Příspěvky uživatele

Moje povědomí o jedech proti blechám je zastaralé, dnes se do obojků dává například 

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?search=Fipronil&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns100=1&ns102=1

a proti tomu je Amitraz neškodný čajíček. V odkazu se jasně píše o vejcích a dalších a tak si svá tvrzení necucám z prstu. Jen se spoléhám víc na svou stárnoucí paměť (stále méně spolehlivou) a mezitím svět používá mnohem strašnější jedy. To na věci nic nemění, že včelařští antichemici neváhají dát svému čokolvi jak je vidět horší jed než Amitraz a jak tvrdím, jedí potraviny kontaminované horšími jedy a nijak je to nevzrušuje. Tudíž u včel a tvrdé chemie jde jen o pověry.

Hlavně se ale nikdo nepozastavil nad mým tvrzením, že ač Amitraz a Gabon používám, nedá se to najít v mém medu. To bylo jádro sdělení a z toho jasně vyplývá, že se vyhýbat tvrdé chemii je, velmi eufemisticky řečeno, nerozumné.

Hlavně jsem ale jasně popsal, a to i zde na CHZ, pokusy svoje a kolegy s nepoužitím Amitrazu, Gabonu a dokonce část vč nedostala celý rok vůbec nic. U mě k žádnému úhynu nedošlo. Protože ale kolegovi pak padla polovina vč, s pokusy jsem přestal. Přesněji s pokusy v součinnosti kdy kolega zkoušel to, co já. Prostě jsem ho do toho nijak nezatahoval a je nutné podotknout, že omezovat tvrdou chemii nebyl můj nápad, nýbrž jeho. Později se ale ukázalo, že kolega nevčelařil naprosto přesně dle mých doporučení a patrně proto mu část vč uhynula. To byla jedna část jeho problému. Druhá část spočívala patrně v jeho sousedech s rezistencí jejich včelstev vůči ani ne tak VD, ale k rezistenci vůči virům. Ovšem to je pouze moje, naprosto neověřená domněnka kdy vůbec nevím, zda tak zvaná věda vůbec zná rezistenci včelích virů. Polopatě. Kolegovi, jak se důkladným rozborem původu vč ukázalo, padla pouze včelstva, nepocházející ode mě, nýbrž téměř všechna vč z jiného zdroje.

S pokusy s omezováním tvrdé chemie jsem nepřestal úplně. Část vč dostává Gabon, část Amitraz ve formě fumigace Varidolem po 10.10. v roce v bezplodém včelstvu a nebo jako jedinou léčbu v roce až Varidol acetonovým aerosolem před vánoci 2023.

Ale pozor. Nikoho k ničemu nenabádám, je to každého boj sám za sebe, abych pak nebyl obviněn z případného neúspěchu. Zjistil jsem, že říkat stokrát nahoru dolu co se nesmí nikdy udělat, dodržel to vždy jen kamartád Petr a proto ani on nemá nejmenší problém. Protože to u něj v jejich vsi vidí mladší včelaři, začali ho kopírovat a už i u nich přestávají problémy s úhyny. Hlavní zásady jsem tu opakovaně velmi podrobně a často důrazně uvedl. Víc pro nikoho udělat neumím.

Přes všechno, co píšu výš, netvrdím, že mám odolné včely, nebo přesněji, že jsem takové nějak cílevědomně vyšlechtil. Časem tady uvedu co se domnívám že za odolností mých včel vězí.

Považuji za nutné doložit svá tvrzení o nevhodnosti Vlašky a veškeré včelařské teorie i praxe vázané na tuto včelu. Z následujícího vyjde zřetelně najevo, že je to včela do ČR naprosto nevhodná. Navíc je velmi nesnášenlivá a u této včely je nemožné mít úly u sebe blíž, než asi 1,5 - 2 metry. Jinak se neustále rve a napadá okolní včelstva a snaží se je vykrádat, což se jí často daří.

Vlaška, tedy včela Italská = Ligustica se vyvíjela v subtropech, tedy v klimatu s velmi mírnými zimami, kde i v lednu něco kvete a příroda po celý rok nabízí dostatek potravy. Neměla zapotřebí žít nějak úsporně, uskrovnit se a neměla žádný důvod redukovat počet jedinců společenství včelstva na zimu. Protože zimovala velmi početná, nepotřebovala a tudíž vůbec nemá schopnost rychlého jarního rozvoje. Neumí nijak “šetřit” a vyznačuje se tím, že dokáže uhynout hlady a v buňkách stojí vajíčka a ve včelstvu je všechen otevřený plod. To znamená, že tato včela vůbec nevnímá nedostatek zásob v úle a je schopná klást i když nemá žádné zásoby doslova do poslední vteřiny.

Kraňka je naproti tomu horská včela z velmi drsných podmínek. Proto si vyvinula schopnost vyjít v zimě z mála skromných zásob. Protože ve své domovině nemohla i půl roku opustit doupě, musela vyjít s málem potravy aby nedošlo k přeplnění výkalových vaků. Ze stejného důvodu se Kraňka “naučila” výrazně zredukovat počet jedinců včelstva před zimou právě proto, aby maximálně šetřila skromnější zdroje horské přírody krátkého vegetačního období. Tato početní redukce zimního včelstva je vyvážena schopností doslova raketového jarního rozvoje Kraňského včelstva. Kraňka také nepřetržitě “ví” jaký je stav jejích zásob během celého roku a tento limit její včelstvo vyžaduje nejméně 5 kg. Jakmile klesne množství zásob v úle pod tuto hranici, ihned omezuje plodování a dokáže jej i zastavit a dokonce zlikvidovat otevřený plod jen proto, aby šetrně přežila nepříznivé období. Z toho vyplývá, že když Kraňka uhyne hlady, nikdy ve včelstvu není otevřený plod, protože ho včas zlikviduje. Kraňka je snášenlivá včela, úly se mohou dotýkat a česna mít jen pár centimetrů od sebe a k napadání nedochází, sklony k rabovce jsou u Kraňky nepatrné. Například Vlaška vůbec nemůže být chována ve včelínech s úly těsně u sebe, ale vždy jen včelnicově s velkými rozestupy mezi úly, jak jsem již výše zmínil.

