Jak je už jasné, vy jste pouhý teoretik. Přizvednutí třech medníků najednou je asi možné, ve většině včelařských praxí na hraně nemožnosti. Navíc, OK, komín medníků je najednou odvčelený, kde jsou ty včely? Do chvíle, než je medníkový komín, podle vás už bez včel, rozebraný. Jak v době slídivosti rozeberete divočinu z nástavku, když má být vyložený voskovým papíem a tudíž nedrží v medníku? Vydlabete to na včelnici? Jak? A do do čeho, do kýblů s pokličkami? Nebo jak vydlabete divočinu, ztuhlou, protože než by včely postavily celý medník, trvalo by to nejméně 9 dní a za tu dobu je to ztuhlé 3x. A co po celou tu dobu ty dva medníky nad divočinou? Co s nimi?
Pozoruhodné je a nikdo ani nemuká, přitom mě tu ze stejného někteří obviňují, že medar nevyzkoušel, nikdy "cement" neviděl, ale ví bohorovně, jak by to vyřešil a tvrdí to nepokorně návodnými otázkami.
Pro mě je to celé jen jeden z mnoha nevyvratitelných argumentů, že je lepší mít prostě pouze panenské medníky. A ne jen kvůli melecitoze, která je jednou za spoustu let - já tohle za 60 let nepamatuju. Panenské medníky mají víc a důležitějších výhod a ani jedinou nevýhodu. Tedy nedají se pak do medu vytáčet zbytky zimního krmení, to pro některé nevýhoda nepochybně je.
Ale někdo, než by připustil, že nebude moci do medu vytáčet loňské zimní zásoby, sveřepě bude odmítat panenské medníky natož pak nízké v kombinaci s vysokým plodištěm - tak se už podvádět nedá nijak a patrně o to jde, podle mě především a jedině.Jiné rozumné vysvětlení nemám. Tedy pokud nechci připustit, že odmítači panenských medníků jsou duševně štíhlí. Ano, argumet stojí tak jasně, že ano a nebo PROČ ne. Ne, to raději navymýšlí stohy komplikovaných teoretických kravin aby nemuseli prostě připustit, že je NN systém, který má medníky s košilkami, převěšování a tudíž pouze vysoké medníky, systém zaostale zastaralý. OK, chytřejší to chápou, bohužel mlčí a ostatní se vzpírají a taky mlčí. Nemají pro jen vysoké medníky stejné jako plodiště žádný ROZUMNÝ argument. A kdo nemá argumenty, mlčí.
Jsem hodně sečtělý a nejen o včelách. Vyčetl jsem, jak ještě v roce 1925, když už byl 20 let známý Adamcův úl, 60 let poté, co by známý nástavkový úl, rozběrné dílo a další vymoženosti, jako v té době už 60 let známý Hruškův medomet, tak v roce 1925 stále existovala početná skupina takyvčelařů, kteří odmítali vše kromě slaměné košnice nebo klátu, obojí samosebou na divočině. Historie se opakuje. I tehdy se našli redaktoři píšící o košnicích a vychvalovali je, podobně, jako dnes Včelařství dokáže lidem podsouvat přidání prázdných truhlíků pro divočinu. Přitom jsem od dětství až nezdravě konzervativní staromilec, ale zdá se mi, že i přes tuto vrozenou vlastnost a relativně vysoký věk - na včelaře určitě, mám patrně z této komunity nejmodernější včelařské myšlení. To jsou paradoxy!!!
Jak píšu výš, přečetl jsem stohy odborných i méně odborných prací a bohužel i stohy nesmyslů. Podivuhodné je, že si drtivě drtivou většinu pamatuju. Prostě mě baví chov včel a tak si pamatuju. Nikdy mě nebavily včelí nemoci a třeba ani anatomie včely a o tom nevím nic. A protože si pamatuju většinu toho, co bylo napsáno česky za posledních asi 120 let a dostalo se mi do rukou, můžu říct, že si na nic o lisování medu nevzpomínám a o lisování melecitozy tuplem ne.
Dokonale mě udivuje sveřepé ptaní na lisování medu a řečnicky se ptám, proboha proč v době medometů u medů tekutých a u medů tuhých se tazatel ani nenamáhá odpovědět. Nejde to, předpokládám, že kdyby to šlo, už bychom to věděli.
