Příspěvky uživatele

Jestli jhe vč takm naduoané jak popisujete a má TL pod VN 30, je nesmysl dávat mu jen půl medníku. Vyrojí se. Včely se v té fázi vývoje líhnou tak rychle, že zta 2-3 dny jim bude půl medníku těsných.

Nevěřím na kontaminaci půdy železárnami. Stran nějakého “průvanu” v průsmysku už zní věrohodněji. Ale i to je nesmysl, to by potom v horách nešlo včelařit vůbec. A co moje Česká Sibiř? Jejím centrem je Miličín a neznám místo, kde by bylo víc vč než právě v okolí Miličína. Totéž kolem Mladé Vožice směrem na Smilovy Hory nebo Načeradec a to samé na Lukavec a Pacov. Naopak včelařsky nejjalovější jsou bezlesé nížiny, kde někde meduje akát,a le povětšině nemeduje ani v nížinách.

Spíš to bude tak, že to tam včelaři neumí. Víte, vypozoroval jsem, že všude musí být v minulosti nějaký “tahoun”, někdo, kdo to uměl a předvedl to ostatním. Mockrát jsem zmínil, že rodiče a pak hlavně máma byla v partě několika velmi pokrokových včelařů a ti med měli, ostatní moc ne. A zopakuju už snad posté, že tahle parta měla od roku myslím1947 úl sice univerzál s pevným dnem, ale jako medníky to mělo jen polomedníky s panenským voštím a tak asi aniž by to tušili (nebo jsem to netušil já), vlastně provozovali systém Dadant.

Teprve později přišli výmývači mozků z Dolu a Včelařství s jednou mírou 39x24 a když Svaz konečně dovolil dovoz Kraňky a pro tu bylo vše malé, vymysleli a začli vnucovat převěšování plodu. I já tomu podlehnul a nevěřil jsem, že jde včelařit bez mřížky a hlavně bez převěšování. Ale to jsem už popsal a vysvětlil mockrát, kdo chce může si to najít a znovu prostudovat a pochopit - samo přečtení nepomůže, musí se to pochopit. A jak se to pochopí, pak už všechno samo ukazuje jak dál, jak všechno vyplývá z něčeho předchozího. Ve skutečnosti je Dadantsystém nejjednodušší a všechny kejkle, nejhorší je NN systém s nesmyslnou rotací beden, jsou jen pracnější a zdlouhavější voser.

Zopakuju podsatatné. Úly Pětiletka a Lesan byly na 9 rámků 39x24. Protože na pouhých 9 rámcích je skvělý jarní rozvoj a nemuselo se zužovat - to je pro velkovýrobu práce navíc. Zužování ale vymyslel mezi válkami Rus Blinov jako samoléčbu nosemy apis. To soudruzi zavrhli, protože socialistické Maďarsko potřebovalo vyvážet předražené antibiotikum Fumagilin a tak se cpalo do včel antibiotikum, RVHP (předhcůdce EU) to potřebovala. Až později se ukázalo, že je to zhouba pro lidské zdraví aby v medu byla ATB. Ale přes Kamlery a Boháče a další se nedalo ke zužování vrátit - horem dolem propagovali nezužování a tak se do včel cpaly sulfonamidy, třeba Solfacombin.

Ale k míře 24. Vznikl úl Tachov na 9 rámků a byl plně nástavkový. Jenže!!!!!!!!!!!!!!

Jedna bedna Tachováku má plochu 84 dm, dvě na sobě pak mají 168 dm2.

Já úplně jinak došel k poznání, že plodiště potřebuje TL a že když ten je 39x15x11 a k plodišti na 11 a ne jen 9 rámků 39x24, že to dohromady má 167 dm2. Což je sice na plochu stejné jako dvě bedny Tachováku, ale není rozdíl výšek rámků a TUDÍŽ TO NENÍ TOTÉŽ.

Pak přišla parta mamlasů z tak zvaně odborného časopisu a dala na sebe dvě bedny jako u Tachováku, jenže ne devítirámkové, ale jedenáctirámkové. Tím je z toho monstrum s plodištěm objemu 203 dm2 a to je hlavní příčina všechn trablů a neúspěchů. Ono ani u Tachováku není 168 dm2 stejných jako 167 dm, systému Blaník 24. Duševně štíhlí tohle nikdy nepochopí…

Už mě unavuje to pořád vysvětlovat.

Vsadím se Martine, že všichni tam u vás mají 39x24x11. Oni nemůžou mít hodně medu v drsnějších podmínkách. Jen ve skvělých podmínkách mají med i lempli a navíc když do toho naperou o 30 kilo víc cukru a nově škrobových synťáků a pak to vytočí do medu, tak pak mají i oni dost medu, mají ho víc než já. Proto 99% včelařů nechce ani slyšet o technologii, kdy by nemohli vytáčet plodové rámky se zbytkem, tedy 30 a víc kilo invertovaných zimních zásob. Metodika Blaník neumožní podvádět ani o jediné deko a to je to, proč se většina brání dvěma mírám v jednom úle. Druhá možnost je mdlý rozum a já nevěřím, že by tolik lidí bylo duševně štíhlých. I když, možná jo.

Mám za to, že i drtivá většina úhynů je na míře 24 (Lang1/1) a nejspíš proto zaboha mocní nedovolí statistiku aby se na to nepřišlo, že míra 24 = nejvíc úhynů. Protože když je někdo živ z oddělků, a má moc to ovlivnit, za každou cenu zabrání snižování úhynů. Naopak, tihle gauneři potřebují úhynů co nejvíc. Hodně úhynů potřebuje i distributor léčiv a všichni obchodníci se včelařskými potřebami. Cui bono se naučte všichni ptát v první řadě. Hlavně vy co hltáte videa velko a maloobchodníka se včelařinou.

Nastává když není žádná snůška. Pak je včelaření obtížné, většinou nemožné. Ovšem jsou práce a nutné zásahy do včelstev, které nbelze odkládat a čekat na příznivější dobu. Jak včelařit v těchto podmínkách se pokusím vysvětlit.

Potřebujeme kýbl s čistou vodou, čtverce raději tlustšího plátna (ne froté ani nic “pérového”) v rozměru asi 60 x 60 cm, možná klidně o malinko větší (dobře poslouží staré vetché vyřazené prostěradlo například). Plátýnka - kdysi se ve včelařské dborné terminologii používal název “plachetka” se namočí a středně silně vyždímají. Je nutné si namočit plachetek několik a nechat ve zmuchlané - zkroucené podobě protože v hicech velmi rychle usychají. Z plachetek ale nesmí téct voda.

Když se sundává medník, na prázdný nástavek se napne mokrá plachetka a na to se položí nástavek i se stropem. Na stejně opatřený druhý prázdný nástavek odložíme druhý medník a přikryjeme ho mokrým hadrem - plachetkou. Do takto opatřených medníků se nedostanou slídilky, ale ani vosy například. Hned na otevřené plodiště rozprostřeme další mokrou plachetku. Odkryjeme jí jen tolik, kolik je potřeba k vyndání konkrétního rámku.

Kdo myslí při tom, co právě čte, dojde mu, že musí mít pro plodiště další mokrou plachetku, kterou přikryje tu půlku nástavku, co zbývá při práci s prostředními rámky. Ano, je to děsnej voser, ale jinak to nejde.

KONKRÉTNÍ POPIS

Máme odložené medníky, předem jsme si do nejmenšího detailu promysleli co jdeme dělat, co k tomu budeme potřebovat a vše musí být u ruky a ne, že otevřu včely a půjdu hledat něco podle toho, co zjistím v plodišti. To pak neudělám nic, možná jedno nebo dvě vč a ten den je konec!

Je nutné mít roják se zandanýn sítem a ucpaným česnem. První rámek vyndám se včelami do rojáku a roják ihned zakryju mokrou plachetkou. Vždy musí být mokrá, nejlépe studená. Jak vysychá, prudce ochlazuje cokoli je s ní zakryté, včely nemají mokrý hadr rády ve smyslu, že na něj nenalezou, ale na mokrý hadr nijak neútočí a nezuří je, naopak velmi uklidňuje.

Takže. Máme z plodiště mimo jeden rámek, rychle jsem skouknul zda na něm není matka. Je dobré vědět, kde je, ale není to nutné pokud jí zrovna nepotřebuju najít. Pak mám ve VN dost manipulačního prostoru na jakoukoli práci a uspořádání rámků. Ne každý úl je uvnitř větší a nemá tam u stěny zaparkovanou blinovku, po jejímž vyndání vznikne onen manipulační prostor. 

Končím vrácením rámku z rojáku na stejné, nebo jiné místo.

Před prací, během ní a ani po ní nesmí nikde nic ukápnout, nesmím opřít rámek o podstavec, kde se poruší víčka zásob a ulempá podstavec. Slídilky si líznou, během dvou minut to sdělí doma a za další minutu začne invaze. Neúspěšné slídilky pak napadají ostatní vč a snaží se k nim dostat. Očka obyčejně vč nějak mizerně hlídají a tam se často stane, že jsou slídilky úspěšné.

Následuje moje nevědecká domněnka, kterou když připustíme, vysvětluje nejlépe mechanizmus rabovky.

