Příspěvky uživatele

Ano, je třeba říct, že se propagovalo, v dřevních začátcích inseminek Kraněk, že díky nepřirozenému oplodnění = inseminaci byly inseminky samy mizerné, ale že jen nesou geny, které se projeví až u dcer F1. Pak ale nastala doba - patrně byla inseminace zvládnutá lépe, že se vlastnosti projevovaly už u samotných insemninek.

Já se ale nepřemluvím, jak nevidím dobré vlastnosti u výchozího materiálu, můžu vědět stokrát jak to, asi, je, nebo být může, ale prostě se nepřemluvím.

Není to tak úplně pravda.

Náš známý, který mě vypek (nechci ho jmenovat), měl poslední BF (má dar se všude rozhádat) z nějaké oplozovačky v Německu, ne tedy inseminky a ty se rojily jak vo život a medovici nenosily vůbec. Ono totiž jde o to jaká BF to je. Musel jsme hledat jiný zdroj a našel, ale jsem zklamaný. Třeba ta moje inseminka BF je nijaká, je tak mizerná, zjara nešla do síly a nešla do dsíly ani v druhé snůšce, že jsem od ní nechoval. Petr to samé. Tudíž zdroj BF nemám, moc se mi tam, odkud jsem je vloni sehnal, už nechce.

Možná nejsou plodiště ulitá melecitozou. Já pořád nevím, neměl jsem odvahu do včel jít dokud se mi záda nezahojí.

I kdyby byla plodiště = VN plná melecitozy, cukr tam dostaneme. Přede dvěma lety jsem dokonale ulil několik vč, myslel jsem si, že přestanou brát cukr když budou plné. Nepřestaly a na vysokých rámcích neměly volné buňky. Ale díky tomu, že jsem mezi VN a TL stčil KK, bylo po problému. Jen jsem v KK plné zásobní z prostředka dal na kraje a doprostřed poloplné rámky. Tudíž zasedly v NN. Pravda, nebyl to melecitozní rok. Ale je jisté, že i kdyby melecitoza ulila plodiště = VN, umíme si poradit.

Pro začátečníky polopaticky. Pod melecitozní, ale i medovicový med bez melecitozy (na něm zimují také špatně) musíme dostat asi 4-5 cm věnce cukru. To na přežití zimy, když nebudou plodovat, stačí i supersilnému vč. No a když je ulité plodiště medovicí a dole je jen prostor na zasenutí chumáče, dokrmením cukrem toto sezení ulejeme. Jak vysvětluju výš, Blaník to umí vyřešit. Nevím zda by to stejně fungovalo s podsaszeným VN. S NN to funguje.

Ono by to spíš patřilo do vlákna o tom jak dělat správně oddělek, jak předcházet rabovce, jak nemít ztráty matek při oplozování a dalších detailech, na kterých ale stojí a padá bezúhynové včelaření.

Pořád se to opisuje, tak zvaní odborníci pořád radí ten nesmysl o umístěšní česen na různé strany a podobně. Přitom to stačí zkusit a každý by zjistil, že to jsou zbytečné nesmysly. Taky jsem tomu dlouho věřil a kejkle s česny do roští a narůzné strany dělal. Až jsem jednou přišel k Petrovi, který dal oddělky pod kozy úlů kmenových včelstev. Na otázku proč to dělá tak špatně mi vyvsvětlil, že má ve včelínku jen pár míst a nechce dávat oddělky různě po pozemku, že je chce mít pohromadě. Divil jsem se a sepsul ho, že to je špatně, že matky z orientačních a snubních proletů budou muset koridorem včel kmenových, vylétajících za pastvou i těch vracejících. A to je neproniknutelná stěna, která nemůže matky a ostatní včely z oddělku nestrhávat. Jak tvrdili páni chytří.

Tehdy, je to teprve tak deset let, jsem se přesvědčil, že se matka neztratila ani jediná a že proud včel mohutných včelstev nic nestrhává, protože oddělky nijak nezeslábly a matky se oplodnily všěechny čtyři. Nemohl jsem tomu uvěřit a začal to dělat podobně a ejlhle, všechna tvrzení na slovo vzatých “odborníků” jsou nesmysly a když se dodrží ostatní zásady, v umístění oddělků a směru česen to nespočívá. To je skvělé vědět, já na rozdíl od Dolských a jiných odborně vysoce vzdělaných odborníků všechno zkouším a když někdo udělá nesmysl, co se dělat nemá, zajímám se jak to dopadlo. Takto jsem odhalil už mnoho “vysoce odborných” blbostí.

No a vy jste mě pobavila tím, jak bezelstně mi jakoby oponujete a přitom jste naopak potvrdila, že když se dají včely dost daleko, nevrátí se na původní místo. No a protože ne každý má možnost dalšího stanoviště, což je samosebou nejlepší, a nebo se někomu prostě nechce oddělky někam vozit a pak zase nazpátek a taky je dobré dát odd tam, kde chci aby stálo nové včelstvo, vzešlé z toho oddělku, pak je dobrá finta s opřenými stvoly travin, které samy zvadnou a padnou. To je dobré vědět třeba pro víkendové včelaře. A množárna měla ještě tu další funkci, že se v ní vyzimovaly dvě vč vedle sebe a spojila se v pravý čas na jaře.

A já si dokonce myslím, že dávat česna někam nesmyslným směrem, kam včely přirozeně nevyletují, je naopak právě příčinou ztrát matek. Matka má vyvinutou orientaci dostatečně, důkazem je, že tu včela je mnohem déle než člověk. A které matce by to vadilo, je potřeba aby se ztratila = má špatné geny, že se neumí vracet přesně tam, na několik cm přesně, odkud vyletěla. Já to dovedl tak daleko (zase kecám, ne já, vysvětlím), že když dám dva odd do přepaženého nástavku, pak mají česna těsně vedle sebe a žádný problém. Domyslete všichni co jste právě dočetli, přece potřebujeme včely, které mají dokonalou orientaci zafixovanou v genech a je naopak žádoucí aby nepřežilo nic, co má v sadě genů nějakou chybu.

A jak je to s tím, že jsem to já vymyslel? Vlastně nevymyslel. Existuje, dnes dokonale zapomenutá množárna. To je velký (dlouhý) úl s plodištěm na asi 24 rámků, já to viděl na míru 39x30 u jednoho kolegy mých rodičů. Každé 3 rámky byly oddělenené tenkou sololitovou (to byl na zač šedesátek nový materiál) přepážkou v drážce vyfrézované ve vnitřní stěně úlu a tak to bylo na oplodnění 8 matek v osmi oddělkách po 3 rámcích. No a tohle rozhodně nemohlo mít mít čena na všechny světové strany. Mělo to ale česna ob jedno dopředu a do zadu. Původně. Včelař ale dělal česna jen jedním směrem, usoudil, že je to zbytečná komplikace, že sousední česna ob jedno už nemůžou hrát tak strašně důležitou roli a taky množárna pak musela stát nikoli u nějaké stěny, plotu či okraje pozemku, ale v prostoru. Ale hlavně, tehdy u nás chovaná včela tmavá, pokřížená Vlaškou a snad i sršní a potkanem byla tak agresivní, že se u toho monstra nedalo pracovat a stát v letové dráze poloviny včelstvíček a tak ten pán česna na opačnou stranu zrušil s tím, že to musel vymyslet nějaký vejr, co to asi vůbec nevyzkoušel a jen teoreticky od stolu vymyslel a navrhnul. A tím zjistil, že česna vzdálená od sebe asi 8-9 cm nehrají žádnou roli. No a tohle mě stačí vidět a slyšet vysvětlení, proč dotyčný nerespektoval vědce a víc já nepotřebuju. A když to jde v mnnožárně, proč ne u dvou odd v jednom nástavku a proč by to jako nemělo jít třeba u deseti plemenáčů těsně vedle sebe?

