Příspěvky uživatele

Včera před polednem 22 stupňů a na o den dřív obsypané křídlatce ani včela a ani jiný hmyzáček.

Neumím ten úl pochválit. Má dané mezery, je to vidět u vyprázdněného úlu v jeho přední stěně. Jenže dobrý listovák musí mít vzadu možnost rozvolnit rámky o tloušku jednoho rámku aby se nemudlaly - nerolovaly včely. Tady to nic takového nemá, neumožňuje. Veškerá práce by v tom byla jako kdybychom my měli hřebeny a nemohli tudíž rámky rozvolnit. Mimochodem, o hřebenech jsem se nezmínil zatím nikdy a každého před tím nesmyslem varuji.

Zmínka o Lagstrothových rámcích je taky prapodivná, rámky nejsou pleckaté a nemají ouška a tudíž nejsou zaměnitelné s Langem, nejde tedy například do tohoto úlu přeložit včelstvo na Langstrothových rámcích, třeba koupený oddělek. Plecka by v listováku vůbec nemohla být kvůli hrnutí a rolování včel, každé vytažení rámku by byl masakr!

AZ úl má stejné rámky v mednících jako v plodišti a tudíž se patrně nevyužívá pouze panenské dílo v mednících. Pak, když nejsou rámky v medníku výrazně nižší než v plodišti, musí být použita mřížka. Jak je někde v úle mřížka, znamená to pro včelstvo těžký stres a ve většině lokalit ztrátru i poloviny medu a rozhodně častější rojení.

Úl má česno uprostřed, další velká a já tvrdím, že rozhodující vada. 

Očka jsou trvale zavřená - ejhle jak na to už i ve Slovinsku přišli, autor jasně říká, že má úl očka jen kvůli jiným než standardním využitím.

Zadní krmítko s jakousi hadicí, kterou krkolomně přicházejí včely pod sklenice, hm, jak to nazvat eufemisticky? Když kopyto, na kterém sklenice stojí, těsně sousedí s okýnky a dotýká se okýnkové stěny, proč proboha není v rámu pod sklem navrtaný otvor, kterým by včely mohly pod sklenice rovnou? Taky sklenice jsou podivné, vysoké a úzké a u nás se neseženou. Aby tam vlezl okurkáč by musel být zadek úlu zbytečně široký. Ano, dalo by se tam vymyslet lepší krmítko, plechovou okýnkovou kapsou býval vybavený každý Budečák, je to vymyšlené, stačí jen oprášit starý a dnes už zapomenutý systém.

-----------------------------

Ale tady se konkrétně u vás Tome zastavím. Jistěže bychom se o následujícím mohli pobavit osobně nebo telefonem. Ale chci aby tohle věděli i ostatní.

Je vymyšlený systém vysouvacího zadováku, dokonale to funguje a vy ty úly máte 4 po mě. Mají ale blbou míru 37x30 a proto jsem je opustil, myslím, že je máte dodneška jako skříňky na nějaké drobnosti tak, jako jsme je používal já. Byly velmi zachovalé a bylo mi je líto vyhodit. Možná jsem vám nevysvětlil jak fungují. I bednu, která je nutná, kam se vysune celé patro, jste tam měl.

Vysouvací úly mají velkou tradici ve Švýcarsku i jinde. Nejsou moc oblíbené proto, že každý vysouvací systém - kolejky, včely zatmelují a po zimě se nedal úl vysunout. Ovšem Češi to vymysleli, unikátní kolejky, které včely nezalepují a nebo nepatrně, umožňují vysouvací systém využívat roky a s možností průběžného čisštění, spočívajícího v letmém oškrábnutí kolejek jednou za rok. Prostě tohoto není potřeba se bát, stačí jen do detailu okopírovat co máte na včelnici, jen ovšem pro naší míru 39.

Jak vysouvák funguje:

Vypadá jako klasický nevysouvací zadovák, kde se vyndavají jednotlivé rámky kleštěmi a odkládají do kozlíku či dvou rojáků. U nás byl tento úl vlastně jen jeden a nazýval se Budečák a je snad navždy v propadlišti dějin. Jiné je to ale s vysouvacím zadovákem. Ten vytlačila především nekritická adorace amerického úlu a nástavkových úlů jako všespásná doktrina. I já tomu bludu podlehl a neuvědomil si, že i já zestárnu a nebudu moci těžké bedny přehazovat. Mám tři možnosti. Zvedací zařízení se všemi nevýhodami, ty popíšu jinde. Nějaký typ ležanu, o kterém vím jistě, že mi tady nemůže fungovat, což jsem si vyzkoušel. Pak můžu přestat včelařit až neunesu ani relativně mnohem lehčí medník ve formě NN. A protože se nechci vzdát včelaření a za žádnou cenu se nevzdám TLumiče a tudíž už nemůžu zvedat VN, tak musím mít TLumič horní u normální koncepce úlu, jako ho zná každý a nebo musí být TLumič na každém vysokém rámku dole. Tím by odpadla nutnost zvedat někdy vysoké plodiště a úl by mohl mít klidně pevné dno.

Ale když jsem vysvětlil motivy, konečně jak funguje vysouvací zadovák.

Že je práce u včel na studenou stavbu pro tělo včelaře na vždy nezdravá a u někoho v jistém věku doslova devastující a může vést k nevratným poškozením páteře (u mě se to stalo), je proto vždy lepší práce jako při stavbě teplé. Nebo se musí úl na SS obsluhovat z boku. To ale z prostorových důvodů nejde vždycky a všude.

Na vysouvací zadovák se zavěšuje pevná, ale lehká bedna. Kolejky vysouvacího zařízení sedí ve drážkách úlu tak, že ouška rámků sedí stejně jako v úle, jenže v kolejkách. Kolejničky se pohybují po oplechovaných širších drážkách v dřevěné stěně úlu. Oplechování ale není nutné, u bedny vyplechování drážek není a když je horní rám bedny dobře udělaný, kolejky po něm jedou stejně jako kov na kov. Oplechoivat by se ale drážky bedny samosebou daly. Bedna se zavěsí na milimetr přesně, že drážky pro kolejky pokračují v horním okraji pracovní bedny. Bedna má zadek, boky a dno a vše je z lehoučké překližky 5 mm v rámech aby byla bedna lehká a přitom dostatečně pevná a tuhá. Rámky visí na kolejkách včetně zadního okýnka, i medníky mají posuvné okýnko. Okýnko, jak vyplyne dále, nahrazuje přepážku. Posunováním okýnka se tedy dá snadno omezovat počet rámků a tak vytvořený odd na 4 rámcích má místo pátého okýnko. A nebo libovolný počet.

