Protože se povídání o klenech dostalo do úplně nesouvisejícího vlákna, zakládám toto.

Tak jsem před chvílí prohlížel kleny. U zastávky busu, kde se snadno parkuje, jsou zmrzlé. Je to sice asi klen, ale s menšími listy, je jinačí a zjevně rozkvetl dřív. Normální kleny o kus dál bohatě kvetou a doslova hučí - 13:00 hod - včelami a ty se nezdržují pylem. Tudíž je z nich nektar. 

U jednoho, s divným listím na pohled, pochodují zástupy mravenců velkých, ale spíš černých - je to u silnice v polích a ne v lese - do koruny stromu a druhá karavana míří z koruny dolů. Zparchantělé listy mají řapíky obalené mšicemi a tak některé kleny asi poskytují medovici.

Včera jsem zaznamenal na České Sibiři 420 mnm první kvítky malin. Vážení, začalo to! 

Na smrku medovici neumím najít, ne jen dneska, nikdy.

Včera jsem taky pozoroval přinášení doslova obřích rousků tmavě žlutého, nebo sytě žlutého pylu, jiného než má řepka. Netuším z čeho by byl.

Dělá se to herbicidem a pak zoráním.

A jak píše lesnížínka, kde nejsou vhodné podmínky stejně vytoužené rostliny neporostou a nebo se neudrží a převládne zase to, pro co jsou v dané lokalitě podmínky.

Vydržte. Měl jsem za to, že jsem i tady na CHZ dal dostatek informací o vyváření vosku. Zdá se, že tomu tak není, napravím to. Zatím nic nekupujte. Obšírný článek mám ve Včelařství, myslím v roce 2017, ale nejsem si jistý, možná o rok či dva později. Podrobně jsem to vysvětlil OPAKOVANĚ na IF a proto jsem měl za to, že je to i tady. Bohužel je špička včelařského roku, vytáčím a tudíž teď nemám na vypisování moc času. Někdy si ale odpočívám tím, že jenom píšu, od čehož bebolí svaly.

No, snad ve druhé větě mi majitel sdělil, že mi přece nejméně 60% vrátí dotace!!! A to prý při ceně malého 52 a velkého 62 není tak strašné.

Jde totiž o toto. Program za mě vytáčí a já můžu zatím odvíčkovat. Ale protože mám odvíčkovač mechanický, ten bude věčně stát než se rámky vytočí a tudíž je pro mě výhoda k ničemu.

-----------------------------

A ještě přidám informaci, kterou nevím zda čtenář pochopí, docení a zařídí se podle ní. Ale v rámci úplnosti toto:

Obecně se ví, že je pod víčky něco, co věda úplně přesně neví, co je. To něco, kromě jiného, brání kažení medu a tak včely kliďánko zavíčkují i med s 20% vody a nic se neděje. Nám by se ale takový me kazil, protože s víčkem jsme z něj sebrali jeho ochranu.

To něco je, kromě toho, že to brání kvašení a kažení obecně, také nesmírně léčivé. Každý včelař by měl med z víček zásadně sníst sám, přesněji jeho děti a vnoučata.

Z odvíčkovače je o asi 10% medu ve víčkách víc než z vidličky. Jenže med zatepla vykape, po práci ho sleju a uskladním zvlášť a ten je jen pro mojí rodinu a blízké. Mimochodem, dlouho jsem o tomto typu odvíčkování uvažoval ale myslel jsem si, že ve víčkách bude zůstávat medu víc. Stačilo to zkusit.

Tak jsem vloni přehlédl ve Včelařství blud obřích rozměrů. Škoda, že se u vědeckých studií neuvádí kdo platil grant. I tak se lze snadno domýšlet odkud příslovečný vítr fouká. Včelařství 9/23 strana 315 . Život dělnic se za 50 let zkrátil na polovinu.

------------------

Tak ve stručnosti. Dovedové vezmou včelí kuklu ze včelstva těsně před vylíhnutím a vylíhlou včelu drží v laboratoři. A zatímco před 50 lety ve stejném pokusu přežívaly včely 34,3 dne, nyní jen 17,7 dne. 

Takže to vysvětlím: 

Položení vajíčka, vývoj larvy, její krmení (čím? mají v USA syntetická krmiva a ta perou do včel hlava nehlava?), zavíčkování, zakuklení, to vše probíhá ve včelstvu, jen se včela už vylíhne do laboratorního blaha. No, to je logika, jako že si narkomanka může píchat do žil co chce a být v rauši nepřetržitě 9 měsíců, pak jí vezmou císařem dítě a to už vychovávají v ústavu. Jen de.il by mohl očekávat, že dítě bude zdravé a dlouhověké. Ale to není všechno co američtí, tak zvaní  vědci vybádali. Vydržte, pointa teprve přijde.

