Příspěvky uživatele

Už nechci bádat nad neúspěchem PS úlů.

Patrně jste mě nepochopil. Úzkovysoká by byla sestava dvou beden 32x30x9 na sobě. Jedna bedna je sice nepatrně, ale pořád širokonízká, je to přece 32:30.

Uvedu čísla, důvod, co mě k tomu vede. tedy kromě nízké váhy vysokých beden. Začnu tou váhou.

32x30x9 = 86,4 dm2. Adamec kvadrát má 103 a tudíž by to bylo o málo, ale přece jen lehčí. Když má A plný plodu a zásob asi 25-28 kilo, toto by mělo vážit asi 21-23 kg. To tvrdím, že se unést dá, jsou při tom “kratší ruce”. Pokud by to mělo stěnu 20 mm masiv Sm, pak by byla délka vnějšku 37,5 (38) cm ku 46 cm u klasického Blaníku a tohle je hodně významné.

Dvě vysoké bedny by dávaly 173 dm2. Blaník 30 má s TL 15 193 a už jsme si vysvětlili, že je to moc. Blaník 24 s TL 15 má plochu 167 a je to akorát, hlavně ale dvě nestejné bedny (stejně jako Blaník 30). Takže, úl, pro nějž ještě není název, by měl složené plodiště mírně větší než Blaník 24 s TL 15.

Zajímavý je jeho medník. Měl by plochu 43 dm2 a byl by tedy o nepatrně menší než NN 39x11x11. Sice by na váhu byl skoro stejný, ale opět krátké ruce a tudíž “pocitově” výrazně lehčí.

Jak by na tom byl FantasMagor s celkovou výškou? Blaník 30 má TL 15 + VN 30 + max 3 NN 15 a tak je jeho max výška (beze dna, deklu a včelích mezer) 90 cm a je to celková plocha díla 321 dm2. Pokud by FM měl mít stejnou plástplochu, byl by vysoký mezi 105 a 120 cm. Protože je ale neobvyklé a není důvod aby na Blaníku 30 byly 3 medníky, byl by FM vysoký max 105 cm. Ano, to je dost, ale pořád by to mohlo být stabilní i v silném větru - na výdrholci stanoviště nezřizujeme, ale spíš v chráněných místech.

--------------------------

Je tu jedna zvláštní shoda, ne úplně zjevná na první pohled. 

Jinde jsem nedávno vysvětlil co je a v čem spočívá Tachovák. Pozoruhodné je, že plocha jeho bedny je 84 dm2 a tak je naprosto shodná s FM. Ale, Tachovák má ničemně nízkou velkou bednu. Když by se k T nadělaly polomedníky vysoké 12, jejich plocha by byla stejná jako u FM 32x15x9 a nachlup stejná by byla i celková výška úlu na vrcholu sezony. Jeden ohromný a nevyzkoušený rozdíl tu ale je. Míra vysoká 24 je prostě blbá a pro včely a tudíž pro celkový výnos včelstva, ale hlavně pro jeho zdr stav a kondici je vždy vyšší plást lepší. Také pro jarní rozvoj. Je pozoruhodné, jak mnozí uvažují o silném zateplení úlů a o tom, co se samo nabízí nechtějí nic vědět. Prostě na plástu 30 cm je o týden rychlejší jarní rozvoj. Kdo má obě míry 30 a 24 v režimu Blaník, ví to, snad to Tom4 potvrdí.

Co umožňuje T je jarní nezužování u asi poloviny vč. To samé by nabízel i FM. Zajímalo by mě co tomuto řekne, pokud se vyjádří naše chytrá horákyně - M.S. se sice zaregistroval, jde mu posílat SZ, ale uvedl nesmyslné jméno a tedy se pořád bojí a asi si není svými názory jistý když se schovává do anonymity. U něj mě to mrzí, zdá se, kor co sem dal fotky svých medů, že od něj je co se naučit. Jenže pro mě je uvedený fakt s jeho schováváním velkým zklamáním a zdrojem mojí nedůvěry. Pak by se totiž dalo znamenitě uplatňovat bláznovství nepravé OP podle MS. Vždy v jedné bedně a ne nesmyslně část rámků s plodem a část s medem nad sebou = mraky práce pro pracovité (já jsem líný).

Uznávám, že název FM = FantasMagor je nehezký, mnohým ten nápad tak nepochybně přijde.

V podstatě nejde o nic jiného, než zvážit zda zavádět novou míru FM a nebo holt oželet a naučit se pracovat s předpotopně blbou výškou rámku 24. Ta byla skvělá a moderní před 120 lety, mám za to, že je čas na změnu. (ten čas na změnu začal tak před 60 a spíš 80 lety)

-----------------------

Hloubavější napadne, co mě vede k výše popsaným fantasmagoriím. Ony to úplné hlouposti nejsou, sleduju tím jinou, ne hned patrnou ideu. Jistěže by bylo dobré nic neměnit, nevymýšlet, jít do něčeho, co tu je a to délka rámku 39, pak Lng a už D-B je atyp a každý by si musel všechno na něj dělat sám. Má to snad Lysoň, ale myslím jen na 10 rámků a tak je pryč výhoda čtverce a hlavně dvanáctirámku a tudíž je to ptákovina. No ale co mě tedy vede k úvahám o ultraatypu? Fakt, který jsem ve svých pracech zmínil už mnohokrát a sice, že malá včelstva se ukazují jako méně náchylná na CCD, snadněji zvladatelná a nástavky lehčí. Také jsem zmínil, že skutečný výkon na jednu včelu nebo na kilo vyzimovaných včel je u slabých “lazárků” - tak jsem je nazval, doslova fenomenální. Polopatě. Slabá a ultraslabá zimovaná vč nejsou náhylnější k nemocem, jak tvrdí neustále papouškovaný mejnstrým našich teoretiků z Dolu, Svazu a odjinud, ale je to právě naopak. Slabé a ultraslabé vč sice nemá absolutní výkon vč silného, ale téměř nezná úhyn a to dokonce ani u očkařů a sítových dnech a jiných zabijáckých pitomostech, ketrými mejnstrýmové návody na včelaření překypují. Zamysleme se. Jestli je na mejnstrýmových SILNÝCH VČELSTVECH například poloviční úhynovost a na lazárcích jen třeba čtvrtina, pak je i absolutní výnos lazárků vyšší. Navíc nedají skoro žádnou práci, neléčí se vůbec a nebo nepatrně. To jsou nevyvratitelná fakta a tvrdím, že doba obřích kmenových včelstev je nenávratně pryč. Kdo to nechce pochopit, pláče nad vejdělkem. Dnes mi jeden pán říkal jak FB denně hlásí další a další úhyny taky 100%. Tak jo, kdo chce kam, ať si tam pomůže sám.

