Příspěvky uživatele

Ano, vím to všechno, ale pořád se píše, že včelstva padnou na “žízeň”, což já chápu jako že na nedostatek vody nutné k “ztekucení” medu s nějakým obsaherm melecitozy. Prokletí moderního včelaření = očko je považováno za tak normální věc, že žádného autora ani nenapadne zmínit, zda se vyjadřuje o úlu s očkem nebo bez. Přitom normální je pouze prostor bez dalších česen, včely se neusadí v dutině s více otvory a když, tak naprosto vyjímečně, patrně z nedostatku vhodnějších dutin. Jestli někdo tvrdí, že se vč usadilo do dutiny s více otvory, pak je ale nutné vědět, zda takový příbytek zajistil dlouhodobé přežívání včelstva. Já tvrdím, že normální je úl s pouze jedním česnem. A jak se ukázalo na “nahatých” úlech, tak česno stačí neveliké, v tom konkrétním případě pouhých 60x15 mm = 9 cm2!!!!!

Děkuju vám pane kolego Goro za nepokryté fandění. Přiznám se, že mi znovunabytá naděje vlila novou krev do žil.

Obsah melecitozy - svůj názor na pouhých pár % v jinak normálním medu musím přehodnotit. Následuje moje DOMNĚNKA. 

Petr má separaci tuháče na jiném principu než Tom4, ten má separátor přímo určený na melecitozní tuháč. Oba nedokážou med některých včelstev separovat. Vznikne kytovitá hmota směsi medu, vosku a “písku” = nerozpustné melecitozy. Ani separátor k tomu určený nedokáže hmotu oddělit od sebe. Možná se to dá rozmixovat ve vodě a zpeněžit pak medovou vodu, nerozpustná melecitoza zůstane na dně nádoby v podobě již zmíněného “písku”. Že je zpeněžitelná medová voda pouze z panenského voští a proč jsem někde tady vysvětlil včera nebo předevčírem.

Co z toho vyplývá? Další moje DOMNĚNKA.

Je známé, že ne každé vč je schopné sbírat medovici, letošek ukázal, že i včelstva na stejném stanovišti a dokonce podstavci mají jiné % obsahu tuháče v medu. Některá vč přinesla med s obrovským množstvím melecitozy, větším obsahem než včelstva jiná a právě jejich med je neoddělitelný ani k tomu účelu vyrobeným separátorem. Jinak si já neumím vysvětlit výše popsaný separátory nezpracovatelný maglajz.

Z toho mě ale napadá třetí DOMNĚNKA. Tvrdí se, že medovici tvoří tzv producenti. OK, jestli některá vč na medovici nejdou - nakonec na tom je založená Čermákova patentovaná Vigorka, jak to, že mají tuháč také? A co když je to, navzdory vědě tak - a vše by tomu nasvědčovalo, že se na tvorbě melecitozního cukru nějak podílí hltanové výměšky včel a není to tudíž dáno producenty medovice a nebo ne pouze jimi. Jinak si neumím vysvětlit, že jedno vč má tuháč separovatelný a jiný ne. Je zřejmé, že neseparovatelný “kyt” je důsledkem vyššího obsahu melecitozy v medovicovém medu některých včelstev.

Zůstane u domněnek, je nad možnosti amatéra výše zmíněné logické domněnky vědecky dokázat.

Jen dlužno doplnit ještě jednu “záhadu”. Když v normálním roce některá vč medovici nesbírají a jiná ano, (čtvrtá DOMNĚNKA), tak jak to, že mají letos tuháč úplně všechna včeltva a dokonce ve stejném množství? Myslím, že nemedovicová vč naředí medovici jiným medem, zatímco medovicová přinesou jen medovici a jinými zdroji se nezdržují. Tato “medovicová” vč pak vytvořila zmíněný kyt.

Kdyby se ukázala čtvrtá domněnka jako pravdivá, pak by z toho jednoznačně vyplývalo, že je potřeba neusilovbat pouze o včelstva, která na medovici jdou, ale tolerovat i včelstva medovici v normálním roce ignorující.

Kdo mě sleduje měl by být v obraze. 

Začal jsem s univerzály 24, ale hlavně 30. Ke třicítkám byly medníky NN 39x14,4 (časem jsem předělal na 15), patnáctku k 24 jsem zavedl já.

Ve vlákně Špehýrka vysvětluji, že se mi něco na klasickém nástavkáči, ve kterém se včelařilo zastarale, nezdálo. Mezitím - to je nutné přiznat - se tu a tam ve Včelařství objevovaly články o nepoužití mřížky a o nepřevěšování plodu. Jenže umím počítat a došlo mi, že dvě bedny 24 na sobě, pokud jsou na 11 rámků, jsou moc velké.

Zkusil jsem, zprvu nesměle, nepoužít mřížku. To byla katastrofa, matky zakladly medníky. Bludy o stlačení plodu medem se ukázaly v mých podmínkách ( a tvrdím, že v každých jiných) jako nesmysly.

Pak mi došlo, že něco nutí matky expandovat s plodem nahoru. Došlo mi, že je to plástová plocha vysokého nástavku, je i u třicítky a 11 rámcích moc malá. Tu nešlo jinak zvětšit, než směrem dolů a tak, postupně, vznikl TL v dnešní podobě. Ale cesta k němu nebyla bez slepých uliček a byla klopotná. 

Na podsazení NN pod VN přišli paralelně i jiní, vím o Ing. Řeháčkovi (Eurodadant) a Sedláčkovi s jeho POLštářem. Název vymyslel Sedláček, zkratku POL jsem zavedl já.

TL se ale od obou koncepcí liší ZÁSADNĚ tím, že je sem soustředěný chov trubců. Jak se letos v roce 2024 ukázalo, lze sem soustředit úplně veškerou trubčinu už v době květu řepky. To je posun proti mým starším pracem. Původně Blaník pracoval se 6 trubčáky míry 39x15, letos se ukázalo, že bohatě stačí 4 = ekvivalent dvou rámků míry 39x30. Toto lze brát za konstantu. Dřív jsem uváděl likvidaci vysokého trubčáku - ten je pro zdárnou metodu Blaník v časném jaru kvůli rychlé a dostatečné stavbě mezistěn zásadní - v poslední dekádě května. Lze mnohem dřív.

Zdá se (neumím vědecky dokázat), že samičky VD preferují nejchladnější část úlu = podmet. Díky tomu se drtivá většina VD zdržuje tam, kde se vylíhli a kde je jim nejlíp - pod VN s dělničím plodem. Předpoklad (domněnka) je, že je tudíž většina VD na trubcích a vč se většiny VD zbaví vyhnáním trubců. Jako teorie je to dokonalé, ale není to pravda. Dokonale funguje i horní TL. Jak to tedy vlastně funguje je předmět dalšího bádání, bohužel jen amatérského prostřednictvím hrstky nadšenců, vědcostuti pracují, jako prostitutky, až když dostanou zaplaceno. O hormím TL pojednám jinde, patrně v dalším samostaném vlákně.

----------------------------

Díky TL, kam může vč expandovat a pokud nemá v mednících možnost stavby divočiny ani jako Koruna (ano, v mednících při metodě Blaník nelze využít VS), pak nemá ŽÁDNÝ důvod plodovat v medníku. Ovšem zásadním předpokledem je ÚPLNÁ  absence očka. Následuje další dedukce podle pozorování a praxe bez vědeckého důkazu. Mám za to, že vzduch v mednících, kde není ani jediné očko, úplně neodpovídá jak složením plynů, tak vlhkostí a už vůbec teplotou, chovu zdravého plodu. Ovšem dokonale vyhovuje tvorbě a zrání medu. A protože pod VN je na trubčinu místa dost a nejblíž “čerstvému” vzduchu = nejblíž k česnu jsou pomínky pro plod (trubčí plod je pořád plod) lepší než v medníku, proto včely matku nepustí klást do medíku ani dělničinu. Prostě, matka nemá důvod - má místa dost (žádné omezování jako tvrdí OP) a nemá v medníku pro plod vhodné podmínky. Včely by jistě uměly vytvořit v medníku pro lod vhodné prostředí, ale proč by to dělaly když nemusí? Nejde o to, zda včely něco chtějí nebo nechtějí, nečekejme od nich emoce. Prostě včely dělají jenom to, co musí a co je pro ně potřeba.

