Aktuálně: 3 799 inzerátů208 712 diskuzních příspěvků18 232 uživatelů

Příspěvky uživatele

Tom50

Tom50
Tom50 09.08.2024, 23:27:03 xxx.xxx.139.241
Bohemia gall:

Melecitoza jsou tvrdé krystaly které se těžko rozpouští i ve vodě. Přetvořit tak tvrdé krystaly lisováním na med je nesmysl. Asi jako chtít z krystalového cukru vylisovat syrup. 

Takže furt zůstává dřina a spousta odpadu, ktery je po lisování prakticky k ničemu.


Děkuju.

Teoretiků, třeba v tom, jak SE ZVEDNOU nástavky, znám spousty. V praxi to ale není proveditelné a nebo ne snadno a už vůbec v jednom člověku, o průmyslovém včelaření s námezdními silami se nebavím a nepíšu o něm. Taky zdroj “silného tlaku” si umí ve včelařské praxi představit zase jen prudký teoretik.

A jak píše BG, jen ve známé pohádce po stisknutí kusu skály teče z pěsti hrdiny syrovátka. Ale diví se jen blbý čert, protože jde o podvod, hrdina ve skutečnosti mačká tvaroh… (pozoruhodné je, že v tomto případě je negativní čert vlastně poctivý a nečeká podvod, přesto hrdinovi, který fixluje, se fandí. Co mi to jen připomíná?)

Nicméně ano, pokud by byl med tekutý, pak by odpadlo odporné odvíčkování. Ale to nám už odpadlo díky odvíčkovacímu “ořezávátku”, které usnadní vytáčení a úplně odstraní nejhorší část včelařiny = odvíčkování. Ale, laciné ořezávátko, které díky Petrovi už mám svoje já i Tom4, dokáže odvíčkovat jen plásty panenské a jen plásty úplně zavíčkované. Obojí je pro 99,9% českých včelařů nepředstavitelné a nemožné. Úplné zavíčkování medných plástů 24 je téměř nemožné a když by se čekalo, bude větší část kvěťáku v rámcích už ztuhlá a nevytočitelná. Prostě vysoké medníky jsou blbé, já to tvrdím pořád. No a když adoranti jedné míry v jednom úle vytáčejí zakladené plásty navrch, tak je použití strojku za zlomek ceny odvíčkovacího stroje nemožné. No, kdo chce kam… Ale zase se vytočí do medu nespotřebované zimní zásoby, v lepším případě cukerné, tak to holt asi vykompenzuje tu spoustu práce navíc s ručním odvíčkováním. Že chytrolíni?

A musím se pousmát, než by teoretik uvažoval jak mít možnost civilizovaně na úrovni 21 století bezpracně odvíčkovávat rámky, raději vymýšlí nevyzkoušené nesmysly. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?

No a je SKORO jasné, že když já tuhle "katastrofu" v červnu nepamatuju 60 let, že bude dalších spoustu roků pokoj. Něco mi ale říká, že v důsledku klimatické změny a nastěhování nových producentů medovice, a nebo změně chování producentů stávajích a nebo kombinací obého, že se to tady stane běžným jevem.

Tom50
Tom50 09.08.2024, 12:36:11 xxx.xxx.139.241

Milá drvodělko. Jestli chci vopici, musím mít na banány. Jestli chci včely, musím na ně mít čas tehdy a tak, jak je potřeba. Zní to tvrdě, ale je to tak. Nechce někdo naznačené podmínky splnit? OK, pak ale ať nefňuká. Nemůže někdo splnit podmínku být u včel tehdy, kdy je potřeba? Nemůže mít holt včely.

Přírodní podmínky se mění, to je nepochybné. V rámci nesmyslu zvaného Darwinův výběr (Stvoření je pravděpodobnější) pak jasně vychází, že kdo a co se přizpůsobí, přežije. Co se přizpůsobit nedokáže, zaniká.

Většina neumí vidět souvislosti a já vám předvedu jak automaticky funguje můj mozek. Je to samočinné a dlouho jsem myslel, že tak jako já vidí svět všichni a když ne, tak mě asi chtějí naštvat a jen předstírají, že věci nechápou. 

Tak konkrétní příklad abyste vy i další věděli, o co se vlastně máte snažit. Při čtení nebo shlédnutí čehokoliv.

Psalo se tu o krmení malými dávkami, já vychválil dnes už předpotopní a drahé balony a nevěděl jsem, zda by šlo dávat prosakovačkou řídký roztok 1:1. Taky jsem pochválil česnová krmítka, která se ale už v Česku v té velikosti neseženou. Někdo chválí ukrajinská krmítka a tak dále.

Mlčky to tu čte Roman a pošle fotky modrého krmítka, které já vůbec neznám. A napíše tam větu, jen tak jako mimochodem, která je tím jádrem sdělní ale v tom článku pro jinou situaci a které si nikdo z vás nevšiml a avšiml si asi jen já. 

Konkrétně on má včely snad 100 km od bydliště. A zvolil si to krmítko (modré, najdete to tady v minulých 14 dnech), protože lze dolévat krmení bez styku se včelami a tak může tchán, který se včel bojí, pokrmit Romanovy včely i v prostřed týdne, kdy sám u včel být nemůže. A to je to, jak si Roman umí opatřit banány!!! Mlčky, čte to tu a koná. Bez keců a kňourání, jak včelaří víkendově a posloužit včelám nemůže. A mimochodem, o tom, že je nutné mít na včely čas řeč vůbec nešla, šlo o krmení malými dávkami v krátkých intervalech. Pozoruhodné je, že si Roman to krmítko opatřil loni, i beze mě a rad kohokoliv. 

A navíc mi to krmítko přijde skutečně (podle fotek a jeho popisu funkce) jako ideální. Ale jádro sdělení je v tom, že si Roman umí poradit a když už má včely, MUSÍ jim vyhovět. Tak nebo jinak, ale MUSÍ.

Tom50
Tom50 09.08.2024, 12:01:16 xxx.xxx.139.241

Jak je už jasné, vy jste pouhý teoretik. Přizvednutí třech medníků najednou je asi možné, ve většině včelařských praxí na hraně nemožnosti. Navíc, OK, komín medníků je najednou odvčelený, kde jsou ty včely? Do chvíle, než je medníkový komín, podle vás už bez včel, rozebraný. Jak v době slídivosti rozeberete divočinu z nástavku, když má být vyložený voskovým papíem a tudíž nedrží v medníku? Vydlabete to na včelnici? Jak? A do do čeho, do kýblů s pokličkami? Nebo jak vydlabete divočinu, ztuhlou, protože než by včely postavily celý medník, trvalo by to nejméně 9 dní a za tu dobu je to ztuhlé 3x. A co po celou tu dobu ty dva medníky nad divočinou? Co s nimi? 

Pozoruhodné je a nikdo ani nemuká, přitom mě tu ze stejného někteří obviňují, že medar nevyzkoušel, nikdy "cement" neviděl, ale ví bohorovně, jak by to vyřešil a tvrdí to nepokorně návodnými otázkami.

Pro mě je to celé jen jeden z mnoha nevyvratitelných argumentů, že je lepší mít prostě pouze panenské medníky. A ne jen kvůli melecitoze, která je jednou za spoustu let - já tohle za 60 let nepamatuju. Panenské medníky mají víc a důležitějších výhod a ani jedinou nevýhodu. Tedy nedají se pak do medu vytáčet zbytky zimního krmení, to pro některé nevýhoda nepochybně je.

Ale někdo, než by připustil, že nebude moci do medu vytáčet loňské zimní zásoby, sveřepě bude odmítat panenské medníky natož pak nízké v kombinaci s vysokým plodištěm - tak se už podvádět nedá nijak a patrně o to jde, podle mě především a jedině.Jiné rozumné vysvětlení nemám. Tedy pokud nechci připustit, že odmítači panenských medníků jsou duševně štíhlí. Ano, argumet stojí tak jasně, že ano a nebo PROČ ne. Ne, to raději navymýšlí stohy komplikovaných teoretických kravin aby nemuseli prostě připustit, že je NN systém, který má medníky s košilkami, převěšování a tudíž pouze vysoké medníky, systém zaostale zastaralý. OK, chytřejší to chápou, bohužel mlčí a ostatní se vzpírají a taky mlčí. Nemají pro jen vysoké medníky stejné jako plodiště žádný ROZUMNÝ argument. A kdo nemá argumenty, mlčí.