NAVRHUJI, POKUSME SE NA ČESKOU VČELAŘINU PODÍVAT ÚPLNĚ JINAK A BAVME SE I O NA PRVNÍ POHLED FANTASMAGORIÍCH. A ŽE BY TO MĚL UDĚLAT DOL A SVAZ? NEBO SNAD PSNV? NE, NA TO NEVĚŘTE, OPĚT SI BUDEME MUSET POMOCI SAMI.

Jako si lidé zatím vždy v historii poradili i s velmi svízelnými situacemi, zkusme si poradit také. Taky je nutné si uvědomit, že jen blázen dělá pořád stejnou věc a očekává různé výsledky. A tak někomu uhynou včelstva a on si pořídí jiná a nezmění ani úl ani provozní metodu a očekává jiný výsledek, než jaký se mu dostavil už několikrát?

Tvrdím, že klasika končí. Jediné co mě, kolegové na vás mrzí je, že jako skoro nejstarší z vás asi uvažuju nejmoderněji a o odvaze zkoušet nové věci ani nemluvě…

Setřásejme, jak říkal odborné debatě můj starší a už nežijící bratr Jaroslav. Hlavně, nereagujme na nikoho, kdo sem dá jen odkaz bez textu. Navrhuju se s těmito indvidiuy vůbec nebavit, oni nám nemají co dát a my se od nich nemáme co naučit.

A ještě se vracím abych výslovně pochválil vlákno MS a jeho druhové medy. Je to paráda a já nechci jeho úžasné vlákno plevelit svým plkem.

Mám už asi 15, spíš 17 let extrud 100 mm a neudělal jsem z toho úly a neudělám. Nadělal jsem ze síly 30 a je v tom tak strašný hnojník, že jsem vyléčený. A nechápu jak je to možné, že v masivu Sm 20 mm a nebo i dokonce v Bo překližce 18 je v zimě sucho a v XPS na stejném dně se stejným deklem je mokro. Má to rámy, horní a dolní a dolní rámy u některých nástavků shnily, nejdřív ty z vychvalované vejmutovky.

Připomínám, že řezat PS na cirkulárce je zhovadilost, je to nesmírně nebezpečné! Uříznout kolmo tento materiál na speciální odporové řezačce (drahá až smrděla, už jí nemám) je nemožné, rovně řezala jen PS do síly asi 50-60 mm, pak hrůza. Udělal jsem si svojí řezačku, ta kolmo sice řezala, ale zase tak pomalé řezy, že prostě ne, už nikdy více!!! Taky jsem jí někomu dal a on jí zase někomu dal - tak si jí nemůžu půjčit a další řezačku stavět nebudu. Prostě já už nástavky z PS nechci.

Ale. Úvaha byla a myslím si to dodnes, že:

Nepřekonaný materiál na úly - žitná CEPOVÁ sláma se možná chová tak skvěle proto, že je vždy rosný bod vně úlu a toho by se při polystyrenu dostatečné síly dosáhlo také. Jenže. Jestli je sucho v dřevěných tenkostěnáčích 20 i méně mm a ty mají RB někde, polystyren 30 musí být lepší. Jenže není! A tak to nebudu zkoušet. Nejhorší je pro mě zklamání když mi něco nefunguje jak má a dělat práci, o které si předem myslím, že je to blbost, mě nebaví tak moc, že se neumím přemluvit.

Hlavně. Izolované úly měly nějaký smysl za ww2, když byl příděl 7 kilo cukru na vč, pak se muselo šetřit. Rozdíl zimní a hlavně předjarní a jarní spotřeby u silně zatepeného úlu ku úlu tenkostěnnému jsou asi 3 kila cukru. Já to kvůli tak pro mě neviditelné sumě peněz na jeden úl řešit nebudu. Jarní rozvo je rychlejší o 3 dny, v některém roce o max 5 dní a to může znamenat i třeba 10-15 kilo jarního medu. Na druhou stranu, ultrarychlý jarní rozvoj je u mě vždy vyšší % vč, která jdou do rojové nálady. A připomínám, že já jsme u včel, když je potřeba, denně. To zaměstnaný člověk nemůže a víkendový včelař tuplem ne. A i tak volím vždy cokoli, v čem se vč rojí málo, poslední 3 roky jsem neměl jediný roj.

------------------------

Začala zima a my tady, jako každý rok, zase začínáme vymýšlet hlouposti. Já bych se spíš podržel - žasnu, že jak javali tak Tom4 mlčí - toho Brenneráku, ale zvětšeného na 9 rámků (ty se osvědčily) a pak by to byla míra 32x30x9 a NN k tomu by měl 32x15x9. Jasně jsem uvedl rozlohy plochy a vychází to skvěle. Vyšší míra než 30 je, jak jsem vysvětlil a ukazuje celý civilizovaný svět, nesmysl a při navrhované míře by došlo k úzkovysokému prostoru se všemi výhodami, kvcůli kterým to uvedení kolegové stále uvažují a současně by to bylo ale ze dvou beden a tedy dělitelné. Lehčí bedny. 3 a spíš až 4 rámky v dolní bedně by bylx stavební, dolní TL (samy ukáží jako v Blaníku co chtějí a staví si podle toho). Pojďme se pobavit o mém návrhu.

Sám jsem tu napsal, že dvě patra v jednom plodišti vysoká 18,5 už nikdy nechci. Ale znamená jen to, že je výška, sice emerická a někteří mají z Ameriky mokro ve slipech, ale já myslím, že moje blbá zkušenost je tou BLBOU americkou výškou 18,5. Kdy to podle Boháčo-Ptáčko-Čermákovské teorie o NN systému už není NN systém, ale na vysokou míru je to idiotsky nízké, nižší než i Zander s výškou 22 a víme, že Adamec 24 je nanic. Javali chce mocí mermo plodiště vysoké 43,5 a někdo tu vlhce snil o výšce dokonce 45. No tak proč ne rovnou 2x30 a se včelí mezerou to je 60,7. Pak ano, pak by to smysl mohlo dávat.

Totiž, kolegové, je nutné něco připomenout. Odsoudil jsem rotaci nástavků za pracnou, ale hlavně nejen zbytečnou, ale škodlivou hloupost. Ovšem nějaké výhody by skýtala. Protože se v klasickém NN systému vždy stává medníkem nástavek s černým zakladeným dílem, kvůli medu se sra.kami to já nechci. Ale! Rotovat dvě vysoké bedny v plodišti - obě tak lehké, že se snadno unesou, by spojilo výhody rotace nástavků s plodem - kdyby se to ukázalo jako účelné a současně by med byl stále jen z NN s PANENSKÝM dílem. Mě toto zajímá enormně.

Nevím co je vaše xps. Já pod tou zkratkou znám tvrzený extrudovaný polystyren a pak těm mírám nerozumím, vždy se udává síla desek, tedy tlouška.

