Příspěvky uživatele

Absolutní nesmysl!! Stále opakovaný blud opisováním ze starších nesprávných zdrojů.

Blud o barevném rozlišení úlů pochází doby stacionárních zadováků. Mimochodem, ze stejné doby pochází dodnes v naší legislativě platná kra.ina o číslování úlů. Dokud se s úly nehýbalo a medník byl neoddělitelně spojený s úlem a dokonce se úly stavěly jako baterie o nejméně dvou úlech vcelku, pak by mohlo mít jak barvení tak číslování smysl. Ale jen pro včelaře, včelám nevadí ani 10 naprosto stejných úlů vedle sebe jak konstrukcí tak barvou!!!!

Po přechodu na nástavkové včelaření, kdy se přehazují nástavky mezi jednotlivými úly, pod vysoký nástavek se NĚKDY dává NN a někdy dva a někdy pod VN NN není, jindy je úl bez medníku a nebo taky může mít NN medníky 4 a výjimečně 5 a tak dále. A co třeba NN systém? Celé technologické postupy by bylo nemožné provádět při stabilním číslování, jak udělat přeleták? Přeložit vč do nástavků správné barvy A SPRÁVNÉHO ČÍSLA? Až mě děsí, že o mě a mém včelaření rozhodují a nařizují mi njeproveditelné nesmysly lidi, kteří se nenamáhají - NIC JE NENUTÍ - aspoň pochopit prazáklad. Mimochodem je jich plná veterina i ministerstvo a obávám se, že i Dol a Svaz.

V Amerických filmech jsou vidět pouze bílé úly, to kvůli teplu, přesněji slunečnímu záření. Já nejdřív nechtěl úly tmavé, také kvůli teplu a pak mi došlo (že nejsem Američan v jůseji), že pod stromy a jinam bych já včely nedal, na barvě nezáleží a jde víc o to, aby úly nějak splynuly s krajinou, či místem a nestrašily tam barevností oblíbenou nerozumnými dětmi a nebo černochy v Africe. A tak jsem z odstínu pínia přešel na mahagon nebo třešeň. Existuje barva, lazura, bezbarvá, kterou dle škály namíchá na barvu prodavač v obchodě. Tato barva úlů mi vyhovuje, ale jde jen a pouze o to, co se líbí mě a hlavně aby to nestrašilo v lese nebo u baráku.

Ono je to ale hlavně o povaze včelaře. Hračička, který má 3 úly a nazbyt času - myslí, že bude žít věčně a utrácí svůj čas nesmyslama, ten ať si to udělá jako u kolotoče. My ostatní barvíme úly jen proto, aby vydržely. I když konkrétně snaha o výdrž úlů je od jistého věku včelaře už trapně úsměvná. Hlavně když ví, že to po něm nebude v rodině nikdo dělat.

Marodím a tak mám čas psát. Dám sem poznatek, který velice úzce souvisí a spíš navazuje na má tvrzení ze včerejška (i dřívější) o tom, že je nutné vč stimulovat pachem prázdného díla k vyššímu sběracímu pudu. Mám za to, že je dobré, aby se následující obecně vědělo.

Vím jistě o člověku, znám ho osobně a Petr u něj mockrát byl, který včelaří v klasice na míře 39 x 27,5 x 11 ve dvouprostorových úlech, které mají medník stejné míry. Klasicky, převěšuje plod, používá mřížku. Ale vytočí enormní množství medu, ne úplně pochopitelná množství. Mimochodem, viděl jsem Maďarský film, nevím o čem, o životě na vesnici. Tam byl nějaký sedlák ožrala, každý den nebo obden došel do včelína, z několika vč v ležanech vzal po 1-2 rámcích s medem a nahradil je soušemi, odnesl do medárny, vytočil, prodal med a šel do hospody hned peníze propít v podobě kořalky.

No a náš známý starý včelař to dělá stejně, jen to nepropíjí. Každý den celou sezonu vytáčí, je starý a moc toho nezvládne a tak z každého vč odebere 1-3 rámky medu, který se mu zdá zralý a hned je nahradí soušemi. Zda souše dává na stejné místo v medníku, nebo v tom má nějaký systém, netuším. Samosebou nevybírá každý den všech svých asi 30 nebo víc vč. Ale dá se říct, že v intervalu 2-3 dnů pořád bere zralý med a pořád stimuluje svoje vč pachem prázných souší. Mám informaci, že je to běžná praxe na Slovensku v oblastech s ležany a slunečnicovou (a tudíž předchozí akátovou) snůškou.

Chystám se zrealizovat svůj nejnovější (šílený) nápad ze včerejška. Vezmu si na včelnici refraktometr a pokud bude medovicový med v prostředních, ještě ne úplně zavíčkovaných plástech zralý - a to je u medovice běžné, hodlám napodobit fintu Maďarského sedláka. Tím spíš když vím, že to tady u nás někdo už roky praktikuje stejně. Kvůli indispozici pohybového aparátu to nedokážu dneska, ale snad v nejbližších dnech, rozhodně to chci zkusit ještě letos. Dám sem ale vědět. Má to jedinou podmínku, musela by trvat snůška. Tady u nás je ještě asi 25 dnů naděje, vzhledem k náskoku přírody 15-18 dní jistě.

Vzpomínám si z dětství, že táta pouštěl česnem do úlu panušku a tvrdil, že mladušce vč nikdy neublíží. Zda to tak je a zda se tam pak matka oplodnila a včelstvo se “napravilo” se už 42 let nezeptám. Jen mám dojem, že je dobré aby se finta mého otce obecně znala podobně, jako dal ve známost petros fintu svojí. Já kupříkladu neznal, nikdy nečet a neslyšel, že matka na zašlápnutí se prostě pustí na česno a ono to nějak dopadne - je to přece jen lepší, než na vyřazovanou matku šlápnout rovnou. Při puštění do česna trubčáckého vč je sice nepatrná, ale přece jen naděje, zatímco usmrcení matky nedává ani nepatrnou šanci, je okamžité a definitivní. Takže díky, je dobré to prostě vědět.

Zeptám se ale tady, nikde jsem se to za celý život nedočet, na následující.

Když se zamyslíme, co to vlastně příroda s trubčicemií vymyslela, vyjde jen to, že v beznadějné situaci vč zanechá ještě svoje geny v prostoru v podobě trubců. Jen se mi nezdá, když víme a nebo máme všechny důvody se domnívat, že o spáření s matkou vedou trubci "souboje" a vítězí ti nejsilnější a nejvitálnější, tak se mi nechce věřit, že trubci vylíhlí z dělničí buňky, v larválním stadiu krmení už starými včelami, by mohli mít šanci proti trubcům přirozeně vyvinutým. Teoreticky by měli být tito trubci naprosto bez šance a pak je tu otázka, proč to Bůh nebo příroda tak vymysleli?

