Příspěvky uživatele

Na druhou stranu (vzpomněl jsem si kdo jste), vy myslím máte 42x27,5x10 a k tomu NN 42x17x10 a tak budete srovnávat. Jen si nepamatuju zda to máte odvozené ze slovenského Béčka a nebo z Optimalu a máte to čtvercové. Zkoušet se musí, jste mladý a uvidíte sám. Já měl tak do 50 moře po kolena taky.

Nepočítal jsem to. Ale kdybysta spodek rámků oddělil T loučkou, nebo hranolkem 10x10 mm nakoso a vytvořil dole třeba 8 cm TLumič na každém rámku - jasně, někde by si asi postavily dělničinu, a k tomuhle čudu nadělal polomedníky, pak by to mohlo být skvělé. Samy ukazují jak nedostavěly M dole, že je to pro ně moc vysoké a zkuste pár jak říkám a pár úlů jako ti Poláci - to co ukazujete a za pár let uvidíte sám.

Prostě jste mladý a poradíte si, věřím vám. Vzpomněl jsem si kdo jste, vy myslet umíte.

Nepůjdou vám do medníků a omezí se na rámek vyšší než 30 cm, vsadíte se? Ani se nebudou chtít rojit, omezí samy sebe, hlavně aby je nic nenutilo obsadit medník. Mám pětileté zkušenosti se Sedláčkovým 39x34,7 a bleskurychle jsem z toho vycouval, každý druhý rok prostě ignorovaly medník. Třicítka pro plod se ustálila na celé planetě jako optimální kompromis a tím je výška plodových rámků 30. Už Americké Superjumbo 32,5 je vysoké a zase Jumbo 28,5 nízké a tak slovenské B je ještě o centietr nižší a jeho N rámek moc vysoký - 17 a pak je medník moc těžký. K tomu asi studená stavba. Ale kdo chce kam…

Cokoli vyšší než 30 cm je v našich (i kdekoli jinde) nesmysl a konkrétně letos byla vysoká i třicítka a dokonce i 24. Kdybyste to tu sledoval, věděl byste.

Myslím, že toto je Velkopolský úl a že funguje jako ležan a tudíž žádný panenský med a žádný med bez cukerných zimních zásob a bez reziduí léčiv. Návrat do včelařského pravěku. Ale stačí do toho naprat 30 kilo synťáku, když se v zimě proletí a vykálí a neuhynou na blbých zásobách, tak vytočíte 25 kilo synťáku do medu a budete spokojený že?

Ano, včelařit se dá i v klátu s divočinou. Jde o to jak a co kdo od včel chce a v jaké kvalitě a s jakou pracností.

Počítám dobře, že je to na 9 rámků? A nástavkáč? To jako fakt?

To kdybyste zvolil Brennerák na 8 rámků 30x30 a k tomu libovolně NN 30x15x8, bylo by to tisíckrát lepší. A víte, proč Berennerák skončil v propadlišti? No pak byl úl vysoký taky 1,8 metru a kácel to vítr a lezlo se k tomu po štaflích. Brennerák ale hlavně dojel na Kraňku, té byl zoufale malý, že se to rojilo už začátkem dubna. Stačiolo by studovat, internet je informací plný k prasknutí.

ACH JO…

Jen nerad překrývám příspěvek BG, ale odpovím vám Martine.

Nepamatuju se na takovou naší debatu, ale určitě máte pravdu, protože jsem si to, co jsem vám tenkrát sdělil, myslel celý život až do letoška. Ovšem vemte si vy i ostatní ponaučení, že i starý praktik se může, když nemá v hlavně nas… pořád učit. Ano, ti “chytřejší” vlastní chybu nikdy nepřiznají, jinak by utrpělo jejich PR že?

BG. Ano, super zkušenost hodná zarytí do paměti. Mimochodem, právě pro ta překvapení, i v mém (asi taky nejste zrovna jinoch s mlékem na bradě) věku mě dokáží včely neustále překvapovat. Na netu jsem si kdysi četl nějaké stránky, které psal “fascinovaný včelař” . Byla to snůška podivností (mě se to tak zdálo), polopravd a spíš nadšení než odbornosti. Ale utkvěl mi název jeho stránek, líp bych to vyjádřit neuměl. Ano, včely mě často štvou, mám moc vč, jsem za hranou fyzických možností. Ale ta fascinace stojí za to.

Připadám si jako prezident Zeman, který tvrdí, že četl Peroutkův článek, ale nikomu se článek najít nepodařilo. 

Na “hlouposti” co mě neživily a většinou mi nevydělaly ani Korunu, mám dokonalou paměť. Uvedu tady příklad a prosím Slováka pana Gora (případně i ostatní), zda by dokázal článek, který uvedu v závěru, najít. Rozhodně sem nepatří nic soukromého, ale v tomto případě udělám výjimku abych na svém konkrétním příkladu varoval ty, chytřejší, kdo si dají říct, před konkrétní patálií. 

Dnes je to dva týdny, kdy jsem doslova padal vyčerpáním z práce u včel a do toho jsem navečer postavil fundament pod podstavec na hraně navážky. To proto, že aby se za rok, dva, neodstěhovala koza s úly pod asi metrový pešunk a dál od kraje to nejde kvůli obrovské nádherné bříze. Použil jsem velké kameny a padesátikilové betonové dlaždice.

Ráno jsem nevstal a už podle probdělé noci mi bylo jasné, co se stalo. To samé jsem si uhnal před 8 lety, jen o měsíc dřív. Tehdy na pravé straně. Teď marodím s levým SI skloubením. Nejen, že se nedá nic dělat, nedá se chodit bez berle a hlavně se nedá ležet, nelze najít polohu s tak malou bolestí, že by se dalo usnout. Trochu lze fungovat jen po víc než dvojnásobku lékařem dovolených analgetik, dohledejte si, za 24 hod 2 x Uno + 4 x Algifen + 2x Ibuprofen, do toho 2x Dimexol 200 mg. Co dělá srdce si možná někdo umí představit. Já ho mám před 12 a 10 lety po dvou generálních opravách na Homolce a žiju doslova darované roky.

Co se mi stalo? Jde o zvedání plných NN 15 s medem ve výšce očí na dlouhých rukách. NN váží asi 22 kilo (čtyřiadvacítkový plný medu a jen tenkostěnný váží nejméně 30 kilo a provnejte s nedávným tvrzením hňupa, že je to o maličko těžší) a i v mých 68 letech a 166 cm výšky by to šlo. Tedy kdybych neměl některé úly na studenou stavbu. Přes to, že před touto hovadinou varuji spoustu let, abych mohl srovnávat v dlouhé řadě let jarní rozvoj a celkovou kondici vč během roku na dvou základních vysokých mírách - 39x30 a 39x24, mám některé úly na SS. Jenže když je úl na kraji řady a může se k němu ze strany, reálně hrozí zalétávání včel do krajního úlu a to by mohlo zkreslit výsledek. Tak mám holt pár úlů na SS uprostřed řady a dělám na “jednu ruku dlouhou”. 

Výsledek je dokonale paralyzovaný tělesný futrál, pomáhají až kapačky které beru dnes teprve druhou a zbývá jich ještě 8 a pak prý dva týdny klidu. No a už dnes vím, že medovice je z části melecitoza a už nyní by šla vytočit mizerně. Každý si může spočítat cenu asi 20 kg medu od 40 vč na jedné straně, ale co udělat s 80 NN cementu? Poradím si, jistě, vždy se vším si poradím, já ano. Ale…

A TVRDÍM, ŽE NA VINĚ JE JEN STUDENÁ STAVBA!!!!!!!! Úplně nejhorší je zvednout na dlouhých rukách těžké břemeno a udělat s ním zkrut bederní páteře o 90 stupňů a medník odložit níž než byl a tudíž se s břemenem předklonit. Dát ho na vedlejší úl, tedy ještě výš než byl, je pro mě nemožné a o pád ze štokdle rozhodně nestojím (mám za sebou zamlada). Úplně nejstrašnější je ale ometat rámky na studenou stavbu. Tvrdím, že mě 5 medníků na TS nezhuntuje tolik, jako jediný na SS!