Slídilky, když jsou úspěšné a odletí domů se vzorkem pachu nebo vůně (kdo jak chce) napadeného vč, doma jako by bleskurychle vyrobí kopii feromonu a vybavené jakýmsi univerzálním “klíčem” přiletí na česno vyhlídnuté oběti a její strážkyně nerozpoznají jistě cizí lupičky a některé pustí dovnitř. A v této fázi už často rabovku včelař nezastaví!!!!!!! Malá naděje je, ale u silného vč malá, protože zúžit česno na 1-2 včely nelze. Navíc napadené nepoznávají vetřelce.

Přidám ryze svojí nevědeckou a nevyčtenou teorii, která beze zbytku vysvětluje, proč já nemám nikdy rabovky. V jiné souvislosti jsem o tom tady už psal, zopakuju.

Orgánem čichu včel jsou tykadla. To je nesmírně jemný a citlivý aparát. Pkud včelař částečně poničí kyselinami tykadla včel, což je velice pravděpodobné s ohledem na to, jak drastické koncentrace kyselináři používají a jak jemný orgán tykadla jsou, včely pak necítí dokonale celou škálu pachů a vůní. Jinak si já neumím vysvětlit, proč jiní na rabovky trpí a naříkají si na ně a já to neznám. Ale musím pravdivě přiznat, že jsem rabovky neznal nikdy ani když tu VD nebyl a kyselinami se včelstva netýrala.

Nikdy se u nás bez mokrých plachetek nevčelařilo, nikdy se včelám nedávaly vylizovat vytočené medníky někam pár metrů, ale ani sto metrů na mez - to si jen hlupák vysloveně koleduje o malér! Taky se u nás vždy krmí před soumrakem a nikdy dopoledne. Nemáš odpoledne čas a můžeš jen dopoledne či po obědě? Nevčelař! Jak prosté. Nikdy se nikde nerozlilo krmení a když, tak se to musí bleskurychle uklidit. Nikdy se nikde nesmí zapomenout opřený zásobní rámek a ani ten, kde je zásob jen pár buněk. 

Za drtivou většinu, mám za to, že za všechny patálie si vždy může sám včelař (a nebo b.b v sousedství a s tím neuděláme nic)

Nikdy se u nás nevyváří vosk v sezoně, když létají včely a nebo jen když je celodenní liják a nebo se to musí udělat v noci - voní to a neskutečně rajcuje včely ke slídění. Nikdy se u nás nevyvěšovaly rámky na vzduch pod hambalky a nikdy se u nás nedělaly jiné nesmysly a tak stále moc nechápu, proč jiní na rabovky trpí tolik. Prostě je škála zásad, které musím dodržovat, mechanicky a bez rozmýšlení (asi jako nemyslím na řazení v autě). To si musím uvědomit, pochopit co BY I JEN MOHLO vadit a naučit se pracovat vždy tak, abych rabovku nevyprovokoval sám. 

Jestli musím dát do úlu cizí rámek, nebo vytočený medník, je to vždy v době slídivosti riskantní a je lepší to udělat navečer. V obdarovaném vč vždy začne mejdan, včely vyrazí a krouží kolem úlu a vyrajcovaně samy hledají, co by kde ukradly. Do rána se vše uklidní. Když včelař neudělá chybu, obdarované včely se po asi hodině i dřív uklidní a přestanou slídit.

-----------------------

Odborná úroveň časopisu Včelařství hodně poklesla. Dočetl jsem se tam nedávno blud, který prošel redakční radou, kdy vysokoškolsky vzdělaný hobby včelař (v jiném oboru, ne tedy včelařském) obviňuje ostatní včelaře, že zatímco on svoje včely krmí, a tudíž prý nemají potřebu někde krást, tak na novém stanovišti má smůlu na špatné včelaře, kteří krmí svoje vč mizerně a ta pak vykrádají včelstva pana inženýra. 

Tak nad tímto bludem včelařsky základně vzdělanému zůstane rozum stát! Je to přesně naopak, prazákladní podstatou včel je slídit a hledat zdroje snůšky. Je jim přitom téměř jedno, zda je to nektar, medovice nebo úl oslabeného včelstva. 

Pravda, tak jednoduché to není a během sezony vč dávají přednost nektaru a některá vč medovici. V podletí se ale situace mění. Jako se čápi před odleten do teplých krajin někde soustředí v ohromných hejnech na nějaké louce a sami ubijí slabé jedince, kteří by je při předlouhé pouti zdržovali, tak stejně tak včely napadají cizí oslabená vč, kde není něco v pořádku a dělají to taky až před zimou. Je to onen opěvovaný a obecně přijímaný Darvinův přírodní výběr, kdy se, i takto, příroda sama zbavuje slabých a neduživých. A celá metodika Blaník je hlavně o tom, abychom si ta neduživě oslabená vč nevyráběli sami!

Je pro mě velkým a dá se říci životním zklamáním, že Včelařství otiskne takový nesmysl. Ještě tragičtější je, že pisatel má chemickou značku před jménem a já byl naučený a vychovaný mít ke graduovaným lidem úctu. Časy se mění…

Naše sršně jsou velice mírumilovný a velice užitečný hmyz. Někteří lidé vysazují a vysévají rostliny jako pastvu pro motýly, čmeláky a jiný, dnes už namnoze vzácný hmyz. Samotářkám dělají někteří dutinková hnízda a podobné věci. No a vy pomáháte hnízdu sršní s potravou, která vaše včelstva nezničí a vaši kapsu nezrujnuje. Mám za to, že rehek zahnízděný poblíž včel nadělá mnohonásobně víc škody, koňadra i čermák též a tak se nad tím trochu zamyslete a dojdete k poznání, že tohle málo, co můžete bezpracně udělat pro hmyzí diverzitu, lze obětovat.

S roztoči se koknkrétně vám bojím napsat, že vše OK. Já nic nehlídám a nemonitoruji, prostě se na svojí metodiku celoročního chovu včel spoléhám, ale je rozdíl, když riskuju sám za své a když se mnou řídí někdo další. Taky tyhle hice, co právě nastaly, naše vč očistí dokonale a to i těm kdo neprovozují Blaník metodu ani Blaník úl. Tedy když zavřou očka a nechají je nejméně měsíc zavřená. To ale neudělají protože si myslí, že to vedro by včely neudýchaly a že by jim bylo horko. No a vrcholem lidské blbosti je když pak svým včelám koupí předražený nesmysl termosolární úl a v něm, těmto myslitelům, vedro pro jejich včeličky nevadí. Vrcholem tuposti je pak předražený “ozdravný” termobox za desetisíce. No a já chudý a méně chytrý holt jen zadarmo nemám očka. No a kdo je má, je právě teď ten pravý čas je definitvně navěky zavřít. Ale to je každého boj, drtivá většina si říct nedá a mě to nějak žíly nerve - každý svého štěstí strůjce.

Abyste vy a kdokoli jiný měl jistotu, kupte si toto síto

https://www.vceliobchod.cz/pletivo-jemne-polynet-oko-5x5-1m

Na podložku položíte čtverec vystřižený o 5 mm menší než je dno úlu a skutečně jen to položíte na podložku. Co propadne včely nemůžou odnést. Totiž, nasadila mi brouka do hlavy drvodělka s mravenci. Mám za to, že v noci neúřadují, já je ve svých vč vidím jen zjara a jen pod dekly (ale na dna se nedívám). Ale nevím to a myslím, že i mravencům odnášení VD tohle síto, když neznemožní, zkomplikuje natolik, že je odnést nedokážou. Určitě ne rychle. 

Jinak byste se to asi dozvěděl z posypu práškovým cukrem. Ale tohle jsem nikdy nebyl ochotný ani přečíst, natož se snažit pochopit o co tam jde a jak se to vlastně dělá.

Připomínám svojí vědecky neověřenou domněnku. (Opakování matka moudrosti) Nevím, zda je následující vědecky správně, já a mí přátelé v Blaníkách nemáme VD a nebo tak nepatrně, že vč nijak nevadí a nedokáží se přemnožit. Za sebe se domnívám, že “moji” VD, které ve svých vč mám, jsou nějak méněcenní ve smyslu, že mají sníženou plodnost a celkovou vitalitu. Ale to je jen moje domněnka, nedostal jsem jakživ grant (ani jsem nežádal) a úplně by mi stačilo snížení buzerací a byrokracie.

Kdo přesunul úplně chov trubců do TL, domnívám se, že se trubci pak převážně zdržují v TL a domnívám se, že většina VD je na těch trubcích. Nyní většina vč už trubce vyhnala a patrně je vyženou i s přisátými VD. Jinak si neumím vysvětlit, proč už nejméně 10 let v řadě v mých vč a vč kolegů je VD nepatrné množství.

Ovšem pouze přesunutí trubčiny do TL nestačí. Musí se nemít sejta, nemít očka, nemít úly ve včelíně a nemít je na slunci, ale pod stromy. Nemít je na betoně a ani umělá střecha není dobrá. Nesmí se zebrovat, nesmní se předčasně pouštět do medníku a nesmí se NIKDY POUŽÍT ŽÁDNÁ KYSELINA! A to není kompletní výčet co včelař musí a nebo nesmí dělat. Prostě Blaník je komplex opatření a zásad a nestačí udělat jedno nebo dvě díčlí opatření a očekávat 100% výsledek. Například tvrdím, že se efekt “Blaník” nedosáhne s jednou veliokostí rámků v úle. Vždy to musí být systém Dadant, vysoké dílo pro plod dělničí, pro trubčinu a pro med pouze panenské dílo nízké. Důvody jsem vysvětlil podrobně bezpočtukrát.