Tak jsem byl na větším stanovišti s 26 vč prohlédnout medníky, zda pořád ještě filmujou a nebo nosí. Nosí asi třetina vč, ta mají tak 20 + kg hotové medovice - málem k vytočení. Patery dokonce dostaly další medník pod medníky (3), co už mají. Další asi třetina má tak do 8-15 kilo nového medu, ne úplně tmavého a třetina nemá skoro nic, tak po max 10 kg a méně. Poslední třetina dostane jiné matky bez ohledu na to, že je někde teprve loňská.

Tady hloubavějšího napadne, proč přidávám u 5 vč čtvrtý medník, když 20-25 kg nezaplnilo 3 medníky, které pojmou po asi 15-16 kg každý (ne všechny 3 medníky jsou vysoké 15, vždy jeden je jen 11 cm vysoký). Takže vysvětlím. Mimochodem, následující mám dlouhodobě, tedy mockrát vyzkoušené a doporučuji všem si dobře zapamatovat.

Staré Překlady, nevím které, jen si to pamatuju:

V padesátých letech 20 stol si Sovětští soudruzi položili otázku, zda něco stimuluje vč k vyšší aktivitě. Jak to ve vč vlastně funguje, když se tam vše řídí chemicky, protože v úle je nepřetržitě tma. Udělali tedy pokus opakovaný na různých farmách po celém SSSR po několik let po sobě. Včelstva na včelnicích rozdělili na sudá a lichá. Jedněm vháněli pomocí vývěv s nepatrným přetlakem do úlů hadičkou vzduch ze skladu plných plástů a druhým ze skladu prázdných souší. Vč stimulovaná vůní prázdných plástů přinesla o 40 - 100% více medu!

Těm 100% jsem moc nevěřil, ale zdálo se mi, že to zní logicky. A opravdu, vč stimulovaná prázdným nástavkem ho poměrně rychle zaplní a když jej nedostanou, tváří se jako by příroda víc nenabídla a zůstane u toho, co mají k zaplnění k dispozici.

Tudíž i jestli Sovětští kolchozníci přeháněli v %, rozhodně nelhali úplně a zvýšení výkonu je pozorovatelné i u nás v této době. A jestli mají ve 3 bednách roztahané, co by se vešlo do dvou, tedy například 30 kilo a včelař čeká na zaplnění i krajních rámků, málokdy se dočká. Jestli ale přidám další bednu, obyčejně se výnos zvýší o bednu a to je pak o 15 kilo a to je pak 50%. Nevím jaké snůškové poměry panovaly před rokem 1960 v té které oblasti SSSR a tak je i možné, že s těmi až 100% navýšení výnosu Sovětští soudruzi nelhali. Rozhodně neudělali v ničem chybu, když přidávali medníky i těm vč, která ještě neměla zaplněné medníky stávající. Samosebou podstatné je, že úly musí být plné včel a ne odrojením zubožení lazaři. Těm k vysokému výnosu nepomůže ani Svěcená Voda.

Někde tu nedávno píšu, jak pošetilé je vytáčet jen jednou na konci sezony. Pak se včelař připravuje o velkou část výnosu, který by býval mohl získat, kdyby nevěřil Americkým průmyslovým včelfabrikám. Já se toho v životě nejvíc naučil ze zdrojů vědomostí z československých knih a z východního bloku. Na Západě se nic kloudného, co by se dalo použít tady s naší včelou a hobby včelařením, naučit nedá. My, Slováci, Polsko a Maďarsko jsme včelařské VZDĚLANOSTNÍ velmoci a pak Rusko a UK. V USA se od dob Lorenzo Lagstrotha nic podstatného neodehrálo.

Dávat pokoj netřeba, doufám, že to tu nepíšu jen vám.

Víčka si schovejte na někdy (oro oddělky a stejně tak sololity s dírou), v metodice Blaník se nepoužívají a hned vysvětlím proč. Krmí se zásadně tak, že je odkrytý celý strop. To proto, aby DO HORNÍHO PRÁZDNÉHO NÁSTAVKU utíkalo teplo a včelstvo včas přestalo plodovat. Vč musí být bezplodé 10.10., kdy se smí začít dělat fumigace.

Na krmení se použijí plastové krabice Samla, které jsou levné (byly) a vejdou se do NN 15. Jako plovák se dá keramzit tak, aby pokryl úplně clé dno. Podobně taky prý drť z korku a podobně, já dávám jen keramzit a ten po použití vyhodím.

Jiné boxy než tyto nradím, box musí mít nožičky aby nedrtil včely a žádný jiný neznám s pevností, jakou má uvedený. Používám je celé roky a ani jeden jsem ještě nepoškodil.

Pro úplnost. Daly by se použít kyblíky z Lidlu od kytek - dají je zadarmo a nebo jiné kyblíky. Pak ale nestačí JEDEN NN 15. Jako plovák se dá použít sláma z kteréhokoli pole a pak jí vyhodit. Sláma funguje znamenitě. Zrovna tak by fungovaly modřínové šišky a nebo nějaké rošty z latěk (moc práce a krám na kladování navíc - boxy Samla jsou stohovatelné že zapadají do sebe)

https://www.ikea.com/cz/cs/p/samla-krabice-s-vikem-pruhledna-s69440836/?utm_source=google&utm_medium=surfaces&utm_campaign=shopping_feed&utm_content=free_google_shopping_clicks_Homeorganisation&gad_source=1&gclid=CjwKCAjw34qzBhBmEiwAOUQcFwLTgJtNbPKs1QMVA5Zenonbt3YrFzc951l4hs6ub3AKMiX8pC-fPxoC9UwQAvD_BwE

Krabice byly za 44 a daly se koupit bez víčka - na krmení včel není potřeba a víčko kdysi stálo asi 12 Kč a tak s víčkem to vyšlo pod 60 Kč. Používám je asi 12 let a neznám nic lepšího.

Roztok cukru 1:1 udělá 16,2 l . Rozpouštím v konvi mícháním vrtačkou ve stojánku. Krmítko sice pojme 11 litrů, ale já je plním od oka na 8 litrů. Prostě oddekluju dvě vč, konev rozleju od oka napůl a na úl namaluju křídou čárku a vím, že vč dostalo 5 kilo suchého cukru. Na suchý cukr počítám krmení roztokem VŽDY JEN 1:1 !!!! a vč musí dostat nejméně 20 kg, ale jsou roky, že i 25 a i 30.

Polopatě: Rozok 1:1 z 10 kg cukru + 10 litrů vody = 16 litrů a tudíž 8 litrů = 5 kilo suchého cukru.

Jinde píšu, že i jen použití hustšího roztoku je jedna z věcí, které vedou, nebo mohou vést k úhynům. Pokud se to někomu nezdá a nevěří a má vlastní rozum, radím aby na metodiku Blaník zapomněl a vymazal si mě z paměti. Nedodržením detailů se efekt nedostaví a pak má dotyčný sklony obviňovat metodiku i úl Blaník a mojí osobu.