Žasnu, kde se bere v tak velké skupině lidí, hlavně mladých, obdiv k nejhoršímu primitivizmu a napodobování primitivních divochů v podobě medné krávy, nástavků jen s loučkami - trámky, japonského úlu a adorace divoké stavby. Proboha co je na ubohém primtivizmu tak úžasného? Primitivové se cpou sem, kdyby bylo to, v čem žijí, tak úžasné, nechtěli by sem a radostně by setrvávali tam, odkud se snaží prchat.
Do stejné kategorie já řadím vymýšlení lisování medu místo toho, zkoušet domyslet odebírání plných, i nezavíčkovaných rámků každé 2-3 dny, což je vyzkoušené a funguje. Je mi divné, že se nikdo nezeptá a já tudíž nemůžu vysvětlit, jak to, že se nezavíčkovaný melecitozní med nekazí, když se vytáčí nezavíčkovaný a horem dolem se jinde tvrdí, že se nesmí vytáčet dokud není úpolně zavíčkováno. Na toto se ptejte a o tomto laborujte, divte se a žasněte!!!!!
Tohle nenapadne nikoho!!!!! Přesto odpovím. Ano, medovice se nekazí ani když má 18,5 a dokoce 19% vlhkosti. Velmi často mívá nezavíčkovaná medovice pod 16%. A proto stačí vybírat každé 2-3 dny několik zaplněných rámků uprostřed medníku a není nejmenší problém. Melecitoza 3 dny po uložení do buněk začne tuhnout a za další 2 dny je nevytočitelná.
Že by při jídle melecitozního medu skřípal v zubech “písek”? No ano, je to tam poznat. Ale při jídle to nijak nevadí, většině lidí ne.
Nechce se mi hledat, najděte si každý sám - už jsem to tu letos psal a citoval, že melecitozní med je nesmírně zdravý a dokonce se z něj získávaly jinak nenahraditelné léky na srdeční nemoci. Píše se to v Překladech, nějaká vědkyně někdy mezi lety 1958-1968. Melecitoza je ve vodě nerozpoustná, v žaludečních šťávách asi rozpoustná je a nebo je vstřebatelná někde dál v zažívacím traktu. Konkrétně o tomto by informace velice zajímaly i mě. Protože kdyby byla melecitoza pro člověka nestravitelná, stěží by Rakouská vědkyně psala o její léčivosti. Možná ale nestravitelná je a léčivá látka se dá vyzískat jen ve spěšl fabrice jako komponent nějakého léku nebo skupiny léků. Tohle by byly relevantní otázky.
Od Včelařství bych očekával, že lidi, palcení za rešerše ve světové odborné literatuře a za odborný obsah kdysi odborného periodika vyhledají v celé světové NYNĚJŠÍ literatuře vše o melecitoze ve smyslu jejího významu pro lidské zdraví, ale i jejího získávání a nebo boje s ní. Na základě toho by pak měla následovat série článků o tom, jak sice je cement nepříjemný pro včelaře, ale jak jeho unikátní vlastnosti vyvažují nevýhody.
Nic. Jediné na co se zmůžou je navádění k primtivnímu pravěku = divočině (a hned na to to chce někdo místo vyváření lisovat). OK, Svaz je v úpadku a časopis také. Podivuhodné ale je, že se té kra.iny někdo chytí a laboruje o tom. A jsem opět u toho, co tvrdím (a Goro nečte), že lidi ztratili schopnost rozpoznávat dobré od špatného, chytré od blbého, předpotopní od moderního, a tak dále. Ono to je těžké a tak je nutné nenechat si indoktrinovat mozek. Proto jsem už před lety definitvně ze svého života odstranil televizi a zásadně nečtu nic od jakýchkoli progresivců.
A když si někdy nevím rady, stačí mi podívat se co o věci soudí Fendrych, Mitrofanov, Hvížďala, Pehe a podobní dárečkové a vím, že pravda je přesný opak toho, co tahle banda tvrdí a adoruje. Ano, tak snadné to je. Stejně to mám s lidovci, ODS, TOP, Stan a o pirátech nemluvě. Co tihle pochválí, slušné a dobré je vždy to, co je naopak.