---------------------

Co vyplývá z těchto skutečností? Tvrdím, že pro středoevropský chov včel úplně všechno. Vlaška je tedy úplně odlišná včela s naprosto jinými nároky a hlavně schopnostmi. Proto je v Evropě, hlavně té střední s naším klimatem, rostlinstvem a zdroji a také účelem, pro který je chována, naprosto nevhodná. Protože USA nevčelaří pro med, ale pro odměnu za opylení, včelař je placen za co největší opylení a to zajistí co největší počet včel bez ohledu na vlastní spotřebu. Naproti tomu střední Evropa med chce a tudíž musí včelaři chovat takovou včelu, která je nějaký med včelaři poskytnout schopná a ne, že doslova projí všechno, co v přírodě najde.

Samosebou existují kmeny v rámci plemena, kde některé vlastnosti převažují na úkor vlastností jiných. A tak kupříkladu Kraňský kmen Singer se vyznačuje sklony k masaření, projedení všeho co najdou a tím se velmi podobá Vlašce a i u Vlašky se mohou vyskytnout o něco lepší schopnosti, než jakými se Vlaška obecně vyznačuje. Takže například bezohlední množiči tady u nás, kteří mají byznys z oddělků, potřebují masařku, aby rychle nadělali masu včel, kterou množič prodá v oddělcích a je mu úplně jedno, že je to včela - kmen pro české poměry naprosto nevohdný. Drtivá většina oddělků prodaných u nás má deklarovaný kmen Singer a ten je, jak jinak, množiči vychvalovaný. Skutečnost je ale úplně opačná.

Ale nejdůležitější sdělení mého článku je jiné. Jde o včelařskou teorii a literaturu. Z výše uvedených nezvratných faktů vyplývá, že nic z USA není v podmínkách ČR použitelné. Nic, vůbec nic. USA včelaří jinak, v jiných podmínkách a z úplně jiných motivů. Prostě v USA chtějí včelstva na “maso”, aby velmi početná včelstva maximálně opylila hospodářské plodiny a nejde jim až tak o med.

Z toho pak vyplývá, že úl vhodný pro Ameriku a další země (k protinožcům se ještě dostanu) rozhodně nemůže být a není vhodný pro střední Evropu, konkrétně Česko. Tudíž ani provozní metody pro Americké úly nelze v podmínkách ČR použít buď vůbec a nebo s velkými či menšími, ale vždy s obtížemi. Ovšem obtíže nejsou přece nutné a když se jim vyhnout lze, pak jen nedostatek národní hrdosti a láska k cizáctví může vysvětlit motivy adorantů Amerického úlu a Amerického způsobu včelaření (NN systém).

Jak jsem psal v jiném článku, že vše, co kdy napsal J. Boháč je v podmínkách ČR nepoužitelné, tak jste právě dočetli zdůvodnění proč si to troufám tvrdit. On jen překládal cizí práce a sám patrně nic v podmínkách Semil, kde včelařil, nevyzkoušel. Protože pak bych musel říct, že lhal, protože jím navrhované postupy v ČR prostě nefungují.

------------------

Zvláštní kapitolou, o které je nutné se ještě zmínit, je NN systém. Ten vycházel z především Farrarovy (dnes víme, že mylné) představy, že když budou nástavky ultranízké a bude jich v úle například 8, že se bude včelařit místo s jedntlivými rámky s jednotlivými CELÝMI nástavky. Psal jsem, že jsem všechna Boháčova tvrzení a doporučení vyzkoušel. Jen jsem bohužel ignoroval starší kolegy, kteří mě upozorňovali na fakt, že se v Americe včelaří jinak pro něco jiného. Já nevěřil a myslel si, že prostě včela medonosná je prostě včela medonosná a že vše musí platit obecně, jasně a náramně jednoduše. Doplatil jsem na to nemalými finančními částkami, což bylo bolestné. Horší ale byla úplná ztráta iluzí a ztráta důvěry v mejnstrým (tehdy se tomu tak samosebou neříkalo) a důvěra, že Včelařství vždy píše OVĚŘENOU pravdu. Zdrojů informací bylo v začátku 80 let 20 století v ČSSR minimum a ověřit se vlastně nedalo vůbec nic. Dnes, když si například moje slova může ověřit každý, je pak setrvání u Amerických bludů (které ale v USA bludy asi nejsou) nesmyslné a hloupé.

Důkazem mých slov, nepřímým, tedy pro bystřejší a hloubavější včelaře, je článek z Překladů v posledním Včelařství 6/2024 str. pořílohy 12 - Monitorování aktivit včelstva včely medonosné teplotní senzorovou mřížkou. Tak kdo si dá tu práci nesmyslný a nezáživný text přelouskat a pochopit, dojde mu, že soudruzi z USA zase udělali chybu. Všimněte si faktu, že výzkumníci vůbec netuší kde v NN úle je plod a doslova ho hledají pomocí nesmyslné tepločivné mřížky. Já musel závěr  - Souhrn přečíst několikrát, než mi došlo, že to chápu správně, že jsou tak sto let za opicema. My přece víme naprosto přesně kde v úle máme plod a to i v systémech bez mateří mřížky a víme pořesně kde máme zimní chumáč a nepotřebujeme ho v NN úle hledat. Ale to úplně hlavní, a měli to nadosah, nevybádali. O tom ale pojednám jindy, o samoléčbě, tedy samočinném ničení VD přímo včelstvem. 

