Příspěvky uživatele

To je správné, věřit se musí, hlavně dědům. I když jednou takhle jeden měl být upálený za to, že dědkům nevěřil a tak aby nemusel na gril, odvolal. A pak hrdě a statečně (ale tiše aby nikdo neslyšel) “vykřikl” A PŘECE SE TOČÍ.

Kdyby lidi bez myšlení věřili dědkům, ještě žijí na stromech nebo v lepším případě v jeskyních a zemljankách. I já jsem dědek a doufám, že vše co tvrdím jiní ověřují a zkoušejí, aby sami případně vylepšili co dostali ode mě.

Takže. Ano, příkladů temnot lidského vědění je bezpočet. Akorát se vývoj nezastavil, Země je kulatá, točí se a invertovat včelám krmení je nesmysl bez ohledu na to, čemu někdo věří nebo nevěří. Ono to ale může být horší než se zdá, pokud se k rozštěpení cukru nepoužije med- pokud vím, tak lidi neumí invertázu vyrobit, tudíž cukr štěpí chemicky, nikoli enzymaticky. Chytřejší se pak ale zeptá, kam se pak z toho krmení podějí chemikálie, konkrétně kyseliny (ve videu “kyslota”) použité na rozštěpení cukru? Nemusí je náhodou včela pracně odstranit? A když se jí to  svinstvo odstranit nepodaří tak jako co? Zkrátí to možná život včelstva a ono pak nezodpovědně v zimě uhyne? A přitom včelař dal předžvejkaný invert. Asi to tedy byly geneticky vadné včely!

Ale to není váš případ, vy dáváte med. To je správné, Víra hory přenáší!

Před chvílí jsem dal nápad, asi s tím ještě nikdo nepřišel, strůpkového roštu.

Mám ale jiný a lepší nápad. Ve skutečnosti jsem to nevymyslel, běžně se to praktikuje na N. Zélandu. Podotýkám, že se rozkládá na dvou ostrovech, země má 5 mil obyvatel je tedy poloviční než Česko. Jenže má desetkrát menší počet obyvatel na km2 a 3 x větší rozlohu. Proč to píšu? Proto, že tedy vzdálenosti na NZ jsou daleko větší než u nás.

Včelaři tam nijak nerecyklují voští. V celé zemi existuje jediná firma, vykupující celé rámky s voštím. Ty rozemele i se dřívím a hřebíčky a drátky (nevím zda řeší plasty, asi si na pitomce nehrajou jako v Evropě). Z drtě vyseparují vosk, kovy, dříví s košilkami, z odpadu se vyrábí vysoce ceněné palivo. Tudíž je vše spáleno, což je nejeefektivnější profylaxe před nemocemi včel. Vyrábí asi peletky nebo brikety, to nevím a snad to jde jako standardizované palivo do nějaké průmyslové teplárny nebo elektrárny. Kdo firmě dodá rámky, obdrží levněji a přednostně vysoce kvalitní mezistěny. Kdo je kupuje bez dodání voští, riskuje M z pančovaného vosku podobně jako tady v Evropě.

Tvrdím, že takto by měl dotacemi stát bojovat proti nemocem včel, hlavně proti moru, než živit nějaké kra.iny jako colos, nebo 3 vyšetření na mor místo jednoho (ve skutečnosti jde jen o “práci” pro zbytečné laboratoře a zbytečnou veterinu a jiné darmožráče), které stačilo desítky let a podobně. Ano, dokážu si představit, že třeba doprava by musela by být rychlá. Ale když to dokázala s možnostmi let po ww2 do asi konce šedesátek naše země s pomocí jen pošty a drah, dnes by to neměl být nejmenší problém. Je pro mě doslova děsivé, že by stačilo se poohlédnout po světě, kde se co a jak dělá. Jenže to by Svaz nesměli vést diletanti s jinými zájmy než je rozkvět českého včelařství.

Zábavné je, jak myslíte, jak med naštěpí cukr. Proboha, dovzdělejte se!!! Včela, jak něco pozře, přidá do toho invertázu bez ohledu jak moc to invertované je a nebo není vůbec. Vždy do toho přidá stejné množství a tak snahy invertovat včelám potravu jsou nesmyslné, nijak se jim tím nemůže pomoci, prostě ony tam ten enzym dají vždycky ve stejném množství. Proto jsou inverty jen chyták na peníze lákané od hloupých lidí. 

Lajsničky mezi HL rámků jsou sice dobrý nápad (prastarý), ale jen pro někoho, kdo si s tím má čas a nervy hrát. Na co lajsničky když existuje igelit?

Něco vám vysvětlím. Když za med dával státní výkup 35 Kčs ČISTÉHO - S DANĚMI STÁT NEOTRAVOVAL, páč byl vděčný, že lidi včelaří a průměrný plat byl asi 14 Kčs/hod, pak byla cena medu 2,5 x vyšší. Jestli je dneska průměrný plat 140 Kč/hod (za to snad nekoupu už ani nepřizpůsobiví a i pokladní v krámě mají víc), pak bych já musel za med dostávat 350 Kč za kilo bez daňových přiznání a dalších buzerací. A to nemám. Tak proto si já hrát s jednotlivými lajsničkami nezačnu. Popravdě bych zbytečné hlouposti nedělal ani kdyby za med byla tisícovka. Neubíjím svůj život na nesmysly, už se svým časem šetřím a šetřil jsem vždycky. V ušetřeném čase jsem se v celý život dovzdělával. Díky tomu nedělám spousty pošetilostí. Ale jistě některé zbytečnosti dělám, nejsem zdaleka nejlepší.

Jo, kdyby se vyráběl průmyslově a tudíž levně jakýsi rošt, vytvářející zastropení a současně vymezení každé uličky, hranolky by mohly být duté a tudíž relativně teplé (ale plast je teplý i plný a plné by to bylo bytelnější), pak ano, to by byla bomba! Jedním opatrným pohybem by se rošt zvednul a pak zase vrátil. Hranolky by byly konické a tudíž by si samy našly správnou polohu a rozdistancovaly rámky na přesně stejné rozteče, líp jak mezerníky. Současně by se na spodku žeber hromadil ultračistý a snadno těžitelný propolis. Ale jednotlivá dřívka nejsou nic pro mě.

Váš popis žonglování nad úlem je správný, a to myslím vážně. Když neukápne moc a pár krůpějí spadne na rámky, steče uličkami na dno a není toho moc, včely to bleskurychle očistí a nic se neděje. Ovšem k tomu je potřeba fakt dobrá šikovnost a zručnost. A tak tento váš nápad plně potvrdím a doporučím. Stejně bych si to nejdřív natrénoval s vodou. 

