Tak přes katastrofické fňukání anonyma a počítání ztrát toho, co by býval mohl MOŽNÁ mít, mi dneska došlo, že snůška pokračuje a je velmi dobrá. Ve čtvrtek jsem na stan, kde je 13 vč, dokázal přidat NN medníky jen šesterým, z toho byla 4 vč tak pěkná, že dostala třetí medník. Dneska zbytek = 7 vč, včera tu mělo pršet (a nepršelo), a já práci odložil na dnešek. Dnes šly třetí medníky zase na 4 vč. Podíval jsem se ze zvědavosti, co udělaly dvoje za 48 hodin. Medníky jsou asi ze třetiny plné, 4 M na prostředku povytažené asi napůl a zalité sladinou. Řepka je od toho stanoviště asi 900 metrů a prostředek pole asi 1.400 metrů a už dokvétá, pole začíná zelenat. Tudíž je to asi med z klenů. Hlohy tu jsou, ale ne mnoho a z těch tak pěkná snůška být nemůže.

Za necelý týden budu muset vytáčet první medníky. Dalo by se už zítra, jenže tu má od pondělka 4 dny vydatně (konečně!!!!) pršet a tak s tím zítra nezačnu. Někomu se to může zdát divné, ale vytáčení nemám rád a odvíčkování bytostně nenávidím.

Parádní nápad, vlastně tak nějak jsem viděl syntetické těsto v krámě, odhadem asi půl kila v igelitovém sáčku, asi centimetr tlustá placka.

A jak píšu dávat pod to igelit, aby to neprokáplo mezi rámky, tak by se dal mikroten sáček na HL rámků a odřízly rohy a nebo o několik dírek z boku víc. Když jsem zkoušel Sedláčkovo (nevím zda to vyrábí, velkoobchoduje to) bílkovinové těsto, odřezal jsem rohy a pložil na HL a na to igelit místo tvrdé průhledné (drahé a nedoléhající) folie.

Patrně myslíte medocukrové těsto. Nedělám ho už roky a poměr jsem asi nikdy nijak neřešil. Nahřál se med - naučila mě to maminka - aby byl vlažný až teplý a tekutý. Neředil se. Do velkého vajlinku se daly asi 4 kg (raději méně, je to makačka) cukru moučky, na to nalil med, asi necelé kilo a ručně se to uhněte. Případně se přidá cukr nebo naopak med. Těsto se nechá malinko elastičtější, po vystydnutí poněkud ztuhne.

Varuju před strojním “robotem” jaké mají vyvařovny a hospody. Tento stroj umí udělat těsto s menším množstvím medu ku cukru, strojním hnětením se to hodně zahřeje. Po vystydnutí to bylo jak kámen a nedalo se s tím nijak rozumně pracovat.

Na druhou stranu moc měkké a už vůbec řídké těsto taky nesamí být, hrozí, že po nahřátí včelstvem proteče mezi rámky a stalo se mi, že to sebou vzalo matku. Proto jsem nadělal čtverce asi 20x20 cm ze silnějšího igelitu (dřívější sáčky od mléka) s několika dírkami asi 5-6 mm. Na to jsem dával asi centimetrové placky těsta na rámky.

Také varuji před kupovanými těsty ze synťáků. To je ze škrobových sirupů a nebo z invertovaných cukrů. Invertovat včelám cukr je hovadina na entou, včela co pozře stejně invertuje a nemůže neinvertovat. A tak invertní krmiva pro včely jsou jen chyták na peníze pro včelaře, eufemisticky řečeno méně vzdělané. Navíc je velmi pravděpodobné, že chemikálie, použitá na umělou invertázu podle mě včely zatěžuje, protože to možná musí z krmiva odstranit. Možná to také přispívá k úhynům jako další nesmyslná chemikálie v přechemizovaném životním prostředí, jaké je a nejen kvůli zemědělcům, kolem nás. Prostě nemám úhyny a tvrdím, že určitě také proto, že svým včelám nedám nic jiného, než rafinovaný cukr s vodou v poměru výhradně 1:1 a nebo med a nikdy žádnou syntetiku.

Do přidávacích klícek taky syntetické těsto nejde použít, stalo se mi, že včely z doprovodu vykousaly jen díru jakou se protáhly samy, těsto vyschlo a ztvrdlo a matka zůstala uvězněná několik dní. Nechápal jsem co se děje a při vyprošťování matky jsem zjistil zkamenění těsta. Malé množství těsta do klícek udělám za chvíli z asi čtvrt až  půl kila cukru a trochy medu a vydrží beze změny několik let. Jen nesmí vyschnout a tedy se to skladuje v igelitu. Vozím to celoročně v autě, které mám pouze pro včelařinu, se spoustou dalších věcí, pro chov včel nezbytných.

Můj, již zesnulý bratr vyvinul vařené těsto, kterým se prostým nalitím plnila za tepla (kaše) kapsová krmítka z rámkových louček a sololitu. Roztok nešlo použít, amatérsky vyrobená krmítka tekla, ale na toto těsto byla ideální. Po vystydnutí kaše ztuhlla na něco, co se těstu velmi podobalo. Někde bych asi našel recept. 

Při mých více jak 40 vč se s hovadinama nemůžu a ani nechci zabývat a radím všem se těstům, i těm z cukru a medu, úplně vyhnout. Snad vyjma těch přidávacích klícek. Na to by se ale vařené těsto nehodilo, má přece jen poněkud jinou, méně elastickou (těstovitou) konzistenci.