Jsem hodně sečtělý a nejen o včelách. Vyčetl jsem, jak ještě v roce 1925, když už byl 20 let známý Adamcův úl, 60 let poté, co by známý nástavkový úl, rozběrné dílo a další vymoženosti, jako v té době už 60 let známý Hruškův medomet, tak v roce 1925 stále existovala početná skupina takyvčelařů, kteří odmítali vše kromě slaměné košnice nebo klátu, obojí samosebou na divočině. Historie se opakuje. I tehdy se našli redaktoři píšící o košnicích a vychvalovali je, podobně, jako dnes Včelařství dokáže lidem podsouvat přidání prázdných truhlíků pro divočinu. Přitom jsem od dětství až nezdravě konzervativní staromilec, ale zdá se mi, že i přes tuto vrozenou vlastnost a relativně vysoký věk - na včelaře určitě, mám patrně z této komunity nejmodernější včelařské myšlení. To jsou paradoxy!!!

Jak píšu výš, přečetl jsem stohy odborných i méně odborných prací a bohužel i stohy nesmyslů. Podivuhodné je, že si drtivě drtivou většinu pamatuju. Prostě mě baví chov včel a tak si pamatuju. Nikdy mě nebavily včelí nemoci a třeba ani anatomie včely a o tom nevím nic. A protože si pamatuju většinu toho, co bylo napsáno česky za posledních  asi 120 let a dostalo se mi do rukou, můžu říct, že si na nic o lisování medu nevzpomínám a o lisování melecitozy tuplem ne. 

Dokonale mě udivuje sveřepé ptaní na lisování medu a řečnicky se ptám, proboha proč v době medometů u medů tekutých a u medů tuhých se tazatel ani nenamáhá odpovědět. Nejde to, předpokládám, že kdyby to šlo, už bychom to věděli.

Žasnu, kde se bere v tak velké skupině lidí, hlavně mladých, obdiv k nejhoršímu primitivizmu a napodobování primitivních divochů v podobě medné krávy, nástavků jen s loučkami - trámky, japonského úlu a adorace divoké stavby. Proboha co je na ubohém primtivizmu tak úžasného? Primitivové se cpou sem, kdyby bylo to, v čem žijí, tak úžasné, nechtěli by sem a radostně by setrvávali tam, odkud se snaží prchat. 

Do stejné kategorie já řadím vymýšlení lisování medu místo toho, zkoušet domyslet odebírání plných, i nezavíčkovaných rámků každé 2-3 dny, což je vyzkoušené a funguje. Je mi divné, že se nikdo nezeptá a já tudíž nemůžu vysvětlit, jak to, že se nezavíčkovaný melecitozní med nekazí, když se vytáčí nezavíčkovaný a horem dolem se jinde tvrdí, že se nesmí vytáčet dokud není úpolně zavíčkováno. Na toto se ptejte a o tomto laborujte, divte se a žasněte!!!!!

Tohle nenapadne nikoho!!!!! Přesto odpovím. Ano, medovice se nekazí ani když má 18,5 a dokoce 19% vlhkosti. Velmi často mívá nezavíčkovaná medovice pod 16%. A proto stačí vybírat každé 2-3 dny několik zaplněných rámků uprostřed medníku a není nejmenší problém. Melecitoza 3 dny po uložení do buněk začne tuhnout a za další 2 dny je nevytočitelná. 

Že by při jídle melecitozního medu skřípal v zubech “písek”? No ano, je to tam poznat. Ale při jídle to nijak nevadí, většině lidí ne. 

Nechce se mi hledat, najděte si každý sám - už jsem to tu letos psal a citoval, že melecitozní med je nesmírně zdravý a dokonce se z něj získávaly jinak nenahraditelné léky na srdeční nemoci. Píše se to v Překladech, nějaká vědkyně někdy mezi lety 1958-1968. Melecitoza je ve vodě nerozpoustná, v žaludečních šťávách asi rozpoustná je a nebo je vstřebatelná někde dál v zažívacím traktu. Konkrétně o tomto by informace velice zajímaly i mě. Protože kdyby byla melecitoza pro člověka nestravitelná, stěží by Rakouská vědkyně psala o její léčivosti. Možná ale nestravitelná je a léčivá látka se dá vyzískat jen ve spěšl fabrice jako komponent nějakého léku nebo skupiny léků. Tohle by byly relevantní otázky.

Od Včelařství bych očekával, že lidi, palcení za rešerše ve světové odborné literatuře a za odborný obsah kdysi odborného periodika vyhledají v celé světové NYNĚJŠÍ literatuře vše o melecitoze ve smyslu jejího významu pro lidské zdraví, ale i jejího získávání a nebo boje s ní. Na základě toho by pak měla následovat série článků o tom, jak sice je cement nepříjemný pro včelaře, ale jak jeho unikátní vlastnosti vyvažují nevýhody. 

Nic. Jediné na co se zmůžou je navádění k primtivnímu pravěku = divočině (a hned na to to chce někdo místo vyváření lisovat). OK, Svaz je v úpadku a časopis také. Podivuhodné ale je, že se té kra.iny někdo chytí a laboruje o tom. A jsem opět u toho, co tvrdím (a Goro nečte), že lidi ztratili schopnost rozpoznávat dobré od špatného, chytré od blbého, předpotopní od moderního, a tak dále. Ono to je těžké a tak je nutné nenechat si indoktrinovat mozek. Proto jsem už před lety definitvně ze svého života odstranil televizi a zásadně nečtu nic od jakýchkoli progresivců.

A když si někdy nevím rady, stačí mi podívat se co o věci soudí Fendrych, Mitrofanov, Hvížďala, Pehe a podobní dárečkové a vím, že pravda je přesný opak toho, co tahle banda tvrdí a adoruje. Ano, tak snadné to je. Stejně to mám s lidovci, ODS, TOP, Stan a o pirátech nemluvě. Co tihle pochválí, slušné a dobré je vždy to, co je naopak.

Tom50
Tom50 08.08.2024, 17:41:15 xxx.xxx.139.241

Dlouho jsem nechtěl následující zveřejnit. Jsem zvědav, kdo se k tomu jak vyjádří. Přesněji, vím jistě, že nikdo nijak, protože by pak musel uznat, že nebyl dostatečně vzdělán v oboru a že se mýlil a naletěl. Naletí přece jenom hloupý a to sám o sobě nikdo nepřizná.

Původně je to psáno jako soukromý dopis jednomu příteli a tak tomu odpovídá styl a některé formulace. Nikdo mě neplatí abych to cizeloval pro CHZ.

-----------------

Konkrétní příklad, zkušenost in natura z let 1991-2000, kdy na Ukrajinu každé léto jezdil starší bratr na dovolenou, prodlouženou na 6 týdnů o neplacené volno. Jezdil tam do rodiny známého, kterého znal z Vladimiru, když v SSSR studoval na komunistu. Ano, Vladimir je sice v Rusku, ale bratrův známý byl Ukrajinec někde od Žitomiru. 

Včelař měl včely v ležanech na míře D-B = 43,5x30 a bratr s ním včelařil. Tam nikdo včely na zimu nekrmil, vytáčelo se tam prvně až v půli srpna. Příjem ze včel byl dvojí. UK včelař vyzimoval na slunečnicovém medu, cukr nepoužíval. Jarní snůška byla na rozvoj. Pak koncem května přijel vlakem Sibiřan se sudy černé medovice a tu směnil s UK včelaři za oddělky na 10 vysokých rámcích. Prostě UK včelař vzal z každého svého vč 10 rámků se včeami a matkou a proto musel mít ležan se stejnou mírou všech rámků, protože mu muselo doma zůstat torzo včelstva s mladým plodem. Současně ležan nemusel být kdo ví jak velký, když včelař svoje včelstvo těsně před vrcholem rozvoje - když my tady dáváme naplno medníky, vlastně zlikvidoval. Tedy gró prodal (bartrem směnil) za medovicový med. Sibiřan si se sudy od loňského medu odvezl oddělky ve svých dovezených nástavcích do hloubi Tajgy a proto to muselo být na té míře, protože SSSR nic jiného než Dadant-Blatt neznal. Tam se ale ten úl jmenuje Mnogokorpusnyj. UK včelařova torza, která mu zbyla, horko těžko narostla, samosebou s matkou z nouzáku, do konce června/začátku července na jakš takš slušnější včelstva. UK včelař prodával sibiřský černý med a lidi mu za něj trhali ruce stejně, jako by trhali Češi. 