Takže stačí otevřené očko, do medníku může čerstvý vzduch a pak matka může v medníku radostně klást. A naopak, stačí jednou pro vždy zrušit očka, VŽDY V KAŽDÉ FÁZI ROKU a je po starostech.

--------------------------

Takto se postupně zrodil Blaník, z větší části stylem pokus-omyl než promyšleně vědecky. Prostě včelstva se za nějakých podmínek nějak chovala a za jiných podmínek se projevovala jinak. Po 50 letech pozorování a praxe na jedné straně, ovšem spolu s nepřetržitým studiem všemožných zdrojů informací vykrystalizovala provozní metoda Blaník.

---------------------------

Má to ale velkou vadu na kráse. Sice nevím jak to, ale on funguje i horní TL. A kupodivu stejně jako nástavkový úl funguje předpotopní klasika = pevné, tedy neoddělitelné dno. O tom zase někdy příště.

Mám napsaný článek už několik let. Napíšu to tady znova, pokusím se stručněji. Měl jsem tyto úly se špehýrkami, nadělal jsem si je po roce 1985, při požáru 2007 jsem o ně přišel. 

Inspiroval mě Brenner svou útlou brožurkou Nástavkový úl. Celé je to dnes už překonaný nesmysl, jedna věc mě ale inspirovala. Brenner, aby viděl do uliček nástavků, jak a kolik uliček je obsednutých, opatřil všechny nástavky průzory velikosti 15x10 cm (úl měl míru 30x30 a byl na 8 rámků). Stěžoval si, že mu včely v těch průzorech, opatřených sklem na vnější straně nástavku, v prostoru daném tlouškou stěny staví a tudíž nemůže špehovat. On ten průzor nazval špehýrkou a držme se toho jeho pojmenování úžasné věci a taky z úcty k Brennerovi. Tedy úžasnou věc jsem z toho udělal až já.

Moje nástavky byly izolované, z vnějšu hobra a uvnitř ostění z “palubek” bez per a drážek, tedy natupo, byla kombajnová sláma, celkem byla stěna 50 mm. V rozích byly sloupky a ty držely horní a dolní rám. Vnější rohy byly z plechového úhelníku z AL 1 o rameni 40 mm.

Takto byly boční a čelní stěna, zadní stěna byla řešena jinak. Nástavky byly pouze na TS (ale šlo je používat i na SS když se mohlo k úlu z boku = výhoda čtvercového půdorysu). V zadní stěně byl zřízen stavební prostor a z venku byl krytý dvířky na spodních pantech. Díky řetízku držela dvířka po otevření vodorovně. To je velmi důležité. Bez toho by se vyřezával SR velmi obtížně, spíš by to bylo nemožné.

Špehýrku krylo samonosné sklo 3 mm, bylo tedy bez jakéhokoli rámu. Detaily vynechám, stavební prostor měl rozměr 402 x 260, nahoře v něm byla přichycena napevno běžná HL bez oušek s proužkem M. Po vyřezání divočiny ve špehýrce bylo vidět a šlo vyřezat i SR normální míry. Ano, už dávno před Linhartem jsem zjistil, že vč potřebje 2 rámky trubčiny aby “neblblo”. Ale trubčina byla na konci plodiště a ne mezi plodovými plásty!!!!

Jak z popisu patrno, špehýrkou nešlo vyndavat rámky jako u univerzálu nebo zadováku, ale byl do úlu přístup k trubčině. Díky tomu se dalo za asi 20 sekund zjistit, zda se vč chce rojit. Včelařilo se totiž s omezováním matky v kladení s převěšováním plodu (nic jiného než nynější Sedláčkův “vynález” OP), s mřížkou a vždy se část vč chtěla mocí mermo vyrojit, byla stísněná, i když měla nad mřížkou libovolně medníků. Vždy se chtělo rojit nejméně 20% vč, většinou ale mnohem víc. Potíž u nástavkového úlu, kam není vidět, je u omezování matky v tom, že nikdo neví jistě, které vč se chce rojit a tak se musí co 9 dní rozebírat všechna vč. Než dělat tuhle kravinu, radši bych nevčelařil!!!!!!

Nejsem tak geniální, inspirovaly mě univerzály. V nich jsem nikdy nevčelařil zadem (i když to jde znamenitě), ale výhodu vidět nálady vč na SR jsem se nechtěl u nástavkáčů vzdát.

----------------------------

Nevýhoda metodiky se špehýrkou. Jestli má být čistokrevné nástavkové včelaření o rotaci nástavků, pak by musely mít špehýrku (složitá, pracná a tudíž drahá věc) úplně všechny nástavky. Jak ale kombinovat NN s VN? Nechtěl jsem se systému Dadant vzdát, i když jsem vůbec netušil, že je to systém Dadant. A pak by musely být všechny nástavky vysoké, protože při rotaci nástavků by se dnešní medník za rok stal plodištěm a tak dále. Toto byla slepá ulička a já vlastně nástavky s izolací a špehýrkou používal zastarale, neprogresivně a měl jsem mindrák, že všichni pokrokoví rotují, jak ustavičně roky masíroval Boháč, Ptáček, Čermák a další a já byl sto let za světem.

Pak přišel rok 1997 a já dostal zakázku od fy Koppová na 4 originál Langstrothy pro její velkoobchod. V té době nebyl internet (já ho neměl) a knihovna Včelařství mě nenapadla a nebo tam plánky neměli (to spíš). Promptně mi je poskytnul pan Boháč. Sice německy, ale to ničemu nevadilo, technický výkres je mezinárodní.

Tehdy jsem zjistil, jak primitivně jednoduchý Lang je, jak je ničemný a že ho rozhodně já chtít nikdy nebudu. Paní Koppová mě informovala, že úly měly úspěch, ale jejich cena odrazovala. Všichni si je měřili a zapisovali míry, ale koupit je nikdo zpočátku nechtěl. Na dobročinnost nejsem stavěný a možná i tady pramení moje nechuť k Americkému úlu, z části to tak nepochybně je. Langstrothy jsem vyrábět nezačal, nic mě nenutilo racionalizovat výrobu úlů aby byly prodejnější, živila mě výroba rybářských potřeb. Mimochodem, tady jsem autorem inovací i úplných “vynálezů”, které dnes používá celý svět. Nemám z toho ani halíř (ale už jen tím jsem nežil nadarmo). Vše se dá dohledat v Patentním úřadě.

---------------------------

V nově udělaném vlákně jsem nejen popsal možnost vidět a nesmírně zjednodušit nástavkové včelaření. Ale mě na tom pořád něco nesedělo, od prozření mě pořád odváděly Boháčovy a spol kraviny o Americkém včelaření. Strašil tu Optimal a NN rotační systém. Pak mi bylo umožněno, patrně Bohem, prozřít a začít uvažovat úplně jinak. O tom bude další vlákno. Totiž, vůbec nejsem, pracovitý, vlastně jsem děsný lenoch a jak zjistím, že něco jde dělat snáz a dokonce s lepším výsledkem, ihned měním názor a přizpůsobím se. Inu, nevím honem který velký muž je autorem citátu, že jen idiot nemění názory. Když objeví lepší možnost - to dodávám já.

Popis atypického úlu.

Je to od někoho darovaný úl s pevným dnem a podmetem 20 mm. Je z polystyrenu 40 mm a není to extrud, má dřevěný horní a dolní rám. Je natřený latexem aby ho nevykusovaly. Je dělaný na 15 rámků 39x30 na TS. (je vidět, že stejný nápad jako já kdysi měl i jiný včelař a neosvědčilo se mu to taky, proto mi to daroval.)

Pomocí obrácení stavby na SS a vloženou pevnou přepážkou jsem získal úl na 11 rámků míry 43,5x30. Za přepážkou, kterou jsem opatřil otvorem s očkovým plastovým uzávěrem, vznikl prostor na krmení, kam lze vložit 2 rámky míry 39x30. Jeden z rámků byl SR a dával jsem tam odjinud rámky se zásobami na podporu jara, vlastně to fungovalo jako komora a fungovalo skvěle. K tomuto se vrátím v dalším vlákně, bude se jmenovat “špehýrka”.

Kvůli převedení na větší míru se slabé vyzimované vč zdrželo ve vývoji ještě víc. A tak mělo nakonec jen dva medníky 39x15.