No a tady je hned zase další souvislost, protože (a tím jsou moje texty asi moc košaté a mladí, co chápou jen ANO / NE se v nich ztrácejí) hned vysvětlím proč tak dokonale vím, že na Podblanicku nebude nikdy ležan fungovat. Totiž. Matky se z množárny braly ob jednu a osiřelé včelstvíčko se spojilo se sousedním jenom povytažením přepážky o centimetr a za dva dny se přepážka odstranila. To samé kde se matka například ztratila. No a pak v tom zůstal poslední superoddělek a pan včelař v tom vyzimoval poslední matku se včelami ze všech oddělků. Tehdy se blbnulo s dvouvčelstevním včelařením,. protože kříženka před Kraňkou nebyla plodná a nebyla schopná narůst do jarní snůšky na smysluplný počet létavek tak, aby mohla jarní snůšku využít. Tak se zjara spojila dvě včelstva likvidací jedné matky. Bylo dobré mít ta dvě vč přes zimu v jednom úle.

A další souvislost. Proto když někdo, vždy je to mladý nebo začínající neumětel, romanticky sní o nějaké jiné, exotické včele a myslí, že by tím očůral nutnost si nastudovat odbornou literaturu, je pak zklamaný. Takovému radím prodat včely a jít navždy od toho! Každá jiná včela kromě K a BF je jen horší a nebude schopná jarního raketového startu a v jeho důsledku plného využití jarní snůšky. No a tak dvoumatečné včelaření skončilo definitivně v propadlišti dějin, protože dobrou Kraňku je spíš problém udržet úle aby se nevyrojila, protože její start je skutečně tak rychlý, že to pro víkendového včelaře začátečníka bývá problém.

Ale zpátky k ležanu. K němu mě v mládí vedla stejná romantika jako k jiné včele a tak jsem hltal zkušensoti s množárnoui toho pána. A tehdy jsem se dozvěděl, že kromě blbé práce na jednu ruku dlouhou, protože zezadu na stejné ruce (teplá stavba) se na to nedá dosáhnout, v ležanu sice včely jde chovat, ale ony bestie nechtějí dozadu nic nosit a nebo je nutné je za cenu mnohonásobně větší pracnosti k využívání zadku úlu nutit. Jenže ony se často raději vyrojily než by prostorově expandovaly vodorovně, jejich přirozenější (za miliony let vyzkoušený) směr je vertikální a ne vodorovný. A tak dotyčný pán sice v množárně = ležanu včely měl několik roků, ale bez jediné výjimky vždy s mizerným výsledkem.

To nakonec potvrzuje i Tom4. Já ho varoval, když jsme se seztnámili, že to tady fungovat nebude a pak jsme se o tom nebavili a on tady na CHZ někdy minulý týden potvrdil moje tvrzení o ležanu na většině území ČR - vysočiny a hory - v plném rozsahu. Tím netvrdím, že to nejde, jde, ale za cenu málo, ne méně, ale nepatrného množství medu (navíc s výluhem výkalů plodu) za cenu nejméně 3x větší pracnosti. A tak odhaduji, že celková nefektivita proti správnému nástavkáči v systému dadant je asi 10x. Já vyzkoušel spousty b.bostí, hlavně z odborného časopisu Včelařství - nic jiného za komančů nebylo, pak Překlady, ale ty byly ZAHRANIČNÍ!!!! Na svojí obranu podotýkám, že ne vždy to byly očividné nesmysly a že to teoretikové měli krásně zdůvodněné s jen nepatrnou vadou na kráse, že to nefungovalo vůbec a nebo špatně.

Takže. Dávat česna oddělků na různé strany, nedej Bože do roští a jiné kejkle, si může každý ušetřit když využije dokonale popsanou fintu s umístěním trávy těsně před česna.

Ještě přidám úsměvné nepochopení. Jednou jsem přišel k jednomu dovedovi a on si málem uduslil včelstva. Ucpal jim česna jemnou trávou. Když jsem se podivil jak toho dobrého muže mohla taková kra.ina napadnout, odvětil ten dobrý muž, že se v odborné literatuřejasně píše, že se na česno musí dát tráva. Tak zvaní vědci se ale nenamáhali detailně vysvětlil JAK a JAKÁ tráva se musí použít. Tak jsem ten vysvětlovací deficit tak zvaných odborníků po víc jak 50 letech vysvětlil já. Věřím že tak podrobně, že teď už může chybu udělat jen majitel subtilního myšlení. Ale potřeboval k tomu nutně dvě věci, musel to přečíst celé a hlavně to musí POCHOPIT. Zdá se mi, že zejména druhá podmínka je pro hlavně mladé kolegy splnitelná stále obtížněji.

Nesmysl. Je mi trapné se vyjadřovbat ke všemu, ale… (fakt je mě tu plno, až moc)

Prostě se nic nestane. Je potřeba jen dodržet nemnoho, navíc snadno dohledatelných detailů. Otrocky to zopakuju (už je to nudné).

Vč je nutné přemístit v noci, nebo prostě když nelétají, třeba za hustého deště, který bude trvat do tmy.

O česna se opřou i s kořeny (nebo prostě utržené úplně u země = co nejdelší) vytrhané kopřivy tak, že včely nebudou moci vyrazit ven z úlu jak jsou navyklé (kořeny kopřiv zvýší stabilitu stébel kopřiv). Co se stane? Včela ráno vyletí bezhlavě z nitra úlu, narazí na překážku. To jí přinutí překážku obletět, otočí se ve vzduchu, komíhavě “stojí” na místě a fixuje si, co je “divného” před vchodem do jejího obydlí a zafixuje si “co jí tam kerej debil dal do cesty”. Ale hlavně si zafixuje úplně jiné místo (v noci asi vichřice porazila strom, kde včely bydlí a ony jsou o několik metrů jinde. No panic, žít se chce a včela to za milony let vývoje zažila mockrát)

Při návratu z pastvy letí na původní místo, KDE MUSÍ NAJÍT NIC. Absolutní NIC, ani cihlu, co byla pod nohou podstavce. Prostě nic.

Tehdy si “vzpomene” na ranní překážku a letí na nové místo. (někde, myslím na VF, to perfektně popisuje Goro)

Mezitím kopřivy, opřené o čelní stěnu úlů, povětšině zvadly a skácely se. I když ne, nevadí, včely se domů dostanou i skrz překážky. Vichřice mohla skoro porazit sousední strom a ten se opřel svými větvemi o vchod obydlí včelstva. Včela to zná za milony let vývoje dobře.

To je celé, žádný problém když se dodrží popsaný postup.

Následuje souvislost, jakási “nástavba” k tématu.

Já to dělám, hlavně u všech oddělků tak, že kopřivy, nebo jiné dlouhé “klackovité” rostliny, nebo větývky třeba lísek, nebo co je po ruce, zlomím u kořene a zavěsím ze střechy úlu (a zajistím třeba cihlou nebo kamenem = co je po ruce) aby to viselo před česny a neskácelo se po pár hodinách. Opakuju, dělám to právě proto, aby se to neskácelo brzy a několik dní to včely nutilo orientovat když třeba nové létavky prvně vyletí. A taky to značně brzdí “nálety” slídilek = potenciální lupičky = předejití rabovky. Už jen tím je dobré tuhle fintu dělat (taky proto neznám rabovky, vždy je lepší prevence, je to hned a nic to nestojí). Im sršním, těm našim, to tak komplikuje lov, že se o něj ani nepousí.

Totiž. Oddělek nemá hned létavky, ty mu odletí do mateřského úlu. To tvrdí odb. lit. a je to pravda. Pak 3 dny z odd nelétá nic a jen proto se musí dát oddělku do souše voda (asi 1-2 deci), protože aby odd neměl žízeň. Jinak všechno potřebné k životu (správě udělaný odd) má.