Pak konečně přišel čas snůšky pro UK včelaře. Ale on měl už vyděláno prodejem medovice od sibiřského Rusa, který svým medem zaplatil desetirámkové oddělky. Co Ukrajinec vytočil ze slunečnice byl konečně zisk za jeho med. Ale ten už nepotřeboval, byl to už jen bonus, celé včelaření mu musela se ziskem zaplatit transakce se Sibiřanem a tak mu žíly nervalo kolik měl vlastního slunečnicového medu. Šlo mu jen o nakrmení na zimu (cukr se tam v té době těžko sháněl). UK včelařovi šlo hlavně o to, aby torza včelstev vychovala nouzouvou matku a zesílila natolik, aby je příští rok v květnu zase výhodně směnil s Rusem, který v podnínkách Sibiře nedokázal vyzimovat včelstva a vysířil je. Díky tomu neměli ani Sibiřani ani UK potíže s VD a CCD a jinými neduhy. I tady u nás víme, že oddělky, nikdo neví proč, nepotřebují žádnou léčbu. 

Jak včlařská barttrová směna mezi Rusy ze Sibiře a Ukrajinci funguje dnes nevím, jakékoli vazby na UK si bratr vzal do hrobu a nezeptám se. 

No a proč to celé píšu. Třeba toto by mělo psát Včelařství, aby pak bylo i včelařsky odborně méně vzdělaným jasno, že zhlížet se na Ukrajině, potažmo jinde, v ležanu, jaksi nejde. A nebo jde, ale je víc než pošetilé (řečeno velmi jemně) očekávat dobré výsledky tady u nás. Mrzí mě, že i vzdělaný Goro nenapíše jasně, že chtít aby tady fungovaly UK úly, UK metodiky, ale s českou a ne UK včelou a v českém a ne UK klimatu, je skutečně na pováženou. Ale asi si to neuvědomil, protože stejně je to s americkým úlem a on si je pořídil. A tak je pro něj i toto možná nová informace, jde jen o to, zda to přizná. 

Právě kolega Goro ze mě dělá nějakého zlostného starce a nečte moje příspěvky, protože on liberál je až na půdu - dnes se na Slovensku liberálům říká progresivci.

Měl jsem pošetile za to, že mi prostě budou lidi věřit, když jasně sdělím, že je ležan v drtivé většině českých podmínek, s našimi snůškami a naším včelařením pro med (a ne jako na UK byl hlavním přijmem oddělek) nesmysl, který nemůže fungovat s uspokojivým výsledkem. Stejně tak se není možné zhlížet v Langstrothu, když se pro med v USA nevčelaří, ale tam se včelaří jen pro odměny za opylení a v některých státech se jen produkují tzv pakety (smetence s matkou) pro sever USA a Kanadu. 

Tomuto všemu dohromady se říká odborné vzdělání, chcete-li celkový přehled a schopnost vidět svět a konkrétně včelřinu v nejširších souvislostech.

A tak myslet si, že tu bude ležan a nakonec i Lang fungovat jako v zemích, kde to funguje a ty úly se osvědčily, je mírně řečeno pošetilé. Prostě někdo může obdivovat banány a zajímat se o ně, ale já mu garantuju, že mu banánovníky v podmínkách Česka prostě rozumný výnos nedají ani kdyby se stavěl na hlavu! A protože mám lidi, ač se to možná někomu nezdá, rád, snažím se ty, kteří si mocí mermo chtějí naběhnout, varovat.

----------------------

Nemusím vše vyzkoušet sám, je chytřejší učit se na chybách druhých. Popsal jsem tu svoje pokusy s pololežanem, prováděné v době, kdy bratr jezdil na Ukrajinu a věděl jsem to a stejně jsem to zkoušel. Byl jsem mladej a b.bej.

Množárnu vyzkoušel známý mých rodičů, úly - měl množárny dvě - jsem u něho viděl a viděl v nich včely. A sám majitel říkal, že i na oplozování matek je to ničemné, že není nad samostatný plemenáč.  Od jeho asi 45 let věku do smrti už množárny neobsazoval. Moc práce když by v tom měl být med a medu mizivě a na matky taky špatné. Proboha jsem snad rozumu mdlého abych, když tohle všechno vím, sveřepě šel zkoušet ležan sám, abych se přesvědčil, že se vyplatí věřit starším a zkušeným?

A tak. Jestli tu snesu spousty argumentů, a nejde jen o ležan, a stejně si tu sveřepě někteří vedou svoje, pak já cholerik holt vycáknu a ztratím úplně elán (iluze jsem ztratil dávno). Někdo se tomu snad diví?

Když něco chodí kymácivě jako kachna, vypadá jako kachna, ráchá se to ve vodě jako kachna, má to peří a kváká to jako kachna, pak to na 99,9% kachna je. Tudíž je pošetilé očekávat, že to nebude ohavně kvákat, ale že to bude libě trylkovat jako kanárek.

Tom50
Tom50 08.08.2024, 17:34:02 xxx.xxx.139.241
Medar:

Tom.50 asi jste moc nepřemýšlel nad tím co píšete. Divočina nad mřížkou se normálně odvčelí výkluzem. V čem jako vidíte problém? Podle mě by cement v panenském díle měl jít vylisovat pod tlakem. Zkoušeli jste to někdy? Med by měl jít ztekutit i tlakem.


Nemusím zkusit všechno. Zkusil jste tu divočinu dát stavět vy? Viděl jste někdy tu hrůzu, co postaví? Divočinu přilepí ke Spodním Loučkám nástavku nad tím. Jak to odtrhnete a jak zase sestavíte bez masakru stovek včel? Přece teprve vkládáte výkluz a není odvčeleno, je to tak? Nebo zvednete třeba dva plné medníky i s třetím medníkem plným divočiny? Tedy tři narvané medníky? A odtrhnete od mřížky, ke které to zase přibetonují dole, abyste dal výkluz? A výkluz tam pořád ještě není. tudíž na spodku divokého nástavku zase zničíte stovky včel. Já někoho takového včelařem nenazývám. Ale ano, vidím je na YT jak mají v úlech stovky, celé vrstvy uschlých placatých včelích mrtvolek. To záleží na tom, co kdo preferuje a jak silný má žaludek.

Já tohle nemusím zkoušet, já si to umím představit. Navíc nemusím “rakouské” kejkle dělat, protože jsem vyspělejší než rakouští včelaři, kteří věc řeší návratem do brtnického starověku. Nevím v jaké době žijete vy, já ve dvacátém prvním století. 

A proč tvrdím, že jsem vyspělejší než popisovaní? No proto, že všechny moje medníky jsou ze 100% panenské a tak můžu podstavit pod medníky medník se soušemi. Včely ho dřív zaplní viz můj článek - pohádka o bratřích a hřibech. A proč chtít aby plnily rámky cementem rychleji, když Sedláček na YT radí nedávat jim mendíky, že když nebudou mít kam, že cement nebudou noisit? (svatá prototo!!!!!!!) Z rámků se to CIVILIZOVANĚ na úrovni 21 století vytaví separátorem nebo jiným zařízením (Petr) - nedávno se tu o tom psalo. Tedy když se to nestihle a melecitoza nevytočitelně ztuhne, viz dál v tomto textu.

Zkusil jste tlakem ztekutit melecitozu, které se říká cementový med? Zkusil jste tlakem ztekutit jakýkoli zkrystalizovaný med?

Kdybyste studoval pozorně a hlavně CELÉ moje články, věděl byste, že se melecitoza dá vytáčet co každé 2-3 dny. Vytáčet, ne lisovat nebo vařit, nebo tavit i s voskem. Mě v tom zabránila tělesná indispozice, způsobená dřinou u včel a to asi 28 let už nezvedám celomedníky, ale jen NN. Ale varoval jsem tu a psal o tom, že někdo tak vytáčí i normální med a i pan Goro ví o člověku, který takto získává mnohem víc medu než klasikou. Najdete si to tady sám?

