Příspěvky uživatele

To mě mrzí, vše se vyvíjí a já stárnu a co se mi zdálo jako báječné ještě nedávno, dnes už nezvládám. Omlouvám se.

Netuším kdy to bylo, kdy jsem to o lepší patnáctce psal. Mám (vymyslel jsem) medníky 11 letos třetí sezonu, o rok dřív je měl Tom4. Totiž. Vyrobil jsem (dal nařezat z překližky Bo 18) přířezy a ke smontování se neměl a tak je Tom4 udělal dřív. Taď nevím jestli dokonce o dva roky dřív než já. A osvědčily se mu.

Připomenu proč je to právě 11. Sedláčkův úl je vysoký 34,7. Vyčítal jsem mu, proč proboha neudělal rovných 35. No, je to 2x normalizovaná a zažitá sedmnáctka a mezi tím VM 7 mm. Abych neudělal stejnou chybu jako on (on to za chybu nemá) a nedělal to na milimetry, ale celé centimetry, rozdělil jsem jeho nástavek na 3x a mezi jsou dvě VM po 8 mm a to by dávalo 34,6. Tak proto to jsou jedenáctky. Jenže pak mi nechtěly včely z VN vyšších než 30 do medníku. Přátelil jsem se s jedním a ten, aniž by byl včelařsky vzdělán si ode mě nedal říct a nadšeně si pořídil na Sedláčkově míře asi 45 vč a do medníků mu ten rok nechtělo 40 vč!!!!!!! To mě poučilo a Sedláčkovy úly jsem úplně zrušil a konečně uvěřil tvrzením světových autorů, že prostě VN pro plod nesmí být nikdy nad 30. Mimochodem, letos nechtěla do medníků vč ani u třicítky, je tu o tom psáno.

Já to o málem “magických” 30 cm vím od předků asi 60 let, první, pokud vím, to u nás tvrdil Škvařil a ne náhodou je Čechoslovák vysoký právě 30 cm. Jen jsme pořád nevěřil a snažil se vymýšlet a zkoušet a ověřovat. Mohl jsme si ušetřit hodně zklamání a ztracených roků.

Konkrétně vás jsem se snažil i Javaliho (asi marně) odradit od vyšších VN pro plod než 30 a jak se Javali právě včera přiznal, tak LETOS (já takový rok jako byl letošní stran neochoty obsazovat medníky nezažil za celé roky kdy nepřevěšuju a nemám mřížky) nedostal včely do medníků ani u míry 27,5 a současně tvrdošíjně mele o nesmyslech a nechápe příčinu (nevěří mi a nečte staré cizí autory). Tak to vzdávám, stavte se třeba na hlavu. Oba dva.

A k vašim dvanáctkám. Kdysi jsem si naběhl, jako vy na mě, na jednoho chytrého, co mi tvrdil, že si nadělal půlky 24 a že se mu to neosvědčilo. Kdybych ho neposlechl, mohl jsem mít ultranízké NN o 38 let dřív. Ještě jednou se omlouvám a vůbec si nepamatuju mojí propagaci 15. Ale, je možné toto. Tom4, než jsme se seznámili a než viděl jak včelařím a než poznal Blaník, pořídil si 17. Teď lituje, ale jsou moc pěkné a rozhodně je nehodlá vyhodit. Možná proto jsem propagoval 15 jako mnohem lepší než 17. Neuvádíte kontext a možná se to stalo takhle.

---------------------- 

Já na rozdíl od Toma4 bych se netrápoil a trápit se svými NN 15 nebudu. Plánuju snížení NN 15 na NN 11. Dělá se to tak, že se vyndají šrouby pokud by vadily v řezu. A pak se opatrně podle bajláku na cirkulárce medník kolem dokola odřízne.  Pak se poblíž spodního okraje (asi 20 mm od něj) NN dají šrouby zpátky, ale obyčejně to není potřeba, pokud se používá polyuretanové lepidlo D4, ani by šrouby být snad nemusely.

---------------------

Jo, abych nezapomněl, NN 15 má velkou výhodu, že dva na sobě dávají VN 30. Ale jako TL je mnohem lepší NN 11.

Pořád mi to vrtá hlavou a možná jsem na něco přišel, ještě to musím domyslet a dopočítat. Dal jste do toho hodně myšelní a práce a proto je mi hloupé to shodit ze stolu.

Oč jde. Držím se s Blaníkem vnějšího rozměru původních NN a ty měly sílu stěny 30 mm. Protože dřív byla VM jen 6 mm, tak vnitřek je 402x402 (dnes 405x405). Tudíž vnějšek je 462x462 (u novějších 465X465). Protože jsem ztenčil stěny na 20 mm, v jednom rozměru je od vnějšku odskočeno o 10 mm na každé straně, v druhém rozměru vzrostl vnitřek na 422. No a to je ten nápad.

V článku o špehýrce píšu, že tenkostěnný nástavek - podkovu tří stěn místo čtvrté stěny dokonale drží dva hranolky, nahoře a dole síly 20 mm. Prostě stěna by byla z desky 20 mm rozměru 462(465)x308 a jestli mám vyzkoušeno, že soudržnost bedny dokonale udrží 20 a 20 mm nahoře a dole, pak mezi vzniká prostor vysoký 268. Když by měly pětirámkové bedny tuto stěnu 20, pak dvě proti sobě by vytvořily volný prostor 402(405) x 268 x 40 mm. No a protože síla rámku s mezerníkem je 35 mm, tak by do volného prostoru vlezl úplně přesně rámek 39x24, nad HL by byla VM 8 a dole “podmet” 20 mm.

Úl nemá mít žádné komponenty, které se oddělují a po nějaskou část roku musí být někde skladovány. Znám tento požadavek na údajně moderní úl. Porušil jsem ho blinovkou silnou jako rámek. Pak mi došlo, že kdyby byla silná ne 35, ale jen 20 mm, může být celoročně v úle a naopak tam pak plní několik funkcí. Pořád je to ale prvek vyjímatelný a od úlu oddělitelný. Starší blinovky silné 35 jsem nevyházel, někde je skladuju a jde to. To samé platí o buchhtách, mám jich asi polovinu počtu vč, tedy asi do každého druhého úlu mám kromě blinovky ještě buchtu. Ty taky někde musí být, mám přes 40 vč a buchty zaberou plac asi tří banánovek a to je únosné. Proti tomu jak báječnou funkci a víceúčel plní mi stojí za to mít nějaký od úlu oddělitelný “krám”, o který se nějak musím po většinu roku starat.

------------------------

Zpátky ka našemu pětirámku. Měl by jednu stěnu jen z hranolků 20x20 nahoře i dole a do prostoru vleze čtyřiadvacítkový rámek. Dokážu si představit, že bude sjednoceno (TS), že vkládaný stěnový rámek, asi by to byl SR, bude nějak fixovaný v přední bedně. Po rozpáčení a odsunutí zadního pětirámku v přední bedýnce drží napůl zasunutý SR normalizované velikosti 39x24. Do odložené bedýnjky se po odehnání včel kouřem a peroutkou vloží deska vyplňující s malou vůlí prostor mezi horním a dolním hranolkem a bedýnka je uzavřená. Po vyjmutí SR 24 a odložení do rojáku i se včelami  anebo jsou včely ometeny se stejným způsobem zaslepí i zbylý pětirámek, který zůstal na dně. Dno je pořád to stejné jako má Blaník a na volnou půlku dna se položí a zajistí vodorovná deska patřičného rozměru a úl je uzavřený. Dokážu si představit pracovat  s akuvrtačkou a každou “pomocnou” desku přichytit čtyřmi sádrokartonářskými (tedy ultralevnými) vruty. Rozdělení úlu, ometení včel, zadělání obou půlek a zadělání dna - na volnou půlku dna by se ometaly včely odhaduji na max 2-4 minuty a to je pro mě doba naprosto akceptovatelná.

Ano, oddělek na běžném širokém dně by vypadal prapodivně, také vodorovné zaslepení dna by se muselo nějak přikrývat proti dešti. Ale to jsou už detaily, jistě snadno řešitelné.

-----------------------

Co by nastalo. V úle by bylo zase 11 rámků, akorát prostřední by byl menší míry, u Blaníku 24 by logicky vznikal atyp, dalo by se to udělat na normalizovaný rámek 39x17, akorát by horní a dolní hranolerk byly o pár mm vyšší. A nebo atypicky vysoký rámek, ale se šíří 39 a normalizovanými oušky jako jakýkoli jiný rámek.

Nejdřív jsem myslel, že to spočítám a rozpracuju v noci a jak je vidět (nejraději vše “tvořím” z voleje, jak mě to napadá to rovnou píšu a jak je vidět, je to na papíře). Teď by to už mělo fungovat perfektně.

Dál se přímo nabízejí další možnosti. Protože má Blaník vše bezfalcové, kdyby přední svislá půlka držela na “hřídeli” jak jí ukazuje jinde Goro, pak by to udrželo dvoumedníky i tehdy, když by se zadní pětirámek vyndal. Ano, úl by vypadal divně, ale já takovým věcem říkám “divítko” aby se měli kolemjdoucí čemu DIVIT. Také by se dala oddělit celá zadní svislá půlka i s medníky. A už mě napadají další možnosti jako SS, dvě hřídele a postupné odebírání medu tak, že půl medníku odebrat a nahradit a za pár dní to samé naproti. Medníkové NN by už díru neměly, je jen otázka, zda by vč byla ochotná akceptovat medníky uprostřed rozdělené. V jarní snůšce určitě a když by to vadilo v dalších snůškách, holt by i medníky byly s otvorem a vkládaným rámkem, u medníku výšky 15 se přímo nabízí rámek 11, který už já i Tom4 máme v běžném provoze.