Že vše živé provrtávají každou milisekundu mikrovlny z mobilů, šmírovacích radarů, vojenských i mírových satelitů, leteckých naváděcích radarů a další zdroje, třeba sítě G5, kde už je to fakt síla, ne, o tom ve studii není ani slovo. O tom, kolik chemikálií lejou po polích jejich zemědělci taky ani slovo. O tom, že včelaři mají třeba blbý úl a blbou metodiku taky ani slovo a ani o tom, jak se u nich “recykluje” vosk a už vůbec ani slůvko o syntetických krmivech pro včely. O plastových mezistěnách, plastových úlech a ani o tom, že u nich se třeba mor léčí koňskými dávkami ATB a vč se nelikvidují jako v civilizovanějších zemích, se v článku taky nic nepíše. (jsou silné tlaky aby se už ani u nás morová vč nelikvidovala) O GMO rostlinách a v tichosti ne jen o rostlinách taky ani slůvečko. 

Ne, američtí vědci dospěli k jednoznačnému poznání, že včela medonosná za 50 let ztratila gen dlouhověkosti.

TY VO.E, TO NEVYMYSLÍŠ!!!!!!!!!!

Jenže pak je limitem zase medomet. Koupil jsem před 10 lety předražený německý v domnění, že bude kvalitní. No, paskvil a že je německé precizní platilo asi před a po ww2, dnes je to globalistický paskvil a UK dělá kvalitnější věci. 

Tak jsem se byl podívat u výrobce medometů zvratných. Tady u nás nedaleko a ještě rád upravím ten medomet svůj. Několikrát mi zopakovali, jak jsou pyšní na programátor, který pro ně dělá nějaká věhlasná firma v zahraničí. Přitom to je pro mě postradatelná věc, naopak, každé rámky jsou jinačí a nejde pracovat podle programu. A nebo se třeba mýlím, ale abych kvůli elektronické kravině musel zaplatit výrazně víc a bez toho nesmyslu mi to neprodají, OK, tak si to nekupím. Navíc humpolácký veliký krám, u kterého jedech chlap sám koš nevyndá a hlavně ho tam nevrátí. Taky to majím na kolečkách, ale podvozek není součástí dodávky, to u medometů mají namontované jen v manufaktuře, aby s tím hnul jeden pracovník. Vlastně jsem viděl in natura zvraťák prvně a rozhodně mě nenadchnul!

Ale ono to taky bude hodně o mém odporu k elektronickým a jiným nesmyslům, které by měly práci zlevnit a urychlit a ne naopak, abych já byl otrokem programu. Taky nenávidím samo programování, nerad se učím něco, o čem si myslím, že je jen komplikační ku.vítko a práci nezpříjemní. Ale jasně, to by skalní vidličkář mohl tvrdit o odvíčkovači taky. Takže odvíčkovač moc práci nezrychlí, ale usnadní, každý rok jsme měli zánět žil v předloktích a bolavá záda.

Nechápu úplně přesně, nač se ptáte. Ale. Pozapomněl jste na metodiku původního univerzálu s pevným dnem, co měla máma v mém dětství. Úl 39x30x12 se vyráběl sériově. Měl jen nízké medníky 39x14,4x11, dávalo se ale jen 9 nízkých rámků, tedy s většími rozestupy. Tak polopatě, to je první finta aby matka nahoře nekladla. První medník v roce se dával bez mřížky. Protože dole bylo o jeden rámek víc a ten byl stavební a před ním byl ještě jeden stavební, asi půlka plástu, pak mělo vč trubčiny dost a spolu s tím, že se do medníku nedala žádná možnost stavby - to by udělaly trubčinu, matka by tam došla zaklást trubčinu a už by tam kladla i dělničinu - vzpomínáte? (Píšu to snad podesáté!!!!) No a tohle je druhá finta aby matka nekladla v medníku - nesmí se dát volná stavba. Původní univerzál měl pevné dno a tedy nemohl mít a tedy neměl žádný TLumič. Přesto popsané dvě finty fungovaly z asi 90-95%. Ale některé matky to nepochopily a došly zaklást na prostředních polorámkách malé půlměsíčky dělničiny nad dolní loučkou polorámků. Tak 1-3 rámky a to se dalo přežít.

To znamená, že TL není nezbytná podmínka. Ale do dneška jsou vyšlechtěné mnohem výkonnější Kraňky, než ty co přišly v roce 1967 a tak je možné, že vaše vč nahoře trochu dělničiny zaklade. Snad je kvůli tomu nevysíříte, že ne. Když zakladou, pak ty souše půjdou do KK a pak další rok do TL. 