V plodišti jsem byl naposledy někdy před 3.6. kdy jsem onemocněl. Po odebrání jednoho medníku před pár dny je to velmi silné včelstvo, dnes při fumigaci byla díra po vyjmutém polorámku v NN plná včel. Vypadá to velmi nadějně. Toto vč dostalo 6 kg cukru, jinak sedí na melecitoze. Jak to vypadá v plodišti nemám tušení, pohledem zepředu do podmetu po vyndání česnové vložky jsou včely hustě na SL vysokých rámků. Při 13 stupních.

Postupně, pokud vč přežije zimu, sem budu vkládat poznatky o něm.

Když jsem psal poraženecky o nevalných koncích mého včelaření před pár dny, došlo k neuvěřiutelné souhře náhod. Ona to spíš byla intuice, taky z pozorování chování včelstev na česně a jinak.

Dneska jsem konečně získal téměř komplexní přehled jak na tom jsem. Zbývá mi prohlédnout 2 vč, vypadají ale bez problému. Pak mám na jednom stan jistě 19 vč ve skvělé kondici + dvě výše zmíněná + pospojované kolapsy, které nedopadnou dobře. Na druhém stanovišti je 12 vč, kde dokonalý přehled mám o 10, dvě nejsou prohlédnutá, ale jeví se v pořádku. Pokud tedy zbývající vč budou shledána jako OK, mám živých a zdravých 33 vč. Z toho je asi třetina velmi silných vč a není žádná souvislost kolik včelstev a zda vůbec dostala nějaký cukr. Zatím chybí obvyklá slabá třetina. Prostě zbylá včelstva se jeví v dobré kondici.

Dnes jsem na stanovišti s 21 vč udělal fumigaci u prohlédnutých (19). Na podložkách, neprohlížel jsem zdaleka všechna vč, jsou vidět roztoči, celkem hodně (100+) u těch nejsilnějších. Jestli nebudu líný (budu) podívám se ráno.

Takže jsem nedopadl, ZATÍM vlastně tak tragicky, na třetím novém stan (u baráku) mám 6 “mladých” oddělků. Ty jsou nakrmené cukrem, bez medu nebyly. Tudíž mám případně z čeho obnovit včelstva i kdyby padlo všechno na melecitozu i třeba pozdější CCD.

Ovšem není zdaleka vyhráno, kolabovat to může ještě v ledu i později. Uvidím a pokud se dožiju, sdělím i vám jak jsem na tom. Ovšem zatím je řeč jen o části problému = VD. Zbývá asi horší věc a to je fakt, že budou zimovat na melecitoze. Myslím, že poznám případně uhynulá vč na “žízeň” a nebo na VD.

(A tajný sen? Bylo by výborné zjistit, že díky absenci oček a neodvedení par stropem včelstvům postačí kondenzovaná voda a přežijí melecitozní zásoby)

Děkuju vám paní kolegyně. Ale. Nikdo kolem mě nezačal včelařit a vina není někde vně, vina je u mě, vysvětlil jsem to. A nedivím se tomu, po dnešním zjištění se k tomuto ještě vrátím.

Z vašich příspěvků nějak cítím, jako že myslíte, že já chci včelařit bez léčení. není tomu tak, vědomně chce neléčit a neléčí MUDr. Marx. Jka píše pan Goro, asi 4 roky mu to fungovalůo a pak vše padlo. A navíc, doktor nevčelaří pro med, vytáčí výjimečně a vše jim nechává a nanejvýš dokrmí. Ptám se, i kdyby se mu povedlo “vyšlechtit”, nebo vyselektovat odolná vč, k čemu by komu taková vč byla, když by od nich nebyl med? Já tudíž jako Marx nevčelařím a o neléčení se nesnažím. Udělal jsem nějaké pokusy, já i Tom4, u něj to nedopadlo přede dvěma lety a jak je vidět u mě letos také ne. Jsem z neléčení definitivně vyléčený! Dá se taky říct, že se ucho utrhlo, koledoval jsem si svými pokusy dlouho a dlouho mi to procházelo.

Co se týče virů, jsou tu miliony let a jsou všude kolem nás a tedy i ty “včelí” viry. Tudíž ne, že se mi nějak dostaly do včelstev. Všechny nemoci propuknou když selže imunita a bavme se jen o tom, proč v tom či onom případě selhala.

Dneska jsem slyšel velmi zajímavý názor jednoho začátečníka, inženýr techniky asi 45 let. Prý bylo počasí o měsíc napřed a tudíž se mělo také o měsíc dřív začřít s léčením. Na tom toho je hodně, mě to nenapadlo, ale naprosto sdílím páně inženýrův názor. Jeho postřeh má logiku a já dodávám, že pokud se počasí vlivem klimatické změny urychlí, budeme muset modifikovat zažité postupy. A pokud se bude muset léčit s medem, pak pomocí kyselin (pokud nebude objeveno něco nového). Vše ukáže čas.

Píšete, že metoda Blaník více méně funguje. To je omyl, ona funguje dokonale, pokud se udělá vše tak a tehdy, kdy se udělat má (a v normálním roce - její nedostatek je, že nepočítá s extrémním průběhem počasí). Viz kolega Tom4. Petr zanedbal včely podobně (ne tolik) jako já a má jedno kolabující včelstvo - asi 300 včel s matkou. Víme přesně co se stalo a kdy se zadělalo na problém. Tom4 nezanedbal nic (důkladně poučený před dvěma lety), včelaří od nás 30 kilometrů a problém nemá.

Píšete o tom, že medové plásty skladujete jinak a tak dále. Já vám ale poslal varování před Ekopolem, je to ruský podvod, je to prostě tvrdá chemie a lživě propagovaná jako že je na bázi rostlinných esencí. Blbost už jen podle názvu a tvrzení o složení. Kdyby něco takového existovalo, bylo by to patentované a RF by vydělávala na léku proti VD, který trápí bezmála celý svět. Mimochodem, už název je protiprávní, nic se nesmí jmenovat se slovním kmenem EKO. Jinak by byl už svět zaplavený ekoauty, ekohajzlpapírem, ekolopatou, ekodrony, nebo humanitárními ekobombami a podobně.

Prostě trvám na tom, že stačí léčit prvně 1.8. Gabonem a pak stačí jedna fum po 10.10. a pak rána jistoty předvánočním acetonem. Podrobně jsame psal o úplném vynechání například říjnové a listopadové fumigace. Jindy jsem zase dával Gabon až po začátku září a několikrát jsem vynechal předvánoční jistotu. Zdá se mi, že Gabon je základ.

Je ale nutné pochopit o čem je řeč. Nikde se to tak jasně, jako to sdělím já, pokud vím nepíše. Gabon likviduje VD když se tvoří dlouhověké včely. Když se dá Gabon až v září, je už rozhodnuto!!!!! A jerstli se dlouhověké vytvořily, znamená to správnost metody Blaník, vč se samoozdravují, jen já nevím jak to dělají. Další opatření v podobě fumigací je jen to, že se jara nedožijí žádní a nebo jen minimum roztočů. Tak malé minimum, že včelstvo v následujícím roce neohrozí. Ovšem při vynechání letní léčby se už včeltva nezachrání a proto taky nemyslím, žýe bych já nynější fumigací zvrátil nevyhnutelné.

----------------------

Nechtěl jsem přidávat další a další témata, vlákna. Mnozí mě ujišťovali, jak čtenáři hledají v archivu a probírají staré věci. Není tomu zvětšiny tak. Ukazuje se, že dnešní lidé (mladí) nedokáží udržet několik linek a témat v jednom příspěvku. Patrně potřebují krátké holovětné štěky a každý jeden problém zvlášť. Tím si vysvětluju, že všichni přestali psát, nikdo to patrně nečte celé a když, tak kvůli technologiím neumí chápat a už vůbec jako komplex, kdy vše vyplývá z mnoha jiných souvislostí a souběhů, ale musí mít každou jednu věc extra. Bůh s vámi, se mnou už ne, já si prožil život v době, kdy lidi chápali dlouhé texty. A hlavně byli ochotní je číst a učit se z nich.

Ani nevíte jak právě vám já držím palce! Zdá se, že začínáte být včelař a že už umíte správně včelařsky uvažovat, protože ano, dokud ve vč není plod = v roji není, pak se může udělat fumigace. 