--------------------------

Ale pořád je to na jednu stranu ve srovnání s obyčejným nástavkáčem složitější ptákovina, na druhou stranu je to asi 30x méně práce než v termosolárním úle a úl by nebyl zdaleka tak komplikovaný a hlavně náročný na přítomnost včelaře při solárním ohřevu. Taky by byl lacinější než termoúl, pravda, termoúl léčí proti VD, Pětiblaník tu ambici nemá. Taky si umím živě představit, že by dělená byla jen plodiska a medníky by se používaly normální velikosti na rámek 39x11. Tento medník se velmi snadno unést dá a kdybych neměl mnoho NN 15, dnes bych měl už jen jedenáctky, ukázaly se po všech stránkách lepší. Neboli, budu radikálně snižovat počty vč a pak budu už používat jen jedenáctky. Patnáctky už minimálně s cílem vůbec.

A TAK DÁLE, A TAK DÁL…

Nejprve to svádí ukázat na “viníka”. Autorem Kvadrátu K24 je Ing. Kamler.

---------------------

ČR v ještě nefederaizovaném Československu neznalo Kraňku. Ta se chovala jen na malé části jižní Moravy. Po ww2 tu byla včela, kříženka včely tmavé + neregulovaného “divokého” mixu, způsobeného demokratickou cochárnou  - divoký dovoz matek odkud kdo chtěl a Protektorát měl jiné starosti než včely. Do nástupu komunistů zase cochárna a výsledkem byla vzteklá, mrňavá včela s mizerným výnosem, neschopná využívat jarní snůšku. Někomu se to nemusí líbit, jsou to ale fakta.

Socialistický sektor měl za cíl vůbec nepotřebovat drobnovčelaře a bolševici budovali státní a družstevní socialistické včelařské provozy. Cílem bylo, až opylení zajistí komunistická velkovčelařství, drobné včelaře zakázat.

Komunistický stát potřeboval vhodný úl. Po roce 48, kdy vzniklo plánovité hospodářství, byl jako první dvouletý státní plán, tak zvaná Dvouletka a bylo to přechodné období ke startu pětiletých plánů, tzv. Pětiletek. 

V té době vznikl úl a dostal honosně budovatelský název Pětiletka.

Ovšem Státní Lesy byl stát ve státě a ti chtěli svůj úl a tak vznikl stejný úl, jen s jinou orientací díla a nesl jméno Lesan. Oba úly byly na 9 rámků míry 39x24 v plodišti a měly jeden medník 39x24x9. Průměrné výnosy byly asi 3-6 kg medu za rok, soukromníci ale měli asi 6-8 kg/vč/rok.

Oba mí rodiče byli v té době včelmistry u Státních statků a dokonale poznali Pětiletky i Lesany. Táta tvrdil, že to jsou naprosto bezkonkurenční úly, kdy při správném vedení se i s nevhodnou včelou dal v některých letech získávat i jarní med, což bylo v Čechách v té době neslýchané. Samosebou se včelaři snažili šlechtit matky, hledali plodnější, schopné rychlejšího rozvoje. Pak se ukázala tragická nevýhoda komunistických úlů = byly zoufale malé. Moc nepomohlo ani zavedení druhých medníků u asi ploviny včelstev. Nicméně, i s nevhodnou včelou byl v devítirámkových úlech rychlejší rozvoj než v jakémkoli jiném úle té doby. Oba úly byly univerzály, jeden na TS s okýnkem a obsluhovatelný zadem jako zadovák, druhý byl listovák a za rámky napříč byl SR, shodně s okýnkem. Univerzály jsou úly, které nemůžou mít z konstrukčních důvodů oddělitelné dno.

Protože jmenované úly byly malé, vznikl úl původně pro socialistické podniky s názvem Moravský univerzál. Ten měl v plodišti 13 rámků a v medníku 12, celkem tedy 25 a to bylo proti prvním o 7 rámků víc. To pro včelu před Kraňkou bohatě stačilo. Nevýhoda byly nesmírně těžké izolované medníky, tehdy se propagovalo zimování v medníku. Po zavedení MU musela máma v práci skončit a tátu dali soudruzi do uranových dolů, nenáviděli úspěšné živnostníky, kteří dávali práci dělníkům a vychovávali učně a nezapomínali.

-----------------------

Pak přišla Kraňka. MU se ukázal jako zaostale malý úl, psal se rok 1965, mě bylo 9 a prvně jsme s mámou slyšel od táty o té zázračné včele. On žil v JBC nad Nisou a tam bylo hodně Němců, kteří nebyli vysídlení a museli je pouštět za příbuznými. Jeden lesník pašoval v kapse saka matky Kraňky, nebyla to legrace, hrozil za to kriminál a drakonická pokuta. A zákazy výjezdu.

Tuším, že to bylo v roce 1965 vyšla Brennerova velmi útlá knížečka Nástavkový úl. Nikdo u nás o Amerických úlech nic nevěděl a přesto, že celý SSSR měl úl Dadant-Blatt s oddělitelným dnem, tady trvalo Temno. J8 dostal od tátty první dvě Kraňky z oplozovačky v roice 1967 a následující 3 roky se k nám chodily dívat na neuvěřitelně hodné včely v obřích včelstvech desítky lidí.

Soudruzi v krizových letech = tzv Normalizaci, povolili Kraňku. Její raketový jarní rozvoj, i když byly informace od táty z horského města, nikdo nečekal. Najednou této včele nestačil žádný úl na 24, naše třicítky s polomedníky vyhověly, když se převěsily 3 rámky plodu do medníku.

----------------------

Opět potřebovali komunisti úl, který by Kraňce mohl stačit. V provoze byly vysoké desetitisíce úlů na 24 a statisíce rámků, vybavené truhlárny s jednoúčelovými stroji a další okolnosti, a tak si komunisti vzpomněli na devítirámkové úly Lesan a Pětiletka. Nápad dostali v socialistickém včelařství v Tachově. Tam vznikl plně nástavkový úl na devět rámků, s vysokým dnem asi 65 mm a libovolným počtem stejných dvouplášťových nástavků zateplených Welitem. Tachovští měli s úlem nesmírný úspěch a tak po zásahu Strany a Státní plánovací komise se vlastně bleskurychlke tento úl rozšířil, rychle byly nahrazovány MU Tachovákem. Ihned se ujmul i v soukromém sektoru. Ovšem slovou soukromý sektor se neužívalo, znamená něco jiného, žádné soukromé podniky tu nesměly být. Jednalo se o drobnovčelaře, dnes říkáme hobbíky, ale tento anglicizmus nikdo neznal a nepoužíval.

Sám jsem Tachováky neměl a neměla je ani máma, táta přestal v JBC včelařit. Viděl jsem je v provozu u známých a nenadchly mě. Nemůžou nadchnout nikoho rozumného, kdo zná systém Dadant (i když my vůbec nevěděli, že nějaký Dadant existuje, v SSSR se nesměl jmenovat “amerikaňski”, tam se jmenoval (a jmenuje) Mnogokorpusnyj), ten nešel do Tachováku na nízkou míru, když jsme znali co dokáží úly 30.

----------------------

Včelařit se v Tachováku dalo skvěle, měl jenom dvě nevýhody a jinak jen výhody. Byl pouze na SS a byl velmi vysoký, vratký, nepraktický hlavně do kočovných vozů, které se v té době nesmírně rozmáhaly. Stát kočování velice podporoval.

Asi proto někoho napadlo udělat nástavek čtvercový, což je při délce rámku 39 jedenáct rámků. Výše jmenuju autora, ten tomu ale dal asi konkrétní fazonu a název, kdo je autorem nevím a je mi to dost jedno.

A TADY ZAČAL NESMÍRNÝ PROBLÉM ČECHŮ A ADAMCOVY MÍRY, KTERÝ TRVÁ DODNES.

Omlouvám se všem za velmi dlouhý úvod, mám za to, že nikdo takto uceleně a současně svým způsobem velmi stručně vývoj úlové otázky ČR od ww2 po dnešek nepodal, já o takové práci nevím.

A nyní konečně v čem spočívá tragický omyl českého úlu 39x24x11. Budou to počty a komu je to protivné, nenutím ho to číst. Nicméně každý by si to měl ve vlastním zájmu uložit, opět podám práci, jaká nemá obdoby a nebo takovou já neznám. A skutečné odborné včelařské vzdělání se bez následujích počtů neobejde, kdo nepochopí toto, nepochopí ve včelařině nikdy nic.

Už Škvařil  kolem ww2 postuloval, že včela medonosná Kraňská musí mít plodiště velké 150 dm2. On je autorem míry vysoké 30. Ve skutečnosti původně navrhoval slovenské B s patřičným počtem rámků, to mu ale v zemi s převažující délkou rámku 39 neprošlo. Proto svolil ke kompromisu, ale s tím, že rámek bude tedy vyšší o 2,5 cm než B.

Ale! Úl 39x30x11 má jen 129 dm2 a tak (Škvařil nepochybně znal Dadant) pro ten úl navrhnul nízký medník jako polovinu a tudíž (bez VM 6 mm) 14,4 cm. Nutno podotknout, že jmenovaný pracoval před příchodem Kraňky a tak jeho úl s plodištěm 129 dm2 byl pro výše popsanou kříženku neskutečně velký a tudíž dostatečný.

Přišla Kraňka a najdenou se ukázalo, že Škvařilův úl je pro Kraňku vhodný když se převěsí 3 rámky plodu do medníku. Pak bylo plodiště vlastně 129 + 35 = 164 dm2 a toto číslo je nutné si dokonale zapamatovat. 

                                                                    164 dm2

Jenže převěšování je moc práce, bylo potřeba najít způsob jak nepřevěšovat a přitom docílit správně velkého plodiště. Důležité slovo je SPRÁVNĚ velké plodiště, tedy ne malé, ale, a to hlavně, ne moc velké.

Když se na sebe dají dva VN Tachováku, vzniká plodiště velké přesně 168 dm. 

Toto je pro celou českou úlovou otázku stěžejní věta!!!!