Brzy vám to začne do sebe všechno zapadat, neznám nikoho, kdo by se připravil tak důkladně jako vy. 

Už to mám vyzkoušené od loňska, Petr mi půjčil ten svůj. Jde to asi 4x rychleji, ale hlavně nebolí zápěstí a záda. Ovšem pro malý počet vč se to asi nevyplatí, a hlavně,  co není zavíčkované nože neseříznou, ale hrnou a vytrhnou až z poloviny výšky buněk. Pravda, včely to opraví, když je to malý ostrůvek, nejde ale půlka plástu a to u vysokých měr bývá. Navíc nože nezvládnou košilky, je to jen na panenské. Taky by na tom nešly dělat Hofmany nebo Langstrothův rámek.

Takže třeba medovici, která má 16% a přitom není zavíčkovaná a nebo třeba jen třetina plástu pod horní loučkou se líp dělá ručně. To mi ale moc nevadí, jednotlivé plásty nebývají už plné úplně a většinou ne všechny v medníku. Jenže medovici jsem měl vloni malinko po 5 letech. Medovicového medu bude ubývat splou s tím, jak ubývají lesy.  Taky je dvojí víčkování,  “vzdušné”, kdy jsou víčka jakoby nad hladinou medu a to se dělá vidličkou snadno. Většina jarního medu má ale víčka přisátá k medu a to se dělá vidličkou fakt špatně. A právě to stroj zvládá dokonale.

Ale pozor, na začátku vlákna je odkaz na podobný stroj, ale vyhřívaný párou a to neradím. My to máme elektrické, celkově lépe vyrobené a včetně stolu. 

Zítra mi Petr přiveze stroj, nakonec bude mít jen sáně pro délku rámku 39. Stejný dostane i Tom4. Petr nám to i seřídí. Hned další den začnu vytáčet.

Lang ještě nemám a k D-B mám medníky z Blaníku s délkou rámku 39. Vysoké plodiskové rámky se v metodice Blaník nikdy nevytáčejí. Pokud by to bylo potřeba, odvíčkuje se to ručně. Stejně se na tom nedají odvíčkovat někdy, byť i jen jednou zakladené plásty, tedy plásty s košilkami.

Akáty a i všechno ostatní obrazí ze spících pupenů. Už se děje, už se objevují nové lístky. Ale to přece víte, píšu to spíš pro některé ostatní. Horší je to s tím klenem, pořád doufám, že ještě nerozkvétá, neumím si přesně vybavit s čím současně kvete. U vás asi jehličnaté lesy moc nejsou, kleny ale asi ano? No a akáty by u vás medovat měly. Tady kvetou, náramně voní a nic z nich není, snad trocha pylu a něco nektaru na uživení. To samé lípa, nemeduje tady z květu nikdy a o medovici na lípě jsem asi jen slyšel. Ta kape a neumytelně za.írá auta, ale včely to nikdy nesbírají.

Díky, že vím, že video je o ležanech a nemusím se jím zdržovat. Ležany jsou pro celou Českou republiku úly nevhodné. Hlavně ale v nich nelze těžit POUZE med panenský a tudíž přijde den, kdy civilizovanější zákazník med s výluhem výkalů plodu nekoupí.

Nikdo mě nežádá, nikdo ani nepoděkuje a téměř nikdo nemá ani tolik gerbíru, aby poskytl zpětnou vazbu. Je to tu jako televize, jen brát a neoplácet. Jasně, nejsem na světě první den, takoví lidi dnes jsou a jiní nebudou, ani je nenapadne, že to není úplně košer. Chápu.

Přesto vám sem dám další, mám za to, že méně známou skutečnost. Tentokrát časopis Včelařství 1968/6 - Jan Koutenský - Kdy a jak medují lesy, str. 134

Jen shrnu sdělení z tohoto článku, platné i dnes. Autor naštěstí vztahuje svá tvrzení, nebo spíš zjištění či informace k tomu, co kdy kvete a ne ke kalendáři.

Píše, že když odkvete řepka, někde a někdy hned a jinde max do 10 dnů začne medovice na smrku, kterou tvoří červci, převážně z čeledi puklic. Autor popisuje kde a jak se na větévkách smrku dají najít producenti. Já si dovolím vysvětlit, že červci se nejmenují od červů, nýbrž od červeného barviva, které se v měsíci největšího výskytu - proto se ten měsíc česky jmenuje červen, právě z těchto červců těžilo. Jsou poměrně hojní a to i dnes (dodávám já) a jejich medovice není ani nijak tmavá, tedy med z ní a dá se spolehlivě rozpoznat jen podle el vodivosti. Dlouho jsem měl za to, a i mí předkové, že významně meduje malina. Omyl, přesně do doby jejího květu spadá produkce medovice zmíněnými červci na smrku. Med je vždy směs, tedy pokud je v lese i malina.