Ale když se udělá “Tomova oddělková finta”, může pozorovat každý, že odd nepřijde o úplně všechny létavky, některé se díky překážce před česnem orientují a vrací se na nové místo. Prostě z “klasiky” fakt 3 dny nelétá nic, pokud se dá překážka, všechny létavky se do mateřského vč nevrátí a z odd létají a vrací se od prvního dne nějaké včely. Ne moc, ale nějaké ano. Pozorovat popsané může každý a budu rád, když se někdo obtěžuje a napíše to sem po nabytí vlastních zkušeností. Ne pro mě, já to znám (vymyslel jsem to, teda skoro), pište to sem pro jiné, méně zkušené a nebo úplné začátečníky. Jo, furt dokola. Sice je možné to dohledat, ale jak jsem zjistil, není to tak snadné. Nebo to hledání neumím jen já a jiní jsou šikovnější, jen lenivější. Prostě si to do nebe vzít nechci. Teda jestli to bude nebe, kam mě vezmou. Jsou dny, kdy mě všechno bolí tak, že mám za to, že mám už sbalíno.

Snažím se sem psát hlavně to, co se nedá (nebo já neumím) najít v odborné literatuře.

Myslím, že jste vedele jak ta jedle.

V ČR se smělo používat celkem 2 kg všech chemikálií na hektar dohromady. Jedů i hnojiv. Zkrouhli to v rámci EU o 20% a tak se u nás smí už “stříkat” jen 1,6 kg/1ha. Bohulibé? Myslíte? Tak sledujte.

V Německu to bylo 14 kilo, po zkrouhnutí o 20% pořád smějí stříkat 11,2 kg/1ha. Strašné? Ale kdepak, Francie a Španělsko měly 18 kilo a Holandsko 24 kilo a tak Nizozemcům furt zbylo 19,2 kg/1ha chemie. Dobrou chuť přeji ke konzumaci zeleniny a jiných potravin  ze Západu. Už víte, proč je a VŽDY BUDE dvojí kvalita potravin u nás a v Západních zemích EU? No proto si tu EU udělali přece!!!

Myslíte, že tu jíte chleba z našeho, relativně nechemizovaného obilí? Ale co vás nemá, v rámci volného pohybu zboží, kapitálu ble, ble, ble žerou chleba z nejčistšího obilí nadlidi a my tu žerem maso z dobytka a prasat, vykrmených přehnojovanými a přejedovanými obilninami. Chleba pak žerem z obilí, co už ani Afrika nechtěla, od našich nových bratrů.

Ale k úbytku hmyzu všude. Kdo chce může si zjistit, že v chemizaci v zemědělsatví úbytek hmyzu nespočívá, prostě my tu stříkáme tak málo a hmyz tu zmizel (kromě škodlivého) taky, že příčina musí být v něčem jiném. A co ničí hmyz v rovníkové Africe, na Sahaře, Americe, ale i v liduprázdné Sibiři a Austrálii? Co je úplně všude? No, mikrovlny ze šmírovacích družic, z GPS, ze všechn radarů a hlavně taky nezapomínejme na mobily! Jejich miklrovlny provrtávají, sice s malou intenzitou, ale každou milisekundu každého ze 365 dnů v roce a už víc než 20 let. Aby toho nebylo málo začíná internet věcí a mnozí blbi věří, že má jejich lednice sama objednávat a nakupovat potraviny, pračka sama prát a objednávat prací prostředky a vědět, kdy je lacinější proud a tak dále. To stojí za celosvětovým úbytkem hmyzu a ne agrochemie. Komunisti používali víc chemie, ve které bylo účinných jen do 20% látek a 80% byly velice škodlivé balastní příměsi - nečistoty a ty zatěžovaly životní prostředí mnohonásobně víc. Ale na hmyz to vliv nemělo, tedy na hmyzí biodiverzitu.

Trpíme deficitem vody v půdě, spodní vody mají dlouhodobý podstav. No, vydláždili jsme obrovská parkoviště marketů a logistických skladů a fabrik na nejúrodnější půdě. Stavíme nové silnice a ty staré necháváme přírodě a nebo zemědělcům, nikdo ale nerekultivuje plochy, kde se voda nevsakuje.

Ale to vše by nestačilo na 4x větší úbytek vody, přesněji než zadržovací schopnost ú půdy, jakou měla půda před 100 lety. Polopatě. Dnešní pole, lesy, louky, trávníky a celá tak zvaná příroda poutá 4x méně vody, než před 100 lety. Co působí 365 dní v roce každou sekundu na každou molekulu zeminy? Když necháte v mikrovlnce knedlíky o půl minuty déle, uschnou. Když na něco působí obří mikrovlnka milionkrát menší silou, ale milionkrát delší dobu, jak můžou přežít mikrobi, co držely v půdě vodu?

Že je to fantasmagorie, kterou nikde nikdo jiný než já neříká? No jasně, já nejsem závislý na grantech a tak ZATÍM můžu. Ale on to nikdo nechce číst, nechce tomu věřit, taky nemám chemické značky před a za jménem, tedy nejsem vědec. Jenže právě díky tomu nemusím v rámci autocenzury držet hubu a krok. Ale to je stejně jedno, nikdo s tím stejně nic dělat chtít nebude, každý chce pohodu a klídek, někteří vědí jistě, ŽE BY SE S TIM MĚLO NĚCO DĚLAT, ale hlavně, že nemusí on každý jeden něco dělat sám a myslí, že to NĚKDO udělá za něj. A výsledek je třeba úbytek 95% hzmyzu. A pak už stačí aby přišla parta neziskovkou vydržovaných ekoteroristů s tvrzením, že asijská sršeň je vlastně oběť moderní doby a protože nemá chuderka co žrát, jsou včelaři povinní jí trpět. Hloupost? Ale kdepak, u spoust jiné škodlivé havěti je to dávno realita.

Příklad? Krtek = nepřítel zahrádkářů. V "divoké" přírodě má životního prostoru dost, ale on, hajzl, miluje zahrádky a naše anglické trávníky. Ale my ho nesmíme zabít. Smíme ho vyhnat k sousedovi a ten ho zase vyžene k sousedovi a soused souseda zase nesmí vyřešit problém a smí zase škůdce vyhnat k sousedovi. Snad pak do Ruska by to asi liberálním ideologům nevadilo, protože Rusa lze terorizovat, jistě i přes krtky, to je nepřítel. Ale co kdyby miliony vyhnaných krtků napadly UK? Fantasmagorie? Ale vůbec ne, v tomto žijeme, to je dnešní realita. Jak dliouho potrvá, než někdo začne tvrdit, že blecha je tak unikátní (ona skutečně ve vesmíru nemá obdoby), že jí nesmíme ničit? A protože nesmíme ničit životní prostředí a už vůbec pro unikátní tvory, co je životní prostředí pro unikátní blechu? No memyté lidské tělo třeba. A tak se někdo nebude mýt (myslím, že už to začalo, asi ne kvůli blechám, ale už se některé celpebrity nemyjí). Většina už jako špinavá vypadá = tetování. To bude mít pak výhodu, nemytí nebudou k poznání. Snad jen po čichu.

A tak dále, a tak dál. Dokonale to vystihuje jediné slovo popisující současnou Atlantickou civilizaci = DEKADENCE a česky je to ÚPADEK…

A úbytek hmyzu je jen jedním z DŮSLEDKŮ dekadence a dekadentního liberálního uvažování. Když není hmyz, nejsou zpěvní ptáci. Ale dravci jsou hájení že?

Když není ve vodě hmyz, jeho larvy, třeba jepice a chrostíci, pošvatky a další, nejsou logicky ryby. Ty ale decimuje hlavně hájená vydra a donedávna hájení, doslova ZUŘIVĚ chránění kormoráni a nikdo za to ochrámnce netrestá, za škody, co způsobili, nikoho ani nenapadne, že by měli být viníci těchto ekozločinů trestáni. Všiml si někdo, že tak zvaní ochránci přírody v drtivé většině iniciují ochranu hlavně škůdců? On stačí jen program Natura 2000. To je ztělesněný ekoterorizmus na entou. Zanedlouáho plánují lidem úplně zakázat opouštět města - viz vize tak zvaných “dvacetiminutových měst”, kde budou mít všichni všechno do 20 minut od bydliště a nebudou mít důvod nikam cestovat. Navíc jim seberou auta a aby se na svět bez aut všichni připravili, někteří se dají platit za přilepování k silnici.

Slováci nesmí vystřílet medvědy a tak dále. Co se bude muset ještě stát, než se většině rozsvítí v hlavách? Školství programově vyrábí hlupáky, kterým se v hlavách nebude mít co rozsvítit a vědoucí pomalu a jistě přirozeně vymírají.