Ale už zase jsem napsal moc dlouhý článek, který málokdo čte celý a i když čte, patrně mu nerozumí. S obojím já ale nic neudělám. 

Tom50
Tom50 07.08.2024, 20:53:20 xxx.xxx.139.241

Je mi smutno když čtu co píšete.

Žádná mřížka, žádný voskový papír a žádná divočina, stačí mít prostě panenské medníky.

Zkoušel někdo vyřezat z bedny se včelami divočinu? Dokážete si vůbec představit, co je to za maso a kolik včel se při tom rozmačká? A jak je vše ulepené a jak reálně hrozí rabovka? A kolik času by si to vyžádalo? Takovéhle kraviny může psát jen bl.ec a tudíž časopis, kde tohle píšou, nedokážu já považovat za odborný!

A tohle radí ODBORNÝ ČASOPIS v jedenadvacátém století? No tak to teda potěš!

Časopis Včelařství mi připadá jako televize. Jednodušší lidé věří každé hovadině co tam blábolí a nikdo se ani nepokusí si to představit v praxi.

Takže. Kamarád Petr má spešl kotel, kde vyvaří 14 polorámků naležato. PANENSKÉ voští propadne vlastní vahou samo. Po stranách “komínu” polorámků lze postavit další 3 + 3 , ale ty se musí před koncem tavení přizvednout a voští shodit. Rámky jsou stejně čisté jako vyvařené ve vodě, bez šahnutí se jen dotáhnou drátky a vylepí M. Na jednu várku, která trvá i s chadnutím 5 hodin, vyzíská med z 20 polorámků. Když jsou úplně plné, je to asi 26-28 kg + nerozpustná melecitoza (písek)a ta je zespoda voskového koláče. Další kolega Tom4 má nový separátor a do něj se mu vejde 7 polorámků 39x17. Opět vše bez včel, vyřezávání, patlání a nebezpečí rabovky. Civilizovaně, na úrovni 21 století. Alejde to jen s panenskými plásty.

Petrův kotel není primárně určený na separaci medu. Je to výkonnější zařízení a má vícero použití. Zda zveřejní co je to za kotel a jak na to nechám na něm, je to jeho know-how.

-------------------------

Ale jádro sdělení je jinde. Jde o to, že jsem bezpočtuklrát sdělil, že se rámky s melecitozou prostě podstaví v nástavku pod nástavek s plodem. Nic se neodvíčkovává, natož aby se máčelo. Do jara je melecitoza pryč, vč silné, zdravé, vitální s raketovým jarním rozvoje. Bonusem je, že rámky se nemusely skladovat a sířit, postarají se o ně včely.

Jak vidím, nějak to nikdo neumí pochopit. Tak jo, dělejte si tedy co chcete.

Tom50
Tom50 07.08.2024, 11:56:01 xxx.xxx.139.241

Děkuju. Ano, píší mi někteří SZ a když požádám o komunikaci veřejně, odmlčí se.

Odpověď lze najít u slovutné profesorky. Stačí první a poslední odpověď. Tam je řečeno všechno a vůbec nejde o úchyláky. Ovšem jsem si naprosto jist, že její slova nepochopí drtivá většina lidí pod 35-40 let věku. Vypíchnu tvrzení, že mladí považují za obsah formu. Polopatě, co není formou piktogramů a pohyblivých obrázků, to pro většinu nemá žádnou cenu.

Jediné, co mě na výrocích paní profesorky mrzí je, že málokdo porozumí tomu, co se snaží sdělit.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Nasilne-prosazeni-na-ukor-vetsiny-Profesorka-Hogenova-k-Prague-Pride-759629

Na druhou stranu, víc mě těší a naplňuje, že si rozumím s paní Hogenovou a vůbec si nerozumím s mladými lidmi. Neměnil bych ani s pistolí u spánku. I jen toto forum je důkazem, že mladí nechápou sdělované. Také proto málokdo komunikuje, mnozí vůbec nerozumí tomu, o čem to tady je. Profesorka to popisuje přesně. 

Tom50
Tom50 07.08.2024, 00:04:23 xxx.xxx.139.241

Za život jsem slyšel a četl mockrát stesky začátečníků, že staří zkušení včelaři nechtějí sdělovat svá tajemství o tom, jak úspěšně chovat včely. Řekl jsem si, že tedy nebudu ten starý de.il, co tajnůstkářsky nechce vyzradit, řečeno moderně know-how a že prozradím všechno. Podrobně a polopatě aby to každý pochopil.

Na stará kolena mi došlo, proč zkušení nechtějí nic prozradit. Jsou moudřejší než já a vědí, že to nemá cenu, že ve skutečnosti žádný začátečník rady nechce. Jediné, co chce každý od radiče je, aby radič potvrdil romantické nesmysly, co si začátečník vzal do palice a jak radič radí něco jiného, mají ho za b.ba a poslechout rady je to poslední, co by začátečník udělal.

Na druhou stranu, tady aspoň není nikdo agresivně arogantní, ani banující moderátor jako jsem to zažil na VF a proto jsem odtamtud utekl.

Tom50
Tom50 06.08.2024, 23:38:22 xxx.xxx.139.241
Martin83:

Nedávno jsem měli včelařskou schůzi a přišla řeč i na melecitozu jak se ji co nejjednušeji zbavit. Jeden včelař to dělá tak, že všechny medníkové rámky s melecitozou nechá přes zimu promrznout venku samozdřejmě někde pod střechou s většími rozestupy a nejlépe v průvanu, aby na to nešla motýlice. Na jaře to prý stačí jenom ponořit do teplé vody vyndat a dát včelstvům jako krmivo. Melecitoza prý potom úplně změní barvu a včely ji v pohodě vyberou. Jednodušší způsob prý není nějaké dlouhodobé máčení luhování, nebo vyrábění kvasu na kořalku je totálně zdlouhavé a pracné. Pouze ponořit vyndat a hned s tím do včel. Kdyby někdo měl zájem můžu mu zavolat a zjistit podrobnosti. Samozdřejmě netuším jak po této “operaci” vypadá medníková souše, jestli by se ještě dala použít atd.


Původně jsem na tento váš nesmysl nechtěl už reagovat, už je toho moc a je to únavné. Vy zjevně neumíte chápat text, který čtete. Když se k vašemu nesmyslu přidal i anonym, opět, poněkolikáté uvedu věci na správnou míru.

Je zhovadilé nějak v průvanu usklaňovat rámky s medem. Proboha jak by se tohle realizovalo aby to nenašly slídilky a nevyrabovaly to?

Proboha! Proč to má zmrznout?

Proboha! Proč to máčet?

Proboha, jak změní melecitoza barvu?

Proboha, kvůli výluhu z výkalů plodu - košilky, je vyluhovaný med ze souší tak odporný, že z toho nic vyrobit nejde, ani vykvašením se nejde zbavit odporné pachuti výkalů plodu z košilek. Stačí číst a CHÁPAT sdělované!

Dávám citát z “práce” ing Kamlera, jinak plné nesmyslů:

sladkou vodu z vytáčení nelze prakticky využít, obsahuje výluh z košilek, spory nosemy a má nepříjemnou pachuť – tato se neztratí ani v medovině ani po případném vypálení medoviny na medovec

čerpáno z tohoto -

https://www.beedol.cz/prispevky/cementovy-med-co-s-nim/

Opakovaně jsem tady i na VF a i na už zaniklé IF jasně sdělil, NĚKOLIKRÁT, že se plásty s cementem prostě dají nejpozději v půlce září pod plodiskový nástavek a do jara včely rámky “vyčistí”. Samočinně, bez odvíčkování, nedej Bože máčení a jiných kravin!!!!!

Já už fakt nevím jak to sdělit aby to pochopili i lidi mdlejšího rozumu!

Fakt si nezasloužím někoho, kdo chápe co píšu? Proč se tu vlastně namáhám? Proč ti chytřejší mlčí a nikdo nepíše nic? Nebo není nikdo chytřejší? Nic nefrustruje (tedy aspoň mě) tak moc, jako zbytečná snaha.