Práce začíná tím, že se úplně vysadí zadní dveře, které jsou v jednom kuse pro všechny tři etáže. Tam, kde chceme pracovat se zavěsí výš zmíněná bedna. Do té se vysune celé plodiště (nebo medník, podle toho, kde pracujeme). Celé plodiště sedí v pracovní bedně a pracuje se jako u horem přístupného úlu na TS, tedy nejpohodlněji a nejergonomičtěji ze všech úlových systémů. Po uspořádání plodiště jak včelař potřebuje zase jedním opatrným pohybvem zasune celé přestavěné nebo jen zkontrolované plodiště zpátky. Včely z bedny nemají kam utéct a která by spadla, dopadne na dno a včely pudově ihned pochopí, třeba při ometání medníku, že mají napochodovat do úlu. Vyprázdněná bedna se opastrně vymete a opozdilé včely se usměrní kam patří. Lze pracovat tak, že se nazmačkne žádná včela. Mezi BL rámků je samosebou stejná Včelí Mezera jako v každém jiném civilizovaném úle. Rámky jsou stejné jako v jakémkoli civilizovaném úle, mezerníkové, ale bezproblému by se daly použít i pleckáče.

---------------------

Jak se v tom pracovalo:

Vč hypoteticky vyzimovalo tak, že se okýnkem zúžilo na obsednuté rámky, komora se nepoužívala. Používat by se ale komorování dalo, ale nechci to tím komplikovat, i když to komplikace vlastně není, jen by se za poslední rámek zúženého plodiště dala blinovka, rámek či dva do komory a vše uzavřelo okýnkem.

Za okýnkem je vidět co se na posedním rámku děje, v případě komory zda zásoby vybírají. Když je třeba rozšiřovat, předtím už musí být SR a včelstvo už musí stavět trubčinu. Jakmile má v divočině první trubčí plod, přidává se mezi SR a poslední plodový M, vše stejně jako u Blaníku a jeho provozní metody. Takto se postupně naplní celý prostor plodiště. Včelař neustále vidí za okýnkem v půl minutě, co u nástavkáče může vidět až po rozebrání úlu! Tudíž poněkud zdlouhavější práce ve vysouváku je vyvážena tímto pohodlím, třeba se ví jistě, které vč se chce rojit a rozebere se jen to. U nástavkáčů se musí rozebrat všechna včelstva. Atd.

Pouštění do medníku:

Víme, že se nesmí vč přidat naráz víc jak 50% toho prostoru, který mělo k dispozici. To se u Blaníku řeší (i kdyby neměl DTL) přidáním celého NN. Pak je to rozšíření o 50% a to bezpečně lze. U zadováku se stejnými medníky se postupuje jinak. Spodek má 12 rámků když je plný. Může se pez podtržení vč přidat jen 6 celorámků aby byla dodržena hranice rozšíření o max 50%. Tehdy se už převěsí plod, pracuje se s mřížkou a steným medníkem jako je plodiště a tudíž se používají zakladené rámky s košilkami. (a zbytky zimních zásob, vše kontaminované léčením)

Do rojáku se přendadjí 4 rámky s plodem bez matky z 12, které byly v plodišti. Tudíž dole zůstane 8 rámků včetně SR, před který se ale přidá M a tak je dole 9 rámků. Medník se čtyřmi plodovými rámky sezdola se doplní o souše na také 9 rámků a ty jsou přesně nad spodkem, obojí se zmenší posuvným okénkem, plod v medníku nesmí být u stěny, ale naprostředku (to snad dá rozum). Najednou je dole i nahoře po 9 rámcích a tudíž celkem 18 a tak se původních 12 zvětšilo na maximálně možných 18 rámků. Oba prostory se pak zvětšovaly vždy po jenom - dole M a nahoru souši, tu ale doprostředka až na počet 12 + 12.

Nad medníkem byl ještě jeden medník pro silná vč a popravdě, nikdy nezůstal nevyužitý. Maximáoně pojal 36 rámků míry 37x30, což by plochou odpovídalo 33 rámkům (asi tak) míry 39x30 a nebo Blaníku 39x30x11 + celkem 4 NN. To je v našich podmínkách dostatečně veliký úl, kterému vč by to pořád bylo málo, pustí se mu žilou oddělkem.

-----------------

Kdo dokáže z popisu pochopit, tedy si představit ten systém, dojde mu, že je možné s tím pracovat bez dřiny. Jenže zdlouhavěji. To by ale v případě zdr handikapu nevadilo zase až tak moc. Já to opustil protože jsem ještě tělesný problém neměl a hlavně se kolejky musí vyrobit přesně v profesionální dílně a ne nějak na koleni a sám. Jsou z jedničky plechu a to nejde naohýbat na každé hrachovině a i na pořádné ohýbačce to svede jen starý machr (neznám už žádného).  Tedy vysouvací mechanizmus funguje dokonale jen tehdy, když je vyrobený dobře. Ale není to nijak nemožné, možná by to Tom mohl nafotit a vložit sem fotky.

Ze dřeva to udělat sice jde - zmínka výš - ale to kvůli věčnému tmelení přestane po roce fungovat.

Moje úly byly (jsou, Tom4 je asi ještě nevyhodil) dvojáky. To je další nevýhoda, jak vyndat z úlu včelstvo? Jak vyndat obě? A nevýhod to má víc a patrně proto to tak snadno vytlačily nástavkáče. Ale myslím, že nepadlo ještě poslední slovo. Příklad je třeba v tom, že svět opustil elektronky a nahradil je tranzistory a posléze ještě vyšším levlem techniky. Ovšem nejdražší kapely světa si opět pořizují elektronkové zesilovače a ostatní techniku prostě proto, že na moderních věcech nelze produkovat nejlepší muziku. To samé je s vinilovými deskami, na jiném nosiči není záznam tak kvalitní a tak hlavně Západ zažívá právě velký návrat vinilu. A tak dále.

-------------------

Dokážu si představit stejný systém vysouváku pro metodu Blaník. Jen by se nepřevěšoval plod a medníky by byly nízké a pod vysokým plodištěm by se dal udělat prostor pro TL. Jen by to bylo o víc kolejových drah dražší. Ale vzhledem k jejich nekonečné životnosti - ve smyslu, že jsou životnější než zbytek úlu, by to nebyla investice špatná či zbytečná. Jenže. Protože podsouváme nové medníky pod medníky, které na úle už jsou, muselo by se vyřešit jak celý vysunutý těžký medník dát asi i s bednou o patro výš a pod něj umístit soupravu prázdných rámků. Najednou to je už zase zvedání celého medníku a tím se vytratí ten hlavní důvod mít komplikovaný a drahý vysouvák…

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Celým tímto, a protože tu úl AZ už nedávno zmínil Javali, se snažím sdělit, že se tím já zabývat nehodlám. Nač Slovinskou nešikovnost když vím o stokrát lepším Českém systému a stejně se mi jeví jako nevýhodný. Jakýkoliv systém, kde by docházelo k hrnutí a drcení včel je pro mě špatný a dle mého světonázoru a mého pojetí morálky naprosto nepřijatelný. Kor když AZ má naprosto unikátní nekompatibilní rámky. Ovšem to je na zvážení každého, zda včelařit drastickým způsobem s hubou plnou lásky ke včelám a k přírodě obecně. Přibývá těch, kterým to nevadí a někdo takové dokonce obdivuje. Co k tomu dodat?