Kejkle ostatních autorů s KK jsem nepochopil a nebo zapopmněl, mám svých starostí dost. KK jsem nevynalezl, ani tak nenazval a možná jí tudíž dělám jinak “než se má”.

KK nemusí být plná a dokonce nemusí být u míry vysoké 30 vůbec. Jen pak hrozí, ale řešitelně, že v časném jaru nebude mít vč potřebný dostatek a spíš nadbytek zásob. Zimu ale přežije jen na VN míry 39x30 jakkoli silné vč v podmínách ČR a výšky 400-500 mnm.

Ovšem neplná KK nejde udělat. Nejde dát do KK jen několik rámků a krmit. Pak by v “dutině” stavěli divočinu. To by šlo obejít nízkými buchtami (které každému doporučuju mít). Jenže ty by zrušily efekt úpniku tepla celým odkrytým stropem. Jisté řešení jsem ale provedl a vyzkoušel, není to elegantní a já to nepotřebuju, mám rámků dost, ale vy si to vyzkoušejte.

Vedle krmítka Samla jde dát několik polorámků, nepamatuju si kolik a jsem líný to jít měřit. Myslím, že 4 rámky se vejdou.

Souší se dá do KK 11. Totiž. Když by ne ze všech rámků v zimě vybraly všechny zásoby, skončí v TL (v TL skončí rámky z KK stejně) a tam není dobré mít ztluštělé rámky. My totiž potřebujeme co nejrychlejší přijetí a obsazení TL zjara a velké rozestupy rámků nemá matka pro kladení ráda a klade tam až když musí. Navíc rozměr přesného Blaníka 39x30x11 nemá uvnitř na délku 405 mm, nýbrž 422 (425 poslední série) a tak se rámků i 11 dá na nepatrně větší rozestupy, což pro trubčinu, která pak bude v TL, vyhovuje. Tady připomenu, že jste si tohohoto detailu všiml a nesprávně vyhodnotil jako dodatečné zateplení tenkostěnnéího úlu. A to je váš omyl, záměna příčiny a důsledku. Tenkostěnný úl pro zdárné přezimování a jarní rozvoj včelstva nepotřebuje zateplení. Ale není na škodu ho tam mít. A protože je rozměr stejně 422 (425) místo 405, tak v úle něco musí být, jinak by tam stavěly kra.iny. A tak mám některé BP tlusté 20 mm. A protože BP musí celý rok někde být aby se nemusela skladovat jen proto, že se měsíc zjara používá, je celoročně uklizená uvnitř úlu. Tam plní funkci BP a když komorování skončí, plní distanční vložku aby nestavěly kraviny. A tak by stačilo mít jí po zbytek roku vzadu. Protože ale ne vždy má každý možnost mít celodenně úly ve stínu, dává se k čelní stěně kvůli prohřevu sluncem dopředu (celou dobu je řeč o mnohem lepší TS). Další funkcí této relativně tenké BP je pracovní mezera, vzniknuvší po jejím vyjmutí. 

Hned na to navazuje další souvislost, kterou je nutné tady připomenout a to jsou mezerníky. Nesmějí být na jedné straně jak je vysvětleno včetně výkresu od romaning v jednom vlákně nedávno. Ale hlavně nesmějí být nikdy na HL ani SL, tedy nesmějí být na vodorovných loučkách. Bohužel je tak vidím i v úlech jinak inteligentních včelařů. Proč to nesmí tak být? Protože se o takto b.bě umístené mezerníky rve vytahovaný plást, a kor v úle, který má na délku uvnitř jen 405 mm. Pak vyndat první rámek bez hrnutí včel a ničení plodu a zásob (v podletí taky jedna z poříčin rabovek) není možné. Je smutné, jak tento relikt zadováků přežívá i u stropováků a je důkazem, jak včelaři nemyslí a pořád otrocky kopírují praxi svých předků. To je stejně blbé jako by bylo dávat podkovy na kola aut, protože přece auto slouží k ježdění stejně jako kůň. Ale docela podstatný rozdíl tam přece jenom je.

Proč jsou mezerníky na vodorovných loučkách rámků reliktem zadováků (podkov u kopyt)? No proto, že se ze zadováku vytahují rámky vodorovně dozadu a tudíž mezerníky na vodorovných loučkách nevadí. A naopak mohly by vadit poblíž rohů rámků, kde se rámky uchopovaly kleštěmi a mezerníky by kleště drtily. A jestli někoho uráží, že se pošklebuju včelařům za nemyšlení, OK, nikomu není bráněno na mě zapomenout a včelařit podle mejnstrýmu. Vzhůru zpátky do jeskyň! (tohle ode mě není arogance, to je už zoufalost!)

Takže Jirko. Naučte se vždy rozpoznávat jádro informace a jednou pro vždy zapomeňte na nutnost zateplení úlu. Neumím to zatím dokázat a hlavně ani nemám tu ambici, ale moje celoživotní zkušenost ukazuje, že je pro kondici včelstev lepší úl tenkostěnný 20 mm smrk. Co ale za prokázané považuju je, že polystyren dělá v úle neskutečný hnojník, i v létě a že je kvůli PS ve stěnách vlhký med a nebo je v tom vlhký med častěji. S kolegy jsme se shodli, že pro včely jsou nejhorší úly celé z PS a extrémně blbé jedné Polské značky a jedné naší značky z polyuretanu. Ale kdo chce kam…

A jak se tu psalo, když zateplený úl, tak jedině slámou a nebo strojními hoblovačkami ze smrkového dřeva. Viz Nahaté úly kolegy Tom4, najdete tady poměrně obsáhlé informace.

-----------------

Doufám, že jste z kontextu pochopil i věci, na které přímo neodpovídám, měly by vám jasně vyplynout z kontextu komplexního pochopení a vžití se do asi velmi novátorských poznatků metodiky a úlu Blaník. Kdo do toho pronikne zjistí, že nic jednoduššího a méně pracného neexistuje. Jen je nutné to pochopit a oprostiti se od tvrzení lidí, ,kteří ač mladší než, nejsou schopní myslet moderně a hlavně se přizpůsobovat neustáloe se měnícím podmínkám. I já se pořád učím a pořád piluju Blaník a tak jsem třeba zjistil, že do TL stačí 4 SR (trubčáky) a že je dobré udělat TL mnohem dřív, než píšete vy a to už na začátku března. Letos jsme to vyzkoušel a je to (letos bylo) lepší.

Jak upravit běžná dna pro použití metodikou Blaník. Zde je nutné srnout jak k mému objevu postupně došlo a jak a čím jsem se dal inspirovat.

Především proč včelaři jako Ptáček, Čermák, Kamler a ostatní přinesli patrně světový unikát, kterým je vysoký podmet. Měli za to, že se ve dně budou svěšovat “zahálející” včely a že to bude jakýsi únikový prostor. To byla celkem rozumná idea.

Pak některý z nich, nebo kolektivně a nebo ještě někdo další, zjistili, že ve vysokých podmetech vč staví trubčinu. Tak se dna vybavila rošty, které bránily stavbě v podmetu.