Jak jsem psal, že jsem nedotáhl originály D-B, tak jen proto, že se mi nechtělo do vysokých nástavků, ve kterých se zimuje, z překližky. Ta vydrží méně než jsem si myslel, trpí nástavky pro med a ty jsou v horší půlce roku schované. Kde jsem nestihl nebo nemohl vyměnit NN pro KK například z překližky za masivní, ten za zimu “zestárnul” tak, že se mu zkrátila (odhad) životnost z 10-12 na 2-3 roky. Vy jste měl nějaké desky žluté barvy, jen tři vrstvy a já vám je rozmlouval. Neznám ten materiál, ale zdá se mi na zimovací nástavky každý vrstvený materiál jako nevhodný. Na druhou na odzkoušení…

Jiné kafe jsou NN pro med ze dřevotřísky ze starého vyřazeného nábytku. O tom zvažuju vlákno.

Tak to děláte správně. Prkna ze sýrárny budou nacucaná syrovátkou. Když to chcete protáhnout, pozor na špínu, prach, jemný písek, pak to tak ztupí nože, že veškerá úspora žádná a spíš naopak. Falešné trámy? No, to je doslova bomba. Právě si čtu knihu o staré Vlašimi. Jak se v kronice dochovalo, že na konci 18 století nějakou dřevěnou chalupu prodala obec na dříví na otop, nikdo to nechtěl, moc práce (už tehdy bylo lacinější stavět nové budovy než “recyklovat” staré a nebo nedej Bože je renovovat). Kdosi to koupil kvůli pozemku pod chalupou. Jenže byl chytrý a trámy nabídl houslaři. Ten si z prastaré dřevostavby vybral dva trámy a zaplatil za ně tolik, že to uhradilo pozemek a rozebrání staré chalupy a palivové dříví byl bonus navíc. Docela mě tahle prastará příhoda upoutala. Možná mají vaše “falešné” trámy větší cenu, než z nich nadělat úly. Ale i kdyby úly nebo něco ke včelám, stokrát lepší než to pořezat a spálit rovnou. 

Udělalo mi  radost Martine, že umíte uvažovat správně ve smyslu skutečné ochrany ne přírody, ta si poradí vždycky sama, jen je otázka jak, zda by se to líbilo i nám. Já vždy uvažuju jen o životním prostředí. Ne ale pro život kdejaké havěťi, myslím tím pouze prostředí, vhodné a nebo spíš co nejvhodnější pro ŽIVOT člověka. Tedy životní prostředí ve výše uvedeném smyslu.

No ano, super a chválím. Jenže. Víte, jak to říct. Nesnáším ochránce přírody, mám jiný názor. Já jsem třeba pro recyklaci čehokoliv, co jde, pro prodloužení živta nějaké věci, či materiálu a nebo výroby něčeho z něčeho už použitého, a tak dále.  Ale to je úplně proti zájmům kapitalizmu a ekonomiky, ta chce jen rabovat zdroje, vyrábět, konzumovat, zahazovat a pořád dokola = konzumní společnost. Vy, když použijete olej ze smažení - budou vám ho dávat stranou rodiče, ségra, kámoš, vy sám, nahromadíte ho na svoje potřeby U VČELAŘENÍ  dost. Je stejně kvalitní, nestál nic. Ale, je pravda, nezaměstnal jste ty, co likvidují přepálený olej a nepodpořil jste polského jezedáka, ani lisaře kdo ví kde v jaké řiti, který ze lnu udělal olej. A taky jste nedal práci zbytečnému kamioňákovi, co ten olej přivezl přes čtvrt Evropy a spálil naftu a auto vychrlilo zplodiny do ovzduší. A je toho mnohem víc, třeba se nemusela vyrobit elektřina, co žene lis na lisování lnu pro olej na vaše úly. Ale ano, dopravce chce aby se co nejvíc věcí a materiálů vozilo jak u blbejch na dvorečku sem a tam a on měl práci, Polák se taky směje. Vy jste zahříval olej, za svý prachy, ale přepálený jedlý olej byl ohřátý kvůli jinému účelu a tedy byl už hotový. A tak dále, a tak dál. Ano, čím dál víc lidí vůbec nechápe souvislosti a já se přiznám, že by mi bylo často líp kdybych měl taky v hlavě … no, řekněme spokojený život.

Co jsem tu popsal mi přijde odmala normální, zjišťuju, že pro čím dál víc lidí jsem exot a idiot. Já tvrdím, že kydyby se chtělo opravdu něco udělat pro přírodu, prostě by se udělaly programy třeba jak o rok prodloužit životnost aut. Jen v EU by to byly ušetřené milony tun kovů, plastů, gumy, skla a tisíce tun barev a podobných věcí. Nevyrabovaly by se zdroje a tak dále. Akorát že by za rok pochcípaly statisíce lidí, co jsou živi z výroby aut a taky z likvidace autovraků, těžby surovin, přepravy materiálů a komponentů a státy je nutí ještě pěkná auta vyhodit a koupit si leketrické kraviny místo nich.  Ale to bychom se dostali moc daleko, já mám svoje názory a nebudu je měnit a tvrdím, že můj přístup k environmentalismu je správný a oficiální nesprávný! Státy a EU neudělá nic dobrého, ale každý jeden z nás může udělat hodně. A v součtu to pak může ovlivnit přírodu víc, než idiocie v podobě Green dealu, který má za cíl spíš sekýrovat lidi a udělat z nich ubožáky (vracet je do jeskyní a plést svetry), než skutečně nějak pomoci přírodě. Otázka ale zůstává, potřebuje příroda vůbec pomáhat? Já tvrdím, že ne!

Takže. Kdo chce ušetřit svoje peníze, ochránit svoje dřevěné věci, dostal ode mě tip jak zajistit stejnou věc zadarmo. A ještě je to skutečná ochrana životního prostředí. Chápu ale, že tohle chápe čím dál méně lidí, bohužel čím mladších, tím méně. A taky si samosebou může každý dělat co chce. Je jen otázka, co je správnější ne? Jistě vím jedno, nesmírně rychle ubývá lidí, kteří vědí sami od sebe a na “první dobrou” co je správné a co není, co je krásné a co ohavné, co je slušné a naopak. Opakuju, jsem ateista. Ale patrně nejrozumněji hovoří kněz Max Kašparů. Kdo je chytrý, vyslechne si jeho přednášky na YT. A kdyby se mě někdo ptal, kde já vidím větší naději, je to Slovensko. Slováci si ho zvou častěji, než my tady u nás. Jsou chytřejší, u nich Víra ještě neumřela, u nás ano.