Jsem rád, že jsem starý a bylo mi dopřáno zažít lepší svět.

Dělám to i já, ale je nutné si uvědomovat, že tím nijak ničemu nepomůžu, tedy já sám určitě ne. Ale když se započítají všechny kytičky v celé vsi, pak nejde určitě o snůšku nektaru, to by toho musely být hektary, ale jde o pestrost pylů. Ty jsou cenné hlavně proto, že jsou z ploch, kde jezevci nikdy nic nestříkali. Ale na druhou stranu, někteří zahrádkáři tak přehnojují a tak herbi, pesti, fungi a kdo ví jak jinak “cidují” své zahrádky, že si jen dělám nepoučeně naivní naději.

Kupříkladu soused dá na čtvrt aru rajčat 3-4 kila NPK a když mi nabízí rajče ze své nadúrody, poděkuju a lžu, že rajčata nejím. Tak než ta jeho, tak raděj ta španělská. Tam museli počítat aby neprodělali a tudíž hnojiv a všech postřiků dají méně, než drtivá většina českých soukromníků. Ale je mi jasné, že tohle tady asi nikdo číst nechce a měl jsem tudíž raděj nekomentovat…

Co má význam? Třeba obyčejné šípky na mezích a čím dál od polí, tím líp. Pak určitě lesní ostružiny, kterých přibývá. Nic z nich sice nevytočíme, ale včely mají celé léto nějakou pastvu a rozmanitost. A tak dále. Pro mě jsou nejcennější “věci”, co nejsou na polích a ani zahrádkách, prostě divoké rostliny na nehospodářských pozemcích.

Neumím poradit, své jsem sdělil. Já, na rozdíl od některých mám tu schopnost nezkoušet mocí mermo o čem vím, že je hloupost a nebo o čem mi někdo poradil, že je hloupost. Jak píšu jinde, moje štěstí bylo, že jsem si dal říct od autorit a ti tehdy staří, co dnes už dávno nežijí, mě uchránili od daleko větších ztrát, kdybych býval realizoval všechny Boháčovy bludy a bludy jeho nohsledů, kteří ještě žijí a tak je nejmenuju. I tak mě to stálo hodně peněz a hlavně ztrátu elánu a důvěry v Dol, Včelařství atd.

Přitom zateplenost nebo tenkostěnnost úlu ovlivní včelaření podle mě ze 3, možná z 5% a spíš ani ne ta 3%. Ale to je jedno, kdo chce kam…

Co ale ovlivní včelaření je provozní metoda a typ úlu. Ale to je pořád dokola, už je to únavné.

To je pro vás příznačné, jak jsem vás z asi 300 dopisů (spíš víc dopisů) poznal. Nejdřív uděláte blbost a pak se jdete ptát, inu, třikrát sem to uříz, furt je to krátký…

Vtipu jste se zasmál? No, píšete, že je přesně o vás a vašem způsobu “práce” a že to bude úplně doslova mě sice napadlo, doufal jsem ale, že snad ne. Já bych se na vašem místě asi nesmál…

1-13 správně, 19 a 20 bych raději podélně rozříznul a slepil tak, jak byla, ale špatně vidím poslední prkna, zdá se, že jsou správně.

Nejde mi to zvětšit, nevidím čísla. Na třetím obrázku je špatně vše co má duši, to se nesmí použít. Jedině tak, že se to podélně rozřízne a zase slepí jak bylo, musí se to ale v té duši (těsně kolem ní) rozříznout. Prkno obr 3 druhé odspoda a 1,4 a 5 odzhora rozhodně říznout a slepit. Dál vysvětlím, že lepší by bylo to rozřezat všechno.

Ale!!!! Mám za to, je mi podezřelé, že jsou všechna prkna stejně široká, že už je to připravené na šířku. Ale takhle se to prostě nedělá, protože to, co je nutné říznout, pak po slepení už tu šířku nedá!

Takže jednou pro vždy vrýt do pěměti: (píšu to snad podesáté!!!)

Potřebuju prkno například 16 cm a mám prkno 16 cm. Ale je nutné ho raději prostředkem říznout a zase slepit, klidně ty dvě půlky co dřív byly jedno prkno. Akorát když jsem hňup a nařezal jsem si to na 16, po rozříznutí a slepení to už 16 nedá…

Strana, která byla v kmeni k duši (dovnitř stromu) je pravá, ta, co byla ven z kmene je levá. Protože u úlu na tom nezáleží - a šetříme maximálně materiálem, klidně může mít některé prkno před slepením i malou oblinu až do asi půlky síly. Tedy jestli mám před ohoblováním coulku, - po uschnutí to oboustranně phpoblovat 20 mm nedá, pak musí být pěkná venkovní, tedy pravá strana. Některé prkno bude zpola neohoblované, některé vůbec a jiné to nějak dá, ale to je uvnitř nástavku, včelám to nevadí a může to tak být. Naopak ven to musí být pěkné - to je méně důležitý důvod. Hlavně ale to musí být co nejhladší aby po tom stékala voda a netrpělo to tolik povětrností. Taky je dříví blíž ke středu kmene kvalitnější a ven z kmene méně kvalitní a tudíž to je druhý důvod proč to musí být uvnitř nástavku. Pak taky vnější (levé) dříví bere víc vodu než pravé = středové, prostě méně pracuje.

Ještě si něco ujasněme. Ono ještě existuje boční dříví a to je právě to dříví, co bylo ve stromě blíž k povrchu. Polopatě. Na pile odříznou krajiny = obliny. Pak odříznou 1-2 boční prkna z každé strany klády a celý kus rozříznou prostředkem. Teprve to, co zbylo, je dříví kvalitní, z něj se dělají fošny a z těch se pak dělá například nábytek. Proto jsou fošny zdánlivě neúměrně drahé.

Vy ukazujete zvětšiny boční dříví a pak dříví sice středové, ale s duší. Obojí je považováno za nekvalitní. Ale je to právě to dříví vhodné na úly, bývá lacinější (někdy výrazně). Z drahého hyperkvaitního to umí každej vejr, umět zužitkovat “poloodpad” jen někdo. Chce u toho myslet.

Nástavek má mít v čisté míře 158 mm. Mám prkna 16 cm a to je skoro málo. Je lepší prkna osámovat jak které vydá. Klidně i s malinlkou oblinou. Nic nikdo nezkazí když úplně všechna prkna prostředkem rozřízne a pak je slepí, a nemusí to být to jedno prkno, prostě se to nařeže na relativně úzké pruhy a ty se slepí a vytvoří se tím tak zvaná spárovka. Mám tedy prkna různě široká a vím, kde pak spárovku +- asi 20 mm rozříznu na jednotilvé stěny nástavku a při lepení spárovky je už skládám tak, aby mi prkno nevyšlo tak, že je spára třeba 10 nebo méně mm od kraje. Já si hlídám aby to bylo vždy asi 20-25 mm. Dé ále =éíšu o mladých truhlářích. Nyní je učí spárovku skládat tak, že prostřídávají levou a pravou. Ale na úly MUSÍ být vše sloepené s jednou orientací, jak se to prostřídá - koupená spárovka, asi to nevydrží.

Pokud není jasné, co jsem právě napsal, nestyďte se zeptat.

-------------------

Příklad:

Mám fošny silné 40 mm. Zhoblovat je na 20 mm by sice šlo, to by ale udělal jen idiot. Je to ničemná míra fošny (na úly se stěnou 20 mm) a na co je budu chtít jsem měl myslet, když jsem je dával řezat, když materiál kupouju, nekoupím si čtyřky = tedy fošny tlusté 40 mm. Když si dám řezat, dám to nařezat na 27-28 mm, na rámky pak na 28 a raději 29-30 l když má vyjít 25 čistých. Jestli chci pleckaté rámky, musím mít už drahé fošny. Aleto jsem odbočil.

