Příspěvky uživatele

Moje zkušenosti s ležanem v podmínkách 400-500 metrů nad mořem, kde se nedá pěstovat slunečnice a nikdy nemeduje akát ani lípa. Mám za to, že tyto podmínky na většině území ČR převládají a tudíž se sem ležan rozhodně nehodí. To je také důvod, proč se v ČR ležany nikdy neprosadily a neprosadí.

Ležan by byla úplně nejhorší možnost, jaký úl zvolit. Je totiž jen do extrémně silných snůšek jako je z akátu v Maďarsku, jižním Slovensku nebo na UK. A nebo slunečnice a tak podobně. Je dost mrzuté, že se pravdivě nereferuje, že se sem (většina území ČR) ležan prostě nehodí.

Ono to v teorii, která zamlčí základní fakta, vypadá krásně. Ale. Vysvětlil jsem zhoubu práce na SS, tedy na jednu ruku dlouhou. 

Proč nejde s ležanem dobře pracovat na Teplou Stavbu: 

Toto vyčítám propagátorům, že zatajují skutečnost a tak to vysvětlím já. Dobře se pracuje u úlu kde je asi 11, možná tak max 13-14 rámků. Jestli je rámků za sebou víc, pak se na přední pohodlně nedosáhne. A když, tak se zvedají přední rámky na strašně dlouhých rukách a pracovník doslova přepadává dopředu!!!!!! A jak to vím? Předělal jsem si staré univerzály - ležan nemůže být nástavkový s oddělitelným dnem - na pololežan, kdysi s tím Včelařství lživě blbnulo a jmenovalo se to Senior úl. Jako že to bude pololežan na 17 rámků a na přední část s plodem se bude dávat ještě polo nebo celomedník. I tak to velikostí odpovídalo jen úlu na 11 rámků se dvěma polomedníky a nebo jedním celomedníkem. Bez TLumiče a tudíž zoufale malý úl.

Protože si všechno umím udělat sám, ihned jsem do toho šel i když mi bylo asi teprve jen 50 a možná 48. Věděl jsem, že stáří přijde. Plod se měl převěšovat do zadu, do jakési na úl zezadu napevno zavěšené “kapsy”. Univerzál byl na 12 rámků a já zvolil zadek na 5 rámků a tak to bylo monstrum na 18 (17 rámků + rám s mřížkou) rámků 39x30 s tím, že za 11 rámkem byla svislá mřížka, posuvná a tudíž nebyla napevno stále za 11 rámkem. Včely měly uvědomněle nosit med za mřížku, ale já měl totálně blbý včely a nosit tam nechtěly nic a raději se rojily. Tak jsem tam převěšoval plod. Pak tam, krajně neochotně, něco dávaly, ale jen do rámků s plodem, do souší skoro nic. Prostě včely vědí, že v zimě jsou pro ně zásoby dostupné jen nad plodem a hrozen zasedne jen tam, kde byl předtím plod a jinam zásoby dávají až když by fakt neměly kam je dávat. Mě se raději samy omezily, hlavně aby nemusely fungovat vodorovně. Nikdo, ani ty včely nechtějí dělat nepřirozené nesmysly. A tak za cenu strašné pracnosti se daly nějak donutit zadní medníkový prostor obsadit a něco málo do něj dát. Hlavně se pořád jednalo o med s výkaly = plásty s košilkami a já už byl zvyklý na med panenský. Vlastně to byl krok zpátky do včelařského pravěku. OK, chtěl jsem to vyzkoušet, protože dostatek zkušeností mi napovídal, že to taková idylka nebude, jako tvrdilo Včelařství. Už jsem byl poučený a nemýlil jsem se, jak se ukázalo.

Co ale bylo mnohem horší byla manipulace s předními rámky v plodišti - byly moc daleko a práce, místo aby byla lehčí, se naopak změnila v hypernamáhavé peklo!!! Nezbylo, než u předku plodiště pracovat z boku jako při studené stavbě, tedy na jednu ruku dlouhou. Taky manipulovat medníkem, i když jen NN, na hyperdlouhých rukách nešlo vůbec!

A po celou dobu stály vedle úly nástavkové s méně práce a nejméně dvojnásobkem medu. Snad jen za plat pro účel výzkumu bych byl ochotný dělat něco, co vidím, že je nebetyčná kra.ina a nefunguje. V pololežanech byla třetina medu s nejméně 3 x větší pracností ve srovnání s nástavkáči. Po 5 letech jsem to zrušil a podotýkám, že s velkou úlevou.

Vím, že má ležan Tom4 a třeba by sem chtěl dát svoje zkušenosti. Vlastně vůbec nevím, jak a zda vůbec v tom ještě včelaří a s jakým výsledkem. Možná i někdo další má s ležanem zkušenost a podělí se.

Tak především. Karnika neexistuje, je to Carnica a to je česky Kraňka a to je obecný název plemene. Nedávno to tu vysvětluji v samostaném vlákně s názvem Kraňka vs Vlaška.

Praděd je starý název matek Cimala. Nemám s tím dobré zkušenosti, matky moje včely rychle měnily. Asi polovinu a co zůstalo nejevilo žádné výjimečné výhody. Moc na medovici nešla. Tedy vůbec.

Singer je nevhodná včela pro med, je to masařka a proto jí množírny používají, že nejrychleji nachrlí masy včel na oddělkový kšeft, tolik podobný množírnám čoklů.

Vigor je matka vyšlechtěná panem Čermákem speciálně na medovici a jen od něj, co jsem vyzkoušel, nosí medovici a většina ostatních Kraněk medovici ignoruje. Matky s hrdým názvem Vigor od jejich množičů nijak zvláštní vlastnosti neměly. Mě pan Čermák sdělil před asi 3-4 lety, že nechá doběhnout licence a další nebude udělovat. Jeho matky jsme přestali používat poté, kdy mě a Petrovi čtvrtou měnily hned jak položila prvních pár vajíček. Tedy mě 3 matky po sobě a když jsem to vzdal Petr koupil čtvrtou a taky mu jí ještě ten rok rochly. Ale z Kraněk neznám lepší včelu. Jenže od jisté doby s nimi nebylo něco dobře a pak jsem se dozvěděl, že Čermák léčí jen kyselinami.

Sklenar - podrobně jsem tu o svých zkušenostech nedávno psal. Ze 4 pokusů, vždy po dvou matkách, pokaždé přežila zimu jen jedna a ta loňská měla zjara tak katastrofální zvápenatění, že se vč zhroutilo. Od pana Marady vím, že v Rakousku se léčí jen kyselinami a tím mi došlo kde je asi problém. Já už Sklenar nikdy více. Vlastně se u mě objevilo vápno až po zákupu matek Sklenar, před tím jsme měl nejmémně 12 let od vápna pokoj.

Takže. Velký rozdíl i v rámci Kraňky je. Nejhorší co jsem vyzkoušel a nemohl se genů masařek zbavit byla Singrovka. Jednou mi odněkud Petr přivezl dvě matky, bylo to už hodně pozdě v září a já udělal tu chybu, že jsem se nezeptal od koho matky sehnal, myslel jsem že ví, že je Singer špatný kmen. Pak to vymýtit trvalo několik let a dodnes se sem tam masařka u mě objeví a ihned jí likviduju. Já chci med a ne mračna včel.

Karpatská linie je mě neznámá a ani Kývalka = to je obyčejný Dol, jen z pracoviště Kývalka, není nic světoborného. Ukazuje se, že u nás nelegální BF je po všech stránkách lepší. S kolegy jsme se shodli, že druhý rok nulové rojivosti je také (ne jenom!) důsledek toho, že máme pár BF a její trubci vítězí v soubojích o matku při páření. Ale to je jen naše domněnka.

