Příspěvky uživatele

Dnes se vyčasilo až na podmračených 22 a včely obíraly ořechokřídlec a taky křídlatku. Nevím kterou, tahle se mi zdála s květy do žluta, jiné mají květy bělejší. Nebo je to stářím květů?

To není zdaleka tak snadné a pro začátečníka a i mírně pokročilého to může být obtížné. Nabídnu poněkud jinačí pohled na tento problém.

Všude se píše, že agresivita, rozbíhavost. Ovšem obojí může hlupák vidět i u skvělých včel, když se nechová dost tiše, klidně, tříská s víkem a dělá prudké pohyby a podobně. A taky když vědomně mačká včely po desítkách a stovkách - rozmačkaná včelí těla vydávají pach a varují ostatní, že se děje nějaká katastrofa a v katastrofě se žádný normální tvor nechová flegnaticky a klidně. Jak se u včel chovat člověk nemá ukazuje na přečetných videích exot, co včelaří nahý.

Ovšem představme si pokročilého včelaře, který snímá víko opatrně a bezhlučně, opatrně a pomalu odtrhne stropní folii (lepší je igelit), pokouří kuřákem ne do úlu, ale jakoby nad úlem, aby proud kouře šel jakoby souběžně s horními loučkami rámků. Včely reagují na světlo, je nutné mít neustále na paměti, že v úle je trvalá tma a vše se tam řídí chemicky, tedy pomocí pachů, vibrací a podobně.

Kvalitní včelstvo, když se otevře úl - mám nyní na mysli úl zjara, než má medníky - zareaguje tak, že včely jakoby ztuhnou v uličkách, ze kterých povystrčí hlavy jako by se dívaly kdo tam přichází. Zamysleme se na co jsou včely adaptované mnoho milonů let trvajícím vývojem. Jediné zvíře, které jim může rozbourat obydlí, je medvěd. Tmavý páchnoucí obr, často stojící na dvou nochách. Rve poloshnilý kmen stromu aby se dostal k plástům. Dělá při tom kravál, bouchá, ničí, demoluje. Včely "vědí", že je zranitelný jen v hubě, čumáku, očích, uších a proto útočí hlavně na hlavu. No a co dělá medvěd aby se zbavil bodajícího z hmnyzu? Mává zuřivě pazourama kolem hlavy. Jak tohle udělá člověk a má ještě k tomu tmavé oblečení, včely mají jasno a začnou útočit o to intenzivněji. (nedej Bože aby ze včelařova dechu táhla kořalka nebo pár piv!)

Vraťme se ale k opatrně a co možná nejtišeji otevřenému úlu. Včely ze všeho výše vyjmenovaného zaregistrují jen světlo. Ale nepřichází třískání, rozbíjení úlu, rvaní plástů a ani funění smrdutého dechu do úlu. Včely jsou totálně zmatené, nevědí co se děje a tak čekají a nám lidem se zdá, že koukají seřazené jedna vedle druhé v uličkách. Moc toho nevidí, jejich složené pči jsou v tuhle chvíli k ničemu a vidí jen třemi nepohyblivými očky uprostřed čela a asi ještě pořád nevíme jistě, co a jak vlastně vidí. Rozhodně včelaře nepoznávají, ale protože se nekoná demolice příbytku, zůstávají sice ve střehu, ale zatím klidné.

U mě je první známka kvality vč třeba to, že po pár vteřinách, třeba 20-30 sec se včely “dívají” a až to na mě někdy dělá dojem jako by si řekly: “aha, to seš jenom ty” a odejdou - samosebou to jen tak vypadá. Každý si tohle vyzkoušejte, nejlepší včelstva se v této chvíli chovají jak popisuji. Pokud pořád nezačnu dělat hovadiny, včelstvo zůstane klidné.

U stropováku (všechny nástavkové úly jsou stropováky - viz nastudování co je který typ úlu a jak funguje), který má nafest vnitřek, konkrétně u míry 39 je to vždy 405x405 mm, je docela provlém vyndat první rámek bez muchlování a ničení včel. Je dobré, když je vnitřek úlu větší (Blaník), u stěny je “zaparkovaná” blinovka a po jejím vyndání se mohou rozvolnit rámky (je kam je rozvolnit). U “správného” úlu se musí první rámek vyndat mimo úl aby se vůbec dalo pracovat bez ničení včel. Třeba i jen mezerníky na horní a dolní loučce znamenají drcení a rolování včel.

Každé včelstvo po otevření úlu voní. Ale když se podíváme do úlu a když vidíme na dno (nesmí to být síto), vidíme jasně, jak které vč uklízí vnitřek úlu. Z toho se dá celkem jednoznačně rozpoznat úroveň čisticího pudu. Je až šokující, jak stejné je to u včel jako u lidí. Posuďte sami podle situace, kterou jste všichni bezpočtukrát zažili u lidí.

------------------

Přijdete na návštěvu do rodiny. Všude bordel, na zem se pomalu štítíte šlápnout, neumyté nádobí, rozházené hadry po zemi a nábytku a neustlané postele, všude neskutečný bordel. V tom se rvou, řičí a div že neštípou otřískaný nábytek rozývení fakani, jak utržení ze řetězu, nepozdraví a řádění ještě znásobí a několikrát vás kopnou do holení. Uprostřed toho všeho neuspořádaného chaosu, my lidi tomu říkáme bordel, dřepí u stolu v ušmudlaná, nevlídná rapsódie s natáčkama na palici, před sebou sklenici vinného střiku a v koutku cígo. Stůl je plný neodneseného nádobí se zbytky jídel a špinavých příborů od posledních několika jídel.  Matrona vás vyzve k posazení, teda když si někde uděláte místo a na ulepný stůl si ani nelze položit předloktí. A pořád řve na své nevychované spratky, kteří si z té megery nic nedělají a pro ryk dětí a puštěnou televizi si ani nelze popovídat. Z této domácnosti se snažíte co nejrychleji vypadnout a uleví se vám, až za sebou zavřete dveře.

Pak přijdete do klidné, tiché, uspořádaně čisťounké domácnosti, kde je vše na svém místě a je na první pohled vidět, že tam nenuceně vládne řád a klid. Čisťounké, klidné dětičky vychovaně pozdraví, spořádaně odříkají básničku a někam si odejdou hrát, neruší, nelítají po bytě, s ničím netřískají, nepředvádí se. Pak vás přivítá upravená, klidná, tiše laskavá panička, nabídne vám něco dobrého a klidně čeká, s čím přicházíte. Z tohoto voňavého domova se vám ani nechce odejít.