-----------------------

Jenže, jkdyž se na sebe dají dvě bedny kvadrátu po 11 rámcích, vznikne nesmyslně velký prostor 206 dm2. A to prostě nemůže fungovat a z toho pramení úplně všechny potíže českého národního úlu, přesněji národní míry v nesmyslně velkém úle, přesněji v úle s nesmyslně velkým plodištěm - tedy dva VN kvadrátu je moc velký prostor. A vše začalo kardinálním nepochopením prazákladu (základních počtů, o kterých tvrdím, že bez nich nikdo nebude vzdělaný včelař), co nutně Kraňka na většině území ČR potřebuje.

Jedná se o dnes nejrozšířenější český úl, kvadrát 39x24x11

Lidově polopaticky řečeno- jedna bedna zoufale málo, dvě zoufale moc.

---------------------------

Já jsem toto nevěděl vždycky. Jinde jsem napsal, že vysoce vzdělaný Sedláček tohle ví a proto zvětšil (překročil kritickou hranici výšky rámku) rámek na výšku 34,7 a to proto, že to jsou dva NN 39x17x11 na sobě a mezi nimi je VM 7 mm. Pak má Sedláčkův úl 149 dm2. A úl zůstal čtvercový.

To stejné věděl velmi dobře Ing. Řeháček a protože potřeboval úl s plodištěm 150 dm2 a nechtěl převěšovat plod, zvětšil nástavek na 13 rámků. Tím se jednou provždy odsoudil k pouze SS a z toho faktu k mnoha nesnázím a nebo nevýhodám. Řeháček svůj úl nazval, podle mě velkohubě a nesmyslně Eurodadant, přece musel vědět, že Evropě je nějaká délka rámku 39 jednak naprosto neznámá a hlavně úplně fuk!!!! ED má plochu plodiště 152 dm2.

Pro zajímavost, originál Dadant-Blatt s mírou 43,5x30x12 má plochu VN 157 dm2 a je čtvercový!

Langstroth Superjumbo 44,8x32,5 (správněji 32,8)x10 má plochu, světe div se 146(7) dm2.

Je pozoruhodné, že úly vznikaly v od sebe velmi vzdáloených zemích s jinými přírodními podmínkami a Amerika a Tichomoří Kraňku nezná, jen Vlašku. Přesto všechny úly, které přežily vývoj, mají více méně stejnou plochu. Bylo by pošetilé věřit, že je to náhoda. Nejméně rozšířeným světovým úlem je Langstroth (I když jeho uctívači tvrdí opak) a já tvrdím že proto, že má jen nevýhody. Jeho velikost Jumbo s výškou 28,5 nic neřeší a už vůbec v Česku, jeho plocha je 128 (Blaník 39x30x11 má 129 a je sám o sobě malý). Superjumbo s výškou 32,5(8) překračuje kritickou výšku 30, stejně nemá ani 150 dm a je jen na SS. Tvrdím, že proto je téměř neznámý a nepoužívaný.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

A celý tento článek jsem napsal jen proto, že Tom4 chce oživit a vytáhnout z propadliště dějin Tachovák. A já mu to schválil a podpořím ho jak nejlíp budu umět. Protože když naprosto revolučně a neznámně doplníme Tachovák NN 15 (11), vznikne podle mého znamenitý úl. Vymyslel jsem a nedávno to nesměle jakoby mezi řečí říká Tom4 v souvislosti se šestkou, že se to dá zkoušet vyvložkováním normálních VN i NN na 11 rámků.

A teď přiznání. Vím tohle už roky. Nějak se mi nechtělo do realizace. Pak mě vyprovokoval dnes už nežijící bratr a já to zkusil. Ovšem pak jsem nevydržel, v návalu práce a nutnosti rychle zvětšit prostor VN buchty vyházel a pokračoval jsem jako v jedenáctirámku. Ani nevím, zda jsem se Tomovi4 pochlubil. Ostuda je, že jsem takhle “selhal” i přede dvěma lety a Tomovi jsem to zbaběle neřekl. Prostě dokud znám dokonalý způsob a unesl jsem to, prostě jsem pokus nedotáh. Nastala jiná situce.

--------

Nadělat devítirámové VN i NN z překližky 18 mm je pro mě otázka pár dní, o jen dalších pár dní by dalo víc práce nadělat z masivu smrk 20. Stejně tak dna, ta ale z překližky být nemohou. Nic se nevyhodí, když se neosvědčí, budou to dvojáky plemenáče 2x4 rámky na SS a stejné dno se rozpaží na dvě půlky hranolkem prostředkem dna vysokým 18 x třeba 20 a nebo 18x18, 18x25 a podobně. Běžně takto používám dvojplemenáče z běžných VN (jak 24 tak i 30), jen jsou 2 x po pěti rámcích (šel by i troják po 3 rámcích). Přepážka doléhá ke stěnám, dole lícuje jako rámky s okrajem nástavku a je v nástavku zajištěná proti posunutí 3 vruty. Funguje to znamenitě už mnoho roků. Ten dělící hranolek na dně je běžná zástrčka dna, jen je nechaný delší (ale stačí i na délku 404 mm) a zadní zástrčka stejného rozměru je zespoda přichycena dvěma vroutky šikmo proti vypadnutí. Vše je demontovatelné na normální dno a nástavek za si 2 minuty. Na dvouplemenáč pasuje stejné víko, nemá odlišný půdorys. Myslím, že jednodušeji už to snad ani nejde. A vlastně ještě strop. Někde mám dva igelity, někde jeden. Odkryju jen tu půlku co chci, druhá je dokonale připepená včelami. Vše je nejjednodušší a plně funkční.

-------------------------

Takže, kdo dočetl až sem a pochopil sdělené, měl by být v dokonalém obraze a vědět co možné je, co mizerně a hlavně co vůbec.

Tvrdím. Že pro moc velký VN mají Adamiti vlhký med, podtržené včely ze zimy a v důsledku toho méně životaschopné a v důsledku úhyny. Nikdo zaboha nechce (bojí se následků syndromu “posla špatných zpráv”) udělat statistiku, ve kterém úle a jaké míře je nejvíce a nejméně úhynů na CCD (nebo co to je). Ideální by k tomu byl třeba COLOSS, ale lidi na tento zbytečný projekt z vysoka, účastní se ho snad 2% českých včelařů a tak bychom nevěděli zase nic. A tak nezbývá než empirie, zkušenost a pozorování okolí, kdo, jak a hlavně v čem včelaří. Přitom na výšce rámku až tak moc nezáleží když se pod VN 24 dá TL 15. Pak to má opět oněch až snad magických 167 dm2. Ale prostě musí to být POD VN a ne nad ním (a ani to není definitvní, časem zveřejním jak na horní TL). 

A tak dále, vše jsem mnohokrát vysvětlil, patrně nikdy takto uceleně, kdy vše vyplývá z něčeho konkrétního, jasného. Nic jsem nevynalezl, vše tu dávno je, jen jsem nějak pochopil souvislosti. Trvalo mi to ale 60 let. Kdo se bude namáhat a pochopí sdělení v tomto článku, získá velkou výhodu ušetřených, u někoho i desítek let.

Pak se, prosím, nedivte, že odmítám všechna bláznovství, nápady s rámkem úzkovysokým, nebo vyšším než 30 cm, ležanem na většině území ČR a dalších, když já dokonale vím, že je to všechno hloupost, nešikovné, škodlivé a slepá ulička, hodně jsem toho vyzkoušel sám a stálo mě to hodně peněz a hlavně ztrátu radosti a elánu. A to proto, že existuje dokonalý způsob, stačí se jen vzdělat a pochopit základní zákonitosti a vědět bez zaváhání co možné je, co možná, ale hlavně co NIKDY. A přitom pevně věřím, že co vím já není definitivní a “že již vše bylo vynalezeno a není už nad čím bádat”. Naopak, tvrdím, že to může být jen výchozí začátek dalších objevů a i zatím netušených souvislostí a možností.

K pokárání:

Je rozdíl být arogantní b.b a nebo udělat chybu a litovat jí. Můj slib je, že se polepším až mi bude Tom4 něco říkat, že ho budu poslouchat ušima a ne kolenem.

O vašem příteli nevíme nic, nic o jeho provozní metodě s B8 a tudíž se není čeho chytit. Ale dovolím si spekulace. Ovšem v jiném vlákně, vysvětlím tragický omyl Čechů s Adamcem na 11 rámků. To jsem měl na mysli dopoledne. No a teď jste mě jen v něčem utvrdil, ihned jsem si to spočítal a šokovala mě shoda. Asi budete překvapený i vy pane kolego.

Rámková plocha B                              - 4,2 x 2,75 = 11,6 (11,55) x 8 rámků    =    92,4 

                                    Blaník 30             - 3,9 x 3        = 11,7                        "                     93,6

U nás existuje úl Třeboňský s mírou 39x27,5x11. Tvrdilo se (nevyzkoušel jsem ho nikdy), že výška 27,5 je kompromis mezi 24 a 30. Mnohokrát jsem vysvětloval zkušenost předků, že na míře 24 nikdy není stejně vysoký výnos jako na 30 když je rok skvělý, pak dá 30 rekordní výnos. V průměrných letech je to jedno, ale v mizerných letech na 30 není nic (nebývalo) a 24 dala aspoň něco. Údajně proto vznikla míra Třeboňáku (dle předků).

Jenže vše bylo podřízeno zcestné představě, že musí být medník stejné míry jako plodiště, nikdo si neuměl představit neomezování matek a nepřevěšovat plod.

-----------------------

Nechápu jak může být na B8 o 20-30% víc medu než na B10.

Ale je tu stěžejní otázka: JAKÉHO MEDU? Ze zakladeného díla? To mě nezajímá a nebudu se tím zabývat, to je to setrvávání u košnic v době, kdy je znám nástavkový úl a radím všem nedělat stejnou chybu jako i Dol před 100 lety. V tomto se mnou nikdo nehne, já zpátky do pomyslné jeskyně nepůjdu. Dobrovolně ne.