A k článku. Kdysi jsem někde četl článek: “Je včelár děbničkár ťažko pracujúci?”

Autor tam dokonale popisuje co hrozí nástavkovému včelaři, zejména při práci na SS uprostřed řady. Nástavek se dřív ve slovenštině nazýval “děbnička” než se zavedl pojem nadstavok.

Dokážete někdo tento článek najít? Děkuju, velmi rád bych si ho po nejméně 50 letech přečetl znova u vědomí co vím dneska a po celoživotní zkušenosti nástavkového včelaře. Děkuju předem, mohlo by to mnohým a nebo aspoň někomu pomoci při rozhodování pořídit si nečtvercový úl a být až do staroby odsouzený k nesmyslně zbytečné dřině. A nejde ani tak o finanční ztrátu, ani o ukrutné bolesti. Jde o to, že na takovouhle snůšku jsem čekal přes 20 let a byla určitě v mém životě poslední…

Mimochodem, snůška neskončila. Celorámky v odd jsou ze dvou třetin plné tuhnoucím medem (je v nezavíčkovaných buňkách jakoby kalný a tak snadno poznatelný) a matky nemají kam klást. Ani přeložení odd do úlů si zatím netroufám. 

(vzhůru k Americkému úlu, chtělo by se mi hořce zvolat) Nebo Eurodadantu, Zanderu, Béčkům, Tachováku a dalším pekelným vynálezům.

Tom50:

Děkuju oběma pánům, Gorovu praxi neznám a je skvělá - létavky se nevžebrávají do přijímacího včelstva hladové, ale s nákladem.

Metoda BG je pracnější a nákladnější jak sám píše.

Já zařídil vžebrání hladových včel z trubčičího vč do oddělku s asi teprve dva týdny kladoucí matkou a reálně hrozilo, že jí trubčice zničí. Dám sem vědět zda se tak stalo. Ještě jednou díky.

Tak tady přináším jak to dopadlo. Asi všechny kopřivové včely dva odd pozabíjely. V jednom kladla pár dní nová matka, v druhém se měla teprve oplodnit. Po přečtení názorů kolegů jsem měl obavu, zda to přežije kladoucí matka a zda se neztratí ještě nekladoucí.

Přežily obě, dobře to dopadlo. Přesto začátečníkům radím uposlechnout BG a Gora a rozhodně nedělat blbost, co jsem pobral od předků a ze starých knih. Jak se ukázalo, ne všechno ze starých zdrojů je správné a dobré, vývoj se nezastavil a za ty dlouhé roky došlo k posunu lepším směrem.

Tak vy chápete Jirko bleskurychle, jste šikovnej chlap jako romaning. Kdyby jen vy dva, nepsal jsem to tu zbytečně a drvodělka už si to taky rychtuje u své čtyřiadvacítky a věřím, že další rok ocení a popíše, jak moc se její včelaření změnilo. 

Vlastně se dá říct, že se včelařit dá v ledasčem když si člověk umí poradit. Zopakuju heslo mého mistra z učňáku: “Klucí, můžete bejt úplně blbí, ale musíte si umět dycky se všim poradit”. A protože vy tři jmenovaní blbí nejste, je to o to lepší a budete to mít rychlejší. Rozhodně než mých 40 let hledání a zkoušení stylem pokus - omyl a zjišťování, že ve Včelařství nepíšou skoro nic, co by bylo k něčemu.

Na druhou stranu, život mě naučil, že špatná zkušenost je snad cennější - nejvíc se z ní naučím a čím víc to “bolí”, tím líp si pamatuju kudy cesta nevede a nebo která cesta je trnitější.

----------------------------

A ještě se tu chci vyjádřit k mým dvěma oponenetům, kteří včelaři jsou, jsou Páni Včelaři! Goro a BG. 

BG “blbne” s volnou stavbou. Víte, umět včely na mezistěnách, to umí každej moula když si dá od zkušených říct. Ale umět dělat DOBŘE včely s minimem a nebo úplně bez mezistěn, tak to je machrovina na entou! Škoda, že není psavec a je tajnůstkář. Ale hodně se vůči mě změnil a věřím, že nakonec “kápne božskou”. Hodně lidem by se to jistě mohlo hodit. Totiž nevíme, zda tato idyla, kdy se dá sehnat všechno (kromě Endiaronu a penicilínu) potrvá věčně. Pamatuju si z VF Slováka, vím, že to je Jaroslav (Stoklasa? Je to možné?), dál nevím, a ten zoufale prostě na Slovensku asi před 10 lety neshnal mezistěny a psal mi zoufalé SZ co má dělat. Nakonec se na.ral a dojel na Moravu a tam si je koupil. A já tvrdím, že podobné výpadky budou i tady a v celé Evropě když vidím, jak to Ursula a její liberální nohsledi vedou.

No a pan Goro mě neustále krotí a drží nohama na zemi, v realitě. A ukazuje se, že nakonec přišel na správný (vím, jak ten pojem nemá rád), přesněji NEJSPRÁVNĚJŠÍ způsob vedení včel, jak se pochlubil včera nebo předvčírem. 

Taky se tu zmíni o MUDr. Marxovi. Neznáme se osobně, ale často mi volá (volá jen on, tak jsme dohodnutí). A tak od něj vím, že sice má NN systém L 159, ale vždy dva spodnější NN nechá “srůst” a vůbec je neodděluje a tudíž má vlastně vysoké plodiště, Superjumbo s výškou 32,5 cm a tak je to zase jen a jen Dadant a zase jen potvrzení mého názoru, že nejlepší je Dadant. Ještě je nutné připomenout, co pan Goro zapomněl a nevím, zda to Marx psal v Dymáku, že pan doktor vůbec nevytáčí med a nanejvýš svoje vč dokrmí, v roce kdy je to potřeba, cukrem. A včelaří bez léčení a bez úhynů. Otázka ale je, na co to potom je, když drtivá většina včelařů med chce. Pan doktor ne, on včelaří pro čirou radost. Pak jeho poznatky nelze úplně využít, je to tak?

Červencové snůšky jsou problém. Mělo by se v drtivé většině úlových systémů a metodik začít léčit proti VD. Jen můj “pohádkářský” Blaník, úl i metodika, zajistí, že stačí dát jednu fumigaci po 10.10. a pro jistotu předvánoční acetonový aerosol Varidolem. Každému ale radím dát na srpen (nebo září) Gabon. A radím rozhodně ( a vysvětluji proč) NIKDY NEPOUŽÍT ŽÁDNOU KYSELINU V ŽÁDNÉ FORMĚ. Tedy kdo chce mít živé a zdravé včely bez rabovek a úhynů.

Na ostružinu tam, kde včelařím já, nemá cenu kočovat, nic z ní není, snad trocha pylu a asi něco málo na uživení, na kliku nic. Jsou u nás kraje, kde jsou (prý) hektary vrbovky úzkolisté a k ní nakočovat by rozhodně cenu mělo. Ovšem pár rostlin nemá žádný význam, musel by to být nejméně hektarový, úplně zapojený (čistý) porost. A to platí nejen pro vrbovku, ale pro všechno. Třeba louka, kde ale musí být nejméně 40% jetelovin (a ty jezevci ničí herbicidy, protože se jim po nich nadýmá dobytek a blbě to schne, když chtějí seno), tak louka s jetelovinami dává 10 kg/1ha. Slovy, z jednoho hektaru pouze 10 kilo medu a jak píšu, já louky s 40% jetelovin neznám a nikdy jsem neviděl. Ani zamlada.. 

Doporučuji ne přečíst - čtou se romány - ale nastudovat Haragsimovu knihu, kde uvádí většinu včelařsky zajímavých rostlin a jejich bonitu (bohužel tam neuvádí výkon na hektar). Jenže pozor. Třeba akát je úplně nejvýkonnější medonosnou rostlinou v ČR, ale málokde meduje. Také lípa v kraji, kde včelařím, nikdy nemeduje z květu a z listu taky ne. A tak ani knižní moudra neplatí vždy a všude. Já bych teď do lesa nekočoval. A nebo to prostě zkusit.

https://www.vcelarstvihavlickovi.cz/Vcelarske-dreviny-a-byliny-d1100.htm

Zajímavé co píšete. Alke já to vidím jinak. Chytil bych se vaší věty: mal by používať postupy ktoré sa mu osvedčili.