Separátor dle našich informací není nikde, ani v Německu k sehnání. Jak se kdysi v jiné souvislosti vyjádřil BG, “nechali nás v tom a tak je to zase jenom na nás”.

Tak vše je horší, než jsme si s kolegy mysleli. Ale dílčí řešení už funguje skvěle, jen se musí vychytat mouchy. Už víme jak na jeden ze tří možných způsobů, přepracování včelami to ale, bohužel, není. 

Nejsem tam s vámi a nevím, nevidím ty včely a tak je potřeba je hlídat. No a tak brzo ráno je to potřeba proto, že jak se začne dnít, vynosí bordel a vynesou i roztoče. O to jde. 

Oblékat jako kosmonaut se nemusíte, stačí kukla a kus vajíčkové proložky do kuřáku, když vás bodne do ruky asi přežijete. Podložky tam být nemusí, ale včely pak na dně nadělají všelikajé bulky a kraviny a pak se musí dno vyndat, důkladně oškrábat. Jinak máte podložku v luftě, protože se včelami dno neoškrábete a pod ní se drží larvy zavíječů,  škvoři a další havěť. Když nemáte podložky, nemůžete monitorovat ani kdybyste chtěl. Napravte to o víkendu, dokonale oškrabte dna a dejte podložky. A pak uvidíte zda nějací VD padají. Pokud ano, dáte Formidol, pro jistotu. Anebo klidně už v půlce července Gabon, NA JEDEN MĚSÍC, nesmí tam být déle. Ale je lepší dát Gabon až v srpnu. To je ale košaté téma nad rámec tohoto.

Já nerad pracuji, jsem vlastně línej a na zbytečnou práci tedy línej moc.  Než bych si přidělával práci tak to tam porostě ty podložky jsou. U 40 vč to za rok udělá hodně mého času, co myslíte?

Když se to malinko houpe přes roh, neřeším to, žádný miralon. Ony si to zalepí propolisem. Když se mi něco houpe, vždy medníky, dám na úl třeba dvě 18 kg betonové supercihly a ta váha to srovná. Pak přibyde váha medu. Prostě dokud nevylézají včely, nic neřešte. Mám asi 150 NN a houpou se tak 3-4,  možná 5-6 a mám za to, že pokaždé jiné, že se některé srovnají a jiné zkroutí.

Jirko

Já taky neřeším konspirace. Víte, ti, co pohrdavě odkazují na konspirace, když se ty konspirace pak stanou a stane se skoro všechno, co bylo nejdřív konspirací, pak se nikdo neomluvá a dělá, že tím nepohrdal, neposmíval se, po vohni je každej hasič.

Celým tím článkem jsem chtěl jen říct, že to je na 99% z mobilů a jiných mikrovln a dalších zhoubností a že s tím nejde nic dělat. Jen jste měl vy i ostatní pochopit, že ale zbývá spousta věcí, které ovlivnit nebo změnit lze. A máte se naučit nahlížet na všechny věci naznačeným prizmatem a užasnete, že toho, co může každý udělat sám a nedržkovat a nelomit rukama je fakt naštěstí ještě hodně.

Měl jsem o 13 let staršího bratra, co byl celý život voják. Naučil mě prazákladní vojenskou poučku: Když se dostaneš do beznadějné situace, je vždy lepší udělat něco, třeba i zjevný nesmysl, než si sednout, rozplakat se a neudělat vůbec nic. Snažím se tím celý život řídit a neprohloupil jsem, nakonec moje včelařina výsledky má. A není chlubení když řeknu, že jsem si poradil vždycky se vším. Nejsem sám, Goro se asi urazil, ale ani on nemá nikdy úhyny a má NN systém a ještě k tomu Langstroth. To samé BG, taky nemá problém a myslí mu to. Jen je na slovo skoupý a nerozdává moudra na potkání. A jistě by se našlo hodně kreativců, co si umí se vším poradit. 

Jo a taky máme s Petrem kámoše Rosťu, začal včelařit v 60 když šel do důchodu. Nemá Blaníky, nemá NN, ale klasiku 39x24 a má v medníkách zakladené souše, TL dávat nemůže atd. A taky nemá úhyny, na to já a hlavně Petr dohlídneme. Hlavně ale má včely z chlebkvásku, tedy od Petra a ten je má zase ode mě. Jen zadělal napevno očka, zlikvidopoval varroadna se sejtama, nezebruje a nerotuje nástavky a má česna u strany a staré souše nejdál od česna, koncem února komoruje = hlavní zásady Blaníku. A dělá přesně jen to, co mu řekneme a když neví, volá. Je mu 80 a když nemůže, jede mu Petr pomoct a tudíž je Rosťovo včelaření pod trvalým dohledem. A jde to, Rostislav už fakt nic měnit nebude. Bydlí v Praze a včelaří na chatě u Pyšel. A jde to!

Každému to může jít, stačí chtít. Na druhou stranu chápu, že chlap, co musí do práce a věnovat se rodině - a ta je přednější nade všechny včely světa!, nemůže včelám dát tolik, jako já důchodec. Od toho máte vy mladí nás dědky. Stačí si dát říct.

Možná jste tu nečetl všechno. Tom4 kdesi z odúmrti dostal dva úly se včelami. Úly jsou okýnkové univerzály, ale byly skoro nové, starý včelař si je musel vyrobit či dát udělat nedlouho před svým skonem. Ovšem zarazila nás česna, která nelze zvětšit. Mají 6 x 1,5 cm a to je pouhých 9 cm2. 

Rok před tím jsem experimentoval s česnem velikosti 18 (u některých doknce jen 15) x 1,8 cm a to je 32 (27) cm2 a byl jsem udivený, že to včelstvům nevadilo. Tak letos už mám celoročně všude jen asi 15 - podle jak kde jaké vyšly zástrčky, takže od 12 do 15 cm a výška je daná podmetem 1,8 cm. A vše v pořádku.

A naopak se já domnívám, že právě malé česno a hlavně žádná očka umožňují včelstvu aktivní regulaci teploty v úle. Není tajemstvím (i když mejnstrým o tom ani nemuká - proč asi?), že si včely samy v nepravidelných intervalech od 3 do asi 10 dnů zvyšují teplotu hnízda, to znamená tam, kde je dělničí plod (Blaník má trubčí plod, letos už od začátku května pouze v TL) až na 40 stupňů na několik hodin, z toho asi na 2-3 hodiny až na 42 stupňů. To, jak se domnívám, stačí na eliminaci všech brouků, kteří by byli na včelách a kteří by byli na dělničím plodu. Jinak si nedokážu představit proč má Blaník tak málo roztočů.

Ovšem mejnstrým prosazuje očka a pro zatvrzelé je výrobci pořád dělají. Výrobce předraženě nesmyslného termoboxu nemá zájem na osvětě a výrobce termosolárního nesmyslu také ne a distributor “léčiv” a obchodníci tuplem ne! Naopak, pro ně by byl chov včel bez VD doslova ekonomickou pohromou. Patrně proto se nikde jinde než tady nelze dočíst jak nemít ve včelách VD.

Když jsem kdysi  na IF tajemně napsal, že každý včelař v jakémkoli úle může nemít brouky a že úprava úlu trvá dvě minuty a nestojí ani Korunu, měl jsem na mysli zavření oček. Kdo poslechl, neprodělal. Pozoruhodné je, že jsem to o dvouminutové úpravě jakéhokoli úlu a ani Koruně napsal jednomu pánovi z Dolu, dokonce dvakrát, protože poprvé odpověděl nemastně neslaně, podobně jako politik, aby spoustou vět nevyjádřil vůbec žádný názor. Podruhé už napsal jasněji, že se tím zabývat nebudou, že to dělám dobře a že mám pokračovat. Tón jakým mi blahosklonně odpověděl byl stejný, jako odpovídá na Patentním úřadě pracovník pomateným staříkům, kteří nabízejí k patentování plánky na perpetum mobile. Prostě pan doktor inženýr neuvěřil, že by nějaký Krška beze škol a chemických značek před a za jménem mohl něco objevit. Na druhé straně, kdo že tu je málem monopolním distributorem léčiv, která by z velké části najednou nebyla poptávána a tudíž ani kupována? 

Tak jsem vzdal boj s větrnými mlýny. A řekl si, že chytří si to mezi sebou řeknou a tupým nejde vysvětlit nikdy nic a ti budou pořád nic nečíst, nestudovat, nepídit se a někteří z nich budou svoje úhyny nazývat šlechtěním včely na odolnost proti VD. Já takovou ambci nidy neměl a nemám, ale VD jsem ve včelách nechtěl. A měl jsem jich velmi málo a zkoumal a zpytoval svoje nitro, co dělám jinak než většina.