-------------------

Já, když si u včel nevím s něčím rady, vždycky si ve stejné situaci představím lidi. Je neuvěřitelné, jak se svět lidí podobá světu včelímu. A tak, když otevřu úl a dýchne na mě klid, jakýsi těžko popsatelný pocit řádu, včely nekmitají jak blázni po plástu, ale sedí na něm jak přibité, když plást odložím do rojáku neutečou z plástu na stěnu rojáku, neútočí a je celkově příjemné v takovém včelsatvu pracovat, tak vím, že tohle je to, co chci. A klidně takovému vč odpustím třeba jen průměrný výnos. Raději dvě takováto včelstva než rekordmanky, do kterých je ale o strach jít něco dělat.

A jinde se píše o šlechtění. Ano, trubčí plást s plodem z takového vč dám jinam, kde se mi to nelíbí a jejich trubčí plod nemilosrdně z úlu odstraním a zničím. I mizerné včelstvo dochová trubčinu z kvalitního včelstva. Tohle, kromě nákupu ušlechtilého materiálu - pro cca 40-50 vč 1-2 matky ročně, je jedioné šlechtění, které dělám. Jak na úly přijdou medníky a vč přesune chov trubců do DTL, už se ani toto s trubčinou dělat nedá.

Nepochopil ,jsem, zda chcete knihu koupit a nebo se jen vzdělat a poučit sám sebe. V každé slušnější knihovně by měli mít knihy: Včelařův rok - Škrobal a kolektiv a Zákonitosti života včelstva - Brenner. Lepší je určitě kniha, co ukazuje Goro, tu ale nebude v českých poměrech snadné sehnat. Ovšem zmíněná knížka Otakara Brennera z roku 1969 dodnes může sloužit jako učebnice a každý by jí měl znát “jak když bičem mrská”. A neignorovat některá její doporučení, například o teple.

Ovšem některé věci jsou už dnes překonané a jiné budou platné do skonání světa. A jako v běžném životě je nutné se stále znovu a znovu pokoušet věci kolem sebe poznávat a rozlišovat co je důležité a nutné, co nutné není a co je dokonce velmi škodlivé. To je dáno základní inteligencí s tím nepomůže sebelepší kniha.

https://www.sci.muni.cz/ptacek/AFH-vypracovane-otazky/32ChovVcelyMedUlySoucHrdlickova.htm 

V tomto článku, dle obsahu silně zastaralém, je snůška bludů obřích rozměrů. Kdo by uměl poznat co jsou nesmysly?

Vždy nabádám ke studiu starých zdrojů. Musím se opravit, nabádám ke studiu starých, ale pouze KVALITNÍCH zdrojů. A rozpoznat co jsou bludy a co dnes použitelné informace není až tak snadné.

goro:

Tomu píšete sem ostošesť a tento môj príspevok ste nečítal, keď ste naň nereagoval..?

Nie je práve váš prípad dôkazom že matky lietajú aj ďalej ako 1-2 km, či trúdy 150 m? 

Je to poněkud jinak než jak myslíte s mojí neodpovědí. Pokusím se to vysvětlit.

Teď jsem si změřil vzdálenost mezi mojí a jeho včelnicí a je to skutečně 7,5 km (obdivuji vaši paměť) a já na to dokonale zapomněl. V SZ vám vysvětluji, že s tím člověkem nejsem dávno v žádném spojení. Už nemám ani to stanoviště, o kterém je řeč, teď ho má Tom4 a Kavka svoje stanoviště opustil úplně před asi pěti lety a tak jsem to všechno asi nějak vytěsnil z paměti. Omlouvám se.

A těch 7,5 km je jistě reálných, pokud byl on jediný kdo tady první BF (tady myslím bývalá stanoviště) měl. Tvrdí se, že jsou trubci BF statnější a agresivnější a proto častěji vítězí v soubojích o matku a je tudíž víc než pravděpodobné, že také létají na větší vzdálenosti. Jsou prostě silnější po všech stránkách. Mimochodem, zdá se, že je to pravda, zrzavých včel přibývá.

Ano, měl jsem vlastně podivně zrzavé včely hned jak jsem na to místo přišel, matky tam oplozené byly z třetiny zrzavé (jejich potomstvo), třetina měla různé včely v jednom vč a jen asi třetina byly šedé Kraňky. Tehdy ode mě koupil 20 nejlepších vč známý včelař z Benátek, kterého tu nebudu jmenovat a jak to s nimi dopadlo nevím. (vím, neslavně)

Dokonale jsem na toto zapomněl. Ale. Nemůžu nic tvrdit, znal jsem včelaře Vlašimské MO a ani ne všechny a tak třeba měl BF i někdo jiný. Ale zmíněné stanoviště bylo na území MO Divišov, kde jsem neznal nikoho a tak nemůžu říct jistě, zda někdo neměl BF blíž ještě před tím, než Kavka dodal matky do Chochola.

Nejste pro mě tak významný, že bych kvůli vám ztrácel nervy.

Diskuze je pokus přesvědčit druhou stranu o reálnosti proklamovaných tezí a postupů. Pokud se nesnažíte mě ani ostatní PŘESVĚDČIVÝMI argumenty ujistit o tom, že je vaše pojetí OP lepší, pak mi uniká smysl debaty. Pak by to bylo měření pindíka a nebo jiná forma chvástavých keců. Mám za to, že psát pouze z touhy o poplácání po zádech je infantilně pošetilé a jen ukrádá dospělým čas.

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=diskuse&typ_hledani=prefix#google_vignette

Na druhou stranu dokud tu nebude stanovena nějaká medohodina, nebo cukrokoruna nebo jiné konstatní měřítko, budeme se vzájemně přesvědčovat o bezpracnosti své mnetodiky donekoečna. Protože tušíte, že děláte mnoho pracných, nesmyslných a hlavně škodlivých úkonů, tak jedině proto jste se rozhodl Blaník vyzkoušet. Ovšem s úlem úplně jiným, jaký já znám jen z obrázků a chytrých keců v angažované literatuře. Pak se opět bude špatně poměřovat cokoli, kor, když je u vás o 350 níž a o měsíc delší sezona a hlavně se pěstují jiné plodiny a i les je tam jiný. Přes to přese všechno jsem skálopevně přesvědčený, že Blaník jak systém a i úl budou fungovat vždy všude. Tedy za podmínek, že se metoda dodrží do nejmenšího detailu.