Domnívám se, že právě zveřejňuji naprostou novinku a obecně neznámou věc. Napadlo mě to před zhruba týdnem a tudíž samosebou nemůžu znát výsledek, čtenáři CHZ budou od začátku při tom. Poctivě tu zveřejním výsledek. Proč pospíchám vyjde najevo, díky tomuto nápadu můžou mnozí zachránit svá včelstva před vyrojením.

Nejprve si dovolím malý úvod. 

Nejsem teoretik, dodnes nevím a učit se nebudu kolik má dm2 plástu buněk, kolik naklade matka vajíček a tak podobně. Prostě pracuji se zkušeností, intuicí a akademické mudrování rád přenechám tak zvaným vědcům. Tedy pokud se někdo z nich bude ochoten tímto nápadem ZADARMO zabývat, kor když vyšel od včelaře bez chemických značek před a za jménem. Předem ještě oznámím, že bych mohl všechny svoje inovativní myšlenky dávat formou článků za honorář. Proč to zveřejňuji zadarmo nechám na divení některým ostaním.

Jsem nekompromisním odpůrcem “raubsystémů”, tedy metodik, které umožní vyrabovat ze včel všechen med do poslední mrtě, například OP. Tvrdím, že ponechání značné části medu včelstvům má za následek téměř žádné VD v mých vč a nulové úhyny na jev, který ještě není zcela objasněn a pro který se vžil pojem CCD.

Proto tvrdím, že je pro včely lepší míra vyšší než Adamec, Zander nebo Langstroth 1/1 a tvrdím, že tou magickou hranicí je 30 cm a tedy že i slovenská výška 27,5 je málo. Vše vyšší se ukázalo a nejen u mě, ale v celém světě jako horší. Vše nižší je horší než 30. Toto tvrdím, sám to mám za konstantu. Píšu pouze o úlech a metodikách nástavkových, u ležanů optimální výška 30 cm neplatí. Sedláčkova míra 34,7 a dokonce i Superjumbo vysoké 32,5 jsou už moc vysoké a k ignoranci medníků v metodikách bez mřížky a převěšování plodu tam dochází často.

Těch 30 cm výšky rámku se potvrzuje všechny roky až na letošek. Letos kvůli podivnému vývoji počasí, a připravme se na to, že těchto dosud neznámých výkyvů bude přibývat, se stalo, že i na míře vysoké 30 a doknce i na míře 24 došlo u podstatné části vč k doslova ulití plodišť medem, za současné částečné nebo úplné ignorace medníku. Vč sama sebe omezila v plodování, nacpala si med nad plod na plodiskové rámky a dokonce se ani nechce rojit! ZATÍM!

OK, všichni se dostali pouze k popisu nastalé mimořádné situace, nikdo, pokud vím, nenabízí řešení.

Další odbočení:

Obecně má odborná literatura za to, že rojovou náladu vyvolají kojičky tím, že ve včelstvu nastane chvíle, kdy tam není žádný otevřený plod a nebo jen nepatrně, kojičky nemají koho krmit a možná je to bolí podobně, jako bolí vemeno nepodojené krávě. Tento názor jako spouštěč rojové nálady převažuje. Pokud je tomu skutečně tak, je nutné, aby se mohl ve včelstvech co nejrychleji objevit otevřený plod a kojičky měly koho krmit. Toho ale nelze dosáhnout rychle pomocí odebrání zamedovaných plástů a nahrazením mezistěnami. Platí tu, jenže nyní ve vztahu k plodu to samé, jako v pohádce o houbách, bratrech a košíkách.

Včelstvům je nutné přidat doprostřed hnízda plásty - souše k okamžitému zakladení. Určitě jednu mladou souši. Kromě ní mezistěnu a kromě toho ještě zamedovanou nezavíčkovanou mezistěnu nebo jednou zakladenou souši OD JINÉHO VČELSTVA, HNED, JEŠTĚ TEPLOU bez včel a ne až třeba druhý den. Pokud takový plást nemáme a vč z části už stihlo posledně popsanou souši zavíčkovat, musíme to odvíčkovat, stačí poškrábání většiny víček vidličkou (odvíčkovací, samosebou) a nebo pomačkat (počochnit) rozpěrákem.

Co nastane. I studenou souši včely rychle vyčřistí a matka zaklade, skutečně do rána příštího dne. Současně, protože do vč přišlo něco cizího - dobré je, když v souši je trocha zásob, kterým porušíme víčka - začnou stavitelky ihned stavět přidanou M. Ta taky voní cize a začnou na ní pracovat do hodiny či dvou a často i rychleji. Třetí je zamedovaná, ještě teplá souše, velmi často panenská, nebo jen jednou zakladená. To je další stimul “cizího” jídla a to funguje nesmírně rajcovně! Výsledek je, že vč najednou obsadí nebo začne brát na vědomí medník, protože zásoby z přidaných souší musí někam uložit.

Došlo k příslovečnému zabití hned několika much jednou ranou. Matka může ihned klást a ne až (a kdo ví jestli) stavitelky M postaví. Současně “rabují” medovou souši, či mezistěnu od sousedů, je přece cizí, a to, že voní cize, ihned vyprovokuje matku ke kladení. Dobré je, když se na přidané zamedované souši až ke spodní loučcce sem tam ještě dolíhávají poslední včeličky.