Z uvedeného jasně vyplývá nesmyslnost NN systému a nesmyslnost - z našeho středoevropského hlediska - počínání Amerických včelařských výzkumníků. Vlastně se mi něco pochopit nepodařilo. PROČ to zkoumali.

----------------

U protinožců, konkrétně v tropické a subtropické Austrálii je snůška 11 měsíců v roce nepřetržitě a jejich výnosy jsou běžně hodně nad 200 kg/vč/rok. A tak se zhlížet v úle a metodice tam je opět velmi eufemisticky řečeno pošetilé. Tvrdím, že kdyby nejhorší středoevropský včelař měl snůšku nepřetržitě 11 měsíců v roce a neměl tam VD ani viry, dosahoval by výsledků dvojnásobných, i velmi výrazně lepších!!!!! A také je jasné, že v podmínkách 11 měsíční vydatné nepřetržité snůšky je úplně jedno jaký tam mají úl, jak včelaří a s jakou včelou.

No vidíte, vy nechemiku. Já tvrdou chemii používám a tvrdím vám, že jí v mém medu nenajdete nejdražšími rozbory. K tomu neznám úhyny na CCD, nebo co to vlastně je a ani na nic jiného. 

A jak píše výš kolega Goro, právě kyselináři mají v medu strašné věci a krmí s tím vlastní děti. Ono stačí myslet. Amitraz je prazákladní látka v chovu nosnic a na kilo živé váhy se ho používá o řády víc než u včel. Je ve vejcích? Amitraz se používá v chovech dobytka, koz a ovcí, jsou jeho rezidua v mase, mléce? A dokonce je právě Amitrazem napuštěný obojek proti blechám a antichemici u včel pak nechávají s čoklem cicmat děti a mnozí s čoklem spí v posteli! Tam Amitraz nevadí? A co jídlo? Víte o tom, že my tu jíme maso i chleba a pečivo z obilí ze Západu (a ještě hůř z UK, kde se s tím nese.ou už vůbec), kde se používá 10 x víc chemie na polích než u nás? Víte to a zajisté nejíte nic koupeného, že ne!

Vím, že nepoužívání tvrdé chemie sem jde ze Západu. Taky vím, že celková vzdělanot lidí klesá a Západ v blbosti - celkovém úpadku vzdělanosti populace vede. Není chytré nemyslet a přejímat vše ze Západu. Zajímavé je, že nám takhle, jako vám Západ, vnucovali Sovětský Svaz, ale my byli dost chytří na to, že jsme ty kra.iny o tom, jak je v SSSR všechno nejlepší, rozhodně nežrali!

Mám za to, že celé USA takto včelaří, jen pro odměnu za opylení a med je vlastně obtěžuje a komplikuje jim práci.

No a tady, protože je tohle vlákno pro začátečníky, vysvětlím svojí animozitu vůči “práci” již nežijícího Jindřicha Boháče a dosud “žijícího” PSNV. Boháč tu na přelomu 70/80 let začal ve Včelařství propagovat Americký úl a překládat americké práce hlavně Dr. Farrara. Těsně před svou smrtí založil PSNV, která existuje dodnes a je založena na bezbřehé adoraci Langstrothu a vezme na milost nanejvýš Optimal.

Boháč, ale i ještě žijící autor Optimalu a další, zkrátka tihle lidi v našem včelaření udělali nevratné a nebo jen obtížně napravitelné škody. Tím, že se vše opírá o úl do našich podmínek nevhodný = Langstroth a Optimal je NN systém a to je též krajně nevhodný úlový systém, i když snad u něj existuje i VN. 

Druhá chyba je, že se nekriticky vycházelo z překladu cizích prací z USA vížících se k Langstrothu a hlavně k úplně jiné včele, než která se chová ve střední Evropě - Vlašce. Tato včela se chová úplně jinak ve smyslu, že její chování, tedy životní a pracovní projevy jsou s Kraňkou a BF nesrovnatelné. 

Třetí chyba je, že Boháč a jeho pohrobci dodneška ignorují úplně jiné klimatické podmínky zemí, kde je Langstroth rozšířen a to jsou jen USA, Kanada, Austrálie a Zéland. Ve zbytku světa převládá úl Dadant-Blatt, který je popravdě, na rozdíl od lživých tvrzení, nejrozšířenějším úlem planety. Ovšem tady je nutné prazákladní včelařské vzdělání a povědomí, že celý bývalý SSSR  používal jednotný úl s názvem Mnogokorpusnyj, ale je to ve skutečnosti do nejmenšího detailu okopírovaný originál Dadant-Blatt.

Radím každému začátečníkovi nevěřit ničemu, pod čím je podepsaný Boháč. Ušetří si nemalé peníze a hlavně spousty zklamání. Já mu totiž věřil a málem jsem přestal úplně včelařit. Nefunguje tady vůbec nic z toho, co tvrdil. A třeba nejrozšířenější Langstroth u nás je 1/1 a jeho plástová plocha je naprosto shodná s naším Adamcem 39x24x11. (rozdíl je jediný dm2, 102 a 103 dm2) Přičemž Adamec má výhodu čtvercovosti a možnosti chovat vč na TS i SS. A jestli je český národní úl kritizovaný hlavně za to, že je jeho míra nízká - jen 24 cm, tak Americký zázrak je ještě o 8 milimetrů nižší. Každý adorant Amerického úlu by se měl zamyslet, má-li čím, jakou výhodu získal tím, že si pořídil Langstroth 1/1.