A zopakuju svůj prazákladní přístup ke všemu co dělám. Sem to dávám proto, abych nezakládal další vlákno. Sdělení je zásadní a každému se vyplatí to dočíst celé a hlavně se obtěžovat to pochopit:

Vždy, kdy se objeví nějaký problém (a nejen u včel) se pomyslně vrátím do doby, kdy konkrétní problém ještě nebyl a zeptám se, co je jinak? A přišel jsem na několik velmi pozoruhodných (a výzkumuhodných) věcí.

Prvně jsem o vytracení včel z úlu, dnes se to souhrnně nazývá CCD a nikdo přesně neví co to je a jak přesně se to děje, slyšel před asi 24-25 lety. Jsem od dětství těžká konzerva a zaboha jsem nechtěl mobil. Kvůli obchodu jsem byl přinucen si mobil pořídit a tak jsem souhlasil aby mi jej děti koupily k mým 45 narozeninám. Mobil tedy používám 23 let. V té době zdaleka nebyl signál všude, vzpomínáte v následujích asi 2-4 letech po roce 2000 na obří bilbordy kolem silnic a dálnic (to ještě směly být) s nadživotním hrdým nápisem POKRYTO? A když bylo dokonale pokryté naše území signálem mobilů (taky GPS a zmnožily se šmírovací družice), najednou, jaká náhoda, začaly doslova masové úhyny včelstev na vytracení z úlu. Pozvali jsme si do Vlašimi na přednášku Dr. Peroutku a ten nám sdělil, když ve Vlašimi v létě 2007 padlo víc než 90% včelstev, že se neví u nás ani jinde, co to způsobuje, že asi viry. Mám za to, že se od roku 2007 na tom vědeckém nevědomí dodnes nezměnilo nic. Pořád se přesně neví co to dělá, ASI viry. Ale viry tu musí být stejné miliony let, co trvá vývoj včely medonosné a tak já beze škol si položil otázku PROČ drtí včelstva v celé Evropě se stejnými příznaky něco až od roku asi tak 2000? Proč ty viry nelikvidovaly včely dřív? Co je aktivovalo a nebo co tak oslabilo imunitu včel na tak obrovském území? Se zavedením čeho se v celém civilizovaném světě začátek problému nápadně kryje? Ale studie tvrdí, že mikrovlny mobilů GPS a družic nemůžou vadit. Nikdo ale nezkoumá kdo poskytl granty na výzkum, jehož výstupy zbavily distributory mikrovln, které před tím nebyly, jakékoli viny. Navíc mladí by už ani nedovolili aby nebyl mobil a skončily sociální sítě. Že asi vymřou kvůli víc než 90% úbytku hmyzu na celé planetě jim vysvětlit nejde a naopak se blbi bojí, že planeta shoří. OK, co nadělám? 

Další věc, kterou jsem si včera pro jistotu ověřoval.  Komunisti stříkali po polích víc a mnohem horších jedů. Horších proto, že relativně čistá hnojiva a jedy, obojí bez balastních a často velmi nebezpečných příměsí (odstranit by je bylo drahé) neměli soudruzi, ale ani nenažraný Západ, k dispozici. Navíc toho lili mnohonásobně po polích víc než dnešní zemědělec. Takže, jasně, že tomu drtivě drtivá většina občanů neuvěří, zemědělci viníky být z výše uvedeného důvodu aktivace včelích virů nemůžou. Za komančů se stříkalo 10 x víc mnohonásobně jedovatěšními látkami, hmyzu neubývalo, vody plné ryb, zpěvného ptactva také násobky dneška. S čím se ten úbytek tak dokonale kryje?  No přece se nepřizná čím to je a nechá se vina na jezevcích, je to pohodlné. Navíc je tu objednávka EUropských kazisvětů abychom si žrádlo nedělali a museli ho dovážet a tím nás bylo možné držet za ohryzky abychom nevyskakovali. To je to oč tu běží!

Pak stačí naslouchat třeba Cílkovi, YT je jeho mouder plný. Patrně nesmí říct naplno, aby tomu i jednodušší uvěřili, co způsobuje fakt, že půda udrží 4x méně vody než stejná půda, ornice, ale i jaloviny a lesní půdy, než před 100 lety. To je hlavní důvod nedostatku vody v krajině, velká území jižní Moravy se mění na poušť. Nejinak je to v dalších částech Evropy, vysychají řeky, třeba Pád je skoro vyschlý. Moje otázka zní, co zničilo schopnost lesní půdy, luk a pastvin, horských strání a jalových půd na náspech komunikací a stráně zářezů silnic a železnic udržet ty 3 díly vody navíc stejně, jako v roce 1920? Co to může ničit tam, kde proklínaní jezedáci nestříkají? O tom se cudně mlčí aby se nemuselo říct, že to děljí mobily, GPS a další věci, o kterých nejspíš ani nemáme tušení. 

Ale na světě byla odjakživa jen hrstka vědoucích a pak drtivá většina jednodušších lidí. A každý má možnost si vybrat, ve které partě chce být. Ne každému ale bylo shůry dáno chápat věci kolem sebe v nejširších souvislostech a mnozí jsou jen líní myslet.

Já to mám tak, že si rozdělím vše kolem sebe na dvě skupiny. Na to, co změnit můžu a co nemůžu. Nemůžu vypnout GPS ani mobilní operátory, ani šmírovací družice. Můžu ale zavřít očka úlů, nedávat včelám ultrajedovaté kyseliny, nemusím mít vysoké podmety se sejtama a udělal jsme vše proto, abych nemusel monitorovat množství VD (navíc mám za to, že VD úhyny nezpůsobuje, jak jsem již psal jinde a nemyslím si to dávnu už jen já sám). A nemusím mít úly ve včelíně, ale ani na celodenní sluneční výhni. Nemusím zebrovat a dělat jiné kraviny a nemusím podtrhávat vč předčasným přidáním medníku. Na většinu z toho stačí obyčejný selský rozum.

A ještě přidám včerejší informaci z úplně jiného oboru. Jsem taky sportovní rybář a disponuji i rybářským vzděláním. Nedávno proběhlo médii jak na Lipně ničí sumci candáty a bílou rybu. Problém s masovým úbytkem candátů je už asi 10 let na přehradě Trnávka u Pelhřimova. Podobně je tomu namnoze jinde. Věda si s tím neví rady. Svádí se to na lidi a enormní rybářský tlak od sportovních rybářů. Taky na znečišťování a jak jinak, zemědělce. Ale my - ČR - máme obrovskou vodárenskou nádrž uprostřed republiky, kde se nic nesmí stavět, lidi, co v jejím blízkosti žijí nesmí stavebně nic, v širokém okolí platí velmi přísný režim. Hlavně pro zemědělce. Přehrada se sice jmenuje Švihov, ale její jméno nikdo nezná, všichni jí říkají Želivka. No a já včera zjistil, že na Želivce je rapidní úbytek tzv bílé ryby a hlavně candátů. OK, do okolí asi 5 km od břehů nádrže se nesmí ani vejít, natož vjet autem, jak jsem již sdělil jezevci tam mají nejpřísnější možný režim, spousta polí a luk byla zalesněna a lidi jsou doslova terorizováni všemožnými způsoby. Takže tam žádný rybářský tlak není když se tam nesmí vstupovat natož chytat ryby. Co tedy způsobilo rapidní, téměř úplné vyhynutí bílé ryby a candáta v nádrži Švihov? (snad teď nevyzrazuju nějaké tajemství, zapomněl jsem se informátora zeptat jak moc je to neveřejné)

Mocní lidu neříkají pravdu a nechají novináře psát nesmysly a hlavně svádět vinu na jiné a odvádět pozornost jinam.

Zdá se, že na vině je bezpohlavnost ryb, přesněji jejich sterilita a některé druhy jsou na to asi háklivější než jiné. To už prokázaně způsobuje hormonální antikoncepoce, kterou žádné čistírny odpadních vod nedokáží zničit a z vyčištěné vody odstranit. Jen se milionkrát naředí. A přesto je jediným možným viníkem právě hormonální antikoncepce. I že je milon a možná miliardkrát naředěná nestačí na to, aby nepůsobila zhoubu některých živočichů. Kromě toho úplně zmizely jepice, jejich larvy žily ve vodě 4 roky a byly hlavní potravou drtivé většiny říčních ryb. Stejně tak larvy chrostíků, těch bývalo mnoho druhů a dna řek a rybníků i přehrad se doslova hýbaly desetitisíci “dřívek”. Larva nejhojnějšího druhu chrostíka si totiž k ulitě připevňovala dřívko velikosti zápalky. Dnes je to ultravzácný tvor. Jestli bálá ryba, která je potravou candáta, nemá co žrát a ani se nemůže množit kvůli hormonům, jak by mohl candát neubývat?

Jenže ubývají všechny druhy rybích dravců, dřív pohroma vod okoun je dnes hájený. Vranku obecnou jsem neviděl 50 let, střevli potoční asi také tak. Z většiny vod úplně zmizela plotice a další pohroma hlavně přehrad cejn velký se stává vzácnou rybou. Ve sportovních vodách často není nic jiného, než vysazení kapři z umělého chovu. A tak dále.