Ano, každý chválí to svoje a věřit se chovateli matek nedá právě z toho důvodu. Za mě je dobrá každá Kraňka kromě Singer. Varovat by mělo už jen to, že 99% kšeftařů s oddělky nabízí Singrovku a horem dolem jí vychvaluje. No přece nepřizná, že chce rychle vydělat s co nejmenšími náklady a je mu fuk zda to bude pro zákazníka dobré.

Hlavně bych ale varoval před začátečnickým vymýšlením nesmyslů, jako že nějaká matka s exoticky znějícím jménem bude nějak lepší. Kromě masařek na vlastnostech toho kterého kmene záleží podle mých zkušeností do max 5% a spíš méně. Zbytek je v úle, metodice a dalším. Právě dokonalým příkladem snahy oblbnout lidi je to slovo karnika.

Díky za vysvětlení, konečně jsem se dostal do obrazu jak a v čem včelaříte. Já ale pod pojmem rotace nástavků chápu hlavně Boháčovy nesmysly, kdy se během sezony pořád vzájemně přehazují NN. Vy vlastně rotaci nástavků neděláte.

Zbytek vám asi funguje, co vy máte za zbytečné verky, já považuju za úžasné, čas a dřinu šetřící báječné věci. Zrovna tak když napíšete, že Jumbo má med jen někdy a NN vždycky, až jednou pochopíte a naučíte se využít celý potenciál Dadantsystému, asi vám spadne brada. Tak jak to berete vy, je to jen známka nepochopení a nevyužití potenciálu.

Hlavně ale, NN systém byl předválečný Americký výstřelek, který ale Západ pokud vím po ww2 opustil. Boháčovci vykopali mrtvé dítě a v ČSSR, v dokonalém informačním vakuu 70 a 80 let se to hrstce podivínů podařilo prosadit a jaksi přehlédli, že se v USA nevčelaří pro med, ale pro odměny za opylení a že se tam chová jiná včela, vhodná právě na to opylení než na med. Opakuju, včelařit se dá i v betonové rouře, ale mě jde jen o to jak pracně a s jakým efektem. NN systém jsem průběžně zkoušel 40 let. A vždycky v určité fázi roku, když jsem vedle viděl jak snadné jsou úkony u Dadantsystému a co za pracné martirium musím s NN systémem dělat, skoro pokaždé jsem pokus zrušil. NN systém znamená v mých podmínkách (které v ČR převládají) VŽDY BEZ JEDINÉ VÝJIMKY pomalejší jarní rozvoj a tudíž méně medu a větší rojivost při vyšší pracnosti.

Takže, BG, konečně jste mi vysvětlil abych to i já pochopil jak včelaříte a vlastně k tomu nemám jiné výhrady, než že já bych to jako vy nedělal, protože to mám za sebou.

-----------------

drvodělka

Nepochopila jste to, je to právě naopak. Jeden rámek v úle je zastaralý a asi jen Československý způsob a právě systém Dadant, spočívající ve vysokém prostoru pro plod a NN pro med, umožňuje získat při stejné pracnosti až dvojnásobek medu. Současně se vč méně rojí a hlavně nedochází k podtrhávání zachlazením přidáním moc velkého prostoru v časném jaru najednou. Tohle je, podle mě, úplně největší příčina úhynů. Tedy podtržení včelstva v kritické fázi rozvoje, které se ale projeví o několik měsíců později.

Opakuju. Když jsem měl NN systém a nevěděl bych o Dadantsystému, myslel bych si, že je to OK. 

Nic nikomu nebrání to prostě zkusit. Jenže bude tu hrát roli neochota se něco učit. Já než bych se trápil s NN systémem, když se v návalu sezonní práce samo nabízelo 50 a možná víc % práce si ušetřit, navíc s vědomím vyššího výnosu a téměř žádného rojení, málokdy jsem, i přes velká zimní předsevzetí, dotáhnul NN systém do konce. Posledních 8 let už NN nezkouším, mám jednou pro vždy jasno. Ale jak říkám výš: “někdo to rád horké”.

Resume:

Pro mě je prostě dělené plodiště komplikace, znamená víc rojů, méně medu a víc pracnosti. Já to, na rozdíl od drtivé většiny zastánců jedné míry v jednom úle, vyzkoušel.

Super příspěvek, děkuju. Ale já si dovolím A L E

Chytnu se vašeho výroku či pojmu a tím je ROTACE nástavků. No a právě jste měl pochopit, že Blaník je hlavně o tom, že není nikdy žádná rotace nástavků. To se ukázalo a nejen mě, jako ne že pro záda a zdraví jako škodlivé. Ono je to škodlivé i pro včely a pro jarní rozvoj tuplem. Já se naopak snažil vyhnout se jakékoli rotaci nástavků (PROTOŽE JSEM VLASTNĚ LÍNEJ ČLOVĚK A ROZHODFNĚ POVAŽUJU ZA BLBOST DĚLAT COKOLI, CO DĚLAT NENÍ POTŘEBA) úplně jako zbytečné práce pro silné, které nic nenutí víc myslet a tudíž nepřijdou na to, že rotace není potřeba a naopak, že škodí včelaři i včelám.

Konečně z vás vypadlo, co jsem netušil, že máte i 24 a dokonce Jumbo. Proboha co vám brání a proč jste nepřišel na optimum u 24 s nějakým NN? A že je Lang delší? No a co jako? Neumíte si poradit? U jiného, třeba u začátečníka možná jo, ale ve vašem případě nevěřím, že byste si poradit neuměl, jak použít NN z jiného úlu do úlu 39x24. 

Víte, čekal jsem, že mě někdo upozorní, že Blaník 30 (Blaník může být 24 a i 27,5, prostě systém, ne konkrétní úl) taky nemá 150 ani 160 dm2, ale VN 39x30x11 má jen 129 dm2. On má s NN 15 pod VN 193 a to je moc. Kdo mě sleduje ví, že o tom vím a řeším to, ví, že pak je to moc velké. Taky ale ví, že TL když se vystrojí správně, nedá se počítat do plochy VN tedy plodiště úplně. Je to taková Chytrá horákyně. TL podle okolností součástí polodiště je, ale i není, podle jak které vč chce a nebo potřebuje. A tím je TL tak unikátní, že je to jakýsi pojistný ventil a že nezvětšuje plodiště tak moc, jako kdyby byl nad VN. A pozor, na tuto jeho unikátní funkci jsem nepřišel geniální teoretickou úvahou, ale zcela náhodně!

No a jasně a už mnohokrát vysvětluju do nejmenších detailů, proč je optimum pro plod pro Kraňku a BF v našich podmínkách právě asi 165 dm2. No a potvrzením toho tvrzení je, světe div se, fakt, že 39x24x11 a pod ním 39x15x11 dohromady 167 dm2. A ano, na třicítce je vždy včelstvo silnější, má víc včel, ale medu o tolik víc než 24 nemá. A tudíž ne absolutně, ale vztažně k síle je 24 vlastně výkonnější. Jen je to o trochu pracnější a proto je 30 lepší.

Z toho je jasné, že i úl 24 není nutné vyhodit, jen se k němu použije nějaký NN, nejlépe 15 nebo 17 a je z toho potom ideální úl s nejmenší pracností jakou si u úlu na 24 lze představit.

Obdobou by bylo vyvložkovat Adamce (BVD) na 9 rámků, tím z toho udělat Tachovák a dvě bedny na sobě mají 168 dm2. Jenže se tím zvýší úl a hlavně, není výhoda rozdílných výšek rámků a tudíž nefunguje samočinně a bezpracně tak, jako kombinopvaný úl, ale prostě stejně vysoký TL jako je základní plodiskový VN nebude fungovat.

Nikdo tu neuměl (ani nikdy nikde jinde) ROZUMNĚ vysvětlit, proč mocí mermo chce v jednom úle stejně vysoké rámky a proč se dobrovolně vzdává některých samočinných funkcí bez sebemenší práce. Jedinýmn vysvětlením, které mě napadá, je pak rozumová štíhlost dotyčného.