No a v tom to právě vězí. Pro pokročilé moc nepíšu, kor pro takové, kterým je vše jasné a nepotřebují žádné pohádkáře, jak mě tu jeden takový nazval. Na ty reflektuju z vysoka. Mě spíš jde o začátečníky a začátečník proboha přece neví, jaké postupy se mu osvědčí, ani jaký úl. Píšu pro začátečníka, chytrého a ochotného se vzdělávat, který teprve hledá jak a s jakým vybavením a jakou metodikou začít. Začátečník je masírovaný proamerickou a proZápadní lživou propagandou a protože jsem většinu těch cizáckých nesmyslů vyzkoušel, snažím se varovat dokud ti lidi nevyhodí destitisíce za kraviny, které v našich podmínkách, s naší včelou nebudou fungovat. Konkrétně Kolomý mám dojem vůbec nemá vodorovnou včelí mezeru mezi nástavky. Mě stačí se na toho pána podívat a vím jistě, že s ním bych se já kamarádit nechtěl a pak se dozvím, že nemá mezeru mezi patry (doufám pořád, že se mýlím a že jsem jeho přednášky špatně pochopil) a zase jsem se přesvědčil, že mě instikt “od pohledu” opět nezklamal. To, že kolega Marx zvládl a vy také, včelaření v nevhodném úle, neznamená, že je chytré si to pořizovat, když existují elegantnější a pro včely a i pro včelaře lepší a vhodnější prostředky.

Vycházím sám ze sebe. Když jsem začínal včelařit samostatně někdy po roce 1981, neexistovalo nic než Včelařův rok, Zákonitosti od Brennera, práce Škrobala, Drašara, Josky a dalších metuzalémů a moderního VŮBEC NIC!!!! A jako rána z čistého nebe najednou Boháč, Ptáček, Čermák a já jim, BOHUŽEL věřil. To zklamání, kdy vůbec nic z toho, co psalo Včelařství = jediný zdroj aktuálních informací - nefungovalo, bylo nepopsatelné a přiznávám, že jsem i na pár let přestal úplně včelařit. Maminku to trápilo a tak jsem, jen kvůli ní a jejímu stáří zase začal. A stejného zklamání se snažím vyvarovat dnešní začátečníky. Ale jako by to ti lidi snad ani nechtěli, někteří, možná většina. Nejsem daleko toho, abych pokusy vzdělat začátečníky i pokročilé vzdal.

Zkuste vy a případně další, jednoznačnými argumenty vysvětlit mi, v čem je Langstroth, ale i slovenské B výhodnější než čtvercový úl s délkou rámku 39. Pak mi prosím vysvětlete proč se trápit se studenou stavbou a ničit si páteř, když se včelám daří lépe na orientaci rámků na stavbu teplou. Pak mi vysvětlete, proč všechny rámky nízké (nebo vysoké) a jaké z toho pro mě poplynou výhody proti systému Dadant. 

Pokud vím, v ČR ještě nikdo jiný nepřišel s metodikou, kdy je možné i nejblější úl na světě = českou 39x24x11 (nebo Lang 1/1 nebo Zadner atd) elegantně použít moderně, s třetinovou pracností a menší dřinou jen tím, že si k tomu včelař pořídí NN. Vypsal jsem nejméně 15 výhod, které se se stejnou výškou rámků v celém úle dosíci nedá. Nikdo na to neodpověděl, jen BG že mu z pleckatých rámků nic nevyčuhuje. 

Vím proč nikdo neoponuje, nejde na to ROZUMNĚ odpovědět, lze se mnou jedině souhlasit a nebo zarytě nemít argumenty, mlčet a vymlouvat se na liberální cochárnu, tedy že si má každý dělat co chce, protože na to má PRÁVO (jako bych ho já někomu upíral). No tak jo, když chce být někdo tupý dosmrti a říct si nedá, nemusí mě číst. Pak je tu ale jistě část těch, kteří o moje zkušenosti stojí.

Doporučuju každému co dělám já. Zásadně si nepouštím Sedláčkova videa, ani Kolomého, ani Stonjeka, ani Černého a už ani Klímy. Zavrhuju Linharta a ani toho, jak vyšlechtil varroaodolné včely, které jsou ale odolné jen u něj na zahradě a jen když jde do nich jen on sám bez nikoho cizího. Prostě já jsem dál než tihle a pro mě je ztráta času se tím zabývat. A tak komu nevyhovuje co tvrdím, navrhuji a detailně popisuji, co se mi neosvědčilo a naopak, co se mi osvědčilo A PROČ, OK nikomu nebráním aby se mi vyhýbal jako se já vyhýbám výše jmenovaným.

I vy pane Goro sem píšete zvětšiny nekonkrétní obecné výkřiky a v liberálním strachu, abyste se někoho náhodou nedotknul, radši tajíte svoje know-how. Nikdo na VF, na zrušené IF a ani tady nezveřejnil ZADARMO svojí provozní metodu. Nikdo!

Nikdo mi neumíte vyrátit nic, jen víte, že jiní mají svobodnou vůli. Opakuju, co já bych býval dal v roce 1981 za jediného Kršku, který popravdě popíše vše, co se mu nepovedlo a nedaří i v současnosti a současně podrobně by popsal a vysvětlil, kudy naopak vede nejlepší cesta. A který by pravdivě varoval, že ta či ona Sovětská nebo Západní metoda je kravina na entou.

První palec je od mě.

Velmi dokonale jste popsal, o čem jsem neměl ani potuchy, jak jde napodobit Dadantsystém s pouze NN. Ale nebyl bych to já, kdybych nepřinesl červíka pochybnosti.

Určitě se shodneme, že čím vyšší rámek - plást pro plod = tím rychlejší jarní rozvoj.

Taky se jistě shodneme, že jarní med je jistota, druhý a třetí med je absolutně nejistý a tudíž hrát na jistotu se vždy vyplatí, nebo se mýlím?

Proto se bez rytí a poškebování skromně ptám, PROČ mít tedy jen nízké nástavky? Když s nimi vlastně provádíte, aniž byste to tak nazval, metodiku Blaník? Proč tedy robnou nemít dadantsystém? Myslím, že když nikdo jiný, tak vy velmi dobře chápete moje vymezování proti Optimalu a NN systému obecně.

A moje domněnky: 

Jestli je jarní rozvoj na VN rychlejší, znamená to automaticky, že vč na VN jsou zdravější, vitálnější a ODOLNĚJŠÍ. Nebo v té úvaze mám nějakou chybu? Opět otázka PROČ tedy nemít pro plod vysoké rámky? A nebo, jaký benefit dávají pouze nízké rámky v celém úle? A pokud nějaké,benefity jsou, vyvážá a nebo dokonce předčí benefity dadantsystému?

Argumnent, že včelaři ve značné (asi většině) Slovenska mají stejně vysoké medníky jako plodiště je, no, řekněme ne zrovna podpásovka, ale co to znamená? Totiž, úplně stejné je to u nás a o to horší, že u nás je to hloupě nízké = 24. V tom mají Slováci velkou výhodu.

Další váš omyl spočívá v tom, že mi vkládáte do kláves, že někomu něco vnucuji nebo přesvědčuji k jedině správnému úlu. Mohlo by mi to být jedno, každého boj sám za sebe. Ale osvěta je motivem několika málo nesobeckých hybatelů pokroku, nemyslíte? Nedávno se negativně vyjadřuji o “konsensu” a vy ho dáváte jako etalon snažení. Já jsem úplně jiný, snažím se argumentačně vysvětlit, že vývoj se nezastavil a že je nutné o starých zavedených způsobech nepřetržitě uvažovat, hodnotit je a případně vyvodit nové, modernější závěry. Nakonec je to přece vždy věc každého jednoho člověka. Víte, můj otec měl, a často opakoval jedno moudro: "Jsi-li informován, jsi ozbrojen. Dál je to na tobě. Neposlechneš? OK, pak ale nefňukej!!!"