Jenže já měl na mysli strop s dírou a na díře sítko zabraňující styk se včelami -

https://www.vpjested.cz/0420-podlozka-pod-prosakovaci-krmitko/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwwae1BhC_ARIsAK4JfrydituMZnjbkx7iuHfZ4QRcG5zso6HbuabaZlQtVxEtWM8pxhktKAYaAp9hEALw_wcB

Pak může dojít dát krmení, klidně s baterkou večer manželka, aplégr nebo babička, kdo má zrovna čas a bojí se včel. Taky zakrytý strop u slabších odd je lepší než odkrytý.

Divizna je asi zajímavá, bohužel u nás není. Je významná hlavně tím, že není z chemií ošetřovaných polí.

Tady u nás jsou pastviny porostlé štírovníkem. Ale i obecní zeleň ve vsi, štírovník je tady u nás  všude. Dneska za vedra před 11 dopoledne se ohýbal včelami.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADrovn%C3%ADk_r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD

V trávníku je nějaký druh jestřábníku, je jich mnoho a některé jsou endemity, jsem líný hledat přesně, o jaký se jedná. Mě je to jedno, tento má hladké stvoly a velmi úzké listy, kvítky oprůměru asi 20 mm. Je hodně zajímavý pro včely, byl jimi obsypaný. Je nízký tak 30 - 35 cm, vyšší než štírovník. Byla radost pozorovat usilovnost včel. Nebraly pyl ani na jedné rostlině, tudíž z toho plyne, že sbíraly nektar.

Jsou dny, kdy na kypreji není včela, dneska byla silně navštívená.

https://www.google.com/search?gs_ssp=eJzj4tTP1TcwSikySTZg9OLNriwoSs1SKCtKykxOBQBn2Ahm&q=kyprej+vrbice&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=kyprej&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUqDQgCEC4YgwEYsQMYgAQyBggAEEUYOTIHCAEQLhiABDINCAIQLhiDARixAxiABDIHCAMQLhiABDIHCAQQABiABDIHCAUQABiABDIHCAYQABiABDIHCAcQABiABDIHCAgQLhiABNIBCDUyOTVqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8

V okolí jednoho stanoviště mám velké porosty konopice sličné a s ní je to stejné. Někdy na ní není včela ani jiný hmyzáček, jindy jí navštěvují, ale nějaký masový nálet jsem u této byliny nepozoroval. Kolem vč to navečer voní a tak je z těchto rostlin jistě uživovací snůška. I kdyby jen pyl, díky za něj.

Pokud nevytéká čistá voda, pak směle do toho! Nejdřív si někde nacvičte to překlápění. Mě se osvědčila vyřazená pánev průměru asi 15-18 cm bez heftu (skutečně ale stačí dezerťák). Jde to tak, že se neukápne a když, tak pár kapek se ztratí. Vždy na pánvi - talířku zůstává trocha roztoku, co stihne vytéct. To při dalším vč naleju na síťku a jdu překlápět další flašku. Nebo se to z talíře vyleje do kýblu s vodou. Ten musíte mít vždy u ruky když by se ulilo a nebo něco převrhlo a podobně. Pak se místo polité roztokem ihned musí polít vodou a umýt nebo rozředit co ulilo.

Zkuste zaty tu PET s dírkou. Je to krmítko dokonale zadarmo a hned. Třeba vynikající voda Kláštorná Kalcia má takovou lahev a stejně vhodných lahví se dá najít hodně. DFirku uděláte hřebíčkem u včel nahřátým zapalovačem - jak hřebíčky tak zapalovač musí mít každý v autě.

Právě tak dokonalé ruské krmítko za pár halířů. Je to jemný mikrotenový pytel na odpadky. Dá se do uvnitř hladkého kýble, přehrne okraj a nalije se roztok. Pak se pytel dokonale zauzluje tak, aby do toho nemohl vzduch a opatrně přendá na odkrytý úl s prázdným nástavkem nahoře. Samosebou po kouřem odehnání včel, které jsou na HL rámků. Musí se to dokonale a pevně zauzlit. Pak se pytel s roztokem položí na obnažené L rámků. O víc se nestaráte, včely samy prokoušou nepatrné dírky a postupně roztok odeberou. Ovšem nesmí se udělat žádná dírka, pak hrozí, že to vyteče. Také k nalévání je nutná velká dávka šikovnosti. Jednou se mi to protrhlo jen proto, že jsem použil kyblík z Lidlu od kytek. Je sice zadarmo, jenže některé mají uvnitř dno vyztužené relativně ostrými žebírky, nebo zbytkem plastu po vstřikování na dně a tam se mi pytel asi načal a jak jsem to zvednul z kýble, pytel puknul. Mimochodem, pomocí velkého pytle se dá podat naráz 10 litrů i víc. Sáček vyjde kolem Koruny a pak se zahodí, úplně ho rozeberou. Raději ale dávám dva menší vaky po cca 4-5 litrech a přendavám z kýble co je na vedlejším úle. To proto, abych s pytlem s roztokem nešermoval kolem úlů, ale “cesta” pytle byla co nekratší. Samosebou z rámků nesmí nic čouhat, nic, o co by se mohl vak protrhnout.

Video

Obecně se na jednu stranu dobře bavím, eufemisticky řečeno naivními praktikami tohoto dovedy. Vše ukazuje správně, dokonce i odežene větší část včel, ale udělá v pytli díru. Hodně by se mi chtělo ho nazvat výstižným sloven na 3 písmena začínajícím druhým písmenem abecedy. Druhou kra.inu, co dělá je, že to nedává na HL rámků, ale do mezery mezi rámky. To by mělo smysl u slabého oddělku, slabému, co neobsedá "celý prádlo" se ale nedává najednou tak velká dávka a doveda ukazuje v pytli nejméně 4-5 litrů. 

Prostě první co jsem našel je toto video. Připodotknu, že když vidím tyhle umělce, chápu, proč má tolik lidí (snad všichni) potíže s rabovkami. Tvrdím, že z 99% si za to můžou sami totální stupiditou. Jestli je pytel nahoře perforovaný, po nakousnutí dírky první včelou zespoda vaku hrozí, že obsah poteče velmi rychle a včely to nebudou stíhat odebírat. To je ale ten lepší případ. Může dojít k tomu, že jak to první včela (nebo čtrnáctá, to je jedno) zespoda nakousne, pytel tlakem tekutiny praskne a obsah vyteče naráz. To se stane až třeba po půl hodině když už je “včelař” ze stanoviště pryč. Druhý den zjistí totální spoušť a oddělky zničené rabovkou. A hloupý to svádí na hladové sousedovy včely, mnozí bohorovně nepřipustí, že jsou sami …

Nutno podotknout, že dost často to nevyteče a včely berou roztok zezhora pytle tou včelařovou dírou a pytel neprokoušou. Já bych se na to ale rozhodně nespoléhal.

https://www.youtube.com/watch?v=Oz5rgR59sf8

BG vlastně všechno sdělil přesně a stručně.