Jenže některý z těch včelařů průkopníků přišel s tím, že trubčina pod dělničinou předehřívá vzduch přicházející do dělničího plodu od česna a nechával ve svých dnech stavět divočinu. Pak ale musel před zimou pracně dolovat ze svých prostavěných den divočinu. Tak to už mi fakt přišlo jako u těch xxx na dvorečku!!!! Včelař musel mít mnoho den, možná o 100% víc než choval včelstev a doloval z toho divočinu v zimě, jak někde psal. Jsem zásadně proti primitivizmu a tedy kra.inách jako Varré, Medná kráva, japonec a VS jen s trámky bez rámků (Černý například). Prostě já zpátky do jeskyně nechci, jsem civilizovaný včelař a nezhlížím se v primtivizmu. 

Ale myšlenka předehřívání vzduchu skrz trubčinu na periferii, kde jí samy včely ochotně staví když mohou, mě zaujala. Ovšem aby to mělo smysl, musí být česno jen jediné a ne tedy další česna - očka, kterými včelař dělá včelám z “bydlení” průvanové studené peklo.

Ale že bych byl ochotný trpět divočinu a dokonce jí dlabat z den, no fakt jsem všechno, ale nejsem b.b a tak jsem dal místo vysokého podmetu celý NN 15 s pouze rozběrným dílem, pravda, každý druhý rámek je pro divočinu. Ale pro divočinu v rámku!!!!

Celkem náhodně, inspirovaný Řeháčkem, jsem dal v půlce září pod VN celé NN 15 s melecitozním medem, se kterým jsem si nevěděl rady a zjistil jsem, že zjara (březen) byly rámky “vyčištěné” a včelstva byla ve větší síle a hlavně v dokonalé kondici. Ovšem zbavovat se takto melecitozy a dokonce jí takto využít pro vysokou kondici a zdraví vč jsem byl asi první a jediný, pokud je mě známo. Ostatní to máčeli, vytáčeli, medovou vodu vylejvali do hnoje aby “zchránili” medníkové souše.

Ing. Řeháček nazval tento podsazovaný NN pod VN “manipulační nástavek”, někdo jiný tomu později začal říkat “nástavek včel” a mě to přišlo hloupé až trapné a hlavně nejednoslovné a už vůbec aby to vystihovalo podstatu. Tak jsem tomu začal říkat tlumič - asi v konci 80 let 20 století, když jsem funkci tohoto NN pod VN vymyslel a začal používat. Tlumič proto, že tlumí nárazy chladného počasí, když často zjara nastane, a v té době velmi často se skutečně umí ochladit prudce. Ovšem tento spodní nástavek také tlumí nárazy jarní, doslova NÁRAZOVÉ snůšky a taktéž tlumí rojovou náladu, protože se díky němu vč necítí stísněné ani když včelsař nepřidá medník v pravou chvíli, ale třeba kvůli práci o den, dva nebo tři dny prodlí. Proto tedy jednostlovný název TLUMIČ.

Paraleně s tím přišel pan Sedláček na svůj polštář, kterému jsem ale dal zkratku POL já, samosebou s jeho ústním souhlasem. Líbilo se mi to slovo a vzniklo u Sedláčka snad z idei Werichovy princezničky na hrášku, která má pod prdelkou polštářů hned několik, aby ztlumily tlak hrášku. A jsem zase u TLumení = TLumiče.

Pak mi došlo, že ani Řeháček (Cimalovci - DadantKlub) a ani Sedláček nepřišli na trubčinu ve spodním NN a tak jsem se vrátil ke svému původnímu názvu TLumič, aby bylo ihned jasné, jaký spodní nástavek má kdo na mysli, tedy s jakou funkcí. Umístění trubčiny do TL jsem tedy vymyslel já, ale byl jsem inspirovaný výše jmenovanými tvůrci vysokého pdmetu u dna, tedy tím autorem, který ve vysokém podmetu dovolil vč stavět divokou trubčinu. Nejsem tedy “čistým” vynálezcem, byl jsem inspirován a bohužel už nevím přesně kým.

Ještě musím dodat, že LBV považuju za nefunkční hovadinu, která rozhodně rojení nezabrání. Ale metoda LBV má jednu mnohem horší funkci a sice, o 2 rámky ve VN omezí plodování dělničího plodu. Z mého vymezení také třeba proti OP jsem zásadně proti jakémukoli omezování plodování dělničího plodu a spolu s tím, že LBV nefunguje jsem umístil trubčinu dolů pod VN. 

V celém svém vysvětlení záměrně prozatím nezmiňuji fakt, že je nevhodné chovat rubce mezi děšlničím plodem. To vysvětlím samostatně jinde.

--------------------

Čas ukázal, že je vysoký podmet ptákovina, doslova kur.ítko, které víc škodí než něčemu pomáhá. Pak přišel čas sluníčkových mamlasů, kteří se začali vymezovat vůči tvrdé chemii a i Dol začal mamlasit s potíráním VD až tehdy, kdy je ho ve vč dost. (ve skutečnosti když je už pozdě) A k tomu bylo potřeba monitorovat spady. K tomu byla vynalezena další kra.ina a to je síto ve dně. To je něco tak obludně týracího, že si všichni představte, že se nedostanete domů jinak, než přes betonářskou karisíť s oky asi 25 x 25 cm. 

Já vždy a ve všem uvažuju (mám to tak odmala) jinak, než mejnstrým. Proto jsem vynalezl způsob abych nemusel nepoužívat tvrdou chemii a přesto nemohla být případná rezidua léčiv v mém medu. Ale to by bylo jen povrchní. Lámal jsem si hlavu s tím, že by bylo nejlepší prostě brouky ve včelách nemít a nebo tak mí málo, že tam ničemu nevadí. Psovi taky nevadí “mírné” zablešení a zuby kvůli tomu tupější mít nebude a hlídat bude pořád stejně. Jo, moc blech by ho asi umořilo.