Totiž, až do dnešní bouřky s průtrží a kroupami jsem měl silnou snůšku. Přitom řepka skončila, hlohů je tu jen pár, nic jiného tu nekvete a včely téměř nenesly pyl. Určitě podobné věci pozorují i ostatní včelaři, ale málokde (nikde) není takto jasně sděleno, z čeho snůšky  po skončení řepky jsou. Myslel jsem si, že je snůška z květu klenu. Není, asi zmrznul, nekvete, až dnes jsem ho ve své lokalitě prohlížel.

Abych se vrátil k článku. Autor dále sděluje, že velmi významné jsou i modříny díky medovici z producentů, které hostí. O melecitoze ani jediné slovo. Producenti medovice na modřínu a tedy modříny jsou totiž spojováni s melecitozou nesprávně. To je ale už nad rámec uvedeného článku a i toho, co jsem chtěl sdělit já. 

Doufám, že uvedené informace někomu pomohou orientovat se ve zdrojích včelí pastvy. Vždy mě to zajímnalo, ale narazil jsem i na včelaře, který řekl, že je mu fuk z čeho, hlavně, že nosí.

No, já s vámi nesouhlasím, povíme si za nějaký čas ano? Symbioza je soužití, které je výhodné pro oba organizmy, ale čím by byli mravernci prospěšní včelám mi nějak uniká. Jen parazitují na teple, vezou se, ale včelám neposkytují nic. Pak to ovšem není vztah symbiotický. Navíc tvrdí se, že mravensi odnášejí spadlé VD, tudíž do interiéru úlu chodí a já jsdem přesvědčený, že se přiživují na sladině. Spotřeba to bude minimální a tak když by neničili výplně úlů, nechal bych je žít.

Do hobry nejdou a pohrávám si s myšlenkou dát do deklů místo PS hobru. 

U mě jsou najednou mravenci pryč. Díky dvěma věcem. Kde byli, šlo o tři úly, postříkal jsem je v tom deklu stranou daleko za úly, jsou v minutách mrtví. Dekl nechám vyvětrat a jde na včely až za několik dní. Druhým, asi ještě účinnějším opatřením je ustavičné handlování deklů při každém včelaření a to i když v nich mraveci ZATÍM nejsou. Ona je to často nepřítomnost jen zdánlivá.

Je to zbytečné a jak píše Javali je to nesmyslně pracné. Přitom rozdíl mezi dřevem, překližkou, slámou a rákosem bude do 5-10% a spíš méně. Důležitější je úlový systém a provozní metoda.  

Jasně jsem tu napsal, že úl ze dřeva, z masivu, vydrží, když je správně poskládaná spárovka a ne moderně, jako se to učí na učňákách teď , i 50 a klidně 70 a možná víc let.  A že naproti tomu nástavek z překližky vydrží s nějakou údržbou asi 10-12 let, dobře natřený a ošetřovaný možná 15 a tedy asi 4x méně. Jenže byl v materiálu za 25% ceny a když to v truhlárně přesně nařežou, sestaví si to snadno a rychle každý sám. A proto bych dneska šel spíš do té překližky. Kor když to po mě nikdo nebude dělat, tak na co úl na 40 nebo 50 let?

Mladí se, řečeno s básníkem “smějou času” a vymýšlí kraviny namísto toho, aby se soustředili na to nejdůležitější = naučit se včelařit.    

Já mám živé a tudíž zdravé včely v čemkoli. Nic víc nehledám.                                                                                                                                                                             

Jeden příklad. Před pár lety jsem taky neprodal tolik vč zjara kolik jsem počítal a pak mi těžce chyběl hardver. Někdo vyhodil na náves ke kontejneru nějaký nábytek. Rozebral jsem to, byla to chvilka. Z dýhovaných dřevotřísek jsem za necelé tři hodiny vyrobil 18 NN 15 jako ze zoufalství nouzovku pro ten jeden kritický rok. A mám je dodnes, je to asi 12 let. Jasně, za medníky už dávno neslouží, hodí se ale při krmení například.