Během max 12 hodin i matka, kterou přestaly krmit nebo jí krmení omezily, začne intenzivně klást, najedou má kam. Pořád je snůška, provianťačky cpou sladinu do každé volné buňky, převládá pud shromažďovací, úlové zpracovatelky sladiny nevědí (z nějakého důvodu ignorují medník) kam by mohly vznikající med ukládat. Ale najednou se v úle objevila možnost ihned klást a vše se rychle změní, dojde k jakémusi restartu a rojení je zažehnáno. Spíš odloženo na později, přece jediným smyslem života včelstva je rozmnožení a jsme to my, kdo mu musí v roli kazi.uka sexuální bujarost pro tu chvíli včelstvům rozmluvit. Doufám, že dámy a puritáni omluví expresivní vyjádření, protože se jedná o diskuzní příspěvek a nikoli článek tak se domnívám, že je to přípustné a maximálně výstižné.

OK, rojení jsme zažehnali, ale na každé vč jaksi přebývá nejméně jeden totálně zamedovaný rámek z plodistě bez plodu a nebo s nepatrnými zbytky líhnoucích se včel. Med je nezrale nedodělaný, nedá se vytočit. Obsedají ho (asi) právě ty včely, které med dodělávají. Zopakuji. Každému vč je přidána souše na zakladení a mezistěna a tudíž z plodiště přebývají dva zamedované plásty. Pokud máme dvě souše, tím líp a výjimečně lze přidat i dvě M, v tomto příadě hlava nehlava do plodu, ale vždy mezi plodové plásty a ne, aby přidaná souše a M byly vedle sebe!

A nyní konečně můj nevyzkoušený, týden starý nápad:

Tyto rámky i se včelami, ale BEZ MATKY odkládám do rojáku. Ten se plní rychle, všude beru jeden, dva, ale i tři rámky - vše dle potřeby toho kterého vč a tudíž 4 vč naplní medník pátého včelstva. Tomu odstavím jeho medník, na plodiště přijde mřížka, nad ní vysoké rámky s nezralým medem i včelami a navrch jeho původní medník. Možná by asi ani mřížka být nemusela, raději jsem jí ale dal.

Dosud těžím med jen z panenského voští. Ale nikdo mě za to nijak nehonoruje a všichni ostatní, drtivá většina, si neláme hlavu s tím, že zakladené plásty s košilkami dávají horší med a ani s reziduy - ta v medu nikdo neumí najít - léčiv proti VD drtivá většina českých včelařů nemá problém. Tak proč si mám dělat násilí já? Tento med bude senzoricky jiný než med panenský, ale většina spotřebitelů ještě nevyspěla natolik, aby to uměla ocenit a uměla to také lépe zaplatit. Navíc není problém vytočit tento med, který není horší, je stejný jako 99% medu v ČR, zvlášť a naložit s ním poněkud jinak než s panenským.

Dalším důsledkem “sběrného medníku” je, že je každé vč oslabeno o část včel - některé se nejspíš nevrátí do původního vč a nebo ne hned - pracujeme vždy odpoledne, nikdy dolopedne. To by mělo také,a si jen nepatrně,a le přece jen přispět ke snížení rojové nálady v oslabovaném a nebo spíše odlehčovaném vč. Ovšem naopak dojde k přírůstku včel v jednom ze 4-5 vč, v tom, které tento sběrný medník dostane. Já na to vybral nejslabší vč a předpoklad je, že i kdyby se rojení v tomto včelstvu nezabránilo, další 4 z pěti se rojení zabránit podařilo. 

Samosebou to nemusí fungovat absolutně. Ale život mě naučil, že když se ocitnu v těžké, neznámé nebo neřešitelné situaci, tak je vždy lepší udělat něco, i zdánlivou hloupst, než neudělat vůbec nic.

Na úplný závěr připomenutí, že první krycí rámek, tedy první od česna, je nedotknutelný. Někoho by mohlo svádět ho dát do medníku - nikdy v něm není plod a spousta medu. Opakuji, tento rámek je NEDOTKNUTELNÝ!!! A musí za každou cenu v plodišti zůstat. Kdy je ho možné vyměnit popisuje metodika Blaník.

Já to vidím jinak. Víc než o zdraví včel bych měl strach, že si koupím včely na blbé míře a odsoudím se tak peklovat se do konce života.

Konkrétní příklad. Nejhorší mě známou mírou z vysokých měr, nízkonástavkové jsou špatné všechny!, je 39x24. Jedna bedna málo, dvě moc, pořád to opakuju dokola. Přál bych všem vidět rozdíl mezi včelstvy včera u mě mezi 24 a 30. Stejná práce, stejné krmení na zimu a vše stejné, i úl je čtvercový na 11 rámků, jen třicítka má rámek vyšší o 60 mm.  Kromě toho je vše stejné. Jen medu o nejméně 30% na třicítce víc a taky víc radosti ze silných “koní”. Třicítka se také méně rojí.

Pak by mě zajímala cena, pokud by byla pod cca 4.000 Kč, pak by to bylo v tuto dobu skvělé. Ale nyní se včely nekupují a nepřevážejí, jsou těžké, mají medníky, med, prostě teď se kupují oddělky nebo roj.