-----------------------

Pro mě by osmirámek nic neřešil, pak by byl VN lehčí jen o málo a za pár let bych byl tam, kde dnes. Šestirámek by bylo jiné kafe!

-----------------------

Ale. Zpět k B8, třeba to vůbec nesouvisí. Jedno stan mám u silnice, jednou zastavil traktor a šel se kamarádit o něco mladší chlap. Ten rok šel do důchodu, dosluhoval u jezevcvů v traktoru. Vykládal mi, že má Adamce, ale na 8 rámků a strašně si to vychvaloval. Detaily si nepamatuju, výnosy zamluvil, ale myslím, že to měl na SS a samosebou vytáčel zakladené plásty, tudíž jsem ho moc neposlouchal a nezajímal se. Nevím kdo to byl, můžu se ale přeptat, byl snad z Jankova. Je ale zbytečné toho člověka hledat viz Tachovák, který teprve popíšu. Ale spíš bych se zaměřil na šestirámek, kdy by ale plodiště byly dva VN6 na sobě. To by odpovídalo Blaníku 30 se 12 rámky a to si umím představit (Eurodadant má rámků vysoké míry 13 a je to vyzkoušené). Odpadl by úplně TL a jako medníky by byly NN 15 i NN 11, obojí ale také na 6 rámků. Mrzuté je, že to nenapadlo mě a když už to napadlo Toma4, že jsem ho nevnímal. Mohl jsem (možná) ušetřit 2 roky života a dřiny (a beznaděje = to je nejhorší).

Hlavně ale něco, co jsem asi už několikrát zmínil, ale nezdůraznil. Když budu mít na jedné koze dva jedenáctirámkové Blaníky, jeden 30 a druhý 24, oba budou mít spodní TL 15 a medníky NN 15, tak je VN 30 větší přesně o 25%. Logicky je ve 24 menší vč a to asi tak o těch 25%, záleží odkud to počítáme, zda z 24 na 30 nebo naopak. Totiž k míře 30 se má 24 jako menší ne o 25%, ale o 20%.

Neevidoval jsem to, musím udělat jen empirický odhad. Když vezmu za základ třicítku, která má nějaký dlouhodobý výnos a to vezmu za 100%, Adamec nedává jen o 20% menší výnosy, ale mnohem a mnohem menší, tvrdím, že o 30-40, ale někdy i o 50%. VN 24 je sice o trochu lehčí, medníky i TL stejné, ale vyšší míra jasně vítězí. Taky se mi zdá, že se 24 mnohem nadšeněji rojí.

-------------------------

Slovensko má už počasí bližší kontinentálnímu rázu a tudíž je tam tepleji a tudíž pro chov včel jsou tam lepší podmínky. Tedy na Slovensku jako celku, než průměru ČR. Patrně proto tam může existovat a úspěšně fungovat úl vysoký 27,5 a jestli já chci v drsnější části ČR slušný výnos, jasně vítězí míra vysoká 30. Možná proto se Třeboňák neprosadil, rozdíl byl tak nepatrný, že nestál za změny. Kdo byl chytřejší, zvolil si míru vysokou 30, ovšem pokud k ní nechtěl NN medníky, pohořel (dobře mu tak, neodpoustím si dodat). Drtivě drtivá většina ČR má ale snad nejhorší míru jakou znám a podotýkám že Lang 1/1 je na plástovou plochu úplně stejný jako 39x24x11, má jen nevýhody a to jen SS a tudíž pořídit si L 1/1 a myslet si, že bude lepší než čtvercový Adamec, je nevzdělaně hloupé. A hlavně úplně zbytečné!

-------------------------

Pane Goro, zjistíte provozní metodu a přírodní podmínky pana kolegy s B8? Děkuji.

Polepším se, slibuju.

Domýšlíte to zajímavě, mě třeba zimování vůbec nenapadlo. Nápad s polorámkem na zimu je super (pokud to není celé hloupost) a možná by tam mohl být i v létě jako stavební (do jisté míry by maličko nahrazoval LBV - co když na trubčině mezi plodem něco je? 

Zajímavý nápad je zimovat jen v půllce, to by na 6 rámcích D-B možná šlo, jenže když by dotýkací stěny zabíraly tloušku jednoho rámku, tak 12 rámků je sudý počet a už to nejde že? A taky všichni máme rámky dlouhé 39 a tudíž jedenáctirámkové čtvercové bedny a stěží si myslet, že to všichni opustí a zevedou si D-B. Zamysleme sde ale nad jen 5 rámky Blaníku 39. Jistěže je vždy zavádějící až hloupé dívat se na divoké včelstvo v dutině stromu - od něj nikdo nechce 50 kilo medu. Ale to nechme stranou, možná, a hned to spojím s vaší námitkou stresu, ano, stres by to byl veliký - něčím se za vše vždycky zaplatí, by se dalo uvažovat, že místo 50 kilo by bylo 2 x po 25 kg. Jenže jak se stavbou M? Prostě celé je to asi hloupost.

Ale. Jde o to, nemuset zvedat plodiště. Prapůvodní nápad byl, že by styčné stěny byly z drátové mřížky, která je velmi samonosná a jistě by podkovu nástavku udržela. Tím by odpadla starost zimování (MOŽNÁ!!!!). Jenže je to železo, je elEktrovodivé a současně je to nejúčinnější tepelný most a tak jsEM to ihned opustil.

Pak ale existují nikoli výsekové, ale lité silné mřížky z plastu. Ovšem u nich nevěřím na samonosnost v délce 400 mm.

Ale zpět k divokému vč ve stromě. Jsou známy případy, včelstva s hnízdem přes 2 metry v dutině v průměru 18 cm.

Tomovi4 jsem strhal podivnosti s šestirámky vysokými přes dva metry. OK, moc jsem nad tím nepřemýšlel a po zkušenostech jistého pana Dlouhého, myslím, že byl ze Dřís (na Labi), který měl asi 100 vč v Brennerákách, jsem to prostě rovnou zavrhnul. V případě zájmu někoho registrovaného můžu Brennerův úl popsat a vysvětlit. Mimochodem ten by byl možná cesta. Jenže atypické rámky 30x30x8 + 30x15x8.

Zpátky ke mnou strhanému šestirámku. Tom4 je bohužel introvert, nesmírně skromě “nedravý" a tak se se mnou nedohadoval. Škoda, myslím, že byl řešení problému nesnadněji nejblíž, jen já se o tom odmítal bavit.

Co mi vadí na úzkém úle s ohromnou výškou? Vratkost ve větru a havně lezení k úlu po štaflích nebo nějakých stupňových plošinách a manipupace s plošinou, která musí bezpečně unést chlapa a umožnit bezpečnou práci by byla tak obtížná, namáhavá a zdržující, že jsem o tom odmítl i jen přemýšlet. Ovšem tyto komplikace by byly menší, než můj nápad s D-B. Protože by se používal běžný rámek. Ano, asi by se chovala slabší vč a plodiště by tvořily dvě bedny na sobě. Konečně by TL na 5 rámků pod dvěmi plodiskovými pětirámky byl správně veliký - normální TL na 11 rámků 39x15 je zbytečně veliký a nikdy ho vč nepoužívá celý (ale může se tam svěšovat třeba v noci nebo při dešti velká část včel).

----------------------

Malé odbočení. Víc než 2 medníky na Blaníku nejsou obyčejně potřeba, med by měl být pořád porůběžně odebírán, viz můj článek o častém odběru medu. Mnozí to tak dělají, ví o tom i pan Goro, funguje to. To by u pětirámku byly 4 medníky, místo dvou normálních. Takže, dno celková výška asi 4 cm, + TL = cca 16 cm + dvě plodiště po cca 31 cm + 4 medníky po cca 16 cm = 145 cm výšky. OK, hodně vysoké. Ale pokračujme (nic jsem nepromýšlel, píšu zvoleje jak mě to napadá).

Normální úl se stejnou kubaturou by byl pak vysoký asi 83 cm. Rozdíl výšky obrovský. A opravdu obrovský? Je úl o asi 60 cm vyšší skutečně neřešitelně vysoký?

Momentální nápad. Úly by stály na SS, podstavec je asi 30-35 cm vysoký. Na podstavci by bylo vedle úlu místa asi 80 cm a pak by včelař vylezl na podstavec a pracoval jako při TS a úl by byl rázem nižší o výšku podstavce.

--------------------

Musela by se vyvinout spešl metodika pro pouze pětirámkový úl, také nevíme, jak by se vč v zimě srovnávalo s půdorysným prostorem vnitřku asi 40x20 cm.

Vratkost. Ano, velký problém. Umím si ale představit podstavec s jakousi čelní stěnou. Ta by sloužIla jako větrolam, úly by se k ní daly přichytit a v neposlední řadě by to bylo svého druhu zábradlí pro bezpečnější práci včelaře (ale taky by překáželo v pohybu). A navíc by to dělalo clonu proti slunečnímu osvitu čelní stěny, ne každý může mít úly pod stromy a nebo ne celý den. Ano, včelař by při práci kročejovým hlukem rušil vč tím, jak by “tancoval” přímo na podstavci. Zajištění úlů by jistě šlo podobně jako dal včera Goro úl s excentrickou hřídelí. Nesloužila by ale k účelu, jaký prezentuje Goro - zvedání nástavků, ale nástavky by měly oko a po práci by se zhora nevlékla železná trubka (nebo dřevěný hranolek) a tento držák by byl zapušěný do podstavce. Tím by úl získal stabilitu i při malé základně.

Není pak přece jen lepší nějaký zvedák jak radí Goro, než vymýšlet na sebe kupené ptákoviny? A není lepší, aby nemohoucí stařec - DŮCHODCE- lehnul na hadr a nechal to mladým, silným a zdravým?

Při psaní, díky vám Romane, mám další, možná úplně blbé nápady.