Dodám, že prosakovací víčka byla dělaná na velmi hrubý krystal, který se už běžně v krámě nesežene a jako včelařský je vždy strašně předražený. Prosakovačka musí být absolutně vodorovně a navíc funguje nespolehlivě. Umí protékat nebo ukapávat, že to včely nestíhají a pak nastane co popisuje BG. Ale jakš takš jde roztok hustý 3:2. Já ale radím krmit pouze 1:1 - důvod jsem mockrát vysvětlil - a to prosakovačkou nejde ani když stojí úplně vodorovně. Někdy ano, někdy vyteče, neriskoval bych to. Na cukr, deklarovaný jako krystal, nejdou prosakovačky použít. 

Za soudruhů věčně nebyl cukr k sehnání a nebo ho dávali po pár kg na osobu a hrubý krystal byl problém tuplem. Ale za komančů někdo psal, že si sehnal korálky velikosti pšenice nebo broků do vzduchovky. Nasypal se pískový cukr do plna (stejně jkao hrubý krystal), pak se zalil studenou vodou do hrdla a na to pak hodil hrstku korálků. Lahev se převracela u včel tak, aby nevytekla ani kapka - rabovka, že se na zavřenou flašku přitisknul talíř a lehev se pořád s pevně drženým talířem rychle převrátila. Pak se s ní zatřáslo a těžké skleněné korálky propadly na víčko a pak prosakoval i jemnější pískový cukr, dnes je jmenuje krupice. Líp se mi lahve převracely se starou vyřazenou pánvičkou.

Ukrajinská krmítka prý fungují skvěle, má je kámoš Petr ještě po předcích a chválí si je. Já ho nikdy neměl a tak nemám zkušenost.

Česnová krmítka - primárně to jsou napaječky, fungují, ale s výhradou. Jakmile by to včely do rána nevybraly, krmítka neucpávají kolem sebe česno dokonale a mokvají a je na nich kolem dokola dost včel. Není mi to příjemné, je to hrozba. Ale musím připustit, že je to jen psychologicky protivné, problém jsem s rabovkou neměl.

Rámkové krmítko zmenšuje prostor a většina není bez styku se včelami. Prostě na celé čáře vyhrává balon. Za komančů to soudruzi asi dotovali a nebo státní regulece cen neumožnila nenažrancům předražovat. Dneska i když je měna zničená asi 15x, přesto jsou dnešní ceny doslova rakety. Protože 3,20 x 15  je necelých 50 a ne 150 Plastový balon nemám nafocený, jde snadno najít. No a samotný podšálek bez kopyta nejde použít. Pořád je to ve srovnání s rámkovým kapsáčem laciné.

Skvělé bylo dnes už nevyráběné krmítko na litrovou lahev od vína. Podobné se dělají na PETflašku. Ale to nefunguje, protože atm tlak PETku stlačí a roztok vyteče na zem. Musí to být tvrdé sklo, na měkké plast lahve to nejde použít.

Pak je tu ještě možnost krmit PETkou s malou dírkou, která leží na rámcích bez strůpku. To nevím zda budu umět popsat, mám to vyzkoušené a funguje to dokonale. Má to ale jednu podmínku, PETka nesmní být přeškrcená, pak by nevytekl obsah za seškrcením. A PETek s válocovitým tělem není moc. Do lahve se v místě, kde začíná bombírunk, udělá dírka asi 1,5 mm, možná dva mm. Lahev se nalévá trychtýřem přímo u včel nakloněná, aby se vešlo max roztoku. Pak se pevně vzduchotěsně zavře víčkem a položí na rámky tak, že dírka míří do mezirámkové uličky. Roztok nevytéká, na to je dírka moc malá a flaška se nesmí zbortit atm tlakem. Včely z dírky roztok intenzivně berou a čas od času vběhne do lahve bublinka vzduchu. Je to naprosto bezpečný způsob, jen při nalévání a manipulaci nesmí být včelař lempl a nesmí nikde ulít ani jen malinko ukápnout krmení. To ale platí u jakéhokoliv krmítka.

Udělal jste tu chybu, že jste dal pouhému oddělku velké krmítko, i když jen 5 litrů v něm.

Píšu to pořád dokola o malých krmítkách a rámková jsou blbá, že zabírají místo dvou rámklů a i plac za jeden rámek u menšího rámkového krmítka je špatně. Jasně píšu, že balon, nebo ukrajinské a nebo nějaké česnové, jenom ne na PETflašku!

Teď nemám čas, nějak se vyjádřete a já se k tomu vrátím v noci. Přepážku jsem nepochopil, naopak, proto je rámkové blbě a i přepážka blbě, že se vč vždy snaží přizpůsobit velikosti prostoru a my nyní chceme, aby odd sílil a rozrůstal se  a ne, že ho omezíme rámkovým krmítkem nebo přepážkou. Je léto, teplo, právě teď je ta doba, kdy se může dát odd víc prostoru aby se odd snažil zesílit, což zjara nejde. OK, takhle jasně to tak zvaní vědci nikde nepíšou a nakonec kvůli tomu si tady píšeme my.

Jen otázka, proč nikdo nereaguzjete na nejlepší malé krmítko = balon? Kvůli kopytu? Budete včelařit rok nebo tři, že se to nevyplatí? Jasně vysvětluju, že balon a kopyta jsou třeba na 50 a více let, v čem je, sakra, problém? Česnové napaječky na 1,6 litru se už nedají sehnat, jen ty nesmysly z Ještědu, co cizina? Přece to v Číně nepřestali vyrábět?

Tohle je malé, mám asi 30 těch větších. Mají tu výhodu, že nemusí být na úle prázdný truhlík a nesundává se dekl a neotevírá vč. Pokud má někdo včely doma a může jim dávat malou dávku denně, kupte si i tento nesmysl na 0,75 l, ve skutečnosti asi spíš méně, do mého na 1,6 se dá dávat tak max 1,4 l, jinak se ucmrndá kolem úlů a může být loupež. 

Na podávání vody to niukdy nepoužívám, neberou to z toho. Tedy zjara a v létě je podávání vody kravina.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gclid=CjwKCAjwnqK1BhBvEiwAi7o0X8xcKU8JLPDmkcain-46M8Vv62WUL3mYdlA4CfIcQLDixGs7uWaSGxoCU6EQAvD_BwE

Asi jste se upsal, mezi zítřkem a zářím je celý srpen! Dejte G co nejdřív.