Ale nejvíce nesouhlasím aby si začátečník koupil hned několik včelstev, když není vzdělán v oboru a o včelách neví nic. Soudím tak podle toho, jak je položen dotaz. Právě zákupem relativně slabých oddělků a postupným pipláním a sledováním jak malé včelstvo postupně roste, jak reaguje na ten či onen zásah, jak se chová při různých počasích a různých denních dobách, kdy se ošetřuje a spoustě dalších velkých maličkostí, postupně začínající včelař získává zkušenosti a celkové povědomí o chovu včel. Jen největší hrdina (tady by mělo být jiné slovo), který v životě neseděl v autě a jen auta viděl z velké dálky jezdit po silnicích, si koupí Ferrari a vletí s ním rychlostí 200 km v hodině doprostřed osmiproudé dálnice a myslí si, že během jízdy nějak pochytí pravidla. To i hloupý pochopí, že dobře dopadnout nemůže!!!

Zopakuju poučku, kterou jsem vymyslel: 

Včelařství je obor zemědělství. Jestli je orba a setí učňák, pak chov zvířat je maturita. Ale chov včel jsou dvě vysoké školy!!!

Na druhou stranu, abych přece jen nebyl tak přísný, nějak se začít musí. Když se přidržím příměru s auty, asi bych si nejdřív pořídil nějakou starou pixlu se slabým motorem a na nějakých polňačkách se postupně naučil jezdit. Rozumět autu, jak se ovládá a co potřebuje a jak se udržuje a pak bych si troufnul malou rychlostí na nějakou okresku a postupně bych se začínal cítit jistější. Taky bych si našel nějaké řidiče a často, nejlépe denně s nimi, raděj s několika, konzultoval, co jsem ten který den v té které “zatáčce” u svého auta zažil a jak jsem to zvládal. Teprve pak bych, s převelkým respektem (a u mě prvotním strachem) zkusil i tu dálnici u vědomí toho, že na dálnici se pomalu jezdit nesmí! A taky bych asi víc myslel na ty nevinné, které bych mohl já svým neuměním ohrozit. Ovšem poslední vám nechybí, jasně vyjadřujete obavu abyste nezavlekla nějakou včelí nemoc do své obce a neohrozila ostatní včelaře. Za to vás chválím a hluboce smekám. Půjde vám to, nemyslíte jen na sebe a to je u včel (a u všeho ostatního) nejdůležitější.

Nebylo by ode mě poctivé nesdělit následující.

Nevýhodou vysokých mněr je, že včely ignorují medník a nacpou med do plodiště, ani se necítí stísněně a nechtějí se ani rojit, jen je z nich malý užitek. Mimochodem proto se v celém světě ustálila nejvyšší míra 30 cm. To není náhoda, to je výsledek vývoje a zkušeností destitisíců včelařů za posledních nejméně 120 let.

TL má i nevýhodu, projevila se letos prvně v ulití plodišť medem. Už tuším čím se mi to, co jsem u Blaníku neznal, letos začalo dít. 

Vysvětloval jsem jak jsem asi jako první, když ne na světě, ale u nás určitě, přišel s chovem trubců dole pod vysokým plodištěm. Nějak jsem postuloval, že bylo trubčáků 6 a dělničáků 5. Nemám rád metodu LBV, nikdy mi nefungovala a považoval jsem množství trubců za zbytečně velké a abych si dokázal, zda je můj předpoklad správný, proto jsem dával do TL ekvivalent ne 2 trubčích velkých plástů, ale rovnou tří s předpokladem, že samy ukáží. A skutečně tomu tak bylo, jen asi 5-10% (podle roku) vč postavilo a zakladlo všech 6 plorámků 39x15 a to u obou měr, tedy 39x30x11 a 39x24x11. V drtivé většině to byly jen rámky 4, asi 20% vč ale zakladlo jen 2 malé rámky trubčinou a vychovalo tam trubce.

Následovala tedy logická úvaha, nedávat stavebních polorámků 6, ale jen 5 a fungovalo to. Tak od letoška jich mám ještě o jeden méně = 4 a zkusil jsem i jen 3. No a výsledek se dostavil. Navzdory perfektní teorii je skutečnost jiná. Neuvědomil jsem si, že trubčáky nahradím dělničáky. Vč pak (u míry 30 víc než u míry 24) přestěhovalo část dělničího plodu dolů do nízkého TL a to včelstvům umožnilo nemuset používat medník a většinu medu nacpat na vysoké rámky.

Takže poučení. V TL MUSÍ být SR 6 ku 5 dělničím rámkům bez ohledu na to, že část trubčiny vůbec nepostaví a nebo sice postaví, ale nezakladou. Prostě v TL nesmí být víc dělničiny než má plocha max 5 rámků 39x15.

Další co mě napadá je, že mám letos prvně malá česna, asi jen 18 x 120-180 mm a žádná očka a žádná síta. To má za následek tepleji v TL a tudíž větší možnost nastěhovat do TL dělničí plod. V TL s velkým česnem cca 73 cm2 je určitě chladněji. Ovšem benefity malého česna asi převažují a tak příští rok se vrátím k šesti SR v TL.

