Příspěvky uživatele

MS:

Česínko lze řešit zespodu, v horizontální poloze tedy zespodu na dně úlu, hned pod okrajem přední stěny. Po pootočení do vertikální polohy se česno ocitá na obvyklém místě, úl se jen obrátí po vertikální ose o 180 °.  Chápu u oddělků/záložních včelstev, ale u silných včelstev nevidím významný přínos, když brzy zjara obsedají nahusto celý VN.

Přečtěte si to ještě tolikrát, až vám to dojde. V čem by byla výhoda.

Nikde neříkám o vyzimování a rozvoji na plném plodišti. Naopak, jasně počítám se zužováním a postupným rozšiřováním stejně, na čem je založena metoda Blaník. Vycházím z předpokladu, že na úzkovyské míře by měl být ještě rychlejší jarní rozvoj a tudíž by vč v tom měla využít třeba už tu jívu tady u nás na Sibiři, v nížinách tuplem. Hlavně by úplně odpadlo nebezpečí, co hrozí na každé míře vyšší než 30 a to, že ignorují medník a nebudou do něj chtít. Dalším benefitem je nižší výška úlu. A to všechno je podřízeno prazákladnímu požadavku = POUZE PANENSKÝ MED.

Úplně by na podzim odpadalo jakékoliv zvedání čehokoliv a už vůbec nakrmeného VN, přičemž ale podněcující efekt z přenášení zásob zdola nahoru bude zachován.

Je tu problém se sběrem zimní měli. Je to ale jen technikálie. Nejprve se bavme, zda stojí za to se tím vůbec zabývat. Je nutné to ale vidět očima starce nebo ženy, pro které je zvedání VN obtížné a dokonce, díky následkům i nemožné. I vy zestárnete, nebo myslíte, že ne? Znovu zopakuju otázku: kdo včelaří v USA Zélandu a Austrálii? Tam inspiraci nehledejme. Nikdy a v ničem.

Nespletl jste vertikálu s horizontálou? Pokud ne, vůbec vás nechápu. Moje idea překlápěcího úlu počítá s osou otáčení ve vodorovné rovině a nikoli vertikální rovině. To by přece rámky zůstaly pořád bočními loučkami dolů a druhé BL by byly pořád nahoře. Třeba deštník má v normání poloze vertikální osu a na pootočení v této ose otáčení nijak nezáleží a nijak se vlastnosti deštníku a ani jeho funkce nemůžou změnit.

-----------------------------

Javali pochopil jste to asi dokonale, máte co řešit. Mě se jeví jako epší varianta B a popravdě, jsem jako umělec co musí čekat na inspiraci. Já B nijak nikdy nepromýšlel a až při psdaní mi to docvaklo, to o listováku. Nastudujte si dokonale nejdřív dokonale zapomenutý listovák. Hodně o nich na stará kolena přemýšlím. Úl pořád nástavkově rozebíratelný, ale s možností práce v plodišti zezadu bez rozebírání úlu. Ovšem ne jako zadovák typu Budečák, ale LISTOVÁK kdy se vyjme jakýkoli plodiskový rámek bez nutnosti vyndat další rámky.

Kdysi jsem vymyslel (1984, po inspiraci Brennerem a jeho špehýrkou) plodiště úlu, jak 30 tak 24 s průzorem s vyjímatelným sklem a stavebním prostoru. Úspěšně jsem v tom včelařil, ale nešlo rotovat nástavky. Pak jsem o úly přišel a nové už udělal lacině jednoduché bez průzorů = špehýrek. Někdy se ke špehýrce - Brennerovi jsem “ukradl” název, vrátím. Někde jsem to dokonale popsal, nikdo to nepochopil a nikdo nijak nereagoval. Ale špehýrka neumožňovala včelařit v úle zadem.

----------------------------

Drvodělko, holky umí samy od sebe zase jiné věci.

Nikdo bohužel nezkoumá víc a mnohem důležitějších věcí. S medem to bude jako s pylovou monodietou. Přijde den, myslím už nastal, že bude jedno jaký med, hlavně, že to bude pravý med a ne syntetická náhražka. Dnes jsou synťáky tak dokonalé, že už je nepasírujou ani přes včely a do medu lejou rovnou. Laboratorně se to nedá zjistit.

Myslel jsem na podsazení plné KK, říkejme jí tak a ne MV. Pojem KK jsem nevymyslel a nezavedl já, měli bychom se ujednotit na terminologii a váš MV se vlastně technologickým použitím, nikoli fyzicky, mění na Krmnou Komoru, která má jinou funkci a jiný účel než MV. Zkuste si uvědomit, že MV přestává u provozní metody Blaník existovat, žádný není, potřebnou zásobu medu mají na všech vysokých rámcích. Tudíž je přirozeně matka omezena na kladení potřebného počtu vajíček denně, ale ne pouze vajíček = plodu někde a pouze medu jinde ve stejné bedně a za cenu těžkého stresu z mřížky a stísněnosti, nýbrž je omezena medem na každém rámku. Včely to, co pracně hlídáte vy (OP), zařídí samy tak, jak které vč chce a potřebuje a žádnou buňku nenechá nevyužitou. Pak se stačí vyhnout masařkám jako je Singer a zbytek pak funguje samočinně a jen s výhodami bez jediné nevýhody. Tedy kromě letošku, což jsem za 60 let nezažil. A kvůli situaci jednou za 60 let nemá cenu…

Ale hlavně si neuvědomujete jednu věc, nemáte to ještě zažité. I když by pod narvaným VN byla narvaná KK tak v prázdném spodním (začal jste užívat zkratku dolní TL = DTL a držme se už toho), tedy v DTL jsou pořád ty prázdné buňky, kde jakkoli ulité vč může zasednout. Jinak jsem při pohazování KK v půlce září likvidoval DTL právě aby v něm nezplesnivěly krajní rámky. Ano, dají se v tu chvíli vyhodit zadní a nanejvýš jeden přední. Zase zapomínáte, že Blaník má česno u strany a ne uprostřed a tak plesniví ne všechny krajní rámky, ale jen zadní asi 3-4. A to, že Blaník má v plodišti předek a zadek je naprosto základní věc, od které se odvíjí mnnoho dalších věcí. Princip středového česna u SS - originál Langstroth tam česno nemá, to je jen asi česká idiocie a patrně otec Lorenzo věděl dobře proč to dělá tak, jak má původní Langstroth česno.

Výhoda DTL je jen můj předpoklad. Víc VD v úlech s HTL není. Podle mě je důležitější předehřívání vzduchu když musí z jediného česna projít skrz jakýsi “radiátor” z plodu trubčího. Když by muselo vč kvůli prudkému ochlazení v časném jaru opustit nějaký plod, aby to byl pouze plod trubčí - vč se stáhne do většího tepla = nahoru na plod dělničí. Další je ale důležitější a to je třeba domyslet a douvědomit si. Vysvětlím obšírněji. Původní hostitel původního roztoče Varroa Jacobsoni Oudemans má delší vývoj plodu. Proto mutant VD, když si může vybrat, preferuje trubčí plod - má nejdelší vývoj 24 dní Původní roztoč 28 dní). Také původní roztoč VJO potřebuje nižší teplotu než je 36, kolik musí mít dělničí plod a dole je patrně teplota o desetiny, ale nižší. Proto se VD v Blaníkách nikdy nevyskytuje a nenapadá dělničí plod, ale to jen tehdy, když má trubčí plod v nejchladnější zóně úlu = dole. Sedláček má trubce za parazity a nertrpí je vůbec (myšlení 18 století). Od vás jsem o trubčině u vašho modifikovaného OP taky nic nečetl a nezachytil, možná proto vám napadá VD dělničí plod.

Ovšem moje teorie jde dál. Trubec se sám nekrmí a dokonce aby se mohlo sám najíst, musí mít prý zásoby ve velkých trubčích buňkách, do dělničí buňky prý nestrčí hlavu. To je podle mě blbost, má delší sosák než včela, já ale asi nikdy neviděl že by trubec sám sosal v buňce. Ale skutečně se trubci v Blaníkách ve VN vyskytují jen nesmírně vzácně a drtivě dlí jen v DTL. Mám za to, že všichni roztoči jsou na trubcích a když pak vč vyžene trubce, vyžene je i s přisátými roztoči. Tohle je domněnka, kterou vědcostuti nezkoumají a já nemám jak ověřit a hlavně mě za to nikdo nehonoruje!