Podobně proboha proč rotujete nástavky, když se to dělat vůbec nemusí? Jakého efektu, kterého já nedosáhnu, se tím dá docílit a čím je to lepší než moje praxe?

Proč vlastně NN systém, když ve vašem včelařství existuje Adamec i Jumbo?

Já mám klidně v jednom úle nástavky všech čtyř měr, tedy 39x30 + 39x15 + 39x11 a i 39x24. Považuju to za výhodu, v čem se mýlím a proč by to mělo být blbé? 

A k D-B by mě ani nenapadlo dělat originál NN, ale má moje nástavky s délkou rámků 39.

VYSVĚTLÍ MI TO TADY NĚKDO?

Znova jsem si přečetl váš příspěvek, vysvětlíte mi, proč kejkle s volnou stavbou? Přece mezistěny nejsou tak drahé a lze si je dát udělat z vlastního čistého vosku a tak není nutné komplikovat si život VS? DStajně rámky drátkujete, tak proboha PROČ komplikaci? Napadá mě jen: 

“Někdo to rád horké”

----------------------

Než jsem sesmolil svojí diskuzi s BG přečetl jsem si váš příspěvek a reguju takto. Použiju vaší citaci: 

ja som používal postup pri ktorom som rámik na kratšej strane chytil do ľavej ruky a tú vzdialenejšiu stranu som pridvihol nosom rozperáka (ten mi robil ruku dlhšou), otočil o 90 stupňov a mohol hodnotiť plást… neskôr som používal klieštiky, ktorými som uchopil rámik za hornú latku v strede vytiahol a otočil do “teplej polohy”… nakoniec som (kvôli zalietavaniu a chorobám) zmenil umiestnenie včelstiev na studenej stavbe na stojany po dvoch rodinách a to už každý úľ môžem prehrabávať zboku ako pri teplej stavbe…

A já se jen ptám proboha PROČ když existují úly na stavbu teplou a tuhle gymnastiku dělat není potřeba.

Nerozumím proč berete osobně cokoliv a proč se nafukujete? Prostě neumíte diskutovat a uráží vás protichůdné argumenty?

Mě nejde o nic jiného, než vysvětlit začínajícím co je čeká, když si pořídí blbý úl a úl, kde je možná jen jedna stavba je blbější než takový, kde se dají použít obojí podle jak se chce a nebo jak je potřeba. Že shodou náhod s Americkou ZASTARALOU  blbostí je i slovenský národní úl horší za to já fakt nemůžu.

Jinde propaguje pan Goro NN systém pana Vince, který ale vlastně není NN systém, shodně se Zanderem, co ale vlastně není ani zoufale nízký Zander… A že je to super dokládá tím, že v tom bude pokračovat dcera se 160 včelstvy. Neraguji rovnou tam abych nezakryl páně Gorův příspěvek svým plkem.

Opakovaně tvrdím, že je nutné počítat, umět chápat souvislosti a tak sledujte, kdo má zájem a umí DOMÝŠLET V SOUVISLOSTECH, následující, co uvádím krok za krokem včetně motivů, které mě k tomu přivedly. 

Zander je na 10 rámků a jeho plocha je 92 dm2 a tak se podívejme, co vymyslel kolega Vinc. Chytřejší patrně užasnou.

Vinc má na plochu 10 r nástavku díky nižšímu rámku jen 84 dm2

Československý Tachovák má při devíti rámcích 39x24 - světe div se, 84 dm2

Jinde tvrdím a dokládám, že dobrý úl musí mít plochu prostoru pro plod asi 160 - 165 dm2. No a dva Vince na sobě a taky dva Tachovy na sobě mají kolik? No 168 dm2!!! Oba jsou na pro včelařova záda zhoubnou studenou stavbu. Aby toho nebylo málo.

Dávno jsem vysvětlil proč Řeháček stvořil ED, ale ten má plochu jen 152 dm2 a že stejně uvažoval Sedláček, který porušil zlaté pravidlo výšky rámku 30 a udělal svůj úl 39x34,7x11. Sice dodržel možnost obou staveb na jednom dně (stejně to nevyužívá a dře se na SS) a stejně to jeho čudo má jen 149 dm2. Prostě pánové se mýlili a nepochopili podstatu, věřili Škvařilovým 150 dm2 a jaksi ignorovali, že Škvařil neznal Kraňku. Ale to je prostě to hluboké včelařské vzdělání, to se nedá koupit ani vychtít, to se prostě musí NASTUDOVAT a hlavně musí být mozek schopný pochopit nejširší souvislosti.

--------------------

Ale pozor. Jinde Javalimu vysvětluju, že úl nesmyslně malé základny bude moc vysoký. Proto Tachov skončil v propadlišti! No a Vinc jen vyndal z mrazáku dávno mrtvé dítě a dcera se snaží o vzkříšení.

Nikdy nikde jsem se nevyjádřil, že se nedá včelařit v Tachovu, v Zanderu nebo Varré, košnici, klátu a Arabi klidně v hliněné rouře naležato. Jde to, a jen to, jak pohodlně, jak pracně a s jakým výkonem vztaženým na hodinu práce se v tom kterém systému včelaří. Co to nejdůležitější a tím je ergonomie? Neznalým připomínám co je ergonomie (také můj článek o starém článku o zádech včelaře) 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ergonomie

Vyzkoušel jsem vlastně přesně to samé, protože jsem si nebyl jistý a když to dělají jiní chtěl jsem vědět, zda jsou fakt hloupí a neznalí a nebo, a to j epravděpodobnější, že hloupý jsem já. Navíc mi bylo jasné, že brzy VN30 neunesu a nebo unesu, jenže možná s těžkými následky (přesně to se stalo a to už víc než 3 týdny prožívám a stačily k tomu bedny jen 15 vysoké, ale na studenou stavbu).

Z odúmrti jsem před pár lety získal asi 300 souší + asi 500 sbitých rámků 37x30. Uřezal jsem je na cirkuklárce aby vznikly rámky na výšku 18,5. Byl jsem ale dost chytrý na to, abych vyrobil nástavky pro rámek 39 a vyvložkoval je pro svůj pokus s rámky dlouhými jen 37. (naštěstí, chce se mi dodat). Nástavek měl 11 rámků a plochu 6,8 a tudíž 75,3 dm2. Dva na sobě měly 150,6 dm2. Potud zdánlivě úvaha správná a 18,5 jen proto, že když to jako NN funguje u Langu, tak se třeba mýlím a NN může být i vyšší než 17.

Idea byla, že dva tyto nástavky na sobě vytvoří dost velké plodiště (nebyla to pravda, musí být 160 dm2) jaké má Řeháček i Sedláček (nevím zda k tomu dospěli náhodou nebo výpočtem a teoretickým zdůvodněním) a že toto dost velké plodiště bude ale ze dvou beden a tudíž to snáz unesu a neponičím si páteř.

Jenže mi bylo jasné, že i když k tomu dám svoje NN 15, rozdíl výšky bude nepatrný a vytratí se efekt různě vysokých prostor. OK, v nejhorším tedy půjdu do mřížky. 

Tak jsem si to vypočítal a vymyslel a není na tom možné najít sebemenší chybu. Radostně jsem to osadil včelami a těšil se, jaký jsem geniální vynálezec! (přeháním, vždy jsem byl skromně pokorný a vždy jsem, i ještě dneska, o sobě pochyboval a pořád hledám nejlepší řešení)

Ukázalo se, že můj výtvor má všechny vady NN systému a ani jedinou výhodu. VN je při metodě Blaník potřeba zvedat 2x do roka a to je snazší si sehnat pomocníka než se pekloovat s plodištěm složeným ze dvou nižších beden, TL neodpadá a NN vysoký 18,5 je moc vysoký na bezchybnou funkci NN, ale současně trapně nízký na to, aby na tom byl rychlý jarní rozvoj a ani váha nebyla nijak nízká. A hledat matku na 11 nebo 22 rámcích taky nebyla žádná hitparáda. 