No a v neposlední řadě je nutné si uvědomit, že původně metodika Blaník počítala s likvidací vysokého SR až koncem května. Protože bylo v úle trubčiny dostatek, proto nestavěly a neplodovaly na všechn šesti nízkých SR v TL. Protože jsem ale snížil počet trubčáků v TL a současně zrušil vysoké SR s trubčinou už v dubnu, stalo se, že ve vysokém nástavku přibylo zamedovaných rámků, minimálně o jeden.

Co jste právě dočetli může vypadat složitě, ale není, kdo si dá práci to pochopit, dojde mu, že jsme zanalyzoval svoje chyby (které se původně chybami být nezdály). Navíc je tu taky fakt, že je každý rok jiný. A právě to je na včelařině tak skvělé, že to není jako kopírovací revolverový soustruh, kde je vždy kus jako kus bez ohledu na počasí a dokonce náladu soustrtužníka, je jedno zda je noc, teplo nebo zima. Kdo chce mít u včel vše vždy stejné, doporučuji včelařiny nechat a pořídit si soustruh…

Mám zkušenost, že co pochází z EU nestojí za nic a tudíž od EU nic nečtu, odkazy neotvírám, v drtivé většině je v tom nějaká buzerace, regulace, zbytečná a nákladná práce navíc pro zbytečný efekt. 

Hlavně ale myslím, že VD úhyny nezpůsobuje a je mi celkem fuk, zda moje včely nějaké mají a nebo kolik jich mají, umím to udělat tak, že jich mají nepatrné množství. Jde o to naučit se včelařit tak, že včelstvům VD nijak nevadí asi tak, jako zablešený vlčák taky hlídá pořád dobře. Už jsem to tu vysvětloval. Dával jsem příklad s vojákem zemřelým ve válce, ať už zabitým nebo na epidemii. Vždy je zavšivený, ale jen jedinec rozumu mdlého věří tomu, že vojáky ve válce zabíjejí vši. Mimochodem, pozoruhodné je, že se mnozí snaží o komfort vojáků, třeba aby neměli vši, ale nikoho ani nenapadne to nejjednodušší = nedělat válku…

Ale ano, někdo EU a cokoli cizáckého nekriticky miluje a já zase nekriticky odmítám cokoliv, co přichází z říše liberálního zla. I kdyby bylo něco v jednotlivosti pozitivního, jako celek se to vždy projeví jako zhouba.

Přidával jsem druhé, u dvou vč z dnes stihnutých 10 vč třetí medník. Předešlé 3 dny jsem do včel nemohl a byla to chyba, kydybych v sobotu přidal asi polovině vč medník, byl by dnes plný a nebo skoro plný. Jenže jsem měl program s rodinou a já nevčelařím kvůli včelám, nejsou cílem mého života, ale prostředkem!

Nikde ani náznak rojové nálady a medu nějak během deseti dnů zimy neubylo. Nechápu to, nepamatuju takovýhle rok. Ale rojení se určitě dostaví, hned, jak se vylíhnou včely ze zavíčkovaného plodu, kterého je ve vč většina.

Tomuto člověku nevěřím ani nos mezi očima. Ale mnozí asi naletí.

Tak jsem si zavčelařil, prvně od ochlazení. A čekal mě dokonalý šok!!!!!

Stihl jsem udělat - projít jen 15 vč z 26, která jsou na jednom stan. Jedno vč je vyrojené, netuším kdy. Bylo to spojené vč, od jara bez jiskry, zaostávající. Spojením se poruší nějaká rovnováha a taková vč se skoro vždy chtějí rojit.

Z ostatních, bez výběru, prostě jak jsou v řadě, se ani jediné nechce rojit. Ani nestaví misky!! Med z medníků neubyl, dostavěly nízké M, někde je ale už nestačily zaplnit. Neubylo ani medu z plodišť a nebo ne dost. Med ze 4 vč by se dal vytočit, nízké rámky celých NN jsou až k SL zavíčkované.

NEUVĚŘITELNÉ! Vím jistě, že takovýhle rok nepamatuju.

Jsem velice zvědav na další vývoj. Dnes tu začal rozkvétat hloh, včely obíraly zbytky pampelišek a víc jak polovina pylu byla z nich. Ze řepky byly vidět včely s umouněnými havičkami, ale nenesly z ní pyl. Až to na mě dělalo dojem, že neměly dost zdrojů, ovocným stromům zmrzly květy. Ve stínu tu bylo jen 14 a ve 14:30 skončil intenzivní let i když teplota nepoklesla a vítr nebyl. Netuším co javory, mám ale za to, že zmrzly a proto nebyla snůška nijak vydatná. Sladinu v úlech vidět bylo, netekla ale z plástů.

Dobrá plovina dnes projitých vč je zralá na další medník. Dvě z nich mají 2 N medníky už před ochlazením.

Jak mi píše jeden kolega, nyní by měly naše úly pukat ve švech tím, jak se neupracovaly a tudíž neodešly staré létavky a současně se vylíhla kvanta plodu. Chystám se prvně po těch zimách do včel a jsem na to zvědavý. Onen kolega mi psal, že co otevřel tak tam načerno včel rozhodně není. A tak mě to velmi zajímá, mám za to, že takhle dlouhou pauzu z prudkého ochlazení v době květu ovoc stromoví a řepky jsem za více než 50 let včelaření nezažil.