Dám jednou upoutávku na názory tohoto výjimečného člověka. Stačí mu dvě minuty, ty první dvě minuty rozhovoru a chtřejším je jasné, kdo to je a jaké názory a jakou moudrost od něj může získat.

https://www.youtube.com/watch?v=jZFpy2nwA0E

goro:

Tome ako starý praktik viem, že včely nosia dovtedy kým je zdroj a kým majú miesto na ukladanie zásob v úli… teda nestretol som sa zatiaľ s tým že by nosili aj keď majú všetky bunky v plástoch plné, neviem,kde by lup ukladali…ale možné je všetko, budem ďalej sledovať…😉… do smrti sa človek učí…

Pane kolego. Určitě máte pravdu při krmení, nakrmené přestávají brát HÁHRAŽKU = cukr. Ale. Odkdy používám TL, neděje se mi to. Krmím tak, aby nebyly ulité VN. Ale stalo se mi to, vč pořád brala, já byl spolehnutý, že nejsou blbé a ony si zavíčkovaly vysoké plásty 39x30 až ke spodní loučce. Nevím, zda jsem o tom psal na IF, ale Tom4 si jistě pamatuje moje obavy z vyzimování při absenci prázdných buněk na zasednutí. Vč vyzimovala skvěle a byla to pak nejlepší vč, určitě zasedla v TL. A tak. Než jsem začal používat spodní TL, omezoval jsem plod na omezený počet rámků, převěšoval jsem plod a vytáčel staré hnusné souše - prostě jsem včelařil jako všichni (vlastně systém OP), jak píšu výš, vč se moc ulít nedala (některá ano, muselo se to hlídat). Ovšem co používám TL, vč se chovají jako bezedná. A klidně zavíčkují zásoby pod VN a klidně i v trubčích plástech. V jednom videu Sedláček upozorňuje na zářijovou (september) melecitozu, kterou mu ukládají a víčkují v POLštářích.

A napadá mě, když už tu začátečníkům vysvětlujeme věci, proč Slováci (nejen oni, ale většina světa) klidně nazývají sedmým měsícem - september měsíc devátý. To proto, že ve starém Římě nepočítali Nový Rok od 1.1., ale až od 1.3. A ano, august byl původně sixtus, jenže ho dal zákonem přejmenovat císař Oktavián. To tehdy ještě platilo, že když mělo být něco na “věčné časy”, bylo to na věčné časy. I když cca 2.000 let určitě není celá věčnost.

Včely naštěstí nemají nikdy dost a hledají (slídí) i když jsou, ne nakrmené, ale dokonce ulitě překrmené!! Jako starý praktik byste tohle měl vědět. To k vašemu tvrzení, či sdělení, že když jsou už nakrmené, že jako jejich zájem klesá. To je stará a velmi hloupá pověra. Proč by třeba existovaly reinvaze VD, když dokonale nakrmené vč vyslídí, napadne a vyrabuje skomírající zanedbané nebo divoké včelstvo? Kdyby mělo dost - a má dost, neslídilo a nehledalo a nenašlo by další zdroje, podle vaší představy. Nevytáčeli bychom pak žádný med, mimochodem, protože včelstva by si přinesla jen tolik, co potřebují a víc by nesháněla!

------------------------

Včely někdy ovoce využívají, jindy málo a jen některé druhy a jiné roky doslova škodí, třeba na malinách. Nevím čím to je, ale vyčetl jsem (kdysi dávno), že včely napadají ovoce když potřebují organické kyseliny. No, proč by je potřebovaly jen některé roky? Tak kyseliny to asi nejsou, ale nějaký důvod a jen v některých rocích mají.

Na stanovišti, které má teď Tom4, je obrovská prastará třešeň. Ovoce střední velikosti, není to mě známá odrůda, myslím, že je to prostě “divočák”, který měl skvělé ovoce a proto ho někdejší správce (je ho hraběcí zahrada) nechal (bylo to znárodněné a byla to školní zahrada, škola v té vsi zanikla 1961). Když ovoce přezrálo a začalo padat, včely, jen některé roky, masově vysávaly přezrálé ovoce. Jenže. Některé buňky v medových plástech měly rudý obsah. Když to letělo z plástů v medometu, dělalo to v tekoucím medu rudé nitky. Zhrozil jsem se, jak prodám ten med, když je tak “znečistěný”? Neprodal jsem ani deko, vše snědla rodina a přátelé a byl to jeden z nejlahodnějších medů mého života. Měla ho jen některá vč a ve sklenicích měl rudo nachovou barvu - nějak se barvy prolnuly a sjedotily, prostě i jeho vzhled byl impozantní. Bohužel se to za 7 let vyskytlo jen jeden rok. I když, na tom stanovišti - medovici nosila jen některá vč jako i na jiných stanovištích, tak tady byl silně načervenalý medovicový med každý rok.

A tak drvodělko, nevěšte hlavu, když ne včely, oni to využijí jiní hmyzáci a možná budete překvapená.

Pane Goro, vedete cervantesovský boj s větrnými mlýny. Kdo je blb a neumí se vyjadřovat a jen dává odkazy, ten nemá mozek způsobilý k tomu, aby pochopil, co se snažíte sdělit a tak blbovi je zbytečné vysvětlovat, že je blb, protože je totiž blb, nemá čím pochopit, že je blb. Hlava XXII. Pan ředitel holt pochopil, že je ředitelem z části díky i díky deb.lům a tak se podle toho chová. Jako všichni politici.

Kdybyste pane Goro uposlechl mojí prosby a nereagoval nijak na anonymy, oni by časem dali pokoj. A o začátečníky se nebojte, ti blbí sbaští videa a nebudou nic číst a ti chytří, bude jich méně, ti se zorientují, o to já strach nemám. Vždy vývoj určuje a postrkuje kupředu nepatrná hrstička chytřejších. Většině tupců to holt trvá, často i celé generace, viz Česko a Adamcův úl, nebo Langstroth 1/1 nebo Zander.

O sekci politika ani nevím? Tady na CHZ? Pak se za trapný omyl omlouvám.

Včelám je jedno všechno, lidem by být nemělo. Zní to jak od Kryla, naprosto nechtěně. Inter arma silent musae - ve válce mlčí můzy a Kryl dodává, že muži by však mlčet neměli. Vlastně jsem to i tak myslel. A ono by to i včelám vadit mohlo, protože progresivci - dříve vítači sluníčkáři a planetisti -globáloteplouši prostřednictvím dárečka Pročka útočili už i na včely a ne jen na samu podstatu normálních lidských životů a jejich potřeb. Není vyhráno a já se snažím nemlčet. Mladí ani nemukají, ozvem se jen my dva dědci a to ještě kdo ví, zda jste na mojí straně😀. 

Už to vidím a dokonce jsem to vlákno založil já. Vůbec mi to nedošlo. Omlouvám se. Ale polepšení už slibovat nebudu, stejně jste mi posledně nevěřil, že se budu snažit polepšovat.