Nechci zakládat další vlákno a tak dám sem svojí DOMNĚNKU.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec

Nevěřím na alarmistické kecy ekoteroristů o invazivnosti žádných rostlin. Mám vlastní zkušenost například s netvařcem a netýkavkou žláznatou. Netýkavka některé roky vypadá, že vytlačí všechno, další rok je vzácná a nebo po několika letech. Shodli jsme se na tom s Tom4. Ten už svoje pokusy s netvařcem vzdal, já ještě ne, byl jsem nepatrně úspěšný, ale rostliny se tři roky nijak nezvětšují a nerozrůstají kořeny a nevysemeňují. Myslím, že má příroda sama i bez lidí mechanizmy obrany. Někde se prostě některému druhu nedaří. Nevěřím, že by třeba obří bolševník, zavlečený na Karlovarsko darem knížete Metternicha před více než 150 lety, dodneška už nazaplavil celé Česko a půl Evropy. Ani akát se zjevně nešíří nijak agresivně, v Evropě je několik set let. Někde, třeba skály nad Sázavou (znám dobře střední tok), tedy někde je to jediná rostlina, která na některých místech umí žít. Ale třeba v místě, kde nyní žiju a včelařím, je akát nesmírně vzácný a vlastně tu neexistuje. To ale ze včelařského hlediska nevadí, tady akát stejně nemeduje nikdy kvůli velké nadmořské výšce. Jenže on nemeduje ani v každé nížině, patrně mu něco chybí v půdě a nebo vadí “průvan” nebo prostě mikroklima nutné, aby medoval.

Podobné je to s netýkavkou žláznatou. Někdy se sama někde tak rozšíří, že vypadá, že zničí všechno a hned další rok je na stejném místě vzácná a nebo zmizí úplně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Net%C3%BDkavka_%C5%BEl%C3%A1znat%C3%A1

Kolem Soběslavi se na mokrých loukách vyskytuje masově rozrazil klasnatý ve své obyčejné nevyšlechtěné formě. Je nesmírně a traktivní pro včely a to i za největších poledních hiců. Moje pokusy přenést ho na Podblanicko selhaly úplně (asi proto, že jsem přenesené “drny” dal do močálu k řece). Myslím, že kde jsou pro kterou rostlinu vhodné podmínky, uchytí se sama. Když se jinam dá úmyslně, patrně pod sebou vyčerpá živiny a vytratí se a nebo její semena nevyklíčí asi pro nevhodné podmínky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozrazil_klasnat%C3%BD

K netvařci ještě toto. V místě, kde jsme ho s Tom4 získali - zpevnění náspu dálnice v jedné lokalitě, doslova drnčí včelami celý den. Tady u mě si ho včely nevšímají, nanejvýš sem tam nějaký čmelák. Asi tu nemeduje. A nebo je tu v době jeho kvetení něco mnohem atraktivnějšího. Mimochodem, to samé je s netýkavkou žláznatou. Když se začala masově objevovat, byla pro včely atraktivní. Už několik let na ní včely nevidím. A mám jí na zahrádce (měl jsem) a tudíž na očích ráno, v poledne i večer a nulový zájem od včel. Zajímá ale čmeláky a tím je i pro mě zajímavá.

Dnes se vyčasilo až na podmračených 22 a včely obíraly ořechokřídlec a taky křídlatku. Nevím kterou, tahle se mi zdála s květy do žluta, jiné mají květy bělejší. Nebo je to stářím květů?

To není zdaleka tak snadné a pro začátečníka a i mírně pokročilého to může být obtížné. Nabídnu poněkud jinačí pohled na tento problém.

Všude se píše, že agresivita, rozbíhavost. Ovšem obojí může hlupák vidět i u skvělých včel, když se nechová dost tiše, klidně, tříská s víkem a dělá prudké pohyby a podobně. A taky když vědomně mačká včely po desítkách a stovkách - rozmačkaná včelí těla vydávají pach a varují ostatní, že se děje nějaká katastrofa a v katastrofě se žádný normální tvor nechová flegnaticky a klidně. Jak se u včel chovat člověk nemá ukazuje na přečetných videích exot, co včelaří nahý.

Ovšem představme si pokročilého včelaře, který snímá víko opatrně a bezhlučně, opatrně a pomalu odtrhne stropní folii (lepší je igelit), pokouří kuřákem ne do úlu, ale jakoby nad úlem, aby proud kouře šel jakoby souběžně s horními loučkami rámků. Včely reagují na světlo, je nutné mít neustále na paměti, že v úle je trvalá tma a vše se tam řídí chemicky, tedy pomocí pachů, vibrací a podobně.

Kvalitní včelstvo, když se otevře úl - mám nyní na mysli úl zjara, než má medníky - zareaguje tak, že včely jakoby ztuhnou v uličkách, ze kterých povystrčí hlavy jako by se dívaly kdo tam přichází. Zamysleme se na co jsou včely adaptované mnoho milonů let trvajícím vývojem. Jediné zvíře, které jim může rozbourat obydlí, je medvěd. Tmavý páchnoucí obr, často stojící na dvou nochách. Rve poloshnilý kmen stromu aby se dostal k plástům. Dělá při tom kravál, bouchá, ničí, demoluje. Včely "vědí", že je zranitelný jen v hubě, čumáku, očích, uších a proto útočí hlavně na hlavu. No a co dělá medvěd aby se zbavil bodajícího z hmnyzu? Mává zuřivě pazourama kolem hlavy. Jak tohle udělá člověk a má ještě k tomu tmavé oblečení, včely mají jasno a začnou útočit o to intenzivněji. (nedej Bože aby ze včelařova dechu táhla kořalka nebo pár piv!)

Vraťme se ale k opatrně a co možná nejtišeji otevřenému úlu. Včely ze všeho výše vyjmenovaného zaregistrují jen světlo. Ale nepřichází třískání, rozbíjení úlu, rvaní plástů a ani funění smrdutého dechu do úlu. Včely jsou totálně zmatené, nevědí co se děje a tak čekají a nám lidem se zdá, že koukají seřazené jedna vedle druhé v uličkách. Moc toho nevidí, jejich složené pči jsou v tuhle chvíli k ničemu a vidí jen třemi nepohyblivými očky uprostřed čela a asi ještě pořád nevíme jistě, co a jak vlastně vidí. Rozhodně včelaře nepoznávají, ale protože se nekoná demolice příbytku, zůstávají sice ve střehu, ale zatím klidné.

U mě je první známka kvality vč třeba to, že po pár vteřinách, třeba 20-30 sec se včely “dívají” a až to na mě někdy dělá dojem jako by si řekly: “aha, to seš jenom ty” a odejdou - samosebou to jen tak vypadá. Každý si tohle vyzkoušejte, nejlepší včelstva se v této chvíli chovají jak popisuji. Pokud pořád nezačnu dělat hovadiny, včelstvo zůstane klidné.