Taky jsem jich 5 vyplnil asi 120 mm poystrenu a dal na vč jako dekly abych se dozvěděl, zda silné zateplení stropu = deklu má nebo nemá nějaký význam. NEMÁ!!!!! Rozdíl v rychlosti jarního rozvoje je amatérsky neměřitelný, jeden, možná dva dny? Rozdíl v medném výnosu je pak úplně nulový a tak tlusté dekly = zbytečný nesmysl.

Povšiml jsem si, že většina autorů nějakých divností vymyslí ptákovinu, ona nefunguje podle romantických představ a nebo rad neseriozních autorů, například ve Včelařství a pak, aby nemuseli přiznat, že si naběhli, nebo že vymysleli kravinu, ohýbají fyziku a snaží se všemožně dokázat, že hloupí nejsou a že se nikdy nemýlí. Vidíte tu snad přiznání někoho jiného než mě, že něco vymyslel a nefunguje to? Zná někdo jediného “takyvčelaře” , který dlouhodobě udrží živé včely ve vysoké užitkovosti v japonském úle, ve Varré či medné krávě?

Ano, měl to perfektní. Myslím, že sem chodí číst, ale nepíše. 

Zdá se, že se původní přírodní materiály nedají ničím nahradit, předkové vyzkoušeli cepovou, nerozbitou  slámu a ta byla dokonalá. Zda rákos nevím, ale nenapadá mě proč by měl být horší než sláma.

Taky si je snad dělal romaning, jenže ten je introvert a nerad píše. To je ten inženýr, co dokáže jen z mých popisů ihned dělat dokonalé technické výkresy. Holt není každej tak ukecanej jako já.

Čtete sice každý den a jak tvrdíte pozorně, máte ale problém pochopit jádro sdělení. Housenky zavíječe byl další špatný efekt, ale nikoli rozhodující. Prostě v úle bylo sušeji, včely asi z nedostatku vody - kondenzátu na stropním igelitu - aby nemusely ven, tak zabrzdily jarní rozvoj a s rozpolodováním čekaly, až bude venku teplo a budou moci pro vodu ven. TOHLE JE JÁDRO SDĚLENÍ!!!! Nic ve zlém, pan Goro to pochopil, pan BG to pochopil, vy jste si z celého pokusu odnesl housenky… Ovšem vaše vytrvalost je tak nezlomná, že vy to jednou se včelama dotáhnete daleko. Dobře si pamatuju bezbřehou trpělivost pánů včelařů Šíta a Zelingra - vynikajících včelařů, oba truhláři a nekonečné “hádky” s nimi a s maminkou. Jen díky tomu jsem se naučil to, co umím.

Hoblovačky se sesednou a značně, záleží jak a kdo to do úlové stěny plnil. Ve Včelařství se os padesátek o tom čas od času psalo, taky si pamatuju jak někdo psal, že stěnu MU otevřel a byl tam černý humus do výšky asi 20 mm a jinak dutina. Nechápu, že nepsal o shnilých stěnách, přesněji obojím ostění. Já mám stejnou zkušenost u Českého univerzálu - předchůdce MU s předním (normálním) česnem. Jenže ten shnil tak, že vnější stěnu držela jen barva a jednoho dne jsem přišel na včelnici a úl byl zhroucený. Přeložil jsem vč, bylo OK a tak jsem rozpitval žalostné trosky úlu. A proč jsem v tom měl včely tak dlouho? Jednak maminka na tom úle lpěla, dostala ho od někoho. Ale hlavně v něm byly vždy výtečné včely!!!! Dnes po letech vím, že se v tom včelám dařilo proto, že to dokonale, ten mokrý humus ve stěnách - u mě byl výš jak do dvou třetin spolu s jakousi “řezankou”, asi to někdo naplnil kromě hoblovaček i řezankou ze slámy, napodobilo poměry ve shnilé dutině vyhnilého stromu.

Proč si myslíte, že jsem přinesl téma o plísních, ještě na IF, vzpomínáte? Asi jako první jsem začal pochybovat o tom, že je nutné za každouz cenu zamezit plísním na spodku krajních rámků v předjaří a podobně. Já u včelaření uvažuju v širších souvislostech. Všiml jste si toho, že Goro i BG o plísních u včel věděli?

Ale klid, pod masírkou mejnstrýmu jsem si taky pořídil úly s PS ve stěnách. Už mám poslední jen proto, že má okýnko a 65 mm vysoký podmet. Když přijde na včelnici dítě nebo nějaký laik, tak aby viděli včely za sklem. No a podmet proto, že častokrát někam chci dát vyjíst nějaké zbytky vyřezaných SR se sladinou, víčka z odvíčkování a podobně. A hlavně abych už víc než 10 let každý rok zjistil, že je v tom nejhorší včelstvo mého hospodářství a že se tedy ve svém teoretizování o nevhodnosti polystyrenu a vysokého podmetu nemýlím.