Ovšem všechno se musí podřídit stáří a zdravotní kondici včelaře. Proto se zabývám tím, aby TL být nemusel a byl na vysokých rámcích. Na každém jednom rámku aby byla dole trubčina. Jenže původní Blaník úl (nemám rozlišeno co je metoda Blaník a co je úl Blaník) 39x30x11 je malý. Aby se vešel TL na rámky VN musel bych se vrátit k Sedláčkově míře 39x34,7x11. Ale to má úskalí. Vyzkoušel jsem, že i když se nechá včelstvu na každém rámku dole prostor pro trubčinu, většinu těchto rámků dostaví dělničinou. Tady bych tuto úvahu ukončil a udělám kvůli tomu další vlákno, mám za to, že to je jedna ze stěžejních věcí a je mejnstrýmem dokonale ignorovaná a tudíž to ani vědečtí prostituti nezkoumají a zkoumat nezačnou stejně, jako ani propstitutka nedá dokud nedostane zaplaceno. Vlákno bude o tom, kolik vlastně vč v provozní metodě Blaník a obecně vlastně potřebuje, lépe řečeno kolik chce trubců.

Chovat včely zcela bez chemie je aktivisticky hloupá idea a mě to hodně vadí. Jako neváháme svému nemocnému dítěti naprat do těla jakoukoli chemikálii i v nemírném ,množství, když je to pro jeho záchranu nezbytné, právě tak je to u včel. Dám příklad, Svědci Jehovovi nechají dítě umřít, ale nedovolí mu dát transfuzi. Za komančů byli protizákonní, protože poroto a nejen proto. Představte si že vaše dítě má svrab. A protože jste aktivista tak nedovolíte to dítě obrazně vykoupat v chemikálii, která zákožku zabije?

Hlavní výhodu Blaníku byste měl vidět v tom, protože VD nejspíš včelstva nezabíjejí a tudíž jsou pro mě sekundární, že díky panenskému dílu pro med, které není v úle když se chemie používá, může se právě použít tvrdá a jedině účinná chemie a nemusí se včely skoro zabít kyselinami. Někde jsem také vypočítal, že dát na jednu včelu miliontiny gramu Amitrazu na 2 hodiny je mnohem šetnější, než dát miligramy kysliny po dobu několika dní. Vysvětloval jsem, že desetinu kila nikdo ani nepozná, ani rozmazlená slečna nepozná, že má v kabelce deset deka něčeho navíc, kor když to nese jen 2 hodiny. Na stejný účinek se ale musí použít metrák kyseliny po dobu mnoha dní a to slečna nejen, že neunese, ale většina slečinek to ani nepřežije a když, tak budou do konce života zmrzačené.

Lapidárně řečeno, kdo použije metodiku Blaník s panenským dílem pro med, které není v úle při léčení, nemusí se těmi nesmysly s organickým bojem s nesprávným nepřítelem zabývat. Ano, říkám tím, nakonec ve shodě s Brněnským vědcem Přidalem, že jsou včelaři (a já říkám nejen včelaři, ale lidi obecně) směrem na Západ primitivnější, méně vzdělaní, hloupější.

Pro pořádek, Přidal neříká, že jsou včelaři jinde hloupější. On tvrdí, že jsou Češi ve včelařině absolutní SVĚTOVOU špičkou bez konkurence. A tudíž to, o hloupějším Západě z toho jasně vyplývá.

Anonymní:

Suchý úl je základ a já proto nechávám zateplený strop a česno otevřené po celé šířce celou zimu,jen opatřené zábranou proti myším.

No a to je ten hlavní omyl a troufám si tvrdit, že základní příčina problémů. Ale klid, myslel jsem si to dlouho taky, naučili mě to tak. Moje povaha je ale taková, že umím pochybovat i o nezpochybnitelných pravdách.

Možná vám unikla, a mě se dost stírá co je na zrušené IF a co tady, velmi obšírná debata na tato témata. Je toho víc co souvisí, ne jen velikost česna a vlhkost v úle. 

Vlastně s vámi souhlasím, nejhorší hnojník i v létě je v polystyrenových úlech z 30 mm extrudu, nahoře a dole tenké dřevěné rámy. U těchto, už vyřazených úlů bylo mokro na podložce i v létě. Česno bylo 18x405 mm a nic to nebylo platné. Pravda, já nikdy nikde nemám jediné očko. Ve stejných úlech ze smrkové spárovky 20 mm je sucho i v zimě. Bez oček s česnem silně zredukovaným.

A když dokonale uteplíte v předjaří a zjara strop a na igelitu se netvoří kondenzovaná voda, včely musí pro vodu, nutnou kvůli plodu, za každého počasí ven i za cenu drastických ztrát létavek. A když se jim dá ještě navíc zjara těsto, je katastrofa dokonalá.

Javali experimentuje s nesmyslně vysokou mírou, úzkovysokou a je to vlastně originál D-B, ale na kant. Tvrdím, že je to nesmysl a že včely nebudou chtít obsazovat medník, letos ulily tady u nás plodiště i na míře 24 a do medníků nechtěly, letos tu byl moc vysoký i úl s mírou 30. Mám to vyzkoušené u Sedláčkova čuda s výškou 34,7 a vycouval jsem z toho. Jedině by šlo včely dostat do medníku převěšením plodu a nebo jak přiznává Javali, nalákat je tam na zakladené černé nízké souše. Ale já už do smrti nebudu nikdy dělat med s výkaly plodu!!!!!!

Vysvětlím inspiraci a proto zešíř.

Když přišla nízkonástavková mánie - přelom 70 a 80 let, vymyslel někdo, možná sám autor Optimalu Ptáček, na zimování minioddělků se záložní matkou na N míře Optimalu a sice 42x17. Odd by se krmil na SS, v nástavku dva vedle sebe oddělené přepážkou a česna vedle sebe. Zásoby by si to uložilo na hypernízkém, na zimování nevhodném rámku za sebe. Těsně před zimou by se celý truhlík postavil na kant tak, že by se přední stěna stala dnem. V tu chvíli by to byl úzkovysoký prostor se zásobami tam, kde mají být a sice nad chumáčem. Čelní stěna, její vnitřek by se stal dnem a protože má Optimal myslím VM jen 7,5 mm, svého druhu podmet by to mělo také 7,5 mm. To by byl problém kvůli mrtvolkám. To by se ale řešilo česnem. Nástavek by se zadělal deskou pod a nad rámky a česna, patrně očková s očkovými uzávěry by byla v čelní stěně, která by ale byla stropem když by byl nástavek v normální poloze. VM nad rámky by dělala distanc včelí mezery do předního boku, protože ale SL rámků lícují se spodkem nástavku, musel by být nějaký prstenec a pak teprve našroubované “dno”, které by ale v zimním režimu bylo zadkem úlu. Možná by to mohl Roman nakreslit, on napoprvé vždy pochopí moje popisy.

Jenže pak přišla Varroa, povinný sběr měli a to by nešlo kvůli nepatrnému “podmetu” 7,5 mm. A tak to celé upadlo do zapomnění. Ale nezapomněl jsem já, jak jsem si včera uvědomil, když o tom začal mluvit  i Tom4. Dneska jsem u něj byl, nadhodil jsem, ale nezabral.

Nemám to domyšlené do detailu. Ale. Představa je tato. Má ale jediný předpoklad a sice, že by včely satavěly mezistěny pootočené o 90 stupňů. Pokud ne, asi to celé padá. Pak by se to celé pojalo opačně, ale k tomu se dostanu.

Varianta A - včely by stavěly pootočené mezistěny.

Jak by vypadal vnitřek a rámky? Úl by musel být pouze na SS. Původní vršek rámků by byl po zářijovém pootočení najednou vepředu směrem k česnu a zadek rámků, kde bývají zásoby až dolů, by ses tal hořejškem najednou úzkovysoké míry. Chumáč se v zimě projídá nahoru a k česnu a v obou směrech má zásoby. Zúžení, blinovka, vše na kant jsou jen technikálie. Vč by stavělo pootočené M, vše jako v metodice Blaník. Až by byl plný VN a nastala by chvíle nasadit první medník, nástavek by se překlopil do normální polohy. A najednou by už neby úzkovysoký, nýbrž vysoký “normálně” a tedy jen 30 cm. Pak by úplně odpadla hrozba, že nebudou chtít obsadit medník. Dalším benefitem by byla rozumná výška úlu v době, kdy se těží med a kdy je vše těžké. Takto, v normální poloze úlu by vč prožilo seztonu a po nakrmení by se úl překlopil na kant tak, že by se spodkem jeho rámků staly předky rámků. Tudíž by vč mělo v zimě zásoby i částečně “pod nohama” a podněcovalo by samo sebe přenášením a jarní rozvoj by pak na úzkovyské míře měl být raketový.