Asi ne… asi si nezasloužím (někdy si připadám jako známý antický hrdina, kterého zavřeli policajti za to, že v pravé poledne hledal v ulicích města s rozsvícenou lucernou chytrého člověka - přesněji slušného politika, což je stejně vzácné)

Jediné kdy by šlo využít vodní výluh jsou PANENSKÉ pásty. Prostě někdo zaboha nechce z pravěké jeskyně či slézt z opičího stromu. Je jedenadvacáté století, všimli jste si toho už?

Tom50
Tom50 06.08.2024, 13:39:02 xxx.xxx.139.241

Pořád jsem nenašel chemikálii za rozumné peníze, která vosy nezabije hned. Je nutné, aby to odnesly do hnízda, nakrmily plod a pak to teprve všechno pochcípalo.

Ze zoufalství jsem zvolil taktiku PB hořáku na 2 kg bombičce. Tam, kde dělaly útoky na sířené štosy nástavků na dvoře jsem nainstaloval pasti s pivem a shnilými broskvemi, do nich se mi nachytaly odhadem asi 2 kila vos (myslím, že mnohem víc). Kilo včel je 10.000 jedinců, vosy jsou lehčí a tak tipuju na kilo tak 12.000 jedinců. Pastmi se mi podařilo tredy zničit asi 25.000 vos. Našel a zničil jsem dvě relativně malá hnízda.

Pak jsem několikrát denně spálil vosy vykrádající a nebo se snažící vykrádat nástvky. Pálil jsem je ale i na oknech, na okně nad vchodovými dveřmi. Jasně, je to doslova “Hraní s ohněm” ale funguje to, vos zbylo tak 10% a každý den je jich méně. Zdá se, že se mi dařilo tak decimovat vosí létavky, že neměl kdo krmit vosí plod a ten pochcípal i bez chemie. Jinak si to neumím vysvětlit. A hlavně, není všem dnům konec a obávám se, že se vosy zase nalíhnou.

Názor, že dobře, když někomu vč zabijí vosy nesdílím, já takhle vůbec neuvažuju, je to na můj vkus docela síla. No ale každý vidíme svět jinak a tak morální stránku věci víc nekomentuju.

Z videa, mimochodem krajně mizerného, nevidím žádnou  ÚPLNOU likvidaci. Možná tam je, ale já nic nevidím kvůli mizernému filmu a nebo mám já blbý monitor. Ale. Vůbec bych se nedivil a vysvětlím, proč má dotyčný problém. Má očka a česna na blbé straně a určitě SS. Možná má taky sejta místo den a tak je vůně včel pro škůdce neodolatelná.

Spíš je ale ve hře jiná, horší věc. Včelař má oslabené, asi kyselinami poničené včely, které se neumí účinně bránit. Má špatnou míru 24, má očka a to včely nedokáží uhlídat, ale hlavně má nepochybně neživotaschopné poškozené včely, které rezignovaly a nebrání se. Moje včely se ASI brání, na česnech vosy nevidím, netroufnou si. Vosa je zlodějský zbytečný tvor a jako určité lidské etnikum si troufá jen na slabé, nemocné, staré a nemohoucí, na zdravého chlapa si netroufnou ani v přesile. A to samé vosy.

Tvrdím, že komu decimují vosy včelstva, by o ně stejně přišel “záhadnými” úhyny.

--------------------------

Ale, jak říká BG, vosy já tedy nechválím a nemám je rád, nepotrřebuju aby selekci dělaly vosy, chovám včely tak, že selekce “přírodou” není potřeba, protože jí udělám já. V následujícím popíšu, co se nikdy nikde nedá vyčíst. Proč to nejde vyčíst není tím, že jsem já génius. Je to tím, že včelařská “odborná” média ovládají mafie žijící z oddělků, matek a prodeje včelstev, současně taky z léků proti VD a tyhle mafie, říkejme jim lobby, nemají zájem na tom, aby úhyny nebyly. Z čeho by pak žili a na čem by se pak pakovali? A jsme zase u toho, co BG tak správně říká: “Páni nás v tom zese nechali a je to tedy jen na nás!”

Vosa je aktivní při nižších teplotách než včela. Ona tak zbytečná není (nemám jí rád) a její úkol je likvidovat slabé. Vosy neomylně rozpoznají, které vč není OK. Nní potřeba ani nic pozorovat na česnech, stačí se naučit “číst” podložky. Kdo chce může tomu říkat monitoring.

V říjnu, i někdy dřív, ale v listopadu je úplně jasné, které vč je nutné zlikvidovat kvůli vadným genům. To je vč, které se nebrání vosám. Na podložce jsou vidět desítky a spíš stovky křidýlek. Vosa si za chladu chodí do včelstva jako do krmelce, bere si z chumáče malátné včely. A protože křídla by působila jako padák, tak je včelám ustříhne a odletí jen s tělem. Ale. Jakmile teplota spadne pod 9, tak se včely shluknou do chumáče a nebrání se žádné včelstvo. Položil si ale někdo otázku, proč vosy nechodí krást včely z každého včelstva? Malátná a neschopná obrany jsou včechna včelstva, proč ale vosy ničí jen některá?

Takže polopatě. Jestli nemám očka, netrávím vč kyselinami a špatným ošetřováním, nepůsobím jim stresy a nepodtrhuju je předčasným medníkem, nedávám jim syntetické škrobáky a nebo moc hustý roztok cukru a tak dále, pak nemůžu mít špatné včely. A jestli i přes moje úsilí včelám nikdy nijak neublížit, se přece jen sem tam vyskytne vč, kde jsou na podložkách v pozdním podzimu vidět křidýlka včel, je to známka vadných genů! To vč se z nějakého důvodu nebrání. A nebo, a to je pravděpodobnější, vosy neomylně rozpoznají, které vč je potřeba likvidovat. Vlastně nám vosy jasně ukazují, co děláme špatně a nebo co jsme neuměli rozpoznat.

------------------

Trtochu ne úplně známé teorie o vosách. Jediným smyslem života je roznmnožení. Vosí  kolonie vyplodí trubce a královny - matky. Ttito pohlavní jedinci se spáří hned poté, co vyletí z hnízda a trubci uhynou a přežijí jen oplozené matky do jara. Naštěstí zdaleka ne všechny. Zjara matka založí nové hnízdo, jen ona sama a jakmile se jí vylíhne prvních několik dělnic, už sama  nevyletuje a jen dlí v hnízdě tak, jako matka u včel. Vosy se ale nerojí!!!!

Roky mi nebylo jasné (když já ateista připustím Boha), že když jsou (letos v červenci) jindy koncem srpna a v září hotové oplozené matky pro příští rok, proč vosí hnízdo žije dál a loupí a nasírá lidi, ničí ovoce atd, když už to není na nic potřeba. Bůh ale asi nedělá nic nesmyslně ani zbytečně a tak vosy žijí, zdánlivě zbytečně, dál. A to jen proto, aby svět očistily od nemocného, slabého, neživotaschopného a i toho, co se geneticky odmítá bránit invazi. Komu to připomíná něco z Evropské lidské současnosti, tak to není podobnost náhodná. 

------------------------

A jak tedy selektuji svoje vč já? Poznačím si vč s křidýlky na podložkách a zjara jim nekompromisně likviduju matku. Prostě jí zabiju kdyby byla ze zlata a byla to třeba i drahá inseminka. Trubci od této vadné matky mi nesmí létat kolem včelnice a oplozovat pořádné matky. Mimochodem, stejný osud dostihne i vč agresivní, rozbíhavá a nebo taky masařky. 

Netvrdím, že stran včel mám absolutní pravdu. Nabídl jsem jen svůj názor a metodiku jak k situaci z videla vůbec nenechat dojít. Vymezil jsem se vůči celkem bezohledně surovému (leč pravdivému) názoru BG. On má pravdu, že blbí o včely přijdou. Já se snažím méně zdatným vysvětlit, co dělají špatně a pomoci jim o včelstva nepřicházet. Jak stárnu a hlavně po letech mého zbytečného snažení, musím, sice nerad, ale přiznat, že správnější přístup je ten BG…

Tom50
Tom50 05.08.2024, 13:51:30 xxx.xxx.139.241

Počkal jsem měsíc než jsem si přečetl váš výplod, neumím s vámi diskutovat.