Vylízat rámky se dávají vč odjakživa, ale chytří je dají až těsně před tmou. Zrovna tak je lepší krmit těsně před tmou. To se dá při pár vč snadno realizovat, kdo má vč hodně tak musí zariskovat.

Je dobré spojit několik věcí do jediného vyrušení. Jenže vše musí proběhnout rychle, reálně hrozí rabovka. Dle mého je lepší jeden den uspořádat plodiska, mít připravené G a hned je tam, jak zamýšlíte, dát. Někde tu píšu o mokrých plátýnkách. Znovu si to přečtěte, rozmyslete si předem co jdete udělat a pak to v klidu, ale rychle a plynule udělejte.

Na medník na vyčištění velký pozor, musíte ho mít dobře zajištěný proti slídilkám. Taky pozor na ulepený smetáček (peroutku) od medu, na potřísněné rukavice, rozpěrák a čelisti kleští, i tak malé plochy jako jsou hroty kleští rajcují slídilky.

Jestli přes vší opatrnost začnou slídit, umí být skutečně velmi otravné, je lepší práci odložit na další den. Chlapi dělají chybu, že v klidu udělají 2-4, někdy i 7- 8vč a na stan zbývá třeba jen pár vč, 2-3 a chtějí to dodělat. To rozhodně neradím. To si může začátečník lajsnout až získá zkušenosti. Vás se to ale asi netýká se třemi vč, měl byste to zvládnout dobře.

I když se něco podělá a nedopadne, vždycky je nutné si pak v klidu sednout, analyzovat práci krok za krokem a přijít na to, kde se stala chyba a odkdy nastal problém.

Jako se i příslovečný mistr tesař někdy utne (jde o to, aby to nebylo často), podařilo se mi vyprovokovat těžkou slídivost. Popíšu detailně jak.

Navečer jsem pracoval s pěknými oddělky, bral jim nevhodné rámky a přidával jiné. Taky jsem jeden odd konečně překládal z plemenáče do úlu. Odebrané rámky jsem ihned pečlivě ukládal do plemenáče, včelotěsně uzavřel strůpkem a deklem. Vím bez přemýšlení jak na to, dělal jsem to snad tisíckrát. Plemenáč jsem poponesl k “základně” kde mám zázemí.

Dopoledne jsem musel někam odjet a něco mi říkalo, že se nemám zdržovat obědem. Tušení bylo správné, vše jsem sice pečlivě zajistil, jen očkový uzávěr, nahrazující u plemenáče česno, nějaký mamlas večer po práci nezavřel.

Zlikvidoval jsem příčinu a do hodiny byl klid. Včely ale slídí, vletují do otevřených oken bytů sousedů, do dřevníků, do otevřených okýnek aut, prostě všude, jsou stejně vlezlé jako vosy. Protože ale včely jsou pracovitý užitečný hmyz a vosy protivný zlodějský xindl k ničemu, jak zmizí příčina, do hodiny se včely uklidní a letí po jiné snůšce, hledají pořádnou “práci” a loupí jen když udělá včelař chybu. Ovšem vosy na “bojišti” zůstaly snad v 4-6 x větším počtu. Jako by viděly na včelách, že je v dotyčné lokalitě co krást, tak se na tom snažily přiživit. Když ale zdroj zmizel, nerozletí se po práci, jako včely, ale vysírají dál. 

Kdyby někdo věděl o jedu, který by se dal vosám, odnesly si to domů, nakrmily plod a pak pochcípaly, dal bych za tip nevím co! Přesně takhle se bude muset vypořádat včelařství s asijskou sršní, jen se o tom takto veřejně nebude psát. Ona skutečná krize přiměje lidi přestat si hrát na kra.iny a jednat sebezáchovně. Přesně tak to dopadne s green dealem. Lidi nevědí roupama co by vymýšleli za dekadentní nenormální zvrácenosti - viz OH a jen skutečný problém a jen nouze lidi přiměje bránit se úchylným nápadům, jako je práve green deal a další zhovadilosti. Ano, to je dle mě úchylnost a nejde jen o sexuální hnusy, ale i idiocii s ochranou všeho škodlivého a nenormálního na úkor dobrého.

Je nutné skončit pokrytectví. Jako zemědělec plošně tráví vše živé na určitém ohraničeném teritoriu - jinak by se nevyrobilo jídlo pro lidi a zelení magoři to musí mlčky trpět, přesně tak se budeme my na územích, kde se chová včela, vypořádávat se škůdci. Ovšem zatím si na včelaře ekoteroristi troufnou, protože je jich málo a Svaz je neschopný se za své členy brát. A tak to bude nejdřív tajně řešit každý sám. Jako nemilosrdně likvidujeme vosy.

Tohle se mi líbí. Než přeřezat VŠECHNY NN 15 na půlku, tak snad vážně raději JEDEN zvedák. Má na můj vkus nesmyslně malá kolečka, vhodná tak na beton či dlažbu beze spár. Ovšem už jen bantam 15 cm by to asi vyřešil. 

V nástavcích nemám vyfrézovaná "ucha" ale pod horním okrajem mám úchopové lišty, jen na bocích, tedy na stěnách, ve kterých sedí ouška rámků. Totiž, držáky jsou kvůli délce vyfrézovaných drážek krátké a tudíž to bude mít bídnou a nebo nižší stabilitu.

Ale líbí se mi, že to vlastně funguje jako rudl. Takhle nějak to měl ten, co to poháněl akuvrtačkou a to je zbytečná komplikace, klika je jednodušší a funguje vždy bez baterie a vrtačky - motůrku.

Na druhou stranu “čtvrtmedníky” by zase taky řešily všechnu ostatní manipulaci s pro mě už těžkými nástavky. Mám o čem přemýšlet a co řešit, děkuju oběma za tip. Jsem velmio konzervativní a tak mi “novinky” dlouho trvají.

Děkuju vám za vysvětlení. A ano, mladí raděj 15 minut čumí na nějakou kravinu než by 15 sekund četli!!!!! Ono jde o to, že se jim kvůli počítačům, mobilům a technologiím odmala nedovivinou mozky a oni potřebují jako primitivní divoši v pralese piktogramy, nejlépe pohyblivé obrázky (a jednoduchou výrazově chudou, ale snadno naučitelnou hatmatilku místo civilizovaného jazyka). Z písma umět vytvářet v duchu smysluplné obrazy jejich mozky neumí. Škody na myslích dětí a mladých jsou nevratné, je to stejné, jako když by se někomu nevyvinuuly oči, může chtít vidět sebevíc, ale nepůjde mu to.