Je třeba uvést věci na pravou míru stran “hovínek” mšic - to mě u někoho, kdo se dělá velkým znalcem a včelařem, přijde doslova udivující!

Skutečnost je tato. Organismy potřebují poměr živin, zjednodušeně bílkoviny ku glycidům, asi 1:7 v případě reprodukce a v záchovné dávce dokonce asi 1:12-13.

Ovšem míza stromů a jiných rostlin má poměr asi 1:30. Proto organismy, živící se mízou rostlin, mízu filtrují a odlučují nepotřebné cukry ještě před vstupem do zažívacího traktu. Hloupější to nazývají výkaly, protože někteří tzv producenti mají tento boční vývod na zadečku. Na druhou stranu MS je asi informovaný a dávném sporu Dolnorakouských včelařů s "horskými" včelaři a ti první, spíš ze závisti, používají nesprávnou rétoriku a argumentační fauly. Protože ale tento fakt si troufám tvrdit je v Česku dokonale neznámý, měl by MS psát tak, aby nepředpokládal u běžných lidí vědomosti, které nemůžou mít (pokud nejsou magoři jako já a nepamatují si spousty pro život i pro včelařinu nepotřebných nesmyslů).

Takže to nejsou “hovínka” mšic jak tvrdí pan chytrý (jistě to mysel v nadsázce jak píšu výš) a nejsou to ani mšicemi a ostatními “producenty” cukry nestravitelné, ale nadbytečné.

Přihřeju si i Blanickou polívčičku, Blaník v medu rezidua léčiv mít nemůže a to ani z chemie tvrdé, ale ani balastní látky z kyselin. O thymolu a dalších šmakuládách ani nemluvě.

Jsem ateista, děkuju ale Bohu, že dneska zvítězil rozum nad zrůdným bláznovstvím a děkuju Bohu i za to, že jsem se toho dožil a děkuju za odklad v podobě 4 roků naděje. 

Nejsem na bublinky, jsem pivař. Světím si v lednici od léta Prazdroj z retro edice, je čas ho odzátkovat.

Protože Martin v jiném vlákně projevil zájem o nějaké “truhlání” a jak na něj, vracím na výsluní svůj příspěvek o natírání úlů. Radím znovu přečíst a zařídit se podle mého doporučení.

Ale pozor! Někdo dělá řízky na sádle nebo másle. Tyto tuky jsou stejným způsobem nepoužitelné, živočišný tuk neprodělá chemickou změnu z vysoké teploty a tak by žluknul a ohavně smrděl. Naopak, olej z friťáku (bez sedliny) je na nátěry nástavků, den, deklů, ale i podstavců pod úly a dalšího dřevěného inventáře vystaveného povětrnosti vynikající.

Nevím jaký máte typ sponkovačky. Já mám od stejné značky skvělou, novější je šmejd a věčně zlobí. Ta stará sbila za asi 14 let tisíce rámků a je skvělá a slouží pořád, přestali jí de.ilové vyrábět, jako že novější je prý lepší (hlavně má jiné sponky, dražší a hlavně potřebují tahat z lidí peníze za pořád nové a nové věci, které jsou vždy horší než ty staré). Tom4 přišel na to, proč se nová zasekává. Já dám do zásobníku novou řadu sponek a jedu pořád kontinuálně. U novější se musí dojet slepená řada do poslední sponky a až vystřelí naprázdno, teprve vložit novou zásobu.

Sponkovačka nutně potřebuje tak po 300-500 ranách kápnout spešl olej do hadice, do pistole taky, myslím, že je to jasně v návodu. Musí to být olej pro pneumatická zařízení!

Přitlačování při řezání na cirlkuli jste pochopil správně, dokonce se na to ten přítlačák vyrábí, nevím ani jak se jmenuje, my za soudruhů nemohli sehnat ani kotouč, natož aby se bolševik staral o nějaké pomůcky, bezpečnost práce lidí doma je nezajímala.

Třeba toto, nebo podobný, já si to dělám sám třeba ze zkažené HL. Nic na tom není, hlavně za 110 a nebo taky 250 Kč (tahák na prachy).

https://www.simek.eu/dribex-pripravek-pro-posuv-obrabenych-dilcu--tlacidlo--cerna-varianta/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQiAoae5BhCNARIsADVLzZfj95d20_cfvxxzMjbf07XkotdQissNuL3OA6O3vXdeXylFlh_9juoaArhQEALw_wcB

Jenže tohle je tačení do řezu, musí se ale přidržovat materiál i za pilou podobným dřívkem. Musel byste to vidět. V nabídce najdete další přípravky, hřeben třeba - my si to dělali a různé jiné se stejnou nebo podobnou funkcí, které jsem si navymýšlel sám.

Vůbec se nezmiňujete o vozíku a jestli ho koupená pila nemá, nedá se na ní nic vyrobit. Taky mají nové pily malinký (krátký) stůl a moc jim “od pohledu” nevěřím, ale vlastní zkušenost nemám a když, byl to krám.

Video udělat neumím a z fotek nevím co pochopíte. Bylo by potřeba se někam dojít podívat na profíky.

Máte pravdu. Na druhou stranu, já si prostě vedu svůj Cervantesovský boj. 

Abych si neznečistil duši prostě na anonymní hulváty, co jim nestojím za to, aby se představili, z vysoka. To je jedna rovina. Ale jak vidíte, přes anonymy se šíří těžko odhalitelné dezinformace. Konkrétně toto podá tak, jako že je věc téměř vyřešená, je to taková ta hezká zpráva, co je mají primitivové tak rádi. Akorát, že to je lež a chybí maličkost, v tomto případě ten feromon. Já to nevěděl, odmítám otevírat kydy od anonymů, ale myslím, že tak bystrý jako vy nejsem, neodhalil bych ten “vědecký” podfuk. Pro mě jsou podvodníci prostě ubozí a odporní a snažím se jim i takto vyhnout, protože jim dokážu naletět. Protože “vědci” lžou a podvádí a dávají dezinformace tohoto typu, já pak nevěřím, ani kdyby se mezi nimi našel seriozní vědec a seriozní práce. O grantech rozhodují b.bci a tak je vědcostuti opijí rohlíkem. Vy jste na to přišel, většina by nepřišla.

Tak mě napadá, přečetl jste si Brennerovu knížku z odkazu pana Gora? A nastudoval jí? Kdysi jste právě vy hodně uvažoval o Alpinském úlu, Brennerák se mu velmi podobá. Dokonce je podle mě lepší. Tedy když už jít na nesmyslně malou míru.

Divím se, že přes mojí výzvu diskutujete s anonymem, hned vidíte jakou to má cenu. 
 