To nevím a nenapadlo mě to. Ale já ještě v jednom tom úle z 30 mm PS extrud včely mám. Uvidíme zda dožijí jara.

Paní kolegyně. Něco vám sem skopíruju:

Zjištěné výsledky jednoznačně ukazují, že se nejedná o stopová množství, která by mohla být například výsledkem kontaminace v průběhu výroby. Flumethrin byl ve výše uvedených přípravcích zjištěn v léčebných koncentracích, které vyvolávají pozorovaný akaricidní účinek přípravku. Kromě účinnosti však znamená přítomnost flumethrinu ve výše uvedených přípravcích i zásadní riziko z pohledu bezpečnosti, a to včetně možnosti výskytu reziduí flumetrinu v medu a dalších včelích produktech. Zde je třeba připomenout, že ačkoliv není pro rezidua flumethrinu v medu stanoven maximální limit reziduí, zdravotní nezávadnost potravin se pro takové látky hodnotí s ohledem na stanovené toxikologické parametry, zejména s použitím hodnoty tzv. přijatelné denní dávky (=Acceptable Daily Intake – ADI).

Je to z tohoto:

https://www.vcelarstvi.cz/casopis/pripravky-ekopol-apidez-a-bisanar-zakazany-jiz-i-na-slovensku/

Já, dalo by se říci, že z nenažranosti, jsem neléčil aby v medu, který zůstal na úlech v nevybraných mednících, nemohl být kontaminovaný jedy z akaricidů. To je jedna část pravdy, druhá je závažnější, nedokázal jsem to udělat, ale to mě neomlouvá, měl jsem si najmout a nebo přesvědčit zetě, ale ti mi u spánku pistol nedrželi a naopak mi všichni říkají, abych, až půjdu kolem občanky, mrknul kolik mi je a že 50 vč je asi moc. Třetí a nejdůležitější ale byl fakt mojí neschoponosti ochránit med v plástech před zavíječem a vědomně jsem čekal na půlku října. Pak mám vyzkoušeno, že ve skladě, který mám, jsou medové PANENSKÉ rámky v bezpečí až do května. Prostě panenské voští, navíc s medem, zavíječi nešmakuje. Nešlo o pár nástavků, jako u drobných hobbíků, ale asi o 90 NN.

Někdo to může nazvat tedy nenažraností - nechtěl jsem poškodit med a tak jsem poškodil, VĚDOMNĚ včelstva. OK, tak to vypadá na první, píš laický pohled (co přežije, pokud vůbec něco, to by bylo potřeba rozchovat!!!!). Ale co tedy udělat s asi 900 až tisícem medových plástů? Vyhodit na skládku? Zapálit na hromadě? Dát to do lesa a nechat vybrat cizím včelám? Nebo co jsem měl udělat? Každou radu vítám a nemyslím to nijak ironicky. A taky prosím o radu KDO to něco měl udělat, já nemoh. Vědomně jsem udělal nejlepší, co se udělat dalo a popravdě sice jsem se části tuháče “zbavil” - separují mi to kolegové, ale je to tolik práce, že to nechtějí dělat. Jen jsem problém odsunul v čase. Máme tu palírnu, kde berou med výměnou za medovinu. Brali by i medovou vodu, ale jen z nezakladených plástů bez výluhu sraček. Z toho nejde udělat ani kořalku, pořád jsou z toho cítit a chutnají košilky (výkaly plodu) tak, že se toho nelze zbavit ani vypálením. Proto to namáčeči vytáčí a lijí do hnoje, kam jinam? Na rozdíl od namáčečů já to ještě nějak možná využiju, v zimě, až bude čas a taky nebude už ovoce a předpokládám, že i v palírně budou mít víc času, to hodlám nějak řešit. Myslím, že vyřežu dílo, rozmixuju, voskovou drť zezhora odstraním (prostě nádoba se spodní výpustí) a zobchoduju medový roztok podle cukernatosti. Mám info od Toma4 - to on mi o tom řekl a posílá mě tam, že to v palírně změří a dle cukernatosti zaplatí.

Můj “problém” co s tuháčem v rámcích vyřešila z velké části příroda. Něco mi vyseparoval kolega (15 NN), něco jsem rozdal - lze to žvýkat jako plástečkový med a hodně spotřebovaly včely a tak uskladňuju asi jen 45 NN. I tak je to ohromná porce.

----------------------------

Kdo si výše uvedený odkaz pročte pozorně zjistí, že se rezidua akaricidů v medu nevyskytují. Ne, že by tam nebyla, ale prostě se nehledají - co oči nevidí… a tak se úplně jistě neví, jak to je a tak zvaní vědci by to stejně patrně cinkli podle toho, kdo by si zaplatil požadovaný výsledek zkoumání. 

Ovšem tak já nepracuju a neuvažuju, mě vadí i jen to, že by v mém medu něco být MOHLO. Udělal jsem v té chvíli to nejlepší co jsem uměl A MOHL!!!! Věděl jsem, že to vč asi nepřežijí, některá určitě ne. Taky mi bylo jasné, že už nebudu moci říkat, že včelařím bez úhynu. A i Gorovo rýpnutí - v dobrém, nevyčítám, vím, jak to myslel, že jsem zpychnul, je pravdivé. Ona pýcha předchází většinu pádů. Na druhou stranu, doufám, že jsem nijak nemachroval u vědomí toho, že i mě můžou úhyny potkat, protože třeba mi je tolik, kolik mi je a jsem po několika těžkých operacích srdce a kdyby na Homolce tušili, co dělám, asi by mě nakopali, každý jistě ví kam. Jenže těžko mi vymluvit, že žiju a jsem relativně zdravý jen a pouze díky včelám. Jen toho tělocviku je holt na mě už moc.

Nic bych nezměnil, vše bych udělal stejně, já přece všechno, co jsem dělal a jaka jsem to dělal, dělal jsem nejlíp jak jsem v té chvíli uměl a věděl. A navíc u mě se (zatím) nejedná o “po vohni je každej hasič”, pořád nevím co lepšího jsem mohl dělat. Takže se taky nijak nevymlouvám a neomlouvám, jen se snažím vysvětlit. Přesto přese všechno chodím si kam chci a kdy chci, můžu jíst co chci, nemám cukrovku, nemám kriplvozík a nemám žádná omezení, všichni v rodině mojí i přítelky jsou zdraví, nikdo není potetovaný a nikdo nikdy nebyl v kriminále. Jen to holt někdy dost přeženu s dřinou. Dost mých vrstevníků už nežije, jiní jsou invalidní, trpí těžkou nadváhou, nemocemi a jako já je na tom málokdo. Já nic víc od Boha, ve kterého ani nevěřím, nikdy nechtěl. Nemusím se za nic omlouvat, dělám všechno jak nejlíp můžu. A všechno hned píšu sem aby se mohl každý případně vyhnout stejným chybám, jaké jsem udělal já.

Formuloval jste to tak, že je od včelaře potřeba, aby snížil …

Ale celá moje práce je v tom, abychom včelstva vedli tak, aby se tam broukům nedařilo samo od sebe. 14 let v řadě se mi to dařilo. Zkusme hledat příčinu, proč se dařit přestalo.

Geneze. Ze zdr indispozice před několika lety jsem dal Gabon asi třetině vč až v půli 8 měsíce, poslední třetině až 8.9. Nepředcházelo žádné kyselinování ani nic jiného, byla to první léčba v roce.

Další rok jsem vědomně dal G polovině až v září. Bez jakéhokoli ošetření do té doby. Vše OK.

Další rok jsem asi třetinu a nebo spíš polovinu vč neléčil nijak, jen dostala podzimní fum v listopadu a pak před vánoci. To je údajně už jedno, to je už “rozdáno”, prostě kdyby tam nebyly dlouhověké, byly by mrtvé v tu dobu.

Letos - hodně by se mi chtělo to celé svádět na zdr indispozici - to by ale nebylo korektní - to selhalo. Ptejme se proč. Vy nabízíte ignorovat mojí dlouholetou práci a kyselinovat. Jsem proti. Je třeba přijít na způsob jak se vyhnout drastickým postupům. Šetrná ke včelám je jen tvrdá chemie a ta nemůže vadit pokud je med jen v panenském díle, které není v úle při léčení. Nebudu se zabývat předpotopním způsobem těžby medu ze zakladeného díla, je jedenadvacáté století! V klasice bych asi uměl nemít problém, viz vše co jsem napsal za posledních asi 15 let.