Jestli ale fošny 40 mm mám, nařežu je na lajsny cca 24 mm, ohobluju hrany a slepím z nich spárovku (pravá ven) přesněji, spárovka musí mít líc a rub a musím jí skládat aby byla potom líc bez vady. Po slepení to protáhnu na požadovaných 20 mm s tím, že na líci záleží a případná nepřesnost bude na rubu = uvnitř nástavku. Teprve potom se to rozřeže na požadovanou šířku. A musím myslet, že se to ještě “olízne” hoblovkou.

Polopatě. Většina protahovaček je nejméně 40 cm. Pak si připaravím spárovky široké asi 330 mm, lépe tak 335 mm. Mám prkna řekněme 12 cm. Musím je před lepením ohranit, samosebou stačí ty hrany, které přijdou slepit. Jako krajní dám bezproblémová prkna, doprostřed třeba prkno s duší, které vím, že ho stejně nesmím dát v celku, ale musím středem říznout. No a když to pak rozmítám, spárovku asi 340-350 mm, která vyšla z hrubých třech dvanáctek, rozmítnu napůl.

Ale lepší je udělat spárovku širší, třeba aby dala 4 nebo klidně 6 desek = stěn nástavku. Když to nevleze do hoblovky, OK, rozřeže se to (s rezervou) na desky užší, třeba aby daly dvě šířky a pak to protáhnu.

Bylo by nejlepší, - tady nemůžu nikoho vyučit truhlářem, navštívit nějakého truhláře, ale raději nějakého dědka, mladí toho moc neumí. Ty madé naučili dělat nábytek (hlavně je naučili dělat na moderních mašinách a rukama toho moc neumí). Prostě věci do interiérů a ne úly, které stojí celou dobu venku, pršní na ně, jindy vyprahnou na slunci, někdy zmrznou, někdy zmrznou nacucané, jindy zmrznou suché, nebo jiná kombinace vlivů, které v interiéru nikdy nemůžou nastat. Proto říkám, že je nutné se radit s někým, kdo ještě umí dělat věci určené do deště ve smyslu do nepohody, tedy věci, co jsou po převážnou dobu své životnosti venku.

Opakuju, kdo předešlé nechápe, ptejte se.

A vy Martine, mám za to, že nemáte smysl pro humor. Ale zakončím vtipem mého mládí:

Učeň hlásí mistrovi: "Pane mistr, nevim, jak je to možný - třikrát sem to uříz a furt je to krátký".

A tak není dobré nařezat na šířku prkna  a pak se ptát…

Na výkres jsem se podíval až po napsání článku. Vlastně je to tam všechno, jen jsme nikdy neříkali radiální a tangenciální, funkce úhlů nám byly v drtivé většině úplně ukradený. My měli pravou a levou stranu prkna…

A výrobky starých machrů slouží desetiletí.

Já se vám všem ale nažím říct, mám za to že stále marně, že to je nejspíš jinak. Tvrdím, že konkrétně efekt, o kterém je toto vlákno, není daný inteligencí, učením a podobně. Ale asi je to marné, nedokážete vystoupit z mantinelů lidského uvažování. Tvrdím, že včela inteligentní není a funguje jen pudově na chemické bázi, všechny informace si předává v absolutní tmě a proto je to chemický svět pachů a vůní, žádné učení nebo inteligence (myslím, že ani u mravenců to nebude inteligence). Když pak zveřejním, že kyselinami se ničí čichové orgány včel, ticho, nikdo nereaguje. Já ale tyhle věci nevím, jen neumím ani na milisekundu vypnout mozek a něco mě napadá neustále. Když neexistuje seriozní výzkum, přijdou logicky dohady, protože některým lidem je dáno snažit se přijít na podstatu věcí. Ano, drtivé většině je to jedno a prostě žijí, existují a “vono to ňák dopadne”

Nechme to být, já vím své a patrně nemám schopnost vysvětlil jiným, co mám na mysli. Omlouvám se.

Přidám jakousi bajku o srandistovi hlídači ovcí.

Vesničané měli všechny ovce na jednom místě a vybrali jednoho, který žil na salaši a ovce hlídal. Jednou v noci přiběhl ovčák do vsi, že vlci napadli ovce. Vesničané běželi zachránit co se dá a zahnat vlky. Ale salaš našli v klidu a ovčák se smál, že to byl žert. 

Po nějaké době to zopakoval. To už vypadalo, že dostane nařezáno.

Pak vlci napadli salaš, marně však ovčák burcoval venkovany, všichni měli za to, že je to ZASE nejapný žert. Vlci zničili celé vsi všechny ovce. Nevěrohodný ovčák to zavinil, nikdo mu už nevěřil.

Přesně takto funguje tak zvaná současná věda. Tolikrát lhali a dělali studie na objednávku, aby dokázali lumpárny a podvody mocných, že jim nikdo rozumný už nevěří a nebo prostě není chytré a bezpečné se na vědcostuty spoléhat. Jednou to tu napsal BG stučně a jasně, jak to umí jenom on: 

“Nejde se na ně spolehnout, ZASE jsme na to na všechno sami.”

Obávám se, že si pořád nějak nerozumíme,a le děkuji za snahu debatovat a něčeho se dobrat. Mravenec není včela a mě mravenci moc nezajímají. Ale v tomto konkrétním případě jde o něco úplně jiného.

Mravenci jsou údajně inteligentní a tudíž vědomně jdou opravit či amputovat nohu soukmenovcovi. Ovšem nejdou dezinfikovat či ampurovat nohy všem, ale jen některým, kteří to potřebují a tudíž jsou asi (moc tomu nevěřím, hlavně mě to nezajímá) opravdu inteligentní. 

Ale u včel jev, který jsem se snažil vysvětlit, je něco úplně jiného. Ty včely, které dokáží produkovat kvalitnější krmnou kašičku, to činí nevědomky, ony vůbec neví co dělají! Kdyby to mělo být podobné jako u mravenců z článku (video nepouštím, nezajímá mně), pak by si včely uvědomovaly, že mají nějaký hendikep a vědomně by se snažily tu schopnost získat, třeba vloupávat do včelstev s tou schopností a tu látku získat aby jí měly pro své soukmenovkyně. Ale ony klidně žijí bez schopnosti tvořit popsanou substanci. Když se ale včelstvo “naočkuje” dostatečným množstvím jedinců s touto schopností, včely z larev, které to naočkování získaly v krmné kašičce od cizí brigády, už samy bezděčně substanci tvoří a dokonce jakmile ony krmí nějaký plod, i z toho plodu jsou pak včely obdařeny tou schopností. Tedy ne jen některé, vybrané včely, ale úplně všechny a napořád, schopnosti neubývá a nemusí se “očkování” doplňovat a taky se to neředí. Ale mravenci nedezinfikují a neamputují stejně plošně jako včely, ale cíleně. Tudíž to nelze srovnávat.

Srovnat by to šlo jedině tak, že ne všichni mravenci toho konkrétního druhu se umí starat, ošetřovat a dokonce chirurgicky léčit soukmenovce. Ale když by získali v potravě od jiných mravenců stejného druhu nějakou chemikálii, pak by najednou, jako proutku mávnutím, “věděli” nejen, že mají svoje raněné druhy léčit, oni by najednou i věděli jak. A ani to není přesné, protože vše nasvědčuje tomu, že včely o své schopnosti nemají nejmenší tušení. Tudíž je každé srovnání s konkrétními mravenci nemožné.

Nebo mě napadá. Mravenci “vědí”, že by mohli dezinfikovat slinami, jenže ne všichni mravenci daného druhu mají dezinfekční sliny. A až “naočkováním” by najednou jejich sliny dezinfekční byly a už by jejich sliny byly dezinfekční napořád a navíc by sami byli schopní bezděčně naočkovávat další mravence z jiných kolonií stejného druhu a ti by se pak už líhli s dezinfekčními slinami.

Myslím, že BG psal o schopnosti mravenců se učit cosi a já nechtěl debatu košatit a vracet na pravou míru. Udělal jste to vy a tak jsem se vyjádřil jak se já domnívám, že fenomén “chlebkvásku” u včel funguje. Ale jistě to nevím, jak bych mohl?

Je to jedna z možností. Kamenovat vás tu nebude nikdo za nic, myslím.