U stropováku (všechny nástavkové úly jsou stropováky - viz nastudování co je který typ úlu a jak funguje), který má nafest vnitřek, konkrétně u míry 39 je to vždy 405x405 mm, je docela provlém vyndat první rámek bez muchlování a ničení včel. Je dobré, když je vnitřek úlu větší (Blaník), u stěny je “zaparkovaná” blinovka a po jejím vyndání se mohou rozvolnit rámky (je kam je rozvolnit). U “správného” úlu se musí první rámek vyndat mimo úl aby se vůbec dalo pracovat bez ničení včel. Třeba i jen mezerníky na horní a dolní loučce znamenají drcení a rolování včel.

Každé včelstvo po otevření úlu voní. Ale když se podíváme do úlu a když vidíme na dno (nesmí to být síto), vidíme jasně, jak které vč uklízí vnitřek úlu. Z toho se dá celkem jednoznačně rozpoznat úroveň čisticího pudu. Je až šokující, jak stejné je to u včel jako u lidí. Posuďte sami podle situace, kterou jste všichni bezpočtukrát zažili u lidí.

------------------

Přijdete na návštěvu do rodiny. Všude bordel, na zem se pomalu štítíte šlápnout, neumyté nádobí, rozházené hadry po zemi a nábytku a neustlané postele, všude neskutečný bordel. V tom se rvou, řičí a div že neštípou otřískaný nábytek rozývení fakani, jak utržení ze řetězu, nepozdraví a řádění ještě znásobí a několikrát vás kopnou do holení. Uprostřed toho všeho neuspořádaného chaosu, my lidi tomu říkáme bordel, dřepí u stolu v ušmudlaná, nevlídná rapsódie s natáčkama na palici, před sebou sklenici vinného střiku a v koutku cígo. Stůl je plný neodneseného nádobí se zbytky jídel a špinavých příborů od posledních několika jídel.  Matrona vás vyzve k posazení, teda když si někde uděláte místo a na ulepný stůl si ani nelze položit předloktí. A pořád řve na své nevychované spratky, kteří si z té megery nic nedělají a pro ryk dětí a puštěnou televizi si ani nelze popovídat. Z této domácnosti se snažíte co nejrychleji vypadnout a uleví se vám, až za sebou zavřete dveře.

Pak přijdete do klidné, tiché, uspořádaně čisťounké domácnosti, kde je vše na svém místě a je na první pohled vidět, že tam nenuceně vládne řád a klid. Čisťounké, klidné dětičky vychovaně pozdraví, spořádaně odříkají básničku a někam si odejdou hrát, neruší, nelítají po bytě, s ničím netřískají, nepředvádí se. Pak vás přivítá upravená, klidná, tiše laskavá panička, nabídne vám něco dobrého a klidně čeká, s čím přicházíte. Z tohoto voňavého domova se vám ani nechce odejít.

-------------------

Já, když si u včel nevím s něčím rady, vždycky si ve stejné situaci představím lidi. Je neuvěřitelné, jak se svět lidí podobá světu včelímu. A tak, když otevřu úl a dýchne na mě klid, jakýsi těžko popsatelný pocit řádu, včely nekmitají jak blázni po plástu, ale sedí na něm jak přibité, když plást odložím do rojáku neutečou z plástu na stěnu rojáku, neútočí a je celkově příjemné v takovém včelsatvu pracovat, tak vím, že tohle je to, co chci. A klidně takovému vč odpustím třeba jen průměrný výnos. Raději dvě takováto včelstva než rekordmanky, do kterých je ale o strach jít něco dělat.

A jinde se píše o šlechtění. Ano, trubčí plást s plodem z takového vč dám jinam, kde se mi to nelíbí a jejich trubčí plod nemilosrdně z úlu odstraním a zničím. I mizerné včelstvo dochová trubčinu z kvalitního včelstva. Tohle, kromě nákupu ušlechtilého materiálu - pro cca 40-50 vč 1-2 matky ročně, je jedioné šlechtění, které dělám. Jak na úly přijdou medníky a vč přesune chov trubců do DTL, už se ani toto s trubčinou dělat nedá.

Nepochopil ,jsem, zda chcete knihu koupit a nebo se jen vzdělat a poučit sám sebe. V každé slušnější knihovně by měli mít knihy: Včelařův rok - Škrobal a kolektiv a Zákonitosti života včelstva - Brenner. Lepší je určitě kniha, co ukazuje Goro, tu ale nebude v českých poměrech snadné sehnat. Ovšem zmíněná knížka Otakara Brennera z roku 1969 dodnes může sloužit jako učebnice a každý by jí měl znát “jak když bičem mrská”. A neignorovat některá její doporučení, například o teple.

Ovšem některé věci jsou už dnes překonané a jiné budou platné do skonání světa. A jako v běžném životě je nutné se stále znovu a znovu pokoušet věci kolem sebe poznávat a rozlišovat co je důležité a nutné, co nutné není a co je dokonce velmi škodlivé. To je dáno základní inteligencí s tím nepomůže sebelepší kniha.

https://www.sci.muni.cz/ptacek/AFH-vypracovane-otazky/32ChovVcelyMedUlySoucHrdlickova.htm 

V tomto článku, dle obsahu silně zastaralém, je snůška bludů obřích rozměrů. Kdo by uměl poznat co jsou nesmysly?

Vždy nabádám ke studiu starých zdrojů. Musím se opravit, nabádám ke studiu starých, ale pouze KVALITNÍCH zdrojů. A rozpoznat co jsou bludy a co dnes použitelné informace není až tak snadné.

goro:

Tomu píšete sem ostošesť a tento môj príspevok ste nečítal, keď ste naň nereagoval..?

Nie je práve váš prípad dôkazom že matky lietajú aj ďalej ako 1-2 km, či trúdy 150 m? 

Je to poněkud jinak než jak myslíte s mojí neodpovědí. Pokusím se to vysvětlit.

Teď jsem si změřil vzdálenost mezi mojí a jeho včelnicí a je to skutečně 7,5 km (obdivuji vaši paměť) a já na to dokonale zapomněl. V SZ vám vysvětluji, že s tím člověkem nejsem dávno v žádném spojení. Už nemám ani to stanoviště, o kterém je řeč, teď ho má Tom4 a Kavka svoje stanoviště opustil úplně před asi pěti lety a tak jsem to všechno asi nějak vytěsnil z paměti. Omlouvám se.

A těch 7,5 km je jistě reálných, pokud byl on jediný kdo tady první BF (tady myslím bývalá stanoviště) měl. Tvrdí se, že jsou trubci BF statnější a agresivnější a proto častěji vítězí v soubojích o matku a je tudíž víc než pravděpodobné, že také létají na větší vzdálenosti. Jsou prostě silnější po všech stránkách. Mimochodem, zdá se, že je to pravda, zrzavých včel přibývá.

