uložily sice med bez melecitozy, ale pořád je to problematická medovice, na které vč nemusí zdárně přezimovat.

----------------------

Opakovaně jsem tu a i jinde napsal, že včelařím proto, že je u včel pořád něco nového a nikdy se nic úplně přesně neopakuje. Ovšem právě to u mě dosáhlo opačného efektu, jsem těžce zklamaný, unavený a už se mi chce jen rezignovat. Stačilo!

Moc to zjevně nechápete. Tak znovu.

Oddělky nebo obecně nová včelstva podněcujeme od začátku července, od konce snůšky z lip. Lípa je prostě ukazatelem tam, kde se nepěstuje slunečnice. Lípou pak sezona končí. U kmenového vč se vezme poslední med a nejlépe ten den, v praxi se to u více vč nestíhá a tak jde až druhý den velká dávka krmení. Ovšem to je jen o produkčních, neboli kmenových včelstvech. To není váš případ.

Vy jste měl podněcovat třeba už od začátku června, prostě tak, jak je potřeba. Měl jste krmit a zafixujte si, co říkám, vy i ostatní nepíšící začátečníci, tehdy, kdy bylo potřeba. Tehdy, kdy na vysokých rámcích není nejméně 8 cm od horních louček med nebo zásoby. Samosebou jsou to věnce a tak v rozích je to víc. A stejně tak na krajních rámcích je zásob víc než jen 8-10 cm pod HL. 

“Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Kdo tomu nerozumí, tak díže byla nádoba na mléko. Přesněji, na dojení a uchovávní mléka byla štoudev nebo vědro, mléko se pak zpracovávalo v jiné nádobě a to byla díže, malá díže je dížka. Úplně přesně, v dížce se zpracovávala smetana na máslo poté, co smetana prošla stloukáním v máselnici. Asi se to dá najít na internetu. Není to na nic potřeba, je ale dobré to vědět.

Přísloví má vysvětlit, že těžko chtít po nějakém hospodářském zvířeti užitek, když ho krmím bičem. Ano, to se říkávalo o idiotských sedlácích, tak lakomých, než že by dopřáli krávě dostatek (spíš nadbytek) žrádla, tak jí třískali bičem. Kráva totiž když má hlad tak řve jako kráva a blb jí rozmlouvá řvaní (bučení) bitím. 

Včela neřve. Bohužel je zticha, chtělo by se říct. Proto chov včel je o hodně vyšší level než chov dobytka - dobytek si umí “říct” řvaním, včely smí mít jen ti chytřejší!

Krmí se denně, ob den, někdy ob dva dny, jak se chce, jak je čas a jak se ke včelám dostaneme. Nejsou v našich životech jen včely, rodina je víc!!! Prostě podněcuje se (i krmí) tak, jak je potřeba. 

Podávají se malé dávky (1-2 litry) relativně řídkého krmení 1:1, což napodobuje přírodu. Krmení hustším roztokem je nenormální, včely na to nejsou adaptované a velmi je to zatěžuje, opotřebovává.

Tady se pozastavím nad stupiditou některých lidí. Ti by cpali včelám inverty, aby jim usnadnili zpracování a přitom jim to neusnadní, ale naopak komplikují. Není náhoda, že titíž cpou včelám husté krmení 3:2 v domnění, že jim tím pomáhají s odpařováním. Je to naopak, včely k hustému krmení musí přinést z venčí vodu, naředit, zpracovat a pak zase zahustit.

V tuhle dobu, tedy kolem 1.8. musí mít vč na míře 39x30 zásob asi 8 cm, lépe 10 cm + plné rohy. A krmí se dál dokud nebudou mít asi 15 cm zásob, v rozích víc.

Nesmí být ale o moc víc - pak by byla vč ulitá. Kolem 15.9. se dělá kontrola. Kde by bylo méně zásob, dokrmí se. Takže polopatě, odd nebo nová, relativně slabá vč se velkými dávkami vůbec nekrmí.

--------------------

Romanem prezentované krmítko se mi jeví jako laciné a velmi vhodné. Mnohem lepší než balon.

Děkuju. Mě ani tak nešlo o včely ale o to, kdy a za jakých podmínek jetel meduje. Jak je zřejmé, není to pravidlo, že by medoval jen po slunečním osvitu a co jsem pozoroval byla tudíž jenom náhoda.