Varianta B - včely budou stavět M jedině ve správné poloze.

Tady je to už těžší na představivost. Bylo by dobré nejdřív vědět přesně jak funguje listovák.

Vezměme Javaliho úl, dovolím si ho pojmenovat javalák. Má míru dle mě nesmyslnou, úzkovysokou a držme se jeho míry a tedy je to na kant postavený D-B a tudíž má míru 30x43,5x12. V této poloze staví včely M, takto se vč rozvíjí a mělo by jít do jarního rozvoje raketově. 

Když přijde potřeba pustit je do prvního NN už normální širokonízké míry 43,5x14,4x12, překlopí se javalák dozadu tak, že se jeho horní loučky stanou zadními a jeho SL předními loučkami. Boční loučky se změní na spodní a horní loučky. Nastává to samé, jako v případě A, v produkční sezoně se neblbne s nesmyslně vysokým úlem, u kterého hrozí že ignorují medníky.

Ovšem to není celé. Původní strop úlu by byl nahrazený deskou, dvířky, jak to udělat je už zase jen technikálie. No a kvůli jakékoli práci v plodišti by se nesnímaly medníky, ale jenotlivé rámky by šly vysouvat stejně, jako u listováku. Dokonce by bylo možné tato dvířka vybavit vyjímatelným sklem zaskleným průzorem a vytvořit tam asi 35 - 40 mm široký stavební prostor a na SR pozorovat nálady včelstva. On by to mohl být dvouplástový zavěšovací prostor, jakási kapsa či “prd.el”, třeba na 4 šrouby a tudíž namontovatelná a demontovatelná za pár vteřin. Po odložení “kapsy” (když se podržím hezčího názvu) se dá obsluhovat plodiště jako listovák a kapsa může fungovat jako malý TL s chovem trubců. I možností vyřezání zavíčkované trubčiny. Kdo jak chce a potřeboval by.

Vážení kolegové a kolegyně, právě jste dočetli nápad za milion. Ale pozor, tímto zvěřejněním to už nejde patentovat ani jinak chránit. Ale každý si to, když bude chtít, může sestrojit sám a nesmírně si tak usnadnit práci a zlevnit “výrobu” medu.  Kdybych byl o 20 let mladší a možná i jen o 10 let, neváhal bych ani sekundu.

-----------------------

Nemám vyzkoušené, zda by stavěly M v nesprávné poloze. Ale ví se, že buňky normálního plástu mají mírný sklon nahoru. Vyzkoušel jsem, co budou “říkat” tomu, když jim dám vzhůru nohama hotový plást. Nezaváhají ani minutu, sklon nesklon, plodují v tom jak o život a zásoby a med do toho dávají stejně jako do plástu ve správné poloze. V následujícím roce je třeba výše popsané varianty stavby pootočené o 90 stupňů zkusit. 

Nejspíš to ale nejde, nevěřím, že bych já vynalezl převratnou věc, na kterou by, kdyby to bylo možné, nepřišel někdo chytřejší už dávno. Na druhou stranu odborná literatura, kterou znám já, neví, proč se neujaly listováky i když je v nich stokrát snazší práce než v zadovácích na teplou stavbu.

Ale.

Posledních 30 let aktivního pracovního života jsem se živil výrobou krmítek pro sportovní rybolov a skutečně jsem zavedl několik věcí, které dnes vyrábí i Čína. Samosebou se na moje průmyslové vzory ani nezeptali. A kdo se na mojí výhradu obtěžoval odpovědět, napsal mi: “ŽALUJTE NÁS” a tak jsem vše, včetně dvou ochranných známek, nechal propadnout. Kdo mi nevěří, podívejte se například na slovo Bowden v análech Patentního úřadu a nebo jen na internetu. Dodnes tam visí moje články, fotky, reklama (dávnoé mrtvá). S tou věcí v automobilizmu má rybářský Bowden společné jen jméno. A vzniklo tak, že se v pérařské hantýrce tažná pružina s dotknutými závity nazývá bowden. Netřeba v tom hledat genalitu.

Také jsem já jako první na světě přinesl excentrickou rybářskou zátěž, která nekroutí a tudíž neničí vlasec a přesto se mi podařilo zůstat chudý. Ale v přehlceném trhu jsme si vydobyl skromné uživení jen a pouze díky svým “vynálezům” a zlepšovákům. Ano, nedělal jsem nic pořádného, ale pracoval jsem jen pro lidskou zábavu, skutečnou cenu moje cetky neměly a nemají, jsou dokonale zbytečné. Ale lidem slouží a používají je všude. Je to dost a nebo málo?

Ujalo se to je je to dnes běžná věc. A vymyslel jsem to já jako první na světě. A tak kdo ví, zda by fungoval překlápěcí úl?😉🙂

Nemáte problém, protože nevíte, že to problém může být. U nás řádí NA pravidelně. Jistě, všechny vč bez zužování přežijí a roky jsem neslyšel, že by na NA někomu odešlo vč. Ale aby Adamiti vytáčeli med ze špendlíků, to si klepou na čelo a nevěří. Není od všech vč, letos nebyl, mrzlo, ale jinak od třetiny je. Někdy skoro polivina, jindy ani ne čtvrtina, ale pro rodinu mám vždycky. Je to med VIP a je ještě chutnější než ze třešní.

Píšete o medu vrbovém. Jíva je sice taky vrba, ale kvete o hodně dřív. Med z vrb je asi přimíchaný do mých medů taky. Má mít (snad podle Haragsima) nahořklou chuť. Co je léková chuť? Do chloru nebo jak to popsat?

Co se týče dalších rozměrů nástavků rozumím. Já stvořil svojí jedenáctku, i když se dělávala 12 = půlka Adamce, tak já šel na 11 proto, že tři  na sobě dávají Sedláčka a chtěl jsem méně než 12, nejraději bych býval 10. Zaboha jsem nechtěl obohatit náš galymatyáš o další míru. 3 x 11 + 2 včelí mezery po 8 mm dávají přesně 346 a tak se ten jeden MM na 3 NN ztratí.

Nic neříkáte na hranici výšky vysokého rámku 30. Přesto to prosím hlídejte. 

Nevím co je 3/8, tyhle zlomky u Langu nedávají smysl a já to potřebuju v civilizované metrické soustavě. Kolik to má v mm?

A jenom vám sdělím, co si klasický včelař neuvědomuje. U Blaníku nevadí ulití vysokých rámků. Ale zešíř.

Máma mi tvrdila, že se neulijí, že přestanou brát. Měl jsem tu snůšku, je to asi 3 roky a do toho jsem krmil a s hrůzou zjistil po půlce září, že mají všechny rámky plné až ke SL. Co teď? Neudělal jsem nic, co bych mohl dělat? A dopadlo to výborně, naopak než tvrdí stará literatura, velmi dobře a pak to byly “koně”. Hloubal jsem proč a jediné, co mě napadá, že zasedly ve spodním TL. Byly to nástavkáče a u nich mám (do letoška) TL většinou dole. Letos to podhazovat nehodlám a jaro chci odbýt Tomovou igelitfintou. Promyslete si to a dojde vám, že se i z tohoto důvodu vyplatí mít vespod prázdný TL.

Ovšem pozor, zplesniví v tom krajní rámky a to tak ohavně, že jsem myslel, že je po vosku. Vyvařil, spočítal rámky se zdánlivě plísní degradovaným voskem a kupodivu ho nebylo méně a když, tak do 5-8% a taky vosk nebyl zelenohnusný, ale normální žlutý jako z málokrát zakladeného díla. O toxických produktech plísní samosebou nevím při tomto pokusu nic. Plísně jsme řešili na IF a já tudíž úplně nechápu obavy předků z plesnivění spodků neobsednutého díla.

Píšete heslovitě, stručně. Já to bohužel neumím. Tedy resume:

Nechat spodní TL přes zimu nese ten benefit, že vč má kde zasednout i kdyby ulilo vysoký nástavek zásobami. I oplesnivění rámků v DTL nijak nevadí ani formou ztráty vosku a ani kvalita vosku neutrpí.