Prazákladní teorie chovu včel je, že optimum pro zdárný život včel a maximální užitek z nich při nejmenších úhynech je prostor kruhový, ne tedy protáhlého půdorysu. A kruhu se nejvíc blíží čtverec a to splňuje český úl 39x24x11 a nikoli Langstroth, jehož půdorys je nepřirozený, protáhlý. A tak dále.

A jen smutně připodotknu. Dělá se tu roky našimi včelaři téměř ignorovaný Coloss. Ale nedělá se prachjednoduchá statistika v jakém úle je nejvíc úhynů. Pak bychom věděli bleskurychle který úl vhodný je a který ne. Ale patrně nikdo neriskne, že by se ukázalo, že je Langstroth stejně blbý jako 24 a to prostě nejde. To by bylo to samé jako kdyby se za komunistů přiznalo, že něco ze Sovětského Svazu stojí za ho.no a to se prostě nedopustí. Kor když jsme teď součástí Západu že? A proto, že se toto nezjišťuje, si já troufám učinit svoje tvrzení potvrzené bezmála šedeátiletou praxí. 

Hotovo mají dávno, výroba umělého medu je na takové úrovni, že už jej nemusí pasírovat skrz včely a lejou to do skutečného medu rovnou. Zatímco včel na planetě úbývá, produkce “medu” každoročně roste. Před asi 12 lety jsem viděl ve Vlašimi přednášku, kde přednášející jasně sdělil, že by muselo každé včelstvo žijící na planetě v nějakém chovu dávat asi 3 metráky medu ročně. Med je nejfalšovanější potravina na světě.

Domnívám se, že to lidi u nás začínají víc vědět a neváhají dát za med slušnější cenu než ještě před například 10 lety. Taky dost roste poptávka po světlém medu i když rychle krystalizuje.

Proboha umíte i myslet a analyzovat informace, řadit, třídit a nebo umíte jen odkazy? Nechce se mi to otevírat, co vlastně děláte tady když víte všechno, určitě nejlíp, z těch odkazů? Nebo nás zkoušíte? Proč jdete na forum, když je vám vše jasné z odkazů? Chcete diskutovat a nebo jen poinformovat, že jste našel nějaký materiál? Máte vlastní rozum a nějaký vlastní názor?

Toto forum, jako i ta předešlá, pro mě začíná být velkým zklamáním. Nikdo nechce třídit názory, “setřásat” informace, ale každému je vše jasné a hledá jen něco, co nějak pasuje do jeho představ. Garantuju vám na tisíc procent, že takto se nic nenaučíte! Pokud je to jinak, obtěžujte se napsat co jste zjistil z konkrétního odkazu, informace v něm, s čím souhlasíte a co se vám naopak nezdá. To je, asi, nad vaše síly, viďte.

Zakládám vlákno kam chci psát hlavně co by raději nováčci, ale i pokročilí, dělat rozhodně neměli. 

Ve Včelařství 2024/6 str. 10 příloha je překlad článku ze Švýcarského časopisu. Pojednává o vůni rostlin a jejich využití ke stimulaci vč na snůšku.

Článek je patrně mizerně přeložený a obsahuje několik nejasností, které tímto uvedu na pravou míru. Vlastně jde o popis dávno před tím objevené Sovětské metody, nazvané “drezura včel”. Spočívá v tom, že když se chce, aby včely rychle našly nový zdroj pastvy, vyluhují se květy v cukerném sirupu a tímto sirupem se pokrmí včely. Ony pak intenzivně hledají a najdou včelařem požadovaný zdroj a dokonce kvůli tomu ignorují i zdroje jiné, často atraktivnější. Autor v článku popisuje poznatky Německého profesora na Mnichovské univerzitě Krl von Frishe, který díky tomuto poznatku udržel profesuru a zaměstnání, i když byl nacistickými úřady shledán jako nevhodný pro svojí funkci kvůli židovské prababičce. Jen tak mezi řádky je třeba číst, že Sovětští komunističtí Stalinovi vědci zachránili nacistického profesora i nacistický krmivářský průmysl. Ano, život přináší paradoxy.

Ale zpátky k pojednání. Zjistilo se, že když se stimulují včelstva na určitou rostlinu, dávají jí přednost. Jenže v prvotním pokusu neuvádějí plodinu a tam ke zvýšení výnosu medu došlo a dokonce ke zvýšení markantnímu v podobě velkých desítek %. Muselo se ale jednat patrně o jetel bílý. Protože v té době Říše nutně potřebovala opylovat jetel červený, Karl von Frisch využil metody ke stimulaci na jetel červený. Ke zvýšení výnosu osiva došlo v neuvěřitelně vysoké míře, ve srovnání s poli bez přisunutých “drezurovanbých” včelstev. Ale bohužel výnos medu byl u jetele červeného 0, slovy nula.

Takže. Pro osiváře je to metoda skvělá, pro včelaře k ničemu. Proto profesor navrhnul pro včelaře odměnu za opylení. Ano, už za ww2 v tehdejším nacistickém Německu.

Celý tento článek píšu kvůli nešťastně popsanému postupu z článku. Tam se říká, že se květy žádané rostliny na česnech včelstev pokropí cukerným roztokem, včely nadšeně roztok olizují a tím se “navedou” na požadovanou plodinu. Přitom Sověti to vyluhovávali v roztoku a ten podávali vč dovnitř úlů. Pokud by někdo napodobil nacistickou metodu s česny, zadělá si na rabovku nebetyčných rozměrů!!!!

Pro pořádek je nutné uvést, že nacistický profesor nezatajil, že se o Sovětské metodě dočetl v odborných publikacích. Jen tam neuvádí název a tím je doslova “drezůra včel”.

Za mého dětství se na včelaře apelovalo, aby používali drezůru včel, ale včelaři měli soudruhy kolchozníky na háku, protože soudruzi nenabízeli odměny za opylování jako nacisti.