Mám k vám prosbu. Tady u nás jsem si všimnul, že na bílý divoký jetelíček jdou jen když na něj svítí. Nevěřil jsem vlastním očím, vloni jsem si toho všiml poprvé. Na půlce dvorka ve stínu ani včelička, na druhé půlce na slunci obaleno. Je to u vás taky tak?

To je správné, věřit se musí, hlavně dědům. I když jednou takhle jeden měl být upálený za to, že dědkům nevěřil a tak aby nemusel na gril, odvolal. A pak hrdě a statečně (ale tiše aby nikdo neslyšel) “vykřikl” A PŘECE SE TOČÍ.

Kdyby lidi bez myšlení věřili dědkům, ještě žijí na stromech nebo v lepším případě v jeskyních a zemljankách. I já jsem dědek a doufám, že vše co tvrdím jiní ověřují a zkoušejí, aby sami případně vylepšili co dostali ode mě.

Takže. Ano, příkladů temnot lidského vědění je bezpočet. Akorát se vývoj nezastavil, Země je kulatá, točí se a invertovat včelám krmení je nesmysl bez ohledu na to, čemu někdo věří nebo nevěří. Ono to ale může být horší než se zdá, pokud se k rozštěpení cukru nepoužije med- pokud vím, tak lidi neumí invertázu vyrobit, tudíž cukr štěpí chemicky, nikoli enzymaticky. Chytřejší se pak ale zeptá, kam se pak z toho krmení podějí chemikálie, konkrétně kyseliny (ve videu “kyslota”) použité na rozštěpení cukru? Nemusí je náhodou včela pracně odstranit? A když se jí to  svinstvo odstranit nepodaří tak jako co? Zkrátí to možná život včelstva a ono pak nezodpovědně v zimě uhyne? A přitom včelař dal předžvejkaný invert. Asi to tedy byly geneticky vadné včely!

Ale to není váš případ, vy dáváte med. To je správné, Víra hory přenáší!

Před chvílí jsem dal nápad, asi s tím ještě nikdo nepřišel, strůpkového roštu.

Mám ale jiný a lepší nápad. Ve skutečnosti jsem to nevymyslel, běžně se to praktikuje na N. Zélandu. Podotýkám, že se rozkládá na dvou ostrovech, země má 5 mil obyvatel je tedy poloviční než Česko. Jenže má desetkrát menší počet obyvatel na km2 a 3 x větší rozlohu. Proč to píšu? Proto, že tedy vzdálenosti na NZ jsou daleko větší než u nás.

Včelaři tam nijak nerecyklují voští. V celé zemi existuje jediná firma, vykupující celé rámky s voštím. Ty rozemele i se dřívím a hřebíčky a drátky (nevím zda řeší plasty, asi si na pitomce nehrajou jako v Evropě). Z drtě vyseparují vosk, kovy, dříví s košilkami, z odpadu se vyrábí vysoce ceněné palivo. Tudíž je vše spáleno, což je nejeefektivnější profylaxe před nemocemi včel. Vyrábí asi peletky nebo brikety, to nevím a snad to jde jako standardizované palivo do nějaké průmyslové teplárny nebo elektrárny. Kdo firmě dodá rámky, obdrží levněji a přednostně vysoce kvalitní mezistěny. Kdo je kupuje bez dodání voští, riskuje M z pančovaného vosku podobně jako tady v Evropě.

Tvrdím, že takto by měl dotacemi stát bojovat proti nemocem včel, hlavně proti moru, než živit nějaké kra.iny jako colos, nebo 3 vyšetření na mor místo jednoho (ve skutečnosti jde jen o “práci” pro zbytečné laboratoře a zbytečnou veterinu a jiné darmožráče), které stačilo desítky let a podobně. Ano, dokážu si představit, že třeba doprava by musela by být rychlá. Ale když to dokázala s možnostmi let po ww2 do asi konce šedesátek naše země s pomocí jen pošty a drah, dnes by to neměl být nejmenší problém. Je pro mě doslova děsivé, že by stačilo se poohlédnout po světě, kde se co a jak dělá. Jenže to by Svaz nesměli vést diletanti s jinými zájmy než je rozkvět českého včelařství.

Zábavné je, jak myslíte, jak med naštěpí cukr. Proboha, dovzdělejte se!!! Včela, jak něco pozře, přidá do toho invertázu bez ohledu jak moc to invertované je a nebo není vůbec. Vždy do toho přidá stejné množství a tak snahy invertovat včelám potravu jsou nesmyslné, nijak se jim tím nemůže pomoci, prostě ony tam ten enzym dají vždycky ve stejném množství. Proto jsou inverty jen chyták na peníze lákané od hloupých lidí. 