Ano, měl jsem vlastně podivně zrzavé včely hned jak jsem na to místo přišel, matky tam oplozené byly z třetiny zrzavé (jejich potomstvo), třetina měla různé včely v jednom vč a jen asi třetina byly šedé Kraňky. Tehdy ode mě koupil 20 nejlepších vč známý včelař z Benátek, kterého tu nebudu jmenovat a jak to s nimi dopadlo nevím. (vím, neslavně)

Dokonale jsem na toto zapomněl. Ale. Nemůžu nic tvrdit, znal jsem včelaře Vlašimské MO a ani ne všechny a tak třeba měl BF i někdo jiný. Ale zmíněné stanoviště bylo na území MO Divišov, kde jsem neznal nikoho a tak nemůžu říct jistě, zda někdo neměl BF blíž ještě před tím, než Kavka dodal matky do Chochola.

Nejste pro mě tak významný, že bych kvůli vám ztrácel nervy.

Diskuze je pokus přesvědčit druhou stranu o reálnosti proklamovaných tezí a postupů. Pokud se nesnažíte mě ani ostatní PŘESVĚDČIVÝMI argumenty ujistit o tom, že je vaše pojetí OP lepší, pak mi uniká smysl debaty. Pak by to bylo měření pindíka a nebo jiná forma chvástavých keců. Mám za to, že psát pouze z touhy o poplácání po zádech je infantilně pošetilé a jen ukrádá dospělým čas.

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=diskuse&typ_hledani=prefix#google_vignette

Na druhou stranu dokud tu nebude stanovena nějaká medohodina, nebo cukrokoruna nebo jiné konstatní měřítko, budeme se vzájemně přesvědčovat o bezpracnosti své mnetodiky donekoečna. Protože tušíte, že děláte mnoho pracných, nesmyslných a hlavně škodlivých úkonů, tak jedině proto jste se rozhodl Blaník vyzkoušet. Ovšem s úlem úplně jiným, jaký já znám jen z obrázků a chytrých keců v angažované literatuře. Pak se opět bude špatně poměřovat cokoli, kor, když je u vás o 350 níž a o měsíc delší sezona a hlavně se pěstují jiné plodiny a i les je tam jiný. Přes to přese všechno jsem skálopevně přesvědčený, že Blaník jak systém a i úl budou fungovat vždy všude. Tedy za podmínek, že se metoda dodrží do nejmenšího detailu.

Tak předně, někde výš jste užil slovo zalétávání a to má ve včelařské odborné terminologii úplně jiný význam než vyplývá z kontextu vašeho sdělení. To zaprvé.

Druhak jste neuvěřitelný. Tvrdíte jaký jste velkovčelař a naznačujete velké desítky a spíš stovky chovaných včelstev na mnoha stanovištích. Proboha kdy to děláte? Máte speciálně vystudované zaměstnance? Protože cílený chov trubců jen ze špičkových vč, to byste pane nedělal nic jiného. Já to spíš vidím jako nějakou romatickou snivou metu, které se snažíte dosáhnout a sníte, že jí někdy dosáhnete, ale v praxi je to nemožné. Protože když byste neměl chov trubců v nejhornějším nástavku, kde byste je mohl likvidovat a dávat místo nich trubčinu špičkových vč… Prostě blábol. Vy byste kvůli tomuhle musel vždy rozebrat a zase složit úl. Jestli některá vč týráte bez trubců, stejně překurví nějakou dělničinu a trubce si vychovají a hlavně JSOU Z FAKTU ABSENCE TRUBČINY V TRVALÉM A VELMI TĚŽKÉM STRESU. 

To je jedna věc. Druhá věc kdo vám odborně a v jakém čase vyhodnocuje která vč jsou kvalitní a která ne? Včelařím 60 let a nikdy jsem se nedokázal dostat na úroveň, že bych rozebíral úly a likvidoval trubčinu včelstev, která mě nějak vadila a místo ní vkládal trubčinu ineseminek. Já bych ty hyper trubce uměl poznat jen tak, že je vezmu ze včelstva inseminky. To bych pak ale musel mít polovinu vč inseminek a nebo určitě třetinu.

Už mi chvílemi připadáte, že nás tu lakujete. Váš OP je nesmírně pracná složitost a vy se mě (nevím zda to baští ostatní), celoživotního praktika snažíte přesvědčit o nepředstavitelně pracné metodice. A přitom ze všech vašich textů je patrné, že si výsledkem nejste až tak jist.

----------------------

Když kritizuju prozradím jak totéž dělám já a mám za to, že s výsledkem když ne skvělým, tak DOSTAČUJÍCÍM.

Prostě si všímám jak se které vč chová a hlavně jak má uklizeno na dně. Taky zda je rozbíhavé, agresivní vč jsem neměl roky, myslím tak naposledy v osmdesátkách.

Z těchto vč s blbými vlastnostmi nedělám ani oddělky z možná hloupé představy, že se ušlechtilá matka může přednostně pářit s trubci ze svého plemenáče. Jak už jsem naznačil výš, dokud je ve vč vysoký SR a nemá medníky, ne, že bych kvůli tomu včelstva rozebíral, ale při běžné práci špatným beru celý trubčák a nahradím ho trubčákem například inseminky a nebo dobrého vč. I se včelami viz chlebový kvásek, tedy s kojičkami předávající záhadnou substanci. Jakmile z úlů vyndám vysoké trubčáky, už nemám sílu a ani povahu vyrábět si vystresované podtržené včely, náchylné podlehnout virům věčným rušením a hrabáním plodišť.

Pro mě je tato debata nezajímavá, nerozumím tomu a hlavně, selský rozum mi říká, že je to nějak na.ovno.

Připomenu citát: “Pokud měl soused k obědu celé kuře a jí nic, statisticky jsme měli oba půlku kuřete, což pro nasyscení obou bohatě stačí.”

Prostě co je platné, když VĚTŠINA trubců létá jen okolo komínu, když si některý prevít postaví palici a zaletí mnohem dál. A pak je celá statistika na dvě věci.

Nedohadujme se tu o nesmyslech, které my nemůžeme ovlivnit, nikdy a nijak. Jestli jednotivec, myslím tím MS, dělá se svými vč psí kusy a týrá včely a nedovolí jim mít trubce a tím, i když sám nemá úhyny, šíří viry do okolí ze včelstev v nepohodě, přispívá k celkové STATISTICKY PRŮMĚRNÉ neduživosti vč, která pak v rukách méně zkušených hynou, je to to, oč je dobré usilovat? Jasně, moc dlouhá a složitá věta, kdo jí nepochopil přihlaste se.

Nesuplujme vpráci výzkumných pracovišť, nikdo nás za to neplatí a nic nám to nepřinese. Neohromujme ostatní svými znalostmi pojmů, které drtivé většině, i mě, nic neříkají a i kdyby říkaly, pro praxi to nemá žádný význam. Bavme se o tom, jak nemít úhyny a mít při minimu práce maximum užitku. V důsledku faktického užitku i maximum abstraktní radosti z nádherného koníčka. Co vy na to kolegové?