Tady pro vás a některé další malé-velké odbočení. Můj táta byl ročník 1919, švec, v 17 mu umřel otec a on musel převzít živnost se 3 dělníky + 2 učni a hlavně byl faktor, nebyl nikdo schopný to tam dělat a na dědovi bylo závislých asi 80 rodin drobných zemědělců, bezzemků a nádeníků. Podrobnosti jsou nad rámec CHZ. Nicméně je to zajímavé a dneska 100% lidí netuší, co to faktor byl.

Každý si pamatuje z filmu “Lásky mezi kapkami deště”, jak ševci nenáviděli Baťu, bral jim práci. Ne tak můj otec, ten ho obdivoval. A konečně jsem u jádra co chci sdělit. Baťa vůbec nepreferoval VŠ vzdělání, chtěl střední kádr. Měl speciální učiliště, kde vychovávali právě mladé chlapce se řemeslem a vybrané z nich pak s maturitou. Mimochodem, komunistické učňáky s možností maturity pro nadanější učně okopírovali soudruzi do nejmenšího detailu od zlého kapitalisty Bati. Vyjma jedné zásadní věci. Existovali, doslova se tak jmenovali “Baťovi mladí mužové”. To byli svobodní absoloventi a měli za úkol každý den ráno odevzdat vedoucímu kanceláře nějaký nápad sepsaný na papíře. Mnoho nápadů, možná 99% byly hlouposti. Ovšem některé dodnes používá celý svět a namachrovaní Anglosasové netuší, že to vymyslel nějaký anonymní mladinký maturant z popudu Moravského ševce!!!! Úplně nejznámnější nápad nějakého Baťova mladíka je, že firma neplatí výplaty hotově, ale na účet. Dnes se bezúročným používáním peněz zaměstnanců pakují nenažrané banky, ale v době vzniku nemusel podnik mít tolik hotovosti a mohl mít ty peníze třeba v materiálu. Ne každý přece utratil celou výplatu - tedy nevybral si jí hned. A ani nemohl, měl to ve smlouvě stejně, jako dnes taky z bankomatu můžeme vybrat jen nějaký týdenní limit. Každý zaměstnanec musel ze smlouvy spořit, samosebou v Baťově bance, tuším, že to bylo 17% příjmů. Stabilizační bydlení taky vymysleli Baťovci a dnešní Rohlík, všechny ta zásilkovny a eshopy není nic nového pod sluncem. Baťa zřídil podnikové prodejny potravin, bylo tam levnji než “venku”, byly to vlastně první řetězce, nehledejte vynález jinde, ale v tehdejším Československu. Jeden nápad ale stojí za uvedení, ten už je zapomenutý a už se asi nevrátí. Ráno každá žena na vrátnici odevzdala nákupní tašku s lístečkem, co potřebuje nakoupit a když šla z práce, vyzvedla si tašku s nákupem na bráně. Neplatila, firma si to strhla z platu. Výroba potravin (drogistického a mnohého dalšího zboží, třeba textilu atd) byla levná při enormní kvalitě, protože zemědělci (nebo jiní dodavatelé) prodávali výhodně a zajištěně s jistotu a velkoobjemovými nákupy získal Baťa lepší nákupní ceny. Hlavně ale šlo o to, aby peníze za práci, za jejichž drtivou většinu zaměstnaci nakupují běžné věci pro život, aby co nejvíc těch peněz utratili bezhotovostně zase u Bati v jeho obchodech. 

A tak bych mohl pokračovat opravdu dlouho. A stál za tím Moravský švec se slováckým akcentem. Ano, švec!

Tohle táta nesmírně obdivoval a mluvil o tom tak často, že jsem jako malý kluk chtěl být jako ti Baťovi mladí mužové. Uvažuju tak a pracuju tak celý život, sice skromě, ale uživily mě jen moje nápady. Proto srším pořád nějakými nápady i jako dědek, svou mysl nezastavím (a ani nechci, proboha proč?).

Tolik na vysvětlenou proč přináším pořád (většinu nezveřejňuju a nebo s velkým odstupem) nové a nové nápady.

-----------------------

Bohužel se mi stane, že jsem, a Tom4 o tom mluví (bohužel nedůrazně) už několik let, že jsem smetl z pomyslného stolu šestirámkový úl. Zdá se mi, že by to vyřešilo celý můj problém s enormní váhou nástavků a tudíž by to mohlo pomoci ženám a starým obecně. Samosebou je nejlepší úl normální. Toto by byla alternativa, o hodně lepší, než zanechat včelařiny úplně.

Někdy jindy zveřejním, tady na CHZ už dávný postřeh, vlastně nápad. Ale myslím, že dnes jste dostali hodně velkou porci a tak snad někdy příště.

Doplním nejzákladnější poučku z psychologie, kterou ale drtivě drtivá většina slušných lidí nezná.

Psychologie, ta nejzákladnější: 

Frustrát (nahrazuju tím slovem slovo zmetek) má přání někoho naštvat, je ubožák a závidí ostatním, že jsou spokojení a šťastní a chce aby byli i oni nešťastní jako on. Každý, kdo má přání touží, aby se mu vyplnilo. Když je přáním ubožáka někoho naštvat a dotyčný se naštve a pekluje s ním, zm.dovi je skvěle, plní se mu jeho přání. Jediná obrana je nesplnit mu ani jednou přání, z toho je nešťastný! A protože nikdo nesetrvává dlouho tam, kde je mu mizerně a kde mu lidi neplní přání, odejde sám. Jde si pak hledat jiné oběti, takové, které mu na to skočí a zase mu začnou plnit jeho úchylná přání. Je to na vás co a nebo od koho příspěvky jsou pro vás cennější. Stačí, když se nikdo z vás slušných lidí = registrovaných, kteří se tím představili ostatním, ani jednou nevyjádří k žádnému a dokonce ani k rozumnému názoru anonyma, pak neregistrovaní dají pokoj. Tedy vyjma placených trollů, ti přestat nemůžou, chtějí své peníze a musí plnit smlouvu.

Ano, anonymové a neregistrovaní změní taktiku a začnou vkládat velmi rozumné názory. Pozor, je to jen finta, jejímž cílem je vrátit vše na úroveň před dneškem.

Pro natvrdlé zopakuji: 

Každý si dělejte co chcete, já na neregistrované anonymy reagovat nebudu. Odteď kdo se chce bavit se mnou, musí se nejprve, jak je mezi slušnými lidmi běžné, představit. Já se také představil, já slušnost neměřím na sem tam vulgarizmus, ale na míru zmetkovské povahy některých.

Mě může stěží kázat morálku xy, který se nepředstaví. Já anonymitu považuji za hrubý pytel a na ten patří jaká záplata?

Navrhuji zdejší komunitě neragovat na nikoho, kdo nebude přihlášený pod plným jménem. Zavání mi to placeným trollingem od některých anonymů v rámci obecného rozeštvávíní lidí mezi sebou navzájem. Všichni slyšíme a čteme o hybridní válce, ale nikdo jí nechce vidět kolem sebe, každý myslí, že to je jen někde v imaginárnu u nějakých jiných lidí. Ne, Majitelé zeměkoule potřebují rozeštvané lidi i u nás a i na zájmových fórech. Politikové plánovitě rozeštvávají společnost, třeba tím, že komunistický rozvědčík dává metály disidentům, kteří byli disidenty proti komunistům a jejich rozvědčíkům. Zná někdo něco strašněji ohavného? Cyničtějšího? Na mě to vše dělá dojem, že si už z lidí dělají blázny a trumfují se jakou zhůvěřilost si můžou beztrestně dovolit a lidi drží hubu a krok. Protože se všichni bojí, všichni jsou otroci kvůli hypotékám a tak mlčí. Užiteční idioti pak celé to nadšeně žerou a podporují. Těžko uvěřit, že jsou všichni jen tupě hloupí.

Druhý můj návrh je, že neragujme na vkládané odkazy bez toho, aby vkladatel, v drtivě drtivé většině většinou anonym, nejprve popsal co chce sdělit a pak, ve zvláštním vlákně, byly jen okazy a on jen sdělil, který odkaz to je. Jestli totiž já odmítám otevírat odkazy, zejména ty Anglosaské a od Märze, Sedláčka a podobných, nemůžu se účastnit debaty, která se odvíjí od nějakého trollingu nebo nečeho, co trollingem být může.

Nebo napadá někoho jiný způsob, jak možné trolly eliminovat?

Já začnu tím, že neotevřu nový příspěvek pokud bude od anonyma a na plky anonymů nebudu nijak reagovat.

Právě vyšel v sekci články můj avizovaný článek s fotkami. Fotky byly pořizovány v roce 2022 jen telefonem pro rodinu a přátele a nebylo plánováno je zveřejnit. Nicméně tvrdím, že ty fotky jsou víc než jasně a nevyvratitelně vypovídající!

Tvrdím, že na článek nebudou žádné komentáře a nebudou ani tady. Protože by kyselináři mohli jen koktat nesmysly.

Jak píšu v příspěvku o olovu, o marném boji s lidskou tupostí, vývoj se nezastavil a vyspělejší, tedy inteligentnější a slušnější lidé budou postupně přecházet na lepší věci a naopak, zaostalí budou lpět na starém i když vědí, že špatném. Díky pročtení starých předválečných včelařských časopisů, i ještě z Rakouské monarchie, vím, že i když dávno existovalo rozběrné dílo, pořád mělo velké % včelařů u nás košnice, med lisovali i s plodem a jedli ten hnus, maglajz z polodu, medu, pylu, košilek. Brrr, chtělo by se říct. A přitom už byly vynalezené a celá desetiletí vyzkoušené nejen horem přístuplné, plně rozběrné úly, ale dávno, celých 60 a více let existovaly nástakvkové úly. A Čech Hruška, asi se styděl za svůj národ a tak se psal Hruschka, vynalezl medomet kolem roku 1860 a Langstroth nikde nepíše, o jiné těžbě medu než vytáčení medometem. LL byl moderní a pokrokový, my tady v Rakousku-Uhersku žili v 18 století. Nepřipomíná to něco? 