A tak když vadí milionkrát naředěné hormony ve vodě, jak by mohly nevadit mikrovlny, byť i milionkrát menší než škodlivé intenzity, které ale působí 365 dní v roce každou hodinu, minutu a sekundu? Jak by to mohlo nevadit? Ale jak o vodách tak o hmyzu mejnstrým zarytě mlčí a jen sem tam proniknou nějaké a pouze jen dílčí zprávy a jen tak, aby se zastřela možná souvislost. Přitom včely na tom jsou relativně nejlépe (jako kapři v umělém chovu) protože se o ně celý rok stará člověk.

Vždy se má končit optimisticky. Ovšem já lhát neumím…

A taky nechci.

No velmi výstižně řečeno. Až mě děsí, že po víc než měsíci absence aktivního včelaření je u mě tak málo vylehnutí.

A protože jsem konkrétně k Martinovi velmi kritický, tak musím taky něco pochválit. A to jsou jeho úly a dna. Je vidět, že to není zbrusu nové, přesto to drží tvar a je to moc pěkně udělané. Já mu ty desky nepochválil (aniž bych ten materiál znal) a jak je vidět, je to, když ne skvělé, tak určitě velmi dobré. A opakuju že dobře udělané! Hluboce smekám Martine.

Podle mě dělejte co chcete, ale tohle je v tuto dobu normální, i kdyby nebyl “abnormální hic” a nemusí být zrovna v Praze a nemusí se ani spěchat do Měchenic. Nenechte se odradit, že to začíná Ježkovinou Tři strážníci, posléze to přijde!

https://www.youtube.com/watch?v=k-58jaUh44E

Konečně máte pořádné včelstvo. Tedy nevidím kolik mají medníků a TL taky nevidím. Zkuste se po několik dní brzy ráno, než jdete do práce podívat, kolik je na podložce roztočů a dejte nám sem vědět.

Tak právě se vracím, ne z Hradu, ale od včel, kde jsem byl jen na čuměné (nic jiného mi pořád moc nejde). Včely vylehávají nepatrně, vlastně jen troje ze 24. Některá vč větrají - ale nevoní a tudíž neodpařují, jen prostě aktivně mění vzduch v úle. Létají nic moc, žádná nemá pyl a nebo tmavý, že ho nevidím.

Zastavil jsem se u krušiny olšové a ta, ač má už plody, žluté, červené a sem tam i černé, tak nejméně 80% teprve kvete a nebo pokvete. Je to zvláštní, o 30 metrů dál jsou dvě stejně mohutné krušiny, ty ale odkvetou vždy naráz, tudíž nemají všechna stadia kvetení rozložená v čase, odbydou to naráz. Tedy vloni, letos jsem se k tomu neprodíral, anšto mi tam lesy neudělaly asfalt a lesem se mi chodí blbě.

Na pasece, kterou v předjaří pojezdili mulčfrézou a rozemleli větve a pařezy na hrubou štěpku, vysadili smrk, se přemnožil pcháč oset. Dneska 10.7. ve 14 hod, pod úly ukazuje teploměr 32 a je zatažené dusno na padnutí, oset doslova drnčí včelami. Jestli je na rostlině 10 květů, na nich pracuje 6-8 včel, což na řepce vidět tolik včel není nikdy. Nezdržují se pylem. Jen na motýlím keři je vidět tolik motýlů jako jsem viděl před chvílí na osetu a ti jsou asi 5-6 druhů, z nichž mi jsou nějak povědomé 3, ostatní neznám.

Pámelník je úplně bez včel, na něm je vidět jen vosy a stejně tak tužebník. Na ten nejdou ani ty vosy. Na louce je zakrslý červený (asi luční) jetel, vysoký max 20-30 cm. Na něm sem tam čmeláčí dělnice a to na půlce aru jedna. Ovšem pod tím jetelem je zakrslý bílý jetelíček a snad na každé paličce se plahočí včela s téměř černým pylem. Ale pyl má tak jedna včela z 10, spíš ještě méně včel. Zdá se mi, že včely přestaly slídit.

Tak se zdá, že jak jsem si to vymyslel to asi nepůjde. Nebyl jsem štont to sám zrealizovat a kámošové se na to vyreflektovali a nebo nedotáhli. Jen Tom4 na něco přišel, uvidíme.

Němčinou nevládnu, po cizině cestovat nebudu - nic bych nevyjednal a nezjistil a hlavně nedělám matky na kšeft a množírnu oddělků taky nemám a mít nechci. Nemám žádný důvod pídit se po matkách, ve svém věku mám včely mírné a jak se domnívám dostatečně užitkové. Víc než polovina medovici nosí KDYŽ SE VYSKYTNE a stále čekám na výsledky zdravotního vyšetření, které rozhodnou, zda budu včelařit dál. Totiž, příspěvky o zádech starého včelaře vs studená stavba a jiné blbosti = rotace nástavků třeba, nepíšu pro nic za nic i když se Goro nafukuje. Což mě mrzí, ale nedonutí k tomu, abych zatajil nebezpečí, které používáním špatného úlu hrozí včelařovu zdraví. Letos nanosila melecitozní cement snad všechna vč - přes měsíc jsem ve včelách nebyl, ale některým mým vč namátkově prošel medníky lesník a je to prý zacementované všechno.

Takže děkuju za tip, hledání nejlepší včelí linie či plemena už rád přenechám jiným. A třeba narazím na lepší zdroj BF a po pravdě, inseminky BF máme s dvěma kolegy celkem tři, třetí z nás je z inseminky BF nadšený. Tak snad, ale uvidíme další rok, letos já už na chov (nejen) rezignoval. Už by se mělo krmit, ale přesně jak píšete někde výš, včely mají zásob dost a tak i měsíční prodleva vč neohrozí a s léčbou se u metodiky Blaník honem začít nemusí. Tedy snad. Letos je údajně VD na vzestupu a vč plošně enormně zamořená. A tak, díky zdravotnímu kolapsu mých zad se dozvím, zda je metoda Blaník bezroztočová, přesněji bez kopalpsů CCD a podobných doopravdy účinná a nebo jen domnělá. Totiž. Velké letní hicy samy očišťují včelstva ve správných úlech se správnou metodikou a letos, jak je po řadě horkých lét léto normální, se ukáže.

Totiž. Je tu opět odvěká zkušensot předků, že všechno zlé je vždy také k něčemu dobré. A nebyl bych to já, abych to, co se mi stalo, nějak nevyužil k nějakému amatérskému bádání a povšimnutí si nejširších souvislostí. Vlastně jsem ještě nikdy v životě nenechal od začátku června včelstva úplně bez sebemenšího zásahu. A plánovaný návrat k nějakému normálu koncem tohoto týdne budu muset zase ještě odložit…

Nechci zakládat nové vlákno a tak dám svůj postřeh - tvrzení o orientaci díla v úle - sem.

Jsou věci, které děláme včelám a ty zásahy nejsou pro život včel dobré, nějak je poškozují a třeba "jen" stresem. Po celoživotních zkušenostech tvrdím, navzdory tomu, že jsou celé národy, které neznají úl na teplou stavbu, že úl na stavbu studenou není lepší pro včely. Při SS a nedej Bože česnu uprostřed ALE JEN U STUDENÉ STAVBY se nemusí umět moc včelařit a včelstva přežijí zimu. Takže, tvrdím, že SS je výhodnější jen tam, kde včelaří pologramotní nádeníci a pro jejich duševní kvality je blbovzdornější SS. A u zájmového včelaření se při použití SS nemusí včelař moc vzdělat a vč mu přežívají. Ale SS je, jak už název napovídá, pro včelstva horší, předkové dobře rozpoznali, že teplo je pro včely lepší než studeno a už do názvu orientace stavby vtělili podstatu. Ovšem tak zvaný svět má z důvodu motivů, které tu částečně uvedu, jiný názor.

Totiž, kapitalistovi je zdravotní stav jeho zaměstnanců lhostejný, když jeho zaměstnanci nemohou pracovat, vyhodí je a najme si jiné (aby je taky zhuntoval). Karel Marx tento “přirozený” jev nazval doslova “kupováním pracovní síly jedince kapitalistou” a v rámci tržního mechanizmu je pro kupce zajímavá jen takové zboží, v tomto případě pracovní síla (člověk, který tou silou disponuje je mu lhostejný a spíš ho obtěžuje, hlavně proto nastupující robotizace), která je plnohodnotná. No a protože se ve vyspělé tržní (konzumní) ekonomice nic neopravuje, ale vyhazuje a kupuje jiné, nové, stejně tak je pro kapitalistické zřízení normální, že lidi ty pracháče zajímají. Pracháče lidi zajímají jenom dokud disponují pracovní silou a pak se pro kapitalisty stávají přítěží, doslova odpadem, který je nutné hodit na skládku - stejně jako jiné opotřebované zboží a pořídit si jiné lidi, funkční, tedy zdravé = mladé, aby je mohli zase doslova použít, dokud nejsou zhuntovaní = staří a opotřebovaní. A pak se zhuntovaným a opotřebovaným kapitalisté nestydí tvrdit, že parazitují na systému tím, že chtějí důchod a zdravotní péči, nebo že po státu chtějí, aby se staral o staré, nemocné a nebo jen méně schopné, méně chytré (vych.ané) lidi. Chytřejšího by mělo napadnout,  naco tedy vlastně lidi stát potřebují?