Konkrétně pro vás MS.

Včelaříte a včelaříte v míře větší než je “normální” hobby = asi 10 vč. Tudíž je to už víc práce než zábava. A došlo vám, že je možná něco na mých tvrzeních, že by se stejného a nejspíš mnohem většího efektu dalo dosahovat za cenu méně práce. Pak jste to celé, podle mě, začal chápat. Já se rozhodně nesnažím vyšlechtit psa, který by byl odolný proti blechám. Mě stačí, aby byl MŮJ pes dobrý hlídač, který hlídá i malinko zablešený a případně mu pomohl se blech zbavovat. Starám se jen o to, aby ho blechy nezačaly týrat tak moc, že by přestal hlídat a nakonec nedej Boře zdechnul. Nemám prostě ambice měnit svět, na to jsem už fakt starý a pošetilosti přenechám mladým pitomoučkým jankům.

Než jsem sesmolil tento příspěvek, vložil jakýsi anonym jasně řečené to samé, co výš tvrdím já! Proto bych debatu na hypervědecké úrovni ukončil a vrátil jí k praktickým postupům. Když se tak oháníte vědou a poznatky, věřte i té vědě, co se vám nehodí do krámu. Co píšu já a nyní i anonym se zjistilo když se trávila včelstva kvůli varoáze a roztoči se stejně šířili. Tím se ukázalo se, že trávení včelstev v okruhu léčených vč nefunguje. To přimělo vědce zjistit, že trubci létají desítky kilometrů. Třeba jen nemnozí, ale létají.

Také je v tom jednoznačně dáno za pravdu mému tvrzení, že je široká výměna genů - diverzita nezbytná.

K danému jsem se vyjádřil, nic víc nemám.

Chtěl jsem udělat vlákno s maličko jiným zadáním a tak to dám sem.

Kolik normální, žádnými nesmysly o šlechtění a upevňování nějakých vlastností neomezeně potřebuje mít včelstvo trubčiny a tudíž trubců aby nebylo ve stresu?

Já vycházel z bludu s názvem LBV a tudíž, že to jsou dva vysoké rámky a aby si mohly vybrat, dával jsem do prvních DTL 6 nízkých SR aby tedy určitě neměly pocit, že mají málo trubců. Snažil jsem se (když to jde i teď, když mám) dát aspoň jeden postavený trubčák od loňska. To proto, aby to matku vylákalo dolů do DTL a vč rychleji obsadilo DTL. Trubčina musí být prostřídána s dělničinou. Nikdy nepostavily všech 6 trubčáků. Ubral jsem na 5 + 5 dělničáků - do TL dávám jen 10 rámků.

Jenže jsem měl asi 3 týdny už DTL a současně ještě vysoký SR ve VN. A tak i 5 stavebních polorámkůbylo moc, většina vč některé nepostavila a když, tak nezakladla.

Tak jsem ubral na 4.

Další rok mi došlo, že bude lepší zrušit vysoký trubčák hned, jak je plná velká bedna. Ovšem to je ještě před maximálním vzepětím včelstev a tak jsem myslel, že bude nutné dát do DTL zase 5 SR. Ukázalo se, že to není třeba a že včelstvům bohatě stačí 4 polorámky s trubčinou.

A teď se podíváme na praxi předků v univerzálu 39x30x12. Ano univerzál měl čtvercové medníky na 11 rámků, plodiště ale pobralo 12 rámků. Původně měl být dvanáctý poslední u okýnka jediný SR. Jenže, předkové chtěli častým vyřezáváním SR monitorovat rojovou náladu a pak by vč nemělo strubce. A tak dávali dozadu k okýnku SR dva. Vnitřní se nechával, nanejvýš se vyřezávala dolní třetina a na ⅔ plástu 39x30 se nechali vylíhnout trubci. Vč to nějak asi stačilo.

A tak, kolik tedy vlastně potřebuje včesltvo trubců?

Ne!

TL je to až tehdy, kdy obsahuje asi 20-25 dm2 možnosti stavět trubčinu a tyhle N rámky nesmí být u sebe a nesmí být jako krajní. Tohle ale uděláte až když přijde čas z původních KK (trvám na správné terminologii) vytvořit TL, v tomto případě DTL. Ta chvíle je každý rok jiná a je někdy po třešních a nebo i před nimi a nebo v nich. Protože je to DOLE, tak zachlazení dělplodu nehrozí a nevadí třeba o pár dní předsadit. Ony se tam stáhnou až dorostou. Toto ale platí jen u dolního tlumiče!!

Prostě nejjednodušší a nic se nezkazí je dělat DTL ve chvíli, kdy je plný VN. V ten den se zruší vysoký trubčák a nebo asi za max týden a vč má možnost chovat r trubce jen dole. U vás bych dopori učil 3 SR  = asi 21 dm2.

Tohle mi na vás není jasné a zastavím se tu. Poněkolikáté píšete u desetirámkového Langu o 7-8 vysokých plástech. To byste ale potom omezoval matky na malý počet plástů, ty by byly nuceny zakládat na rámcích víc plodu a méně medu a pylu a udělal byste ze vč podtržené vystresované ubožáky. Neměřil jsem, mám za 60 let myslím dobrý odhad a tak dávejte vy a i ostatní pozor. V systému Blaník je na 30 stejně silné vč jako na 24 a nebo je 24 max o 10% slabší, míéně početné. Ovšem 24 nemá na vysokém díle skoro žádný med a nebo vůbec žádný med. 24 má 103 dm2, třicítka 129 dm2 a vaše Superjumbo 146 a tudíž tam bude na vysokých rámcích víc medu než na Blaník 30. Jinde jsem mnohokrát vysvětloval, že meta je 150 dm2 ve VN a že proto Řeháček vymyslel blbost na 13 rámků 39x30 aby dodržel nutnou výšku max 30 cm a vzdal se tím jednou pro vždy lepší orientace rámků na TS a hlavně univerzálnosti (tu Lang stejně nemá - není čtvercový). Sedláček aby dodržel čtvercovost u míry 39 a chtěl taky 150 dm2, musel porušit svatou výčku 30 cm u vysokého rámku. Píšu to potolikáté, že je mi už trapně za všechny, co to furt nemůžou pochopit!