To se změnilo až s nástupem nového tajemníka Svazu, soudruha S. Kodoně na přelomu 70 a 80 let 20 stol. Tento soudruh udělal pro Československé včelařství víc, než kdokoli jiný a dnes po něm neštěkne příslovečný pes. Tak vděční umí Češi i Slováci být…

Úplně s vámi pane Goro nesouhlasím, že je to pěkné a logické. Naopak by spíš stálo za rozbor oněch 9 anonymových bodů upřesnit, doplnit a ujasnit, pobavit se o nich. Ale je skvělé, že se někdo takovýmto způsobem zapojil. Protože bludy, a nejen včelařské, je potřeba neustále dávat do souladu s objektivním stavem věcí.

Totiž. Lidi jsou zpitomělí mejnstrýmovou masírkou, kde se v posledních asi 20 letech vždy usiluje o dosažení konsenzu. Ovšem konsenzus - shoda není v činnosti, která se neustále vyvíjí, cílem, ale naopak brzdou. Pokud by se pralidi shodli = dosáhli by konsenzu, že je vše báječné a netřeba nic měnit, ještě žijeme v jeskyních nebo na stromech.

Právě proto, že u včel není nic definitivní a neměnné, už jenom proto, že se mění přírodní podmínky, tak právě proto se včely stávají objektem zájmu nových včelařů. Kdo chce něco funkčního vždycky stejně, ať si koupí revolverový kopírovací soustruh a správný materiál pro daný výrobek a bude donekonečna, pořád stejně, bez ohledu na vnější vlivy, chrlit prvotřídní součástky.

Dnes u Petra +1,5 kg. Bylo tady jen 13 - 14 nad nulou. 

Na jednom mém stanovišti masakr a omamná vůně. Je to v hektaru červených dubů, listy jsou ulepené, ale včely na nich vidět nejsou. Skrz koruny dubů létají někam jinam. Je tam 14 vč.

Na druhém stan je 26 vč a o hodinu dřív, tedy asi v 16 hod tam byl let slabý. Pohledem pod igelity není vidět kdo ví jak by to přibývalo.

Zkušení včelaři, určitě tedy ne já, nejsou vaši slouhové, abyste si mohl dovolit poroučet, že CHCETE!!!!

Navíc z otázky je jasné, že o včelách nevíte nic a že jste se nesnažil nejprve sám vzdělat, abyste byl v obraze.

Já zkušený včelař jsem a kdybyste se obtěžoval přečíst jen to, co jsem zanechal ZADARMO, pro takové jako vy, jen tady na CHZ, věděl byste, že právě vámi vyjmenované “léky” pravděpodobně zabíjejí včelstva, hlavně kyseliny v jakékoli podobě. Tudíž, že kdo chce včelařit bez úhynů, nesmí vámi jmenované sra.ky použít.

Pak byste také věděl, že VD včelstva nezabíjí a že lze chovat včelstva téměř bez VD a těch minimum, co je ve včelách máme, nijak neškodí. VD je vždy u úhynu přítomen, možná přenáší viry, opakuji možná - tak zvaní vědci to pořád nevědí, ale sám VD včelstva nezabíjí. Opakuji, je potřeba osvojit si takové včelaření, kde díky provozní metodě jsou vč témeř bez roztočů a pak včely není třeba týrat kyselinami.

Obraťte se někam kde jsou zaostalejší a žerou mejnstrým.

Jinak jen ode mě je zde na CHZ kompletní metodika i detailní popis praxe. Nastudovat to ale za vás nemůžu, to se budete muset obtěžovat sám!

Sice pojednám o Překladech, článku z posledního Včelařství. Jenže to není ze starých Překladů a proto to dávám sem.

Patrně američtí vědci (jedno kde na Západě) zase zkoumali v praxi nesmylsné a nepoužitelné hovadiny. Tak třeba přišli na to, že včely krmené pylem, ale jen některým pylem a nejde se dočíst jakým, přežívají déle než ty včely, které byly krmeny stejným cukerným sirupem, ale bez pylu. Přitom přežít déle je max 10 dní, přičemž kontrolní umřely dřív než za 10 zkoumaných dní.

Ve “studii” ani slovo o tom, jak staré to byly včely. Obecně se má za to, že staré včely, létavky už pyl nekonzumují a že se dle věkových kast konzumace pylu různí. Toto ukazuje na typický výzkum prováděný (za jistě nemalé peníze) blbci, kteří včely nechovají a berou prostě včelu jako kus.

Doporučují asi zemědělcům v USA pěstovat na polích plevele. Stejně, jako naši ekoteroristé (kdo paltí ochránce všeho druhu a nebo když je ve vládě nebrání bujení neziskovek?) nutí naše jezevce vytvářet semenné množitelské banky plevelů (zelené biopásy), které budou samočinně zaneřáďovat pole, aby agrochemické koncerny měly větší odbyt herbicidů a i pesticidů. Protože na mnoha plevelích se množí, naprosto nerušeně třeba dřepčík a protože hbitě létá, dokáže málo zasažený brouk přeletět do plevelové množírny a tam vytvořit na postřiky rezistetní generace dřepčíků. Ti pak zalétávají na například hořčici, kterou dokáží úplně zničit i když bylo použito přesně dle metodiky takových jedů a v takové koncentraci, která měla brouka zničit. Nezničila, oligarchové vědí už 3 roky, že je na prodávaný jed dřepčík rezistentní, ale klidně (nemají se čeho bát) prodávají neúčinný prostředek za drakonickou cenu, nic netušícím zemědělcům. Informace o tříleté vědomosti prodejců neúčinnosti postřiku je z kuloárů a samosebou to dotyčný písemně nedá, bojí se.