A tak jsem se vůbec nesnažil nikdy nic monitorovat a pak uvažovat jak zasáhnu. To není můj styl ani uvažování ani práce, jsem vždy a ve všem nejřív pro prevenci, nenechat k něčemu dojít a řešit to až když by prevence selhala. Tak jsem zkonstruoval (rozumněji použil už existující) úl a vyvinul unikátní metodiku, kterou když do posledního detailu přesně dle návodu použije kdokoli v nástavkpovém úle systému Dadant, tedy jeden vysoký nástavek pro plod a libovolně nástavků nízkých, pak nebude mít ve vč mnoho VD a nebude mít žádné zimní úhyny. Ovšem, kdo do metodiky Blaník začne vkládat svojí invenci a svoje myšlenky a nebudfe respektovat moje doporučení, nebude mu to fungovat. A stačí i jen taková maličkost, jako je použití syntetických krmiv pro včely, protože prostě musí do práce a nemá čas rozpouštět cukr na koncentraci 1:1. Když se k tomu přidá ještě pár dalších zdánlivých maličkostí, katastrofa ho nemine…

---------------------

A jak tedy nemuset vyhodit varroadno? Prostě se do něj vloží  něco takového, jako je buchta. Jen se udělá tak tlustá, aby pod rámky zbylo 18 mm, na stranách asi o 2 mm menší (tedy celkově o asi 4-5 mm) kvůli nabobtnání dřeva a vepředu nesmí vložka dosáhnout nadoraz, ale musí tam zůstat asi 20 mm průlez. Aby nedošlo k ucpání česna doražením vložky k čelní stěně dna, se do stěn zevnitř přitlučou mezerníky (nebo hřebíčky), na každé straně jeden a ty zajistí nemožnost doražení mezidna k předku varroadna. Pokud má dno pletivo v prostřed, holt je ho nutné odstranit. Jestli jde dát vložka na pletivo, je to pak velmi snadné a dokonce zůstane zachovaná funkce varroadna, kdyby byla někdy potřeba.

Neznám konkrétní konstrukce varroaden a dle výrobců se budou lišit, protrože se lidstvo z chaosu přes unifikaci vrací zase k chaosu a každý výrobce si dělá co chce v domění, že kdo se napálí a koupí něco od něj, už mu nezbude než pořád nakupovat u něj. Což já vnímám jako státem povolený podvod, vědomé napálení spotřebitele. Mimochodem tady třeba já vidím roli státu, který by měl toto neumožnit. Ale chápu, že to je v liberalizmu tak nesplnitelná chiméra, že lidem zblbým “svobodou” by přišla unifikace jako omezování osobních práv. A tak dobře vám tak liberálové a dobře vám tak i vám normálním, kteří proti zhoubnému liberalizmu neděláte nic. Já proti němu dělám to, co umím nejlíp a to je včelařina. Ne podle trendů a módy a zhlížením v Americkém přežitém paskvilu, nýbrž poctivou snahou pomoci komukoli chytřejšímu využít to vybavení, jaké má, jinak, lépe a moderněji. A hlavně s dobrým medným výnosem úplně bez úhynů včelstev.

Z uvedeného vyplývá, že nejjednodušší je protě varroadna jako škodlivý nesmysl vyhodit a pořídit si dna pořádná. Bohužel se asi nevyrábějí a tak si to musí udělat každý sám. Jak na to jsem tu podrobně vysvětlil a díky výkresu kolegy romaning je naprosto jasné jak to vyrobit.

Včely asi nelétají rovně (aby nás tu někdy někdo nenačapal při “nevědeckosti”), nevím to, ale spíš ne. Ale tak, jak to měříme je to jediné, čeho se lze nějak chytnout.

Vy, pokud to zameduje, očekávejte dobrou snůšku, letos není sucho a tak byste mohla získat dost medu. Pokud nosí poznáte večer podle “vůně” kolem úlů i bez váhy. Ta je dobrá jen na to, že víme kolik a ne jen to, že nosí.

drvodělka - vše správně, TL může zůstat přes zimu, nesežerou ho tam zavíječi, ale část rýmků zplesniví. Dělám to, že když musím sundat VN abych pod něj dal KK, tak vyndám v TL krajní rámky, které trpí nejvíc. Ještě lepší je TL odebrat a uskladnit. Jeden světlejší, málo zakladený trubčák budeme potřebovat zjara při tvoření nového TL. To proto, aby chom matku co nejdřívě nalákali začít hospodařit pod VN v TL. Tedy snažíme se, aby vč co nejdřív obsadilo TL. Zbytek rámků z na podzim odebraného TL je dobré v zimě vytavit.

----------------------

Obrázek, tedy technický výkres je dokonalý, děkuju za všechny začátečníky. 

Z výkresu je patrné, že jednodušší už to být nemůže. Výkres neurčuje materiál. Dobré je, když by byly spodní svlaky z akátu, dubu a nebo aspoň jedle, modřínu. To ale nebude v možnostech většiny kutilů a tak prostě smrk, lépe asi borovice, která se ale, vyjma borovice vejmutovky, na úly nehodí, vysvětlím na konci.

Sama deska dna je ze smrkových prkýnek na sraz - tedy žádné pero drážka ani polodrážka není potřeba a dobré je aby to po ohoblování (stačí jednostranné) mělo asi 20 mm což se dá udělat z coulky. Ta na jednostranně ohoblovaná prkénka stačí a nebo bude deska dna slabší, například 18 mm. Přesto, že se u úlů vše dělá pravou stranou prkna ven, u dna je výjimka, dává se pravá strana dovnitř. Tedy monitorovací podložka leží na pravých stranách prkének, která se neprostřídají stejně, jako se neprostřídávají při lepení spárovky na nástavek. Dno je lepší z neslepených prkýnek, ne tedy ze spárovky. Hodně trpí vlhkem (i mokrem, třeba leták) a je nutné, aby jednotlivá prkýnka mohla dilatovat. Může se při montáži použít například milimetrový plech na vymezení mezer pro dilataci, Praxe mi ale prokázala, že prkénka stačí volně poskládat a stačí je nestáhnout před smontováním svěrkou. Tím, že se to pouze volně složí je zajištěna dilatace dostatečně.

Dno lze i z dřevotřísky nebo OSB, pak ale musíme počítat, že dřevotříska nepřežije první zimu, OSB vydrží zimy asi dvě, možná tři. Na zimování tedy tyto materiály nejsou, na letní manipulační dna se ale hodí skvěle. Já mám většinu den z palubek 9 mm jen proto, že jsem jich sehnal hodně za čtvrtinu ceny - mírně poničené, třeba zatečením do balíčku (balí se po 10) a na dřevu to udělalo “mapy” a tudíž to už nemohlo jít na interiéry bydlení. Ale pozor, takto tenké desky mají kratší životnost a potřebují zespod prostředkem třetí svlak, který ale dělám o 1 mm slabší než krajní svlaky, aby se dno nemohlou “houpat”. Prostřední svlak kvůli eliminaci kroucení příliš tenkého materiálu dna.

Borovice není na úly vhodná a nikdy se z ní úly nedělaly. Dokonce předkové tvrdili, že se do duté borovice nikdy včely nenastěhují. Vadí jim prý neprodyšnost a hlavně vůně borového dřeva. Za sebe se domnívám, že vadí včelařovi váha, protože borovice je o nejméně třetinu těžší. Nicméně, nedělá se z borovice nic a je nutné raději respektovat, že k tomu měli předkové nějaký důvod. Výjimkou je borovice vejmutovka. Ta je na úly snad vhodná - běžně se používá a je naopak vyzdvihována jako nějaké něco extra lepšího.

Moje dna jsou z borovice normální a i jsem z ní nadělal rámky, když jsem honem neměl jiné dříví a včely nic neříkají. Ovšem včely se nemůžou zbavit rámku z nevhodného dřeva a ani dna a tak proto dělají, jako by nic. Nevím to.