Ano, tohle je “věda” dnešních mladých myslitelů. Něco najdou, fantasmagorie typu: Dybysem byl hybernovanej, moch bysem letět ke hvězdám, de to Muskovou lodí, teda šlo by to, teda dyby Musk nebo někdo vymyslel tu hybernaci, že jo. A b.b se z takového článku nadchne, dává ho v odkazech, odvádí sám sebe a ostatní od skutečného řešení problému. Rozumnému vzdělanému zůstává rozum stát.

Předkové(Češi) měli na toto přísloví: Kdyby byly v pr(řiti) ryby, nebyla by to pr(řiť), ale rybník.

Já ve své důvěřivosti bych patrně vůbec nezjistil co vy, že feromon neexistuje a že je to jen fantasmagorický mokrý sen nějakého hňupa. Tím, že jsem zařekl odkazy anonymů vůbec neotevírat a nereagovat na ně, jsem toho ušetřený. Mohl jste být ušetřený i vy, ale třeba masochisticky týráte rád sám sebe?😀😉

Je skvělé, že tato útlá knížka je k mání tady a takto. Tvrdím, že každý český včelař by jí měl znát, když ne skoro nazpamněť, pak dobře. Po důkladném nastudování každý pochopí, kde jsem já vzal velkou část inspirace ke svojí práci. Jen je nutné vědět, že Brenner měl na mysli  včelu kříženku před příchodem Kraňky.

Teď jsem líný celou knížku znova číst. Ale pamatuju si základní nesmysl z té knížky, že autor opakovaně  hovoří o nástavku pro 10 rámků a přitom by měl být čtvercového půdorysu. To je patrně tisková (nebo jiná chyba) a mě to celou knížku hodně znevěrohodnilo, přiznám se, že mě to těžce zklamalo a kladl si základní otázku, zda je pak rozumné brát vážně ostatní autorova sdělení, či tvrzení. Táta s nejstarším bratrem si to udělali, myslím v roce 64, ale na 8 rámků. Což odpovídá čtvercovému půdorysu. Pak přišla Kraňka a ten úl byl k nepoužití. Ale první informaci a povědomí o nástavkovém úle přišlo v podobě této útlé knížky a tím je pro mě tato knížka prazáklad včelařskébo vzdělání.

Nebyl bych to já, kdybych:

Jak jsem letmo přelétl zrakem knížku v odkazu - jiná grafika, jiné písmo, jestli je totožná, povšiml jsem si možná stěžejní informace, kterou jsem si tenkrát neuměl uvědomit. A může to být jedna z příčin větších úhynů na 24 (to jen postuluji na základě mě známých faktů, indicií a informací jaké mám) následující sdělení z knížky. Jestli se zimuje na širokonízkém prostoru, typicky 39x24 a do velké míry i slovenské B 42x27,5 , nedej Bože L 1/1, pak musí chumáč v nejkritičtější fázi zimy změnit směr postupu po zásobách do strany. Ovšem pak nastane situace, že ve styku se zásobami není polovina povrchu chumáče, nýbrž jen, jak píše autor, jen něco přes čtvtinu. A to jen tehdy, pokud bylo nakrtmeno tak, že byly rámky na vzdálenější straně od česna zavíčkované až ke SL. A to bývá málokdy. A tak je jisté, že fakt, že najednou není ve styku se zásobami polovina, ale jen čtvrtina povrchu chumáče, může hrát doslova zásadní význam. Dříve nežila včelstva s nikrovlnami z mobilů, GPS, šmíroivacích a údajně vědeckýck družic, radarů a dalších technologií a tak tento stres mohl být bezvýznamný (nezapomínejme na neonikotinoidy a stále účinnější agrochemii a také akariocidy, nedej Bože kyseliny. Možná na významu tento fakt nabyl jiných rozměrů. Už jen proto bychom se takovému zimování měli za každou cenu vyhnout, tedy úplně opustit NN systém a zbystřit u míry vysoké 24 - Adamec a u L 1/1 - je ještě o 8 mm nižší než 24, tuplem.

----------------------  

Ale: 

2 bedny Bren 30x30x8 na sobě dávají 144 dm2. Tedy stejně jako jedna bedna Superjumbo. To by jako plodiště mělo dokonale stačit a to včetně TLumiče a ten by tvořily například 2-3 rámky 30x30 ve spodnější bedně. Medníky by obsazovaly ochotně a rychle, medník 30x15x8 by měl jen 36 dm2. Pro srovnání NN 15 má 64 dm2 a NN 11 má 47. Celý úl se vč o síle něco mezi Blaníkem 30 a 24 by byl vysoký 1,2 metru, + výška dna deklu. Umím si to představit a opět mě to začalo lákat.

Jenže:

Mám za sebou pokus smírou 37x18,5x10. Ten má 68,5 dm2 a dva na sobě 137 dm2. Idea byla mít plodiště a TL ve dvou bednách (kvůli váze), obdobně, co by udělaly dvě bedny Brennera a bylo toi výrazně nižší a větší. NEOSVĚDČILO SE!!!!! a po pěti letech jsem to definitivně zrušil a už nikdy více. A důvodem už nikdy více je, že zaboha nechci plodiště ze dvou beden na sobě. To přidělá neskutečně práce.

-----------------------

Nápad:

Úplně jiné kafe by byla půdorysně čtvercová pamíra 32x30x9. To by mělo 86,4 dm2 (asi max 20 kilo se včelami, zásobami a plodem, po většinu roku o něco méně) a polomedník logicky polovinu = asi 43 dm, tedy ještě menší (a lehčí) než jedenáctka. Pak by plodiště sice dávaly dvě bedny na sobě, ale do spodní by se celý rok nešlo tak, jako se dnes nikdy nepitvá spodní TL. Všechna trubčina by byla ve spodní bedně. Celý úl by pak byl vysoký asi jen metr a to je skvělé, vše by se dalo unést snáz než klasický Blaník. Škoda, že nejsem mladší…

Martin83:

Ještě bych měl dotaz, jestli lze vyrobit HL na obyčejné cirkuli samozdřejmě pravítko nastavení výšky kotouče atd. jsou samozdřejmostí. Nechtěl bych přijít o prsty. 

Jde to znamenitě a velmi bezpečně. Musí na to být přípravek, neumím ho nakreslit a popis by pochopil jen Roman a nelze ho tak zneužívat. Pokusím se to nějak nafotit. Nějak, moc nevím jak, se mi podařilo dostat z telefonu do počítače obrázky pro článek - panenský med a tudíž to snad zvládnu. Neslibuju, pokusím se.

------------------

Výroba louček obecně. Musím mít materiál = prkno o síle 25 mm, nejlépe protažené. Na cirkuli mám samo domo vozík, velmi primitivní a pomocí něj zařežu asi metrová (dělám to z paliva) prkna aby byl na jednom konci vingl.