Už jsem starý a už se mi nechce. Ale strašně, fakt hodně moc bych chtěl vyzkoušet míru Superjumbo, ale na 12 rámků - čtvercový půdorys. Dokonce mám rozpracovaný úl, už 3 roky a nedodělám ho už asi, který jsem nazval Hybrid. Byl by to čtverec pro míru dlouhou pro rámek 448 mm s buchtou elminující rozměr na 435, výšky 300 mm a byl by to originál Dadant-Blatt na 12 rámků míry 435x30. Když by se stejný truhlík otočil vzhůru nohama a použil se 26 (myslel jsem původně 25 mm) vysoký prstenec, šel by do toho rámek 448x326 a také by jich bylo 12. Tady by úplně odpadl jakýkoliv TL. Vše na stejném dně a vše na obě orientace stavby. Ale tohle už asi nedotáhnu.

Mám ale další nápad a Javali asi upadne ze židle. Ale na to založím vlákno. Je to dokonalý originál, mám za to, že tohle ještě na světě neexistuje ani ve formě nápadu. Jdu na další vlákno.

Nekoupím si lis. Nesmyslná investice, věřím, že letošek byl extrém. A v běžném roce i kdybych víčka vyhodil, do smrti to nebude ztráta 50 a spíš dost přes 50.

Jo a já přece nevím, že je to Němec. Zander je skoro stejný s Adamcem - Z  má 9,24 dm2 a A má 9,36 dm2

OK, ale produktivita? Cena?

Nevíme ale z jakého plástu, asi B? A nevíme, kolik medu vytočil a taky nesdělujete, jestli je těch 0,7 kg do mrtě a nebo zda a kolik medu i po tak silném stlačení zůstává?

Nebyl by šnek přece jen výkonnější i když asi neumí tak velký tlak (je to velký tlak a nebo není?)?

Myslím si, že jste to vyhodnotil správně. Že je to u vás o tolik jiné by možná mohlo být tím, že jak tvrdíte máte u vás extrémní podmínky. Možná máte stanoviště s převládajícím vlhkým mikroklikmatem, možná orůvan a ustavičné, skoro neznatelné ochlazování úlů. Nevím co se tam děje.

Něco vám prozradím, co se obecně neví a nepíše. Fumigace, když to páni z Dolu tvořili, měla být jedna. Protože ale tušili, že někdo prostě nebude mít vč bez plodu, doporučili po 10 dnech, ne dříve, druhou fumigaci. Ta má pozabíjet ty brouky, co byli při první pod víčky. Taky to řeší případnou reinvazi. Já hodně věřím na acetonaerosol před vánoci. Nemyslím si, že VD zabíjí včelstva. Určitě je ale lepší ho v úlech nemít a nebo co nejméně.

V této souvislosti připomenu mojí nevědeckou domněnku, kterou jsme probírali vloni na IF. Mám za to, že ve svých úlech vytvářím podmínky krajně nevhodné pro množení roztočů VD a navíc to na mě dělá dojem, že ti, co se už nějak vylíhnou, jsou oslabení, neplnohodnotní a málo plodní ve smyslu velkého % sterilních a nebo částečně “impotentních” VD. Jak jinak si vysvětlit, že v Blaníkách abys brouka pohledal když jiní jich denně najdou desítky?

--------------------------

Jen připomenu, že pojem reinvaze je zavádějící a hloupý. Evokuje totiž, že VD napadá a tudíž invaduje včelstva. Je to jinak, roztoč napadat nemůže, jak by to dělal? Reinvaze je pouze to, že vč vykrade skomírající včelstvo a přeživší létavky se nastěhují k lupičkám do jejich úlu a tak zamoří čisté včelstvo roztoči, které mají tyto včely přisáté na sobě.

goro:

nemal by som sa do diskusie asi miešať, nemám Blaník ale sú veci, ktoré platia v každom systéme… teda Tom vaše tvrdenie, že kondenzát sa netvorí priamo nad chumáčom ale skôr po obvode  je pravdivé, ALE TO PLATÍ LEN U VČELSTVA KTORÉ MÁ DOSTATOČNE DOBRE ZAIZOLOVAÝ STROP! … ak strop nie je zaizolovaný, vodné pary z chumáča kondenzujú priamo nad chumáčom  a padajú na chumáč, čo je pre včely nie nič príjemné a komplikuje im to život… 

ináč rozumiem ochladzovaniu priestoru nad chumáčom v září , matky prestanú klásť… ale ponechať prázdny nadstavok nad včelstvom s neizolovaným vrchnákom za celú zimu považujem za zbytočné trápenie včiel…

..ale ak to niekomu funguje, tak nech si poslúži…😉

Parádní reakce!!! Díky. Dovysvětlím.

Nemáte sice Blaník, ale o včelách víte všechno a každá připomínka je vítaná. Vysvětlil jsem, že mi ta zvláštní střechovitá konstrukce deklu - původně formy na beton, asi odvádí kapky vody do rohů. Ale, když jsem popisoval Sedláčkův nechtěný pokus, zapomněl jsem, že Sedláček vydedukoval, že ta náramně skvělá kondice vč s dutinou nad plodištěm až do předjarního zužování (konec února) zajistila, že vč nezačala po slunovratu plodovat. V důsledku toho se včelám nezmenšila tělíska a neupracovaly se. A dokonce se tvrdí, že v zimě vychované včely jsou stejně úplně k ničemu, když se dostanou do věku létavky, nemůžou ven a při ošetřování plodu před fází létavky jsou taky ve výsledku kontraproduktivní. To má logiku. Benefit z nich je menší, než neopotřebení včel, které je vychovaly.

A ještě dodám. Laboroval jsem, protože kdosi psal na VF o 100 mm polystyrenu v deklu, že by na tom mohlo něco být. Vyplnil jsem vyřazené provizorní NN ze dřevotřísky polystyrenem na 100-150 mm z různých zbytků, bez mezer a udělal jsem z odřezků jednolitý celek. Bylo jich 6 a 5 ještě mám. Už asi 10 let a za celou tu dobu jsem nepozoroval žádný viditelný efekt proti ostatním s 20 mm PS. Do deklu - formy se tlustší PS nevejde a proto má jen 20 mm izolaci.

Letos zjara při zužování jsem zjistil, že nemám dost zateplených deklů. Věděl jsem, že budu snižovat počet vč a tak jsem další dekly nedělal. A na 4 nebo 5 vč jsem dal jen ten dekl bez PS, ale na rámky igelit, jednu vrstvu rozstříhané prastaré karimatky tlusté 8 mm a 2-3 vrstvy novin. Proti deklům s 20 mm extrud PS žádný rozdíl. 

Jestli jim kapalo za krk netuším a nasadil jste mi brouka do hlavy. I tohle kapání do chumáče musí být stres. Že ho přežily aniž bych něco zpozoroval neznamená, že to nevadí.

Tak. A přesně o tohle mi celou dobu šlo. O ověření i v jiných podmínkách. Držím palce a velice vám fandím. Sobě a nebo spíš Blaníku taky, zda se potvrdí můj předpoklad, že je to univerzální metoda i pro nížiny. Ještě zkuste hlídat, zda skutečně tak nízko půjdou VD do dělničiny a zda do ní půjdou dokonce už na konci května. Ještě by bylo super kdyby se našel někdo v horách nad 600 mnm. Martin sice není tak vysoko, ale naříká jak tvrdé podmínky má.

Něco jsem nepochopil. Píšete, že nyní jsou včelstva:  Včelstva jsou na 7 - 8 VN lang 4 /3 a tomu nerozumím, asi mělo být, že nyní obsedají 7-8 rámků vysoké míry 448x326 mm? Já měl za to, že je ta výška 325 a jsem rád, že jsem si to šel vyhledat, někde jsem taky vyčetl že 328. 326 dává logiku 159x2 + VM 8 mm. Nevím, zda jsem si vymyslel název Superjumbo já a nebo ho někde vyčetl. Jumbo je vysoké 285 a tak by Superjumbo dávalo logiku.

Malinko počtů, které vy ani nikdo další nepodceňujte.

Plodiště, tedy VN vaší sestavy má 146 dm2. Je tedy menší než postulovaných (ne mnou) 150 dm2. Moje plodiště má 129 dm2, obě tedy musí mít TL.

Váš NN má 71 dm2, úl Blaník má NN 39x15x11 64 dm2 a to samé s výškou 17 má 73 dm2

Za velmi zvláštní považuji jak se to vše vlastně shoduje!

U vaší sestavy má tedy celek s TL 217 dm2 a to je výrazně víc a já v popisu provozní metody říkám, že je to u úlu Blaník už moc velké. I kdyby se k Blaníku dal NN 17, stejně je to dohromady “jen”203 dm2. Jako mnohem lepší by se mi u vás jevil NN vysoký 137 mm, ten má 61 dm2 a pak by celek dával 207 dm2. Rozumím, že nyní je to už dané, zkuste zauvažovat postupně měnit NN vysoké 159 za NN 137 mm. 