I za to jsem cinkla klíčema. A přitom jsem, na rozdíl od 99,9% spolurevolucionářů, o této zákonitosti kapitalizmu věděl, samostudiem (asi tu budu za exotického blbce) jsem nastudoval Marx-Leninovu Politickou ekonomii zatímco se druzí bavili povrchním pozlátkem věcí. Opakuji, nepřečetl, ale NASTUDOVAL. Ti, co nevěděli, jsou omluveni, ale já?

A fakt, že já, antikomunista a sice nepatrně, ale pronásledovaný za odlišné názory jsem ve volném čase studoval Marxismus Leninismus nechám jako divítko.

Ano, je třeba říct, že se propagovalo, v dřevních začátcích inseminek Kraněk, že díky nepřirozenému oplodnění = inseminaci byly inseminky samy mizerné, ale že jen nesou geny, které se projeví až u dcer F1. Pak ale nastala doba - patrně byla inseminace zvládnutá lépe, že se vlastnosti projevovaly už u samotných insemninek.

Já se ale nepřemluvím, jak nevidím dobré vlastnosti u výchozího materiálu, můžu vědět stokrát jak to, asi, je, nebo být může, ale prostě se nepřemluvím.

Není to tak úplně pravda.

Náš známý, který mě vypek (nechci ho jmenovat), měl poslední BF (má dar se všude rozhádat) z nějaké oplozovačky v Německu, ne tedy inseminky a ty se rojily jak vo život a medovici nenosily vůbec. Ono totiž jde o to jaká BF to je. Musel jsme hledat jiný zdroj a našel, ale jsem zklamaný. Třeba ta moje inseminka BF je nijaká, je tak mizerná, zjara nešla do síly a nešla do dsíly ani v druhé snůšce, že jsem od ní nechoval. Petr to samé. Tudíž zdroj BF nemám, moc se mi tam, odkud jsem je vloni sehnal, už nechce.

Možná nejsou plodiště ulitá melecitozou. Já pořád nevím, neměl jsem odvahu do včel jít dokud se mi záda nezahojí.

I kdyby byla plodiště = VN plná melecitozy, cukr tam dostaneme. Přede dvěma lety jsem dokonale ulil několik vč, myslel jsem si, že přestanou brát cukr když budou plné. Nepřestaly a na vysokých rámcích neměly volné buňky. Ale díky tomu, že jsem mezi VN a TL stčil KK, bylo po problému. Jen jsem v KK plné zásobní z prostředka dal na kraje a doprostřed poloplné rámky. Tudíž zasedly v NN. Pravda, nebyl to melecitozní rok. Ale je jisté, že i kdyby melecitoza ulila plodiště = VN, umíme si poradit.

Pro začátečníky polopaticky. Pod melecitozní, ale i medovicový med bez melecitozy (na něm zimují také špatně) musíme dostat asi 4-5 cm věnce cukru. To na přežití zimy, když nebudou plodovat, stačí i supersilnému vč. No a když je ulité plodiště medovicí a dole je jen prostor na zasenutí chumáče, dokrmením cukrem toto sezení ulejeme. Jak vysvětluju výš, Blaník to umí vyřešit. Nevím zda by to stejně fungovalo s podsaszeným VN. S NN to funguje.

Ono by to spíš patřilo do vlákna o tom jak dělat správně oddělek, jak předcházet rabovce, jak nemít ztráty matek při oplozování a dalších detailech, na kterých ale stojí a padá bezúhynové včelaření.

Pořád se to opisuje, tak zvaní odborníci pořád radí ten nesmysl o umístěšní česen na různé strany a podobně. Přitom to stačí zkusit a každý by zjistil, že to jsou zbytečné nesmysly. Taky jsem tomu dlouho věřil a kejkle s česny do roští a narůzné strany dělal. Až jsem jednou přišel k Petrovi, který dal oddělky pod kozy úlů kmenových včelstev. Na otázku proč to dělá tak špatně mi vyvsvětlil, že má ve včelínku jen pár míst a nechce dávat oddělky různě po pozemku, že je chce mít pohromadě. Divil jsem se a sepsul ho, že to je špatně, že matky z orientačních a snubních proletů budou muset koridorem včel kmenových, vylétajících za pastvou i těch vracejících. A to je neproniknutelná stěna, která nemůže matky a ostatní včely z oddělku nestrhávat. Jak tvrdili páni chytří.

Tehdy, je to teprve tak deset let, jsem se přesvědčil, že se matka neztratila ani jediná a že proud včel mohutných včelstev nic nestrhává, protože oddělky nijak nezeslábly a matky se oplodnily všěechny čtyři. Nemohl jsem tomu uvěřit a začal to dělat podobně a ejlhle, všechna tvrzení na slovo vzatých “odborníků” jsou nesmysly a když se dodrží ostatní zásady, v umístění oddělků a směru česen to nespočívá. To je skvělé vědět, já na rozdíl od Dolských a jiných odborně vysoce vzdělaných odborníků všechno zkouším a když někdo udělá nesmysl, co se dělat nemá, zajímám se jak to dopadlo. Takto jsem odhalil už mnoho “vysoce odborných” blbostí.

No a vy jste mě pobavila tím, jak bezelstně mi jakoby oponujete a přitom jste naopak potvrdila, že když se dají včely dost daleko, nevrátí se na původní místo. No a protože ne každý má možnost dalšího stanoviště, což je samosebou nejlepší, a nebo se někomu prostě nechce oddělky někam vozit a pak zase nazpátek a taky je dobré dát odd tam, kde chci aby stálo nové včelstvo, vzešlé z toho oddělku, pak je dobrá finta s opřenými stvoly travin, které samy zvadnou a padnou. To je dobré vědět třeba pro víkendové včelaře. A množárna měla ještě tu další funkci, že se v ní vyzimovaly dvě vč vedle sebe a spojila se v pravý čas na jaře.

A já si dokonce myslím, že dávat česna někam nesmyslným směrem, kam včely přirozeně nevyletují, je naopak právě příčinou ztrát matek. Matka má vyvinutou orientaci dostatečně, důkazem je, že tu včela je mnohem déle než člověk. A které matce by to vadilo, je potřeba aby se ztratila = má špatné geny, že se neumí vracet přesně tam, na několik cm přesně, odkud vyletěla. Já to dovedl tak daleko (zase kecám, ne já, vysvětlím), že když dám dva odd do přepaženého nástavku, pak mají česna těsně vedle sebe a žádný problém. Domyslete všichni co jste právě dočetli, přece potřebujeme včely, které mají dokonalou orientaci zafixovanou v genech a je naopak žádoucí aby nepřežilo nic, co má v sadě genů nějakou chybu.

A jak je to s tím, že jsem to já vymyslel? Vlastně nevymyslel. Existuje, dnes dokonale zapomenutá množárna. To je velký (dlouhý) úl s plodištěm na asi 24 rámků, já to viděl na míru 39x30 u jednoho kolegy mých rodičů. Každé 3 rámky byly oddělenené tenkou sololitovou (to byl na zač šedesátek nový materiál) přepážkou v drážce vyfrézované ve vnitřní stěně úlu a tak to bylo na oplodnění 8 matek v osmi oddělkách po 3 rámcích. No a tohle rozhodně nemohlo mít mít čena na všechny světové strany. Mělo to ale česna ob jedno dopředu a do zadu. Původně. Včelař ale dělal česna jen jedním směrem, usoudil, že je to zbytečná komplikace, že sousední česna ob jedno už nemůžou hrát tak strašně důležitou roli a taky množárna pak musela stát nikoli u nějaké stěny, plotu či okraje pozemku, ale v prostoru. Ale hlavně, tehdy u nás chovaná včela tmavá, pokřížená Vlaškou a snad i sršní a potkanem byla tak agresivní, že se u toho monstra nedalo pracovat a stát v letové dráze poloviny včelstvíček a tak ten pán česna na opačnou stranu zrušil s tím, že to musel vymyslet nějaký vejr, co to asi vůbec nevyzkoušel a jen teoreticky od stolu vymyslel a navrhnul. A tím zjistil, že česna vzdálená od sebe asi 8-9 cm nehrají žádnou roli. No a tohle mě stačí vidět a slyšet vysvětlení, proč dotyčný nerespektoval vědce a víc já nepotřebuju. A když to jde v mnnožárně, proč ne u dvou odd v jednom nástavku a proč by to jako nemělo jít třeba u deseti plemenáčů těsně vedle sebe?

No a tady je hned zase další souvislost, protože (a tím jsou moje texty asi moc košaté a mladí, co chápou jen ANO / NE se v nich ztrácejí) hned vysvětlím proč tak dokonale vím, že na Podblanicku nebude nikdy ležan fungovat. Totiž. Matky se z množárny braly ob jednu a osiřelé včelstvíčko se spojilo se sousedním jenom povytažením přepážky o centimetr a za dva dny se přepážka odstranila. To samé kde se matka například ztratila. No a pak v tom zůstal poslední superoddělek a pan včelař v tom vyzimoval poslední matku se včelami ze všech oddělků. Tehdy se blbnulo s dvouvčelstevním včelařením,. protože kříženka před Kraňkou nebyla plodná a nebyla schopná narůst do jarní snůšky na smysluplný počet létavek tak, aby mohla jarní snůšku využít. Tak se zjara spojila dvě včelstva likvidací jedné matky. Bylo dobré mít ta dvě vč přes zimu v jednom úle.