Nicméně, velký dík za názor, zkoušet včelařit s minimem brouků a nebo nepolnohodnotných jakýmkoli způsobem je cesta. Zda jen panenský med je už jen nuance. Důležitější než kvalita medu, kterou zákazník neumí ocenit, je udržet včelstva živá.

Velmi pozoruhodné, díky!

Jsem odpůrcem jakýchkoli kyselin, ale možná je čas změnit přístup k problému. Myslím, že cesta je právě v tom, udělat brouky neplodné a nebo v tak mizerné kondici, že plození je poslední, co by je “zajímalo”.

Martine. Popravdě, dal jste si s tím strašnou práci a já se v tom i tak nevyznám. Já to chápu tak, že by to šlo říct pár větami. Možná to ale bude tím, že Američan to píše pro jejich (nenapadá mě slušné slovo) včelařsky nevzdělané nádeníky, nikoli majitele včelstev (ti jsou ještě blbější, chtějí jen zisk hlava nehlava).

My, Čechoslováci jsme ve včelařském vzdělání světovou špičkou, možná ještě Maďaři, Srbové, Slovinci, Ukrajinci a Rusové. Možná do jisté míry i Němci (německy mluvící lidi). Jinak bída bídoucí!!!!!!! A tak vaše úsilí s překladem je zbytečně vynaložená práce, protože všechno, co nesmírně zavádějící terminologií říká autor (nedokonalost překladu), my tady zvětšiny víme a když ne většina naší republiky, tak tady na CHZ jistě! Je nutné si uvědomit, že CHZ je absolutní špičkou v našich forech = vysoká odbornost a žádné urážky, napadání, osočování a podobně. Je to asi komorností tohoto fora a současně vysokou morálně inteligenční úrovní přispěvatelů a děkujme za tu možnost Zbyňkovi, majiteli fora.

---------------------------

A teď si dovolím “přeložit” článek jak ho chápu já. Přišel jsem na to, že nejhorší co je u úlu je očko. Psal jsem o tom tolikrát, že už to muselo někoho nebavit (s.át). No a Američan přišel na to samé co já. Goro jasně vysvětloval, že jak VD nemá tu vlhkost, co potřebuje, nemnoží se a že včely jsou k výkyvům vlhkosti tolerantnější než VD (Americká studie těch školaček). Já se DOMNÍVAL, že se VD třeba i namnoží, je ale impotentní nebo prostě jinak vadný a nezamoří včelstvo tak, aby mu ublížil. 

Američan si neumí představit včely pod listnatými stromy a popravdě, to je v profesionální praxi nedosažitelné! My se ale nemusíme zabývat izolací nástavků, prostě v Jůseji objevují Ameriku, tu, kterou mnoho z nás objevilo taky a dřív. Opakuju, jsme absdolutní světovou špičkou, to oni by se měli snažit učit u nás! U pohrdaných a přehlížených Slovanů.

Takže. Za sebe vám Martine moc děkuji. Sice nic nového pod sluncem, ale pro mě je to jasný důkaz, že uvažuju správně a nemýlím se ani já, ani Goro a ostatní kdo si zvolili Blaník a nebo na nej přišli sami, jinde a jinak (Goro). Jen je tu fakt, že mám úhyny a je nutné analyzovat PROČ.

Ostatním doporučuji si Americký článek přečíst pozorně (raději opakovaně) a p=okjusit se odelininovat jazykové zvláštnosti. Prostě mám na konci života naději: nakonec se na to přijde jak s tím prevítem zatočit a umět se bránit virům a CCD.

PS

Jedno jsem nepřehlédl a udeřilo mě do očí. Boháč se toho chytil a tvrdil, že stačí větší úl (Ale Laang je ale větší jen v jednom směru) a nemusí být izolace. Já mu tenkrát kontroval, že je to kravina, že u našich bytů nestačí dát nábytek třeba metr dál od zdí a je teplo. Kdo Martinův článek přečte (nastuduje) pozorně, najde tam Boháčovu inspiraci k jeho bludu (za který Včelasřství ani PSNV dodnes neomluvilo).

Tom50:

Přesto, že jsem právě zveřejnil výsledky pokusů s autotermoléčbou, která zbavuje včelstva sasmočinně VD, si nemyslím, že úhyny v podobě záhadného opuštění úlu způsobuje roztoč VD.

Na základě čeho si to myslím? Přesto, že zmíněný kolega, který dělal mnou inspirované pokusy s měřením teploty v úlech, neměl ve svých vč VD vůbec a nebo v míře napatrné, tedy pouhých několik ks VD, přesto měl úhyny. Co mu tedy zabilo včelstva když v nich VD nebyli?

Cituji sám sebe, protože se situace obrátila, mám několik úhynů. Víc, než je mi milo. Zatím úplně padla 4 vč, tři 24 a jedno 30. Další 2 a 2 jsem spojil přes noviny, ale myslím, že je na 99% hotovo. Něco jsem pospojoval už v srpnu a září, avšak dle logiky oponenta, který se odmlčel, myslím MS, i to byly vlastně když ne úhyny, tak ztráty. 

A tak abych to zpřehlednil. “Medovou” sezonu začalo 40 vč, spojováním a kejkli (nešlo o CCD ani úhyny, ale o běžnou práci včelařského provozu) zbylo na přelomu července a srpna 36 a nyní jich asi 8 padne. Přesněji, 4 už padla a další 4 je otázka dní. Takže mi proti 1.6. (onemocněl jsem 3.6.) zbývá ze 40 vč jen 28. Z toho je 8 úhynů na CCD nebo varoázu nebo obojí.

Do dneška je na některých vč med a do dešťů byl na všech a proto jsem do dneška včelstvům nedal žádnou léčbu proti VD.

Ovšem co mě zaráží a zdá se mi děsivé je fakt, že na podložkách nevidím od začátku srpna žádné, nebo jednotky a nebo malá mnnožství VD. Nemám síta, ale nemyslím, že by vč uklízela v noci a mravenci jako každý rok v létě zmizeli. A tak mám za to, že na podložkách brzy ráno vidím co se děje i bez sítových den.

Celé to přičítám faktu, že většině vč jsem v plodišti byl naposledy před 3.6.

---------------------------

Je mi jakoby nepochopitelné, že některá vč kolabují a jiná jsou silná a mají se k světu a vůbec to nesouvisí zda dostala cukr dost, málo a nebo vůbec. Zimovat ale budou na zvětšiny melecitoze a tak určitě padne další část vč, možná všechna. Nápad, který to možná vysvětluje měl Petr. Ptal se, zda padají ta vč, která vloni nedostala žádnou léčbu. NEVÍM. Nejsem systematik a netuším, která jsou která. Petra k tomu vedlo, že začátečníci alternativci zpravidla bez léčby první rok vč od pořízení vč přezimují, padnou jim až další podzim. To by to vysvětlovalo, ale prostě to nevím.

Pořád jsem to nestrávil a nepromyslel, nemůžu ale říct, že bych to neočekával a bylo by to překvapení.

Pozoruhodné je, jak všichni tady na CHZ na celý tento zbytečně nesmyslný program COLOSS z vysoka. Ovšem přednáška o pylových náhražkách a jejich zhoubnosti pro včely, kterou selským rozumem předpokládám, by mě zajímala a zajímalo by mě, zda je přednášející pochválí - tím se zjistí kdo jí asi platí a nebo zda je nezávislá. Stejně tak teplotní stres by mě zajímal. Ale nekonečné plky o environmentalizmu mi dělají pupínky stejně, jako dojení dotací (grantů) BEZ JAKÉHOKOLI PRAKTICKÉHO VÝSTUPU.

Taky kdo by jel kvůli nějakým, zvětšiny planým plkům až do Olomouce. Kor když organizátoři nezajistí ubytování. A navíc to tady dají zpropagovat anonymovi.

Děkuju moc. Na tento obrázek jsem zapomněl. Je dokonalý jako vždy všechno od vás. Takto vypadala dna od pana Šíta, jen byla o trochu vyšší. V souvislosti se sklípkem si vybavuju, že by na roštu ležela podložka, tlustá napříklasd 2-3 mm a někde by nedoléhala až do kraje, nejspíš vepředu by byla vynechána škvíra třeba 20 mm po celé délce. Tím by uklízely a současně by se mohly chodit svěšovat do sklípku do zóny s vyšším obsahem CO2. Už si tu debatu o sklípku vybavuju. Ale aby uklízely, nevím, zda přes škvíru do sklípku a tak by do něj byl vstup u strany nebo vzadu. To by se muselo vyzkoušet.