Tom50
Tom50 05.08.2024, 13:04:35 xxx.xxx.139.241

Za sebe chci sdělit pouze to, že se nehodlám v žádném případě vrátit ke klasice, kde se vytáčejí rámky použité i pro plod, na kterých se zimovalo a tudíž nemohou neobsahovat zbytky zimního krmení. O reziduích léčiv nemluvě. Že dnešní diagnostika neumí v medu najít žádná rezidua neznamená, že citlivější diagnostika nevznikne a tudíž že v medu žádné cizorodé látky nejsou. 

Tvrdím, že světový trend, pokud se bude včelařit pro produkci medu, půjde pouze cestou panenských medníků a tak se k žádnému kroku zpátky nechystám.

Tom50
Tom50 04.08.2024, 22:18:13 xxx.xxx.139.241
Bohemia gall:

Pěkné to je, jenom do prvního čištění po vyvaření. Taková drážka na druhou stranu.Pár horních mám a nevidím u volné stavby žádný rozdíl od rovných. Pro včely i včelaře prakticky k ničemu. 


Taky moc nechápu co píšete. Vyvářím v 50 l hrnci na PB hořáku - chtělo by to větší “kotel” ale mám improvizaci co dům dal a bohatě mi to stačí a dělám to i kolegům. Nic nijak nemusím čistit. Rámky jen uschnou a bez šahnutí jdou zase do včel. 

Prostě hořák z Tesca v akci za 380 kč, 10 kg bombu jsem měl a hrnec po mámě je starý přesně jako já = 68 let a slouží, protože dřív se věci dělaly kvalitně aby vydržely. Svojí improvizací jsem ušetřil nejméně 10-15 litrů za kotel na tavení voští. Někteří si umí poradit a vystačí s málem, jiní holt mají dost peněz.

https://www.kukacka.cz/varic-pb-1horak-s-ventilem-5-5kw-heavy2/413410v?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwzby1BhCQARIsAJ_0t5OytZZweNnKLXoHjzhgnTTgvdcrX8XnBxaaEGJcBu_efxaKsagEYtsaAr5FEALw_wcB&utm_campaign=prc_campaign&utm_dscnt=395024134103748&utm_medium=prc&utm_source=google-merchant

hořák se dá koupit za slušnou cenu a ne za toto

hrnec je Sfinx, ovšem dnešní cena mě poslala do kolen. Pravda, máma si hrnce velmi cenila a tak asi byl drahý už tenkrát

https://www.kaufland.cz/product/397640829/?kwd&source=pla&sid=52971166&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_id=19019429882&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwzby1BhCQARIsAJ_0t5MsgNfgPBQJDXYFvQXiwWs2top_xxzLAPYQsgJpeecil0GwXySPnk0aAu-CEALw_wcB

Celé jsem to instaloval na nálezové štokrdle z chalupy zadarmo. Hořák je pod hrncem excentricky, aby se mi to “pod břichem” vařilo a varem kypící voda odnášela košilky ode mě a pak lze vyndavat rámky z relativně čisté vody a tudíž nejsou zamatlané.

Vedle stojí na jednoplotýnkovém elvařiči (ze smeťáku) parní vařák s lisem, do kterého velkou sběračkou z hrnce přendávám kaši z košilek, vody, nečistot a vosku. 

Pařák je komunistický, ještě se dá koupit na Bazoši za 3-4 tisíce, není nutný AKV za 25 a víc! Tady varuju před jednoplášťovými nesmysly, poznají se že nové jsou pod asi 22-25 tisíc. Vařák musí být dvouplášťový. 

-----------------------

Dočištění je jen když to bylo už sežrané a zdá se mi, že je pro mě rychlejší rámek nově zadrátkovat než se crcat se šponováním starých drátků (a jejich čištěním).

HL bez Téčka nefungují na VS, pak se včely snaží začít stavět na hraně HL a tudíž nechtějí začít uprostřed ní.

Ještě snazší, než vyřezávání Téčka nebo dokonce frézování do “stříšky”, je na HL zespoda po prostředku přibít malými hřebíčky řeznickou špejli. Je jen 30 cm a ničemu nevadí, že je na každé straně asi 4 cm bez vedení. Díky i jen špejli už staví správně a špejle tam vydrží do konce životnosti rámku. Nuta v HL pro mezistěnu je nesmyslný relikt minulosti. Pak se rámek vaří asi 4x a spíš déle než když je bříško s “ploutví”.

Stačí horní drátek dát tak pod HL tak jak je vysoká M, kterou dělají moc malou. Norma vznikla v době, kdy HL byla tlustá 15 mm, dnes se dělá 12 mm a já jí dělám už jen 8 mm a bohatě to stačí. Dříve taky byla SL hranolek 10x10 a proto se dělá M vysoká jen 27 cm. Plánuje se, že se M prověsí aby se dole neopřela. Já jí ale stavím na SL aby dole nebyla vůbec žádná fuka, chci dílo a ne 18 mm mezery. Ano, asi polovina M se mi zvlní. Blbě to vypadá, ale ničemu to nevadí a na nějaké vibrace nevěřím, je to hloupost, ony si včely poradí.

Polopatě. M zavěsím do rámku tak, že je horní drátek tak max 5 mm od horního okraje mezistěny a nad M k bříšku loučky chybí asi 10 i víc mm (M nejsou nařezané přesně) a včely to vždy dostaví správně. Horní drátek tedy nijakplást nevyzutužuje, je tam jen místo zalití M do vyfrézované nuty v HL. Ovšem začátečníky varuju (koumesové, někteří, myslí, teoretizují a pak jsou zklamaní), že nesmí dát horní drátek třeba 20-30 i víc mm pod horní okraj M. Pak se vždy stane, že se zahřátá M ohne dřív, než jí nahoře přistaví a včely tam pak udělají nebetyčné kra.iny. 

Taky drátkuju nerad. Ale horní drátek místo zatavení M v nutě je mnohem méně práce než čistit nutu. Vyvařit jí kloudně nejde, zdržuje to, jak píšu výš a stejně se úplně vosk nevyplaví a musí se to vyškrábat.

Tom50
Tom50 04.08.2024, 19:06:42 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 04.08.2024, 14:40:17

Parádní příspěvek.

Jen ty skosené loučky jsou obtížně vyrobitelné, většina z nás nemá frézu. A proto jsem vyvinul T-loučku s úplně stejnou funkcí a tu lze vyrobit na cirkulárce. Ale smysl to má jen u HL při VS.  Spodní loučku stačí u vysokých rámků udělat jako hranolek naležato 10x12 a splní stejný účel. U polorámků je potřeba SL široká 25 mm a přistaví to k ní vždycky a tak není třeba vymýšlet kejkle. To samé, u BL. U medníkových polorámků to přidělají po stranách absolutně a u vysokých rámků mi moc nevadí když je spodní polovina plástu na bocích nepřistavěná.

Nicméně, Javaliho řešení je elegantní a pěkné a třeba mě u včel jde hodně i o to, abych pracoval s pěknými věcmi a tak kdo má prostředky a čas, určitě nic nezkazí když loučky na fréze skosí. Na cirkuli to nedělejte, je to nebezpečné!

Tom50
Tom50 04.08.2024, 10:25:30 xxx.xxx.139.241

Nevyzkoušel jsem všechno, jsou věci, které prostě intuitivně vím, že se udělat nesmí. Kdo tohle udělal, co jsem slyšel, zaplakal. Nastalo neskutečné pozdvižení a rabovka i když dal nástavky s tuháčem třeba 400 metrů od včel. Nedělá se to, odborná literatura o tom nic nepíše, staří pamětníci o tom nikdy nemluvili.

Plod je na všech rámcích kromě krajních. Samosebou bych dasl dohromady pár hlavně starých souší na vyvaření, třeba pro 3-4 vč.  No a co s těmi plodovými? Dát je nad nějaké vč jako druhé patro vysokých rámků? Co by se tím vyřešilo, tedy kromě komplikací a pro mě teoreticky nezdůvodnitelných kejklů, navíc velmi pracných? Prostě počkám. Ale děkuju.