 Mimochodem, já ateista přesně tak chápu Boží Pravdy. Ani Bůh nás nevodí za ručičku, jen nám říká, jak je to nejlépe a trpělivě a už 2 tisíce let jen vysvětluje. Rozhodnutí a jednání ale nechává zcela na nás.

Ale jak jsem psal dž říve. Ne každý nechce úhyny, ne každý chce rychlý jarní rozvoj, ne každý chce zdravé a radost i užitek přinášející včelstva a ne každý chce maximum nedu. Já píšu jen pro ty, kdo to všechno chtějí s nejmenší pracností a náklady a současně maximálně eticky a humánně. Protože v jádru jsem velmi líný člověk a než bych dělal, co nemusím, raděj bych si lehnul, než se zbytečně dřít a peklovat.

Děkuji vám pane Goro za diskuzi, jste jeden z mála těch, kdo je schopen a ochoten argumentačně podepřít svoje názory a obhájit si je.

Následující je jen moje, nijak neověřená (a už vůbec vědecky) domněnka.

Nemám nikdy rabovky a dokonce ani Tichou Loupež, dále jen TiL.

Málo kdo si uvědomuje, že orgány čichu včel jsou tykadla. Dlouholetým pozorováním, u vědomí absolutní absence rabovek u mě, jsem došel k následující domněnce:

Každá včela když vchází do úlu, se musí dotknout tykadly tykadel strážkyně = vojáka. Něco jako čipová karta místo zámku dveří. Akorát, že mám dojem, že u včelích tykadel to funguje rychleji. Jakmile “kód” není správný, v tu ránu voják napadne vetřelce a skončí to pro vetřelce obyčejně špatně. Výjimkou je jen silná snůška, kdy je vítán každý, kdo přináší nějaké bohatství. Vy, kdyby se vám do bytu dobýval na smrt unavený cikán s ruksakem plným tisícovek, taky ho pustíte domů, dáte mu najíst, poskytnete mu sprchu, masáž a dáte čisté montérky a pošlete ho ven aby s plným ruksakem klidně přišel znova.

Ale to jsem odbočil. Řekli jsme si, že čich mají včely v tykadlech a že letmý, okem sotva postřehnutelný dotyk tykadel naprosto neomylně ukáže, kdo je domácí a kdo je cizák s nekalým úmyslem. 

ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU ALE JE, ABY TYKADLA “VOJÁKŮ” NEBYLA ZNIČENÁ NEBO POŠKOZENÁ!

Na 99% jsem přesvědčený, že tykadla kyselinou trápených včel jsou poškozená natolik, že nedokáží jednoznačně a bleskurychle identifikovat cizího vetřelce a kvůli nejistotě ho vpustí do úlu. Ten tam nasákne vůní domácích a už je k nerozeznání. Možná umí vůni předat doma, lupiči možná umí syntetizovat vůni vyhlídnuté oběti a začne rabovka naplno se všemi důsledky.

Teorie? Fantasmagorie? Možná. Ale proč jiní mají ustavičně potíž s rabovkou a kdo včelaří systémem Blaník (to znamená kromě jiného NIKDY ŽÁDNÉ KYSELINY) i na čtyřiadvacítce a nebo lépe v řádném Blaníku, proč nikdy problém s rabovkou nemá?

-----------------------

Kyseliny nemůžou nepoškozovat včely. Je jen otázkou jak moc. Abych byl ale objektivní, neměl jsem s rabovkou potíž ani před příchodem VD a tudíž když se ještě nepoužívaly žádné kyseliny v žádné formě. Z toho vyplývá, že příčina rabovky není jen v popálení tykadel včel vykrádaného včelstva. Musí tu hrát roli ještě něco, co mi přijde normální, protože mě předkové naučili respektovat nějký soubor návyků a opatření, že se mi daří rabovce předcházet. Nicméně nevím jistě, jak to dělám a tudíž to “umění” neumím předat. Přesto se snažím na věc přijít a možnost poškození včel kyselinami se mi jeví jako velice pravděpodobná. Jedno je však naprosto jisté. Je lepší se kyselinám v jakékoli podobě v chovu včel vyhnout. A současně holt připustit, že na Západě nejsou nejlepší nadlidi a že naopak lepší jsme my, Anglosasy pohrdaní východoevropané, Češi. Jsme lepší. (původem a tedy geneticky Čech nejsem /mám před 350 lety původ jugoslávský/. Přesto mentálně Čechem jsem a jsem na to hrdý!!)

A ještě považuji za nutné uvést, že původcem rabovky může být i včelstvo s popálenými tykadly a ne jen obětí. Princip nerozeznání by byl totožný. Tato možnost by vysvětlovala co se mnozí domníávají, že jejich vč se chovají v normě, ale cizí jsou nějak nerozpoznatelně agresivnější. Je totiž velmi pravděpodobné, že je to naopak než píšu. Že “popálené” včely nejsou rozpoznatelné. Ale to už jsou opravdu velké spekulace.

Poslední otázce nerozumím, Blaník žádné monitorování nezná a tudíž nechápu co myslíte monitorovací podložkou. Podložka na dně Blaníku musí být celoročně proto, že na dně staví včely (některé vč skoro vůbec, jiné hodně) jakési boule, maminka říkala “můstky” a tak je nutné tam mít podložku pořád. Jinak se nedají bulky a boule strhnout a nejde pak podložku zasunout do správné polohy.

To česno na “správné” straně se má tak. Když se dá včelstvu vybrat, 9 z 10 a spíš 19 ze 20 si jí vybere tak, jak tvrdím. Když si ale vč vybralo opačnou stranu, nechte jim to jak chtějí. Zkušenost dva roky:

Jedno vč si prostě “usmyslelo” česno nesprávně. To bylo přede dvěma roky, když jsem na léto ještě nechával velké česno přes cou šířku dna, tedy 1,8 x 40,5 cm. A ony si vybraly “špatnou stranu”.  Tak jsem jim česno zúžil na “správné” straně. Po zimě to bylo bezmatečné, ale sveřepě to respektovalo česno, neboli obsednutí rámků bylo na nesprávné straně, i když jsem jim česno udělal správně. Ignorovaly to. Vnitřní uspořádání a rozvoj se děl od opačné strany.

Připojil jsem k tomu náhradní matku = tedy přezimovaný velmi slabý oddělek. Nyní je z toho kolosální včelstvo a ty včely jsou úplně blbý - mají česno, tedy česno ale hlavně vnitřní uspořádání pořád špatně, tedy vpravo z pohledu za úlem. Tak jsem to vzdal a nechal je aby žily jak chtějí a jako jediné ze 40 mají česno “špatně”.

----------------

Jenže, nebyl bych to já abych nepřemýšlel proč se chovají jinak než by měly. A ono to má delší historii (před 6 lety když jsem přišel na svoje současné stanoviště). Někde jsem psal o dvou matkách ségrách, shodou náhod na stejné koze pro dva úly a ve stejných úlech. Rozdíl byl jen v tom, jak jsem psal, že jedno vč mělo ve stěnách úlu PS, druhé slámu. Slámové měly med OK, polystyrenové vlhký. No a ještě jsem to nevyhodnotil, usnesl jsem se, že blbý med byl kvůli PS. Jenže mi dochází, že vč se správným medem mělo blbě to česno (tudíž víc než 2 roky). A tak mi dochází, že prostě na té koze na tom místě má vč, ať je jakékoliv, vždy česno blbě. Nějaké geopatogenní nebo jiné anomálie? Možná, nevím, neřeším.

Takže, nechte ty včely žít jak chtějí, samy ukazují, co jim vyhovuje a co chtějí. 

