No sléz pensylvánský se mi líbí, ale zaslání je poněkud drahé. Nemáte prosím někdo semena či sazenici ? Obchod nabízí dopravu za 200 Zl…
Příspěvky uživatele
tom4
Teď by měla v dotisku vyjít kniha Quido Sklenára-moje včelí matička. Originál práce vynikajícího včelaře
Ono je to s tím elektromagnetickým smogem podle mě mnohem složitější. V dnešní době, kdy jsme zaplaveni-a to doslova ,vlnami o délce třeba několik cm až metrů, máme v rámku něco kolem metru drátu. Slušná anténa. Do toho polystyrenové úly. Elektrostatický náboj včel pohybujících se na rámcích v úle z polystyrenu…Statická elektřina a obrana proti ní je velmi složitá, nicméně jedna věc ji omezuje skutečně velmi účinně a to je vlhkost. Proto se možná lépe daří včelám ve vlhčím úle a ne v tolik propagovaném suchu.V dutině včelstvo drátky nemá, že ne a navíc je většinou v částečně živém stromě, tedy vlhkost, míza a tudíž jakýkoli elektrostatický náboj v podstatě nemožný..Napadlo mě, kolik z Vás užívá plechové stříšky a kolik z Vás jiné ? Já mám pochopitelně skoro všechny plechové ale na stanovišti, vo mám po Tomovi50 jsou i stříšky plastové. Nikdy tam v těchto původních úlech nebyl úhyn…Je prostě spousta věcí, co mohou mít dalekosáhlé souvislosti.Naše jednatelka ZO má úly se stříškou z dřevěné konstrukce potažené lepenkou. Včelaří celý život a plechové stříšky nechce ani vidět. Prý jsou v tomhle včely lepší. Proč asi ?
Já bych se s dovolením také zeptal, kde je současné působiště tohoto skvělého politika a z které strany se dá očekávat jeho další pokus o podraz ?
Ono je toho víc, z čeho zůstává člověku rozum stát-jak nedávno poznamenal jeden z moderátorů v rozhlase-postavili jsme civilizaci na elektřině a ekoteroristé nám ji pomalu zakazujou vyrábět. To dobře vystihuje současnou energetickou krizi.
Jinak můj obdiv zemědělcům, že se dokázali zlovůli systému postavit.
Jen ještě k akátu- ano, je to jedovatá rostlina, rep. strom , ale- je to jedno z nejlepších dřev na uzení masa. Jeho pyl a nektar včelstva využívají a akátový med je velmi ceněný.
Známý botanik, p. profesor Větvička mnohokrát vyprávěl, jak jako děti milovali smažené “myši”, jak tomu říkali, a sice v lívancovém těstě obalené květy akátu ! I ocásek to má…
Takže ono to s tou jedovatostí je zvláštní. Je však pravdou, že akát pod sebou nesnese jiné stromky, než zase výmladky akátu.Vše ostatní hyne.
Akátové dřevo je krásné kresbou i barvou, málokdo ví, že dříve se třeba akátovým dřevem dláždily průjezdy městských domů, aby dřevo tlumilo hluk kočárových kol.Akátové kostky se kladly do pískového lože. Taková dlažba zůstala dodnes v průjezdu kliniky v Apolinářské ulici, kde sídlila pražská záchytka..
Odpovídáte si vlastně sama-je to jednoduché-pán prodává matky a chce abyste si je co dva roky kupovali u něj, zároveň varuje před dovozem odjinud. Můžu se prosím ptát -oblast, kde včelaříte ?
Pánové, vlákno je NC, ne o národnostních tématech a vůbec ne o napadání členů diskuze.To sem nepatří.
Nevím, proč by měl Goro v první větě předpokládat, že Češi jsou debilové ?? Řeč je o tom, že mnozí by byli překvapení, z výsledků vyšetření na mor a to je možná pravda, kdo neprodává oddělky či včelstva, kde je vyšetření nezbytností, často chová včely v různém svinčíku, viz foto, které sem dávala Drvodělka, včelí stanoviště jejího známého. Myslím si, že vyšetření na mor by bylo mnohem užitečnější , než celá blbost se zimní mělí . Ovšem, jak se říká, kapři si rybník nevypustí a i mimistr zemědělství tvrdí, že -měl je zásadním ukazatelem…Mě by zajímalo, čeho
Zní to velmi dobře. To, že to nezvládne zakladené plásty by mi nevadilo, vytáčím jen panenské a je to na kvalitě medu vidět, mnohokrát zákazníky ověřeno.
U mě muchovníky -2- rostou pěkně, ovšem sklidit úrodu, to je v podstatě kdo z koho, zda zvítězím já ,jakožto zahradník, nebo mi to sklidí zpěvné ptactvo, které celou zimu přikrmuji. Obzvlášť kosové jsou velmi aktivní , co se sklizně týče
Prosím diskutující o zkušenosti s krmením cukrem v roztoku a naopak třeba invertním cukrem, např. Apivitalem. Zajímalo by mě, zda dnešní inverty jsou pro včely vhodné, či nikoli, já osobně mám velmi dobré zkušenosti s těstem Apivital pro krmení oddělků, těsto nezpůsobuje vykrádání oddělků. Na rozdíl od Toma50 já loupež na svém stanovišti znám, takže proto třeba těsto upřednostňuji. O loupeži na mém stanovišti třeba samostatné vlákno
Vejce pižmovek se dají konzumovat, je škoda je vařit slepicím. Jedna moje kačka loni zasedla koncem ledna , a dopadlo to tak, že jsme měli 12 kachńat doma, v koupelně v teple cca 4 týdny.