Tak předně, někde výš jste užil slovo zalétávání a to má ve včelařské odborné terminologii úplně jiný význam než vyplývá z kontextu vašeho sdělení. To zaprvé.

Druhak jste neuvěřitelný. Tvrdíte jaký jste velkovčelař a naznačujete velké desítky a spíš stovky chovaných včelstev na mnoha stanovištích. Proboha kdy to děláte? Máte speciálně vystudované zaměstnance? Protože cílený chov trubců jen ze špičkových vč, to byste pane nedělal nic jiného. Já to spíš vidím jako nějakou romatickou snivou metu, které se snažíte dosáhnout a sníte, že jí někdy dosáhnete, ale v praxi je to nemožné. Protože když byste neměl chov trubců v nejhornějším nástavku, kde byste je mohl likvidovat a dávat místo nich trubčinu špičkových vč… Prostě blábol. Vy byste kvůli tomuhle musel vždy rozebrat a zase složit úl. Jestli některá vč týráte bez trubců, stejně překurví nějakou dělničinu a trubce si vychovají a hlavně JSOU Z FAKTU ABSENCE TRUBČINY V TRVALÉM A VELMI TĚŽKÉM STRESU. 

To je jedna věc. Druhá věc kdo vám odborně a v jakém čase vyhodnocuje která vč jsou kvalitní a která ne? Včelařím 60 let a nikdy jsem se nedokázal dostat na úroveň, že bych rozebíral úly a likvidoval trubčinu včelstev, která mě nějak vadila a místo ní vkládal trubčinu ineseminek. Já bych ty hyper trubce uměl poznat jen tak, že je vezmu ze včelstva inseminky. To bych pak ale musel mít polovinu vč inseminek a nebo určitě třetinu.

Už mi chvílemi připadáte, že nás tu lakujete. Váš OP je nesmírně pracná složitost a vy se mě (nevím zda to baští ostatní), celoživotního praktika snažíte přesvědčit o nepředstavitelně pracné metodice. A přitom ze všech vašich textů je patrné, že si výsledkem nejste až tak jist.

----------------------

Když kritizuju prozradím jak totéž dělám já a mám za to, že s výsledkem když ne skvělým, tak DOSTAČUJÍCÍM.

Prostě si všímám jak se které vč chová a hlavně jak má uklizeno na dně. Taky zda je rozbíhavé, agresivní vč jsem neměl roky, myslím tak naposledy v osmdesátkách.

Z těchto vč s blbými vlastnostmi nedělám ani oddělky z možná hloupé představy, že se ušlechtilá matka může přednostně pářit s trubci ze svého plemenáče. Jak už jsem naznačil výš, dokud je ve vč vysoký SR a nemá medníky, ne, že bych kvůli tomu včelstva rozebíral, ale při běžné práci špatným beru celý trubčák a nahradím ho trubčákem například inseminky a nebo dobrého vč. I se včelami viz chlebový kvásek, tedy s kojičkami předávající záhadnou substanci. Jakmile z úlů vyndám vysoké trubčáky, už nemám sílu a ani povahu vyrábět si vystresované podtržené včely, náchylné podlehnout virům věčným rušením a hrabáním plodišť.

Pro mě je tato debata nezajímavá, nerozumím tomu a hlavně, selský rozum mi říká, že je to nějak na.ovno.

Připomenu citát: “Pokud měl soused k obědu celé kuře a jí nic, statisticky jsme měli oba půlku kuřete, což pro nasyscení obou bohatě stačí.”

Prostě co je platné, když VĚTŠINA trubců létá jen okolo komínu, když si některý prevít postaví palici a zaletí mnohem dál. A pak je celá statistika na dvě věci.

Nedohadujme se tu o nesmyslech, které my nemůžeme ovlivnit, nikdy a nijak. Jestli jednotivec, myslím tím MS, dělá se svými vč psí kusy a týrá včely a nedovolí jim mít trubce a tím, i když sám nemá úhyny, šíří viry do okolí ze včelstev v nepohodě, přispívá k celkové STATISTICKY PRŮMĚRNÉ neduživosti vč, která pak v rukách méně zkušených hynou, je to to, oč je dobré usilovat? Jasně, moc dlouhá a složitá věta, kdo jí nepochopil přihlaste se.

Nesuplujme vpráci výzkumných pracovišť, nikdo nás za to neplatí a nic nám to nepřinese. Neohromujme ostatní svými znalostmi pojmů, které drtivé většině, i mě, nic neříkají a i kdyby říkaly, pro praxi to nemá žádný význam. Bavme se o tom, jak nemít úhyny a mít při minimu práce maximum užitku. V důsledku faktického užitku i maximum abstraktní radosti z nádherného koníčka. Co vy na to kolegové?

Konkrétně pro vás MS.

Včelaříte a včelaříte v míře větší než je “normální” hobby = asi 10 vč. Tudíž je to už víc práce než zábava. A došlo vám, že je možná něco na mých tvrzeních, že by se stejného a nejspíš mnohem většího efektu dalo dosahovat za cenu méně práce. Pak jste to celé, podle mě, začal chápat. Já se rozhodně nesnažím vyšlechtit psa, který by byl odolný proti blechám. Mě stačí, aby byl MŮJ pes dobrý hlídač, který hlídá i malinko zablešený a případně mu pomohl se blech zbavovat. Starám se jen o to, aby ho blechy nezačaly týrat tak moc, že by přestal hlídat a nakonec nedej Boře zdechnul. Nemám prostě ambice měnit svět, na to jsem už fakt starý a pošetilosti přenechám mladým pitomoučkým jankům.

Než jsem sesmolil tento příspěvek, vložil jakýsi anonym jasně řečené to samé, co výš tvrdím já! Proto bych debatu na hypervědecké úrovni ukončil a vrátil jí k praktickým postupům. Když se tak oháníte vědou a poznatky, věřte i té vědě, co se vám nehodí do krámu. Co píšu já a nyní i anonym se zjistilo když se trávila včelstva kvůli varoáze a roztoči se stejně šířili. Tím se ukázalo se, že trávení včelstev v okruhu léčených vč nefunguje. To přimělo vědce zjistit, že trubci létají desítky kilometrů. Třeba jen nemnozí, ale létají.

Také je v tom jednoznačně dáno za pravdu mému tvrzení, že je široká výměna genů - diverzita nezbytná.

K danému jsem se vyjádřil, nic víc nemám.