A ještě přidám co vyzkoušené mám. Představa, že se vyvaří medové rámky aby se získal aspoň vosk je krajně naivní. Jeden polorámek s tuháčem se musí vařit asi 15 minut když by byl sám, když se jich dá do kotle najednou například 5-8, trvá nejméně půl hodiny a spíš déle, než se to prohřeje a rozpustí. 

Jediná možnost, pokud se tato melesnůška bude opakovat v dalších letech, je, jak píšu o postupném kontinuálním odebírání medu každé 2-3 dny po pár rámcích, tak, jak to budou nosit. Píšu jasně, že to tak někteří dědkové dělají, píše i pan Goro, že takového taky zná. Ovšem. Nevím, zda by se mi chtělo včelařit takto, vlastně každý den. Mám za to, že včely zase až tolik nemiluju. A taky je k tomu nutné neuhnat si ze dřiny potíže s plotýnkama.

Co si dokážu představit je vytahat z rámků drátky, pak vyříznout a pak rozmixovat ve vodě. Musely by se udělat pokusy jak husté by se to dělalo. Oddělit lehké voští a zbytek zkrmit, “písek” = melecitozu nechají v krmítkách. 

Otázky. Půjde tohle dělat s nějakou rozumnou produktivitou práce? Jak to zahustí, bude to dost “suchý” med aby se nekazil? Bude už netuhnout a nebo zase ztuhne za pár dní a přitom nebude dost zahuštěný? Bude se to stíhat bez začátků kvašení a nebude pak získaný med mít nějakou pochuť po kysání nebo ztuchlé plísni a podobně? Kolik by v nákladech potom stál takový med?

Za sebe vím jedno. Med nikdy necedím. Sbírám, tedy med pouze čeřím. Pěnu s nečistotami a značným podílem medu skladuju už asi 4 roky. Stejně tak skalduju víčka a už nemám kam šlápnout kolik těchhle pokladů mám. Kupodivu se to nekazí. Idea je, že to nějak rozmixuju a nějak podám včelstvům a ona to uloží jako med a já vytočím. Ale už několik let jsem se k tomu nedostal. V sezoně je práce kolem včel tolik, že na hraní s blbinama s nejasným a nejistým výsledkem nemám anebo nejsem ochotný si udělat čas a tak problém hrnu před sebou. Buď je snůška a proč dávat zpracovávat staré zbytky s kdo ví jakým výsledkem, když vč můžou přinést zaručeně chutný med bez případných pachutí? Když snůška není, dráždit osud a několika vč dávat popsanou šmakuládu aby to nějak zpracovala? A vykoledovat si rabovku? Stojí to za to? Stojí za to med, i když by ho za několik let bylo nejméně 60-70 a spíš možná víc kilo? Stojí to za tu práci, komplikace a starosti? No, mám za to, že ne, zkoušel jsem a je to moc práce a bídný výsledek. Vlastně jsem to nikdy nezískával jako med, jen jsem tím krmil. Pracně a to šlo s desetinou práce udělat cukrem. Na to mám vybavení a technologii, kdy udělám za stejný čas nejméně 20 x víc roztoku než si hrát s těmi zbytky a víčky. Taky se mi do toho pořád nějak nechce. A taky cukerný roztok zdaleka nerajcuje vč ke slídivosti tolik, jako med.

Tom50
Tom50 03.08.2024, 11:33:16 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 03.08.2024, 06:58:43

Děkuju, nevzdávám nic, jen jakýkoli výzkum mě už unavuje a když je překvapení moc, někoho to i unaví. Jen se snažím vidět dál a doufám se mýlím a letošek zůstane jako náhoda.

Uvažujete logicky a přesně tak si to představuju. Ale. Ze Sedláčkova videa vím o melecitozní snůšce v půlce září. Mám za to, že sice slabá, ale pořád tu trvá a tak zásob neubývá.

I to poškrábání zásob mě napadlo. Je vyzkoušeno, že když se poškrábe zavíčkovaný tuháč a nenamočí a hlavně by neměly do čeho med přenášet, zase to zavíčkují a tak by to byla nesmyslná práce. Navíc u 40 vč asi neproveditelná. A nebo přesněji, když je na 90% jasné, že by se to minulo účinkem a vč to opět zavíčkovala, nebudu se do toho pouštět.

Na druhou stranu, nebyl bych to já abych…

---------------

Shrnu svůj nápad stručně. Medovice vadí na zimování v normáolních podmínkách středoevropských zim, jaké jsme znali do konce 70 let a které doznívaly do konce 80 let. Pak se začalo oteplovat a nyní jsou zimy takové, že se každý měsíc či 6 týdnů, a spíš častěji, včelstva proletí a přebytečných výkalů z nevhodné potravy se zbaví. Kdyby tomu tak nebylo, nedalo by se vyzimovat na škrobákách, protože ty mají balastních látek ještě víc než medovice. Nevím jak kdo, ale já se obávám zimovat na nevhodné potravě právě jen a pouze z důvodu, že nevím předem, zda bude zima “normální”, tedy že se včely nedostanou 3-4 měsíce ven vyprášit. Prostě to risknu, stejně mi nic jiného nezbývá.

Protože nemám jiné dílo, které bych vč mohl dát (a taky co s dílem plným cementu), nechám to osudu a aspoň budu vědět, zda prastaré obavy, stále opisované ze starých knih, napsaných v době před klimatickou změnou, jsou a nebo nejsou v nynějších změněných podmínkách stále aktuální.

Tom50
Tom50 02.08.2024, 16:43:53 xxx.xxx.139.241

Nastal čas zveřejnit svůj neúspěch.

Včera a převčírem jsem prvně včelařil, úplně jsem rozebral dvě vč. Zůstal jsem v šoku z několika důvodů, postupně to tu rozeberu.

Obě vč mají TL nacpaný včelami. Tak, jako v nejvyšší sezoně na přelomu května a června. Dolíhávají se tam trubci - v tuto dobu neuvěřitelné a všechny dělničáky jsou nabité pylem a i některé trubčí buňky - asi třetina.

Obě rozebraná vč jsou třicítky. Jedno má kromě TL medník 11 a 15, druhé má kromě TL dva medníky 15. Nejsou to tedy nejsilnější vč, asi třetina má o jeden i dva medníky víc. Všechny medníky jsou tak nacpané včelami, že jsem to jakživ neviděl snad ani v sezoně. Prvního srpna pak nemožně neuvěřitelné. Po odtržení stropního igelitu nastane “hrnečku vař”, včely se nezvládnutelně hrnou ven a sedají si z venku na nástavky a chuchvalce včel “kapou” na zem. Před rozebráním ale vč vůbec nevyléhají, žádná. Nutno podotknout, že oba dny jsem šel včelařit až v 18 hod a hlavně, mám úly v celodenním stínu. Patrně proto mi včelstva nevyléhavají vůbec a nebo nepatrně. Při včelaření všechna vč létala a tak bylo dost včel mimo úl za pastvou.

Existuje přísloví, že když se seje oves a když se sklízí, včely nejvíc slídí. Právě se sklízí tady u nás oves a včely neslídí ani nepatrně, je nějaká snůška. V jiném vlákně píšu z čeho asi. Kolem úlů to omamně voní, na česnech vč větrají a odpařují.

Kolega Tom4 má vyjedená plodiště, krmí, medníky má ubité cementem. Podobně je na tom Petr. U mě je to ale úplně jiné. Poslední rámek ve VN je až dolů oboustranně zavíčkovaný cementem (jedno vč je na SS, druhé na TS a u obou vše stejné). Prohlédl jsem jen další 4 rámky. Všude je nejméně 20 cm cementu a pod ním jsou oválky pouze zavíčkovaného plodu v rozměru asi max 15-17 x 6-8 cm. Kolem plodu jsou tak dvě řady volných buněk. NENÍ KAM NAKRNMIT CUKREM!!!

Nemám souše a přemetení na M u úlů nabitých včelami s výškou díla 75 nebo 90 cm i metr si ani nechci představit.

---------------------------

Co z toho vyplývá? Jsem se svými moudry v koncích, nevím. Za celý život jsem neviděl, aby vč prvního srpna byla v takové síle! Vždy byly už redukované medníky a na VN byla jen KK a ta nebyla ani zpola obsednutá.