No a reklama je zabiják všeho a touha po penězích z nich je děsivá. Bohužel když z rodin, ale hlavně ze škol, kvůli záměru majitelů zeměkoule, kteří chtějí masy lehko ovladatelných blbů - kvůli tomu je inkluze ve školství - vycházejí hlupáci, schopní jen napododobovat vzory - nebyli jsme jiní, etalonem krásy byly za mého mládí umaštěné dlouhé vlasy a hlavně celkově vypadat co nejnemocněji a nejzanedbaněji, z nových riflí jsme dřeli cihlou a rejžákem barvu, aby z nich byly co nejrychleji ošoupané montérky (dnes si ťukám do čela). Dnes to dovedli výrobci dál, rovnou to odřené a s dírami vyrábějí. 

Prostě děti tráví ve škole, družině a zájmových kroužcích víc času jak v rodině (rodině povětšině nekvalitní bez zájmu o dítě a jeho duši) a tak se stalo, že neumí dle Sókrata, Platóna, Aristotela a dalších rozpoznávat co je správné a co ne, co je ohleduplné a co hulvátské a tak dále. Pak klidně třískají s dekly, drtí včely po stovkách, a celkově se včelami zacházejí jako negramotní debilové z pralesa. I když, divoši z pralesa by se asi ke všemu živému, od čeho potřebují osoh, stoprocentně chovali jinak než se dnešní mladí ke včelám.

Pamatuju si, jak mi nešlo v mých třeba 5-8 letech do hlavy, že jí jen člověk a má jídlo. Zvířata žerou žrádlo a krmení. Jedině člověk může umřít, zvíře chcípne nebo zdechne. Jen včela umírá a nechcípe, nežere ale jí, a její potrava je jídlo nebo zásoby, určitě ne žrádlo. Otec mi vysvětlil, že v dobách ještě před knězem Adamcem se evropský civilizovaný svět dohodl na tom, že včela zasluhuje tak velkou úctu, že bez ní nemůže člověk přežít a jako výraz úcty k tomu faktu bude mít jediná včela tu výsadu, že se o ní bude hovořit, MEZI CIVILIZOVANÝMI LIDMI jako o člověku. Ve škole se mi děti smály a soudružky dřív nemusely mít vysokou školu a tak mě učily dvacetileté slečny s vymletými soudružskými mozky. Zastal se mě jednou starý učitel - bylo málo učitelů, komunisti dali inteligenci do dolů a k dobytku nebo k popelářům a tak ten pán ještě v 70 učil. A řekl mi přede všemi, že mám kvalitní rodiče, když mi to takhle vysvětlili a že slušný člověk nehezky o včele nemluví.

Jsem s tím dneska směšný? To je mi fuk. Nikdo, kdo se chce považovat za mého přítele nebo známého nesmí o včelách nehezky ani mluvit, natož smýšlet. Tím já poznám civilizovaného člověka s dostatečným IQ. 

Mě u videí stačí, že protagonista řekne, že dá včelám plásty vyřžrat a video vypínám a tím dotyčným neskutečně pohrdám. Kor když jeden vyndá z pomyslného mrazáku zaostalou metodu převěšování plodu a omezování matek v kladení, nazve to přeužívaným latinským výrazem pro nejvyšší superlativ, ve vidích maluje na tabule schémata a grafy a dělá vědu z překonaného nesmylu. A pak tentýž dá včelám VYŽRAT zásobní plásty nebo těsto či synťák, se kterým kšeftuje? Já pak videa těchto “tvůrců” neumím dokoukat. 

Karel Kryl v jedné své písni zpívá o katu, co o morálce káže a dává to jako obrazný etalon úpadku lidskéhoho myšlení, vnímání světa a vztahů, morálky. A mě “včelař”, jehož včely žerou, nemůže nic naučit. Jsem proti němu když v ničem, tak v etice a morálce velikán!

Možná někdo dočítá moje dlouhé příspěvky do konce a možná je někdo i úplně chápe. Proto vás všechny upozorním (opět) na latinské slovo optima

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=optima&typ_hledani=prefix#google_vignette

Je to nejvyšší stupeň superlativu a já jak uslyším, že někdo řekne slovo “nejoptimálnější” vím, že je nevzdělaný a že se jen snaží oslnit světově znějícím pojmem, kterému ale nerozumí. A na počtu jeho titulů nezáleží, myslím že můžeme vidět právě v této naší vládě, že nejtitulovanější člověk ve státě není nejkvalitnější nejvyšší ministr.

Prosím vás lidi. Stupňování (primitivní jazyky ho nemají) znamemá asi toto.

Nějaká věc je a je normální v základním působku. Jestli je ta věc dobrá, což je první stupeň. Ale ta stejná věc nabyde nějakou o malinko vyšší hodnotu či význam, je lepší a to je druhý stupeň superlativu. Třetí, nejvyšší spupeň zní v civilizovném jazyku jako nejlepší.

Právě slovo optimální znamená nejvyšší možný superlativ a jakmile někdo řekne, že je něco nejoptimálnější, ukazuje tím, že je nevzdělaný a vyjadřuje se jako křupan. Předřadit předložku nej před slovo optimální v překladu zní doslova jako nejnejlepší.

Jako důkaz přidávám názor moderního "jazykovědce" a sám se stotožním pouze s komentátorem s nickem Defo. Je na každém, jak se bude vyjadřovat a ano, lidí jako Dofos bude rapidně ubývat. Ovšem to samosebou neznamená, že bychom měli dopustit, že se místo mluvení bude hýkat. Nejlépe Anglicky, chtělo by se dodat. I Defo si myslí, shodně se mnou, že je to celé záměr, jak jasně dokládá jeho poslední věta. A ano, současná čeština má dekadentní tendenci. Slovo dekadentní znamená úpadkový.

https://www.ascestinaru.cz/lze-stupnovat-adjektivum-optimalni/

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=dekadentn%C3%AD&typ_hledani=prefix#google_vignette

Možná bych měl mlčet, možná se čeká, co tomu řeknu. Video pěkné, Mínu nemusím, ale včelař super, mladý, hezký člověk, umí mluvit, nemá trému, je sebejistý a je to naděje, že včelaření nezahyne se starci, kteří převažují.

Musí se uživit a tak Singer. Jak špatný a proč je to kmen pro běžné včelaření nevhodný, jsem vysvětlil mnohokrát. Taky video hned dává důkaz, tři bedny 39x24x11 + jen jeden medník? Nevím, kolik mají snůšek, ale jeden medník 24 je asi 25 kilo medu. Dvakrát? To je pak 50. Blaník i se 24 to má jinak. Má plod vždy jen v jednom VN + TL kde je ale většinou jen trubčí plod, do dělničiny v TL málokdy vč dělničí plod dává. 