A tak po 6 letech jsem z toho vycouval a vím jistě, že už nikdy více. A chápu, že když bych neznal nic lepšího, asi bych u toho setrval a myslel si, jak báječné to mám. (a jak jsem si to chytře vymyslel)

Chytřejší se z tohoto poučí, jiní rozhodně ne, každého boj sám za sebe. Tvrdím, že je chytré učit se z chyb druhých a ne mocí mermo z chyb vlastních. Kor když vím, že zamýšlené chyba je.

Na závěr ale jednu naprosto stěžejní věc. Pan Goro příspěvkem o systému pana Vince a i všichni ostatní srovnávají jabka s hruškama. NN systém = med ze zakladených rámků, které see těžko oddělí od díla, které zažije léčení. U mě je těmto dvěma věcem podřízeno úplně všechno, já už do smrti produkovat med ze zakladeného, v čem BY MOHLA BÝT REZIDUA AKARICIDŮ, nebudu! 

A letoškem poučen ÚPLNĚ zlikviduji vše, co mám na studenou stavbu. Nebo bych musel úplně skončit se včelařením.

Tvrdím, že metoda i úl Blaník nemá co se týče PAneského medu a nemožnosti obsahu zbytků léčiv, konkurenci a už vůbec neexistuje nic s menší pracností. Rád se dám přesvědčit o opaku. A tak prosím SROVNÁVEJME POUZE SROVNATELNÉ.

https://www.youtube.com/watch?v=tnEAEOVuL4U

Tak tady máte názorně jak se to PODLE MĚ dělat nemá. Tohoto pseudovčelaře je nutné odsoudit a distancovat se, tohle je tak hnusná prasečina, jak se chová ke včelám, že v tom já vidím naplnění skutkové podstaty týrání zvířat!

Nikdy jeho videa nesleduju abych si neznečistil nebetyčným hnusem duši. Sedláček dobře ví, že dělá něco, co by dělat neměl. Důkaz vidím v tom, že tvrdí, že černé udřené včely jsou stejně krátkověké (sebemenší důkaz nula) a tak když je drtí a zabíjí po stovkách asi tedy dle jeho zvrácené logiky nevadí. To je to samé, jako starce, kteří už jen parazitují tím, že chtějí důchod, by také bylo košer ničit, když jsou stejně krátkověcí a nemají už pro společenství žádnou cenu. Důrazně varuji před nositeli těchto pokrokových ideí. U včel to začíná a u lidí s horším morálním základem by to mohlo budit dojem, že se může …

Navíc “včelař” ve videu věcně mele nesmysly a každému dobře radím, aby nevěznil matky od září do jara. Možná potřebuje prodat izolátory - je hlavně obchodník. Kamarád Petr sem nemá čas psát a tak neporeferuje sám. Nadchnul se pro izolátory když je před pár lety horem dolem propagovalo Včelařství (od té doby hrobové ticho, proč asi!!!!) nedal si říct a o včely přišel. Některá zimu sice přežila, ale matky po osvobození z izolátorů nezačaly klást, nebo je začaly měnit, ve 100 % případů bylo se včelstvy něco špatně a kde matka přežila a kladla, nešlo to do síly a z jarní snůšky nebylo nic. Já radím nevěznit matky nikdy a ani na pár hodin, snad kromě přidávání matky v klícce či rámečku. Věznění matky je vždy nepřirozené a nemůže zůstat bez následků, které nejsou hned vidět.

Navíc ve videu vůbec neříká co jako dál? Jak vyzimuje ta včelstva? Mele cosi o 5 kilech krmení a nejspíš syntetického, se kterým obchoduje. Varuji každého, že syntetická krmiva jsou stejně těžce stravitelná jako melecitoza a synťáky také přeplňují výkalové vaky včel. Dávat vč na zimu synťáky je stejné jako je nechat na melecitoze. Když se v zimě nebudou moci několikrát proletět a vyprášit, uhynou na melecitoze i na syntetice. A jestli bude mírná zima nikdy nikdo neví předem.

Státní dozor nefunguje a fakt, že se něco prodává, neznamená, že to není závadné. Nakonec, stát neustále opakuje, že se o své lidi nehodlá starat a že je každý zodpovědný sám za sebe, že je svobodný a může se rozhodovat sám. Sice mi nikdo neumí odpovědět na co tedy vlastně občan takovýto (liberální) stát potřebuje, ale to už je nad rámec mého sdělení.

Aha, už chápu a mám za to, že vás vaše profesionalita a včelařské vzdělání (+ zdravý rozum) doslova uchránily od blamáže. Nedávno tu píšu, že pokusy s dvojí orientací stavby v jednom úle měly za následek až poloviční medný výnos proti kontrolní skupině. To považuji za fakt a tohle mi stačí dál v tom uvažování nepokračovat.

Taky jsem tu už psal o Petrově pokusu s KK nahoře po celou sezonu a kromě té dřiny za mnohem horší považuji fakt, že vč má tím pádem pořád “pocit” že má zásob dost a tak nemá nejdůležitější stimulaci k maximální snůškové aktivitě.

Sám dávám o rámek méně do jedenáctirámkového medníku, to ale nejsou větší rozestupy tak moc, jako 8 rámků v desetirámkovém prostoru. Navíc letos pořízené a vloni vyzkoušené “ořezávátko” = odvíčkovací stroj vyžaduje malinko ztluštělé plásty, jinak by polovinu víček neseříznul, byly by zapadlé pod rovinu danou loučkami.

Hřebeny jsou drahý nesmysl, neskutečné kurvítko, nedají se čistit bez demontáže. Nemají žádný smysl když se nekočuje a naše buzerační úřady tak zkomplikovaly kočování, že pochybuji, že by u nás někdo kočoval a byl ochotný idiocii veteriny a předpisů vyhovět. Navíc to při civilizovaném kočování není potřeba, ani mezerníky ani hřebeny. Roky jsem kočoval, v mednících byly rámky od oka dál od sebe a nikdy nedošlo k sesunutí rámků a jejich sražení, drží dokonale i bez hřebenů a nemusí se dotýkat mezerníky. Ono by i v tomto případě teoretikům bohatě stačilo si to vyzkoušet a odpadly by jim spousty blbostí, které dělají a nutí dělat začátečníky, ale i méně duševně zdatné pokročilé. A těch je, jak se ukzauje, už 100 let u nás většina.

Takže vám rozumím a vámi popsané školní pokusy ani dopadnout dobře nemohly, vycházely z nevyzkoušených, ryze teoretických úvah.

A jen upozorním na úvahy rozumu mdlého při teplé stavbě. Vysvětlil jsem bezpočtukrát, že česno uprostřed i u studené stavby je nesprávně umístěné a detailně jsem vysvětlil proč. Ale hloupě umístěné česno uprostřed včelstvo na studené stavbě přežije. Není to pro něj dobré a oslabuje ho to, ale přežije. Jestli se ale dá doprostřed česno u stavby teplé a míra je nižší než 30, pak včelstvo často uhyne na zásobách. I to jsem bezpočtupkrát vysvětlil.

Takže stačí nebýt tupec, u práce myslet a vzdělávat se a vč při TS uhynout nemůže ani na špatné = nízké míře a pro vč je pak TS lepší než SS. Tedy pro jeho rozvoj, celkovou kondici a hlavně pro jeho vyšší odolnost proti nejrůznějším neduhům. 

A tak je to tak, že hloupým vč hynou a chytrým, ochotným dát se poučit, ne. Ano, tak snadné to je. Protože je ale většina, jak se už roky přesvědčuji, rozumu mdlejšího, nemá to řešení.

Hm, popravdě, podle mě je škoda, že jste se nenechal ukecat. Teď bychom zase věděli o malinko víc…

Zateplený úl.