Jednou jsem někde vysvětlil, že vosk se musí vyvářet v měkké vodě, že při vodě studniční tvrdé může dojít ke zničení vosku zmýdlovatěním. Neřekl jsem, že dojde vždycky, protože mnozí mají ve studni vodu měkkou a nevědí o tom a proto se jim s voskem nic nestalo, když jí použili. Tvrdím, že MŮŽE zatímco při vodě měkké se to prostě stát nemůže nikdy a nijak. Jedinec rozumu mdlejšího pak tvrdí: “celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli" a pohádkářům, že jezdit nalitej je nebezpečné, není potřaba věřit.

Takže, vy sice úhyny nemáte, ZATÍM, ale drtivá většina ostatních s úlem 24 je má víc, než v úle s rámkem vyšším kombinovaným s rámkem nízkým v jednom úle. Vy tu předvádíte učebnicový příklad neodbornosti s absolutní argumentační prázdnotou a vrcholem arogantní namachrovanosti. Zkuste, ROZUMNĚ vysvětlit, proč vám vadily vysoké a nízké rámky v jednom úle. Neptám se na vaše dojmy a pojmy, tedy pocity, prosím abyste mě pohádkáře POUČIL, v čem se mýlím a jaké benefity, kromě mnou vyjmenovaných 15, kterých bych se musel vzdát, bych získal? Nikdo mi na tuto otázku nedokázal ROZUMNĚ odpovědět bezmála 60 let, zkuste to jako první.

Takže vy jste sem nepřišel diskutovat a něco se případně naučit, dozvědět vytříbit názory, viďte, vám je všechno jasné. Vy jste sem přišel sdělit ostaním jak bohorovně mazaný jste a jak jste vyzrál nad nějakým pohádkářem s vám neznámým úlem.

Jo a s tou kyselinou máte zaděláno na problém. Dříve nebo později,a le ono to přijde.

-------------------

Zdánlivě z jiného soudku. Bral jsem roky vynikající a super drahé matky, jejichž vč šla na medovici, zatímco ostatní Kraňky ani omylem. Jenže pak se začalo dít, že mi inseminku měnili ještě týž rok. Další v dalším roce nechali položit pár vajíček, zabily jí a na vajíčkách si začaly dělat nouzáky. Pak ty matky kupoval Petr a když se to nám dohromady stalo popáté, přestali jsme ty matky brát. Po nějaké době jsem se dozvěděl, že dodavatel matek je v klubu kyselinářů, kde úplně přestali používat akaricidy a včely “léčí” jen kyselinami. To proto prý, že na Západě se dávají jen kyseliny.

Od pana Marady vím, že v Rakousku nic jiného než kyseliny nesmí být a jak u mě a kolegy Tom4 dopadlo několik pokusů o matky Sklenar jsem tu před týdnem psal. Kyseliny, jo, kyseliny, přes ty není. Kdo chce kam…

A vždy byly matky z přelarvování skvělé, skoro 50 let a najednou se o nich píše jako o podřadných, stejných jako z nouzáků. No tak jo. Já si souvislosti dohromady dávat umím a ti ostatní, co mě mají za pohádkáře, OK, jejich boj. Já vím svoje.

To nejsou žádné výhody. Co může být subjektivní jsem si nechal nakonec. Kvůli nestejně širokým loučkám se rámky špatně berou do ruky a velmi to unavuje. Jo, kdo nezažije nic pohodlnějšího a lepšího, myslí, že to utrpení k práci patří. No nemusí. Stačí si to vyzkoušet. A ano, pro někoho nejsou ani důtky a řetěz utrpením, i tací jsou mezi námi.

Také reálně hrozí, a to je horší, že kvůli úzkým horním i dolním loučkám včely prostavují mezi patry. To je prasečina, kdo to trpí. Včely do toho dají med, ale i plod. Tím lákají matku ke kladení v medníkách. Co je ale horší a jen pro silné žaludky je, že se při sundavání nástavků roztrhne med a plod, včely se na to vrhnou a horečně to olizují. Pak jsou dvě možnosti. Před složením dohromady se to musí očistit. Včely z toho nejde odehnat a je to vždy za cenu zničení nějakých včel. A očistit se musí i spodní loučky rámků horního nástavku. Jak se na HL i SL strpí nepatrné nástavby, ty pak ruší včelí mezeru - proklamovaný největší vynález Lorenzo Langstrotha. Prostě kde se objeví napatrné místo, kde není nejméně 6 mm a ne více než 8 mm, pak to včely prostavují. Nízkonástavkáři to dokonce vychvalují a Boháč nabádal v prostavování pater včelstva podporovat. SVATÁ PROSTOTO!!! Já kvůli tomuhle bláznosvství = úzkým spodním loučkám, už třetí rok postupně předělávám asi 2.000 medníkových rámků tak, aby měly spodní loučku širokou 25 mm a tím jsem maximálně zabránil prostavování mezi patry.

Pak je tu druhá, Americká průmyslová možnost, doslova nehumánní prasečina, že to včelař prase neřeší a klidně ty včely rozdrtí, když to skládá zase dohromady. To by se dalo klasifikovat jako vědomé týrání zvířat z hlediska zákona. Horší je ale etická stránka krajně nehumánního zacházení se včelami. A to slušný člověk dobrovolně neudělá, snad jen s pistolí u spánku!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Takže, plné huby etiky a lásky ke včelám a současně pleckaté rámky? Čiré pokrytectví! Prostě slušný člověk pleckaté rámky nepoužívá  - ony se totiž i jen těmi plecky drtí včely - přece jen je to plocha 20-30 x větší, než nepatrné čelo mezerníku. Kromě toho viz uváděný časopis jak to pak dopadá, když se po nějaké době kvůli nánosu propolisu a jiných nečistot jako kousků těl rozdcených včel, které čističky nemohly vyprostit, rámky nedají dorazit těsně k sobě. 

Ale ano, na zaryté ŽÁDNÉ argumenty nikdy neplatí, natož aby se laskavě zamysleli. Obávám se, že mnozí nemají čím se zamyslet.

---------------------

Na.írám tu asi kdekoho, chápu, ale když já něco tvrdím, vždy to mám promyšlené, VYZKOUŠENÉ a hlavně to mám vždy dokonale podložené racionálními argumenty a ne nějakými pocity. Jednou zamlada jsem musel za kolegu včelařit, měl těžký úraz. Práce s jeho hofmanny byla pro mě doslova očistcem. Ale někdo holt miluje Ameriku a Západ tak, že překoná i fyzické utrpení a vyšší únavu, jen aby včelařil Západně, na Americké úrovni.

Drvodělko. 

Plecka nahrazují mezerníky. LANGSTROTHŮV RÁMEK JE IDIOTSKY BYTELNÝ PROTO, ŽE V ZÁMOŘÍ DĚLAJÍ VČELY JEN TI, CO SE NEUPLATNÍ V NIČEM JINÉM (DŘÍV TO BYLI HONÁCI DOBYTKA - COWBOYOVÉ A OSTATNÍ POBUDOVÉ). A této kategorii lidí nejde vysvětlit nic, natož aby se chovali šetrně jak ke včele, tak k věcem a aby to bylo blbovzdorné, je to humpolácké, masivní, pro civilizované středo a východoevropany nesmyslně zbytečné. Tady dělají včely přece jen lidi o hodně vyšší úrovně. Tedy někteří.

Původní Langstrothův rámek má horní loučku vysokou 24 mm a spodní 15 a včelí mezeru dokonce 8-10 mm. Tudíž mezi patry je až 50 milimetrů, slovy pět centimetrů dříví a mezery a to skutečně včelstvo v zimě přejít nemusí. Boháč včelařit neuměl a jen překládal a tak si nevšiml, že HL v civilizaci je max 12 mm - běžně i u rámků vysokých 30 cm mám HL jen 9 a mám vyzkoušenou i jen HL 8 mm - já chci v úle voskové buňky a ne vodorovné dříví. VM byla za komančů (od dob Adamce) 6 mm a SL má být 8 mm a tak u nás je mezera mezi patry jen max 26 mm (a jak sděluji může být i menší), tedy poloviční než v jůseji a to včelám nijak nevadí a zimní hrozen to překoná i u ultraslabých záložních matek zimujících na 4 rámcích. Stačilo by to bývalo soudruhům pár let vyzkoušet a věděli by, že my tady jsme prostě o mnoho dál. Jak v odbornosti (někteří) tak v úlových systémech. Připomínám jen, že na Langstrothu se za 170 let nezměnilo nic a tvrdit, že je moderní je stejné, jako říkat, že kamion a žebřiňák jsou rovnocenné. Ano, tranzitní doprava v době vzniku Lagstrothu šla volskými a koňskými povozy pomocí bedňáků (USA tzv “krytých vozů” známých z westernů) a žebřiňáků. Já vím jistě, že mezi žebřiňákem a kamionem je značný rozdíl a tudíž u úlu to platí podobně. Nic proti dobytčímu povozu, jistěže s ním jde převážet věci sem a tam, já ale raděj přece jen to auto. Proto taky nemám dones Langstrothův předpotopní úl.