Polopatě:

Řeháček (Eurodadant)   39x30x13 = 152 dm2

Sedláček                              39x34,7x11 = 149 dm2

Blaník 30                              39x30x11 = 129 dm2

Adamec                                39x24x11 = 103 dm2

B nebo Optimal                42x27,5x10 = 115 dm2

originál D-B                        43,5x30x12 = 157 dm2             tato míra je také Mnogokorpusnyj

Superjumbo                       44,8x32,6x10 = 146 dm2          

--------------------------------------

V případě ponechání KK nad VN se nedává igelit před zimou, ale až při předjarním zužování. Škvíra se udělá vepředu, to znamená blíž k česnu. Pokud mají vaše úly česno uprostřed, musíte  ho udělat u strany a sice levé z pohledu za úlem a tudíž napravo při pohledu zepředu. Mezerka se vynechá na jeden rámek a tudíž necháme volnou uličku mezi rámkem a přední stěnou úlu a jednou meziplástovou uličkou. To se ale dělá až na jaře. Přesněji koncem února nebo začátkem března (Sibiř, u vás určitě ten únor). Najděte si tady vlákna kde vše podrobně vysvětluju. Nejsou to krátké texty, stačí jednou přečíst, POCHOPIT a vrýt do paměti a je navěky pokoj a už se nic dlouhého číst nemusí. Dlouhé je to proto, aby to nedávalo možnost více výkladů podle umělecké tvořivosti českého včelaře, která je bezbřehá!

To znamená. Zúží se na obsednuté rámky a komora je jedna (U Eurodadantu je česno uprostřed a komory a tedy i blinovky dvě = z každé strany jedna - nebetyčná kravina!!!!)

Při komorování se v této první fázi nepoškrábou víčka zásobáků. Jde jen o zmenšení prostoru, který si vč může vytopit a nastartuje si jarní rozvoj, ale hlavně se samo zbaví nosema apis. Samosebou se musí pohlídat aby mělo zásoby a to je u Adamce a Optimalu někdy problém. Ovšem na velké míře 39x30 to v této fázi většinou nehrozí a když, tak jen u TS. U D-B tuplem ne a tudíž u Superjumba také ne.

Celý rok je nutné staré rámky dávat dozadu a mladší a mladé kupředu. To ale neplatí s krycím rámkem, s tím se nehýbá také několik let. Nesmí být panenský nebo jen jednou zakladený, studený. Musí to být tmavěji žemlová souše, nejhezčí co v úlu je. Celoroční snaha o staré rámky v zadu jsou jediným a prazákladním požadavkem na obměnu díla. Vysoké rámky se nikdy nevytáčejí a tudíž by nikdy nebyly bez zásob a plodu a nešlo by se jich zbavit. Jenom komora je jediná šance aby v nich nebyl plod - už před zimou a krmením na zimu jsou na konci a tak v nich není poslední plod a tak na nich chumáč nezasedne a pak se dají lehko oddělit blinovkou. V komoře je později vč vyčistí a jdou na vyvaření. Kdo nehodlá zužovat neobmění vysoké dílo! Kromě jiného.

-----------------------

Takže. Vy nyní máte Superjumba 32,6 s pouze 7-8 rámky. Na nich KK 15,9 s medem a asi tedy také 7-8 rámky. Bylo by dobré prázdný prostor něčím vyplnit, není to ale nutné, já mám kupříkladu vyndané poslední vysoké rámky už od září aby bylo kam dát fumigační knot. A vč tak vyzimují. Jestli mám ale například záložní matku na 6 rámcích, nenechám volný prostor pro 5 rámků.

Teď mě napadá, možná nemáte na vysokých rámcích s plodem žádné zásoby protože OP. Pak pokus s Blaníkem odložte o rok.

Ano, přehlédl jsem ta česna, že o nich píšete a to máte správně. Jen je včas zajistěte proti hlodavcům.

Napadá mě. Já bych na vašem místě asi zvolil rozdělení na sudá lichá počítáno z pohledu ze zadu od leva do prava (nebo jak kdo chce, píšu jak počítám já). A tak bych zkusil horní a dolní KK. Za mě tvrdím, že dolní KK je vždy lepší a důvody proč přecházím na horní jsem vysvětlil - stáří a úbytek sil.

Pokud jste vy a nebo kdokoli další i přes podrobný popis (nebo právě kvůli němu) něco nepochopil, proboha nestyďte se nikdo zeptat!

MS Vy využijte potenciál SJ a faktu, že i když sice SJ porušuje magickou hranici výšky rámku 30 cm, máte šanci nevýhodu proměnit ve výhodu a současně to nepodcenit a být si vědom faktu, že je váš rámek o málo, ale vyšší než je optimum pro včelu medonosnou v Evropě a Asii od polárního kruhu po subtropy. Všude 30 cm. Já za to nemůžu, jen vám sděluju fakta.

Nikdy jsem se tímto nezabýval, nebaví, nezajímá, nejsem tak pošetilý abych si myslel, že to já se svými pár vč můžu nějak ovlivnit. Je to asi jako “poručíme větru, dešti”.

Pravda bude někde uprostřed. No a já jak slyším (čtu) vědecké studie, ihned zpozorním a začnu pochybovat. Není žádná seriozní nezávislá věda!!!! 

Ještě za komančů, kdy bolševická věda nezávislá byla, se tvrdilo, v souvislosti se šířením varroázy, že:

Trubec údajně za den může uletět i 10 km i víc. Podle pachu - vůně si vyhledá nějaké včelstvo, kde mu poskytnou servis. Pokud je říjný a nebo v předříjní kondici a tudíž příroda ví, že nese geny a stejná příroda ví, že je kvůli rozmanitosti potřeba míchat geny, zvyšuje se tak vitalita a tudíž šance na přežití. Druhý den je náš trubec schopný uletět opět 10 km. Taky proto mají oplozovačky pevná pravidla jak daleko nesmí být žádné včelstvo. A stejně je genetická čistota z oplozovaček nejistá. Snad jen izolované ostrovy desítky km od nebližší pevniny, či jiného ostrova skýtají jistotu.

To jsou fakta. S bažanty a zajíci to myslivci dělají odnepaměti, u včel je stále hodně takových, třeba MUDr. Marx, že si myslí, že se nemají míchat geny a má se to prznit pořád samo mezi sebou na jednom místě. Já jsem zastáncem stran genů co největší rozmanitosti, ale s vědomím fenoménu “chlebového kvásku”. Ten je dle mého názoru ještě důležitější než geny.

Javali, jestli máte za humny množiče Singer, tak to vás lituju.

A co dělám já a spíš jsem dělával a už nedělám? Z průměrných nebo nijak nevynikajících vč jsem vyhazoval trubčáky a dával do nich trubčáky z ušlechtilých (inseminka a podobně) a nebo prostě skvělých vč, která něčím vynikala. Ale i to mi už přijde jako pošetilé a tak to nedělám. Navíc to jde jen než jsou medníky. Hlavně ale jak stárnu a sil ubývá eliminuju vše, co se mi jeví jako neefektivní a málo potřebné.

MS:

Díky za doporučení. Přesvědčen nejsem o ničem, pouze uvádím výhody a nevýhody a Vy už se zase rozčilujete. Klídek… Třeba má Blaník více výhod než nevýhod a to už prokáže právě tento víceletý pokus, kde se bude postupovat přesně podle metodiky. Nejsem a priori zaujatý a pokud Blaník ukáže své kvality, budu rozhodně zvažovat větší uplatnění této metody ve svém provozu. Dále mě zajímá pravdivost tvrzení o < 20 roztočích na podzim, medný výnos je opravdu jen bonus… co bych s dvojnásobkem medu dělal zatím nevím, to by mě manželka asi nepochválila. Každopádně jinak než přísně vědecky a nezaujatě provedeným pokusem se pravdy nedoberu. Takže k věci prosím, Vaše domyšlenky o mně do tohoto vlákna nepatří.