Bohužel i kvůli nestorovi českého včelařství Brennerovi (a dalším) se má obecně za to, že včelstvo potřebuje teplo. Tak, jak jsem to napsal, je to nepřesné a zavádějící a hned to uvedu na pravou míru. Včelstvo teplo opravdu potřebuje, nepotřebuije ale aby mu ho nějak vytvářel včelař. Naopak se po mojí celoživotní praxi 60 let ukazuje, že je nezateplený tenkostěnný úl lepší. Proč tomu tak je by bylo nad rámec tohoto sdělení, stačí si jen zafixovat, že zateplený úl, když včelstvu spíš vyloženě neškodí, je určitě zbytečný.

Kde se tedy vzalo zateplování úlů? A proč se pořád zateplené úly dělají a nabízejí? To je složitější a má dlouhý vývoj, pokusím se to stručně vysvětlit.

Od doby, co si včelaři přinesli včely ke svým obydlím, od doby klátů a košnic s divočinou, bral včelař med až zjara, doslova si bral až to, co včelstvu zbylo po úspěšném přezimování. Pak vzniklo rozběrné dílo a úly v dnešním smyslu slova. takéČech Hruška přinesl vynález medometu a najednou bylo možné brát včelám med ještě před zimou a bez totální destrukce poloviny včelího díla. Avšak aby včelstvo přežilo zimu, muselo dostat náhražku = cukr. Ten byl ale velmi drahý a tak se jím muselo maximálně šetřit, za války byl dokonce příděl na včelstvo pouhých 7 kg cukru. Jasné je, že vč vyrábí teplo z medu nebo cukru a tudíž nemohla nepřijít logika, že čím teplejší bude úl, tím méně bude potřeba nechat medu a nebo dodat drahého (nedostupný) cukru. Proto včelaři zateplovali úly. Z pošetilé představy, že ušetří na cukru.

Přišla moderní doba, kdy je cukr 8 ale 10x lacinější nežli med a rozhodně se cukrem šetřit nemusí, ale někteří z nevzdělanosti pořád věří na zateplené úly a obyčejně na ně neplatí žádné ROZUMNÉ argumenty. Přitom rozdíl izolovaného a tenkostěnného úlu za celý jarní rozvoj jsou asi 2 kila cukru a spíš méně.

Paralelně s tím bylo provedeno bezpočet vědeckých pokusů, nejznámnější jsou práce Američana Dr. Farrara po roce 1930, který prokázal, že včelstvo v zimě úl nevytápí. Z toho pak jasně vyplývá, že je tepelná izolace stěn úlu nesmyslně zbytečná. Uplynulo skoro 100 let, ale někteří (většina českých včelařů)…

Doslova tragikomické je, že si včelaři mysleli a mnozí, asi většina, stále myslí, že je možné vytopit nějaký prostor, kde jsou trvale otevřené dveře. Přesně takovým prostorem je vnitřek úlu.

Ještě smutnější (trapnější) je představa, že úl musí mít očka. Patrně aby včelám v zimě rozhodně teplo být ani nemohlo! Pošetilé? Hloupé? Ano, jistě, přesto to tak většina včelařů u svých úlů má a vyžaduje u úlů zakoupených. A většinou  vůbec nechtějí vědět nic o tom, že to je nesmysl a jedna z příčin mizerného stavu jejich včelstev, projevující se také třeba vyšší rojivostí, vyšší bodavostí, horším jarním rozvojem a také zimními úhyny.

Vrcholem stupidity je pak síto místo dna.

-------------------------

Žádný můj úl nemá očko, žádné, ani jediné a nikdy v roce, a ani v největších letních hicech. Nikdy.

Předloni mě prvně napadla myšlenka (inspiroval mě Tom4), zda je vlastně nutné letní česno velikosti asi 70-75 cm2, jaké jsem měl po dobu asi 40 let a začal jsem, spolu s několika kolegy zkoušet, jak malé česno včelstvu stačí. Ukázalo se, že česno velikosti 9 cm2 stačí a možná je dokonce lepší. Ovšem to je nutné ještě ověřit.

Po stejnou a spíš delší dobu nepřetržitě porovnávám úly zateplené různými materiály s úly tenkostěnnými. Nejlepší se jeví smrk v síle 20 mm. Sice se zdá, že hobrový úl se slámou mezi hobrovým ostěním je pro včely lepší, ale je bachratě neskladný, těžký a včely neustále hobru zevnitř vykusují a z venčí to ničí ptáci, že jeho malé výhody nestojí za trápení s ním a ani nestojí za vyšší výrobní náklady. Tenkostěnný úl - nástavek - je kromě vnějších nátěrů bezúdržbový a pokud je dobře vyrobený, je jeho životnost nejméně 40 let, mám ale nástavky staré 70 let. Ty jsou ale ze smrku síly 30 mm. Tím je tenkostěnný úl ze smrku bezkonkurenčně nejlepší.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Dovolím si v této souvislosti vysvětlit i absolutně prazákladní pojmy jako je Teplá Stavba = TS a Studená Stavba = SS.

S teplem tohle nemá nic společného a se stavbou (jak je “postavený” nebo vyrobený úl) vlastně také ne. Jde jen o asi hloupou představu předků, že rámky napříč k česnu zadržují v úle víc tepla = teplá stavba než rámky orientované jako pokračování mezirámkových uliček až ven. Tady se předkové domnívali, že vzduch proudí snáz a tudíž rychleji a že se tudíž vnitřek úlu víc ochlazuje a tak to nazvali stavbou studenou.  Přitom divoké včelstvo by samo stavělo (bez rámků) svoje plásty vždy úhlopříčně k česnu a tedy pod úhlem 45 stupňů, tedy ani na TS a ani na SS. 

---------------------------

Správné umístrění česna. 

Po celoživotním srovnávání mi jednozbačně vychází, že je pro včely lepší stavba teplá = TS. A to tvrdím navzdory tomu, že menjstrým tvrdí pravý opak a navzdory faktu, že všechny slovenské úly jsou na SS a dokonce že i Langstroth je na SS. Teplá stavba je pro včely prostě z většiny aspektů lepší.

Tady jistě narazím na zaryté liberály, kteří žijí v přesvědčení, že správně je to, co on každý jeden chce, bez ohledu na přirozenost či potřeby včelstva, obecně na přírodní zákonitosti.

Z výše uvedeného ale vyplývá, že ani TS a ani SS není úplně správně a pak z toho jednoznačně a bez výjimky vyplývá, že česno MUSÍ být umístěno v rohu úlu, což se nejvíc blíží přirozenému umístění plástů vůči česnu. 

Vyvstává pak otázka, ve kterém rohu ve smyslu pohledu včelaře stojícího za úlem. Je přitom lhostejné, zda jde o TS nebo SS, česno musí být vždy v levém předním rohu. Logicky pak když se na úl dívám zepředu, jeví se z tohoto pohledu česno v rohu pravém. Proč to tvrdím? Protože když vč dostane možnost volby, pak 9 z 10 vč (spíš 19 ze 20) si vybere česno jak tvrdím.

--------------------------

Doufám, že jsem vše sdělil jasně. V případě pochybností se kdokoli ptejte. Ano, jsem si vědom toho, že některá moje tvrzení jsou v přímém rozporu s mejnstrýmem a s tak zvanými odbornými publikacemi.

Velice  děkuju pane Goro za informace.

Vůbec mě nepřekvapuje co píšete, že Slováci jsou zase napřed v tom, že u vás nastává trend kombinovaného systému. Tvrdím, že ten nakonec převládne všude jako je to v celé Západní Evropě, ale i na Balkáně, ve Skandinávii a celém bývalém SSSR.

Za nejhorší považuju u nás německý vliv zadováků a vysvětlím, co se v Česku už obecně neví. Už jsem to psal několikrát, zopakuju historická fakta.