Pak nastavím na vozíku doraz třeba pro BL. Ta je u třicítky dlouhá 30 - ouško - síla SL = 30 - 7 - 8 = 285. (ano,dělám ouška tlustá 7) Pak mám prkýnka dlouhá 285. Potom sundám vozík, nastavím bajlák a pomocí dvou tlačných latěk - nikam se tam nesmí strkat ruce - nařežu BL. Jde to jak když hřmí! Z metového prkna mám 3 x BL. Já ale pracuju trochu jinak. Na HL si stejně připravím prkna dlouhá 415, na SL dlouhá 390, vím kolik čeho asi tak potřebuju, z kratších zbytků vycházejí BL pro 24, pro 15 a mám dokonce i výšku 11. I když je to původně palivo, s materiálem šetřím, jen protažení kubíku prken stálo tady u nás před 5 lety 2 tácy a dnes to bude víc!

Polopatě. Mám tedy prkna dlouhá asi metr + - cca 50 mm. Jenže pozor, prkna bývají na koncích popraskaná asi tak 20-50mm a to musí pryč při prvotním zaříznutí do viglu. Zbývá mi tedy asi 950 mm. Na rámek potřebuju 1 HL a jednu SL a dvě BL. A tak k HL nebo SL by mi mohly vyjít dvě prkýnka pro BL pro třicítku. Kde to je prasklé víc, nebo bylo prkno kratší, vyjdou BL pro polorámky. Bohužel to řežu vidiovou pilou 250 - 300 mm a ta má prořez 3,2 mm a tak u loučky tlusté 8 mm je drakonicky hodně odpadu. Profíci to řežou milimetrovými plikami ve fréze na velmi vysokých obrátkách, je to pak jako hoblované a je málo pilin. Já frézu nemám, použít nejde každá tenká pilka, ale jen ultradrahé značkové a tak to holt dělám jen na obyčejné cirkulárce i za cenu velkého odpadu. Ničemu to nevadí, pravda, třeba z osiky je to pak “chlupatý”. Ale osika je špatná i z jiných důvodů = nejrychleji jí uhnijí ouška. Zase bývá někdy jen za odvoz. Úplně nejlpeší materiál je pro mě olše. Mimochodem je to jediná naše dřevina, která se dá vyleštit bez jakékoholi vosku či pasty, jen jemným obroušením po ohoblování a pak stačí vyleštit. Díky jejím vlastnostem je to i po mě jak z hoblovky bez broušení či leštění, to jsem jen uvedl, že pro mě je olše na nábytek nejluxusnější dříví, ale to sem asi ani moc nepatří. Dobrý a všude dostupný je smrk, jen se při sbíjení štípe, jak na to když budete chtít někdy vysvětlím. A nebo hned. Na hřebíček se musí nejdřív rázně klepnout na hrot aby špička nelezla mezi vlákna, ale trhala je před sebou. Pak se to za A neštípne a hlavně za B - a to se málo ví - zpřetrhaná vlákna působí jako zpětizuby u harpuny a brání vytažení hřebíku. Proto je dobré otupit každý hřebík, i když se nezatlouká u kraje materiálu. Proč je rovnou nevyrábějí strojně a tedy dokonale ztupené netuším. Sponkovačky mají sponky na koncích tupé a proto neštípou ani smrk. Borovice včelám smrdí, podle předků, ale já nadělal rámky i z ní a včely nic neříkaly. Vynikající na včelařské potřeby je vejmutovka, voní sice jinak než obyč borovice, ale včelám nevadí. Prostě dělá se z toho, co je po ruce a co je laciné. U smrku jsou nejhorší četné suky.

Osazení oušek u HL dělám tak, že na pilový kotouč najíždím v přípravku zhora a musí to být přesně v ose, tedy přesně proti středu pilového kotouče. Osazení potom není kolmé, ale bombírované. To ničemu nijak nevadí, není to ani vidět. Cirkulárka musí mít zapouštění vřetene pod stůl a jestli osazení pro ouško musí dávat polovinu z 25 mm, o které je delší HL - sílu BL = 8, pak musí ze stolu koukat pilový kotouč 20,5 mm, ovšem na krajích bombírunku a tedy uprostřed asi o cca půl mm víc. Je mi jasné, že to z popisu laik pochopit nemůže a tak vydržte počkat na fotky.

Ještě pořád se dá na Bazoši i jinde sehnat prastará komunistická pila, byla dělaná s postranní srovnávačkou. To hoblování jsem z toho sundal, je to nesmysl, nepřesné, křivé, nebezpečné a motor je pro to slabý. Ale bez hoblování je to nejlepší laciná pila všech dob a jde na ní udělat všechno.

Je to tahle pila, bohužel fotky jsou nesmyslné a je jich málo. Vidíte ale krásnou cenu.

https://dum.bazos.cz/inzerat/193335756/cirkularka-vcetne-hoblovky.php

Tady jí máte v celé kráse, bajlák visí pod stolem vedle oranžového krytu kotouče. Na předposledním obrázku je vidět vedle bajláku taky bílý heft mechanizmu zapouštění pily do stolu. Mám tyhle pily pro jistotu dvě, kdyby jedna klekla. Druhou jsem koupil za 2.000 a dal mi k ní 75 metrů gumového kabelu pro výkon 10 kw. Mám za to, že jen ten kabel s bubnovým navijákem má větší cenu než stála ta pila. Neváhejte nikdo ani milisekindu a sežeňte si přesně tuto pilu. 

https://dum.bazos.cz/inzerat/193279076/prodam-cirkularka-narex-vop-35-bez-hoblovky.php

Na fotce je vidět jak je plechový stůl zprohýbaný. Já mám na pile napevno přišroubovanou dřevotřískovou desku. Bajlák je jen slabý svařenec a míru neudrží a tak se po nastavení musí zajistit truhlářskou svěrkou ke stolu. Pak se nehne a pila míry drží i pro tisíce kusů, což v našich podmínkách není ani potřeba. Dřevotřískový stůl pak umožňuje přišroubování různých přípravků, které jsem si navymýšlel a sám na té pile nařezal a sestrojil. Není to žádný inženýring, jen obyčejný sleský systém a tudíž vím jistě, že to musí zvládnout kodokoli, když jsem to dokázal já. Ano, uznávám, jsou lepší stroje, já si ale v roce 1980 s mladou rodinou nemohl dovolit koupit ani tohle šidítko a tak mě život naučil věci (vyptával jsem se starých machrů), že si umím poradit u včelařské výroby úplně se vším. S dokonalými stroji to umí každej vejr, tak jako já málokdo. Musí se chtít a nebo ještě lépe muset!