Chtěl jsem udělat vlákno s maličko jiným zadáním a tak to dám sem.

Kolik normální, žádnými nesmysly o šlechtění a upevňování nějakých vlastností neomezeně potřebuje mít včelstvo trubčiny a tudíž trubců aby nebylo ve stresu?

Já vycházel z bludu s názvem LBV a tudíž, že to jsou dva vysoké rámky a aby si mohly vybrat, dával jsem do prvních DTL 6 nízkých SR aby tedy určitě neměly pocit, že mají málo trubců. Snažil jsem se (když to jde i teď, když mám) dát aspoň jeden postavený trubčák od loňska. To proto, aby to matku vylákalo dolů do DTL a vč rychleji obsadilo DTL. Trubčina musí být prostřídána s dělničinou. Nikdy nepostavily všech 6 trubčáků. Ubral jsem na 5 + 5 dělničáků - do TL dávám jen 10 rámků.

Jenže jsem měl asi 3 týdny už DTL a současně ještě vysoký SR ve VN. A tak i 5 stavebních polorámkůbylo moc, většina vč některé nepostavila a když, tak nezakladla.

Tak jsem ubral na 4.

Další rok mi došlo, že bude lepší zrušit vysoký trubčák hned, jak je plná velká bedna. Ovšem to je ještě před maximálním vzepětím včelstev a tak jsem myslel, že bude nutné dát do DTL zase 5 SR. Ukázalo se, že to není třeba a že včelstvům bohatě stačí 4 polorámky s trubčinou.

A teď se podíváme na praxi předků v univerzálu 39x30x12. Ano univerzál měl čtvercové medníky na 11 rámků, plodiště ale pobralo 12 rámků. Původně měl být dvanáctý poslední u okýnka jediný SR. Jenže, předkové chtěli častým vyřezáváním SR monitorovat rojovou náladu a pak by vč nemělo strubce. A tak dávali dozadu k okýnku SR dva. Vnitřní se nechával, nanejvýš se vyřezávala dolní třetina a na ⅔ plástu 39x30 se nechali vylíhnout trubci. Vč to nějak asi stačilo.

A tak, kolik tedy vlastně potřebuje včesltvo trubců?

Ne!

TL je to až tehdy, kdy obsahuje asi 20-25 dm2 možnosti stavět trubčinu a tyhle N rámky nesmí být u sebe a nesmí být jako krajní. Tohle ale uděláte až když přijde čas z původních KK (trvám na správné terminologii) vytvořit TL, v tomto případě DTL. Ta chvíle je každý rok jiná a je někdy po třešních a nebo i před nimi a nebo v nich. Protože je to DOLE, tak zachlazení dělplodu nehrozí a nevadí třeba o pár dní předsadit. Ony se tam stáhnou až dorostou. Toto ale platí jen u dolního tlumiče!!

Prostě nejjednodušší a nic se nezkazí je dělat DTL ve chvíli, kdy je plný VN. V ten den se zruší vysoký trubčák a nebo asi za max týden a vč má možnost chovat r trubce jen dole. U vás bych dopori učil 3 SR  = asi 21 dm2.

Tohle mi na vás není jasné a zastavím se tu. Poněkolikáté píšete u desetirámkového Langu o 7-8 vysokých plástech. To byste ale potom omezoval matky na malý počet plástů, ty by byly nuceny zakládat na rámcích víc plodu a méně medu a pylu a udělal byste ze vč podtržené vystresované ubožáky. Neměřil jsem, mám za 60 let myslím dobrý odhad a tak dávejte vy a i ostatní pozor. V systému Blaník je na 30 stejně silné vč jako na 24 a nebo je 24 max o 10% slabší, míéně početné. Ovšem 24 nemá na vysokém díle skoro žádný med a nebo vůbec žádný med. 24 má 103 dm2, třicítka 129 dm2 a vaše Superjumbo 146 a tudíž tam bude na vysokých rámcích víc medu než na Blaník 30. Jinde jsem mnohokrát vysvětloval, že meta je 150 dm2 ve VN a že proto Řeháček vymyslel blbost na 13 rámků 39x30 aby dodržel nutnou výšku max 30 cm a vzdal se tím jednou pro vždy lepší orientace rámků na TS a hlavně univerzálnosti (tu Lang stejně nemá - není čtvercový). Sedláček aby dodržel čtvercovost u míry 39 a chtěl taky 150 dm2, musel porušit svatou výčku 30 cm u vysokého rámku. Píšu to potolikáté, že je mi už trapně za všechny, co to furt nemůžou pochopit!

Polopatě:

Řeháček (Eurodadant)   39x30x13 = 152 dm2

Sedláček                              39x34,7x11 = 149 dm2

Blaník 30                              39x30x11 = 129 dm2

Adamec                                39x24x11 = 103 dm2

B nebo Optimal                42x27,5x10 = 115 dm2

originál D-B                        43,5x30x12 = 157 dm2             tato míra je také Mnogokorpusnyj

Superjumbo                       44,8x32,6x10 = 146 dm2          

--------------------------------------

V případě ponechání KK nad VN se nedává igelit před zimou, ale až při předjarním zužování. Škvíra se udělá vepředu, to znamená blíž k česnu. Pokud mají vaše úly česno uprostřed, musíte  ho udělat u strany a sice levé z pohledu za úlem a tudíž napravo při pohledu zepředu. Mezerka se vynechá na jeden rámek a tudíž necháme volnou uličku mezi rámkem a přední stěnou úlu a jednou meziplástovou uličkou. To se ale dělá až na jaře. Přesněji koncem února nebo začátkem března (Sibiř, u vás určitě ten únor). Najděte si tady vlákna kde vše podrobně vysvětluju. Nejsou to krátké texty, stačí jednou přečíst, POCHOPIT a vrýt do paměti a je navěky pokoj a už se nic dlouhého číst nemusí. Dlouhé je to proto, aby to nedávalo možnost více výkladů podle umělecké tvořivosti českého včelaře, která je bezbřehá!

To znamená. Zúží se na obsednuté rámky a komora je jedna (U Eurodadantu je česno uprostřed a komory a tedy i blinovky dvě = z každé strany jedna - nebetyčná kravina!!!!)