Lajsničky mezi HL rámků jsou sice dobrý nápad (prastarý), ale jen pro někoho, kdo si s tím má čas a nervy hrát. Na co lajsničky když existuje igelit?

Něco vám vysvětlím. Když za med dával státní výkup 35 Kčs ČISTÉHO - S DANĚMI STÁT NEOTRAVOVAL, páč byl vděčný, že lidi včelaří a průměrný plat byl asi 14 Kčs/hod, pak byla cena medu 2,5 x vyšší. Jestli je dneska průměrný plat 140 Kč/hod (za to snad nekoupu už ani nepřizpůsobiví a i pokladní v krámě mají víc), pak bych já musel za med dostávat 350 Kč za kilo bez daňových přiznání a dalších buzerací. A to nemám. Tak proto si já hrát s jednotlivými lajsničkami nezačnu. Popravdě bych zbytečné hlouposti nedělal ani kdyby za med byla tisícovka. Neubíjím svůj život na nesmysly, už se svým časem šetřím a šetřil jsem vždycky. V ušetřeném čase jsem se v celý život dovzdělával. Díky tomu nedělám spousty pošetilostí. Ale jistě některé zbytečnosti dělám, nejsem zdaleka nejlepší.

Jo, kdyby se vyráběl průmyslově a tudíž levně jakýsi rošt, vytvářející zastropení a současně vymezení každé uličky, hranolky by mohly být duté a tudíž relativně teplé (ale plast je teplý i plný a plné by to bylo bytelnější), pak ano, to by byla bomba! Jedním opatrným pohybem by se rošt zvednul a pak zase vrátil. Hranolky by byly konické a tudíž by si samy našly správnou polohu a rozdistancovaly rámky na přesně stejné rozteče, líp jak mezerníky. Současně by se na spodku žeber hromadil ultračistý a snadno těžitelný propolis. Ale jednotlivá dřívka nejsou nic pro mě.

Váš popis žonglování nad úlem je správný, a to myslím vážně. Když neukápne moc a pár krůpějí spadne na rámky, steče uličkami na dno a není toho moc, včely to bleskurychle očistí a nic se neděje. Ovšem k tomu je potřeba fakt dobrá šikovnost a zručnost. A tak tento váš nápad plně potvrdím a doporučím. Stejně bych si to nejdřív natrénoval s vodou. 

Jenže já měl na mysli strop s dírou a na díře sítko zabraňující styk se včelami -

https://www.vpjested.cz/0420-podlozka-pod-prosakovaci-krmitko/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwwae1BhC_ARIsAK4JfrydituMZnjbkx7iuHfZ4QRcG5zso6HbuabaZlQtVxEtWM8pxhktKAYaAp9hEALw_wcB

Pak může dojít dát krmení, klidně s baterkou večer manželka, aplégr nebo babička, kdo má zrovna čas a bojí se včel. Taky zakrytý strop u slabších odd je lepší než odkrytý.

Divizna je asi zajímavá, bohužel u nás není. Je významná hlavně tím, že není z chemií ošetřovaných polí.

Tady u nás jsou pastviny porostlé štírovníkem. Ale i obecní zeleň ve vsi, štírovník je tady u nás  všude. Dneska za vedra před 11 dopoledne se ohýbal včelami.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADrovn%C3%ADk_r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD

V trávníku je nějaký druh jestřábníku, je jich mnoho a některé jsou endemity, jsem líný hledat přesně, o jaký se jedná. Mě je to jedno, tento má hladké stvoly a velmi úzké listy, kvítky oprůměru asi 20 mm. Je hodně zajímavý pro včely, byl jimi obsypaný. Je nízký tak 30 - 35 cm, vyšší než štírovník. Byla radost pozorovat usilovnost včel. Nebraly pyl ani na jedné rostlině, tudíž z toho plyne, že sbíraly nektar.