U nás se díky Adamcovi a pak Škvařilovi propagoval stropovák, a hlavně s oddělitelným dnem a tedy nástavkáč. Jenže se mu ještě neříkalo nástavkový úl, ale Amerikán. Tak nezývali jak úl s pevným tak oddělitelným dnem, ale přístupný horem.

Výroby úlů se ujala firma bří Švarců v Kolči, snažili se vyrábět hlavně stropováky. Ale těžce narazili na neskutečně stupidního českého včelaře, který nechtěl horem přístupné úly bez okýnek kupovat. I když Švarcové chápali a vědli o jednoznačných výhodách stropováků, museli vyrábět to, co chtěl včelař kupovat bez ohledu na to, že je to tupě zaostalé. Úl se vyráběl ve filiálce v Budči, dostal název úl Budečský = Budečák. 

Na uvedeném příkladu je jasné, že Klausova teze o všemocné ruce trhu, který vždy vše vyřeší nejlépe, je nepravdivá a že naopak je brzdou - na hloupých lidech se nemůže nechat aby rozhodli a určili trend správného vývoje. Mimochodem, tohoto faktu si už povšimli Platón  a Aristoteles - tvrdili, že to nemůže fungovat, ale dodnes se bez ohledu na objektivní skutečnost nechává na tak zvaném lidu aby určoval jak se bude žít.

Českému tupci nevadila desetinová produktivita práce a doslova mraky žihadel, ani těžký stres pro včely, hlavně, že se nemusel nic nového učit, nic chápat, nemusel při práci myslet a mohl jen jako cvičená opice dělat donekonečna pořád stejnou sérii pracných kejklů. Podobnost s dneškem a dnešním českým včelařem není rozhodně náhodná!!! Proto jsem na pseudoargument, že stejně to dělal už otec i děda, doslova alergický.

Jako kompromis vznikl úl univerzální, který měl pevné dno, byl horem přístupný, ale plodiště bylo pořád přístupné i zezadu. Medník by ale nedržel pohromadě když měl být snímatelný a tak ten už okýnko neměl. Včelaři pak postupně přicházeli na to, že je snazší medník sejmout a pracovat v univerzálu horem, než se peklovat prací jako v zadováku. To je třeba případ mého dětsvtí, kdy všichni v partě, kam patřili mí rodiče, měli univerzály, ale mí rodiče neměli žádné přátele, kteří by v univerzálu pracovali zadem a nikdo neměl klasický Budečák i když ten úl z nejméně 80% tehdy naprosto převládal. 

Můj otec, asi jako první z party, postavil několik úlů z hobry s oddělitelným dnem míry 39x30x11 a k němu medníky 39x14,4x11 a všechny nástavky byly jen o včelí mezeru vyšší než je výška rámku. VM tehdy byla stanovena na 6 mm. A tak například VN měl výšku 306 mm. Vlastně to byl moderní úl a 4 poslední polomedníky mám dodnes a dodnes fungují. Mám za to, že to táta vyrobil v roce 1957, všechno to pocházelo 1957-1961. Mezi horním a dolním rámem bylo ostění jak vně tak uvnitř z hobry a mezi stěnami byla kombajnová sláma. V ničem se nedaří včelám tak skvěle jako v tomto. Bohužel VN dosloužily, kvůli zimování trpěly víc, poslední 3 plodiska jsem vyhodil před 11 lety.

Ale to jsem odbočil ke své praxi a k tomu, jak a v čem mě předkové naučili včelařit. Nenapadlo by mě, že o 60 let později bude český včelař pořád stejně tupý a bude skoro zuřivě chtít jednu výšku nejblbější míry 24 v plodišti i v medníku. Od dob bří Švarců se vystřídalo 5 generací včelařů, na jejichž inteligenci se ale za 100 let v Česku nezměnilo vůbec nic. Slováci si celou tuhle b..árnu ušetřili. Jediné, co by mi na slovenském systému vadilo je SS. To je ale řešitelné boční uličkou. A rámek vysoký 27,5 je moc nízký a 17 moc vysoký. Pořád ale o tisíc % lepší, než Adamec. V Česku je, dle mého povědomí, stále 80% všech včelstev v Adamcích. 8% je už v Langstrothech, ale bohužel z 90% na míře 1/1 a tak Češi jen potvrzují moje tvrzení o nevalném IQ českého včelaře, které se za 100 let nijak nezměnilo.

Berlín = roviny, jiné klima, hlavně to se snažím říct já - že je nutné vždy vidět kdo v čem včelaří a co v daném kraji převládá. Trvám na tom, co jsem ve svém předchozím příspěvku napsal. Spousta včelařů, tvrdím, že většina, nevčelaří v tom, co je dobré, ale v tom, v čem začali a stali se doslova otroky úlu a metodiky pro ten úl.

Vyzkoušel jsem ledascos. Díky vzdělání a zkušenosti ale některé věci nebudu ani zkoušet, protože vím přesně proč.

Já to nedočetl, ale je mi to, díky zkušenosti, jasnější. Až zvíte co teď napíšu, taky vám docvakne.

Dolomity jsou hory a tak asi drsnější podnebí a tak je 12 rámků moc a tak mají jen 10.

Mají utkvělou představu, že jedině SS. Tím nemají zadek a předek a mají jen střed ve funkci předku + dva zadky a proto dvě BP. Tak to dopadá když se něco nedomyslí a patrně se jen kopíruje velkoprovozní metodika. Ta je vědomně blbá, ale primárně musí být přizpůsobena IQ námezdních dělníků a tak i když majitel ví, jak je to správně, s ohledem na lidský materiál, jaký má k dispozici, musí metodiku uzpůsobit podmínkám jaké má k dispozici. No a mnozí podnikatelé vzdělaní nejsou, oni mylsí, že nemusí, mají peníze a jen kopírují nějaký mejnstrým. Proto my a na východ od nás jsme včelařské velmoci a oni proti nám ubožáci. Když to opakovaně tvrdím, stačí mi věřit.

Pak to taky mohl přeložit hlupák, který nechápe, o co jde. Jestli používají standardní Dadant - Blatt, tedy to, co se vyrábí sériově a tudíž nejlevněji, a musí mít jen 10 rámků, protože hory a drsno, pak musí vyvložkovat dvanáctirámkový VN dvěma buchtami, protože IQ tykve dělníků a česno uprostřed. My inteligentnější ve střední Evropě bychom asi dali JEDNU buchtu dvojnásobné tloušky dozadu, ale oni prostě mají česno uprostřed a tak dvě buchty ke dvěma BP (tak chytrý je i Eurodadant). Co s tím nadělám? Snažil jsem se jim to vysvětlit, tedy Eurodadantistům a nešlo to, i když jejich guru je inženýr, co nadělám?

Kyseliny jsou Západním standardem, protože celkové IQ Západu je proti střední a východní Evropě nižší, nakonec i u nás většina odmítá tvrdou chemii, je to tak? Ano, liberálům, co se zhlíží v Západu, se tohle jistě nečte lehko a mají mě za de.ila a já to unesu. Prostě fakta hovoří a kecy nemaj cenu!

Takže Martine, je nutné udělat si celkový přehled a vidět vždy věci v nejširších souvislostech. Nahrál jste mi dokonale na názorný příklad, jak nějaká nesprávná idea podmíní cvelý sousled dalších a dalších nesmyslů. A je nutné umět najít prapříčinu a tou je to, že si méně zkušení (vzdělaní) myslí, že SS je lepší a že česno uprostřed je lepší. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Protože pak nějaký myslitel okopíruje česno uprostřed jako,u SS, ale dá rámky nateplo a pak mu vč unyne na zásobách. A přitom by stačilo tak málo. Vědět, že SS není lepší, naopak, pro včely (i pro včelaře - viz včelařova záda) je lepší TS. A stačilo by i negramotovi si jednou pro vždy zakázet česno uprostřed a je 90% problémů jednou pro vždy vyřešeno. Ale i takhle málo je pro většinu patrně tak vysoká škola, že to nepochopí a nebo nechtějí uposlechnout. Tak jo, co s tím naděláme? Každý svého štěstí strůjcem!!!!!