A tak se pořád ti tupější drželi starého. A zrovna tak budou dnešní kyselináři lpět na drastických dávkách kyselin a tvrdit, jak jsou pro včely lepší. Budou neustále lpět na vytáčení plodových plástů, pamatuju si ještě z VF slovenského exota, který vytáčel hlava nehlava i s plodem. Mnozí potřebují nacpat do vč o 20 kilo cukru víc než může vč za zimu spotřebovat a proto lpí na vytáčení černých ohavných plástů, aby mohli laciný cukr vytočit do medu. A proto drtivá většina lpí a drží se plodiště složeného ze dvou beden 39x24x11. Co určitě nepotřebují je, aby nemohli vytáčet do medu cukr, ale i rezidua léčiv, případně troxiny z plísní, které nemůžou na starém díle nebýt vždycky. No a výkaly plodu přece lidi jedí destitisíce let, tak proč to měnit, na jedenadvacáté století hledět netřeba.

Tohle a spoustu dalších ohavností Blaník neumožňuje a proto ho mnozí posmívají, dehonestují úl i mě, pohrdají, snaží se ponížit. Nikdy nemají ŽÁDNÉ rozumné argumenty, jen zlobu, závist zášť, jak zpívá věčná Marta ve své známé písni.

Nikdy jsem netvrdil, že bych byl neomylný, všechny svoje přešlapy, když jsem si na ně vzpomněl, jsem zveřejnil. Ne abych nabíjel anonymním ubožákům munici na moje ponižování. Přiznal jsem vše jen proto, aby stejné chyby nemuseli udělat další. Ano, často mi ujedou nervy, kor když narazím na těžkou lidskou zlou stupiditu. Nejsem dokonalý, vše dávám zadarmo a tak si snad smím dovolit nemazlit se se zlobou a bezbřehou záští.

-----------------

Dál je to občánkové včelaři na vás. Je jen na vás, zda budete lidi a i svoje děti a vnuky krmit produktem s výkaly plodu. OK, ani bych nemukal kdyby nebyla jiná možnost a nebo byl Blaník nedostupně drahý, složitý, nesnadno vyrobitelný. Nebo byla jeho provozní metoda složitější než předpotopní klasika, už jen nesmsly typu OP jsou tak pracné a složité, že kdo má rozum, musí to uznat. O dalších zhoubách OP se ani nezmíním a je jich nemálo. Ale když u videí nemusí jednoduší lidé myslet a u textu ano, to je ten problém.

Naopak. Blaník, jak úl tak metoda je tím úplně nejjednodušším a nejméně pracným, co jsem za život viděl a vyzkoušel. A vyzkoušel jsem toho opravdu hodně. Ano, nemá rekordní výnosy, protože  neumožňuje do medu vytáčet cukr a škrobová krmiva. Proti Blaníkům - úlu ani metodě neexistuje ani jediný ROZUMNÝ argumernt a každý může ihned nemít úhyny, nebo nepatrné a produkovat absolutně čistý med. Ale to se chtít nebude a když, tak jen nemnohým. 

Blaník také už nezná vlhký med. A to hlavně díky kolegovi Tom4 a jeho Nahatým úlům s neuvěřitelně malým nezvětšitelným česnem, pouhých 9 cm2.

Všechno je tu do nejmenších detailů vysvětleno, popsáno, celé a podle mě patentovatelné know-how (už to patentovat nejde, jak se cokoli zveřejní, už to nejde ukrást a přihlásit si to - i to je jeden z mých motivů). Ale že je systém Blaník zadarmo, nekvalitní lidi si toho neváží a naopak ponižují, posmívají se a jediné co dokáží, je vkládání odkazů v drtivé většině se škodlivým obsahem, který sami ani neumí správně přeložit z cizácké hatmatilky. Přitom my Češi a Slováci jsme nejvzdělanější včelaři planety a pak ostatní Slované, Anglosasové za námi jen v dálce klopýtají. Já se od nich neumím nic naučit. I to jsem tvrdil mockrát. Kdysi sice byli špičkou, už dávno jim, Anglosasům a nejen ve včelařině ujel vlak. Viz třeba BRICKS. Ale pozor, kobyla když chcípá, nejvíc kope!

Dal jsem všem úplně všechno, zadarmo a mnozí nemají ani tolik slušnosti, aby aspoň drželi huby. Ano, takoví lidi jsou. Ale věřím, že sami časem vymizí jako primitivové z 20 let 20 stol, kteří i v Dole vedle moderních úlů provozovali košnice a o chovu včel v košnicích se psala, ve 20 letech, 20 let po Adamcovi, “odborná” pojednání. Protože vývoj světa se nezastavil a nezastaví. Možná se jen zdrží invazí cizího lidského elementu, která právě probíhá, ale i to, jak věřím, jednou pomine.

drvodelkafialova:

Tak zrovna u tohohle odkazu byste mohl udělat výjimku, je sice dlouhý, ale zajímavý. 😃

Kruci nál!! Jakým jazykem vám mám vysvětlit, že je to o jiném roztoči a tudíž to je pro boj s VD neprosto bezcenné? Chápete vůbec co píšu? Když budete mít králíky, budete se zdržřovbat cizáckými plky o zajících? Jasně, oba druhy mají hlodavčí zuby a podle vědcostutů nejsou hlodavci, oba mají uši a silné zadní běhy, mají lidmi využitelnou kožku a jedlé a pro někoho chutné maso a oba druhy žijí jen díky koprofagii. Ale křížit nejdou a nejde se o zajíce starta jako o králíky. A tak všechny zkušenosti o zajících jsou pro mě králíkáře jen ztrátou času.

Já nemám čas na kratochvilné nesmysly o jiném škůdci jiné včely v jiné části světa v jiné zeměpisné šířce.

Tak nic, nic jste nepochpil, netrapte se s tím.

Jen píšete jasně, jak vám ignorovaly medníky na nesmyslně vysoké míře vašeho ležanu. Když jsem to tvrdil, ani jste nemukal a najednou to z vás leze. Nemukal jste ani když někdo nedávno blábolil o rámku vysokém 39. Petrosmoravicum to byl. Když jsem mu dal nevyvratitelné argumenty, odmlčel se. TOTIŽ: Už můj táta říkával, že nikdy nikomu nic neradí kdo se ptá. Kdo se na něco ptá, je předem rozhodnutý, jen ví jistě, že vymyslel nejspíš hloupost, není si jistý sám svým nápadem a hledá někoho, kdo mu jeho řešení pochválí. Jak se někdo pokusí mu vysvětlit, že vymyslel blbost, útočí, dehonestuje, snaží se ponížit a nebo když je to slušný člověk, se jen odmlčí a všechny ty nehezké věci si o radičovi jen myslí. Vy Javali nejste výjimkou, ne a nedáte si říct. Vyzkoušíte a pak, když to tvrdím, ani nemukáte. Na druhou stranu, jste tu jeden z mála, kdo se mě opakovaně zastává a za to vám moc děkuju. Za kousíček pozitivní víry, že aspoň někteří lidi jsou fajn a stojí za to se jim snažit něco předat.

A tak dále. Mám tady nějakou mimoveřejnou komunikaci s některými a už padl i návrh sem přestat psát. Vlastně to tu táhnu já, drtivá většina mi tu ustavičně jen vysvětluje jaký jsem de.il a jak špatný jsem člověk. Fakt toho začínám mít plný zuby. Schválně jsem se od srpna a celé září více méně odmlčel  a nepsal tu nikdo nic a nebo nic kloudného, jen nicneříkající krátkověté plky. Stačí se jen podívat, kolik témat jsem tu otevřel já.

Bude tedy jistě nejlepší, abyste se ptali Märze, Sedláčka a dalších.  Ti se na vás z vysoka, ti jdou jen po prachách za zhlédnutí a z reklamy na jejich videa, které přiděluje algorytmus, tedy robot bez ohledu na kr.viny, které tam protagonista pro jednoduché mele, na nějaké forum a věčné a hlavně anonymní ani ne oponenty, ale na.írače tihle svůj čas ZADARMO dávat nebudou, na to vemte všichni jed! Stačí nazvat předpotopní a dávno opuštěné nesmysly latinsky, třeba se použije slovo Optima a úspěch je zaručený. Nebo se vloží odkaz v angličtině a dotyčný to strojově přeloží a pak to nedává smysl, ale vkladatel se tváří učeně. A když už něco napíše, tak to nedává smysl tuplem. Nebo napíše pomocí učených slov nedokázatelný axiom, že s časem klesá imunita včelstev. Nikdo jste se proti takové hovadině neohradili.

----------------------

Jakési vkládání rámků do pevného podmetu mám za sebou a předem bych to nedělal nikdy, předem útočí i v lednu při vyndavání podložky. A smysl to může mít jen když jedním pohybem přidám celou bednu, nebo rozdělenou na dvě menší jak jsem se snažil popsat. Ale crcat se po rámku? To bych já nedělal. Než to dělat jako píšu, že dělala máma, raděj skončím se včelařením. Zrovna tak zvedáky, mému staršímu bratrovi to spadlo, všechno se rozštípalo, maglajz z medu, voští, třísek rámků, nástavků a včel v srpnové bezsnůšce a následná rabovka. On, už mu bylo přes 70, se při tom potloukl, jak se to snažil zachytit v pádu a nemohl ani utéct, odplazil se, dobodaly ho a málem to nepřežil. Ne, prostě zvedák ne! A dělal mu to zámečník včetně železných podstavců na absolutní rovině a zvedák byl fixovaný k dokonalému podstavci (jak tu radí někde Goro).

Ale kdo jak chce a kdo jak myslí. Je to boj každého sám za sebe a chybama se člověk učí. Jen ti chytřejší se učí na cizích chybách. Ale jen ti chytřejší.

Vůbec to se včelařením nesouvisí. A nebo, fakt vůbec?