A další souvislost. Proto když někdo, vždy je to mladý nebo začínající neumětel, romanticky sní o nějaké jiné, exotické včele a myslí, že by tím očůral nutnost si nastudovat odbornou literaturu, je pak zklamaný. Takovému radím prodat včely a jít navždy od toho! Každá jiná včela kromě K a BF je jen horší a nebude schopná jarního raketového startu a v jeho důsledku plného využití jarní snůšky. No a tak dvoumatečné včelaření skončilo definitivně v propadlišti dějin, protože dobrou Kraňku je spíš problém udržet úle aby se nevyrojila, protože její start je skutečně tak rychlý, že to pro víkendového včelaře začátečníka bývá problém.

Ale zpátky k ležanu. K němu mě v mládí vedla stejná romantika jako k jiné včele a tak jsem hltal zkušensoti s množárnoui toho pána. A tehdy jsem se dozvěděl, že kromě blbé práce na jednu ruku dlouhou, protože zezadu na stejné ruce (teplá stavba) se na to nedá dosáhnout, v ležanu sice včely jde chovat, ale ony bestie nechtějí dozadu nic nosit a nebo je nutné je za cenu mnohonásobně větší pracnosti k využívání zadku úlu nutit. Jenže ony se často raději vyrojily než by prostorově expandovaly vodorovně, jejich přirozenější (za miliony let vyzkoušený) směr je vertikální a ne vodorovný. A tak dotyčný pán sice v množárně = ležanu včely měl několik roků, ale bez jediné výjimky vždy s mizerným výsledkem.

To nakonec potvrzuje i Tom4. Já ho varoval, když jsme se seztnámili, že to tady fungovat nebude a pak jsme se o tom nebavili a on tady na CHZ někdy minulý týden potvrdil moje tvrzení o ležanu na většině území ČR - vysočiny a hory - v plném rozsahu. Tím netvrdím, že to nejde, jde, ale za cenu málo, ne méně, ale nepatrného množství medu (navíc s výluhem výkalů plodu) za cenu nejméně 3x větší pracnosti. A tak odhaduji, že celková nefektivita proti správnému nástavkáči v systému dadant je asi 10x. Já vyzkoušel spousty b.bostí, hlavně z odborného časopisu Včelařství - nic jiného za komančů nebylo, pak Překlady, ale ty byly ZAHRANIČNÍ!!!! Na svojí obranu podotýkám, že ne vždy to byly očividné nesmysly a že to teoretikové měli krásně zdůvodněné s jen nepatrnou vadou na kráse, že to nefungovalo vůbec a nebo špatně.

Takže. Dávat česna oddělků na různé strany, nedej Bože do roští a jiné kejkle, si může každý ušetřit když využije dokonale popsanou fintu s umístěním trávy těsně před česna.

Ještě přidám úsměvné nepochopení. Jednou jsem přišel k jednomu dovedovi a on si málem uduslil včelstva. Ucpal jim česna jemnou trávou. Když jsem se podivil jak toho dobrého muže mohla taková kra.ina napadnout, odvětil ten dobrý muž, že se v odborné literatuřejasně píše, že se na česno musí dát tráva. Tak zvaní vědci se ale nenamáhali detailně vysvětlil JAK a JAKÁ tráva se musí použít. Tak jsem ten vysvětlovací deficit tak zvaných odborníků po víc jak 50 letech vysvětlil já. Věřím že tak podrobně, že teď už může chybu udělat jen majitel subtilního myšlení. Ale potřeboval k tomu nutně dvě věci, musel to přečíst celé a hlavně to musí POCHOPIT. Zdá se mi, že zejména druhá podmínka je pro hlavně mladé kolegy splnitelná stále obtížněji.

Nesmysl. Je mi trapné se vyjadřovbat ke všemu, ale… (fakt je mě tu plno, až moc)

Prostě se nic nestane. Je potřeba jen dodržet nemnoho, navíc snadno dohledatelných detailů. Otrocky to zopakuju (už je to nudné).

Vč je nutné přemístit v noci, nebo prostě když nelétají, třeba za hustého deště, který bude trvat do tmy.

O česna se opřou i s kořeny (nebo prostě utržené úplně u země = co nejdelší) vytrhané kopřivy tak, že včely nebudou moci vyrazit ven z úlu jak jsou navyklé (kořeny kopřiv zvýší stabilitu stébel kopřiv). Co se stane? Včela ráno vyletí bezhlavě z nitra úlu, narazí na překážku. To jí přinutí překážku obletět, otočí se ve vzduchu, komíhavě “stojí” na místě a fixuje si, co je “divného” před vchodem do jejího obydlí a zafixuje si “co jí tam kerej debil dal do cesty”. Ale hlavně si zafixuje úplně jiné místo (v noci asi vichřice porazila strom, kde včely bydlí a ony jsou o několik metrů jinde. No panic, žít se chce a včela to za milony let vývoje zažila mockrát)

Při návratu z pastvy letí na původní místo, KDE MUSÍ NAJÍT NIC. Absolutní NIC, ani cihlu, co byla pod nohou podstavce. Prostě nic.

Tehdy si “vzpomene” na ranní překážku a letí na nové místo. (někde, myslím na VF, to perfektně popisuje Goro)

Mezitím kopřivy, opřené o čelní stěnu úlů, povětšině zvadly a skácely se. I když ne, nevadí, včely se domů dostanou i skrz překážky. Vichřice mohla skoro porazit sousední strom a ten se opřel svými větvemi o vchod obydlí včelstva. Včela to zná za milony let vývoje dobře.

To je celé, žádný problém když se dodrží popsaný postup.

Následuje souvislost, jakási “nástavba” k tématu.

Já to dělám, hlavně u všech oddělků tak, že kopřivy, nebo jiné dlouhé “klackovité” rostliny, nebo větývky třeba lísek, nebo co je po ruce, zlomím u kořene a zavěsím ze střechy úlu (a zajistím třeba cihlou nebo kamenem = co je po ruce) aby to viselo před česny a neskácelo se po pár hodinách. Opakuju, dělám to právě proto, aby se to neskácelo brzy a několik dní to včely nutilo orientovat když třeba nové létavky prvně vyletí. A taky to značně brzdí “nálety” slídilek = potenciální lupičky = předejití rabovky. Už jen tím je dobré tuhle fintu dělat (taky proto neznám rabovky, vždy je lepší prevence, je to hned a nic to nestojí). Im sršním, těm našim, to tak komplikuje lov, že se o něj ani nepousí.

Totiž. Oddělek nemá hned létavky, ty mu odletí do mateřského úlu. To tvrdí odb. lit. a je to pravda. Pak 3 dny z odd nelétá nic a jen proto se musí dát oddělku do souše voda (asi 1-2 deci), protože aby odd neměl žízeň. Jinak všechno potřebné k životu (správě udělaný odd) má.

Ale když se udělá “Tomova oddělková finta”, může pozorovat každý, že odd nepřijde o úplně všechny létavky, některé se díky překážce před česnem orientují a vrací se na nové místo. Prostě z “klasiky” fakt 3 dny nelétá nic, pokud se dá překážka, všechny létavky se do mateřského vč nevrátí a z odd létají a vrací se od prvního dne nějaké včely. Ne moc, ale nějaké ano. Pozorovat popsané může každý a budu rád, když se někdo obtěžuje a napíše to sem po nabytí vlastních zkušeností. Ne pro mě, já to znám (vymyslel jsem to, teda skoro), pište to sem pro jiné, méně zkušené a nebo úplné začátečníky. Jo, furt dokola. Sice je možné to dohledat, ale jak jsem zjistil, není to tak snadné. Nebo to hledání neumím jen já a jiní jsou šikovnější, jen lenivější. Prostě si to do nebe vzít nechci. Teda jestli to bude nebe, kam mě vezmou. Jsou dny, kdy mě všechno bolí tak, že mám za to, že mám už sbalíno.

Snažím se sem psát hlavně to, co se nedá (nebo já neumím) najít v odborné literatuře.

Myslím, že jste vedele jak ta jedle.

V ČR se smělo používat celkem 2 kg všech chemikálií na hektar dohromady. Jedů i hnojiv. Zkrouhli to v rámci EU o 20% a tak se u nás smí už “stříkat” jen 1,6 kg/1ha. Bohulibé? Myslíte? Tak sledujte.

V Německu to bylo 14 kilo, po zkrouhnutí o 20% pořád smějí stříkat 11,2 kg/1ha. Strašné? Ale kdepak, Francie a Španělsko měly 18 kilo a Holandsko 24 kilo a tak Nizozemcům furt zbylo 19,2 kg/1ha chemie. Dobrou chuť přeji ke konzumaci zeleniny a jiných potravin  ze Západu. Už víte, proč je a VŽDY BUDE dvojí kvalita potravin u nás a v Západních zemích EU? No proto si tu EU udělali přece!!!

Myslíte, že tu jíte chleba z našeho, relativně nechemizovaného obilí? Ale co vás nemá, v rámci volného pohybu zboží, kapitálu ble, ble, ble žerou chleba z nejčistšího obilí nadlidi a my tu žerem maso z dobytka a prasat, vykrmených přehnojovanými a přejedovanými obilninami. Chleba pak žerem z obilí, co už ani Afrika nechtěla, od našich nových bratrů.