Nikdy jsem se nevyznal ve vašem systému, dal byste sem, prosím, co je jaká vaše (slovenská) míra? Na kolik rámků a podobně.

Za sebe se mi jeví míra vysoká 22 jako dávno překonaný nesmysl, vhodný asi pro jinou včelu v úplně jiné době. Třeba, kde v Německu se dodnes udržel? V rovinách Saska, kolem Berlína severu Německy a nebo snad v kpcích Švarcvaldu a nebo v horách mezi Bavorskem a Tyroly? Kde se užívá? Jaké zdroje včelí pastvy tam převládají, jaké snůšky, z čeho? A včelaří v něm Němci do dneška? Není to jako u Slováků s A? 

Pro NN systém je to moc vysoký rámek = 22 cm, obecně se soudí, že max výška vhodná pro NN systém je 17 a tak už Lang 18,5 je špatně. 

Pro kombinovaný systém VN a NN je to taky ničemné, ničemná je česká čtyřiadvacítka, jen problémy a ani jedna výhoda. Úplně nejhorší je včelařit jen s “vysokými” nástavky míry 24, ale i Lang 1/1 = 23,2 cm a tudíž L 1/1 neřeší nic a nedokázal jsem pochopit duševnní pochody někoho, kdo zavrhne Aadamce = 39x24 a pořídí si L 1/1. Pak Zander (a nebo tedy A) je ještě ničemnější než Adamec nebo L 1/1 a jak jasně píšete, nikdo na Slovensku A nepoužívá, čímž je řečeno naprosto vše.

Ale abych byl správně pochopen. Mnozí neumí porovnávat, taky ani nemůžou když se otrocky drží jedné míry a nezkoušejí. Pak nevědí, že je něco lepší. Ono je sice možné včelařit i v klátu bez rámků, ale za jakou cenu, jak pracně, jak neergonomicky = tedy s jakými následky na zdraví včelaře? + další a další aspekty.

Přece když o něčem uvažuju, kladu si otázky, co od daného systému chci, co by měl umět a co na kterém může být špatné, ničemné, zbytečné, pracnější a tak dále. A naopak, když si něco nepořídím a zvolím něco jiného, tak prazákladní otázka je (nebo by měla být) PROČ? Co získám? Jaké výhody a nebo čemu se budu moci díky své volbě vyhnout?

Třeba kyselinami a naleptáním orgánů čichu = tykadel?

Berte. Dál jim a jejich včelám v dalším roce už ubližovat nebudete.

Odpověď vás obou perfektně vystihuje co mám na mysli a vnáší do mojí představy širší souvislosti, díky. Jen jsem to od pana doktora pochopil tak, že to nejspíš není mikrobiální a už vůbec geneticky fixované ani geneticky zafixovatelné. Kdyby to bylo jen na bázi mikrobů, stačily by “infikované” plásty, zásoby, úl, rámky atd. Zdá se, že to musí být živé včely v dostatečném počtu, tedy pár včel nebo desítek nejspíš nestačí. Tedy jak píše BG, jakési “učení”. To se mi zdá být pojem výstižnější než chlebkvásek.

Pro mě je důležité, že se mi konečně vysvětluje aspoň z části ta záhada bezúhynového včelařaní.

A jednomu kolegovi i s metodou Blaník padla část vč právě v roce experimentů s úplným nebo částečným vynecháním jakékoli léčby. Mě nepadlo nic, jemu část. Pak jsme přišli na to, že padlo jen to, co nepocházelo odě mě. Přesněji, co padlo, nepocházelo ode mě a vydržely i včely odjinud než ode mě, ale všechna uhynulá vč byla cizí. Původně “moje” neuhynulo žádné. Z toho vyplývá, že je chytré vrátit se k běžné praxi předků a to bylo podněcování včelstev (knižní jarní vyrovnávání síly včelstev) vzájemným zaměňováním líhnoucího se plodu i se včelami a časté posilování i jen mírně zaostávajících brigádou. Taky funguje záměna matek jako podněcování, ale to jsem nikdy nedělal a ani si to nepamatuju z praxe rodičů.

Psal jsme tu, že Petr si zabil vše tehdy 8 vč KM v v zaručeně dokonalých Německých odpařovačích a že jsem mu dva roky po sobě dal včely jiné když stejnou kravinu se stejnou kyselinou ve stejných drahých odpařovačích sveřepě udělal i další rok. Tudíž má včely moje.

A jen připodotknu. Neznám rabovky a od doby, kdy Petr přešel do nejmenšího detailu na metodu i úl Baník a vynechal kyseliny, nezná je též. Od něj přebírá u nich ve vsi a okolí mojí metodu řada dalších včelařů a dostávám zprávy, že už neznají rabovku a přestala jim úplně hynout včelstva. Kdybych neměl tuto zpětnou vazbu, nepropagoval bych nepoužití kyselin tak vehementně. Já to připisuju ani ne tak Blaníku, jako absenci kyselin v jakékoli podobě. Jen metodika Blaník a i úl Blaník pro omezování VD a hlavně virů funguje nejlépe a dá se říci, že samočinně. A ještě přesnější by bylo poctivě říct, že je to spíš systém Dadant, tedy velké rámky pro plod a malé pro med a TLumič. Blaník je přece jen na české poměry a české národní míry upravený systém Dadant. 

Takže zopakuju, nic jsem nevymyslel a nevynalezl. Jen jsem přišel na to, jak a v čem to funguje nejlíp a nejsáz.

Možná si někdo vybaví a dohledá si tu jak popisuju co nečasnější přidávání M hned na konci květu jívy. Vybaví si, že jakmile je M v jednom vč postavená a nejlépe zakladená (v asi polvině jsou už larvičky), jde i se včelami do prostřed hnízda sousedního vč. Tím u mě dojde určitě každý rok, k, když ne 100% předávání kojiček ze včelstva do včelstva, tak polovičnímu určitě a v dalším roce se to těm 100% už bude blížit určitě. 

Toto je další informace, mnou nijak nedokázaná, ale přesto vysvětlující můj dosavadní úspěch v bezúhynech, kterou se nikde jinde než u mě nejde dozvědět. 

V tomto jsem určitě první, kdo to formuloval a pojmenoval s tvrzením, že stačí do nejmenšího detailu napodobit Blaník i Blaník a výsledek se dostaví každému. A tvrdím, že důsledným okopírováním Blaníku se dá stejného výsledku dosáhnout jak u míry 39x24, tak i B nebo Optimalu s použitím VN a NN a musí to jít i s Langstrothem 1/1 (lépe Jumbo) + nějaký jeho NN, podle mě nejlépe nejmenší a nebo 159 mm.

Obávám se, že ani vy jste to nepochopiloa správně. Příklad infikace nějakými mikroby, v případě chlebkvásku kvasinkami, nebyla, jak vidím, šťastná. Evokuje, že je schopnost včel produkovat nějakou látku báze mikrobiální. Já to ale u včel pochopil právě jinak, spíš bych si to “něco” představoval jako komplex enzymů nebo ještě něco jiného. Jako že to “něco” mohou produkovat každné kojičky, včelí kojičky, abych byl správně pochopen. A jde jen o nastartování patrně latentního (spící) mechnizmu.

Takže kvasinky chlebového kvásku jsem myslel pouze jako PŘÍKLAD jakéhosi naočkování, nikoli však mikroby!

Rád bych upozornil, že podobné je to s pojmem vakcinace = očkování. Latinský název je od krav a ne od očkování. To proto, že dojičky krav nikdy nedostaly pravé neštovice a přišlo se na to, že jsou samočinně a naprosto bezděčně “kraveny” dobytčími neštovicemi, které v tělech (organismech) dojiček vytvořily stejnou imunitu - protilátky, jako neštovice pravé. A nám to zní podivně, když se to jmenuje tak divně = očkované - doslova nakravené = vakcinované. Od slova vaccae = krávy (plurál).