Při komorování se v této první fázi nepoškrábou víčka zásobáků. Jde jen o zmenšení prostoru, který si vč může vytopit a nastartuje si jarní rozvoj, ale hlavně se samo zbaví nosema apis. Samosebou se musí pohlídat aby mělo zásoby a to je u Adamce a Optimalu někdy problém. Ovšem na velké míře 39x30 to v této fázi většinou nehrozí a když, tak jen u TS. U D-B tuplem ne a tudíž u Superjumba také ne.

Celý rok je nutné staré rámky dávat dozadu a mladší a mladé kupředu. To ale neplatí s krycím rámkem, s tím se nehýbá také několik let. Nesmí být panenský nebo jen jednou zakladený, studený. Musí to být tmavěji žemlová souše, nejhezčí co v úlu je. Celoroční snaha o staré rámky v zadu jsou jediným a prazákladním požadavkem na obměnu díla. Vysoké rámky se nikdy nevytáčejí a tudíž by nikdy nebyly bez zásob a plodu a nešlo by se jich zbavit. Jenom komora je jediná šance aby v nich nebyl plod - už před zimou a krmením na zimu jsou na konci a tak v nich není poslední plod a tak na nich chumáč nezasedne a pak se dají lehko oddělit blinovkou. V komoře je později vč vyčistí a jdou na vyvaření. Kdo nehodlá zužovat neobmění vysoké dílo! Kromě jiného.

-----------------------

Takže. Vy nyní máte Superjumba 32,6 s pouze 7-8 rámky. Na nich KK 15,9 s medem a asi tedy také 7-8 rámky. Bylo by dobré prázdný prostor něčím vyplnit, není to ale nutné, já mám kupříkladu vyndané poslední vysoké rámky už od září aby bylo kam dát fumigační knot. A vč tak vyzimují. Jestli mám ale například záložní matku na 6 rámcích, nenechám volný prostor pro 5 rámků.

Teď mě napadá, možná nemáte na vysokých rámcích s plodem žádné zásoby protože OP. Pak pokus s Blaníkem odložte o rok.

Ano, přehlédl jsem ta česna, že o nich píšete a to máte správně. Jen je včas zajistěte proti hlodavcům.

Napadá mě. Já bych na vašem místě asi zvolil rozdělení na sudá lichá počítáno z pohledu ze zadu od leva do prava (nebo jak kdo chce, píšu jak počítám já). A tak bych zkusil horní a dolní KK. Za mě tvrdím, že dolní KK je vždy lepší a důvody proč přecházím na horní jsem vysvětlil - stáří a úbytek sil.

Pokud jste vy a nebo kdokoli další i přes podrobný popis (nebo právě kvůli němu) něco nepochopil, proboha nestyďte se nikdo zeptat!

MS Vy využijte potenciál SJ a faktu, že i když sice SJ porušuje magickou hranici výšky rámku 30 cm, máte šanci nevýhodu proměnit ve výhodu a současně to nepodcenit a být si vědom faktu, že je váš rámek o málo, ale vyšší než je optimum pro včelu medonosnou v Evropě a Asii od polárního kruhu po subtropy. Všude 30 cm. Já za to nemůžu, jen vám sděluju fakta.

Nikdy jsem se tímto nezabýval, nebaví, nezajímá, nejsem tak pošetilý abych si myslel, že to já se svými pár vč můžu nějak ovlivnit. Je to asi jako “poručíme větru, dešti”.

Pravda bude někde uprostřed. No a já jak slyším (čtu) vědecké studie, ihned zpozorním a začnu pochybovat. Není žádná seriozní nezávislá věda!!!! 

Ještě za komančů, kdy bolševická věda nezávislá byla, se tvrdilo, v souvislosti se šířením varroázy, že:

Trubec údajně za den může uletět i 10 km i víc. Podle pachu - vůně si vyhledá nějaké včelstvo, kde mu poskytnou servis. Pokud je říjný a nebo v předříjní kondici a tudíž příroda ví, že nese geny a stejná příroda ví, že je kvůli rozmanitosti potřeba míchat geny, zvyšuje se tak vitalita a tudíž šance na přežití. Druhý den je náš trubec schopný uletět opět 10 km. Taky proto mají oplozovačky pevná pravidla jak daleko nesmí být žádné včelstvo. A stejně je genetická čistota z oplozovaček nejistá. Snad jen izolované ostrovy desítky km od nebližší pevniny, či jiného ostrova skýtají jistotu.

To jsou fakta. S bažanty a zajíci to myslivci dělají odnepaměti, u včel je stále hodně takových, třeba MUDr. Marx, že si myslí, že se nemají míchat geny a má se to prznit pořád samo mezi sebou na jednom místě. Já jsem zastáncem stran genů co největší rozmanitosti, ale s vědomím fenoménu “chlebového kvásku”. Ten je dle mého názoru ještě důležitější než geny.

Javali, jestli máte za humny množiče Singer, tak to vás lituju.

A co dělám já a spíš jsem dělával a už nedělám? Z průměrných nebo nijak nevynikajících vč jsem vyhazoval trubčáky a dával do nich trubčáky z ušlechtilých (inseminka a podobně) a nebo prostě skvělých vč, která něčím vynikala. Ale i to mi už přijde jako pošetilé a tak to nedělám. Navíc to jde jen než jsou medníky. Hlavně ale jak stárnu a sil ubývá eliminuju vše, co se mi jeví jako neefektivní a málo potřebné.

MS:

Díky za doporučení. Přesvědčen nejsem o ničem, pouze uvádím výhody a nevýhody a Vy už se zase rozčilujete. Klídek… Třeba má Blaník více výhod než nevýhod a to už prokáže právě tento víceletý pokus, kde se bude postupovat přesně podle metodiky. Nejsem a priori zaujatý a pokud Blaník ukáže své kvality, budu rozhodně zvažovat větší uplatnění této metody ve svém provozu. Dále mě zajímá pravdivost tvrzení o < 20 roztočích na podzim, medný výnos je opravdu jen bonus… co bych s dvojnásobkem medu dělal zatím nevím, to by mě manželka asi nepochválila. Každopádně jinak než přísně vědecky a nezaujatě provedeným pokusem se pravdy nedoberu. Takže k věci prosím, Vaše domyšlenky o mně do tohoto vlákna nepatří.

To máte těžký. Nenafukujte se a zvykněte si na to, že jsem cholerik, ale ve skutečnosti se na nikho nezlobím a když, rychle mě to přejde. Myslím, že i když mě Javali nikdy neviděl, vystihl přesně jak se se mnou dá vyjít. Zkrátka že nevypěním vám neumím slíbit. Pohádejme se, poperme se v zájmu věci, ale nesnažme se jeden druhého ponížit, okřikovat, ztrapnit a znemožnit. Jste patrně mladý člověk. Naučili vás stručnosti, ale to působí na mě jako červený hadr na bejka. A pravda, jak se začnu bránit, neznám bratra. A druhá pravda, na.rat mě fakt není těžký. To jste ale už mohl pochopit sám.

