1-13 správně, 19 a 20 bych raději podélně rozříznul a slepil tak, jak byla, ale špatně vidím poslední prkna, zdá se, že jsou správně.
Nejde mi to zvětšit, nevidím čísla. Na třetím obrázku je špatně vše co má duši, to se nesmí použít. Jedině tak, že se to podélně rozřízne a zase slepí jak bylo, musí se to ale v té duši (těsně kolem ní) rozříznout. Prkno obr 3 druhé odspoda a 1,4 a 5 odzhora rozhodně říznout a slepit. Dál vysvětlím, že lepší by bylo to rozřezat všechno.
Ale!!!! Mám za to, je mi podezřelé, že jsou všechna prkna stejně široká, že už je to připravené na šířku. Ale takhle se to prostě nedělá, protože to, co je nutné říznout, pak po slepení už tu šířku nedá!
Takže jednou pro vždy vrýt do pěměti: (píšu to snad podesáté!!!)
Potřebuju prkno například 16 cm a mám prkno 16 cm. Ale je nutné ho raději prostředkem říznout a zase slepit, klidně ty dvě půlky co dřív byly jedno prkno. Akorát když jsem hňup a nařezal jsem si to na 16, po rozříznutí a slepení to už 16 nedá…
Strana, která byla v kmeni k duši (dovnitř stromu) je pravá, ta, co byla ven z kmene je levá. Protože u úlu na tom nezáleží - a šetříme maximálně materiálem, klidně může mít některé prkno před slepením i malou oblinu až do asi půlky síly. Tedy jestli mám před ohoblováním coulku, - po uschnutí to oboustranně phpoblovat 20 mm nedá, pak musí být pěkná venkovní, tedy pravá strana. Některé prkno bude zpola neohoblované, některé vůbec a jiné to nějak dá, ale to je uvnitř nástavku, včelám to nevadí a může to tak být. Naopak ven to musí být pěkné - to je méně důležitý důvod. Hlavně ale to musí být co nejhladší aby po tom stékala voda a netrpělo to tolik povětrností. Taky je dříví blíž ke středu kmene kvalitnější a ven z kmene méně kvalitní a tudíž to je druhý důvod proč to musí být uvnitř nástavku. Pak taky vnější (levé) dříví bere víc vodu než pravé = středové, prostě méně pracuje.
Ještě si něco ujasněme. Ono ještě existuje boční dříví a to je právě to dříví, co bylo ve stromě blíž k povrchu. Polopatě. Na pile odříznou krajiny = obliny. Pak odříznou 1-2 boční prkna z každé strany klády a celý kus rozříznou prostředkem. Teprve to, co zbylo, je dříví kvalitní, z něj se dělají fošny a z těch se pak dělá například nábytek. Proto jsou fošny zdánlivě neúměrně drahé.
Vy ukazujete zvětšiny boční dříví a pak dříví sice středové, ale s duší. Obojí je považováno za nekvalitní. Ale je to právě to dříví vhodné na úly, bývá lacinější (někdy výrazně). Z drahého hyperkvaitního to umí každej vejr, umět zužitkovat “poloodpad” jen někdo. Chce u toho myslet.
Nástavek má mít v čisté míře 158 mm. Mám prkna 16 cm a to je skoro málo. Je lepší prkna osámovat jak které vydá. Klidně i s malinlkou oblinou. Nic nikdo nezkazí když úplně všechna prkna prostředkem rozřízne a pak je slepí, a nemusí to být to jedno prkno, prostě se to nařeže na relativně úzké pruhy a ty se slepí a vytvoří se tím tak zvaná spárovka. Mám tedy prkna různě široká a vím, kde pak spárovku +- asi 20 mm rozříznu na jednotilvé stěny nástavku a při lepení spárovky je už skládám tak, aby mi prkno nevyšlo tak, že je spára třeba 10 nebo méně mm od kraje. Já si hlídám aby to bylo vždy asi 20-25 mm. Dé ále =éíšu o mladých truhlářích. Nyní je učí spárovku skládat tak, že prostřídávají levou a pravou. Ale na úly MUSÍ být vše sloepené s jednou orientací, jak se to prostřídá - koupená spárovka, asi to nevydrží.
Pokud není jasné, co jsem právě napsal, nestyďte se zeptat.
-------------------
Příklad:
Mám fošny silné 40 mm. Zhoblovat je na 20 mm by sice šlo, to by ale udělal jen idiot. Je to ničemná míra fošny (na úly se stěnou 20 mm) a na co je budu chtít jsem měl myslet, když jsem je dával řezat, když materiál kupouju, nekoupím si čtyřky = tedy fošny tlusté 40 mm. Když si dám řezat, dám to nařezat na 27-28 mm, na rámky pak na 28 a raději 29-30 l když má vyjít 25 čistých. Jestli chci pleckaté rámky, musím mít už drahé fošny. Aleto jsem odbočil.
Jestli ale fošny 40 mm mám, nařežu je na lajsny cca 24 mm, ohobluju hrany a slepím z nich spárovku (pravá ven) přesněji, spárovka musí mít líc a rub a musím jí skládat aby byla potom líc bez vady. Po slepení to protáhnu na požadovaných 20 mm s tím, že na líci záleží a případná nepřesnost bude na rubu = uvnitř nástavku. Teprve potom se to rozřeže na požadovanou šířku. A musím myslet, že se to ještě “olízne” hoblovkou.
Polopatě. Většina protahovaček je nejméně 40 cm. Pak si připaravím spárovky široké asi 330 mm, lépe tak 335 mm. Mám prkna řekněme 12 cm. Musím je před lepením ohranit, samosebou stačí ty hrany, které přijdou slepit. Jako krajní dám bezproblémová prkna, doprostřed třeba prkno s duší, které vím, že ho stejně nesmím dát v celku, ale musím středem říznout. No a když to pak rozmítám, spárovku asi 340-350 mm, která vyšla z hrubých třech dvanáctek, rozmítnu napůl.
Ale lepší je udělat spárovku širší, třeba aby dala 4 nebo klidně 6 desek = stěn nástavku. Když to nevleze do hoblovky, OK, rozřeže se to (s rezervou) na desky užší, třeba aby daly dvě šířky a pak to protáhnu.
Bylo by nejlepší, - tady nemůžu nikoho vyučit truhlářem, navštívit nějakého truhláře, ale raději nějakého dědka, mladí toho moc neumí. Ty madé naučili dělat nábytek (hlavně je naučili dělat na moderních mašinách a rukama toho moc neumí). Prostě věci do interiérů a ne úly, které stojí celou dobu venku, pršní na ně, jindy vyprahnou na slunci, někdy zmrznou, někdy zmrznou nacucané, jindy zmrznou suché, nebo jiná kombinace vlivů, které v interiéru nikdy nemůžou nastat. Proto říkám, že je nutné se radit s někým, kdo ještě umí dělat věci určené do deště ve smyslu do nepohody, tedy věci, co jsou po převážnou dobu své životnosti venku.
Opakuju, kdo předešlé nechápe, ptejte se.
A vy Martine, mám za to, že nemáte smysl pro humor. Ale zakončím vtipem mého mládí:
Učeň hlásí mistrovi: "Pane mistr, nevim, jak je to možný - třikrát sem to uříz a furt je to krátký".
A tak není dobré nařezat na šířku prkna a pak se ptát…
Na výkres jsem se podíval až po napsání článku. Vlastně je to tam všechno, jen jsme nikdy neříkali radiální a tangenciální, funkce úhlů nám byly v drtivé většině úplně ukradený. My měli pravou a levou stranu prkna…
A výrobky starých machrů slouží desetiletí.