Kromě roviny odborně věcné jsem přidal i rovinu etickou a motivační. Jsem rád, že jsem se osvobodil z povinné ruské pr.ele, do té Západní se nahnat nenechám. Nikdy a nikým. Ač ateista děkuju Bohu, že mám čím si tyhle věci uvědomit.

Ve Včelařství je názorný příklad kam vede používání pleckatých rámků a je jedno, zda hofmannových nebo Langstrothových, obojí jsou pro včely špatné. Vysvětlím proč.

Blaník má vnitřní rozměr na délku větší než 405 mm, a sice 422-425. Ovšem drtivě drtivá většina čtvercových, tedy jedenáctirámkových úlů (11 rámků je pouze při délce 39 ve čtvercovém prostoru) má délku vnitřku stejnu jako šířku a to je 405 mm. Protože se plecka vzájemně dotýkají příliš velkými plochami, při každém rozebrání úlu a vytažení rámku na pleckách ulpí vrstvička propolisu a kvůli ní nejde rámek vrátit přesně tam, kde byl. Jestli se na pleckách nahromadí za 5 návštěv úlu 1 milimetr propolisu, na každém plecku, pak se každý rámek vrátil o 2 mm jinam než byl. To pak u 11 rámků dělá 22 mm a poslední rámek se do úlu nedá narvat. 

Ve Včelařství 6/2024 na straně 184 vlevo nahoře dokonalý (nechtěně) příklad špatnosti pleckatých rámků, o které píšu. Je vidět, jak se do úlu na 11 rámků do prostoru 405 mm nevešlo 11 rámků, nýbrž jen 10 a jak včely ztluštily poslední plást.  A tohle je ten lepší případ, většinou tam včely postaví divočinu, propojí s plástem a bez vyrvání to nejde rozebrat. Pak z toho teče med, včely to nestíhají olízat, med vytéká až ven z úlu a může nastat rabovka. Na rabovky si včelaři často stěžují a neexistuje statistika, jen já se domnívám, že většina rabovek bude v úlech s pleckatým rámkem a nebo jinou vadou, třeba při použití jen trámků = horních louček jak radí Černý místo rámků. 

Jestli pojme nástavek o jeden rámek méně, mnozí řeknou, že to ničemu nevadí. Omyl! Včelstvo má o rámek méně místa pro plod a to ho spolehlivě vyžene na strom. Ano, když je v jedenáctirámkovém úle jen 10 rámků dál od sebe, znamená to zmenšení rozlohy plodu a v důsledku častější rojení.

Větší rozestupy rámků než osově přesně 35 mm způsobují vyšší vlhkost medu. Optimalisti o tom vědí své, jenže opět neexistuje statistika aby měli začátečníci podle čeho se rozhodovat. Kdo si pořídí špatný úl, pak se s ním pekluje celou dobu jeho životnosti. Když Dr. Ptáček tvořil Optimal, nikdo si s vlhkostí medu hlavu nelámal a komunistický výkup vzal všechno, i med, co tekl jako voda. Optimal je jen na 11 rámků, jenže jeho vnitřek je tuším 42 cm + 2 včelí mezery a tudíž mi vychází že bude mít vnitřek 435x435 mm. Je tedy o 3 cm větší než česká klasika, která je 405 mm. Tudíž musí být rámky osově místo 35 mm nejméně 38 mm. Tady nemůžu nic víc než staročeské: “kdo chce kam, pomozme mu tam”. Taky mi nikdo nevysvětlil co vedlo Dr. Ptáčka k tomu, že Optimal má sice míry nejrozšířenějšího slovenského úlu, ale proč ho neudělal kompatibilní ví asi jen pan Ptáček. Iracionalita in natura! Tedy řečeno velmi eufemisticky. Při rozhovoru z očí do očí bych uměl nazvat takové uvažování, co předvedl autor Optimalu, daleko jadrněji.

Kdo už má pleckaté rámky, nemůže je v jednom úle nikdy kombinovat s rámky mezerníkovými!!!

Kdo se rozhoduje, upozorňuji, že nevíme jaká doba přijde a třeba na lécích vidíme, že se nedají sehnat donedávna běžné léky, čemuž by nikdo normální nevěřil. Že Pětikoalice dokáže nominovat tak neschopného ministra, že se nemožné stane realitou. Už jen proto, že obyčejný rámek si může snadno vyrobit včelař sám na cirkulárce ze štěpiny paliva, pleckatý rámek si nikdo sám amatérsky bez speciálního stroje nevyrobí. No a také jde o šetření dřevem. Mnozí mají ekologie a šetrnosti k přírodě plné huby, ale pořídí si pleckaté rámky. Další důkaz iracionality uvažování mnohých lidí.

Kolega anonym píše, že se chtěl mocí mermo vyhnout dvěma mírám v jednom úle. Ano, to je vždy jediný argument těchto lidí. Nikdy ale neodpoví, protože to nejde ROZUZMNĚ vysvětlit, proč mají averzi vůči dvěma mírám v jednom úle. Nevysvětlil nám to kolega Goro - ano, to bylo nedorozumění a nevysvětlil nám to pan anonym. Jednou to vysvětlil ve Včelařství někdo z Dolu, nepamatuju si přesně kdo a tak nechci bývalého ředitele jmenovat. Ten se vyjádřil, že RACIONÁLNÍ je mít v úle jen jedny rámky. Mimochodem, týž pán, když odešel do důchodu, proslavil se několikadílnou propagací Dadantsystému právě ve stejném Včelařství. Konečně mu snad došlo, že splést si stejně dlouhé dva rámky, kdy jeden je vysoký 30 cm a druhý jen 15, lze patrně jen po flašce kořalky. A protože nepředpokládám u včelařů alkoholizmus v takové míře, považuji tento argument za iracionální. Nijak jinak se averze ke dvěma výškám rámků v jednom úle vysvětlit nedá.

Navíc jen jedna míra a konkrétně 24 je patrně ta zhouba, která má na svědomí nejvíce úhynů. Mám kuloární a tedy neověřitelné zprávy, že nejvíc úhynů je na míře 39x24x11.

Nedá mi to abych se nevyjádřil k obsahu posledního Včelařství. Jsem doslova zhrozený dvěma články o varroáze. Oba autoři, článek od činovníka Svazu jsem nedokázal dočíst, to se musím nejprve obrnit trpělivostí a zakázat si znechucení ze snad každé druhé věty, jakoby považují za normální že včelstva mají VD a vymýšlí jak na roztoče. Já bych si dovolil sice asi neslušný, ale velice výstižný bonmot (není můj, je z jedné knihy Benjamina Kurase a dokonale se na situaci hodí). Cituji: “Je-li cílem panenství, zvýšeným usilovným šu.áním se ho nedosáhne!”

Z článku činovníka Svazu (který jsem nedočetl) je jasné, že panstvo bude chtít zakazovat účinné postupy v boji s úhyny. Záměrně nehovořím o boji s VD, protože VD není příčinou úhynů. A místo toho, aby se panstvo snažilo nemít ve včelstvech roztoče žádné a nebo jednotlivé a patrně neplnohodnotné roztoče, nabádají k ještě vyššímu monitoringu a ještě vyššímu trápení včelstev chemií.