Nejsem si úplně jist, zda mám následující záměry zveřejnit. Nemám důvod, když nikdo nebo skoro nikdo nijak neoplácí a jen bere. Takže nevyslepičím všechno, taky na některé věci přijdou mí kolegové Blaníkáři a bude na nich zda dovolí zveřejnění. Vše a za hubičku i bez jen malinkaté zpětné vazby se slušnosti aby se neřeklo? Ani to mi,milí zlatí, nehodláte dát a tak ani já nedám a přestanu “rozdávat” zadarmiko.

Někde jsem tu nedávno napsal, že já si poradím vždycky se vším, tak, nebo jinak, ale poradím. Zatím tomu tak v celé mojí včelařské kariéře bylo (a nejen u včel). A hlavně mi pomohli starší a chytřejší a mohli mi pomoci jenom díky tomu, že JÁ JSEM SI PORADIT DAL A UMĚL JSEM UPOSLECHNOUT RADY STARŠÍCH KOLEGŮ. TO JE NUTNÉ ZDŮRAZNIT, DAL JSEM SI ŘÍCT (i když často nerad).

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

FAKTA

Máme panenské medníkové nízké bedny plné cementu, který jde vytočit tak ze 30% v nejlepším případě, většinou ale vůbec. Víme z dřívějška, že cementu je do 20%, i kdyby 30%, ale zbytek je plnohodnotný medovicový med. Tudíž velmi dobře prodejný, protože ho lidi chtějí. Jak ubývá lesů, medovice bude stále vzácnější. Další důvod naučit se co s melecitozním cementem.

Protože v úlech a hlavně metodice Blaník nyní nejsou žádní VD a Gabon stačí dávat až těsně před 10.9., aby šel ven těsně před 10.10., kdy jde jedna fumigace Varidolem, máme víc než dva měsíce (mají na to naše včely) med přepracovat a my vytočit.

Máme odvíčkovací “ořezávátka”, na kterých ale nejdou odvíčkovat košilkové plásty. A už vůbec celorámky a tuplem ne takové, které nejsou zavíčkované nejméně z 90, lépe však ze 100%. Nejde na tom odvíčkovat ani pleckáče, nám stačilo vytahat mezerníky, kdo chce kam… (ale po úpravě by asi, blbě, ale i pleckáče šly, je u nich úzká horní loučka, proto říkám že by to odvíčkovalo blbě, ale odvíčkovalo)

Jistěže jde odvíčkovat ručně med, který nejde vůbec a nebo skoro vůbec vytočit. Moc bych to ale nikomu nezáviděl. Když se neodvíčkuje (už vyzrazuju, ale chytřejším tohle dojde samo), včely to nepřepracují. Tedy ne hned.

A naopak, kdo to neodvíčkuje, vydrží to v plástech i dva roky (mám vyzkoušeno). Jak se to odvíčkuje, MUSÍ se s tím něco udělat tak do měsíce.

TOLIK FAKTA

Blaník nemá nikdo subtilního IQ a tak, i když já nemůžu pracovat, pokusy běží a dílčí, a nutno podotknout, že velmi slibné výsledky, už jsou. Spíš dílčí pokusy už proběhly u kolegů a dopadly víc než slibně. Mezitím dnes navečer jeden kolega vybral z mých vč 2 bedny a 100% tuháč, zkontroloval dalších 6 vč a všude stejné. Zítra zjistí co druhé stanoviště, nejspíš to bude stejné, je to jen o 2 km jinde. Prostě jsem to měl vyndat přede 2, a spíš začít už před 3 týdny, tak, jak jsem psal o postupném odebírání medu. Nemohl jsem, stalo se.

Vypadá to, že jsme přišli na to, jak vč přimět, aby melecitozní med doslova “přebraly”, krystaly (krupičku) nechaly v buňkách a med uložily znovu tam, kde my určíme, že ho chceme mít, abychom ho vytočili, ale už bez melecitozy. Prostě jsem kolegům řekl, co by mohlo fungovat a ono to, jak se zdá, funguje. A s něčím ani na moje moudra nemuseli čekat, jsou sami chytří dost! A oni mi oplácejí vrchovatě, stačilo naznačit a podařilo se jim to. Uvidíme. ZATÍM funguje to, co jsme si usmysleli, že by fungovat mohlo.

Vím jistě, že drtivě drtivá většina včelařů není poučitelná, nízké bedny k vysokým si nepořídí a panenskému medu, že je chutnější a že ho nestíhám produkovat bez halíře za reklamu, nevěří. OK, jistě víte co čím zůstane stejně, jako pařez zůstane pařezem. OK, každého boj sám za sebe. Už mi ten jeden louhovač říkal ve čtvrtek, jak už zase namáčí "cemenťáky", vytáčí a leje do hnoje. OK, pařez pařezem. Kdo jak chce, liberálně, jak na to má každý nezadatelné právo.

Máte stejnou logiku jako že byste si pak mohl doma na zahradě založit sad kokosových palem a banánovníků a očekávat slušné výnosy a stejnou pracnost jako tam, co jste viděl na videu. Už mě přestává bavit sem psát. To je pořád dokola. Je tady Ukrajina nebo RF? Je tady takové klima, (slovo klima znamená počasí, pro ty méně chápavé) jako tam, co to vyrábí a přecházejí na to? Jsou tady takové výnosy? Chová se tady stejná včela? Smí se tady léčit ATB jako na Ukrajině? Smí se tady naprat do včel cukr, vytočit a prodat do EU jako med? Jako to běžně dělají oni? Nepamatujete si na čem zničili VČELPO? Na medu z UK s ATB. To jste si vybral za vzor? Aha. Tak to snad už raděj ty USA.

Co konkrétně vy očekáváte? Prostě jen tam a v Maďarsku funguje ležan a možná by tam měli větší výnosy z pořádných úlů kdyby je znali. Neznají je prostě proto, že včelař = xxxx a důkazem je, že u nás pořád 80% má 24 a ta část, co přešla na Lang, tak si pořídila 1/1 což je na plochu stejné jen horší tím, že to nejde na teplou stavbu. Medník na ležan vyzkoušeli jiní a nefunguje to v podmínkách 80% území Česka a ani tam, kde by to možná fungovat mohlo se to neujalo, proč asi? Proto se neujal čejkovák. Má ho ve XXXX velkovčelař produkující stovky matek Singer a nepotřebuje med, má dotace na ty stovky matek a v něčem jen potřebuje co nejrychleji nadělat maso do oplodňáčků, jeden rámek čejkováku = včely do jednoho oplodňáčku. Když jsme u něj byli, produkoval přes 700 matek a na to potřeboval 70 čejkováků po 12 rámcích a jen v nich vyráběl včely, sám říkal, že na produkci medu je to úl nevhodný.

Dal jsem do vyhledavače čejkovák a první co mi vypadlo je toto forum, 

https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Lezan-Cejkuv-listovak

o kterém jsem neměl tušení a původní Čejkův úl není loistovák, pánové v hnutí Šance pro včely ani neznají prazí ákladní terminologii a netuší, co je listovák. Vám sem to sem na CHZ napsal, co je který druh úlu. Ale Šance pro včely mám zafixované jako akce sdružujuící alternativní blázny, kterým nejde o med ale o to, aby bylo krásně včeličkám. Jen ty 4 diskuzní příspěvky z roku 2013 mi dávají za pravdu. Tři tam jasně píšou jak se jim to neosvědčilo a pak tam teoretik blábolí o monstru, na které  pak zezadu nedosáhne - čejkovák je totiž pouze na teplou stavbu, jako listovák kvůli konstrukci fungovat nemůže.

Ale to nevadí, každý strůjcem svého štěstí, někdo si nic vysvětlit nedá a musí opakovat chyby jiných.

Rámek vyšší než 30 cm prostě u nás nefunguje a čas prověřil, že není dobrý ani rámek nižší než 30. Třicítka v kombinaci s některým nízkým 15, hůř 17 a já vyzkoušel 11 a ten je asi nejlepší, funguje s NEJNIŽŠÍ pracností na kilo medu, bez úhynů se žádnými a nebo nepatrnými počty roztočů s minimem léčení, které dělám jen abych měl “svědomí čisté” a zdá se, že by se asi ani léčit nemuselo vůbec.