Jsou dny, kdy na kypreji není včela, dneska byla silně navštívená.

https://www.google.com/search?gs_ssp=eJzj4tTP1TcwSikySTZg9OLNriwoSs1SKCtKykxOBQBn2Ahm&q=kyprej+vrbice&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=kyprej&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUqDQgCEC4YgwEYsQMYgAQyBggAEEUYOTIHCAEQLhiABDINCAIQLhiDARixAxiABDIHCAMQLhiABDIHCAQQABiABDIHCAUQABiABDIHCAYQABiABDIHCAcQABiABDIHCAgQLhiABNIBCDUyOTVqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8

V okolí jednoho stanoviště mám velké porosty konopice sličné a s ní je to stejné. Někdy na ní není včela ani jiný hmyzáček, jindy jí navštěvují, ale nějaký masový nálet jsem u této byliny nepozoroval. Kolem vč to navečer voní a tak je z těchto rostlin jistě uživovací snůška. I kdyby jen pyl, díky za něj.

Pokud nevytéká čistá voda, pak směle do toho! Nejdřív si někde nacvičte to překlápění. Mě se osvědčila vyřazená pánev průměru asi 15-18 cm bez heftu (skutečně ale stačí dezerťák). Jde to tak, že se neukápne a když, tak pár kapek se ztratí. Vždy na pánvi - talířku zůstává trocha roztoku, co stihne vytéct. To při dalším vč naleju na síťku a jdu překlápět další flašku. Nebo se to z talíře vyleje do kýblu s vodou. Ten musíte mít vždy u ruky když by se ulilo a nebo něco převrhlo a podobně. Pak se místo polité roztokem ihned musí polít vodou a umýt nebo rozředit co ulilo.

Zkuste zaty tu PET s dírkou. Je to krmítko dokonale zadarmo a hned. Třeba vynikající voda Kláštorná Kalcia má takovou lahev a stejně vhodných lahví se dá najít hodně. DFirku uděláte hřebíčkem u včel nahřátým zapalovačem - jak hřebíčky tak zapalovač musí mít každý v autě.

Právě tak dokonalé ruské krmítko za pár halířů. Je to jemný mikrotenový pytel na odpadky. Dá se do uvnitř hladkého kýble, přehrne okraj a nalije se roztok. Pak se pytel dokonale zauzluje tak, aby do toho nemohl vzduch a opatrně přendá na odkrytý úl s prázdným nástavkem nahoře. Samosebou po kouřem odehnání včel, které jsou na HL rámků. Musí se to dokonale a pevně zauzlit. Pak se pytel s roztokem položí na obnažené L rámků. O víc se nestaráte, včely samy prokoušou nepatrné dírky a postupně roztok odeberou. Ovšem nesmí se udělat žádná dírka, pak hrozí, že to vyteče. Také k nalévání je nutná velká dávka šikovnosti. Jednou se mi to protrhlo jen proto, že jsem použil kyblík z Lidlu od kytek. Je sice zadarmo, jenže některé mají uvnitř dno vyztužené relativně ostrými žebírky, nebo zbytkem plastu po vstřikování na dně a tam se mi pytel asi načal a jak jsem to zvednul z kýble, pytel puknul. Mimochodem, pomocí velkého pytle se dá podat naráz 10 litrů i víc. Sáček vyjde kolem Koruny a pak se zahodí, úplně ho rozeberou. Raději ale dávám dva menší vaky po cca 4-5 litrech a přendavám z kýble co je na vedlejším úle. To proto, abych s pytlem s roztokem nešermoval kolem úlů, ale “cesta” pytle byla co nekratší. Samosebou z rámků nesmí nic čouhat, nic, o co by se mohl vak protrhnout.

Video

Obecně se na jednu stranu dobře bavím, eufemisticky řečeno naivními praktikami tohoto dovedy. Vše ukazuje správně, dokonce i odežene větší část včel, ale udělá v pytli díru. Hodně by se mi chtělo ho nazvat výstižným sloven na 3 písmena začínajícím druhým písmenem abecedy. Druhou kra.inu, co dělá je, že to nedává na HL rámků, ale do mezery mezi rámky. To by mělo smysl u slabého oddělku, slabému, co neobsedá "celý prádlo" se ale nedává najednou tak velká dávka a doveda ukazuje v pytli nejméně 4-5 litrů. 