Na toto téma jsem psal na někdejší IF a myslím, že i na VF. Jak jsem zjistil, tady ne. V nejbližších dnech vyjde na CHZ článek.

S předstihem před avizovaným článkem chci reagovat na poslední Včelařství a jeho přílohu nahrazující dřívější OVP, str. 22-24. Obecně vzato, odbornost tohoto článku rapidně upadla a je nahrazena aktivistickými romanticko infantilními plky jakési soudružky z USA, jménem Rusty Burlow. Článek je z American Bee Journal č. 8, 2021, 865-868.

Na konci této slátaniny o jelením trusu, hovniválovi, samotářských včelách, které včelaře na stránkách kdysi odborného časopisu nezajímají a žvástech o náladách pisatelky a jiných trapnostech, popisuje ten fakt, že larva při kuklení zabuduje (přilepí) kokon svými výkaly z teprve při kuklení uvolněného análu zevnitř k buňce. Já si pamatuju články z tohoto časopisu z OVP z let 1955-75, kdy to byly odborné články bez balastu emocí a dojímání nějaké nezralé madam. Odborně se to, co právě prožívá Atlantická civilizace, nazývá dekadence, česky úpadek. Že už půl roku ve Včelařství blábolí o čmelácích autor Optimalu bych ještě přežil, časopis patrně nemá co psát. Ovšem citovaný článek z Amerického časopisu mě ohromil. Nikoli tolik obsahem jako formou. Takto psaný článek bych čekal v nějakém magazínu pro ženy, nebo populárně naučném časopise pro děti a mládež, ale v odborném časopise by neměl mít nikdy místo! V OVP už chybí jen komiks.

Autorka zabuduje tvrzení o tom, že děti jsou potíž - majitelé zeměkoule chtějí aby se omezilo rození dětí - mladé Němky nechtějí děti aby noví lidé svým metabolizmem nezvyšovali uhlíkovou stopu a tady je to podsouváno z Ameriky. To je jedna věc z mnoha sdělení “mezi řádky”. Dalším pak je Planeta, na tu se nesmí v progresivistickém (dříve sluníčkovém) vidění světa nikdy zapomenout a už vůbec se nesmí zapomenout připomenout nutnost, aby lidé pro Planetu něco dělali. A hned dostanou návod, co ušlechtilého mohou dělat.

------------------------

Na ostatních článcích z uvedené přílohy je patrné, jak se svět tak zvané vědy ve včelařství vzdálil jednak obecné srozumitelnosti, ale hlavně praktické využitelnosti informací, které jsou v praxi každému včelaři naprosto k ničemu. Řečeno velmi eufemisticky, svět zkoumá hlouposti, dobré tak akorát na to, aby se studovaní blýskli učeností a demonstrovali svou potřebnost. To je tak jediný efekt takových “odborných” “prací”. Podle mě je to záměr, vyhazují se peníze na výzkum nesmyslů aby se nemohlo říct, že se nezkoumá a současně se dá velký pozor, aby nezbylo na zkoumání potřebných věcí a pohlídá se aby se náhodou nevyzkoumalo něco nepohodlného.

V celé příloze jsem já nenašel jedinou použitelnou radu a nic srozumitelného. Pravda, nesmysly s množstvím grafů a aplikací elektronických technologií nečtu, na to je můj čas příliš drahý.

28 let produktivního života před důchodem jsem se živil výrobou rybářských potřeb a měli jsme s manželkou i krám s rybařinou. Musel jsem toho krámu nechat, neměl jsem nervy na magory, kteří chtěli elektronické signalizátory, v té době stál na jeden prut od 1.500 - 2.000. Tyto signalizátory nahrazovaly “policajta” za dvacku a úplně dokonale poslouží přehnuté stéblo trávy, papírek zavěšený na vlasci a podobné věci zadarmo. Popis elektronických kejklů signalizujících rojení je z úplně stejného soudku duševních naháčů, jako vyhazovat 2 tácy za něco, co může mít každý hned a zadarmo. Jen mě napadá paralela, že když někdo nenastuduje včelařskou teorii a nenaučí se včelařit, nepomůže mu ani umělá inteligence a celé Silicon Valley.

Hezké je psaní o noze včely, ale podezření, že některá síta místo dna trhají včelám “chodidla” se neřeší. A tak bych mohl pokračovat. Není třeba, stačí jediné slovo a to vyjádří všechno beze zbytku. DEKADENCE.

Zajímavé. Článek má několik vad a jednu vadu přičtu vám Martine, vždy uvádějte autora. Jednak to slouží k uvedení do obrazu čtenáře, pokud je mu autor známý. Jednak se domnívám, že jestli není tento údaj dokonce povinný, z etického hlediska je to lepší. Přece jenom jsme ve veřejném prostoru. 

Autor užívá nesprávný název česna, není to horní česno přece.  To je ve smyslu k sezení chumáče spodní. 

Autor nic neříká o poloze česna a ani o tom, zda je česno spodního prostoru větší. Autor při zimování v horním patře používá jako česno normální očko. Také neříká nic jak přednává hnízdo dolů. Jestli hnízdo nechá nahoře a naopak dolů sundá rámek s matkou, je to vlastně Demare plán - jen se zmiňuje o mezistěnách v plodišti a to mě šokovalo a spíš to není úplné. Mě Demare plán nefunguje nikdy, patrně kvůli výšce nad 400 mnm. To je další výtka, každý by měl jasně napsat v jaké výšce včelaří. Vždy a bez výjimky,  a také zda se tam pěstuje slunečnice a zda tam meduje akát a lípa. Jinak je jeho článek vlastně bezcenný.

Odmysleme Budečák (každý by měl vědět o co jde). Autor si pochvaluje zimování v medníku a ne úplně jasně tam naznačuje, že tím vlastně dosáhne jakési předsíňky či závětří a v tom s ním souhlasím. Spodek nemusí být nutně prázdný, přece metodika Blaník s tím jasně počítá = že je KK pod VN kde sedí zimní chumáč. 

Tady odbočím a jen v této souvislosti připomenu, co jsem tu už někde psal. Jako kluk jsem hltal vše o včelách a tehdy v šedesátkách, se hodně propagovalo zimování v medníku. Český univerzál byl stejný jako Moravský, ale bez boční předsíňky (měl mezidno vytvářející stejný efekt = nepřímo studené stavby) a měl pouze tenkostěnný medník. Kvůli tehdy momentální módě zimování v medníku měl MU už medník silně izolovaný. Doma MU byly a ptal jsem se maminky, proč nezimujeme v medníkách, zda to zimování nahoře má nějaký vliv. Vysvětlila, že v případě zimování v medníku MU byl rychlejší jarní rozvoj a nějak zdravější a vitálnější včelstvo. Ovšem vyžadovalo to před zimou celé vč přeložit do medníku a hlavně ho zjara zase přeložit do plodiště. Sotva znatelné lepší a ne u všech vč patrné horní zimování prý za tu práci navíc nestálo. Samosebou jsem to v dospělosti vyzkoušel a dal jsem mámě zapravdu, je to zbytečný nesmysl. Pak jsem vyvinul zimování s TL + KK a nebo jen s KK, ze které se pak na jaře TL vytvoří a tím jsem dosáhl stejného efektu, jaKÝ si mpochvaluje autor uvedeného článku. Ovšem to si vynucuje N míru kombinovanou s mírou vysokou v jednom úle a drtivá většina včelařů nemá čím myslet a zaboha nechce dvě výšky rámků v jednom úle. Dobře jim tak.

Jiné je to u úlu s pevným dnem, kde dolní TL ani KK nejde použít. Pak snad zimování v medníku ano. Pro mě ale bylo lepší úly s pevným dnem vyřadit, i když se s horním TL včelařit dá skvěle a horní KK vyřešila igelitfinta kolegy Tom4. (letos jsem ze zdr důvodů nepodsadil KK pod VN nikde)

Shrnutí:

Martin promine, ale nedal článek o horním česnu, jak jsem vysvětlil. A za sebe tvrdím, že se z uvedného článku nelze naučit nic nového.