Kdo v naší zemi sežral 80% obchodu s agrochemií a má tudíž enormní zájem na tom, aby se stříkalo po polích čím dál víc čím dál jedovatějších a čím dál dražších jedů, není pro člověka i s jen podprůměrným IQ těžké pochopit a dohledat si. Hlavně, že mu to pak sypou do volebních uren…

A český včelař se naivně raduje, jak stát myslí na včeličky (i jiný hzmyz, jiný hmyz a živočichové tam teď musí být vždycky, tudíž i škůdci) a nutí zlé postřikovačské zemědělce sít pásy pro včeličky. Ale osivo je státem dané a obsahuje právě hlavně plevele. Dřív by se řeklo jak u bl.ejch na dvorečku, dnes realita. Realita tak dobře zakamuflovaná za ušlechtilé cíle, že to 99% včelařů žere i s navijákem. Navíc to smí jezevci sít místo na každém honu ta 2 nebo 3% najednou. A tak kdo má 100 hektarů, klidně naseje 3 ha na jeden flek a že je to ke vsím a včelám moc daleko nevadí. Přece havní účel je to zaneřádění jeho polí plevely a škůdci, včely se s tím jen jako vezou, včely jsou jen ta kamufláž.

Kvůli zdr indispozici jsem nepsal - nemůžu k včelám a Petr neměl čas volat a tak jsme hovořili až včera večer. Tak jeho váha ukázala včera +2 kila, v úterý to byla bída a jen + půl kila a v podnělí, kdy jsem měl velká očekávání jen +1,2 kg sladiny. Nevím, zda jsem to tu psal, ale jeden den v 10 večer mu váha ukázala + 3 kila a ráno, než vyletěly včely, o půl kila méně. Nemyslím, že je za jedinou noc odpařeno na finální produkt - med s vlhkostí pod 18% a že to zkreslují doodpaření přínosů z minulých dní. Ale, proto, že je každý den jiná vlhkost (den i noc, včely odpařují neustále) a i jiná teplota, a také je každý den jiná snůška  a nezapomínejme ještě na tlak vzduchu a parciální tlak vlkosti v konkrétním místě, je to nad rámec mého chápání a už úplně nad možnosti matematického či fizikálního vyjádření. Protože jsem nikdy takové vyjádření nečetl, patrně to ani není možné. Nebo četl, nerozuměl a tudíž si nepamatuji. A pak nezbývá než předpokládat, že úbytkem 18-20% vody z přinesené sladiny, ovšem pozor, nyní je řeč o pouze medovici, získává vč hotový med. 

U nektarů jsem si celý život myslel, že je sladina = tady u nás se říkalo řidina, mnohem vodnatější a že z přinesené sladiny vč odpaří i víc jak polovinu. Pokud má o tomto někdo z připspěvatelů nějakou povědomost, prosím o jednoduché vysvětlení. Link na studii v anglické hatmatilce, kterému ani po překladu nemá diletant, tedy nevědec a nevysokoškolák šanci porozumět, neprosím. Tasky se mi nechce prokousávat stohem “vědeckých” obecně nesrozumitelných žvástů, které tam píšou jen aby předvedli, že si grant zasloužili.

Děkuji vřele za případné poučení srozumitelnou formou a ne jak v příloze uvádí poslední Včelařství v Překladech o vlivu konzumace pylu na odolnost vůči jednomu druhu postřiku. O tom napíšu do včelařských bludů nebo Překladů.

Píšu, že když ze 4 matek po 1.800 zůstala jedna, tak vlastně vyšla na 7.200. A naznačuju, i když to přímo neříkám, že tolik náhod najednou není pravděpodobných.

Píšu to jasně, srozumitelně a ne stručně, aby nebylo nejmenších pochyb. Stačí číst celé příspěvky a nebo se naučit chápat čtené.

Asi nečtete pozorně. A takhle vznikají fámy.

No, nevím jak kdo chce čemu věřit. Já si přednášku nevyposlechnu.

Objednali jsme si dva roky po sobě s kolegou vždy po dvou matkách. U mě se ždy jara dožila jen jedna. Starší Sklenarku mám, takové nijaké vč, ale nechce se rojit, nejsou to žádné rekordmanky, průměr dají a vlastně o nich ani nevím. Jsou velice mírné, stejné, jako všechna moje vč a tak ani mírnost není pro ně nic výjimečného u této značky.

Ovšem mladší, předloňská, první rok - tedy vloni skvělá a letos v březnu kolabovala na zvápenatění tak strašné, že jsem to zažil jedinkrát u jednoho vč někdy v osmdesátkách. Zmačknul jsem jí, mám vždy nadbytek vyzimovaných náhradních matek, ale vč dalo v letošní jarní snůšce podprůměrný výnos, jak jinak.

Nevím jak kolega, třeba se tu vyjádří též, ale já z tohoto zdroje matku už nikdy nechci. Matky stály po 1.800 + poštovné a tak mít jednu podprůměrnou matku za 7.200 . To je takový luxus, že na to já nemám. Protože byla ta starší (kterou doufám letos samy vymění) nijaká, vůbec jsem od ní nechoval, protože mi celoživotní zkušenost napovídala, že to není kůň, na kterého jsem já ochotný vsadit a už vůbec že bych toužil mít víc tak nijakých včelstev. Vloni od té, u které se letos ukázalo vápno, jsem nechoval taky. Intuice? Asi. A nebo spíš pochybnost, protože tam nějak (u téhle značky) nebylo všechno nej. A na mě je to nějak moc náhod u jedné “značky”.

Je nutné říct, že to nebyly žádné inseminky, ale obyčejné F1.