---------------------------------

OK, prozraďte nám, prosím, o co vám tedy jde? Co má být cílem vašeho zkoušení?

---------------------------------

Zopakuju pro vás i ostatní, rozumím, že nikdo se nebude babrat v archivu a dohledávat. Spady 20 brouků jsou na Blaník docela velké, často najdeme 0 nebo 2-4 ks u asi 20%, přesněji, do 8-10 brouků je nejméně 70%. Nemonitorujeme, nemáme vysoké podmety a nemáme ve dnech síta. Jediné, jak sledujeme spady je po fumigaci druhý den brzy ráno. Od září mravence v úlu ani kolem úlů nevidět a já se domnívám, že včely dno úlu v noci neuklízejí. Když tedy jdu po fumigaci ráno na kontrolu, mám za to, že ani včely ani mravenci nevynesli jediného brouka. Vč je údajně při méně ne 9+ stažené v chmáči a neuklízí a ráno bývá většinou chladněji.

Taky se mi vyskytla 2-3 vč, kde bylo 50, ale i 200 a  jeden rok jedno vč možná 400 ks. Nic jsem nijak neřešil, nehlídal. Vím jistě, že udělám ještě předvánoční ránu jistoty acetonaerosol. Vychází mi to roky. Je nutné vědět, že brouky nepočítám, snad do 20-30 a pak už jen odhaduju. Lapidárně řečeno, já nechci sofistikovaně počítat brouky, já se snažím je ve vč nemít. A že to jde dokazuju já a každý kdo se o metodu Blaník pokusil.

Jo a jako autorovi mi není milé mluvit o nevýhodách Blaníku. Já o žádných nevím, ale snažím se tady s lidmi konzultovat a metodu vylepšovat. Proto třeba pan Goro dává otázku, zda vlastně máte dokonale nastudovanou metodu Blaník a když, tak kterou. Vývoj se nezastavil a já i mí kolegové se snažíme stále Blaník vylepšovat. Mám rád věci v ustavičném pohybu. Bohužel drtivá většina ostatních chce něco, nic víc nijak neřešit a dělat to třeba 50 let stejně. O tom Blaník rozhodně není.

Rozumím vám. Možná jsem přes košatost svého vyjadřování nezvyraznil, že když se stane nežádoucí ulití, že tam, kde DTL to nemusí až tak vadit aby se kvůli tomu zhroutilo včelstvo.

A mimochodem. Nikde jsem nevyčetl co by nastalo když by bylo vč ulité až ke SL. Uhyne? Nebo se zbrzdí jeho rozvoj po zimě? Nebo co se vlastně stane? Já myslím, že nic, že je to pro něj jen totální diskomfort = stres a že se MŮŽE projevit jako jiné stresy. Například nižší vitalitou a podobně.

V tom případě s Blaníkem ani nezačínejte. Tohle, co píšete je snad jen pro včelaření pro šlechtění a Blaník je ryze o včelaření pro medný efekt. Pokud chcete k chovu včel přistupovat takto, váš test nemůže dopadnout dobře. Já se nepokouším vyšlechtit varroaodolnou včelu a jak se ukázalo, vy ano. Moje chyba je, že jsem to hned nepoznal. Celá metoda Blaník vychází ze základního předpokladu naučit se se škůdcem koexistovat a nebo mu ve včelstvech nedávat šanci žít, ale rozhodně se nesnažíme měnit dědičné vlastnosti včely. Mohlo by vám být nápadné, že díky vašemu přístupu se svět nehýbá kupředu. Já se vždy na všechno dívám z jiného úhlu a zatím se mi podařilo na co jsem s touto ideou sáhnul.

Trubci jsou ve vč potřební kvůli celkové harmonii a nestresování. Pak už chápu, že máte dělničí plod plný kleštíků a tudíž musíte prát do včelstev chemii. Musíte to hlídat abyste včas zasáhnul a tudíž monitorujete a tím přímo vyrábíte brouky a pak máte co monitorovat. Blaník to má naopak, bráníme včelstvům v jejich přirozenosti jak nejméně to jde a výsledkem je, že léčíme jen málo a jen pro jistotu. 

Děsivé je na vás to, s jakou jistotou a neochvějností se o hrůzných praktikách OP vyjadřujete. Já bych chápal přístup, že za účelem upevnění nějaké vlastnosti budu NERAD dělat takové věci. Ale vy si myslíte, že je OP maximum a vrchol chovu včel a tedy jste vzal Blaník na milost, že ho vyzkoušíte. Ale z vašeho vyjádření vlastně čiší touha jen dokázat, jak je Blaník špatný, vy se nechystáte k nezaujatě nestrannému testování. Doporučil bych vám ušetřit si práci. 

Dokud neplodují, vodu nepotřebují a taky jim jí v úle kondenzuje málo.

Škvíra 6 x 350 mm je asi 210 cm2, a 18 x 100 srovnatelných 180. Podle mě je to jedno.

Ano, taky si povšimněme nesmyslně tlusté HL. Ty pleckaté rámky musí ničit při každém vytažení a vracení stovky včel. To je nejen nehumánní, ale taky idiotsky nehospodárné, odporné. Inu, určitě má pravdu Přidal, že jsme nejlepší včelaři na světě.

MS:

První otočení je podél horizontální osy (překlopení z vodorovné polohy do svislé), druhé podél vertikální (pootočení o 180 °), jinak by spodní česno zůstalo otočeno směrem k obsluze. 

Už jsem to pochopil co myslíte. To by se řešilo jinak. Všechny tyhle věci souhrnně nazývám technikáliemi a řešil bych to až posléze. Až by se ukázalo zda je správný předpoklad, že včely by stavělyo 90 pootočené M a že by to pootočení například nezbrzdilo vývoj a nebo nevedlo k nějaké jiné potíži..

MS:

Česínko lze řešit zespodu, v horizontální poloze tedy zespodu na dně úlu, hned pod okrajem přední stěny. Po pootočení do vertikální polohy se česno ocitá na obvyklém místě, úl se jen obrátí po vertikální ose o 180 °.  Chápu u oddělků/záložních včelstev, ale u silných včelstev nevidím významný přínos, když brzy zjara obsedají nahusto celý VN.