Na dna není vhodné dříví z osiky, lípy a dalších dřevin a to i kdyby to dříví bylo zadarmo. Nevydrží a tak je škoda sumy práce v tom nevhodném materiálu. Tím by se dna (i úly) prodražily i když by materiál byl zadarmo.

Petr hlásil 3 kila + a u mě snůška doslova masakrozní ze smrkové medovice. Pohledem pod igelity se zdá, že začínají medovici víčkovat. Zítra rozeberu pár vč a zjistím, zda je to doopravdy a nebo pořád jen divadýlko.

Smrk, který pozoruju, je tak ulepený medovicí, že to včely nestíhají sbírat. Snůška je celý den, za poledne to nezasychá, protože je vlhko a do 17-19 stupňů a nefouká vítr. Ten, co mírně povívá je od západu. Jak fouká z východních směrů, snůška nebývá. Od východu ještě nic dobrého nepřišlo. Bohužel se ale zdá, že kromě snůšky ze Západu nepřichází dobrého už vůbec nic.

V zimě si to všechno pořádně nastudujete, teď to, mám dojem, chápete dobře.

Ano, rozmohl se nesmyslný nešvar zimování ve 2 bednách 24. Ale je tam obsednutých jen ani ne polovina rámků. Pak jim tam logicky plesniví polovina rámků a protože jsou to tupci a naučili se zimovat ve dvou bednách a nic jiného se učit nechtějí, tak dělají sítová dna, očka a týrají včely průvanem, aby jim neplesnivěly rámky. Je to doslova jak u xxx na dvorečku!

Tady vám, a doufám, že nejn vám, vysvětlím jak je to se zimním hroznem ultrasilného vč. Přirozené vč Kraňky a BF prostě zredukuje na zimu počet jedinců na max asi 10.000 jedinců. To odpovídá zimnímu hroznu ve tvaru koule o maximálním průměru asi 30 cm. Pokud někdo pospojuje několik vč dohromady a nebo chová masařskou Singrovku nebo Vlašku, tak i 20.000 jedinců má pořád hrozen o půdorysném průměru 30 cm, ale hrozen = chumáč protáhne nahoru do tvaru jakési hrušky. Ale prostě 9 rámků a tedy 8 uliček nepřesáhne včela medonosná v zimě nikdy!!!!!

Pravda je, že včely část včel před zimou vyženou tak, aby se “vešly” do bedny 24 (pořád je řeč o 11 rámkové bedně). Protože "Adamiti"sveřepě nechtějí mít dvoje rámky - tedy zaboha nechtějí nízké nástavky v kombinaci s vysokými, tak jim nezbývá než zazimovat ve dvou bednách s tím, že jim část rámků zplesniví. Tomu se brání tím výše zmíněným větráním. A přitom by stačilo tak málo, nemít v hlavě piliny a prostě pochopit, že když chci chovat včely, musím jim dát takový prostor, jaký jim v té které roční době nejvíc vyhovuje, tedy vyhovět potřebám včelstva a ne se snažit vyhovět pouze sám sobě, tedy včelařovi. Jestli od tvora - hospodářského zvířete (včely jsou podle tak zvaných vědců zvířata), třeba krávy, chci mít max užitek, musím krávě vytvořit takové podmínky a takové ustájení, aby ten užitek vůbec mohla dát. U krávy nebo u králíků to každý pochopí, u včel ne?

TL se likvidovat před zimou nemusí. Je to ale lepší. Protože:

Normální vč má TL, pak VN a na něm medníky. Nejpozději v první dekádě července se odebere poslední med, vč vždy už podstatně zredukovala popčty jedinců a tak už není potřeba aby včelstvo mělo vč víc jak jeden N medník. Vejdou se tam fakt dobře, u třicítky mají TL, VN a NN = něco přes 60 cm vysoký komín. I vč na 24 je na tom v Blanické metodice podobně, má komín jen o 6 cm nižší a to ničemu nevadí.

Krmí se vždy skrz medník, říkáme mu Krmná Komora = KK. Vč v červenci vždy naplní nejdřív plodiště = vysokou bednu a teprve přebytky dá do KK. V případě výskytu škodlivé melecitozy je ta vždy v KK. (proč je melecitoza // a taky syntetická krmiva pro včely// škodlivá, si laskavě každý nastudujte sám)

KK jde v půlli září pod VN a může se dát mezi TL a VN a nebo TL odebrat. Zásoby, co jsou v KK a musí tam být vždycky - med nebo cukr, vč spotřebuje někdy v zimě, nemám tušení kdy a je mi to úplně jedno.

Pokud z toho pořád nejste moudrý, nebo někdo další, ptejte se.

Od konce. Nevím, zda je tu někde výkres mého jednoduchého až primitivního dna, případně prosím Romana aby ho nakreslil.

Moc vašemu dotazu nerozumím, ale pokusím se odpovědět. Desky na spodku rámků 24 jsou jen na to, aby dole nestavěly divočinu. Ale tady mám dojem, že jste úplně nepochopil prazáklad metodiky Blaník. A tak to zopakuju, měl byste si podle toho umět odpovědět sám.

Na rozdíl od ostatních metodik má Blaník česno u strany. U levé z pohledu za úlem. A plodiště má tudíž nějaký předek a logicky zadek, polopatě, přední, střední a zadní rámky.

V systému Dadant, kde se nikdy nepřevěšuje plod, se obtížněji mění vysoké dílo. V klasice se prostě vytočené černé souše už do vč nevrátí a dají se vyvařit. To u Blaníku, protože je to systém Dadant, nejde. Jediná možnost jak vyřadit staré dílo je, že toto nežádoucí dílo je na konci plodiště, kam ho postupně v průběhu sezony přesunujeme od česna a ze středu, kam dáváme vzadu postavené M po jejich zaplodování. Vč, i sebesilnější, v zimě nikdy neobsedne víc než 8 uliček a tedy max 9 rámků. Blaník je na 11 rámků. Poslední tam není celou zimu kvůli fumigaci na podzim. Zjara se u metodiky Blaník zužuje a nejde nezužovat, na tom doslova stojí a padá rychlý jarní rozvoj a tudíž je zužování přímo úměrné množství jediného jistého medu v roce a tím je med jarní. Vč sedí v drtivé většině u česna a stěží, i silné, obsedá a půlce února víc než asi 5-8 rámků. Na ty se zúží a za blinovou přepážkou (BP) se ocitnou nadbytečné rámky, které tam včely vyčistí a pak je lze vyvařit beze ztrát zásob.