To máte těžký. Nenafukujte se a zvykněte si na to, že jsem cholerik, ale ve skutečnosti se na nikho nezlobím a když, rychle mě to přejde. Myslím, že i když mě Javali nikdy neviděl, vystihl přesně jak se se mnou dá vyjít. Zkrátka že nevypěním vám neumím slíbit. Pohádejme se, poperme se v zájmu věci, ale nesnažme se jeden druhého ponížit, okřikovat, ztrapnit a znemožnit. Jste patrně mladý člověk. Naučili vás stručnosti, ale to působí na mě jako červený hadr na bejka. A pravda, jak se začnu bránit, neznám bratra. A druhá pravda, na.rat mě fakt není těžký. To jste ale už mohl pochopit sám.

---------------------------------

OK, prozraďte nám, prosím, o co vám tedy jde? Co má být cílem vašeho zkoušení?

---------------------------------

Zopakuju pro vás i ostatní, rozumím, že nikdo se nebude babrat v archivu a dohledávat. Spady 20 brouků jsou na Blaník docela velké, často najdeme 0 nebo 2-4 ks u asi 20%, přesněji, do 8-10 brouků je nejméně 70%. Nemonitorujeme, nemáme vysoké podmety a nemáme ve dnech síta. Jediné, jak sledujeme spady je po fumigaci druhý den brzy ráno. Od září mravence v úlu ani kolem úlů nevidět a já se domnívám, že včely dno úlu v noci neuklízejí. Když tedy jdu po fumigaci ráno na kontrolu, mám za to, že ani včely ani mravenci nevynesli jediného brouka. Vč je údajně při méně ne 9+ stažené v chmáči a neuklízí a ráno bývá většinou chladněji.

Taky se mi vyskytla 2-3 vč, kde bylo 50, ale i 200 a  jeden rok jedno vč možná 400 ks. Nic jsem nijak neřešil, nehlídal. Vím jistě, že udělám ještě předvánoční ránu jistoty acetonaerosol. Vychází mi to roky. Je nutné vědět, že brouky nepočítám, snad do 20-30 a pak už jen odhaduju. Lapidárně řečeno, já nechci sofistikovaně počítat brouky, já se snažím je ve vč nemít. A že to jde dokazuju já a každý kdo se o metodu Blaník pokusil.

Jo a jako autorovi mi není milé mluvit o nevýhodách Blaníku. Já o žádných nevím, ale snažím se tady s lidmi konzultovat a metodu vylepšovat. Proto třeba pan Goro dává otázku, zda vlastně máte dokonale nastudovanou metodu Blaník a když, tak kterou. Vývoj se nezastavil a já i mí kolegové se snažíme stále Blaník vylepšovat. Mám rád věci v ustavičném pohybu. Bohužel drtivá většina ostatních chce něco, nic víc nijak neřešit a dělat to třeba 50 let stejně. O tom Blaník rozhodně není.

Rozumím vám. Možná jsem přes košatost svého vyjadřování nezvyraznil, že když se stane nežádoucí ulití, že tam, kde DTL to nemusí až tak vadit aby se kvůli tomu zhroutilo včelstvo.

A mimochodem. Nikde jsem nevyčetl co by nastalo když by bylo vč ulité až ke SL. Uhyne? Nebo se zbrzdí jeho rozvoj po zimě? Nebo co se vlastně stane? Já myslím, že nic, že je to pro něj jen totální diskomfort = stres a že se MŮŽE projevit jako jiné stresy. Například nižší vitalitou a podobně.

V tom případě s Blaníkem ani nezačínejte. Tohle, co píšete je snad jen pro včelaření pro šlechtění a Blaník je ryze o včelaření pro medný efekt. Pokud chcete k chovu včel přistupovat takto, váš test nemůže dopadnout dobře. Já se nepokouším vyšlechtit varroaodolnou včelu a jak se ukázalo, vy ano. Moje chyba je, že jsem to hned nepoznal. Celá metoda Blaník vychází ze základního předpokladu naučit se se škůdcem koexistovat a nebo mu ve včelstvech nedávat šanci žít, ale rozhodně se nesnažíme měnit dědičné vlastnosti včely. Mohlo by vám být nápadné, že díky vašemu přístupu se svět nehýbá kupředu. Já se vždy na všechno dívám z jiného úhlu a zatím se mi podařilo na co jsem s touto ideou sáhnul.

Trubci jsou ve vč potřební kvůli celkové harmonii a nestresování. Pak už chápu, že máte dělničí plod plný kleštíků a tudíž musíte prát do včelstev chemii. Musíte to hlídat abyste včas zasáhnul a tudíž monitorujete a tím přímo vyrábíte brouky a pak máte co monitorovat. Blaník to má naopak, bráníme včelstvům v jejich přirozenosti jak nejméně to jde a výsledkem je, že léčíme jen málo a jen pro jistotu. 

Děsivé je na vás to, s jakou jistotou a neochvějností se o hrůzných praktikách OP vyjadřujete. Já bych chápal přístup, že za účelem upevnění nějaké vlastnosti budu NERAD dělat takové věci. Ale vy si myslíte, že je OP maximum a vrchol chovu včel a tedy jste vzal Blaník na milost, že ho vyzkoušíte. Ale z vašeho vyjádření vlastně čiší touha jen dokázat, jak je Blaník špatný, vy se nechystáte k nezaujatě nestrannému testování. Doporučil bych vám ušetřit si práci. 

Dokud neplodují, vodu nepotřebují a taky jim jí v úle kondenzuje málo.

Škvíra 6 x 350 mm je asi 210 cm2, a 18 x 100 srovnatelných 180. Podle mě je to jedno.

Ano, taky si povšimněme nesmyslně tlusté HL. Ty pleckaté rámky musí ničit při každém vytažení a vracení stovky včel. To je nejen nehumánní, ale taky idiotsky nehospodárné, odporné. Inu, určitě má pravdu Přidal, že jsme nejlepší včelaři na světě.

MS:

První otočení je podél horizontální osy (překlopení z vodorovné polohy do svislé), druhé podél vertikální (pootočení o 180 °), jinak by spodní česno zůstalo otočeno směrem k obsluze. 

Už jsem to pochopil co myslíte. To by se řešilo jinak. Všechny tyhle věci souhrnně nazývám technikáliemi a řešil bych to až posléze. Až by se ukázalo zda je správný předpoklad, že včely by stavělyo 90 pootočené M a že by to pootočení například nezbrzdilo vývoj a nebo nevedlo k nějaké jiné potíži..