Blaník má nízké dílo pro med pouze panenské.

Včelař má špatně mezerníky a má nastavené můstky jak na HL, tak i na SL. Když dává rámek do nástavku nad mřížku, je zřetelně vidět, že se rámek kácí, nevisí za ouška. To se dole opřel o mřížku můstkem na SL. Jestli tam byla zrovna včela nebo několik, nepřežila to. Mě by to vadilo, většině to holt nevadí, nová doba.

Lidi, kolegové, včelaři. Mezerník na HL je superkravina na entou. Když se vytahuje rámek, ten první, mezerníky vedlejšího rámkou orvou plod a válcujjí včely, které mají tu smůlu, že jsou v nesprávnou chvíli na blbém místě na tom vytahovaném rámku. Taky se takto dá zničit matka.

Tohle je relikt zadováků, kdy se rámky vyndavaly kleštěmi vodorovně a tak mezerníky na HL nevadily. Naopak by vadily na BL kleštím, kterými se rámky za horní roh rámku uchopovaly. Stačí dát mezerníky na BL a nemůže se to stát. Pro mě je až děsivé, že tak hezký, mladý a vzdělaný člověk na tohle nepřijde sám. Taky je vidět jak mezerníky kolidují když rámek otočí. Pak se mezerníky umí potkat a na opačné straně nevymezuje mezeru nic. Stačí jen minimum myšlení a hlavně ohleduplnosti, na to není potřeba být Einsten!

Mladý včelař se vším tříská, ne tolik jako Sedláček, ale já tohle nemám rád.

Přelarvování a chov ukazuje zmatečně, nepřehledně, já měl co dělat ho sledovat a chápat, plete se v počtech dní, škoílkovat tzen den kdy zavíčkují matečníky je nebetyčná hloupost. Ukazuje zbytečně “nenažranou” složitou metodu při matce. Tohle dělají velkopodniky aby nepřišly kvůli chovu o med. Prostě na chov se vyčlení jedno vč, med se oželí a matky přece mnohonásobně vynahradí ušlý med. Smutné, pro mě rozhodně. Přesněji, poměrně moderní je hcov ve sběrném oddělku a to je ještě lepší než v chovném vč, kde by se musel pořád snímat a vracet medník. Nakonec zbyde silný oddělek.

Zábavné je, kolik N rámků má ve VN. Já tohle zásadně nedoporučuju. Ale je zjevné, že i on si nechává medové polorámky a takhle to dopadá když je vč hodně a někde se zapomenou. Tohle doporučuji všem, nechat si pro každé vč nejméně 3 polorámky se skutečným medem.

Celkově má staré ohavné dílo. 

Dostalo mě, jak po vyndání smyku smete nemotorné zmatené mladušky do díry tím krycím prkýnkem. Mrzí mě, že tak hezký člověk je tak bezohledný k tomu tvorovi. Holt nová doba a já jsem už asi fakt do starého železa.

Celkově ale musím říct, že to je po velmi dlouhé době konečně video, které, až na těch pár (našel bych jich víc) detailů, je perfektní a když budou všichni začátečníci zacházet se včelami aspoň jako tento mladý včelař, bylo by to nádherné!

Letos (jsem na CHZ teprve od zimy) jsem sem dával (dával to romaning, já to neumím) jak vypadá můj otevřený úl, jak jsou horní loučky ABSOLUTNĚ čisté. Radím si to tu najít a dělat to jako já. Já pak nezničím jedinou včelu!!! A když uslyším a nebo ucítím jak to chrupne když nějakou včelu nechtíc rozmáčknu, zamrzí mě to. Jsem směšný? OK, nevadí mi když se mi za tohle bude někdo pošklebovat. Je to můj svět a do toho “normálního” bych já nechtěl, snad jen s pistolí u spánku. A že jsem moc velký estét a pedant? Bůh mě obdařil myšlením a kupecké počty fakt umím. A tak je nutné si uvědomit, že výchova každé včely stojí včelstvo (a tedy i mě) nějaký med a nějakou energii, kterou musí včelstvo vydat. Jestli zbytečně drtím a zabíjím včely, jsem prase jako člověk a blb jako počtář!

Nevčelařím primárně z nenažrané touhy po max zisku. V první řadě včelařím pro radost, pro pomoc přírodě nejefektivnějším opylovačem. Taky pro můj pocit z dobře vykonané práce pro lidi obecně - většina má huby plné planety a ekologie, ale chová se ke světu kolem sebe jako prase a pak se stejně chová i k jiným lidem.

Skoro dobře. ALE!

Jeden rámek s prkýnkem je bez plodu, nastavovaný a černý, jenže je v něm pyl. Ale ten pyl by měl přijít za poslední plodový, je ho škoda. A víte co Martine? Dejte jako krycí tmavší rámek z pozice 3 a jedničku na pozici 2. Do dvojky už klást nebudou, ale zaplní ho zásobami. A my potřebujeme nutně, aby před chumáčem byly vždy nejméně dva zásobní a pak teprve plod. Kde se vylíhne poslední plod, tam chumáč zasedne.

Kdyby se stalo - bylo to bezmatečné, že to v zimě hodně zeslábne, světlý žemlák nebude po půlce nebo koncem února vyjedený a bude se zužovat, odebere se a uschová jako zásobní na přidání některému vč později, když se už rozšiřuje. První M na konci jív jde dát jen fakt pěknému vč. Ta slabší se rozšiřují zásobákem a je pak ideální, když je takhle mladý.

Kdybyste si pořídil balonová krmítka, budete je mít po zbytek života. Za mě byly balony skleněné, nekvalitní, sklo zestárlo a  zkřehlo, často se rozbíjely. Dnešní plastové jsou navěky. Blbé je to kopyto co musí být pod balonovým táckem. Ale. Někdo vám udělá do čtverců překližky 5 mm díry, čtyři lajsničky si uděláte sám a možná i ti u díru. Já mám některá kopyta už po předcích a tedy nejméně 60 let stará.

Na druhou stranu. Kvůli fum budete stejně muset vyndat poslední rámky a tak holt vyndáte kapsová krmítka, která vás, a nikoho jiného, snad nenapadne dát jinam, než na konec plodiště..

Martin83:

Včelstvo č.3. Poroj ze začátku s neoplozenou matkou nejslabší včelstvo.

Tady jako první dejte rámek z pozice 7. Na krycí rámek ideální stáří, není moc dobré, aby KR byl moc mladý, neměl by být ale ani ohavně černý. Na druhou pozici rámek číslo 1, za něj č 3 kvůli pylu, který v něm je.