Jinde se v teorii Blaník opakovaně vyjadřuju o tom, že se celou sezonu musíme snažit soustřeďovat mladé dílo dopředu a naopak staré na konec, vždy myšleno od česna. Vyjma předního krycího rámku, ten je nedotknutelný, téměř nikdy v něm není plod a tudíž moc nestárne. Od česna se ve vč odvíjí vždy úplně všechno. Mimochodem také proto MUSÍ BÝT V ÚLE JEN JEDINÉ ČESNO!!! A jak jsme s přáteli zjistili, docela malé česno, poloviční a i jen třetinové než v původní metodice Blaník uváděné česno přes celé dno, tedy 1,8 x 40,5 cm = 73 cm2. Opravdu stačí a je lepší česno i jen 15 cm2 a “Nahaté” úly kolegy Tom4 mají celoročně největší možné česno jen 9 cm2 a i to stačí!!!

Pokud se postupuje dle metodiky Blaník, nestarší černé souše jsou vzadu. Pak v příštím předjaří při zužování skončí za blinovkou, tam je včely vyčistí a my je můžeme vyřadit.

Západní “průmysloví” včelaři vymysleli zebrování a kdo je napodobuje, ten nemůže obměnit v Dadantu vysoké dílo a tak nechce systém Dadant. Při zebrování se logicky vzadu nachází polovina světlých plástů a přední část plodiště je zpola na černých plástech. Z toho také vyplývá větší nemocnost a nebo větší riziko nemocí včelstev.

----------------------

No a konkrétně k vám. Všechno má svůj čas, ještě asi 3 týdny bude naděje na snůšku (a dobrou stavbu mezistěn) a kde se pěstuje slunečnice i ještě celý červenec. Tudíž vy asi moc pospícháte. Prostě se snažte postupně soustřeďovat rámky s deskami dole = původní 24 - vzadu, tak, aby nakonec skončily v příším předjaří v komoře, odkud je elegantně a nenásilně ze včelstva odstraníte bez ztráty kytičky a bez problémů. Možná se vám některé postupně podaří popsaným způsobem vyměnit už letos do konce září. Vy je ale nevyvaříte, ale zmenšíte na patnáctky abyste měl příští rok co do TL. To platí i o rámcích 39 x 30!

Vlastně to o starých černých plástech a jejich systematickém celosezonním přesunování (dle možností) do zadku plodiště platí o jakémkoli nežádoucím rámku. Třeba rámku v hofmanech (jsem línej hledat jak se to píše).

Nevím zda to znáte. Když vč odpařují pohankový nektar, kolem úlů je smrad jako v prasečáku a stejně tak smrdí i med. Ovšem pohanka málokdy zameduje, tady u nás skoro nikdy, většinu dne na ní včely vidět není a nebo berou jen pyl - protože to kolem úlů nesmrdí. Ale letos je dost vlhka a tak snad štěstí mít budete. Taky jde o vzdáoenost prostředku pole od vašich včelstev.

S odbytem medu je malinko potíž, drtivá většina lidí ho neumí docenit. Je nesmírně léčivý hlavně pro rutin, kterého obsahuje enormní množství. Za komančů, když se tu pohanka nepěstovala, jsem vyčetl, že v tehdejším západním Německu byla po pohankovém medu velká poptávka a velmi dobře se prodal. Právě pro svojí léčivost. Díky smradu se nedal nijak pančovast a šlo ho tím pádem neomylně poznat.

Tak jsem z jednoho stanoviště dost zklamaný a dokonale se naplnilo přísloví mých předků o tom, že kdo dřív měří než-li věje…

Moje včely by mohly z fleku do Národního, lepší divadlo zahrát nejde. Padají po zemi, domů docházejí pěšky, smrky neopouštějí ani ve slabém dešti, prostě úžasnost sama. Má to malou vadu na kráse, v úlech to moc vidět není. Abych byl spravedlivý, v asi polovině je tak 10 - 15 kilo medovicového medu (roztahaného do 2-3 medníků, kam se do každého vejde po 15-16 kilo), v druhé polovině do pěti kil nějakého medu, tmavě nevypadá. U obou skupin jsou v plodištích velké zásoby, odhadem po 8-10 kilech - tedy nadměrně medu na vysokých rámcích, přesto se nis rojit nechce. 

Ale. V noci jsem si četl zápisky z posledních 8 let z přelomu května a června. Samosebou každý rok kvetly vůdčí rostliny jindy a tak vše vnímám dle stavu přírody a ne podle kalendáře. Ale kromě 2-3 let (musel bych se podívat kterých) mám zapsáno, že včely slídí, není snůška, většinou vedra a katastrofální sucho. Jinde píšu, že část květového medu nevytáčím, protože když by byla bída a muselo se pokrmit, jak krmit cukrem a vědět jistě, že se nedostane do medu? Jasně, s tím si hlavu lámu asi jen já, můj svět je ale prostě takový. A tak ve většině let v tuto dobu dávám do medníkových polonástavků 2-3 medové rámky s loňským ztuhlým kvěťákem. Jeden rámek je tak 1,5 kila a tak jsem na tom letos vlastně doře i u těch zdánlivě línějších. Ve skutečnosti to jsou ta vč, která nejsou naprogramovaná na medovici a nesbírají jí.

Jen v této souvislosti připomenu jeden fakt, několikrát už mnou zmiňovaný. Mimochodem píše mi to i Tom4 v mailu. Vč, která se v jarní snůšce nijak nevyznamela a pomalu se rozvíjela, ve srovnání s favoritkami, ta vč mají teď tmavý med. Ta “květová” sice hlady nemřou, ale nijak v druhé snůšce nevyniknou. Jo, kdyby něco začalo kvést na polích, to by se předvedly, na les ale prostě nepůjdou a když, tak budou paběrkovat na ostružinách, ze kterých nikdy nic není. Jen pyl a skromné uživení.

Tak mám aktuální zprávu. Na místě jsem se byl podívat a čekal mě šok. Na zemi leží asi 400-500 mrtvých včel. Ne tedy tři jak se zdálo v den vymetení do kopřiv.

Jednoznačně z toho vyplývá sirný knot, jak bez sentimentu jasně psal BG a jak velmi kulantně v jinotajích naznačuje i diplomatický Goro.

Nejlepší tedy bude odstavit úlek stranou aby odtud vyletěly létavky za pastvou a vžebrávaly se s nákladem. Ony se přece z pastvy budou vracet na původní místo. Jasně to BG píše.

Ještě zbývá zda ublížily sotva dva týdny kladoucí matce. I k tomu se případně přiznám. Podívám se za pár dní.

Rozkvetla tu krušina a i když včely nevidím na pámelníku, na krušině jsou. Ne tolik, jako jiné roky, ale jsou na ní. Tudíž je pro ně ještě atraktivnější než pámelník.

Některá vč nosí masivně pyl z hrachu, který tu kvete už pár dní, některá vč málo a nebo vůbec. To je tím, jako u snůšky medu, kam se které vč na co zalétá, tomu pak dává otrocky přednost, i když jsou k mání zajímavější zdroje. 