Prostě první co jsem našel je toto video. Připodotknu, že když vidím tyhle umělce, chápu, proč má tolik lidí (snad všichni) potíže s rabovkami. Tvrdím, že z 99% si za to můžou sami totální stupiditou. Jestli je pytel nahoře perforovaný, po nakousnutí dírky první včelou zespoda vaku hrozí, že obsah poteče velmi rychle a včely to nebudou stíhat odebírat. To je ale ten lepší případ. Může dojít k tomu, že jak to první včela (nebo čtrnáctá, to je jedno) zespoda nakousne, pytel tlakem tekutiny praskne a obsah vyteče naráz. To se stane až třeba po půl hodině když už je “včelař” ze stanoviště pryč. Druhý den zjistí totální spoušť a oddělky zničené rabovkou. A hloupý to svádí na hladové sousedovy včely, mnozí bohorovně nepřipustí, že jsou sami …

Nutno podotknout, že dost často to nevyteče a včely berou roztok zezhora pytle tou včelařovou dírou a pytel neprokoušou. Já bych se na to ale rozhodně nespoléhal.

https://www.youtube.com/watch?v=Oz5rgR59sf8

BG vlastně všechno sdělil přesně a stručně.

Dodám, že prosakovací víčka byla dělaná na velmi hrubý krystal, který se už běžně v krámě nesežene a jako včelařský je vždy strašně předražený. Prosakovačka musí být absolutně vodorovně a navíc funguje nespolehlivě. Umí protékat nebo ukapávat, že to včely nestíhají a pak nastane co popisuje BG. Ale jakš takš jde roztok hustý 3:2. Já ale radím krmit pouze 1:1 - důvod jsem mockrát vysvětlil - a to prosakovačkou nejde ani když stojí úplně vodorovně. Někdy ano, někdy vyteče, neriskoval bych to. Na cukr, deklarovaný jako krystal, nejdou prosakovačky použít. 

Za soudruhů věčně nebyl cukr k sehnání a nebo ho dávali po pár kg na osobu a hrubý krystal byl problém tuplem. Ale za komančů někdo psal, že si sehnal korálky velikosti pšenice nebo broků do vzduchovky. Nasypal se pískový cukr do plna (stejně jkao hrubý krystal), pak se zalil studenou vodou do hrdla a na to pak hodil hrstku korálků. Lahev se převracela u včel tak, aby nevytekla ani kapka - rabovka, že se na zavřenou flašku přitisknul talíř a lehev se pořád s pevně drženým talířem rychle převrátila. Pak se s ní zatřáslo a těžké skleněné korálky propadly na víčko a pak prosakoval i jemnější pískový cukr, dnes je jmenuje krupice. Líp se mi lahve převracely se starou vyřazenou pánvičkou.

Ukrajinská krmítka prý fungují skvěle, má je kámoš Petr ještě po předcích a chválí si je. Já ho nikdy neměl a tak nemám zkušenost.

Česnová krmítka - primárně to jsou napaječky, fungují, ale s výhradou. Jakmile by to včely do rána nevybraly, krmítka neucpávají kolem sebe česno dokonale a mokvají a je na nich kolem dokola dost včel. Není mi to příjemné, je to hrozba. Ale musím připustit, že je to jen psychologicky protivné, problém jsem s rabovkou neměl.

Rámkové krmítko zmenšuje prostor a většina není bez styku se včelami. Prostě na celé čáře vyhrává balon. Za komančů to soudruzi asi dotovali a nebo státní regulece cen neumožnila nenažrancům předražovat. Dneska i když je měna zničená asi 15x, přesto jsou dnešní ceny doslova rakety. Protože 3,20 x 15  je necelých 50 a ne 150 Plastový balon nemám nafocený, jde snadno najít. No a samotný podšálek bez kopyta nejde použít. Pořád je to ve srovnání s rámkovým kapsáčem laciné.

Skvělé bylo dnes už nevyráběné krmítko na litrovou lahev od vína. Podobné se dělají na PETflašku. Ale to nefunguje, protože atm tlak PETku stlačí a roztok vyteče na zem. Musí to být tvrdé sklo, na měkké plast lahve to nejde použít.

Pak je tu ještě možnost krmit PETkou s malou dírkou, která leží na rámcích bez strůpku. To nevím zda budu umět popsat, mám to vyzkoušené a funguje to dokonale. Má to ale jednu podmínku, PETka nesmní být přeškrcená, pak by nevytekl obsah za seškrcením. A PETek s válocovitým tělem není moc. Do lahve se v místě, kde začíná bombírunk, udělá dírka asi 1,5 mm, možná dva mm. Lahev se nalévá trychtýřem přímo u včel nakloněná, aby se vešlo max roztoku. Pak se pevně vzduchotěsně zavře víčkem a položí na rámky tak, že dírka míří do mezirámkové uličky. Roztok nevytéká, na to je dírka moc malá a flaška se nesmí zbortit atm tlakem. Včely z dírky roztok intenzivně berou a čas od času vběhne do lahve bublinka vzduchu. Je to naprosto bezpečný způsob, jen při nalévání a manipulaci nesmí být včelař lempl a nesmí nikde ulít ani jen malinko ukápnout krmení. To ale platí u jakéhokoliv krmítka.