Jen jsem v těch zimách sem - tam nahlédl pod dekly, zda zdrhly z medníků. Vůbec jich tam neubylo. Dříve jsem opakovaně zjistil, že v kratších ochlazeních při výpadku snůšky, trvajícím několik dní, i týden, vůbec nepřestaly stavět. Také jsem zvědavý, zda se vyplní Gorova prognoza, že kde včelstva ubila vysoká plodiště medem, tam že budou nyní lazaři, protože med omezil plodování.

Kraňka je známá prudkým omezením plodování když nastane nepřiznivé počasí a vypadne jakákoliv snůška. To ale neumí Vlaška, ta ploduje jak blbá a klidně padne hlady. Protože v BF je právě Vlaška, a BF by po ní měla zdědit sklony, jsem zvědavý, zda bude mezi včelstvy s K a BF rozdíl.

Přináším další blud, v tomto případě spíš zamlčení samé podstaty. Upozornil na to kolega Goro a přiznám se, že jsem to sám nevěděl, jak vlastně fungují pylová a tudíž asi i náhražkově bílkovinná těsta. Mám k nim intuitivní odpor jako k nepřirozenostem a taky jsem při zkoušení zjistil, že nemá vliv, zda je těsto bez náhražek nebo pylu a nebo s ním. Až nyní mi to vlastně vysvětlil pan Goro a proto sem kopíruju jeho vysvětlení z jiného vlákna. Je nezbytné si toto dobře zapamatovat abychom neskákali na lep obchodníkům, kteří ve snaze vytahat z kapes méně zkušených peníze vědomně lžou:

no ty pochopíš, že peľ z medocesta sa dostane k mladuškám len v minimálnom objeme, pretože väčšinu peľových zŕn si vychytali v česle “zásobovačky”, ktorých úlohou v úle je rozpúšťať medocesto a nosiť potravu k mladuškám , ktoré sú pri plode, vytvárajú kŕmnu kašičku a kŕmia.. toto ale v žiadnej včelárskej knihe nenapíšu …

Ale život mě naučil, že nemá cenu utajovat ani stěžejní know-how, protože český včelař je v drtivé většině jedinců tak tupý, že stejně setrvá u svých bludů a bude věřit každému hochštaplerovi víc, než někomu, kdo včelařit skutečně umí. Podle sebe soudím tebe a protože ASI v nitru nejsou loidi hodní beránci, ale mají opačné povahy (řečeno VELMI eufemisticky), proto nevěří, když jim někdo něco DÁVÁ ZADARMO! Sami by zadarmo nikomu nic nikdy nedali a tak nevěří a neváží si, když se najde pošetilec, který rozdává moudra zadarmo.

OK, dobře jim tak.

Nemám ve stěnách úlů polystyren (už ne, úly s PS jsem zlikvidoval a už nikdy více!!!!) a tudíž nemám mravence, odtud se chemicky nedají vyhnat a jinak to nejde.

V deklech mám 20mm polystyren. Méně se jim líbí v extrudu, kuličkový “žerou” víc. Pomoc je snadná. Když je jich hodně, dekl dám stranou a postříkám a na úl jde jiný, než ošetřený vyschne a vysmradí. Co ale funguje skoro ba 100% je, měnit pořád dekly a to i když v nich ještě nejsou, už je mají “zmapované” a vyhlídnuté. Jak se do deklu začnou dobývat domácí, co byli v době záměny venku, jiná domácnost je pozabíjí a sama přišla o své zásobovače, protože ti jsou “zachození” jinam, kde je pozabíjeli. Uvedené se týká malých černých a zrzavých.

Co je nutné je, nikdy nijak velké lesní mravence ničím nelákat. Jednou jsem dal na zem pod úly - aby to nezmklo, vyřezanou trubčinu s tím, že si larvy odnosí sýkorky a jiní pěvci. Našli je tam mravenci a když jsem přišel ke včelám, úplně jsem se lekl nekonečného zástupu pochodujících trubčích “červů”. Mravenci, co je nesli, nebyli hned vidět. Jak se naučili k úlům chodit, našli v nástavcích uskladněné zásobáky a ihned měli mejdán a v krátké době z nich zásoby vynosili. Zrušil jsem všechno, co by je mohlo zajímat a už se neukázali, stalo se před asi třemi-čtyřmi lety. Mraveniště mají asi 8 metrů od úlů a kromě mé chyby s trubčinou si mých včel nevšímají, ani o nich nevím. Jen vidím, jak je mraveniště každý rok větší.

Jenže pozor! Mravenců jsou stovky druhů i lesních velkých je hodně druhů a někteří jsou asi agresivnější a ne tak hodní, jako jsou ti moji. Četl jsem jak číhají na letákách a chytají včely. Sám jsem to ale v životě neviděl.

Taky údajně funguje postavit každou nohu podstavce do plechovky s vyjetým olejem. Jenže nad tím musí být na noze navlečená větší plechovka tak, aby do olejové nepršelo. To snad funguje dokonale. Dá se to snad koupit, je to ale velmi drahé. Naštěstí jsem to nikdy nepotřeboval.