A přitom stačí tak málo, žádná očka, nepodtrhovat včelstva předčasným přidáváním nástavků a netýrat včelstva kyselinami. A krmit medem (nevzít včelstvům všechen), jak cudně přiznává Pardubický včelař. 

Tady se zastavím, krmit medem je nesmyl, je to drahé a nesmyslně pracné. A sebrat včelstvu jeho rámky a dát mu nevytočené medové je ještě horší nesmysl!!!! Ale ano, med dělá včely a já to upřesním, že med dělá ZDRAVÉ včely, odolné jak k VD tak i k virům. Jak dostat med do včelstev a nemuset ho před tím vytočit, naředit vodou a nacmrndat do krmítek jsem už vysvětlil a co nejdříve vysvětlím opět. Stačí nemít NN systém ani pouze VN systém a mít míru pro plod 30 cm. Ne méně a rozhodně ne více! A kdo chová včely v úle, kde je plod na rámcích vysokých 30 cm a není jich jen 10 ale 11 a ne nesmyslných 13 (Eurodadant), pak má v plodiskách vždy dost medu na to, aby jeho vč byla zdravá a vitální. Konkrétně toto vysvětlím opět a dám to patrně formou článku, protože v diskuzním foru to rychle zmizí pod nánosem často jen štěků mimo mísu.

Jenže to by se muselo veřejně přiznat, že národní úl 39x24 (a Langstroth 1/1) jsou nejhorší možné úly pro podmínky ČR. Protože jedna bedna málo, dvě moc. A takové přiznání pravdy nikdo neriskne, protože se musí liberálně tvrdit, že každý úl je dobrý, když včelař chce a vyhovuje mu. Lidi totiž nemají rádi posly špatných zpráv a nechtějí slyšet, že se kdysi rozhodli špatně (bez toho, aby se nejdřív vzdělali) pro špatnou rámkovou míru.

Nemyslím si, že jde o jazykovou bariéru, protože nevěřím, že jste měl na mysli vzájemné zaměňování rámků v jednom nástavku. Protože si nedokážu představit nástavek, ve kterém by jednotlivé rámky nebylo možné vzájemně přehazovat - zaměňovat. Z kontextu při znalosti věci jste mohl mít na mysli pouze záměnu rámků v plodišti s medníkovými a pak je to jak jsem to pochopil = že doporučujete stejně vysoké rámky v medníku i v plodišti.

Jádro bylo v něčem jiném a vy jste se tomu zase vyhnul. Já se chci dobrat toho, zda je liberálně pravda, že “úl medu nepotí”, tedy že jsou všechny úlové systémy rovnocenně dobré a nebo zda mám pravdu já, že vedle vynikajícího systému jsou tu vysloveně špatné úlové systémy. To je to oč tu běží, řečeno s básníkem!

Pak je to zženštile tupé a dokážu vám to na příkladu našeho prezidenta když lidi volí, rozhodují se pro něco (nebo někoho) nikoli na základě faktů a toho, k čemu se to “něco” hodí nejlépe, ale když se lidi liberálně (bez koulí = zženštile) rozhodují, jak jste vy doporučil, na základě svých pocitů.

Pokud se shodneme, že některý úl je lepší a jiný horší, přesněji úlový systém, pak myšlenku rozvíjejme. Já jsem tu mockrát předvedl, že jsem něco nevěděl a jak se ustavičně snažím učit a jak svojí metodiku Blaník a i úl Blaník stále upravuji a vylepšuji, vy se snažíte budit dojem, že vám je odedávna vše naprosto jasné. Takové sebevědomí vám hluboce závidím. Já se dokážu učit i od začátečníků viz kolega romaning a kolegyně drvodělka a i jiných samozřejmě. Naopak s velkou pkorou připouštím, že nepovažuji pod svojí úroveň přiznat omyl a učit se od začátečníka.

--------------------

Navrhuji vám pane Goro tuto záležitost uzavřít s tím, že v návalu práce na vrcholu sezony máte velmi omezený čas a prostě jste v dobrém úmyslu (s každým chcete vyjít bez konfrontace) napsal ne dostatečně promyšlený příspěvek. Protože ve své odpovědi píšete, že systém Dadant - pro začátečníky vysvětlím, že to je systém vysokého prostoru úlu pro plod a pro med nízký prostor - běžně a už roky používáte, pobavme se tedy o tom, zda to má skutečně tak velké benefity, jak tvrdím já a nebo zda je to úplně lhostejné. Jistě jste někdy včelařil v systému stejně vysokých nástavků a tudíž můžete srovnávat. Já toto srovnání uvedl bezpočtukrát, protože i já jsem paralelně včelařil jak klasicky - stejné nástavky a Dadantsystémem. Já srovnání mám skoro 60 let praxe a tudíž vím přesně o čem hovořím.

Dobrovolně - aspoň tedy já - bez nároku na honorář zde předáváme zkušenosti ostatním, řekněme méně zkušeným kolegům a kolegyním a ti se nejvíc mohou naučit a pochopit právě jen a pouze z diskuze, nikoli z konsensu = shody. Mimochodem, ustavičné usilování o konsensus je další ryze liberální bláznovství, ničící diskuzi ještě dřív, než začne.

--------------------

Od vás milí začátečníci očekávám aktivní zapojení do diskuze a navrhuji vaše dotazy na jednotlivé body. V naší zemi bohužel došlo k unikátnímu stavu hloupé propagace stejně vysokých medníků jako plodiště, což, jak jsem uvedl, je ve světě unikát a tudíž si drtivá většina lidí myslí, že normální je pokřivaný středoevropský systém jediné rámkové míry v jednom úle a já jsem připraven trpělivě vysvětlovat, že opak je pravdou.

Vše to má ale několik základních předpokladů. Já píšu jen pro ty, kdo chtějí chovat včelstva bez úhynů a chtějí od nich získávat nejčistší med bez výluhu z výkalů včelího plodu a bez reziduí a nebo s nejnižší možnou příměsí jakýchkoliv cizorodých látek. Navíc pro ty, kdo chtějí získat nejvíc medu při absolutně nejnižší pracnosti řekněme na kilogram medu. A v neposlední řadě pro ty, kteří chtějí mít co nejvyšší profit při nejnižších myslitelných nákladech.

Ale je možné, že někdo pracuje s malým nebo menším výnosem rád, rád se nesmyslně dře (to si nedělám srandu, viz mě nepochopitelná fitcentra) a rád se každé jaro těší, kolik včelstev vymete z úhynů zimních a zvlášť perverzní včelaři asi touží po úhynech už v podletí a na podzim. Ano, i tací asi jsou, jinak by nebyl systém stejné rámkové míry v jednom úle tak drtivě nejrozšířenější.

Poslední zprávy od Petra - včera +2,5 kg ráno po odpaření a dnes i v tom větru +2,5 kg, ale před odpařením. I tak je to neskutečné! Včelstva téměř vůbec nenosí pyl, netuším jak to v plodištích vypadá a kvůli zdr indispozici se nemůžu podívat. Nedokázal jsem podsadit další medníky a tak předpokládám totálně ulitá plodiště medem.

Ještě tu nekvete lípa srdčitá (malolistá). Jak rozkvete (odkvete) lípa, je tady u nás v tom roce po hehe. Z květu tady nedá nikdy nic a z listu tuplem ne. Možná na uživení (i to je skvělé), ale “na kliku” nikdy nic.

Před týdnem tu rozkvetla krušina, už kvete naplno a včely jí téměř ignorují, úplně ignorují pámelník a i netvařec. Naplno kvetou vlčí máky, černý pyl z nich ale není na česnech vidět a není vidět ani tmavohnědý pyl z bílého divokého jetelíčku, kterého tu jsou doslova hektary na pastvinách dobytka. Kvetou okolíkaté trávy a letos je včely úplně ignorují, stejně tak ignorují ostružiny v lese.

Duby, jak červené tak “naše” jsou ulepné medovicí, včely to ale úplně ignorují. Zato smrky hučí včelami. Mladé světlé větvičky jsou plné stříbrných krůpějí medovice a včely to nestíhají sbírat. Před týdnem tu psal pan Goro o melecitoze a já z ní mám velkou obavu.