Ještě přidám, co jsem už asi ne jednou psal. Mám po otci nástavky “papíráky”, tak to nazývala máma. Jsou z hobry, jak vnitřní tak vnější ostění a mezi tím bylo (někde ještě je) 45 mm slámy, ale rozbité z kombajnu, nebo tehdy asi jen mlátičky. Jsou z let 1954-57 a pořád fungují. ALE! Dal jsem je kámošovi, ten, když je už nepotřeboval, nechal je ve stodole a tam je zničily krysy. Vyhlodaly stěny, že zbyla jen poloviční torza. Z nostalgie jsem si je odvezl a synovec bez ptaní vyplnil vyžrané díry polyuretranovou montážní pěnou z nespotřebované kartuše (nebo jak se to nazývá). Vlastně opravil nástavky, že jsou nyní z víc jak poloviny z té pěny. Drží to, je to pěkné, lehčí než to bylo. Má to ale jednu malou vadu - už se v tom včelám nedaří a tak je to prázdné…

Vlastně jsem je dal Tomovi4 a u něj to rozerbrali datlové. Tak jsem to odvezl, opravil, ale po 2 letech jsem z toho včely vyndal a Tom4 o ně už nestojí a naopak se snaží zbavit všeho z polystyrenu a polyuretanu. Tak tu leží a čekají na nějaký oddělek či jinou nouzovou situaci. Produkční vč ale už nikdy v ničem z PS mít nehodlám. Jak jsem zestárnul už svým časem, co mi zbývá, šetřím a nechci se trápit s plastikovou kravinou, když v tom včely neprosperují tak dobře, jako v tenkostěnáčích.

Jo a datli (nebo jiní datlovití ptáci) s oblibou berou polyuretan jako první, pak PS a hobry se slámou se nevšímají.

Jasně, že nikdo chytrý plasťáky nevyhází, má jich několik Petr i Tom4, ale nechávají je už jen dožít a rozhodně si nikdo z našeho okruhu už plastové úly nekoupí. Víme svoje, poctivě to sděluji tady a dál je to každého boj sám za sebe.

Neužíváte správnou terminologii. Píšete o krmení na zimu a nazýváte ho tak, že to by znamenalo asi přikrmování v mezerách mezi snůškou, nebo zjara či v předjaří.

Nebo mi uniká proč se ptáte na krmení na zimu teď, kdy právě probíhá jarní snůška? Když snad vůbec nikde není právě teď potřeba krmit a úplně všude velmi akutně hrozí rojení? 

Tak aby bylo jasno. Přikrmování je podněcování a už formulace jasně říká, že jde o časté dodávání malých dávek krmení = přikrmování. Aby bylo úplně jasno, odborná terminologie pojem přikrmování, pokud vím, nezná. Ve snůšce se nikdy nijak krmit ani přikrmovat nesmí, protože krmič není schopen z podstaty věci zajistit, aby se cukr - v lepším případě, dnes ale spíš syntetický škrobák nedostal do medu!!!

Krmení na zimu se naopak dělá v několika málo velkých až hodně velkých dávkách tak, aby to právě nebylo podněcování a nakrmeno by mělo být relativně rychle. A ne až v srpnu, ale hned po posledním medobraní, které, kde se nečeká na slunečnici nebo jinou snůšku, se dělá v půlce července. Ideální je ten den, kdy je odebrán med, dodat velkou dávku krmení. Já dávám 8-10 litrů roztoku 1:1. Proč tak řídkého si musí v mých příspěvcích každý najít tady na CHZ sám. Co je podněcování a proč je v srpnu nežádoucí je nutné si načíst v odborné literatuře.

Tak asi Martine nečtete pozorně. Podobně uvažoval Petr a vyrobil si přířezy na několik úlů a naštěstí se snad 10 let nedostal ke kompletaci. Tak letos dal 10 cm desky, nebo rohože nebo jak to nazvat na strop. Bez igelitu, úmysl byl napodobit slaměnou rohož z cepové (kombajnem nerozbité) slámy. Skoro žalostné výsledky jsem tu postupně odprezentoval. A vy přijdete s konopnou izolací, asi si ze mě děláte srandu ne?