Přisadím si. V tomto vč není něco dobře, je doslova strašně málo obsednuté a hlavně, dát matečník na druhý rámek od kraje? Jasně, asi TS a tak je to u česna. Stejně je to divné.

Taky jsem nepřehlédnul jak se vším tříská, tohoto včelaře si neumím vážit, taky mu nevěřím.

Jo a takto skvěle ušetřit za kuřák a současně si místo zapalovače za půl eura nebo sirek za dvě koruny pořídí toto? Asi jsem už moc starej…

Tak je tady u nás celé odpoledne dusno, polojasno, bezvětří, schylovalo se k bouřce. Sice kolem 20:00  zahřmělo, ale jen zamrholilo s kouzelnou duhou.

Před tím, v 18:30 naprosto masakrozní snůška, jako bývá jen zjara. Jsem zvědav, co Petrova váha. Včera hlásil + 2 kila a to byla snůška, kvůli suchému teplému větru, zjevně menší než dneska. Ale jasně, že zdání může velmi klamat.

Je zajímavé, že jak vo život létají i včelstva, která se medovici obloukem vyhýbají. Proto jsem opatrný, že to celé může být jen tyjátr.

Ano, nemají co psát, nemají autory. Ty nemají, stejně jako druhý časopis proto, že do tisku pustí jen to, co je pro ně ideologicky nezávadné a není moc moderní a například nedokazuje nevyvratitelnými argumenty, že Langstroth není nejlepší úl na světě a že není vše ze Západu nejlepší. A citovat Rusáky, jak si to troufnu jen já? Tak to se smí jen tady. Ze stejného důvodu mě majitel vyštval i z VF. Tedy spíš jeden admin nekompromisním mazáním a banováním za nesprávné názory.  Ale třeba časopis v sousední zemi ode mě taky už nechce nic, protože tvrdím věci, které nejsou liberální, tedy že je dobré cokoli, když někdo chce. Já spolu s nikým menším než byli Sókratés, Platón, Aristoteles a další tvrdím, že jsou věci správné a nesprávné, krásné a ohavné, šlechetné a podlé, slušné a neslušné a tak dál a tvrdím, že lidem nesmí být dána svoboda tak bezbřehá, aby ohavné stavěli na odiv a prosazovali neslušné, zvráceně bezohledně sprosté. Tím se vyznačuje liberalizmus a jako někdo kdysi sloužil ideologii bolševické, dnes lidi se stejně pokřiveným vnímáním světa adorují liberály. Předtím fašisty a předtím Císaře pána a před tím Inkvizici svatou…

Jo, taky si povšimněte, že šéfredaktor (on je tam sám, tedy šéf sám sobě) není včelař. Odešel do důchodu a už je tam zase, lepšího asi neseženou. No a prvním filtrem článků je on. Nevčelař. Až co se mu zdá dobré, dá do RR. Ale ta je složená asi z pradědů a nebo to spíš nečtou a když, tak pro stáří a možná demenci nechápou. Pak jsou v RR nesmiřitelní, kteří nepřipustí nic, co by neadorovalo Langstroth, případně Eurodadant.

Včelařství sice odebírám, asi to vyplývá ze členství ve Svazu. Někdy se nad obsahem i přistihávám, že jsem škodolibý, když čtu některé 50 a víc let překonané bludy. A ani nevím, zda je mi českých včelařů nějak líto. Kdo totiž chce, dobré informace si může najít. To já to měl před 50 lety horší. A našel jsem podstatné, proč někteří zůstávají “hloupí” dneska mi rozum nebere.

Mě vlastně časopis pomáhá hodně v tom, že když nečemu nerozumím, tak správnější je skoro vždy opak toho, co tam tvrdí. Mimochodem, stejně to mám se Seznam zprávy, Centrum a ostatním mejnstrýmem i vládou. V politice je vždy pravý oopak stokrát lepší, než co se oficiálně tvrdí. Vlastně proti bolševizmu žádný rozdíl. Jen si smíme cintat na vestu co chceme, zatím (ale naprosto zbytečně, mocipáni si udělají vždycky co chtějí). Jeneže internet si pamatuje všecko a tak třeba přijde doba…

Jinde jsem se vyjádřil k barevným úlům. To dál řešit nebudu. Jakým nátěrem ale opatřit úl? Záměrně vynechávám hodnocení, která současná nátěrová hmota je nejlepší. Každý asi upřednostní něco jiného. 

Jak dříve? Nový úl se natřel jednou fermeží, nemusela se nahřát. Po zaschnutí se natřelo jednou, lépe dvakrát tehdejší fermežovou barvou. Podotýkám tehdejší, ty tehdejší barvy se už sehnat nedají. Zdůrazním, že u mě jsou vidět mnou vyrobené nástavky před 40-45 lety, natřené jak píšu, vydržely, nesesychají se, nekroutí a netrhají se a barva neprýská dodnes. Stačila jedna rada zkušeného včelaře. Vlastně dvě. 

1 - Potřebuješ prkno 15 cm široké a máš takové? Rozřízni ho podélně prostředkem a zase slep jak bylo a v nástavku musí být pravou stranou ven.

2 - Je vždy lepší udělat nátěry dva řidší barvou, než jeden barvou hustší. 

-------------------

Pak jsem začal používat lazurové barvy, hlavně Luxol. Jenže ten aby vyhověl (řekli mi v obchodě) EU normám o ochraně životního prostředí, museli výrobci z barvy odstranit to něco, co dřevo chránilo. Barva není lacinější, jen nevydrží. Výrobci (říkám já) se nevzpěčovali, náramně jim vyhovuje, aby každý musel co 2-3 roky nátěr obnovit. Kdyby dnes barvy vydržely 50 a víc let, jako ty bolševické, co by fabriky na barvy dělaly? Myslím, že jsou všechny cizácké, českého tu zbylo máloco.