Přečtěte si to ještě tolikrát, až vám to dojde. V čem by byla výhoda.

Nikde neříkám o vyzimování a rozvoji na plném plodišti. Naopak, jasně počítám se zužováním a postupným rozšiřováním stejně, na čem je založena metoda Blaník. Vycházím z předpokladu, že na úzkovyské míře by měl být ještě rychlejší jarní rozvoj a tudíž by vč v tom měla využít třeba už tu jívu tady u nás na Sibiři, v nížinách tuplem. Hlavně by úplně odpadlo nebezpečí, co hrozí na každé míře vyšší než 30 a to, že ignorují medník a nebudou do něj chtít. Dalším benefitem je nižší výška úlu. A to všechno je podřízeno prazákladnímu požadavku = POUZE PANENSKÝ MED.

Úplně by na podzim odpadalo jakékoliv zvedání čehokoliv a už vůbec nakrmeného VN, přičemž ale podněcující efekt z přenášení zásob zdola nahoru bude zachován.

Je tu problém se sběrem zimní měli. Je to ale jen technikálie. Nejprve se bavme, zda stojí za to se tím vůbec zabývat. Je nutné to ale vidět očima starce nebo ženy, pro které je zvedání VN obtížné a dokonce, díky následkům i nemožné. I vy zestárnete, nebo myslíte, že ne? Znovu zopakuju otázku: kdo včelaří v USA Zélandu a Austrálii? Tam inspiraci nehledejme. Nikdy a v ničem.

Nespletl jste vertikálu s horizontálou? Pokud ne, vůbec vás nechápu. Moje idea překlápěcího úlu počítá s osou otáčení ve vodorovné rovině a nikoli vertikální rovině. To by přece rámky zůstaly pořád bočními loučkami dolů a druhé BL by byly pořád nahoře. Třeba deštník má v normání poloze vertikální osu a na pootočení v této ose otáčení nijak nezáleží a nijak se vlastnosti deštníku a ani jeho funkce nemůžou změnit.

-----------------------------

Javali pochopil jste to asi dokonale, máte co řešit. Mě se jeví jako epší varianta B a popravdě, jsem jako umělec co musí čekat na inspiraci. Já B nijak nikdy nepromýšlel a až při psdaní mi to docvaklo, to o listováku. Nastudujte si dokonale nejdřív dokonale zapomenutý listovák. Hodně o nich na stará kolena přemýšlím. Úl pořád nástavkově rozebíratelný, ale s možností práce v plodišti zezadu bez rozebírání úlu. Ovšem ne jako zadovák typu Budečák, ale LISTOVÁK kdy se vyjme jakýkoli plodiskový rámek bez nutnosti vyndat další rámky.

Kdysi jsem vymyslel (1984, po inspiraci Brennerem a jeho špehýrkou) plodiště úlu, jak 30 tak 24 s průzorem s vyjímatelným sklem a stavebním prostoru. Úspěšně jsem v tom včelařil, ale nešlo rotovat nástavky. Pak jsem o úly přišel a nové už udělal lacině jednoduché bez průzorů = špehýrek. Někdy se ke špehýrce - Brennerovi jsem “ukradl” název, vrátím. Někde jsem to dokonale popsal, nikdo to nepochopil a nikdo nijak nereagoval. Ale špehýrka neumožňovala včelařit v úle zadem.

----------------------------

Drvodělko, holky umí samy od sebe zase jiné věci.

Nikdo bohužel nezkoumá víc a mnohem důležitějších věcí. S medem to bude jako s pylovou monodietou. Přijde den, myslím už nastal, že bude jedno jaký med, hlavně, že to bude pravý med a ne syntetická náhražka. Dnes jsou synťáky tak dokonalé, že už je nepasírujou ani přes včely a do medu lejou rovnou. Laboratorně se to nedá zjistit.

Myslel jsem na podsazení plné KK, říkejme jí tak a ne MV. Pojem KK jsem nevymyslel a nezavedl já, měli bychom se ujednotit na terminologii a váš MV se vlastně technologickým použitím, nikoli fyzicky, mění na Krmnou Komoru, která má jinou funkci a jiný účel než MV. Zkuste si uvědomit, že MV přestává u provozní metody Blaník existovat, žádný není, potřebnou zásobu medu mají na všech vysokých rámcích. Tudíž je přirozeně matka omezena na kladení potřebného počtu vajíček denně, ale ne pouze vajíček = plodu někde a pouze medu jinde ve stejné bedně a za cenu těžkého stresu z mřížky a stísněnosti, nýbrž je omezena medem na každém rámku. Včely to, co pracně hlídáte vy (OP), zařídí samy tak, jak které vč chce a potřebuje a žádnou buňku nenechá nevyužitou. Pak se stačí vyhnout masařkám jako je Singer a zbytek pak funguje samočinně a jen s výhodami bez jediné nevýhody. Tedy kromě letošku, což jsem za 60 let nezažil. A kvůli situaci jednou za 60 let nemá cenu…

Ale hlavně si neuvědomujete jednu věc, nemáte to ještě zažité. I když by pod narvaným VN byla narvaná KK tak v prázdném spodním (začal jste užívat zkratku dolní TL = DTL a držme se už toho), tedy v DTL jsou pořád ty prázdné buňky, kde jakkoli ulité vč může zasednout. Jinak jsem při pohazování KK v půlce září likvidoval DTL právě aby v něm nezplesnivěly krajní rámky. Ano, dají se v tu chvíli vyhodit zadní a nanejvýš jeden přední. Zase zapomínáte, že Blaník má česno u strany a ne uprostřed a tak plesniví ne všechny krajní rámky, ale jen zadní asi 3-4. A to, že Blaník má v plodišti předek a zadek je naprosto základní věc, od které se odvíjí mnnoho dalších věcí. Princip středového česna u SS - originál Langstroth tam česno nemá, to je jen asi česká idiocie a patrně otec Lorenzo věděl dobře proč to dělá tak, jak má původní Langstroth česno.