Martine. V soukromé zprávě jsem se vám pokoušel vysvětlit, že Farrarovy práce a z nich vycházející Boháčovy teroretické bláboly jsou dávno překonané. Boháč svou úlohu ve včelařství splnil tím, že přesvědčil lidi, že je izolace stěn zbytečná kra.ina a že na ní nezáleží. A já dokonce tvrdím, že blbá izolace stěn úlu je horší než tenkostěnný smrk 20 mm. Dokonce se včelám daří i v borové překližce 18 mm. 18 proto, že se prostě dvacítka nevyrábí a 21 mm je už velmi těžká. Omylem mi taky prodali překližku, deklarovanou jako 18, která ale má jen 16,5 mm a i v tom zimují a rozvíjejí se včely skvěle. Jen je nevhodná kvůli tomu, že nevydrží trvalou vlhkost zevnitř a výkyvy počasí z venku a tak je nutné v tom nezimovat a mít to jen jako medníky. Polopatě. Smrk vydrží 40 a více let - mám i staré 70 let a stále funkční. Překližkové nevydrží zimování víc jak max 4 roky, i nástavky z překližky sloužící jen jako medníky jen v létě po 10 letech začínají hnít a vyžadují flikování a opravy. Přesto jsou podle mě výhodné, vyšly lacino a nepotřebují řemeslnou výrobu.

Kdybyste se sami snažili číst, věděli byste - když to vím já mohl to načíst každý, že pan Čermák, ten, co stvořil Vigorku, má dokonce úly ze sololitu silného 5 mm a nic víc!!!!!! Měly to být sendviče, dva sololity a mezi tím něco, asi PS. Nějak to nestihl a tak dal na včely nedodělané nástavky bez vnějšího opláštění a bez jakékoli izolace. Pak ho napadlo v tom vyzimovat vč a užasnul, že nebyl rozdíl s izolovanými. Dokonce tomu ze srandy říká “otužovcací úly”. Proč tohle vím já a ne vy ostatní? Proč si pořád vedete svou, nečtete, nevzděláváte se? Proč nesbíráte zkušenosti jiných a neumíte se podle nich zařídit?

Dodnes jsou na VF k nalezení příspěvky pana Turčániho, již zesnulého. Kdysi si nadělal sololitové sendvičáky s obyčejným PS, ten mu postupně “zežrali” mravenci a tak měl většinu nástavků “dutých” a včelám to nijak nevadilo. Proč si to pamamtuju já a ne ostatní? Proč to pan Turčáni psal? Proč tolik autorů popsalo tolik knih?

-----------------------------

Za sebe se domnívám, že v dřevěném sendviči hoblovačky jsou dobré, hodně podobné slámě z kombajnu i slaměné rohoži z nerozbité slámy. Obojí totiž do jisté míry nasáknou vlhkostí do své hmoty a ne jen do mezerek mezi nenasákavými molekulami materiálu a uvolňováním vlhkosti tyto přírodní materiály postupně pomáhají vytvářet optimální mikroklima, jak o tom píše BG. Ten je bohužel na slovo skoupý a vyplatilo by se všem brát velmi vážně, když tento morous už něco napíše!

Vlna asi dobrá může být, vlněný svetr hřeje i když je mokrý - slyšel jsem, vlastní zkušenost nemám. Jenže vlnu žerou moli a mám za to, že kvůli nim je vlna ve stěnách úlů neprodyšně zavařená v igelitu a pak úplně ztrácí svoje unikátní vlastnosti. Jestli je ve stěnách vlna nezajištěná, je tam ještě? A newbo dokdy bude? Nedopadne to jako s Turčániho polystyrenem?

Už mně unavuje vám tu psát zkušenosti, když si melete svou a furt myslíte, jak to spočívá v úle a teplodržnosti, izolaci, suchu a já nevím co ještě za kra.iny jste mnozí schopní navymýšlet. Nejdřív se naučte včelařit a nejjednodušší metodiku jsem vám tady sdělil zadarmo. Patrně proto si toho nikdo neváží, že to bylo zadarmo. Taky nenatáčím videa jako jeden exhibicionista včelařící nahý. OK, je to každého boj. Někdo (anonym) lomil rukama a počítal ztráty medu, který ještě neměl a já budu mít asi rekordní jarní snůšku za několik let, nestíhám přihazovat medníky (nemám jich dost, letos jsem neprodal žádná včelstva). Goro nepíše, je u včel a stejně tak BG. Řepka odkvetla, na dokvétající včely není vidět (děkuju za to Bohu) a snůška je jak řemen!!! Ano, právě teď a já vám tu, asi úplně zbytečně píšu, co jsem za život nashromáždil. No nejsem já v.l?

A vy si tu melete pořád svou a pořád máte nějaké “objektivní” příčiny proč nemůžete opustit blbé Adamcovy úly a nebo si k nim hned zavést NN a radějiu 15 než 17, ty jsou už moc těžké. A kdybych kdysi zkusil NN 11 vysoké, mohl jsem včelařit líp už roky. Ano, tak nizoučké medníky se ukázaly jako ideální. A newbo k NN systému si pořídit vysoké nástavky, pro každé vč jen jeden. Konečně pochopit, že Zander a i Lang 1/1 jsou ještě horší než Adamec 39x24x11. 