Některá včelstva likvidovala plod a to ne jen larvy otevřené, ale i bílé zavíčkované larvy - kukly. Byly to očividně velké a tedy trubčí kukly a tudíž letos nastalo přesně to, co jsem predikoval při teoretickém zdůvodnění TLumiče. Kdo v této době měl pod dělničím plodem také dělničí a trubčí plod má dle nesmyslu LBV mezi plásty s plodem dělničím, ten přišel o část dole zastuzelého dělničího plodu. My s Blaníky a TLumiči jsme u některých vč přišli jen o trubce. Kdo má divočinu v celém úle a trubčinu všude, patrně katastrofální ochlazení u něj odnesla i část dělničiny. Ovšem průsvitně bílé kukly, které včely vysají, podobné jemnému pápěří, většina včelařů přehlédne. Většinu průsvitných ultralehkých kukel včely odnesou a upustí až dál od úlu a na letácích jich je nepatrné množství a proto méně zkušení vůbec nevědí, že jejich vč likvidovala nějaký plod.

Zde je nutné připomenout mojí teorii o tom, že trubčí plod je také plod a svým metabolizmem vyrábí teplo a jestli je jediným přívodem vzduchu do úlu česno, pak všechen přicházející vzduch musí projít (jako radiátorem, který vzduch předehřívá) zónou s trubčím plodem, která je DOLE V TLUMIČI! Když pak nastane ochlazení a včely se musí stáhnout do vyšších partií úlu a musí dolní partie plodu obětovat, pak obětují jen postradatelné trubce. Jako bych to tušil, od letoška dělám pokus u asi poloviny včelstev, kde jsem už před ochlazením zrušil vysoké SR a přiměl tak včelstva chovat trubce pouze dole pod dělničím plodem. Podám zprávu zda bude na mých vč, kde jsem nové opatření udělal, něco patrného. Původní teorie Blaník předpokládala odstranit vysoké SR až v poslední dekádě května.

Připomínám, že kdo má “chov” trubců jen dole pod dělničím plodem, nemůže v průběhu celého roku ve svých vč objevit žádné a nebo jen jednotky kusů VD. A je úplně jedno, zda VD úhyny způsobuje nebo ne, určitě jeho přítomnost a zhoubné “obtěžování” včelstva oslabuje a tím jsou náchylnější k CCD a i jiným nemocem. Navíc VD roznáší viry podobně, jako klíště boreliozu a tak je vždy lepší taková provozní metoda, v důsledku které ve vč roztoči nejsou a nebo jen jednotky kusů.

Jediná včela v civilizovaných národech nežere, ale jí. Její potrava není žrádlo, ale jídlo. Taky včela nemůže chcípnout ani zdechnout, může jedině uhynout nebo umřít. A tak dále. Civilizovaný člověk se jen o člověku a jen o včele vyjadřuje jak tvrdím. Tím slušný a civilizovaný člověk vyjadřuje úctu k tvorovi = včele, bez něhož by nepřežil.

Na druhou stranu, jestli někdo o čoklovi nebo kočce řekne, že jí a ne že žere a že potrava pro něj je jídlo a ne žrádlo nebo krmení, pak nemá v pořádku hodnotový systém svého světa a nemá zdravý vztah k lidem a místo pěstování (snahy) vztahů s lidmi si pořizuje čokly a jiné tzv “mazlíčky”. Zrovna tak žádné jiné zvíře (a včela podle mě není zvíře) neumírá, ale zdechne nebo chcípne. 

Tím, jak se dotyčný vyjadřuje o včele a o zvířatech v kontrastu k vyjadřování o lidech, chytřejším prozrazuje svůj vztah ke světu kolem sebe a k lidem.

Konkrétně vy, jak se domnívám, nejste včelařka a tudíž nevíte to, co vysvětluju a tak je vám odpuštěno. Horší to je s mnohými mladšími, kteří tohle vědí (nebo by vědět měli), ale ignorují.

A k vaší otázce. Ano, proto včely hromadí zásoby a často, právě včely jsou tím známé, hromadí mnohem víc, než okamžitě spotřebují (nejsou jedno lidské etnikum označované jako “nepřizpůsobiví” = je hrozné, že už zase nesmíme mluvit (a psát) jak se věci mají, ale jen naznačovat). A to právě proto, aby překlenuly takovýto rozmar počasí.

Slyšel jsem o pánovi někde z Polabí - nížina a tepleji než u nás. Vytočil těsně před ochlazením, ale že prý je med řídký (vlhký). Má, jak jinak 24. Nenažraně to vytočil a nebylo to nejspíš úplně zavíčkované - soudím tak podle toho, že vytočil řídký med s vysokou vlhkostí. Doufám, že teď krmí. Med se mu nejspíš zkazí a snad ho to poučí. Mimochodem vysoký manažer s pohádkovým platem. Jen tak naokraj, co vede některé lidi k takovým pošetilostem?

Všechno zlé je vždycky taky pro něco dobré, říkávali předkové.

Jezevci stříkají řepku v plném květu hlava nehlava a včely na ní nejsou kvůli jinak málem katastrofální zimě.

Jinak tady u nás a asi i jinde, je patrně po jablkách, květy nemohly nezmrznout. Zmrzlo a černá sotva rašící listí na mnoha dřevinách. To snad rostliny nahradí ze spících pupenů. Včely včera u mě hledaly mokro pod spadaným starým listím v lese, nálet byl masivní, nejméně 5-6 včel na m2. Navrchu oschlé listí bylo po odhrnutí zjevně hodně mokré. Na louce hledaly vodu taky, ale mnohem méně, tak jedna včela na 2 m2. Zajímavé, blíž než listí v lese mají přímo před česny mokrou loučku a 15 metrů od česen (jenže louka i potok je asi o 4 m níž) potůček. V listí patrně hledaly výluh a tedy asi třísloviny, jinak mě nenapadá důvod. Nikdy jsem toto nepozoroval.