Stačí se jen podívat na jednoho co dokázal navymýšlet za složitá bláznovství (a ještě se u toho tvářit vážně), na mnoha jeho videích, aniž bych je pouštěl, ho vidím u tabule s fixem pomalované schématy a teoriemi a překombinovanými kravinami tam, kde nic takového být nemusí. Na žádném jeho videu, dokud jsem si je pouštěl, jsem nezaslechl nic o léčení, zdraví včelstev ani o % každoročních úhynů. A to všechno vymýšlí jen proto, že stvořil nesmysl vyšší než 30 cm a nebo má L a nebo jiné úly a vše s blbou mírou a tak mu nezbývá než vymýšlet složitosti a tvářit se při tom tajemně a vědecky. A dává tomu taky cize znějící názvy a to vše aby měl sledovanost a osoh od YT.

Inu, NĚKDO TO RÁD HORKÉ. Američané názvem pěkného filmu chtěli sdělit, že je pořád dost lidí rozumu mdlého, kteří nechtějí dělat věci snadno bez nebezpečí a neúspěchů. Tehdy jako dnes, lidi se změnit nepodaří a už to dochází i mě. Jenže ve zmíněném filmu šlo o komedii pro zasmání, mě ale rozum většiny českých včelařů úsměvný nepřijde. A závěrečné moudro filmu, kde se říká, když milionářovi řeknou, že vyhlídnuté děvče vlastně vůbec není žena, tak pracháč odpoví, že nikdo není dokonalý. A já vysvětlím, že ležan nebude fungovat a vy si vedete svou, že na Ukrajině na to přechází jeden včelař z desítek tisíc ukrajinských včelařů. No tak jo. Povídali to v televizi (na YT) tak to muší bejt pravda, že jó. On u nás Bezrukov taky už omámil spousty lidí, jenom se nedozvíme, že tu ležan nefunguje. On málokdo přizná, že když se rozhodle z odborné nevzdělanosti špatně, že byl blbý a že si naběhnul. Ne, bude mlčet a nebo lhát jak to vlastně tupě blbé rozhodnutí nebylo.

Vážně nevím, zda se vůbec nějak vámi zabývat. Na vašich fotkách vidím na česnech velice malý provoz na tuto dobu, asi jde o slabé oddělky. Hlavně ale nevidím žádné vylehnutí!!!!!!!!!!!!! Pár včel tam větrá, ale ne moc a nevylehává ani jediná! Na vaší omluvu připouštím, že když jsem dal do YT heslo VYLEHÁVÁNÍ VČEL NA ČESNECH, tak mi to neukázalo nic kromě jednoho zoufalce (video dávám na konci) a desítek videí nahého exhibicionisty, kterého nemůžu ani vidět, který dělá vědu ze všeho co není potřeba. Ale vylehávání, pro červenec tak typické, jsem na YT nenašel. Patrně proto, že to je tak neskutečně známé, že nikdo kromě jediného neumětela nepovažuje za důležité se tím vůbec zabývat.

Pečinkovské video jsem si nepouštěl - ani tady se já nemám co naučit a s ničím v jeho videích, která jsem si v minulosti pustil, neumím souhlasit a uvádím ho jen pro demonstraci jak vypadá mírné vylehnutí. Některá ZDRAVÁ A SILNÁ vč vylehávají víc. Letos vč vylehávají od začátku června.

https://www.youtube.com/watch?v=62zanJMvdNg

Pan Pečinka přiznává, že v životě neměl pořádné, přílišným prostorem nepodtržené včely a že tyhle vyhnal z úlu kyselinou. Dál ho nemám sílu poslouchat…

---------------------

drvodělka

Ano, chovat včely na střechách je nehumánní a slušný člověk by je tam nikdy nedal. Já dokonce tvrdím, že by to mělo být zakázané zákonem, když už v lidech není přirozená humanita a etika a neumí poznat sami, co je slušné, humánní (lidské) chování k živému tvorovi a co nikdo nesmí udělat a ve zdravé civilizaci by ho to nemělo ani napadnout. Tvrdím, že katastrofálně selhává Západní výchova od rodin, školek a základních škol a pak se najdou i lidské kreatury, které uvaří v autě psa, batole nebo mimino. To je výsledek zrůdného liberálního školství, ohleduplného ke každé anomálii a pohlavní úchylce, včetně deviantů a současně úplně ignoruje to, co už Sókratés pojmenoval a co předával svým žákům a co slušní lidé respektují a dodržují dodnes a ni by je nenapadlo dělat věci jinak. Taky spoluobčané konkrétně Sókrata odsoudili k smrti za to, že jejich děti učil slušnosti, etice, humanitě a důvodem bylo, že slušnost je v rozporu s úspěchem v obchodě… 

Ani já nejsem zrovna milován za to, co tvrdím. Posly špatných zpráv mají primitivové neradi vždycky. Naštěstí se za to už nestíná. Ztím.

Dovolím si několik upřesnění a soukromých názorů.

Prokopovič nebyl Rus nýbrž Ukrajinec.

Mezistěnu nevynalezl Němec, ale vyráběla se “průmyslově” bez patentu od roku 1845 v Příbrami. Nejspíše český vynálezce to považoval za rutinní věc a napakovat se patenty ho ani nenadlo. Tudíž dodnes nevíme přesně kdo to vlastně byl. Ona to jistě nebyla náhoda, český lesník (jméno mi vypadlo) jako první na světě vynalezl jakési razítko, kterým na navoskované horní loučky vyrážel osnovu buněk. To se však ukázalo jako zbytečný nesmysl, včelám stačí i jen ostrá hrana (Langstroth) = břit, aby začaly stavět a nepotřebují ani navoskovat loučku.

Za pozoruhodné lze označit i fakt, že opět Čech, ovšem s německým příjmením, vlastně objevil rámky a tudíž rozběrné dílo a není to tedy Američan Langstroth, jak se někde tvrdí.

I nástavkový úl vlastně vynalezl Čech Janiš. Ten také objevil partenogenezi.

Škoda, že páně Gorův článek nezmínil českého lesníka Čejku a jeho úl, který jednou pro vždy dokázal, že ležan nebude v Česku povětšině fungovat a že úzkovysoký rámek je asi dobrý pro včely, ale ne pro včelaře a už vůbec se na tom nedá dosáhnout dobrých výnosů, ani ergonomicky únosné práce. Proto je právem Čejkovák v propadlišti dějin, jeho význam je ale velký tím, že ukázal cestu, která nikam nevede. Škoda, že o Čejkováku nevěděl jeden přispěvatel CHZ když postavil D-B na kant, protože by věděl, že to tak fungovat nebude (kor když medník na to dá pootočený o 90 stupňů) a i kdyby nějakým zázrakem fungovalo, tak ne každý rok, nebo většinu let a když, tak jen s nesmírnou pracností a pračkou nervů. Ale to je jeho boj. Kdo se nepoučí z chyb předků (nevzdělá se v oboru například), odsoudil sám sebe je zopakovat.

Možná by bylo bývalo také dobré, kdyby bylo řečeno, že košnice nejspíš pochází z Horních Uher, což není dnešní Maďarsko, nýbrž Slovensko, ale to úplně jistě nevím, jen mi Slováci přijdou pravděpodobnější a já nezapomněl, že pod Uhry trpěli tisíc let! A stejně je “okupanti” nedokázali hungarizovat. Aspoň že autor nenapsal, že Hruschka byl Rakušan, i když státní příslušností Rakušan byl.