ALE!!!!!!

Budečák má okénka dole i v medníku. Autor mohl uvést, zda si včely chodily, když už byly na konci jara silné a bylo jich hodně, odpočívat  - svěšovat se dole v zóně s vysokým obsahem CO2, přece ten dolní prostor vytvářel svého druhu sklípek. A už jsme tu psali, že je možné, že si chodí včely do sklípku ani ne tak odpočinout, jako na ozdravnou kůru.

A druhou souvislost, která patrně nikoho nenapadne a nenapadla by do Gorova příspěvku ani mě. Jestli, i když je otevřené česno, stejně v úle vzniká prostředí s až 20x vyšším obsahem CO2, je možné, že se stejná zóna vysokého obsahu CO2 sama dělá ve vysokém podmetu a tam se včely v noci svěšují. Zde zopakuju, co jsem už mnohokrát psal, že přes vysoký podmet jsem došel k TL. Prostě jsem nechtěl trpět divokou trubčinu ve vysokém podmetu a když Ptáčkovci dělali podmety 9 cm, řekl jsem si proč ne tedy rovnou 15 a použít normální NN s rámky, protože (tehdy ve 20 století) jsem odmítal v úle divokou divočinu (SR je řízená divočina). Kdybych v té době měl už NN 11, byly by TL jen ty jedenáctky. 

---------------

I za cenu opět moc dlouhého příspěvku souvislost. První dna s vysokým podmetem jsem dostal od včelaře pana Šíta. Byla tři, podmet byl 65 mm a bylo v něm šuplíkové krmítko. Šít mi vysvětlil, že to vyrobil na přelomu 50/60 let podle nějakého plánku a myslím, že ze Včelařství. A že se mu to neosvědčilo a hned vysvětlím proč. Do krmítek padala měl a jiný “bordel” a krmení se znečišťovalo a hygiena nula a možnost koloběhu mikrobů. Tehdy se hodně propagoval suchý cukr a na něm bylo za 2-3 dny vidět kolik “svinstva” produkuje včelstvo. Ale když se nekrmilo, bylo krmítko = šuplík pode dnem, byl na to pod dnem prostor, vpředu zaslepený náběhem jako má originál Langstroth. Jenže náběh pokračoval a česnový otvor byl vysoký 18 mm po celé šířce až nahoře pod 14 mm silným rámem, tvořícím falc, dna byla falcová s falcem právě těch 14 mm. To znamená, Roman by mohl nakreslit, což prosím, že včely neuklízely sklípek. Nestavěly tam, tomu bránil rošt. No a já abych zrušil to neuklízení, dával jsem šuplíky do dna na správné místo, jenže dnem nahoru, krmítka byla o 10 mm nižší než prostor pod roštem. Tím jsem úplně zrušil vysoké podmety. Protože to neuklízení mě štvalo stejně, jako pana Šíta.

Včely vcházely do úlu ze šikmého náběhu po roštu a nebo vlastně nevím úplně jak, nějak mě to nezajímalo a nebo spíš nenapadlo, že by mě to zajímat mělo. Celé toto uvádím proto, aby si každý uvědomil jak moderní a pokrokoví byli naši předkové a co všechno vymysleli a pokoušeli se zavést. Neuspěli. Protože (a teď by následovalo nehezké pojmenování těch, té většiny, kteří si nikdy v ničem nedají říct).

Pokud někdo, i z anonymů, něčemu nerozumí, nebojte se ptát. Kdybych nechtěl vysvětlit, nezdržoval bych se psaním do CHZ.

-------------------

Ještě se vracím abych pochválil Martina a dal ho za příklad. Prohledáváním starých prací z různých včelařských fór se lze hodně naučit a dozvědět. Hodně, vlastně skoro všechno. Nakonec bychom zjistili, že: “nic nového pod sluncem, vše již tady bylo”.

A mimochodem, pochválím i pana Gora za ustavičné prohledávání zejména cizích vědeckých i praktických prací a za komentáře v mě srozumitelné řeči (která mě ne.ere jako primitivní anglická hatmatilka). Díky němu jsem se hodně naučil.

Tento příspěvek je plný stěžejních informací a je mrzuté, že nikdo nijak nereaguje.

Upoutalo mě několik věcí z práce Kanaďana. Video jsem neviděl, je to možná divné, pro mě je lepší text než pohyblivé obrázky s titulky a tudíž díky Goro.

Původní úl rodičů, univerzál 39x30x12 s medníky 39x14,4x11, ze kterého vzniknul Blaník, měl nesprávně strop. Ten byl z prkýnek silných 14 mm - tak vysoký byl rantl horního falce. Tak silná prkýnka byla samonosná, nepronášela se a strůpek byl dělaný tak, aby byl 6 mm nad HL rámků. To sice vyhovovalo včelaři - HL rámků byly čisté bez propolisu a vosku, ovšem byl zrušený efekt, jaký má divoké včelstvo v dutině stromu, že měla každá ulička svůj teplotně vlhkostní režim. To mělo za následek menší tepelnou pohodu a logicky, jak uvádí Kanadský včelař, i větší spotřebu zásob (což mě nenapadlo). Ale v úlech bylo relativně sucho a předkové jak umanutí - drtivá většina včelařů stále fanaticky nechce mokro v úle v zimě, nechtěli ani stopy vlhkosti, nedej Bože plísně na spodcích krajních rámků nebo vodu na dně.

Vodě na dně bych se pověnoval. U mě bylo toto úplně nejhorší v úlech z extrud PS 30 mm, který má tabulkově snad desetinásobnou tepelnou izolaci než smrkové prkno 20 mm. Přesto u mě je v tenkostěnných nástavkáčích v 90% a více případů na dně v zimě a předjaří sucho. Dost dobře nechápu proč v mnohem teplejších polystyreňácích byl takový hnojník. Průdyšností to být nemůže, prkno je neprůdyšné dokonale. A tak by bylo dobré vědět, jaké úly a jaké konstrukce - zda zateplené a čím, má Kanadský autor.

……………

Velmi pozoruhodné je nahrazení 6% kyslíku CO2. Moc dobře to nechápu, ve vzduchu je normálně CO2 jen 0,3% a kyslíku 21%, udivilo mě, že v Kanadě bylo naměřeno CO2 6% a jen 15% kyslíku a méně. Jindy a jinde jsme si ujasnili, že vyšší obsah CO2 má patrně za následek ozdravění včesltva, nejspíš nesvědčí parazitům, nesvědčí roztočíkovi malému a já dedukoval, že možná ničí a nebo oslabuje i zimu přežívající = foretické VD. Protože je ale velikostí VD jako slon k jezevčíkovi ve srovnání s roztočíkem malým, možná je to dedukce nesprávná a hloupá. Nevím to, nejpíš na to neběží žádný výzkum.

Pozastavil bych se ale nad sdělením, že se v úle s otevřeným spodním česnem může hromadit mnohem těžší CO2, který vždy (nebezpečný je při kopání studní například) samočinně stéká v mezirámkových uličkách dolů. On jeho pohyb je komplikovanější, vydýchaný vzduch v chumáči bude teplejší než vzduch v úle mimo chumáč a navíc je nasycenější vodní párou. Pak i CO2 stoupá v uličkách nahoru. Tam narazí na strop a protože se zespoda tlačí další vzduch, tento nemůže jinak, než že “teče” vodorovně pod stropem do stran. O strop se ochlazuje, těžkne a konečně se může projevit vyšší váha CO2. Ale CO2 nemůže proklesávat do chumáče, asi pomalu, ale naprosto jistě by ho sunula nahoru chumáčem oteplená masa plynů. Tudíž CO2 se zbytkem vodních par musí klouzat u stěn dolů a pak narazí na dno a musí vytékat ven z úlu ať je dno rovné, nebo nakloněné, nemůže mít vliv. Jak to, že nevlhnou studené tenké prkenné stěny nástavku mi není jasné. Možná proto, že z tohoto vzduchu všechna voda skondenzuje na stropě.

Teď jsem se dostal konečně k tomu, co chci sdělit. Nemyslím že chumáči vadí kapky kondenzované vody padající do chumáče. Naopak, podle logiky by to mělo být dobře, včelstvo pak netrpí “žízní”, protože v mrazu si včely nemůžou odbíhast přes několik centimetrů zavíčkovaných zásob na stropní igelit pro kapénky vody a už vůbec mimo chumáč. Tudíž z logiky vyplývá, že zde je páně Gorovo zdůvodnění - podle Kanadského autora, nesprávné! Tolik k vlhkosti a koindenzované vodě na stropě a hlavně na dně úlů.