Přidám ještě jinou zajímavost. Hospody od raného novověku až snad do konce 18 století a možná déle povinně odevzdávaly popel (ze dřeva, uhlím se netopilo) do flusáren, kde se vyráběl flus prostým vyluhováním popela vodou a zahuštěním výluhu. Na zmíněné mokré loučce jsem před pár lety dělal v zimě “pořádek”, klučil džungli a klest spálil. Vznikla velká hromádka popela. Včely celý rok braly vodu z toho popela, který nasáknul vodou zespoda a vodu z močálu téměř úplně ignorovaly. 

Neumím najít co to flus vlastně je, myslel jsem, že louh, ale asi úplně ne když to potřebovaly sklárny, což jsem netušil. Vím jen, že se to povinně odevzdávalo a dodnes existují domy s dnes nehezkým názvem flusárna (třeba v Benešově) a lidi dnes už zvětšiny netuší, co to flus vlastně byl a že flusárny byly budovy s “chemickou” manufakturou a ne zaplivané špeluňky. Asi je to německé slovo.

https://plzen.rozhlas.cz/flus-potas-nebo-salajka-s-tim-souvisela-i-byvala-sklarska-hut-na-rozmitalsku-8463888

Ale jako celkem často (ne-li pokaždé) jsem se od postřiků řepky dostal někam úplně jinam. Třeba to někho zajímá a když ne, snad mi odpustí.

To, co soudíte zní na první pohled rozumně. Uvidíme až včely rozebere až chladno skončí. Pak by mělo být jeho včelstvo doslova zubožené, téměř bez plodu, těžce zaostalé, které by už do konce sezony nemělo zpoždění v kontinualitě vydatného plodování dohnat. Já si to, co vy, nemyslím a opakuju, uvidíme ano?

Na druhou stranu je na váze typická Kraňka (kromě kmene Singer a asi i některých dalších), která ihned reaguje na omezení snůšky omezením plodování a plodují jen neušlechtilé včelí kmeny. Stejně jako u lidí, když nemám co do huby, nedělám si děti a nejím bifteky a kaviár!

Nový poznatek od Petra. Včely skoro nelétají, jen sporadicky a zdánlivě nic nenesou. Přesto je úbytek na váze jen 15 deka denně!!!!

Tvrdí se, že v těchto ochlazeních mizí rychle zásoby. Proč by měly mizet? Včely mění váhu pylu a medu na “maso”, pak mizí jen tolik, co je k té přeměně potřebná energie. A pak také to, co spotřebují na výrobu tepla. Prudce se ochladilo a stejně je spotřeba malá? Jak to? Taky ti, co větrají očky, sejty a paroprodyšnými stropy odvětrávají vodu, což se u Blaníku neděje a tudíž je úbytek váhy nepatrný. Uvidíme co bude dál.

Nevím. Napadá mě, že kdo má očka a sejta, i když zakrytá, stejně těsní mizerně a kdo k tomu má ještě veliká česna, odvětrá si teplo ven z úlu a včely pak musí horečně “topit” a pak padne mnoho “paliva”. A je tu ještě jedna věc, většinou včelařů nepochopená a nedoceněná. Nyní jsou stropní igelity plné krůpějí vody a tak včely nemusí ven pro vodu. Tudíž v ledovém vichru nemizí létavky a tak váha včelstev moc neubývá ani úbytkem včel.

Petr v obavě, že by mohly plesnivet rámky v medníku - vč na váze je v tenkostěnném úle smrk 20 mm, má jeden medník 39x15, plodiště 39x30x11 a celé to stojí na TL 39x15x10 (do medníku i TL se dávají rámky dál od sebe a o jeden méně). Petr tedy vytáhl zadní rámek v medníku a plesnivý není.  Je v něm nezavíčkovaná sladina. Při náklonu ani při trhnutí to neteče, není to tedy kondenzovanou vodou nacucaný nezavíčkovaný med.

Napadá někoho jné vysvětlení té záhady, že v Blaníku nemizí zásoby? 

Zopakuju: 

od pondělního ochlazení do dneška je průměrný úbytek průměrného včelstva v Blaníku 150 gramů/den.

U mých včel bylo dnes 10, ale tak silný SZ vítr, že téměř nelétaly. Stejně tak u Petra, i když je o 60 metrů níž a je už navíc mimo Českou Sibiř. Ani jeho včely téměř nelétaly, spíš vůbec jak říkal. Přesto byl úbytek na váze jen 25 deka a to bychom oba čekali úbytek větší. To by potom byla za předpokládaných 10 dní zimy ztráta nového medu asi jen kolem tří kil a to by bylo skvělé. Ale právě jsem se dopustil “měření před vátím” i když v opačném smyslu.

Dovolím si v tom pokračovat (ryzí teorie). Přednedávnem jsem tu řešil, že některá vč doslova ulila VN medem a omezila sama sebe v plodování. Pokud by nyní v těch deseti chladných dnech včelstva spotřebovala hlavně med z plodiskových VN, vlastně by to bylo dobře. Nebo se pletu pane Goro? Sám si neumím přesně tuto situaci z minula vybavit.