------------------------

Ještě se vracím s jedním důležitým tvrzením. Pokud je člověk pravák, pracuje u cirkulárky na svém pravém boku, materiál tlačí do řezu pravou rukou a tlačí do bajláku, který je vpravo vedle pilového kotouče. Mnohé samo domo pily jsou stavěné špatně a je to tak se na tom pořezat. Proto musí být pila u levé strany stolu a ne naopak, ani ne uprostřed. Tak, jak je to jasně vidět na fotkách. Pro nějaké spešl použití se staví i porofi pily jinak, ale pro účely hobby včelaře je nutné, aby to bylo jak píšu.

A bajlák má být od středu pily asi o milimetr odlehčený a kde je rovný, nastavuje se od oka neznatelně stranou. Na začátku pily má požadovaný odstup (musí se zkoušet na odřezku, pila má vždy nějaký vakl a bere o malinko víc), ale na druhé straně listu, tam, kde letí zuby pily ze stolu nahoru, tam musí být bajlák asi o milimetr dál (podle průměru pily, u malých i méně než 1 mm)-To znamená, osa roviny kotouče pily nesmí být rovnoběžná s osou bajláku, musí se nepatrně rozevírat. Jinak hrozí - dřevo je živý materiál a má často vnitřní pnutí - ze se při průběhu řezu materiál mírně vykroutí do pily, zuby letící vzadu nahoru nad stůl ho zachytí a protože se díváme do řezu, obyčejně to pracovníka zasáhne do obličeje nebo prostě do hlavy. Může to být smrtelný úraz a tudíž na to velký pozor! Vždy musí mít pracovník ochranné brýle i jen kvůli pilinám a nepatrným třískám. Nikdy se mi nic nestalo, jen jsem to slyšel od starých machrů co hrozí a čemu se musí předejít.

Nikdy nesmí být ruce od pily blíž než asi 40 cm, úraz je neskutečný mžik. U motorovky brzda zastaví běžící řetěz za tisícinu vteřiny a tak v okamžiku zásahu pracovníka řetěz už dávno stojí a heft je děšlaný tak, že když dřevorubec upadne dopředu, ruka mu sjede a shodí dopředu páku brzdy. Ta spadne i při “kopnutí” sama, je tak dělaná, ta ploška páky brzdy je de fakto závaží. U kotoučové pily žádná brzda neexistuje!

PETROSMORAVICUM:

Omlouvat se nemusíte. 15 jsem si nechal udělat pouze 6 ks a teď je využívám jako TL pod 24. 12 jako TL po24 by byla asi málo… I když přecházím na 30, tak nějaké 24 si nechám taky. Dřív jsem byl zastáncem jedné jediné rámkové míry, ale po jednom roku zkušeností s kombinovaným systémem, musím uznat, že to má něco do sebe… 

I náledující jsem už psal, ale připomenu. A asi vyvalíte oči.

Prodával jsem zjara vč a nejvíc jich poptávali na 24. Tak jsem vymyslel bezpracné oddělky ze 30 na 24 tak, že místo prvního medníku 15 jsem na VN dal 24 s panenskými soušemi po krajích + M, prostě stejně jako u 15. A rovnou u 8 vč. No a matky, stoprocentně díky TLumičům, nezakladly ani v jedné 24 ani buňku a snadný a bezpracný oddělek nebyl ani jeden. Ale něco mě překvapilo. Tím, že jsem dal 24 a ne 15, bylo u těchosmi vč ne 15-16 kilo jarního medu, ale asi 22-23. Na plodištích a celkové síle ostatních třicítek ve srovnání se nezměnilo nic. A tak medníky 24 využívejte u opravdu pěkných třicítek jak vám píšu, je velmi pravděpodobné, že když to jde na naší Sibiři, mělo by to jít každému kdekoliv, tedy pokud dodrží do detailu metodu Bklaník. Podobně si toho všimnul Tom4, že když dá jako první 17, má přece jen o 2 kila medu víc než s patnáckami.

Pozoruhodné je následující. Došlo mi, že bylo potřeba matky nějak do 24 ve funkci medníků nalákat. A tak jsem dal další rok do těch medníků doprostřed SR pro možnost trubčiny, na každou stranu starou souši a M ke stranám. Opět 8. No a zakladly mi to jen ve dvou a jen v jednom dělničinu. V druhém jen trubčinu a dělničiny ani buňku. Další rok jsem to vzdal a došlo mi, že při metodě Blaník holt takto vyčuraně dělat oddělky nejde. Proto mě překvapují Javalim popisované kejkle jak mu nechtěly do medníků ani u nižží míry. Protože si on speciálně poradit nedá, nekomentuju ho a ani Martina. Něco dělají hoši špatně, nebo jinak (hůř) než já a já nevím co a tak k tomu nemám, co sdělit. Když to funguje mě v drsnějších podmínkách než je ve výšce 420 mnm obvyklé - odpovídá to tak 550 mnm, musí to fungovat i jim dvěma.

Vrtá mi v hlavě Javaliho idea o vkládání N rámků česnovou stranou do NN pod VN. A tak k tomu:

Vysvětlil jsem, že předem není chytré dělat obsluhu úlu ze žádného důvodu. Včely vědí kde mají česno a hlídají ho i v zimě víc, než zadek dna. A je jedno zda jde o TS a nebo SS.

Jindy a jinde v jiné souvislosti jsem vysvětlil, že je TL 39x15x11 zbytečně veliký a že by stačil menší. Původní idea byla že ekvivalent 3 vysokých SR = 6 níztkých + 5 dělničáků a prostřídat. Jenže se ukázalo, že žádné vč nepostavilo a nechovalo plod ve všech šesti N SR. Tak jsem ubral a sopučasně vkládal TL dřív nežv půli května. Ukázalo se, že 4 trubčáky jsou dostačující.

Javali. Udělal bych nějaký držák systému listovák a do vysokého podmetu bych zasouval celou kazetu třeba s 8 rámky. Protože je prostor pro 11 rámků, je tam po stranách dost místa na nějaký rám, držák. Prostě aby se jedním pohybem vytáhnul “truhlík” nebo spíš jakási klec s rámky. Po vytažení by se s rámky manipulovalo horem jako když se otevře úl. Daly by se takto vkládat zásobáky, vyřezávat trubčina. Ale já to neradím. Jednak vyrušování je stres a prokazatelně snižuje výnos medu a jako ostatní stresy bude mít destruktivní vliv. Navíc likvidací trubčiny se dosáhne jen pár % snížení množství VD ve vč a fakt, že najednou bude vč úplně bez trubčího plodu, bude daleko horší stres, než to vyrušování.

Ne v rámu, ale systém listovák na plný  počet rámků, kdy se po odklopení dvířek daly dozadu vytahovat jednotlivé rámky, předváděl včelař Nerad (někde od Tábora) před asi 12 lety na přednášce ve Vlašimi. Poptal bych se tam. Má i výrobu úlů (měl) a je velmi vstřícný.

Na 99% je to tenhle, hledejte varroa dno diagnostické

https://inerad.wz.cz/o-nas/