Pak už to nechte jak to je. Mezistěna by měla jít úplně pryč. Poslední, mladý, a úplně neobsednutý rámek mě přivádí do rozpaků.  Na konci ho zanesou zásobami a zjara skončí v komoře? To je škoda ne? Na druhou stranu, plodiště nemůže končit plodem, v tuto dobu ne. A tak ho nechte jako poslední a pro jistotu za něj dejte SR. Víte o tom, že je pěkný - to uvidíte i zjara a on se určitě hodí i vyčištěný z poza blinovky, tedy z komory.

Jak jsem psal odpoledne. Nadchnul jste mě, jen vás pozlobím, moje máma by řekla, že krmíte bičem. To se říkalo o lakomých sedlácích, kteří svůj dobytek a koně nepřekrmovali a bylo na těch zvířatech vidět, že by se jim mohlo dařit lépe. Včelstva neulejvejte, ale tohle je opravdu těžce málo zásob!

Martin83:

Včelstvo č.2-na jaře spojovaná slabá bezmatečná včelstva posilněná plodem 1x rámek 39x24 a 1x rámek 39x30 matka z nouzových matečníků

Tady nechám na vás jak byste, u vědomí mého předchozího popisu vč číslo 1, uspořádal plodiště sám. Napište to sem, prosím.

Na některých rámcích máte nesprávně mezerníky. Navíc je dávejte (od oka) asi 25-30 mm od horního i dolního konce BL. To proto, hlavně u horního mezerníku, že když zatlačíte páčením rozpěráku abyste srazil rámky co nejvíc na mezerníky, aby se to přes páku nevyvracelo. Ideální by byl horní roh, ale musíte hlavně dobře a bezpečně držet rámek. Možná pro vás (jestli máte velké tlapy) bude i 30 mm (tedy s ouškem asi 35) málo. Ale je fakt lepší mít mezerník co nejvýš.

Já třeba nechtěl pleckaté rámky nejdřív jen proto, že kvůli nestejně široké HL a BL jsem to blbě držel, po delší práci mě bolela záda a hlava. A to jen proto, že jsem musel mnohem víc svírat v prstech horní rohy rámků. To mě na.ralo tak moc, že než se takhle týrat, to raději klasiku. Až potom mi došlo, že mě “rozmazlenost” uchránila od neskutečného kurvítka, jakým pleckaté rámky jsou.

V té souvislosti poslední argument k mezerníkovým a tedy lacinějším a hlavně snadno amatérsky vyrobiteolným rámkům s pouze cirkulárkou. Coulové prkno smrk se sežene vždycky. Po uschnutí sice nemá 25 mm, ale asi 24 a spíš malinko pod 24. Na rámky to nevadí, ohoblované to být nemusí a když je nouze největší (čeká nás asi válka), dají se rámky nadělat i ze starého šalunku z nějaké stavby. Pleckaté rámky musíte furt kupovat (krmit nějakého výrobce a obchodníka) a platit to, co si můžete udělat sám.

Jinak opět chválím, je to pěkné, jen opět zoufale málo zásob!

Martin83:

Dobrý den.

Vyfotil jsem rámky u jednotlivých včelstev jak jdou od předu do zadu. Prosím o konsultaci. Děkuji.

Včestvo č.1- darovaný roj asi mé nejsilnější včelstvo.

Tak k jednotlivým rámkům. Teď je čas dostat rámky 24 s prkýnkem na konec hnízda. Staré, mladé, to je fuk, prostě aby na nich nezimovaly a když, tak aby byly až na konci hnízda.

K jednotlivým rámkům:

1 - panenský, na krycí nevhodný, ale jiný není a nechte ho jako první. 

2 - na druhou pozici dejte rámek šíslo 10, jako třetí bude nynější č 2

3 - pak rámky 5 a 8 na pozice 4 a 5

4 - úplně poslední bude SR s trubčinou, asi do ní dají zásoby, zavíčkují a bude na jaro. Kvůli fumigaci se po začátku října vyndá a celou zinu tam nebude nic.

5 - pěkné rámky 30 budou na pozicích 6 a 7, na konci budou ty tři rámky 24 s prkýnkem.

Snad jsem to nepopletl, kdybyste příště (i Roman) uměli dávat ke svým fotkám čísla, moc by se to usnadnilo a zpřehlednilo.

Zopakuju podstatu. Jak radím pořadí, je jasné, že od česna budou nejsvětlejší rámky. Jenže. Starší rámky jsou asi teplejší (říkala to máma a myslím i pan Goro). A tak chumáč nejspíš zasedne dál od česna, protože jsou pro ně atraktivnjěí starší, víckrát zakladené plásty. Co je (bude) světlejší od česna asi zaplní zásobami. Vloni jste zoufale málo krmil, nyní to udělejte líp. Toto vč musí dostat 20-22 kilo suchého cukru v roztoku 1:1. Protože budou ještě plodovat - budou reagovat na řídké krmení a taky na zpřeházené plodiště a tak počítejte ještě o 5 kilo víc.

Zadní tři, prkýnky nastavené rámky zalijí zásobami. Budou v úle do zužování na konci února či začátku března a skončí za blinovkou. Tam je posléze vč vyčistí a bude možné je vyřadit. Protože vysoké rámky nikdy nevytáčíme, jinak než za blinovkou bychom z nich nedostali zásoby a vyvářeli bychom je se zásobami (taky s pylem a možná i s plodem - jak je jinak mít prázdné? A když by se zebrovalo, nejde ze včelstva vyndat staré rámky nikdy). Je škoda vyřadit zásobní rámky a v časném jaru, když se vč rozploduje, se bude zásob těžce nedostávat. Proto si každý rok ukládám nevytočené polorámky, které, když nezimunu s KK pod VN, dostanou v časném jaru do TL.

Mimochodem. Za blinovku, když dojdou zásoby ve starých černých rámcích na vyřazení, klidně zavěsím do komory polorámky. Med dělá včely!

Pokud je něco vám nebo někomu jinému nejasné, ptejte se hned.

Anonymní:

https://www.youtube.com/watch?v=mc3USR7H02k

Tak tento Slovák, mě úplně neznámý, je hezký mladý člověk s velkým charismatem. Jen jeho včelaření moc nechápu a dokoukal jsem jen do minuty 4:20. Mluví o probiotikách, o nosematoze, a když vidím těch šmakulád, co hodlá nacpat svým včelstvům, tak mi doslova lezou oči z důlků. Já o nosemě vždy jen četl, nepamatuju se, že by s ní měla problém máma a ani já ne. Dávali jsme proti ní ATB Fumagilin, protože to radil Dol a Včelařství, pak Sufakombin. Pak se s tím přestalo vč když nebyla lepší, určitě nebyla horší a tak všechny ty jarní a předjarní kejkle kvůli nosemě apis byly nesmysly, zbytečná práce a asi spíš týrání včel.