Ale k úbytku hmyzu všude. Kdo chce může si zjistit, že v chemizaci v zemědělsatví úbytek hmyzu nespočívá, prostě my tu stříkáme tak málo a hmyz tu zmizel (kromě škodlivého) taky, že příčina musí být v něčem jiném. A co ničí hmyz v rovníkové Africe, na Sahaře, Americe, ale i v liduprázdné Sibiři a Austrálii? Co je úplně všude? No, mikrovlny ze šmírovacích družic, z GPS, ze všechn radarů a hlavně taky nezapomínejme na mobily! Jejich miklrovlny provrtávají, sice s malou intenzitou, ale každou milisekundu každého ze 365 dnů v roce a už víc než 20 let. Aby toho nebylo málo začíná internet věcí a mnozí blbi věří, že má jejich lednice sama objednávat a nakupovat potraviny, pračka sama prát a objednávat prací prostředky a vědět, kdy je lacinější proud a tak dále. To stojí za celosvětovým úbytkem hmyzu a ne agrochemie. Komunisti používali víc chemie, ve které bylo účinných jen do 20% látek a 80% byly velice škodlivé balastní příměsi - nečistoty a ty zatěžovaly životní prostředí mnohonásobně víc. Ale na hmyz to vliv nemělo, tedy na hmyzí biodiverzitu.

Trpíme deficitem vody v půdě, spodní vody mají dlouhodobý podstav. No, vydláždili jsme obrovská parkoviště marketů a logistických skladů a fabrik na nejúrodnější půdě. Stavíme nové silnice a ty staré necháváme přírodě a nebo zemědělcům, nikdo ale nerekultivuje plochy, kde se voda nevsakuje.

Ale to vše by nestačilo na 4x větší úbytek vody, přesněji než zadržovací schopnost ú půdy, jakou měla půda před 100 lety. Polopatě. Dnešní pole, lesy, louky, trávníky a celá tak zvaná příroda poutá 4x méně vody, než před 100 lety. Co působí 365 dní v roce každou sekundu na každou molekulu zeminy? Když necháte v mikrovlnce knedlíky o půl minuty déle, uschnou. Když na něco působí obří mikrovlnka milionkrát menší silou, ale milionkrát delší dobu, jak můžou přežít mikrobi, co držely v půdě vodu?

Že je to fantasmagorie, kterou nikde nikdo jiný než já neříká? No jasně, já nejsem závislý na grantech a tak ZATÍM můžu. Ale on to nikdo nechce číst, nechce tomu věřit, taky nemám chemické značky před a za jménem, tedy nejsem vědec. Jenže právě díky tomu nemusím v rámci autocenzury držet hubu a krok. Ale to je stejně jedno, nikdo s tím stejně nic dělat chtít nebude, každý chce pohodu a klídek, někteří vědí jistě, ŽE BY SE S TIM MĚLO NĚCO DĚLAT, ale hlavně, že nemusí on každý jeden něco dělat sám a myslí, že to NĚKDO udělá za něj. A výsledek je třeba úbytek 95% hzmyzu. A pak už stačí aby přišla parta neziskovkou vydržovaných ekoteroristů s tvrzením, že asijská sršeň je vlastně oběť moderní doby a protože nemá chuderka co žrát, jsou včelaři povinní jí trpět. Hloupost? Ale kdepak, u spoust jiné škodlivé havěti je to dávno realita.

Příklad? Krtek = nepřítel zahrádkářů. V "divoké" přírodě má životního prostoru dost, ale on, hajzl, miluje zahrádky a naše anglické trávníky. Ale my ho nesmíme zabít. Smíme ho vyhnat k sousedovi a ten ho zase vyžene k sousedovi a soused souseda zase nesmí vyřešit problém a smí zase škůdce vyhnat k sousedovi. Snad pak do Ruska by to asi liberálním ideologům nevadilo, protože Rusa lze terorizovat, jistě i přes krtky, to je nepřítel. Ale co kdyby miliony vyhnaných krtků napadly UK? Fantasmagorie? Ale vůbec ne, v tomto žijeme, to je dnešní realita. Jak dliouho potrvá, než někdo začne tvrdit, že blecha je tak unikátní (ona skutečně ve vesmíru nemá obdoby), že jí nesmíme ničit? A protože nesmíme ničit životní prostředí a už vůbec pro unikátní tvory, co je životní prostředí pro unikátní blechu? No memyté lidské tělo třeba. A tak se někdo nebude mýt (myslím, že už to začalo, asi ne kvůli blechám, ale už se některé celpebrity nemyjí). Většina už jako špinavá vypadá = tetování. To bude mít pak výhodu, nemytí nebudou k poznání. Snad jen po čichu.

A tak dále, a tak dál. Dokonale to vystihuje jediné slovo popisující současnou Atlantickou civilizaci = DEKADENCE a česky je to ÚPADEK…

A úbytek hmyzu je jen jedním z DŮSLEDKŮ dekadence a dekadentního liberálního uvažování. Když není hmyz, nejsou zpěvní ptáci. Ale dravci jsou hájení že?

Když není ve vodě hmyz, jeho larvy, třeba jepice a chrostíci, pošvatky a další, nejsou logicky ryby. Ty ale decimuje hlavně hájená vydra a donedávna hájení, doslova ZUŘIVĚ chránění kormoráni a nikdo za to ochrámnce netrestá, za škody, co způsobili, nikoho ani nenapadne, že by měli být viníci těchto ekozločinů trestáni. Všiml si někdo, že tak zvaní ochránci přírody v drtivé většině iniciují ochranu hlavně škůdců? On stačí jen program Natura 2000. To je ztělesněný ekoterorizmus na entou. Zanedlouáho plánují lidem úplně zakázat opouštět města - viz vize tak zvaných “dvacetiminutových měst”, kde budou mít všichni všechno do 20 minut od bydliště a nebudou mít důvod nikam cestovat. Navíc jim seberou auta a aby se na svět bez aut všichni připravili, někteří se dají platit za přilepování k silnici.

Slováci nesmí vystřílet medvědy a tak dále. Co se bude muset ještě stát, než se většině rozsvítí v hlavách? Školství programově vyrábí hlupáky, kterým se v hlavách nebude mít co rozsvítit a vědoucí pomalu a jistě přirozeně vymírají.

Jsem rád, že jsem starý a bylo mi dopřáno zažít lepší svět.

Dělám to i já, ale je nutné si uvědomovat, že tím nijak ničemu nepomůžu, tedy já sám určitě ne. Ale když se započítají všechny kytičky v celé vsi, pak nejde určitě o snůšku nektaru, to by toho musely být hektary, ale jde o pestrost pylů. Ty jsou cenné hlavně proto, že jsou z ploch, kde jezevci nikdy nic nestříkali. Ale na druhou stranu, někteří zahrádkáři tak přehnojují a tak herbi, pesti, fungi a kdo ví jak jinak “cidují” své zahrádky, že si jen dělám nepoučeně naivní naději.

Kupříkladu soused dá na čtvrt aru rajčat 3-4 kila NPK a když mi nabízí rajče ze své nadúrody, poděkuju a lžu, že rajčata nejím. Tak než ta jeho, tak raděj ta španělská. Tam museli počítat aby neprodělali a tudíž hnojiv a všech postřiků dají méně, než drtivá většina českých soukromníků. Ale je mi jasné, že tohle tady asi nikdo číst nechce a měl jsem tudíž raděj nekomentovat…

Co má význam? Třeba obyčejné šípky na mezích a čím dál od polí, tím líp. Pak určitě lesní ostružiny, kterých přibývá. Nic z nich sice nevytočíme, ale včely mají celé léto nějakou pastvu a rozmanitost. A tak dále. Pro mě jsou nejcennější “věci”, co nejsou na polích a ani zahrádkách, prostě divoké rostliny na nehospodářských pozemcích.

Neumím poradit, své jsem sdělil. Já, na rozdíl od některých mám tu schopnost nezkoušet mocí mermo o čem vím, že je hloupost a nebo o čem mi někdo poradil, že je hloupost. Jak píšu jinde, moje štěstí bylo, že jsem si dal říct od autorit a ti tehdy staří, co dnes už dávno nežijí, mě uchránili od daleko větších ztrát, kdybych býval realizoval všechny Boháčovy bludy a bludy jeho nohsledů, kteří ještě žijí a tak je nejmenuju. I tak mě to stálo hodně peněz a hlavně ztrátu elánu a důvěry v Dol, Včelařství atd.

Přitom zateplenost nebo tenkostěnnost úlu ovlivní včelaření podle mě ze 3, možná z 5% a spíš ani ne ta 3%. Ale to je jedno, kdo chce kam…

Co ale ovlivní včelaření je provozní metoda a typ úlu. Ale to je pořád dokola, už je to únavné.

To je pro vás příznačné, jak jsem vás z asi 300 dopisů (spíš víc dopisů) poznal. Nejdřív uděláte blbost a pak se jdete ptát, inu, třikrát sem to uříz, furt je to krátký…

Vtipu jste se zasmál? No, píšete, že je přesně o vás a vašem způsobu “práce” a že to bude úplně doslova mě sice napadlo, doufal jsem ale, že snad ne. Já bych se na vašem místě asi nesmál…