A jestli se někomu zdá, že Češi, ač je to nepatrný nárůdek, dali světu nejvíc vynálezů, ne jen ve včelařství, tak se mu to nezdá. Bohužel to ale není připomínáno proto, že se v rámci liberální agendy mají zlikvidovat národy a má vzniknout nenárod Evropan a tak dětem nikdo nevysvětluje v základní škole (a bohužel už ani doma), že mají být na co hrdí a že jsme nejlepší na světě. Nebo jsme byli než začali liberální sociální inženýři ředit a ničit evropské národy…

Že je to odvážné NACIONÁLNÍ tvrzení? No ano je, pro mě není slovo národ slovo sprosté a každý soudný člověk by si měl laskavě uvědomit, že nejlepší hokej hrají reprezentanti desetimilionového nárůdečku a 300 milonů namachrovaných občanů USA s námi soupeřit nedokáže a ani neskutečné rance peněz jim nejsou nic platné. Národní kvalitu si nelze koupit. A špičkou a nejen v hokeji jsou i Slováci a těch není ani 5 milionů!!!!!!!!!!!!! I jen toto o Češích a Slovácích by se mělo každodenně připomínat v médiích a od nejmladších generací pěstovat národní uvědomnění.

Ale v rámci zhoubného liberalizmu se nesmí nahlas vyslovit, že jsou některé “věci” lepší než jiné (snad si každý dosadí lepší slovo než věci). Přesto tomu tak, navzdory zhoubné liberální ideologii, je a každý to může vidět, když chce. A tak je tu zase totalita, horší než bolševická, kdy se veřejně něco pod trestem říkat nesmí a slušnější lidi se o tom zase baví už jen mezi svými. Jen metody a technologie šmírování jsou dokonalejší a i vypnutý mobil v kapse = ucho Velkého Bratra všechno slyší a roboty zaznamenávají, IA třídí a v nekonečných pamětech bezpočetných serverů, spolu s tím co kdo napíše na internet a nebo na co i jen klikne, ukládá, aby Majitelé Zeměkoule věděli... 

A čí děti byly patrně  “špatně” vychované a je třeba je k něčemu nepustit. Že někdo neuspěje ani kdyby byl sám Einstein už nelze přehlédnout a naopak, uspějí často takoví, že nikdo rozumný nechápe, jak se jim to mohlo podařit.

Dali jsme světu nejvíc vynálezů, hudebních skladatelů, umělců, vědců a dalších hybatelů pokroku, humanistů i politiků, dodnes jsme často nejlepší v hokeji a tak dále. Současně jsme ale nedali světu žádného masového vraha. Tedy jednoho ano, Jana Žižku, ale to je snad už promlčeně odpuštěno…

zdaleka ne všechny, nýbrž jen některé české vynálezy, které používá celý svět:

kontaktní čočky

silon

nanovlákna

Kaplanova turbina

antivirotika

krevní skupiny

buněčná biologie - cytologie

genetika

umělé cévy

Chlumského roztok

polarografie

pluh obracák - ruchadlo

pistole

houfnice

tarasnice

puška zadovka

semtex

protitankový ježek

lodní šroub a kuličkové ložisko

paroloď a parní “automobil”

bleskosvod

oblouková lampa

remoska (princip)

patentka

kostkový cukr

nejlepší pivo na světě

dolar - název americké měny od českého tolaru

robot - nejužívanější české slovo světa

verzatilka

…

A takto by se dalo pokračovat dlouho, vypsal jsem jen zlomek těch, na které jsem si hned uměl vzpomenout. My máme na co být hrdí, ale neumím si vzpomenout na jediného vynálezce či hybatele (výčet národů světa s nulovým přínosem pro civilizaci a pokrok jsem smazal, i tak jsem se pustil na příliš tenký led)…

Proč to píšu ve včelařském foru? No proto, že se ve včelařině nemusíme zhlížet nikde u cizáků, to oni by se spíš měli učit u nás. Ukázal jsem jasně, že ne jen ve včelařině, ale úplně ve všem! Bohužel, někteří lidé neoplývají ani špetkou národní hrdosti a je jedno zda z tupé nevzdělanosti a nebo charakterové morální nedonošenosti.

Pak bych byl čistokrevnej kretén taky, protože jsem o BF nechtěl ani slyšet. Z dětství, než přišla Kraňka, si pamatuju vzteklé zrzavé včely a ty útočily na sejto kukly tak, že jsme je ometali peroutkou jako stěrač u auta aby vůbec bylo vidět ven. O něco lepší byly malé černé včely. Byly dny, kdy se vůbec nedalo vyjít na dvorek a na zahradu se chodilo zadem, asi 20 metrů od včel, kolem nich se bez brnění nedalo projít bez inkasa několika žihadel. U prvních to způsobovala Vlaška, neboli Ligustica - proto byly zrzavé, druhé měly převládající geny včely tmavé. Tyhle dva geny když se pokřížily a k tomu třeba Cyperka také z dovozu, byly proti nim sršně roztomilý hodný hmyz. Byl to výsledek demokracie před ww2, kdy si každý de.il dělal co se mu zachtělo a dovážely se sem matky hlavně z Itálie, která byla spojencem nacististánu, ale také ze spojeneckého Slovenského štátu, spojeneckého Maďarska, Rumunska.

Protože jsou BF zrzavé a obsahují Vlašku, nechtěl jsem o ničem zrzavém ani slyšet!!!!!!

Pak jsem objevil VF a jeden tady z Vlašimi, pak se ukázalo, že syn jednoho mého známného, měl BF, pozval mě na včelnici a včelstva BF mi předvedl in natura. Hodnější včely si lze představit jen těžko a tak jsem o BF začal shánět informace. Dostal jsem od něj matky a užasnul jak se projevovaly a co dokázaly ve srovnání s Kraňkou. Podotýkám, že umím vychovat matky a vždy jsem měl nějakoui inseminku, nejméně jednu. Dneska na BF nedám dopustit, jen nemám zdroj kvalitních matek BF.

Většinu lidí moje averze k demokratické liberální cochcárně jistě nezajímá, mladí mají diagnozu, že jsou mladí a nechápou a nechtějí nic vědět o zkušenostech starých. “Mladě” (uvozovky proto, aby bylo jasné, jaké slovo nahrazuji slůvkem mladí) myslí, že až sami zestárnou, že nebudou takoví de.ilové jako jsou dnešní staří. Jejich boj, b.b se poučit z omylů jiných nedá a musí si obrazně a často bohužel doslovně hubu nabít sám. Dobře mu tak. Pak jsou chytřejší a ti si, snad, někteří říct dají.

Takže se nedivím činovníkům vašeho spolku, že se bojí cizí včely a ještě k tomu zrzavé. Bál jsem se taky, kor když ten strach kraňkmafie podporuje. Já to nastudoval, drtivě drtivá většina držitelů včel má včely desítky let, ale neví o nich nic, nečtou a nestudují nic a ne jen o včelách, ale o ničem. Přesto do všeho vědoucím pindají, často je to tak, že čím větší hňup, tím sebevědomnější. To je u včel stejné jako u všeho ostatního.

Děkuju za vysvětlení.

Zapomněl jsem sdělit, že med byl v poloežanu jen díky mástavkům, co byly nad plodištěm. Do zadků nedávaly skoro nic a byly tam vlastně zbytečně, včely tento nepřirozený prostor ignorovaly. Proto se rojily, i když teoreticky měly úly objem velký dost. Ale jen teoreticky.

V ČR je povoleno chovat jen včelu Kraňskou. Protože ale my už nejsme svéprávný stát a naše legislativa má menší “sílu” než legislativa EU, a protože v EU se včela BuckFastská chovat smí, pak je náš stát (zatím) bezzubý a nerad, ale BF trpně toleruje. 

Nelegálních zvířat jsou spousty.

Živě si pamatuju dobu před rokem 1970, kdy tady byla nelegální Kraňka a nesměla se, pod hrozbou drakonických trestů dovážet. Neuvěřil bych, že se dožiju stejné situace, kdy úřady budou tupě bránit zavedení lepší včely. Jen proto, že určitá skupina lidí (nechci napsat to asi italské slovo) si prolobovala tuto absurditu, protože se jim daří množit a kšeftovat s Kraňkou a zuřivě brání kokurenci - mají a chtějí si udržet monopol. Za každou restrikcí je vždy potřeba hledat v první řadě něčí finanční zájmy bez ohledu na obecné blaho. To platí obecně a tedy ne jen u včel nebo zvířat.