Stále je velký zájem o šípky, které už masivně opadávají, ale pořád na nich rozkvétají opožděné kvítky. Pyl je teď poměrně vzácný, když odmyslíme hrách. Vůbec nevidím černý pyl z vlčích máků a nevidím ani černohnědý pyl z bílého plazivého divokého jetelíčku, který je všude a na pastvinách je ho tady u nás enormně mnoho. Včely z něj dokoale zmizely.

V zápiskách mám jak v tuto dobu tady kolem nás masivně kvetly chrpy v polích, některá pole z dálky vypadala jasně modrá. Letos to jezevci postříkali poctivě, chrpy tu nejsou vůbec.

V polích je vidět violka - divoká maceška a je úplně mimo zájem včel. Jindy jí obírají vehementně. Stejně tak si včely nevšímají penízku, ze kterého bývá v časném jaru výborná snůška pylu. Tedy tam, kde jezevcům nezafungovaly dobře herbicidy. Možná ale není penízkový pyl kvalitní a zjara ho sbírají proto, že není kvalitnější pyl dostupný. Nevím to.

Není čím se chlubit. Velmi šaptně jsem odhadl “jiskru” oddělku, který jsem převedl na míru D-B. Nerozvíjel se, dlouho měl jen jeden medník 39x15 a došlo tam k ulití víc jak půlky plodiště (pod horní loučkou vysokých rámků) a nebylo možné odlehčit odebráním 3 rámků do sběrného medníku kvůli jiné míře. Tím nedostaly souše na zakladení a ani M, v důsledku toho nedošlo k rychlému nastartování plodování a proto to zůstalo stát. Dá se říct, že jsem ztratil rok. Hlavně se starám o 40 vč a tak jsem D-B a pokusničení s ním upozadil, tedy pro nával jiné práce.

Děkuju oběma pánům, Gorovu praxi neznám a je skvělá - létavky se nevžebrávají do přijímacího včelstva hladové, ale s nákladem.

Metoda BG je pracnější a nákladnější jak sám píše.

Já zařídil vžebrání hladových včel z trubčičího vč do oddělku s asi teprve dva týdny kladoucí matkou a reálně hrozilo, že jí trubčice zničí. Dám sem vědět zda se tak stalo. Ještě jednou díky.

Říkáte to nekompromisně a asi to tak je. Já to neznám. Nejlepší je k tomu nenechat dojít, což se mi povětšině daří. Když už to nastane, vždy jsem to řešil kopřivami a vždy to dobře dopadlo. Taky tvrdíte, že z kopřiv odletí vše, já naopak pozoroval, že tam hrst nebo hrstička semknutých včel k sobě zůstává. Jenže až když jste to tady vy tvrdil došlo mi, že jsem kopřivy nekontroloval třeba druhý den a proto jsem mlčel, nevím to, prostě jsem se spokojil s teorií předků = kopřivy.

Nikdy jsem taky nepozoroval rvačky na česně, kam se vžebrávaly kopřivové včely a abych měl před úly dokonale holou zem, kde je vše vidět, jsem asi nikdy nezažil. Jen jsem vyčetl, že k trubčicovému vč přidat odd nefunguje a nejde trubčičné připojit ke včelstvu a tak jsem to asi nikdy ani nezkusil.

A něco mi na celém tom nesedí a začátečníkům, ne vám BG, se to pokusím vysvětlit. 

Obecně víme, že včelstvo ochotně vpustí cizí včelu pokud nese náklad. Jenže kopřivačky nic nenesou a přesto očekáváme bezproblémové vžebrání do vedlejších vč. Pak bych se nedivil, že pozabíjejí všechny a nebo většinu, proč jen tři z možná 300 a možná pěti set včel? Skutečně neumím odhadnout počet.

Přesto, že kopřivačky nenesou náklad snůšky, vždy jsou cizími vč vpuštěny a rvačky jsem vlastně viděl u kopřivaček prvně za celý život.

Mě z toho vyšlo, že i když trubčice asi létat umí, že přesto kopřivy fungují jako jediná možnost. Hostitelské vč je asi neomylně pozná a má šanci je nevpustit. Při spojení vč možnost nevpuštění nebezpečných jedinců nemá a proto to vždy končí špatně.

Vlastně jsem chtěl od zkušených jen potvrdit nebo vyvrátit s vysvětlením, že je moje teorie správná nebo nesprávná. Snažím se vždycky všechno, co dělám, a dokonce i vlastní chyby, vždy využít k nějakému poznatku, posunutí vědění. Totiž. Tvrdíte vy a i pan Goro, jak to nejde. Ale já se domnívám, a aspoň já sem píšu hlavně proto, aby “mladší” zvěděli, kromě toho jak něco nejde, jak by to jít mohlo. Ne každý má povahu vysířit trubcokladné vč.

A můj motiv? Mockrát jsem se vymezoval proti velkochovům, proti průmyslovému včelaření pro zisk bez ohledu na včely a dokonce i na ergonomii práce a případné zhuntování zdraví včelaře, k jakému dochází v tak zvaných vyspělých zemích. Středoevropské včelaření je jiné a má drtivě jiné motivy než v jůseji, Austrálii nebo Zélandu!!!! Taky se v Evropě určitě nezačne kanadská praxe, že místo léčení a krmení vč na podzim Kanaďané vysíří a zjara koupí v Kalifornii statisíce a možná miliony paketů. Mě je i jen při pomyšlení na Západní způsoby včelaření na bli.í a vysíření nepohodlného včelstva patří mezi Západní fabrikované způsoby včelaření. Amerika je pro mě vzorerm nejhnusnější formy kapitalizmu (nejen u včel) a snažím se hledat jiné, humánní možnosti, hodné civilizovanějších lidí, než jakými disponují některé Západní země. Tím vám nic nevyčítám a nemoralizuju, jen se snažím objasnit jak nejspíš uvažuje český včelař hobbík.

Ano, medovice. 

Letos tu nepokvete akát, zmrznul, obrazil, ale ne květy. Tak si odpočine. Tady stejně nemeduje, ale uživovací snůška z něj je a hlavně pyl z nechemizované rostliny je obzvláště cenný. Škoda. Kde je snůška z akátu - nížiny, tam nebývají lesy a tudíž to bude v těch místech asi štíhlé. Mrzuté. Uvidíme, mají na to ještě asi 5 týdnů tady, u vás snad 4 neděle. Třeba tam budete mít v červenci slunečnici, ta se tady nedá pěstovat. Máte ve většině roků lepší podmínky než my tady.

Včely tady úplně zmizely z pámelníku a to je velká vzácnost, roky jsem to neviděl.

Tak u nás snůška není snůška, ale masakr! Nedíval jsem se do úlů, třeba jen hrajou divadlo, ale pokud hrajou, tak přesvědčivěji už to nejde. Vypadá to jak když padají kolmo z nebe volným pádem s neřízeným padákem, padají pomalu a když netrefí leták, tak “nešikovná” dopadne na zem. Koncert! Tohle jsem roky nazažil. 

Petr mi napsal sms, že váha přibývá před očima. Kolik to za dnešek u něj udělalo zvím zítra.