Přesto, že je to příjemnhý a sympatický člověk, ani s jeho videem se nebudu zdržovat. Já do včel nic z toho, co ten pán říká nedávám, nikdy žádné kyseliny a ty ostatní nesmysly ani nechci vědět co a na co jsou. On by se možná mohl zamyslet, nejspíš si nemocná včelstva vyrábí a pak je léčí. Žasnu co jsou lidi schopní navymýšlet za nesmysly. Jsou pracovití, já lenoch, než dělat tolik kravin u včel, to bych se na to ani nevyreflektoval!

Taky mi stačí vidět PS úly a je mi jasné, že já se tady nemám čemu přiučit. Ale pro začátečníky možná dobré, já nevím, pro mě musí být chov včel jednoduchý bez zbytečných chemikálií.

Anonymní:

https://www.youtube.com/watch?v=lWOZzEvp5bM

Tak jestli si z tohoto berete příklad, no tak to potěš pán Bůh!!!

Ten člověk by zasloužil žalobu, to je vepř, v minutě 3:58 nacpe na neometenou přední stěnu nástavku, plnou nastavěných můstků buchtu a přimačkne naráz desítky, možná stovky včel. 

Nemám sílu tohohle exhibicionistu dokoukat. Hnus fialovej. I to jak ometá rámek, nešetrně, jako prase. Tohle jsou videa, jak se to dělat nemá!

Věcně mele kraviny. Nemá podložky, tedy mají odd pod nohama místo podlahy sejta? Aha. Pak když si od takového koupí někdo oddělek, nebude se divit, že ne, víte všichni čemu, doufám.

A dva pásky Gabonu do 6 rámkového oddělku? No to je taky síla!!!! To asi v Dole koukají jak puci na svá doporučení. Já dlouho oddělky neléčil vůbec. Gabon určitě ne, moje dostanou po 10.10. fumigaci Varidolem, nic víc.

Paráda!!

Nemám teď čas, v noci (snad), napíšu. První vč máte hladové a špatné pořadí rámků. Nevadí, to doladíme, dejte jim něco na zub. Hned. Teda večer před tmou, ve dne nekrmte nikdy. Všude jim dejte něco, stačí malé dávky, litr - dva aby se ještě rozplodovaly, do půl září “vyrobíme” dlouhověkou generaci. Taky mají pyl a to je skvělé. V noci popíšu u každého vč co bych jak zpřeházel já. 

Fakt je to pěkné, potěšil jste mě.

Všude je co ladit s pořadím rámků, nevadí, ještě je bohatě času. Jen stavět už nebudou a na norské zimování nekoukejte, ani vy ani nikdo, to jde jen když se jim dají všechny rámky M (kromě jednoho mladého s matkou a mladým plodem uprostřed). Jednotlivé M už stavět nebudou. 

Jak někdo výš píše, že dává na třetí pozici odpředu SR, nepochopil jsem proboha proč, to nikdy nikdo nedělejte ani v plné sezoně a ani na začátku! Třeba nám ten kolega vysvětlí co ho k tomu vede.

Vypadá to, že jste to konečně pochopil, konečně vám začínám věřit, a děkuju vám.

Mrzí mě jen, že ostatní začátečníci nepíší (i pokročilí) jak co dělají a nepošlou také fotky, aby bylo nad čím debatovat. Myslím, že jak moderní technologie nemám rád (a furt s tím zápasím), tak na tohle si nic lepšího neumím představit.

Na pámelníku a ani na krušině olšové nevidím včelu, obojí docela dost obletují vosy.

Rozkvetla tu čekanka obecná. Byla by tu poměrně hojná, kdyby zavilí zemědělci ustavičně neorali asi tříhektarovou louku. Ovšem příroda je mocná, z kořínků se čekanka rychle obnoví. Když pak jezevci dotyčnou louku nechají 2 roky jako pastvninu, je velmi vydatným zdrojem podněcovací a spíš uživovací letní snůšky. Taky tyto pastviny s občasným obděláním jezevci málo chemizují a tudíž je pyl vítaný. Čekanka je vyšší než běžný travní porost a tak když rozkvete, nad loukou vytvoří namodralý “opar”, z dálky to skutečně vypadá jak šedomodrá mlha nebo kouř. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Wiki o této rostlině píše, že má jméno od čekající dívky. V naší rodině babička říkávala, že slovanská děvčata měla modré oči a že čekala věčně, protože se z vojny jejich milý nikdy nevrátil. Kdykoliv čekanka rozkvete, vybaví se mi romantické pověsti a zkazky předků. Mám tu nenápadnou květinku rád. Nikde jsem neviděl čekanky tolik, jako tady, pár kilometrů od místa poslední bitvy Třicetileté války, Bitvy u Jankova. Že by bylo něco na tom, že málokde umřelo na jednom místě tolik tisíc mládenců? A že umřeli 6. března 1645, když bylo dost sněhu a zamrzlé rybníky, po kterých se dokázali Švédové, předstírající ústup, útěk z bojiště, dostat Císařským do boku a porazit je? To je přece jedno, stalo se a génius loci toho místa poslední bitvy je pro některé lidi velmi intenzivní. Já ho cítím silně…

Navštivte to místo, když pojedete kolem. A taky se podívejte do vesnice, kde padl neoblíbený Rakouský generál Götz, ano, ten Kec, co dopadl jak u Jankova. Umřel ve vsi Královna a komunisti na tom místě postavili kravín… (a tak nejen Lety u Písku = komunisti to měli v hlavách skutečně vymletý)

Mezi Královnou a samotou Habrovka, kde bitva skončila, je les Hartmany, kam někteří lidi nechtějí chodit, “něco” je tam prý divně… Jiným nevadí nikdy nic.

https://mapy.cz/zakladni?q=jankov&source=muni&id=3501&ds=2&x=14.7444134&y=49.6427310&z=14

To jsem se ale dostal od včelařiny hodně daleko. Ano, vnímám svět kolem sebe asi dost jinak než většina ostatních. Jedněm se omlouvám, pro jiné to může být inspirace - neobjevili jsme se tu ze vzduchoprázda, tohle je naše minulost, naše kořeny. 

Mimochodem, v zámeckém parku v nedalekých Ratměřicích rostou dva sekvojovce, asi úplně největší v ČR. Z velké dálky vypadají, jak z jiného světa, ostatní smíšený les je jim do polovičky, majestátně se jen mlčenlivě tyčí. Víc nemusí, stačí, že jsou. (park je přes den přístupný, tedy aspoň donedávna byl)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekvojovce_v_Ratm%C4%9B%C5%99ic%C3%ADch