Pak je tu výměna plynů. Ing. Titěra před rokem či dvěmi vysvětluje výměnu stovek litrů vzduchu za hodinu v úle v zimě a něco podobného tu psal i pan Goro. Já to neumím spočítat, jen se mi to zdálo nesmyslně mnoho, pak by musel být v česnech průvan a v malém česně vichřice!!!! Protože to ale neumím spočítat, mlčel jsem, jen se mi to díky selskému rozumu nezdálo. No a najednou se dozvídám, ano, jen zprostředkovaně přes pana Gora, že se v zimních úlech CO2 hromadí na 20x vyšší koncentraci než je normální a přitom tomuto plynu nic nebrání ve volném odtoku z úlu. A kromě volného česna = možnosti volného odtoku plynů je zde ještě parciální tlak a na ten nezapomínejme!

Tady navážu na naše úvahy - moje a pár začátečníků, hlavně romaning, o horním česně a teorii vyššího obsahu CO2 v plodišti, ve kterém se musí hromadit CO2. Právě Roman mě upozornil, že by ale pak úl musel být dokonale hermeticky těsný, protože i nepatrný otvor či netěsnost by logicky umožnil vytékání CO2 z úlu. To byl argument tak silný, že jsem ihned ukončil všechny úvahy o HČ. A zdá se, že to byla chyba, že se nějak, a mě ne úplně pochopitelně, CO2 hromadí až na 20 násobek normálního obsahu ve vzduchu a to i přes tlak parciální v úle s dokonce otevřeným spodním česnem. Totiž, včely utěsní i dolní zadní zástrčku, jenže tuto těsnost zničíme čištěním podložky před 20.12. a pak při odběru měli 20.1. a v zimě včely těsnost neobnoví. Tato moje deukce a v jejím důsledku opuštění myšlenky HČ byla ode mě, jak se zdá podle Kanady, nesprávná a doporučuji mladším se k tomu vrátit.

Bohužel si nepamatuju přesně kde Titěra ten blud o průvanu v česně uvádí a rozhodně zůstanu líný to jít hledat. Pokud jsou poznatky z Kanady správné, opět mě nezradila moje intuice i selské uvažování o tom, že tak velká a rychlá výměna plynů v plodišti úlu není a být ani nemůže.

Pro úplnost. Měřit složení plynů v úle není pro amatéra nic jednoduchého. Pokusil se o to Petr a jeho poznatky si už moc nepamatuju. Nenaměřil nic zvláštního a proto jsem to vytěsnil z paměti. Hlavně používal zařízení určené na měření obsahu plynů ve spalinách kotlů a patrně narazil na limity zařízení. Aparaturu pro požadovaný účel si nelze snadno a hlavně levně zakoupit, nikdo nás nehonoruje.

----------------------------

Doufám, že jsou jasné dvě věci, na které reaguji. Voda v úle během zimy a složení plynů v úle ve stejném období.

Bude to jinak. Když jde o vřesový med, ten je nevytočitelný, vypadá a chová se jako rosol. Před vytáčením se musí každá buňka napíchnout něčím, co bych přirovnal ke špendlíku hlavičkou napřed. Jsou na to stroje, kde “špendlíky” jsou v přených roztečích a každou buňku napíchnou a teprve pak se to dá vytočit. Na vřesu (mám jen ze starých OVP) vč vždy drasticky zeslábnou, katastrofálně se upracují a včelaři je pak před zimou sířili. Píší, že na vřes jede jen asi třetina vč a ta se po snůšce zlikvidují. Ovšem byly to články z OVP z roků než přišla Varroáza. Stroje na napichování plástů se dají najít na YT.

Opakuju, nelze neustále šilhat k cizákům a nevědět tyhle “detaily”, u nás jsou to postupy naprosto nevyužitelné a tudíž nemá praktický smysl se tím zabývat, nanejvýš jako kuriozitu.

Tady připomenu praxi západoukrajinců s ležany. Vyzimuje včelstva, která nekrmil, přezimují na medu ze slunečnice. Zjara začátkem května z každého vč udělá velmi silný oddělek s matkou, v ležanu nechá jen jeden rámek s mladým plodem a asi třetinu včel. Oddělek smění se Sibiřanem za černý medovicový med, Sibiřan vč nezimuje (ani neléčí), není to v jeho podmínkách ekonomické. Rus nemusel platit oddělky s rámky, něco jako Americký paket, jenže ten nemá dílo, v zámoří je to jen něco přes kilo včel s matkou. Podobně v praxi naší bývalé Podkarpatské Rusi, akorát, že si Rus odvážel, vlakem, jak jinak, silné odd s rámky s plodem a matkou a částí létavek. Ukrajincovo vč mělo celé jaro a celý červen a část července na to, aby vystavělo dílo, aby si vychovalo matku z nouzáku. Pak ve slunečnici přineslo 20-30 kilo medu a samočinně se nakrmilo na zimu. Ukrajinec neznal rojení, což by měl dát rozum z popsané metodiky. Základní podmínkou byla stejná míra a to je v celém někdejším SSSR Americký úl Dadant-Blatt s mírou 43,5x30. Už jsme vysvětloival, že se jen nesměl jmeniova “amerikaňki” a tak dostal ve 20 letech 20 stol, když byl v SSSR plošně nařízen, název Mnogokorpusnyj. Korpus je rusky nástavek a my bychom to asi překládali jako vícenástavkový. Je nutné si uvědomit, že SSSR byl v Evrpopě asi první stát, který zavedl pouze nástavkové úly. To jen na okraj.

Kdo pochopí právě přečtené o ležanu a někdejší praxi mezi UK a RF - zažil to tam bratr v letech 1990-2000, kdy tam pravidelně jezdil (vystudoval v SSSR na bolševika a uměl dokonale rusky, měl tam spoustu známých), měl by pochopit, že ležany s nároky, jaké máme na včelstva my, tady nemůžou sloužit dobře. Víc nemá smysl o ležanech hovořit. Kdyby to byl sem vhodný úl, naši předkové nebyli de.ilové a jistě by ho tu, aspoň někteří, provozovali.

Úplně stejné je to s nafocenými úly s pouze jedním medníkem. Nevíme jak se tam včelaří, nafotil to nevčelař a nic k tomu nezvěděl. Co když je to jen ta třetina vč “na odpis”? Nelze z toho nic usuzovat!

--------------------------

ALE! Konkrétně vy máte jedinečnou a pro dnešního včelaře nepochopitelnou zkušenost s “nahatými” včelami a hlavně s “nahatým” úlem. Tento možná blbý název jsem vymyslel já, protože ta vč i s úly pocházejí z místa u D1 (asi km 40 +-), které se jmenuje Naháč, tak proto ten název.

Zopakuju podstatné. Úl je s pevným dnem, univerzál, mě neznámého typu (myslím samo domo konkrétního včelaře) na TS a viděl jsem realitně nový úl. Je na 11 r dole i nahoře míry 39x24, je izolovaný asi hoblovačkami, používá mřížku a má nepochopitelně malé česno 60x15 mm, které nejde zvětšit. Česno je u strany, u té správné. Medník nemá očko a tudíž je toto česno jediným přístupem do úlu pro včely a pro veškerý vzduch. V úlech byly včely, stálo bývalo za to je rozchovat. Nebyly agresivní, oboje přinesly bez nejmenšího náznaku rojení každé dvě bedny medu a tudíž asi 45 - 48 kilo každé. Zjara se hodně zužovalo + se převěsily 3 rámky plodu do medníku a tudíž každé vč postavilo asi 5-6 M a když by se dělal odd tak by postavilo i víc, dá se tudíž říct, že obměna díla byla 50-70%. Včelstva byla vlastně téměř bezpracná, žádní obři, opakuju, žádné rojení. Ano, úl nedával panenský med, a propos, platí nás někdo za lepší med bez výkalů plodu?

PTÁM SE, CO BY CHTĚL ČESKÝ VČELAŘ OD VČEL VÍC? A PROČ BY TO NĚCO MĚL ROZUMNÝ VČELAŘ CHTÍT?