Taky je nutné zohlednit, že je váš VN vyšší o 26 mm než “magických” a ve světě v nejrůznějších podmínkách nejosvědčenějších rovných 30 cm.  Protože je ale u vás tepleji a o 30 dní delší vegetační doba jak píšete, tudíž by to nemělo nějak moc vadit. Ale letos byla tady u nás moc vysoká i míra 24 a vč ulila plodiska a nechtěla zaboha do medníků (viz vlákno sběrný medník). Já z míry 39x34,7 vycouval proto, že v každém druhém roce většina vč na této míře nechtěla do medníku a ulejvala plodiska.

Milan Havelka v Benátkách nad Jizerou běžně vytáčel med z jívy, doufám, že budete zužovat a tudíž samočinně ničeit Nosemu apis a to, spolu s tím, že lépe teplotně zvládnou menší protstor umožní mě vytáčet snůšky ze špendlíků a třešní. V době konce květu jív přidávám první M mezi zadní SR a poslední plodplást s dělničím plodem. U vás je předpoklad, že se vám stupně rozvoje jako u mě podaří dosáhnout už na začátku jív. Slunečnice u vás nic moc, OK, ale my tady krmíme a cukr není med a tak jste ve výhodě. To samé s lípou.

Doufám jen, že se dožiju vašeho vyhodnocení. Držím palce, podle mě byste měl vyzískat pro sebe nejméně dvojnásob medu než píšete.

-------------------------------------

Cukru bych se úplně nezříkal. Protože. Já vlastně dolní TL vyvinul jako řešení občasných melecitozních snůšek. Když tu ale melecitoza není, musím krmit cukrem a přimět včelstva naplnit KK není snadné. Proto je mi sympatický HTL i za tu cenu, že se musí pořád vzpírat sem a tam. Je v něm ale med. Už jsem to psal a zopakuju to v této souvislosti.

V jednom roce jsem nedokázal vytočit u všech vč druhý kvěťák. Nevadí, nechal jsem si ho na další rok, že ho dám do dolních TL.  Ale i tohle mělo nějakou genezi. Jak využít takovýto med? Další rok bylo jalovo v červnu, mnozí krmili a Adamiti zachraňovali a já dal na VN asi poloviny vč řepkáč od loňska, nevnutil jsem všechen do jarních TL. Spotřebovaly ho a další rok byla ta včelstva jako koně! Od té doby si vždy nechávám druhák nevytočený. Jak s ním krmit bez vytočení a pak zkrmení jsem tu detailně vysvětlil. Funguje to. Malé připomenutí. Med v panenském nežerou zavíječi.

A ještě jeden poznatek, o další výhodě paneského medníkového díla. Kde vzít krmicí truhlíky? Vyndám z běžných NN rámky do banánovek a nic se jim nestane ve skladě, kde zakladené dílo sežerou i když jsou v něm zásoby.

Psal jsem, jak jsem zlikvidoval mezerníky a proč. Postupně, když jsem bral rámky zjara z banánovek, jsem mezerníky vytahoval. A tři roky je netrpím. Ale mám inventární nález 4 banánovek panenských nízkých souší s mezerníky. 3 jsou netknuté a do jedné, určitě o rok starší zapomenuté banánovky, tedy čtyřleté, se pustili zavíječi a tak jsem to raději vyvařil. Mám za to, že to byl zavíječ menší (nebo jak se jmenuje), tomu panenské po několika letech šmakuje. Jak jinde píšu, mám nadbytek panenského medníkového díla.

A poslední výhoda pro vás MS je možnost odvíčkovacího “ořezávátka”. Na tom nejde odvíčkovat zaladené rámky, ale u paneských je to rychlé a skoro bezpracné. Dcera a přítelka si to nemůžou vynachválit.

Odpovídáte si sám. Až když to píšete mi dochází, že jak moje dekly jsou vlastně pyramidy, nebo jak to říct, tak kondenzát stéká do rohů. To mě nenapadlo. Dřív, před rokem 2007 jsem měl nad HL 6 mm vysoko strůpek z prkének která se nepronášela a na tom dekl z hobry, vysoký asi 7 cm, mezi hobrami sláma. O kondenzátu jsem v této sestavě nevěděl nic (a nevím dodneška). Je to velmi zajímavé co píšete. Podle mého se kapúky nedělají přímo nad hrtoznem, ale po obvodu. Jenže při té velké dutině se asi kapky tvořily i nad chumáčem. OK, co ale potom ten Sedláčkův nechtěný pokus?

Jestli jste fumigoval s velkou dutinou nad VN a brouci spadli, pak je moje obava o naředění lichá. Stačí zvýšit počet kapek Varidolu o ten jeden nástavek podle návodu. Celkově si nemyslím, že chyba u vás byla tady v tom.

V listopadu se už hezky udělat nemusí. Ale zase jen dedukuju, že vše má jistou setrvačnost a jestli je celý úl prochladlý teplotami kolem nuly v noci a ve dne + 5-8 a pak se udělá na jeden den 12, úl se tak rychle nemusí oteplit. Ale nevím to.

JirkaP:

Dobrý den, Tome, můžu se Vás prosím zeptat na toto: píšete: V půlce září se musí odkrýt zateplený strop a dát prázdný NN aby utíkalo teplo a odd přestal plodovat. … Po slunovratu, = kolem vánoc se dá zateplený dekl. To tam mezi VN a “ochlazovacím NN“ není ani stropní fólie resp. igelit? A ještě k tomu deklu … já mám strop ze dvou kusů, 4 cm vysoký dřevěný rám na kterém je přibitý sololit a na to jako samostatný díl plechové víko. V tom dřevěném rámu mám 2x2cm polystyrénu. Ten mám tedy odstranit? (Polystyrén jsem si nařezal o pár mm větší a narval do rámu aby nepadal, tak bude trošku problém ho dostat ven.). Možná jsem to jen špatně pochopil a zateplený dekl může na ochlazovacím NN zůstat a jde jen o to, aby nebyl přímo nad VN. Děkuji za případnou odpověď.

Tak předně. Jestli máte sololitový strop a ten je nad horními loučkami rámků, není to dobře. Je to ještě horší, než tvrdá průhledná stropní folie. Včely to přežijí, dlouho se dělaly strůpky z prkének tak, aby nad HL rámků byla 6 mm VM. Zjistil jsem, že to není dobře. Sice jsou HL úplně čisté a nemusí se stále čistit, ale pro teplotní a vlhkostní režim včelího příbytku to není dobré a podle mě dokonce škodlivé. Dekly nevyhazujte, jen mezi něj a rámky vložte po celé ploše igelit. Já používám kořistní z Lidlu, kde jsou jím proloženy vrstvy sáčků s cukrem na paletách. Přeložením ho zmenším tak, že z úlu na všech stranách 1-2 cm vyčnívá. Časem se zkroutí a zneprůhlední, některé vč ho prokouše a pak jde do kontejneru a místo něj nový.

Já mám v deklech 2 cm extrud - méně ho žerou mravenci než kuličkový a není nijak chráněný a tak tam igelit dokonce mít musím.

15.9. je takové magické datum. Uvažujte. Krmím povětšině velkoobjemovými plastovými pixlami Samla s keramzitem. Tato krabice je v NN 15 a nemá žádné víko a neopokryje celý strop. Do objemu NN tedy utíká teplo. Nevím zda by neničily polystyren a tak mám pro každý úl ještě jeden dekl bez ničeho, jsou to vyřazené plastové formy z betonárny na sloupové hlavice sastému KB blok. Chránit to igelitem nejde, ten by padl na otevřené krmítko, jak by držel nahoře? To asi nikdo nesežene. Stejně by posloužily plechové, tady si prostě musí každý poradit. Třeba jako vy, že je PS v deklu chráněný sololitem. Ten ale bude trpět, na deklu kondenzuje voda z krmení, hlavně ale z plodiště - holt se třeba za 6-10 let solilty vymění. Taky existuje soilolak a taky se sololit dá napustit fertmeží. Takže já mám stropy odkryté a do krmícího NN utíká teplo od začátku krmení, u mě je to kolem 15.7. Ovšem tady mám nedomyšlenost. Po 10.10. se dělá fumigace když je asi 10 a lépe 12 nad nulou. Tehdy odeberu krmítka a krmicí truhlíky a zůstanou jen nezateplené dekly. To proto, že nevím, co by s fumigačním plynem udělalo naředění do tak velkého objemu vzduchu. Z počátku jsem krmné prázdné NN vracel, už několik let to nedělám, mám za to, že stačí dekl - forma. Totiž. Forma, aby ze sloupu odtékala voda, je  konická a zatímco na krajích doléhá na okraj úlu, uprostřed je 25 mm vysoko + včelí mezera daná okrajem nástavku. Tím jsou otevřené všechny uličky a vč nemá tepelnou pohodu a tudíž neplodují ani mladé matky.