Udělal jste tu chybu, že jste dal pouhému oddělku velké krmítko, i když jen 5 litrů v něm.

Píšu to pořád dokola o malých krmítkách a rámková jsou blbá, že zabírají místo dvou rámklů a i plac za jeden rámek u menšího rámkového krmítka je špatně. Jasně píšu, že balon, nebo ukrajinské a nebo nějaké česnové, jenom ne na PETflašku!

Teď nemám čas, nějak se vyjádřete a já se k tomu vrátím v noci. Přepážku jsem nepochopil, naopak, proto je rámkové blbě a i přepážka blbě, že se vč vždy snaží přizpůsobit velikosti prostoru a my nyní chceme, aby odd sílil a rozrůstal se  a ne, že ho omezíme rámkovým krmítkem nebo přepážkou. Je léto, teplo, právě teď je ta doba, kdy se může dát odd víc prostoru aby se odd snažil zesílit, což zjara nejde. OK, takhle jasně to tak zvaní vědci nikde nepíšou a nakonec kvůli tomu si tady píšeme my.

Jen otázka, proč nikdo nereaguzjete na nejlepší malé krmítko = balon? Kvůli kopytu? Budete včelařit rok nebo tři, že se to nevyplatí? Jasně vysvětluju, že balon a kopyta jsou třeba na 50 a více let, v čem je, sakra, problém? Česnové napaječky na 1,6 litru se už nedají sehnat, jen ty nesmysly z Ještědu, co cizina? Přece to v Číně nepřestali vyrábět?

Tohle je malé, mám asi 30 těch větších. Mají tu výhodu, že nemusí být na úle prázdný truhlík a nesundává se dekl a neotevírá vč. Pokud má někdo včely doma a může jim dávat malou dávku denně, kupte si i tento nesmysl na 0,75 l, ve skutečnosti asi spíš méně, do mého na 1,6 se dá dávat tak max 1,4 l, jinak se ucmrndá kolem úlů a může být loupež. 

Na podávání vody to niukdy nepoužívám, neberou to z toho. Tedy zjara a v létě je podávání vody kravina.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gclid=CjwKCAjwnqK1BhBvEiwAi7o0X8xcKU8JLPDmkcain-46M8Vv62WUL3mYdlA4CfIcQLDixGs7uWaSGxoCU6EQAvD_BwE

Asi jste se upsal, mezi zítřkem a zářím je celý srpen! Dejte G co nejdřív.

Vylízat rámky se dávají vč odjakživa, ale chytří je dají až těsně před tmou. Zrovna tak je lepší krmit těsně před tmou. To se dá při pár vč snadno realizovat, kdo má vč hodně tak musí zariskovat.

Je dobré spojit několik věcí do jediného vyrušení. Jenže vše musí proběhnout rychle, reálně hrozí rabovka. Dle mého je lepší jeden den uspořádat plodiska, mít připravené G a hned je tam, jak zamýšlíte, dát. Někde tu píšu o mokrých plátýnkách. Znovu si to přečtěte, rozmyslete si předem co jdete udělat a pak to v klidu, ale rychle a plynule udělejte.

Na medník na vyčištění velký pozor, musíte ho mít dobře zajištěný proti slídilkám. Taky pozor na ulepený smetáček (peroutku) od medu, na potřísněné rukavice, rozpěrák a čelisti kleští, i tak malé plochy jako jsou hroty kleští rajcují slídilky.

Jestli přes vší opatrnost začnou slídit, umí být skutečně velmi otravné, je lepší práci odložit na další den. Chlapi dělají chybu, že v klidu udělají 2-4, někdy i 7- 8vč a na stan zbývá třeba jen pár vč, 2-3 a chtějí to dodělat. To rozhodně neradím. To si může začátečník lajsnout až získá zkušenosti. Vás se to ale asi netýká se třemi vč, měl byste to zvládnout dobře.

I když se něco podělá a nedopadne, vždycky je nutné si pak v klidu sednout, analyzovat práci krok za krokem a přijít na to, kde se stala chyba a odkdy nastal problém.