PROČ TO MNOZÍ POŘÁD NECHTĚJÍ POCHOPIT?

a tak dále, a tak dál…

Ano, příliš malý vzorek, pouhá dvě vč v pokusu a měření tep=lot a vlhkostiv celkem 4 vč. To je v podmínkách hobbíka víc než hodně, žádný výzkum není zadarmo i kdyby se mělo jednat jen o čas a energii s tím strávené. Přesto jiné výsledky nemáme a podle něčeho se rozhodovat musíme. Kor když vědecký výzkum jako prostitutka zadarmo “pracovat” nebude.

Takže poučení. O celkové škodlivosti polystyrenu ve včelařství je toho známo už dost. Když se v nějakém dřevěném úle včelám daří mizerně nebo hůř, obyčejně zjistíme, že má ve stěnách polystyren. Ještě horší jsou úly celé z PS a ani polyuretan na tom není líp, vlastně jsou z něj úly stejně špatné a včelám se v nich daří stejně hůř než v tenkostěnných dřevěných ze smrku nebo borovice vejmutovky.

Co bylo, aspoň pro mě a mé přátele - naučili jsme se mejnstrýmu nikdy v ničem nedůvěřovat - dosud nezodpovězené, zda je pravda, že úl musí dýchat a že má mít paroprodyšný strop. Tak se ukazuje, i když se jedná o pokus jen v jednom roce a na malém počtu včelstev, že je paroprodyšnost stropu a tudíž jistě i stěn ne že spíš na závadu, ale že se v tom včelstvům vyloženě nedaří, brzdí to předjarní a jarní rozvoj a v důsledku to nemůže nevést k nižší zdravotní klondici včelstev. Ještě uvidíme zda bude medný výkon alespoň průměrný a o tom sem samozřejmě zprávu dám.

Před měsícem (34 dní) jsem spojoval dvě vč. Na nejslabší 24, která ještě nebyla na plném plodišti, bylo to slabé a dokonce jsem tam dnes našel ještě jeden rámek oddělný blinovkou, přišlo nad mřížku celé plodiště 39x30 s osmi rámky. Usmrtil jsem matku u zaostávajícího vč a spojil naostro. Dneska jsem zjistil, že jsem dal špatně mřížku a ta byla o asi 10 a na druhé straně o odhadem asi 15 mm stranou a tak matka mohla nahoru do vysokého prostoru. Protože na 24 (ale už to mělo TLumič) přišlo plodiště 30, logicky by si měla matka vybrat vyšší prostor. Tím spíš, když v něm byl cizí plod. Nestalo se tak. Došla nahoru zaklást trubčák a zase se vrátila dolů. Přesto, že “domácí” vč 24 nebylo na plném počtu rámků, držela se na 24. To mi nedalo a tak jsem vlezl do TL. Tam jsou 4 dělničí rámky ze šesti od loučky k loučce plné dělničího plodu a stejně tak 4 trubčáky. Trubčák (TL dělaný 25.3.) dostaly  jeden hotový a 3 postavily. Pozoruhodné je, že zde nebyl ani náznak rojové náoady ani stavby misek. 

Za celý svůj život do roku asi 2010, kdy jsem přešel plně na metodu Blaník s TL jsem nezažil, že by matka, když mohla zdrhnout do medníku, by do něj nepřestěhovala plodové hnízdo. A aby nevyužila dokonce vyšší nástavek než kde bydlela, tak to už vůbec. Jediné rozumné vysvětlení je, že to způsobil TLumič.

Rámky s medem z neplánovaného celomedníku 30 vytáčet nebudu, v rámcích je určitě dost zimních zásob. Těmito rámky pokrmím oddělky místo dokrmování cukerným roztokem. Plemenáče jsem si dělal sám a vůbec nemají možnost krmení, vždy dostávají medové rámky, protože med dělá včely a teprve včely, ŽIVÉ, KTERÉ NEUHYNOU, můžou dělat med.

Při metodice Blaník s využíváním TL jsem na stanovišti se 13 vč (4 vč 30 a 9 vč 24) u jediného vč 39x30x11 se dvěma medníky 39x15 objevil tři zakladené misky se stojícím vajíčkem. Myslel bych si, že po 10 dnech zimy a mrazů se bude chtít všechno rojit. Nevím jak komu, mě ne. Taky bych si myslel, že se budou chtít víc rojit 24.