Nevím zda jsem pochopil dobře váš 4 cm rám, je tlustý 40 mm aby pojmul PS 40 mm?

-------------------

Tady přidám příběh kde jsem se inspiroval. Někde tu nedávno MS tvrdí, že opisujeme všichni a já v dané věci nesouhlasil, šlo o nějakou mojí originální myšlenku. Ovšem popíšu jinou situaci. Sedláček ve Včelařství před časem napsal seriál o svém včelařském provozu několika set vč. Jeden rok se stalo, že na 250 vč nedal zatepené dekly jak měl. Přišlo se na to koncem února když se mělo zužovat, na úlech byly pořád prázdné nástavky na odkrytých stropech a dokonce tam byly i krmicí kyblíky se slámou, kterými krmil tehdy on (možná tak krmí pořád, nevím). Sedláček psal, že se zhrozil, že co z tolika vč bude když měla takhle studený odchov celou zimu.  K jeho nesmírnému překvapení to byla nejsilnější vč s největšími výnosy při stejném krmení a práci, jako dostávala ostatní vč. Od té doby provozuje studené zimování u všechn svá ých vč, psal v seriálu před lety.

Tuto Sedláčkovu informaci četly desetisíce lidí. Já ještě nikde nikdy u nikoho neviděl odkrytý strop s deklem ze 3 mm plastu nad rámky. Totiž, okraj nástavku je 6-8 nad HL + ta konicita deklu. Nemůžu za to, že drtivě drtivá většina nemá schopnost aby jim ihned docvaklo z letmé zmínky a myslím, že si všichni vzali nesprávné jádro sdělení, že včelař něco těžce zanedbal a nezateplil včas, když chuderky tak moc potřebují teplo bla bla bla. A zima = větší spotřeba cukru a s tím se musí šetřit. Sice už cukr 60 let není na lístky a 35 let ho každý sežene kolik chce a už nestojí tak moc, že za kilo medu by  byla 4 kila cukru, ale za kilo medu je 8 kilo cukru a tak dále. Já se umím inspirovat i u včelařů, se kterými bytostně nesouhlasím a rozhodně bych je nenapodoboval. Ovšem co mají dobrého, A JÁ UMÍM POZNAT TO JEDINĚ DOBRÉ OD HORŠÍHO A ÚPLNĚ ŠPATNÉHO a tak svojí vlastnost, danou asi Bohem (jsem atesita), neváhám využívat. A přitom mi ještě spousta věcí nedocvakla a učím se pořád a doufám, že to nekonečné učení nikdy neskončí.

To je prevence. Já se preventivně snažím nemít brouky, oni preventivně ničí brouky a nesnaží se je v úlech nemít - proč by se snažili mít čisté včely, když mají mechanicko-elektronické nesmysly na ničení brouků (a bohužel i včel, holt když se kácí les lítají třísky)? To je ten rozdíl v přístupu. Mě utkvělo to hraní s elektronickým nesmyslem. Tak zvaní normální chlapi jsou hračičkové a vyžívají se v mechanických a elektronických nesmyslech. 

O tom zpívá pan Suchý už pradávno písničku, jak usedne vosa králi na nose. Zavolají na tu vosu Škrholu, ten jí veme sukovicí a zabije vosu, jenže zabije i krále.

Ani Suchý si to nevymyslel jako něco nového, je to pradávná vlastnost hloupých lidí opakovaná v praxi desetisíce let podle stále stejných zákonitostí. Jen kulisy a věci se mění, princip lidské hlouposti zůstává přes propast věků týž. Inu, komu není s Hůry dáno, v apatyce nekoupí.

Myslím, že to nevidíte správně. Co má asi dělat když má včely plné brouků? Zjevně se soustředil na elktronicko-mechanické hračičky a vyžívá se v aplikátorech místo toho, aby všemožně zkoušel nemít v úlech VD a omezoval jejich počty jinak.

Dám vám příklad ze sportovní rybařiny. Když se nadhodí, potřebuje rybář vědět, zda vzala ryba nástrahu do huby a jede s ní = táhne, říkáme, že zabrala. To se dělalo asi 80 let tak, že se na napnutý vlasec mezi špičkou prutu a vodou položilo přehnuté stéblo trávy, klacík, kousek papíru a podobně. To svou vahou udělalo na vlasci lom a jak vzala ryba žrádlo do huby a zatáhla, lom na vlasci se začal vyrovnávat a rybář věděl, že musí zaseknout. Pak, protože tráva nebo klacík nemá výraznou barvu, se začaly vyrábět barevné signalizátory na zavěšení na vlasec, stálo to pár Korun. Pak těm blbějším začaly spešl firmy vyrábět elektronické pípáky a ty první stály přes tisíc Korun jeden. A na tom je vidět hňupa, co by mohl mít zadarmo, nebo barevné za 15 Korun, raději si kouopí kravinu za 1.500 Kroun a musí do toho kupovat baterie. Tu hloupost ale musí našroubovat na zvláštní stojan pod pruty - rod pod, tak za 2 tisíce, ale stačila by kovová vidlička za stovku. Pak je jeho vybavení velké a těžké a musí ho vozit autem, už to pěšky nebo busem nikam nedopraví. Pak se ale zase dávají všude poťouchlé zákazy vjezdu a tak se hlupákům vyrábějí motůčka a podobné věci, aby od auta stoh nesmyslů rybář k vodě od auta dostal - jak u blb.jch na dvorečku! Má někdo peníze a chce je vyhazovat do kanálu? Klidně, jeho boj, ale pípáky jsou hlučné a otravují všechny okolo. A mezitím se ryby někam vytratily a ubylo jich tak moc, že rybáři sedí okolo skoro prázdných vod, vybavení nejmodernější technikou… Zvláštní je, že nikdo neříká, že je moc rybářů a že je přesportovně přerybařeno.

A zrovna tak ti, co potřebují aplikátory z videa asi pěstují ve svých úlech brouky v co největších počtech proto, aby je mohli hubit. A že tím zamořují okolí jim vůbec nepřijde na  mysl a nebo to spíš tuší,a le protože můžou tak na ostatní z vysoka. Bezohlednout na entou daná liberalizmem. Mě tu někteří mají za zlé, že jsem posedlý liberalizmem a tady máte všichni konkrétní příklad, jak se zrůdná ideologie dotýká každého z nás.

Další tragikomik je ten, který týrá včely mřížkou a matky nutí klást do nepostavených buněk a říká tomu OP, ale už na přelomu května a června se mu roztoči stěhují na dělničí plod. Jak nazvat tyhle lidi a zůstat slušný? Nevšímat si jich? OK, jenže oni zamořují VEŘEJNÝ prostor parazity a patogeny.

A že vystupuje jako anonym? Tihle vědí, stejně jako MS, že dělají něco nesprávně a tak se schovávají za anonymitu, nejsou ani tolik chlapi, aby se za sebe nemuseli stydět.

Ano, spodní je prostě lepší, hklavbně není nutné se tak opřesně strefit v čase, prostě to dole obsadí až chtějí a nejde je tím podtrhnout. Já to vlastně dělám tak, že KK dám mezi TL a VN a je to tak až do jara. Zjara pak z TL a KK udělám nový TL a jeden celý truhlík rámků, co zbydou, vyvařím.

Horní TL jsem uvedl pro ty, kdo z nějakého důvodu nemůžou zvedat VN. A ještě to řeknu jinak. Spodní TL je bomba, horní “náhražka” z nouze.  A horní TL je už dost náročný na přesný odhad času kdy zrušit igelit a z horní KK udělat horní TL.

tom4:

Nechtěl bych být Vaše včela. Musí mít mikrokrystalky úplně všude

I v medu.

Už jsem pochopil nač se ptáte. Smíchal jste dvě věci doromady. Nenastane situace, že se vyndá igelit a současně přidá medník.