Co pod nátěr? Nejvíce se mi osvědčil přepálený olej ze smažení řízků z kuchyně (nejen řízků, samosebou). Inspiroval mě jeden pisatel ještě na VF, který kupoval v akci stolní olej, přehřál ho - to se v něm udějí nějaké chemické změny v řetězcích molekul a začne se to podobat plastu. Víc by určitě věděl nějaký chemik. Toho pána inspirovaly neskutečně předražené ceny barev, které navíc nevydrží. 

Já tedy nevylejvám olej z kuchyně, naředím ho asi 30% napouštěcí fermeží a často se nástavky nestihly dočkat dalšího nátěru nefunkční lazurovou barvou. Pak se ani nepozná, který nástavek je natřený jen olejem s fermeží a který nějakou světlou lazurou, na trvanlivost lazura vliv nemá žádný. I nástavky s lazurou, i bez ní, natřu po 2-4 letech znovu olejem z kuchyně s fermeží. První měsíc je čichem nepatrně cítit jedlý olej - to smažení, později se to od nástavků natřených čistou fermeží rozpoznat nedá vůbec. Vítězí tudíž stolní olej jak kvalitou, tak hlavně lácí. Nejdřív jsem myslel, že se to bude kazit, žluknout a že budou nástavky smrdět jako žluklý omastek. Byl jsem poučen, že díky přepálení to už není jedlý olej, ale prostě inertní průmyslový tuk.

Jo a maličkost. Kde se to s fermeží přežene, lepí to, fermež jakoby úplně neuschne. Olej ze smažení nelepí ani hned po nátěru (vyschne za 2-5 dní) a to i přesto, že je v tom asi třetina (vždy od oka) fermeže. Na nástavcích, napuštěných nejlépe 2-3 x popsaným přepáleným tukem s fermeží, nemohou držet vodou ředitelné barvy. To je jasné, ale mezi námi jsou i umělci, kterým by tohle mohlo nedojít.

Sem, do včelařských bludů patří snaha o barevné rozlišování úlů na včelnici nebo včelíně. Pramení z dnes dávno překonané představy, hned několika představ. V dřevních dobách začátku včelaření v úlech teoretikové nevěděli, že včela barvy skoro nevidí, její spektrum vidění je posunuté. Červenou už asi vnímá jako teple sálající těleso a naopak vidí i část ultrafialového záření. Dokonce se rozšířil názor, že včely vidí všechno jen v odstínech modrofialové barvy. Za nezvratně prokázané se má, že včela daleko dokonaleji rozlišuje i nepatrné odchylky tvaru. Ano, pak hnidopišský estét a hračička, který lpí na tom, aby měl všechny úly stejné, všechny česnové zarážky stejné, vše v jedné dokonalé řadě na dokonale rovném pozemku, přesně pravoúhle oploceném, tak pak MOŽNÁ (nevěřím tomu) by včely mohly mít malinký problém. Domnívám se, že včely za milony let vývoje mají dokonalejší orientační smysly, že barva, vynalezená - používaná ve včelařině člověkem v posledních asi 150 letech, nemůže mít sebemenší vliv!

---------------------

Mimochodem. Do stejných bludů patří i hloupost dávat česna u plemenáčů na různé strany a nebo dávat plemenáče mimo letový koridor včelstev. Naopak já tvrdím, že musí být pěkně vedle sebe, nebo mezi úly se včelstvy, přesně tak, aby to matky neměly jednoduché. Povím to na příkladu idiotských ochránců přírody, kteří zachraňují jestřába, který neviděl dráty vysokého napětí a narazil do nich. No, přece dle Darwinizmu nepřežívá nic, co není DOKONALE vybavené smysly, potřebnými pro přežití a ROZMNOŽENÍ daného druhu. Takže. Patrně mladý jestřáb s oční vadou nevidí dráty a tudíž ani vodorovné větve. A pro přežití je naprosto nutné, aby uhynul po nárazu do něčeho dřív, než se rozmnoží a jeho VADNÉ geny zaneřádí druh jestřáb. Nebo mám v této teoretické úvaze nějakou logickou chybu?

A proč bychom měli cokoli ulehčovat včelám? Jo, jasně, kvůli prachům množiče oddělků, který nemá zájem aby jím produkované matky byly maximálně kvalitní, jemu jde o to, aby se mu jich při oplozování ztratilo co nejméně. Jenže u mě (nemám nikdy úhyny) musí včely vydržet a přežít rozličná úskalí a ta, podle mě, překonají jen ty včely, které netrpí nedokonalostmi, které v žádném živočišném druhu nemohou nebýt!

Konkrétně. Některé včely budou mít geneticky horší schopnost orientace a budou více zalétávat do ostatníchh úlů. Když jdou s nákladem, jsou vpouštěny. Jenže jsou vpouštěny i s nákladem případných patogenů. A tak je lepší mít včely, kde i jejich matka má dokonale vyvinutý smysl pro orientaci a přežije jen ta, která tu vadu - sklony k zalétávání, nemá.

Tady si dovolím upozornění, které asi napadá (ne jen toto, ale já tak uvažuju ve všem) jen mě. Mnohokrát jsem tvrdil, že neznám rabovky, nedějí se mi. Napadlo mě, jak to, že se to jiným děje a podle toho, co čtu, tak se to děje většině včelařů a poměrně velmi často. Co když i to souvisí se zalétáváním? Nevím to a tak zvaní prostitutvědci to nezkoumají, protože oni stejně jako prostitutka pracují až když dostanou zaplaceno. Tudíž je to jen na mě a protože nevím, zda to má nebo nemá vliv, snažím se prostě mít včely “odolné” i v tomto smyslu.