Výhoda DTL je jen můj předpoklad. Víc VD v úlech s HTL není. Podle mě je důležitější předehřívání vzduchu když musí z jediného česna projít skrz jakýsi “radiátor” z plodu trubčího. Když by muselo vč kvůli prudkému ochlazení v časném jaru opustit nějaký plod, aby to byl pouze plod trubčí - vč se stáhne do většího tepla = nahoru na plod dělničí. Další je ale důležitější a to je třeba domyslet a douvědomit si. Vysvětlím obšírněji. Původní hostitel původního roztoče Varroa Jacobsoni Oudemans má delší vývoj plodu. Proto mutant VD, když si může vybrat, preferuje trubčí plod - má nejdelší vývoj 24 dní Původní roztoč 28 dní). Také původní roztoč VJO potřebuje nižší teplotu než je 36, kolik musí mít dělničí plod a dole je patrně teplota o desetiny, ale nižší. Proto se VD v Blaníkách nikdy nevyskytuje a nenapadá dělničí plod, ale to jen tehdy, když má trubčí plod v nejchladnější zóně úlu = dole. Sedláček má trubce za parazity a nertrpí je vůbec (myšlení 18 století). Od vás jsem o trubčině u vašho modifikovaného OP taky nic nečetl a nezachytil, možná proto vám napadá VD dělničí plod.

Ovšem moje teorie jde dál. Trubec se sám nekrmí a dokonce aby se mohlo sám najíst, musí mít prý zásoby ve velkých trubčích buňkách, do dělničí buňky prý nestrčí hlavu. To je podle mě blbost, má delší sosák než včela, já ale asi nikdy neviděl že by trubec sám sosal v buňce. Ale skutečně se trubci v Blaníkách ve VN vyskytují jen nesmírně vzácně a drtivě dlí jen v DTL. Mám za to, že všichni roztoči jsou na trubcích a když pak vč vyžene trubce, vyžene je i s přisátými roztoči. Tohle je domněnka, kterou vědcostuti nezkoumají a já nemám jak ověřit a hlavně mě za to nikdo nehonoruje!

Ovšem všechno se musí podřídit stáří a zdravotní kondici včelaře. Proto se zabývám tím, aby TL být nemusel a byl na vysokých rámcích. Na každém jednom rámku aby byla dole trubčina. Jenže původní Blaník úl (nemám rozlišeno co je metoda Blaník a co je úl Blaník) 39x30x11 je malý. Aby se vešel TL na rámky VN musel bych se vrátit k Sedláčkově míře 39x34,7x11. Ale to má úskalí. Vyzkoušel jsem, že i když se nechá včelstvu na každém rámku dole prostor pro trubčinu, většinu těchto rámků dostaví dělničinou. Tady bych tuto úvahu ukončil a udělám kvůli tomu další vlákno, mám za to, že to je jedna ze stěžejních věcí a je mejnstrýmem dokonale ignorovaná a tudíž to ani vědečtí prostituti nezkoumají a zkoumat nezačnou stejně, jako ani propstitutka nedá dokud nedostane zaplaceno. Vlákno bude o tom, kolik vlastně vč v provozní metodě Blaník a obecně vlastně potřebuje, lépe řečeno kolik chce trubců.

Chovat včely zcela bez chemie je aktivisticky hloupá idea a mě to hodně vadí. Jako neváháme svému nemocnému dítěti naprat do těla jakoukoli chemikálii i v nemírném ,množství, když je to pro jeho záchranu nezbytné, právě tak je to u včel. Dám příklad, Svědci Jehovovi nechají dítě umřít, ale nedovolí mu dát transfuzi. Za komančů byli protizákonní, protože poroto a nejen proto. Představte si že vaše dítě má svrab. A protože jste aktivista tak nedovolíte to dítě obrazně vykoupat v chemikálii, která zákožku zabije?

Hlavní výhodu Blaníku byste měl vidět v tom, protože VD nejspíš včelstva nezabíjejí a tudíž jsou pro mě sekundární, že díky panenskému dílu pro med, které není v úle když se chemie používá, může se právě použít tvrdá a jedině účinná chemie a nemusí se včely skoro zabít kyselinami. Někde jsem také vypočítal, že dát na jednu včelu miliontiny gramu Amitrazu na 2 hodiny je mnohem šetnější, než dát miligramy kysliny po dobu několika dní. Vysvětloval jsem, že desetinu kila nikdo ani nepozná, ani rozmazlená slečna nepozná, že má v kabelce deset deka něčeho navíc, kor když to nese jen 2 hodiny. Na stejný účinek se ale musí použít metrák kyseliny po dobu mnoha dní a to slečna nejen, že neunese, ale většina slečinek to ani nepřežije a když, tak budou do konce života zmrzačené.

Lapidárně řečeno, kdo použije metodiku Blaník s panenským dílem pro med, které není v úle při léčení, nemusí se těmi nesmysly s organickým bojem s nesprávným nepřítelem zabývat. Ano, říkám tím, nakonec ve shodě s Brněnským vědcem Přidalem, že jsou včelaři (a já říkám nejen včelaři, ale lidi obecně) směrem na Západ primitivnější, méně vzdělaní, hloupější.

Pro pořádek, Přidal neříká, že jsou včelaři jinde hloupější. On tvrdí, že jsou Češi ve včelařině absolutní SVĚTOVOU špičkou bez konkurence. A tudíž to, o hloupějším Západě z toho jasně vyplývá.

Anonymní:

Suchý úl je základ a já proto nechávám zateplený strop a česno otevřené po celé šířce celou zimu,jen opatřené zábranou proti myším.

No a to je ten hlavní omyl a troufám si tvrdit, že základní příčina problémů. Ale klid, myslel jsem si to dlouho taky, naučili mě to tak. Moje povaha je ale taková, že umím pochybovat i o nezpochybnitelných pravdách.

Možná vám unikla, a mě se dost stírá co je na zrušené IF a co tady, velmi obšírná debata na tato témata. Je toho víc co souvisí, ne jen velikost česna a vlhkost v úle. 

Vlastně s vámi souhlasím, nejhorší hnojník i v létě je v polystyrenových úlech z 30 mm extrudu, nahoře a dole tenké dřevěné rámy. U těchto, už vyřazených úlů bylo mokro na podložce i v létě. Česno bylo 18x405 mm a nic to nebylo platné. Pravda, já nikdy nikde nemám jediné očko. Ve stejných úlech ze smrkové spárovky 20 mm je sucho i v zimě. Bez oček s česnem silně zredukovaným.

A když dokonale uteplíte v předjaří a zjara strop a na igelitu se netvoří kondenzovaná voda, včely musí pro vodu, nutnou kvůli plodu, za každého počasí ven i za cenu drastických ztrát létavek. A když se jim dá ještě navíc zjara těsto, je katastrofa dokonalá.