Tak znovu. Igelitfinta nahrazuje podhození KK v polovině září loňského roku = zvedání VN. Díky igelitfintě se neochlazuje VN a nezbrzdí se jarní rozvoj jako když by se igelit mezi VN a KK nedal. Ale KK přece není TLumič!!!! Ten se musí v jiném čase než je přidání prvního medníku ze zimní KK teprve udělat a musí to být dřív než se přidává první medník v roce, jde asi o týden nebo 10 dní. U víkendového včelaře asi problém, každé vč to potřebuje jindy.

Zrušení KK tím, že se vyjmou 4 rámky a nahradí se prostřídaně SR a současně se odstraní igelit a současně se vyhodí vysoký trubčák zezdola a nahradí poslední M v roce (když se dělá i oddělek, je možné dát pak ještě M další). Vč najednou nemá trubčinu, nutně jí chce mít a nemá jinou možnost než odsadit horní TL. Které rámky z původní KK zůstanou v TLumiči? Ty, které nejsou ještě vybrané a zbyly v nich nějaké zimní zásoby. Kdyžn je KK suchá, je jedno které se nechají a které vyndají. 

Co se vlastně stalo? Vč má najednou o 50% větší prostor a to lze bez obav u včelstva, které má plnou velkou bednu. Díky trubčině, kterou v tu dobu vč musí mít (kdo nedovolí včelám trubce je …jo už vím, Sedláček) obsadí horní TL velmi rychle. Až je horní TL plný včel, to je nejdřív za týden, může se přidat první medník. Jak vč obsadilo horní TL je zřetelně vidět skrz igelit.

Hnidopich by asi řekl, že jinde tvrdím, že nevyřezávám trubčinu nikdy. To skutečně nedělám, ale když vyhazuju vysoký trubčák odstraním i trubčinu. Nedělám to ale kvůli VD, ale kvůli tomu, že chci aby trubce chovaly jen nahoře a místo vysokého trubčáku chci aby postavily a zakladly vysokou mezistěnu. Ta ale není na posledním místě v úle, tady to v té době už risknu a bez obav jí dám vedle nejmladšího plodu. Tehdy je to už bezpečné.

Ale to už jsou detaily, na které si každý už přijde sám vlastní praxí.

--------------------

JirkaP

Ano, výhoda trubců v nejchladnější části úlu = pod VN holt u horního TL padá. Za všechno se něčím musí zaplatit. Pozoruhodné je, že vč s horním TL nemají víc VD. Prostě ve správně vedeném Blaníku roztoče aby pohledal tak, jak to píše Tom4. Přiznám se, hlavně Tom4 a já dřív taky, byl velmi nervozní, že kde ty brouky, kterýma mejnstrým a páni chytrý ve Včelařství jsou? Kde je v Blaníkách máme? Děláme to vůbec správně, když to máme mít těžce zamořené jako všichni ostatní?My je tam ne a ne najít. A na dělničině, jak s tím straší MS? Proboha co by tam dělali? Proč by tam byli? Jo, když jim génius sebere trubčinu tak někde holt VD být musí. Na dělničinu jde VD až když musí a to asi i v případě horního TL.

Ano, další medníky už mohou být vystrojené soušemi. To už ochabla největší touha po plodu a když není ve VN matka nijak omezená a necítí se stísněná, nemá důvod lézt nahoru na nízké rámky.

Dám podrobný návod jak nemít v úle téměř žádné roztoče, nemít viry a nemít úhyny a anonym se bije v hru´d, jak leje kyselinu málem konví. Já na jeho místě bych se zarazil, užasnul, zastyděl se jak blbý jsem byl a začal se víc než intenzivně pídit jak nemuset dělat hovadiny, o jakých píše anonym že je dělá.

Pak se někdo dib vbte když jsme nervozní a někdy i nezdvořilý. Já předpokládám stejnou inteligenci jako mám já u každého a jak narazím na bezbřehou stupiditu, nejdřív mě napadne, že nikdo tak tuopý nemůže být a že mě chce jen nas.at. Pak mi dojde, že MARNÁ SNAHA a na dost dlouho mě opustí elán cokoli lidem dávat, zveřejňovat. Těxch pár, co chápe o čem píšu, nepíše vůbec a nebo sporadicky. Nechápu kde pořád beru vůli stále se snažit lidem dávat něco, co nemají čím pochopit. Natož aby to ocenili a někteří dokonce poděkovali za zajímavý tip a sdělili, že to zkusí.

--------------------------------------------------------------------------

Romaning:

V okamžiku přidávání prvního medníku se igelit odstraní. 

Jak moc je v tuto dobu horní TL již obsazen? Nemůže dojít k podtržení vč., když se oddělá igelit mezi TL a zároveň se přidá medník? To je rozšíření téměř dvojnásobné. Jak je to se změnou TL na KK? V té době tam už není plod? Je možné nechat stejné rámky, nebo je potřeba je zaměnit za jiné? (které se vyhodí, SR?)

Zkuste si to představit. Ano, pamatujete si dobře, že se nikdy nesmí zvětšit prostor o víc než 50%, že se nikdy nesmí přidat vysoký medník, stejný jako je plodiště. Tak se na to podívejme.

Plodiště má 39x30x11 = 129 dm2. Už má TL s plochou 64 dm2, dohromady 193 dm2. Když k tomu přidáme medník, zvětšili jsme prostor o 64 dm2, což je ku objemu (ploše díla) v úle o asi 33% - jsem líný to počítat přesně. Přece úl složený z VN + NN jako TLumiče má objem tří nízkých truhlíků a další je tedy jen třetina ze stávajícího, je to tak?

Pravdou ale je, že spodní TL je jakýsi pojistný ventil a moc u něj nevadí když se dá předčasně. Prostě vč do něj doroste, neutíká mu do něj teplo jako do jakéhokoli nástavku přidaného nad plod. Tudíž přidání horního TL není tak snadné vychytat vhodnou chvíli a proto je spodní TL výrazně bezpečnější a vyžaduje mnohem méně zkušeností a taky není tak náročný na přesný den - včelaříte víkendově a právě při tom je výhodný spodní TL. To je hlavní důvod proč jsem to zveřejnil až teď. Vás se to netýká, ale je nuutné vědět, že i nahoře TL funguje. Dokud ale můžete používat dolní TL, držte se ho.

Podotýkám, že nápadů, mnohé velice převratné, mám ještě několik. Ale…

MS:

No právě. To by tam nemohlo být na podzim při fumigaci méně než 20. I když vyčistí roztoče fumigací bez plodu, tak v průběhu další sezóny si včely roztoče donesou. Musel by se namnožit do podzimu na podstatně vyšší počet než max 20 ks. 20 ks je téměř nic. Takže buď nesedí ty počty, anebo je to zázračný úl, kde se roztoč nerozmnožuje. Umíte to někdo vysvětlit?

Neměl bych na vás reagovat, nezasloužíte si to. Ovšem ostatní jsou nevinní a tak vysvětlím, nebo pokusím se.

Nevím to já sám i když jsem autor provozní metody, ne ale úlu. Úl je stará vesta, jen je použit přísně podle mnou stanovených zásad, které jsem na internetu za 10 let vysvětlil bezpočtukrát. Pokud se úl Blaník a v režimu Blaník použije jakýkoliv nástavkový úl s kombinací vysokého díla pro plod a nízkého panenského díla pro med, bez mřížky, pak to funguje každému.

Ano, tak snadné to je a zázračným úlem jako Blaník (ten je k tomu ale nejvhodnější) může být každý nástavkový stojan. V bodech dám co se musí udělat.

-Zavést dvě výšky rámků, plod pouze ve VN a med pouze v NN

-Zrušit jednou pro vždy očka a zmenšit největší otevření česen na max 25 cm2

-Zrušit vysoké podmety a dát jen podmety 18 mm

-Zrušit síta místo podlahy

-Nepoužívat polystyren na zateplení stěn, ale nanejvýš stropů (dekly)

-Zavést místo stropních foliií měkké igelity

-Zavést TL, tedy nástavky, které zvětšují už tak velké plodiště a trubčinu jen v TL

-Nikdy nijak neomezovat matky, nevyřezávat žádný plod, ani trubčí

-Nikdy nepoužívat mřížku

-Nikdy neklíckovat matky, už vůbec na zimu a v sezoně tuplem ne

-Mít česna u strany i u SS a raději preferovat TS 

-Úly nesmí stát nas slunci a nesmí být na podlaze ani pod umělou střechou

-Nutná je obměna plodového díla asi 40-60%, ne méně, ale ani ne více

Snad jsem na nic nazapomněl a pozoruhorné je, že podobný výčet jsem udělal včera a jak je patrné, někdo to neumí pochopit.