Existuje (nebo existoval, roky tam nechodím) portál MRK o rybářích a rybařině, něco jako CHZ. Dávám odkaz kvůli kontextu a vesměs tupým reakcím lidí a dávám kopii svého tehdejšího příspěvku, v pném znění i s chybami. Z něj si každý inteligentní může udělat představu o mojí celoživotní filozofii a práci. Šokoval jsem komisi tvrzením, že rybáři jen v ČR za rok utrhají v jen sportovních (ne soukromácích) vodách 1.000 tun olova. Slovy tisíc tun a nebo 40 plně naložených kamionů. KAŽDÝ ROK!!!!!!! Vysoce toxického olova!

Ocenili to tehdejší ministryně Ruth Bízková a i bývalý ministr Bedřich Moldan (jen kecy a rukoudání a skutek utek), dokonce jsem za to obdržel cenu zvláštního zřetele (narychlo udělanou cenu, tak jsem všechny šokoval, samosebou ani Korunu) v tehdejším ročníku něčeho, čehož název jsem zapomněl (jedna ze zbytečných blbostí pořádaných ochránci přírody, ani už nevím ochránci jakého druhu). Nutno podotknout, že mě tam přihlásil bez mého vědomí kamarád a pořadatelé tak naléhali, že jsem jel. Bylo to myslím v roce 2005. Nebo 2006? Už nevím, je to fuk. Byl tam se mnou celoživotní a tady často zmiňovaný kamarád Petr.

Tady je část dikuze MRKu:

NBOWDEN® - Profil | Po 1.9.2008 0:56:52 Petrson - ® Ne 31.8.2008 22:52:55 Ano, živím se výrobou krmítek a zátěží a jejich součástí je olovo, přesněji jeho slitiny. Kromě toho jsem vynalezl a na trh uvedl ekozátěž s chráněným názvem BOWDEN® a 1.9.2007 jní uvedl na trh. Aby se tato zátěž nějak představila lidem, hledal jsem někoho kdo by pomohl prezentací. Rybářství a Kajman otiskli moje články, žádná státní instituce, nedej bože ministerstvo životního prostředí mi nepomohly ekozátěž prezentovat ze strachu, abch nezbohatl, že mi nemůžou platit reklamu když chci rejžovat na ekokrmítku. Z něčeho musím být živ a patrně bych na vás všechny, jak jasně píšeš, udělal dojem, kdybych uvědoměle chcípnul hlady a jako první přestal vyrábět věci, kde je komponenetem olovo. Věř mi, že mě to úsměvné, tedy to uvažování tvoje a ostatních, rozhodně nepřipadá. Jinde jasně říkám, že vždy civilizace dospěje k určitému bodu, ne že všichni naráz přestanou zastaralou a špatnou věc používat, ale postupně, zpočátku jen ti slušnější a inteligentnější a k nim se postupně přidávají další a přejdou, aspoň tam kde to jde, na novou, "lepší" věc. Rybáři až hystericky lpějí na olovu, je to pro ně pohodlné. Moje ekozátěž vypadá nezvykle a hlavně, přece proč používat něco, co vypadá nezvykle, teda blbě, jak by řekl český rybář, když olovo není zakázané. Dobrovolně přece nikdo slušný a ohleduplný k přírodě, potažmo i k rybám a životu ve vodě být nemusí, na co, co za to? Nicméně desetitisíce krmítek prodaných s touto zátěží, a prodávaných opakovaně svědčí o tom, že kdo tvrdí, že je ekokrmítko blbé řešení vlastně říká, že jsou dnes už tisíce rybářů blbci a možná by měl vážit slova. Nevíš o čem mluvím, ani ostatní, ale jistý člověk, který to tu čte, ten ví přesně co říkám. No a k odhadu jsem přišel jednoduše. 300.000 rybářů x 3,5 kg olova = nejméně 1.000 ročně. Nechci a nemůžu tu zveřejnit kolik se čeho prodá za rok v ČR, základem mojí práce je odhadnout to co nejpřesněji. No a krámští nakupují to, oč je zájem a rybáři plní ohleduplnosti k rybám a propagující "chyť a pusť" na krámských tvrdě vyžadují a naprosto klidně kupují a používají vysoce toxické olovo, co s tím já asi tak nadělám? Vše co nadělat můžu tu právě takto dělám!!! Zkus si projít tady na MRKu diskuze kde jsem účasten. Uvidíš tu levičácko-proletářskou hysterii jak zuřivě mě lidi nenávidí jen za to, že jsem řekl, že olovo je svinstvo a že slušný člověk by jej neměl, všude tam kde nemusí, v rybařině použít. Ano, npasal jsem, že civilizace dospěla do stadia, kdy je nutné hledat řešení a že já jsem přispěl svojí skromnou troškou do mlýna. Také jsem napsal, že potenciál lidského myšlení je nekonečný a že hezčí a funkčnější zátěže, než je bowden budou teprve vynalezeny. Jen bylo nutné upozornit lidi, že olovo je problém. To se mi, zatím jen u čtenářů MRKu, podařilo. Nelíbí 0Líbí 0

https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=611844

Zkuste se zaměřit při svém tvůrčím experimentování na můj nápad, zveřejněný před pár dny, který se úplně minul pozornosti. Držte se přitom základního zákona a tím je nejvyšší možná výška rámku pro plod 30 cm. Nejdřív kecy o motivech.

Včelařina je těžká a fyzicky náročná činnost. Já celý život uvažuju u všeho jinak, než ostatní a ve svém oboru = rybářské potřeby, mě to uživilo dlouhých 28 let a dodnes některé moje inovace a nápady nebyly překonány a vyrábí se po celém světě. Ano i v Číně. Důkaz? Rybářská krmítka (péráky)mají průměr 16,20,24 a 27 mm a kdo bude chtít, vysvětlím jak ty míry vznikly. Taky excentrická krmítková zátěž je můj vynález (tzv ploutev - můj terminus technikus) a taky ekologická neolověná zátěž Bowden. Svět se toho drží. Nečekal jsem to a nenapadlo mě to a i kdyby napadlo, neuměl bych na tom zbohatnout, mám jinou povahu. Platnost přihlášených průmyslových vzorů jsem vědomně neprodloužil a nezaplatil jsem ani další existenci dvou ochranných známek. Vše je dohledatelné v Patentním úřadě.

Je těžký nástavek? Co ho tedy rozdělit napůl místo vymýšlení nějakých zvedáků?

Odbočka. Když už byla moje maminka stará (byla mladší než jsem já teď), zvedala VN tak, že vyndala 4 rámky do jednoho rojáku, i se včelami, do druhého další 4 rámky a pak už nástavek unesla.

Tom4 dal video kde se ukazuje (mladý chlap) jak vymýšlíí nástavky na 6 rámků a podobně. Jistěže to jde, ale úl je pak velmi vysoký a kromě vratkosti ve větru si včelař moc nepomůže, když k němu poleze po štaflích.

Druhá odbočka. Z “pitev” divokých včelstev víme, že nějaká přirozená překážka podobná svislé přepážce, včelstvu vůbec nevadí.

Třetí odbočka z praxe. Stalo se mi bezpočtukrát, že jsem nerozšířil zakomorované včelstvo včas. Když jsem ho otevřel, včely za blinovku nosily sladinu i pyl a dostavovaly uřezané dolní rohy rámků. Taky jsem dal do komory zavíčkované zásoby v trubčině a včely je nejen vybraly, ale matka za blinovku došla zaklást trubčinu. Blinova přepážka včelstvu nevadila. Nutno ale vypíchnout, že se při mých postřezích (a chybách ze zanedbání) vždy jednalo o časně jarní bouřlivý rozvoj včelstev. Nevím, jak by podobné překážky vč snášelo v plné sezoně.

Otázka:

Vadila by včelstvu uprostřed plodiště svislá tenká přepážka? Přece často u slabších vč tak působí nesprávně přidaná M doprostřed plodu. Včely jí nepostaví a matka obchází, klade před ní i za ní. A vč se ani nechce rojit, prostě nesmyslný element obchází. Jistě, není to nic dobrého a určitě to brzdí vývoj, může to i vést ke vzniku rojovky. OK, za vše se něčím platí.

V úvaze pokračujme dál. Co VN rozdělit na dva poloviční. Ne na výšku, to by byl NN systém se všemi nevýhodami stokrát vysvětlenými, já nabízím revoluční řešení = rozdělení také napůl, ale svisle. A to tak, že VN budou dva nástavky normální výšky na stejné dně, ale místo na 11 rámků jen na 5+5, prostě dva pětirámkové VN těsně vedle sebe. Zkušenost mi říká, že lze postavit dokonale soudržný nástavek na 5 rámků s jednou stěnou tlustou jen 5 mm (zkusil bych silný sololit). Protože se ale jedná o tloušku jednoho rámku s mezerníkem = 35 mm, nástavek by mohl mít tuto dotýkací stěnu tlustou klidně i 10 a možná i 12 mm a dokoce i 16 mm. Že by ve VN chyběl jeden rámek? Víme přece, že TL 39x15x11 je až zbytečně velký a tak stísnění včelstva nehrorzí ani nepatrně! A už se mi stalo, že běžný VN (24) rozdělený svislou přepážkou na dva"plemenáče" po 5 rámcích ztratil jednu matku, prokousanou dírkou se včelstvíčka spojila sama a já na to plácnul jako nouzové řešení NN a ony to zanesly medem. Jasně, byly to jarní oddělky a tak se rojit nechtěly, ale prostě to jde.

Analogicky je možné řešit i NN. Já, budu-li živ a aspoň v současné tělesné kondici, vyzkouším poloviční nástavky jak výšky 15, tak i 11. Jestli totiž medem narvaný NN 15 se stěnou smrk 20 mm váží (medu je v něm 15,5 kg) asi 22-24 kg, pak by poloviční neměl vážit víc jak asi 12-13 kg a to se unést dá i s velkým tělesným hendikepem, nebo ne? Kdo neunese ani 13 kg nástavek, je mi líto, ale bude muset skončit se včelařením.