Abych nebyl podezříván ze zavádění, v češtině pro latentní nemáme jednoslovný výraz a patrně proto se užívá slovo latinské.

Takže se domnívám, že léčebné metodě tradiční čínské medicíny se to nepodobrá už vůbec. Mimochodem, stejně byl léčen i rakouský špatný malíř (internet nemá rád jeho příjmení). Jen jemu to nedávali jako roztok = výluh exkrementů mladých chlapců, ale byl to extrakt ze stolice zdravého Německého sedláka, podávaný v kapslích. A fungovalo to. Což je pro nás podivné a nechutné, ale dokonale funkční, jak později věda dokázala.

Protože současná věda neobjasňuje potřebné věci, je to opět jen na nás a tak já a asi ani Dr. Marx neumíme správně pojmenovat popsaný jev a neznáme jeho bazální princip. Víme jen, že se to přenáší v původním článku popsaným mechanizmem.

Anonymní:

Tu pilu mám taky a nepoužívám, možná kdybych ji repasoval. Dělá to větší rambajs než řeže, stúl je také malý a je problém s fošnou, když chci ořezat kraje tak nezvládá a celá se naklání. Ale přišel jsem na chuť maflu který se upne na desku, to je všestranný pomocník, řeže precizně a da se nastavit hloubka i sklon řezu. Jsem na zahradě se synem chce nekdo ještě neco vidět? 🙂 

Začínám si připadat jako v psychiatrické léčebně. Na tom šidítku snad lze sámovat fošny? A jen magor chce sámovat fošny i na té hobby pile, co já doporučil, protože na to není určená. 

Mafl řve kvůli komutátorovému motoru a nemá dostatečný výkon. Ale kdo chce kam, věřte si bláznům, nemám na tohle nervy, patrně mě chcete jen dráždit jen předstíranou tupostí. Jen nechápu motiv, snad jen ta psychiatrická příčina by to vysvětlovala.

Už si vybavuju proč jsem se s vámi nerozešel právě v dobrém. Já umím komunikovat jen s lidmi, kteří uvažují předvídatelně v aspoň minimálně logickém rámci. Napříště se vám vyhnu.

goro:

Jirku Marxa si neskonale vážim a sledujem jeho snahu o priblíženie sa potrebám včiel pri ich chove so záujmom a nadšením…. Ten faktor zvyšovania imunity včelstiev cez mladušky, ktoré pozitivne “naočkujú” larvy pri krmení ma zaujal,ale chýbajú mi dostatočné vedomosti o tom či je to možné a ako to že sa odolnosť proti vírom dokáže takýmto spôsobom preniesť… teoretizovať a “variť z vody” si netrúfam…

   ak by to malo fungovať tak potom posilňovanie imunity včelstiev pomocou mladušiek, ktoré túto schopnosť majú by sa javilo ako cesta ale má to skutočne svoje riziká…..

… osobne by som však videl ako možnú cestu  prenášať niečo také “zatrubčením ” včelnice a okolia, teda riadeným rozchovávaním trubcov z rodín, ktoré takúto schopnosť majú …

Obávám se, že tady jste to nepochopil. Nejde o přenášení vlastnosti přes trubce. Upéct chleba pomocí tovaryšů, kteří doma viděli jak se dělá chleba, nejde, i když jsou geneticky s rodiči, co chleba umí, spjati.

Tak zopakuju podstatné a hlavně co mi sdělil MUDr. Marx.

Kojičky NĚKTERÝCH vč mají schopnost produkovat spolu se svou krmnou kašičkou jakousi substanci, která po požití larvou včely (ne trubce, stále je řeč o kojičkách) přenese na tu larvu schopnost tvořit stejnou substanci. Nejde tedy o přenos genetický, ale přenos mechanicky biologický. To znamená, že MUSÍ dojít k požití zvláštní látky larvou včely a teprve včela vylíhlá z takto nakrmené larvy nese schopnost tvorby stejné látky. Přece proto jsem to nazval princip chlebového kvásku, protože nestačí mouce a vodě ukázat kvásek a nestačí ani to, že je mouka z geneticky stejné pšenice a i voda je stejná. Mouka a voda se musí chlebovým kváskem naočkovat. Pak už v těstě samy vznikají další a další kvasinky.

Tvrdím, že tento poznatek, získaný od Dr Martxe, je naprosto stěžejní a bohužel dokonale zapadnul. Nevím já a neví asi ani Marx jak přesně to funguje. Jsme obětmi doby, kdy vše chceme mít zdůvodněné, zvážené, změřené, kvantifikované a přiotom je na světě spousta nehnotných a dokonce abstraktních “věcí”, které jsou a nikdo to nemůže zpochybnit a přitom je nelze změřit, zvážit, kvantifikovat. Může někdo říct, kolik váží láska? Zač je kilo nenávisti? A jde nenávist vůbec zvážit? No, nejde, znamená to tedy, že nenávist neexistuje?

Proto já přijímám efekt kvásku u svých včel jako dokonalé vysvětlení záhady, která spočívá v tom, že mám zdravé včely bez úhynů a současně tím, že neumíme zvědět jak to vlastně funguje, se nezříkám ten efekt v maximální míře využívat. Ano, kdybych byl neseriozní o Marxovi se nezmíním a budu tvrdit, že jsem geniální vynálezce. Jako ten, jak má varroaodolné včely, ale jen u něj na zahradě a když to nikdo jiný nevidí.

Takže se pokouším vrátit na výsluní zájmu právě tohle, co jsem dal a už je v pěně bezobsažných plků zapomenuto a jede se ve špatně vyjetých kolejích dál a dál. A nebo lidi třeba nechtějí mít zdravě vitální včelstva bez úhynů, protože nad čím by pak donekonečna plkali a co by stále řešili?

Mnozí jste tohle tady četli, jistě moudře pokývali hlavami, že na tom jistě něco je. Ale kdo z vás pro to a hlavně co udělal, aby měl podobně vitální včely?

Javali, mě je úplně jedno co a jak děláte, je to váš boj. Já se jen celoživotně snažím varovat lidi před blbostmi. 200 rámků? Jo, kdybyste napsal že 10.000... 

A je mi nepříjemné, že jednou píšete jako anonym a jindy pod nickem. To je dost zvláštní povaha, na můj vkus. Kdo lže musí si pamatovat co lže a stejně tak je potřeba když píšete jako anonym, nezapomínat co jste dal jako anonym a co jmenovitě. Nejjednodušší je nikdy nelhat a nikdy nic nekamuflovat a nepředstírat. Ale i to je váš boj. Neznám vás a jaký kdo je můžu usuzovat jen ze způsobu jak se tu kdo prezentuje.

I jen pila, kterou mám já, je pomalá a i když jsem důchodce, často se snad vyplatí rámky koupit než se s tím crcat sám na nevhodném stroji, pomalu, nezáživně, nudně a vlastně dost nebezpečně. Ano, mladí trpí představou, že život nikdy neskončí a nesmyslně plýtvají časem a často i zdravím. 

Na ničem menším bych já rámky a ani nic jiného nedělal. V popisku je azbuka a to mi připomnělo následující. Za komančů, kdy se nedalo nic kloudného sehnat (ani nekloudného) mi švagr sehnal sovětskou blbost, dokonce to hoblovalo válečkem asi 10 cm širokým. Bože to byla kravina!!! Stálo to tehdy asi 1.200 Kčs, což je dnešních asi 18.000 Kč a byl jsem rád, když jsem to po dvou minutách vyzkoušení s prodělkem prodal. Podařilo se mi toho zbavit za 800 a dodnes si vyčítám prodej s vědomím, že to bylo úplně k ničemu.