Jak “zázračný” úl funguje nevím. To je právě to, na co bychom tady mohli společně možná přijít. Na vědcostuty se nespoléhejme, mejnstrým potřebuje cucat z lidí peníze za léčiva a tak nás v tom nechá, lobby (mafie), která to tu ovládá nepřipustí, že by to mohlo jít bez kejklů a léků.

Mám za to, že absolutní prazáklad je nepůsobit včelám sebemenší stres i s vědomím, že něco by včelám asi ani nevadilo. Protože ale nevíme co to je, to neškodné, nesmíme dělat včelám nic, o čem máme jen malý důvod si myslet, že by jim vadit MOHLO!!!!

goro:

Verím že použitie “horného tlmiča” vylepší metodiku Blaníka tým že odstráni to namáhavé dvíhanie VN….

Z NN systému mám však skúsenosť, že trubčinu vystavená vo vysokom podmete alebo v dolnom nadstavku (TL) je zárukou toho, že matka sa viac drží “dolu” a nie je potrebná materská mriežka aby nešla s plodovaním do nízkych medníkov… pri systéme že trubčina bude nad plodiskom sa môže stať, že do prvého medníka matka niečo položí… (odporúčam vám nedávať do prvého medníka medzisteny ale použiť panenské staršie  súše, kde včely okraje buniek spevnili, “označili” propolisom a matka to rešpektuje, nekladie do takto označených buniek, len ak naozaj nie je kde)…

Ano, vaše obava je logická, ale mě se to neděje nikdy a nebo výjimečně. A to díky zvláštní technologii, kterou jsem opět vymyslel já, je tedy originální a dlouhodobě ověřil a obecně není používaná. Lidi to nepoužívají i když jsem ten vynález dávno zveřejnil (co je zadarmo nikdo nevěří, že je dobré). O co jde. Budu se opakovat, ale opakování matka…

Nejúčinnější pojistkou nezakladení medníku je do prvního medníku v roce dát do středu mezistěnové jádro. Zopakuju jak to funguje. Viz moje články - pohádka o bratřích a sběru hřibů - že vč musí mít souše, aby mělo první med kam dávat a nemuselo čekat, až stavitelky postaví plásty. Je nutné si to dohledat na ne jen přečíst, ale NASTUDOVAT a pochopit.

Ke stěnám nástavku se dá po dvou panenských souších, když je nejhůř tak po jedné. Do středu 6 (8) mezistěn vedle sebe. Nesmí se zebrovat a nesmí se dát souše i když bych jich měl nadbytek. Musí to být mezistěny. Jak to funguje? Do krajních souší matka klást nepůjde, když má dole dost veliký prostor nezmenšený nějakými nesmysly, velikosti nejméně 100 dm2, lépe tak 125-130 dm2. Včelstvo má hned od prvního dne možnost dávat sladinu do těch dvou souší z každé strany, tudíž plní 4 souše a neomezuje dole matku sladinou. Do medníku se dává místo 11 rámků jen 10. Větší rozestupy zase brání matce zakládat když má dole na kladení místa dost. Ve středu prvního medníku v roce nesmí být ani jediný SR. Postavily by tam trubčinu, matka by jí došla zaklást a jak tam bude, už zaklade i dělničinu. Prostě VS nesmí být v medníku ani jako pětikoruna!

Vč od první chvíle má kam ukládat nárazovou snůšku. Silná snůška aktivizuje stavební pud a stavitelky začnou rychle stavět mezistěny. Matka v normálním včelstvu s neomezeným plodištěm nikdy neklade do polovičních buněk (jak jsem se tu dozvěděl, tak při týrání OP v omezeném prostoru ze zoufalství klást do polovičních buněk může, což jsem nevěděl). Ale včely poloviční buňky plní sladinou a jak tam dají polotovar medu, už to kvůli zakladení nevynášejí. Ovšem to musejí mít na vysokých rámcích dole dost místa. To by nenastalo kdyby ani u velkého úlu jako je 39x30x11 nebyl někde TLumič, tedy dole nebo nad VN) (srovnej s nesmyslným držením matky na pár rámcích). Myslím, že na NN systému tohle nebude fungovat, toto je založeno na tom, že když má matka možnost výběru, vždy klade na velké plásty raději než na nízké. U NN systému, kde jsou všechny nízké nemá tuhle preferenci a pak klade kde se jí zachce, tedy když nemá lepší možnost, ale má jen samé špatné možnosti. Když jinde tvrdím, že je NN systém špatný a že ho svět už dávno opustil, tak je za tím právě vysvětlené. Ono je toho víc špatného na NN systému, mě by ale úplně stačilo to, co uvádím tady a teď. Řešení je tak snadné, že snadější už být nemůže. Dodělat si kje každému úlu jen vysoké rámky do jediného plodiště a to se udělá ze dvou NN na sobě. A každému, kdo tohle udělal, vylezly oči z důlků a držel se za hlavu, že to nezkusil dřív.

Uvedené funguje dokonale při spodním TL. Ovšem mám vyzkoušeno, že to snad ještě lépe funguje při horním TL.

Za velmi důležité považuju, že NESMÍ být nikde v úle ani jediné očko. Jakmile má medník očko, ve včelstvu se vše odvíjí od česna a matka dává plod kvůli dostatku čerstvého vzduchu vždy přednostně k česnu a jak je očko, simuluje to česno a dává dost čerstvého vzduchu. Proto matka v medníkách klade a nejde jí v tom zabránit jinak, než mřížkou. I to jsem už několikrát popsal, zdůvodnil a tudíž detailně vysvětlil.

Hloubavějšímu dojde, že logicky musím mít přebytek nízkých panenských souší. Petr mi nevěřil, vybavil první medníky soušemi - měl jich dost a víc než polovina matek mu je zakladla přesně tak, jak jsem tvrdil. Už to pochopil. Ano, je tu práce navíc s rychtováním nízkých mezistěn. Ale protože díky absenci mřížky je dvojnásob medu, bohatě se to vyplatí. V teorii Blaník říkám, že do KK se dají souše nějak poškozené a nebo které přes všechna opatření někde matka zakladla. Ve skutečnosti nemám od 40 vč poškozenou souši ani jedinou - nejsem nádeníci v USA nebo Zélandu, ale jsem civilizovaný středoevropan a umím dávat na rámky pozor. Nemám ani zakladené polorámky a je pravda, že mi srdce krvácí z nádherných nízkých souší, které v KK zažijí léčbu a tak už nemůžou být na med, ale jen do TLumičů a pak na vyvaření. To o mezistěnovém jádru už neplatí u druhé snůšky, to je už po největším vzepětí a vč už sama omezují plodování. U mě to nastává na konci května a ne jak tvrdí stará literatura až po slunovratu.

Vše jsem tady, na IF i na VF několikrát popsal. Stačí si to ne přečíst, ale nastudovat a hlavně pochopit proč se něco dělá nějak a proč se to nesmí udělat jinak.

Romaning. Vám odpovím posléze abych důležitou odpověď Gorovi nepřekryl dalším článkem. Toto zdůvodnění je stěžerjní pro úspěšnou provozní metodu Blaník. Kdo ignoruje a nesplní VŠECHNY podmínky, jak jsem se vypsal, nebude mu to fungovat a bude lepší, když to ani nebudou zkoušet. Pokud zkusí, ne ale do detailu všechno, pak ale nesmí obviňovat mě, nýbrž jen sám sebe.

Než jsem dopsal tuto odpověď Gorovi, už je tu anonym s tvrzením, že on to dělá dávno a přitom lže, protože folii použít nelze, koukala by z druhé strany z úlu. Ale hlavně by nezajistila vlastní teplotně-vlhkostní režim jednotlivých uliček. Všimněte si, že ukradl i ty kyseliny, já to tvrdím veřejně 10 let a on najednou objevil Ameriku. Nejde mi o prvenství, jen čekám, až se tento narcis kazi.uk sám prozradí a usvědčí. On horní TL není nástavek včel, někdo to neumí pochopit. Tlumič je originální můj vynález a liší se od všech ostaních NN v podobné funkci tím, že má trubčinu a vysoké nástavky trubčinu nemají od konce dubna vůbec. Původní metodika Blaník byla, že vysoký SR ven kolem 20 května.Nejnověji jsem ověřil, že lze  tento trubčák vyndat tehdy, kdy je plné plodiště. U některých je to už první dekáda dubna, u nejpomalejších pak konec dubna.