Jak se to mohlo stát? Nevím. Patrně je to důsledek toho, že vč měla od začátku června kontinuální nepřetržitou snůšku MEDU. Většina včelařů v době, kdy by měla být hlavní snůška, naříká, někdo musí dokrmovat, většina ale nic neřeší a včelstva redukují počty plodu a pak je ve včelstvech méně včel. Ale ani to by nestačilo a tak následuje čistě spekulace, pouze moje, nijak nepotvrzená a neověřitelná dedukce.

Protože vč v červnu ani hodinu nestrádala a plod byl krmen v nejlepších možných podmínkách MEDEM a ne náhražkou, kterou cukr nepochybně je, tak včely vydržely déle a neodešly jako pravidelně odcházejí od začátku července. Vlastně by to znamenalo, že stačí včelstvům nesebrat med a pak se vytvoří nesmírně silná vč a to i když jsou plodiště ubitá medem a pylem a na plod mají v červnu i v červenci málo místa. Přesto je to plod a z něj včely tak vysoké kvality, že nyní úly pukají ve švech. Pokud by někoho napadlo jiné vysvětlení, sem s ním. Prosím.

Co dělat? NIC. Nebudu dělat nic. Medníky jim vzít nejde, včely nemůžou být mimo úl. Do VN, kde budou zimovat, nejde dát ani kilo cukru, aspoň se to tak zdá. Zkusím jim koncem srpna nějaký cukr dát, ale iluze si nedělám. Malá naděje je, že těsně nad plodem je med květový z nynější snůšky. Ale. V tuhle dobu kvete lesní plevel vždycky a med  z toho není a tak je nejspíš pořád medovice. Navíc když rýpnu do zavíč medu nad plodem, neteče a tudíž je to cement. Také by to vysvětlovalo úplnou absenci včel na pámelníku a krušině.

Východiskem by bylo nechat TL s tím, aby chumáče zasedly na relativně prázdných TL a na poslední čtvtinu vysokých plástů dostat nějaký cukr. To ale až vyběhne plod.

Právě se ukáže pravdivost mé domněnky, že VD vůbec včely nezabíjí, že je jen u úhynů přítomen tak, jako je každý zabitý voják zavšivený a příčinou jeho smrti nebyly ty vši. Nastal u mě okamžik pravdy. Jestli se dožiju sdělím tady jak to celé dopadne.

Z předhcozího vyplývá, že nijak neléčím a léčit nebudu. Prostě počkám, vč musí zredukovat počty včel. Pokud budou vč početně “normální” 1.9., můžou dostat na měsíc Gabon. Mám vyzkoušeno několik let po sobě. Jsem ale připravený, že vč nedostanou Gabon a dostanou až fumigaci Varidolem po 10.10. Hodně se nabízí šance zkusit třeba čtvrtinu - to je u mě 10 vč, neléčit vůbec a nebo jim dát až předvánoční aerosol.

Divičům sděluji, že nijak nemonitoruju, netuším kolik VD je v mých včelstvech. Tohle neřeším už 12 let v řadě.

U jednoho kolegy se ukázalo, že med nejde oddělit ani separátorem, vzniklá hmota zůstala ve formě “povidlovitého” maglajzu z medu, “písku” a vosku a vosk se neoddělil. Neoddělil se ani po opětovném přehřátí na víc než 85. Nezbývá než hmotu vyhodit. Možná by se to mohlo dát “přebrat” včelám. To ale nic neřeší, včely by uložily sice med bez melecitozy, ale pořád je to problematická medovice, na které vč nemusí zdárně přezimovat.

----------------------

Opakovaně jsem tu a i jinde napsal, že včelařím proto, že je u včel pořád něco nového a nikdy se nic úplně přesně neopakuje. Ovšem právě to u mě dosáhlo opačného efektu, jsem těžce zklamaný, unavený a už se mi chce jen rezignovat. Stačilo!

Tom50
Tom50 01.08.2024, 22:34:45 xxx.xxx.139.241

Moc to zjevně nechápete. Tak znovu.

Oddělky nebo obecně nová včelstva podněcujeme od začátku července, od konce snůšky z lip. Lípa je prostě ukazatelem tam, kde se nepěstuje slunečnice. Lípou pak sezona končí. U kmenového vč se vezme poslední med a nejlépe ten den, v praxi se to u více vč nestíhá a tak jde až druhý den velká dávka krmení. Ovšem to je jen o produkčních, neboli kmenových včelstvech. To není váš případ.

Vy jste měl podněcovat třeba už od začátku června, prostě tak, jak je potřeba. Měl jste krmit a zafixujte si, co říkám, vy i ostatní nepíšící začátečníci, tehdy, kdy bylo potřeba. Tehdy, kdy na vysokých rámcích není nejméně 8 cm od horních louček med nebo zásoby. Samosebou jsou to věnce a tak v rozích je to víc. A stejně tak na krajních rámcích je zásob víc než jen 8-10 cm pod HL. 

“Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Kdo tomu nerozumí, tak díže byla nádoba na mléko. Přesněji, na dojení a uchovávní mléka byla štoudev nebo vědro, mléko se pak zpracovávalo v jiné nádobě a to byla díže, malá díže je dížka. Úplně přesně, v dížce se zpracovávala smetana na máslo poté, co smetana prošla stloukáním v máselnici. Asi se to dá najít na internetu. Není to na nic potřeba, je ale dobré to vědět.

Přísloví má vysvětlit, že těžko chtít po nějakém hospodářském zvířeti užitek, když ho krmím bičem. Ano, to se říkávalo o idiotských sedlácích, tak lakomých, než že by dopřáli krávě dostatek (spíš nadbytek) žrádla, tak jí třískali bičem. Kráva totiž když má hlad tak řve jako kráva a blb jí rozmlouvá řvaní (bučení) bitím. 

Včela neřve. Bohužel je zticha, chtělo by se říct. Proto chov včel je o hodně vyšší level než chov dobytka - dobytek si umí “říct” řvaním, včely smí mít jen ti chytřejší!

Krmí se denně, ob den, někdy ob dva dny, jak se chce, jak je čas a jak se ke včelám dostaneme. Nejsou v našich životech jen včely, rodina je víc!!! Prostě podněcuje se (i krmí) tak, jak je potřeba. 

Podávají se malé dávky (1-2 litry) relativně řídkého krmení 1:1, což napodobuje přírodu. Krmení hustším roztokem je nenormální, včely na to nejsou adaptované a velmi je to zatěžuje, opotřebovává.

Tady se pozastavím nad stupiditou některých lidí. Ti by cpali včelám inverty, aby jim usnadnili zpracování a přitom jim to neusnadní, ale naopak komplikují. Není náhoda, že titíž cpou včelám husté krmení 3:2 v domnění, že jim tím pomáhají s odpařováním. Je to naopak, včely k hustému krmení musí přinést z venčí vodu, naředit, zpracovat a pak zase zahustit.

V tuhle dobu, tedy kolem 1.8. musí mít vč na míře 39x30 zásob asi 8 cm, lépe 10 cm + plné rohy. A krmí se dál dokud nebudou mít asi 15 cm zásob, v rozích víc.

Nesmí být ale o moc víc - pak by byla vč ulitá. Kolem 15.9. se dělá kontrola. Kde by bylo méně zásob, dokrmí se. Takže polopatě, odd nebo nová, relativně slabá vč se velkými dávkami vůbec nekrmí.

--------------------

Romanem prezentované krmítko se mi jeví jako laciné a velmi vhodné. Mnohem lepší než balon.

Tom50
Tom50 01.08.2024, 08:41:20 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 31.07.2024, 23:05:48

Děkuju. Mě ani tak nešlo o včely ale o to, kdy a za jakých podmínek jetel meduje. Jak je zřejmé, není to pravidlo, že by medoval jen po slunečním osvitu a co jsem pozoroval byla tudíž jenom náhoda.

Tom50
Tom50 31.07.2024, 22:00:56 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 31.07.2024, 21:13:57

Mám k vám prosbu. Tady u nás jsem si všimnul, že na bílý divoký jetelíček jdou jen když na něj svítí. Nevěřil jsem vlastním očím, vloni jsem si toho všiml poprvé. Na půlce dvorka ve stínu ani včelička, na druhé půlce na slunci obaleno. Je to u vás taky tak?