-------------------------

Dnes jsem telefonoval se stejně starým kámošem. Na rozdíl ode mě uměl zbohatnout, má několik hospod, hotel (oba jsme byli za mlada pinglové, on to nevzdal). Nemůže ujít ani 3 rychlé kroky, je těžce zavodněný, musí si odměřovat množství za den vypité tekutiny včetně polévky, kafe a podobně. Má cukrovku. Těžce mu otékají nohy, má vodu na plicích a bere drastické léky na odvodnění, nemůže dýchat, čeká na další operaci chlopní. Já kácím stromy, dělám štěpiny, snáším k autu a odvážím a skládám do hrání. Umím porazit strom a strefím se jím na 15 metrů s přesností na 5 cm, kdysi jsem dokázal padajícím stromem zarazit do země tenkou latičku (ukazovátko). Umím i nesprávně nakloněné stromy. Umím toho spoustu, ne jen dřinu, umím vyrobit dokonalý úl (lepší než z velkovýroby), umím ze stromu udělat prkna, počkat 3 roky a z nich udělám úl a ne jen ten, dělám si ze dřeva ke včelám všechno. Tom4 od mě dosatal moje výrobky, třeba potvrdí jejich dokonalost. Umím postavit kůlnu, umím roubovat stromy, rozumím chovu drobného zvířectva atd. Umím toho hodně (neumím si opravit auto a vyjít s pitomci a neumím s chytrým telefonem). Jen mi vadí, že nevydržím víc jak asi 4-6 hodin práce (spíš už jen ty 4 hodiny) a pak už musím lehnout na hadr. Ano, kdyby v nemocnici věděli, co dělám, asi by mě nakopali, každý ví kam. Nevzdám se! Jen tělo a záda mě zrazují, tady ani nezlomná vůle nepomůže. Ale zatím ŽIJU!

A pořád se snažím vymýšlet. Možná to jsou kraviny, ale ani to nevzdám. Navzdory ubožákům, co anonymně útočí a snaží se ponížit.

----------------------

Čtu to po sobě kvůli opravení chyb a napadá mě další košatění syrového nápadu.

Bylo by snadné dělat oddělek. Kdo zná Novákovu teorii (Novák Čestín) “děťátka”, pak by bylo snadné dělat oddělek prostým nahrazením jedné půlky vysokého nástavku a přidáním jiné, střeba s M a soušemi. Bez hledání matky, když bude v “děťátku” dobře, když ne, bude tam otevřený plod a odd si udělá matku z nouzáku. Umí si někdo představit rychlejší a bezpracnější tvorbu oddělku?

Takto bych mohl teorii rozvíjet dál a možností by to přinášelo bezpočet, nových a dosud netušených. Jenže je nutné nejdřív ověřit, zda je to nesmysl a nebo převratný a dosud úplně originální nápad. Je už na mladých to ověřit. Já už udělal fakt dost, stačilo! Jen svou mysl neumím zastavit, to fakt nejde, ale realizovat to už musí jiní…

Budete to vy Javali?

Zase odkaz, existuje ještě někdo, kdo umí sdělit sám za sebe nějakou informaci, vlastní názor?

Bláboly toho člověka já neumím dokoukat. Popravdě, po pár minutách jsem usnul a z jeho bla, bla, bla nevím nic. Nebyl by někdo tak hodný a nenapsal by mi tu v pár větách, co dotyčný videem chtěl sdělit? Videa se nedají studovat, jen konzumovat, tak moc klesla inteligence lidí, že potřebují pohyblivé obrázky? Co piktogramy? Ty jsou na chápání ještě jednodušší. A nebo hesla, třeba: smrt broukům na věčné časy a nikdy jinak, nebo: laskavé a šetrné organické kyseliny musí zvítězit nad zlou  tvrdou chemií. Nebo nějak podobně.

Na druhou stranu, nebylo by lepší zřídit tady sekci pro méně inteligentní, neschopné se bavit sami za sebe, vlákno jen s odkazy? Pro introverty neochotné se samostaně vyjadřovat? Vlastně nač diskutovat, jen se trumfujte odkazy, kdo dá větší kravinu bude za vítěze. Hlavně nemuset nic formulovat, psát, sdělovat sám, myslet sám, přece vše již někdo řekl, nač se sám snažit? A co zrušit diskusní forum úplně? Přece vše již bylo natočeno na video a není co vynalézat a o čem se snažit sám myslet! Už to bylo v roce 1812, kdy jistý muž navrhoval zrušit Patetní úřad USA, neboť vše již bylo vynalezeno a není o čem dál bádat.

Jsem i z tohoto fora zklamaný, čím dál víc…

(mě stačí za protagonistou vidět plastové úly a nic víc už od něj vědět nepotřebuju)

Pokud chcete komunikovat se mnou, nepůjde to přes odkazy. Ignoruju je, kor od anonyma. Některé otevřu od Gora, Tom4, drvodělky, javali, romaning, Martina nebo jiných slušných lidí, rozhodně ne od anonymů.

Doporučuji ostaním slušným diskutérům ke stejnému, jinak se anonymů zbavit nejde.

Ani nemusím otevírat odkaz. Polopatě. Kopírovat od cizáků se strojovým překladem umím i já, dědek nad hrobem. Co to ale přinese obyčejému českému včelařovi? Ty vaše jakoby učené plky?

Jasně dokládáte, ža tak zvaní vědci věděli ho.no jak se věci ve skutečnosti mají (a někdo je štědře platil a stejně věděli ho.no). A bylo to na nás včelařích. Já se snažil, třeba blbě v podobě ucelené provozní metody Blaník, které se posmíváte. Co jste pro ostaní a obecné dobré udělal vy anonyme?

Přijde den, a u mě už nastal, že neotevírám odkazy = skoro vždycky to jsou nepraktické a v praxi nepoužitelné kraviny. Lepší se mi jeví spolehnout se raději sám na sebe.

LSD:

Zimní denní úmrtnost roztočů je 0.4 %

Fries I., Camazine S., Sneyd J., Population dynamics of Varroa jacobsoni: a model and a review, Bee World 75 (1994) 5-28.

Pokud je včelstvo v zimě 120 dní bez plodu, pak polovina roztočů za tuto dobu přirozeně uhyne. Je otázka jak je na tom s reprodukcí zbývající polovina samiček. 

Má to jednu vadu a neoslovuji vás kolego. Protože.

Citujete kraviny z roku 1994, které nejsou o roztoči Varroa Destructor, ale o roztoči, jehož je VD mutant a sice Varroa Jacobsoni Oudemans.

Takže nás tady ohromuje anglickoiu hatmatilkou, jen jste nepostřehl, že rok 1994 je rok, kdy věděčtí prostituti ještě netušili, že VD je úplně jiný “brouk”.

Tak až se doučíte, přijďte nám sem zase něco povědět.

Máte pravdu, druhý palec je ode mě.

Chybí tu silná střední třída, která by měla na luxus. Běžní čeští plebejci jsou Západními nadlidmi naučení na akce a slevy a nakupují podle ceny. Klidě žerou sra.ky, jen když jsou levné, třeba párky bez masa, sojové hnusy a podobně. Protože mě ale včelařina neživí, nechci slevit z už dosažené kvality, vysokého levlu. Stejně, asi jako vám se nechce do kyselin.

Něco připomenu i když se budu opakovat. Měl jsem Boháčovi za zlé, když tvrdil, že vyspělý Západní zákazník na chuti neomylně pozná med ze zakladených plástů a nekoupí ho. Musel jsem mu s odstupem let dát za pravdu a konečně jsem pochopil, o jakých lidech Boháč mluvil (psal). A současně mi došlo, že Boháč neměl na mysli Německého pracujícího proletáře, ale jasně mluvil o vyspělém zákazníkovi. Boháč je roky po smrti, ale na jeho slova došlo. Já nezapomněl a pořád se mu do Nebe omlouvám. Tvrdím, i když se já nedožiju, že přijde den, že slušný člověk nevezme med ze zakladených plástů do úst.

tom4:

Tak další inspirace, tentokrát sice z Ukrajiny, ale tady se také nic nezvedá. 

https://www.youtube.com/watch?v=HQIjo7qQSeU

Velice vám děkuji, že jste se mě, jako jediný, zastal ve vláknu o zbytečném nesmyslu COLOSS. 

Nicméně jsem velmi kritický k vašim nápadům na úzkovysoký úl. Už v první minutě je vidět nesmyslně vysoké úly. Já se vývojově vracet nebudu, tohle tady už bylo a je překonané. Necelé dvě minuty a nemusím se dívat dál. Úzkovysoký rámek vyšší než 30 je nesmysl, to je pořád dokola. Stačilo by se vrátit k Brenneráku a nemusímě koukat k sousedům, opakuju, vše už tady bylo a neosvědčilo se.

Tome, už jste to zkusil? A měl jste v tom med? Panenský? Já myslím, že je na každém rámku i med i plod a med je jen ze zakladeného. To já vidím asi tak, jako když už jsem si zvyknul jezdit autem, vy byste mi nabízel žebřiňák.

Vy jste se divil, že jsem se vyjádřil, že když by nebyla jiná možnost a všechno selhalo a nebo ekoteroristi prosadili zákaz “tvrdé chemie”, použiju kyseliny. No a já se zase pohoršuju při představě, že by někdo v jedenadvacátém století, kdo už zkusil a umí pouze panenský med a ví, že to jde znamenitě a hlavně bez týrání včel mřížkou, že by šel ve vývoji zpátky k medu s výkaly.

---------------------

To Gorův tip s úlem s mimostřednou "hřídelí" mě už zajímá. Ale ani to nebude tak jednoduché, neumím si představit “střih” bez přizvednutí. No a s několika nástavky by se musel každý přizvednout o nejméně 10 mm a už tu vidím komplikaci. Možná by ale šly nástavky spouštět dolů a nahoru do normální polohy je vreacet nějakou pákou. Pro mě komplikované.