No a poslední věta je právě to, co se roky snažím lidem vysvětlit, že právě stejný rámek v plodišti i v medníku je tou, když ne jedinou, tak nejdůležitější příčinou všech neúspěchů. Druhou zhoubou pro včelstvo jsou očka a třetí vysoký podmet. Když se ještě dno nahradí sítem, je skáza dokonaná!

 Hodně jste mě zklamal pane kolego, hodně.

Vaše vyjádření je typicky liberální, v tom jste nezklamal, že vše je dobré podle pocitů včelaře a tudíž popíráte, že je nějaký systém lepší než jiné a tudíž popíráte, že některé systémy jsou ryze špatné. Celé lidské dějiny přitom dokazují, že vedle věcí správných jsou i nesprávné, dobrých špatné, pozitivních pro život i těžce devastační a tak dále. Tudíž zvrácená liberální ideologie popírá samu podstatu lidské Atlantické civilizace, postavené na antických základech, prověřených dvou a půl tisíciletým trváním.

Vy prostě jen konstatujete cit: najdôležitejšie je aby boli (rámky) vždy rovnakých rozmerov, navzájom zameniteľné v plodisku aj v medníku a vůbec se neobtěžujete svoje tvrzení nějak doložit. Proč musí nebo mají být rámky pro plod i pro med stejné? Jediný ROZUMNÝ důvod, pokud vůbec odpovíte, doufám, že nesdělíte aby se nepletly.

Jaký benefit včelař a jeho včely získají stejnými rámky? Jaký? A prosím JEN ROZUMNOU ODPOVĚĎ!

Pokud včelař použije rámky nízké pro med a vysoké pro plod, získá tyto výhody:

1 - nemusí používat mřížku  - mřížka = těžký stres pro včelstvo

2 - může těžit pouze panenský med - med bez výluhu z výkalů larev včelího plodu a případných reziduí z "tvrdé chemie"

3 - nikdy se do jeho medu nemohou dostat zbytky zimních cukrových nebo škrobových - syntetických zásob

4 - snadno dokáže oddělit plásty určené pro med a nemít je v úle v době léčení

5 - v důsledku ad 4 může bez obav z reziduí v medu používat účinnou, tzv. tvrdou chemii

6 - když nepoužije nikdy žádnou kyselinu - kyselina = těžký stres pro včelstvo, má téměř jisté, že jeho vč neuhyne na viry

7 - může využívat nízký tlumič, vysoký nástavek jako TL nemůže nikdy fungovat právě proto, že není rozdíl výšky

8 - do TL může přemístit úplně chov trubců a protože je TL nejchladnější místo v úle (pokud nejsou očka), je 99% trubčího plodu právě jen a pouze v TL a z toho se dá opět vytěžit mnoho výhod, které se v úle se stejnou výškou nástavků = rámků docílit nikdy nedají

9 - právě rozdíl ve výšce rámků je ten faktor, kdy se matka s plodováním drží jen ve vysokém prostoru a plod trubčí soustředí pod VN do nízkého TLumiče, hlavně aby předehříval přicházející vzduch z jediného česna v úle a nezaploduje všechna patra jako v NN systému

10 - mřížka je vždy za cenu ztráty medu, horší ale je, že včelstvu působí stres a součet mnoha malých stresů pak zabíjí včelstva

11 - lze snadno (nebo jedině) získávat druhové medy, navíc bez výkalů plodu a případných reziduí tvrdé chemie

12 - snáz a rychleji med dozrává na správnou vlhkost a tudíž je možné ho častěji odtáčet a tím stimulovat vč k vyššímu výkonu a v důsledku vyššímu výnosu kvalitnějšího medu

13 - ruční odvíčkování je mnohem snazší kvůli menší váze medných rámků, což ocení hlavně ženy a děti když pomáhají

14 - odvíčkování je možné pomocí mechanického stroje s el. nahřívanými noži, které však bez trhání odvíčkují, asi 5 x rychleji a úplně bez námahy včelaře pouze panenské a ÚPLNĚ  zavíčkované plásty. Když se na stroji odvíčkovává i panenský, ale ne úplně zavíčkovaný plást - vysoký obyčejně úplně zavíčkovaný nebývá, nože ho vytrhají. Zakladené plásty s košilkami uvedeným nejméně 5 x lacinějším odvíčkovacím strojem odvíčkovat nelze vůbec

15 - ve víčkách zůstává srovnatelně medu jako při odvíčkování ručním, plásty jsou ale dokonale srovnané a ani vyšší těžba panenského vosku není bez zajímavosti. Pravda, rámky nesmní mít plecka, jinak na konkrétním stroji odvíčkovat nejdou. Ovšem plecka by neměla být na správném rámku, lépe vyhovujícímu včelstvu a včelaři, tak jako tak. Stroj by se ale dal postavit tak (šířka nožů), že i pleckaté rámky by se odvíčkovat daly.

------------------

Tento výčet není zdaleka úplný. Prosím o laskavé vysvětlení, jaké výhody má použití stejných rámků v celém úle, když v systému Dadant není nikdy v nízkém díle plod.

Dá se říci, že používání stejných rámků v nástavkových úlech je snad jen ve střední Evropě. Balkán, celá jižní, západní i severní Evropa, včetně Británie, používá Dadant-Blatt. Stejný úl používá i celý bývalý Sovětský Svaz a, to nevím jistě, nejspíš i Čína. I bez Číny a Jižní Ameriky jde o nejrozšířenější úl na planetě, ale vy pane Goro klidně napíšete, že je potřeba aby byly rámky pro plod i pro med, tedy pro všechny nástavky v úle stejné. Zdržím se jakéhokoliv hodnocení takového názoru, ale mám za to, že z uvedeného jasně vyplývá, že to ani není potřeba, protože fakta hovoří jasnou řečí.

Tak jednoduché to není, na poločas rozpadu si nehrajeme, antichemici u včel nikdy nic takového nepřipouští, oni jen zuřivě nechtějí jednu ultraúčinnou chemii, která nemá vedlejší účinky, aplikovanou na jednu hodinu (Amitraz) v miligramech a nahrazují jí jinou chemií, která nevratně poškozuje včely v dekagramech po dobu několika dní! Ano, tak chytří jsou. 

Předpokládám, že nejste včelařka a přesto jste na to přišla líp než včelařští aktivisti nechemici. Těžím med jen z panenských plástů. Tedy z takových, kde včely nikdy nechovaly plod. A hlavně, moje medníkové plásty nejsou v úle v době léčení a proto můžu léčit čím chci a nemusím vymýšlet nesmysly. Tak snadné to je. Ovšem antichemici mají blbé, často Americké úly, včelaří blbou technologií neumožňující těžit med z plástů, které se nemohou zúčastnit léčení a pak se předhánějí v tom, kolik kyselin ještě jejich včely vydrží, než je ty kyseliny zabijí. A nejsou ochotní připustit, že i když jejich kyselinovou “léčbu” včely přežijí, uhynou o několik týdnů nebo měsíců později, právě v důsledku koňských dávek kyselin.

Ale to je u některých lidí marný boj, náboženskému fanatikovi nesmyslnost jeho Víry nevymluvíte a tak zarytému sluníčkovému grýndýlistovi taky ne. A mejnstrým, který těžce vydělává na “lékách”, je v tom udržuje, protože potřebuje bohatnout na zaručeně organických “lécích”. Tahle idiocie nevznikla u nás, ale na Západě, jako drtivá většina (spíš všechny) kravin, ve kterých musíme žít.

Oligarchové nepotřebují aby lidi měli zdravá včelstva bez úhynů, co by pak těm jednodušším prodávali? Nepotřebují to ani množírny matek a oddělků, na čem by bohatli, když by každoročně nebylo potřeba nahradit třetinové nebo poloviční a i větší úhyny?

Ve vašem nicku je pes a tak jistě víte, co to jsou množírny psů. Proti nim se bojuje. Proti stejné lumpárně u včel se nijak nebojuje. A v tom tkví celé jádro problému.