Já si to nemyslím, pelyněk je poměrně účinná bylina a jeho použití je skutečně jednoduché
Já pouze při problému ve včelstvu, bezmatečnost , třeba. Jinak to nechávám na nich, tichá výměna. Poslední roky jsme s Tom50 zkoušeli několik , řekněme známých chovatelů matek , pro “oživení krve” na včelnici. Po tři roky jsem se přesvědčil, že snad opravdu platí-kde se kdo zrodí, tam se hodí. Drahé a vychvalované matky až na nepatrné výjimky nesplnily naše očekávání a mnohdy byly mnohem lepší matky z vlastního chovu. Vysvětluji si to tím, že prostě včely jsou z nějaké nadmořské výšky, drsnějšího či naopak příznivějšího podnebí i vrámci ČR a prostě ty na vlastní včelnici jsou prostě “zvyklé ” ?
Z pelyňku se udělá lihový výluh a poté naředí cukrem. Přesné dávkování nemohu zveřejnit bez výslovného souhlasu MUDr. Šumery, požádám jej o souhlas hned dnes, pokud by byl zájem
Jak už dříve psal Tom50, postihlo mne loni poměrně velké procento úhynů. Včely se vytratily z úlů a ačkoli byly , podle mě, ve skvělé kondici na podzim, na Nový rok dokonce prolet, v půli ledna byly úly prázdné a ani křídlo, jen skoro všechny zásoby. Při pátrání po příčině jsme se snažili zohlednit kdeco, druh-tedy původ včely, zda se jednalo o roj či nikoli atd. atd. Aby to nebylo málo vynechal jsem na části včel nejen letní Gabon, ale na další části i fumigaci. Nicméně-hynulo to léčené i neléčené, spíš roje než kmenové, atd. atd. Žádný přesný vzorec jsem z toho nedokázal vydedukovat.
Ale- a to píšu úplně otevřeně, nedá se vyloučit Nosema . Ne ta známá, co ji lze ovlivnit v předjaří zúženíma teplem, ale relativně nová , Nosema ceranae. Kdo o ní něco ví, odpustí mi stručnost, kdo ne, ve vlastním zájmu ať si o ní přečte aspoň to , co píše Wiki. Uvedu jen toto-po nakažení hyne včelstvo během 8-10 dnů, včely vylétají umřít ven z úlu výsledkem máme prázdný úl a spousta zásob. Toto onemocnění je houbového původu a co jej spouští či ovlivňuje se zatím moc neví. Snad jen, že příznaky a důsledky jsou velmi podobné , jako při CCD, tedy kolapsu včelstva. Při všeobecně známém postupu Svazu a jeho tažení proti VD, nemůžeme očekávat jakoukoli pomoc , resp. vyšetření vzorků na NC. Nezbývá peněz, neboť dle vyjádření ministra zdravotnictví je sběr a vyhodnocení zimní měli zásadní a mor , či nedejbože další vyšetření jsou jen a jen na nás.To, že když náhodou budete mít v měli VD v počtu víc než malém, nebudete mít možnost letos použít M1AER, protože jej Dol stahuje z trhu, zřejmě jim tam nečeho ukáplo víc, s tímto systémem ani nehlo. No, kapři si rybním nevypustí, že ano ? Stejně tak s NC Vám Svaz nijak nepomůže Snad nám zbývá zakoupit mikroskop a ev. příčinu zkusit zjistit sami. Připomínám jen, že velmi dobrých výsledků při ošetřování včelstev má MUDr. Šumera a jeho metoda pokapu včelstev výluhem z pelyňku.Jednoduché, dostupné a zdá se, že i proti NC účinné.Svaz zatím nepřišel s ničím, pokud vím
Včelám jsem po vzoru jednoho známého politika vyslal jasný signál, že česno se staví na pravé straně při pohledu na úl čelně , ne jak se jim líbí. Toto doufám bude stačit .Ke sklípku-mám pokusně jedny včely v úle, kde je takový sklípek pro ozdravné pobyty ve vyšší koncentraci CO2 . Zatím nemám relevantní informace, včely přežívají stejně, jako jiné. Vzhledem k tomu, že já ve svých úlech ne a ne najít VD, resp. jen občas a pár kousků, neumím posoudit efekt tohoto sklípku. Chtělo by to zkoušet na více stanovištích a více úlech.
A nemusel by se v úlu, aby mohl klesat , ochladit ? Mě spíše připadá, že tam výměna vzduchu je úplně minimální.Včera jsem je kontroloval a jsou moc pěkné
Díky oběma pánům za souhrnné informace o jednotlivých rámkových mírách. Kompletní přehled známých / i méně známých / mírách na jednom místě .
Dovolím si zde malou poznámku. Nemám stébník, ale pokusy s horním česnem dělám. První pokus byl oddělek , pomalu rostoucí na 6-ti rámkových , styrodurových úlcích. Do zimy to šlo v sestavě, jaká je vidět na fotografii, prostě “komín”. Včely se samy postupně přestaly zajímat o spodní česno, tedy to s česnovým uzávěrem a lehko si vykousaly ve styroduru česno podle svého. Jak vidíte, pak opustily i to spodní a používaly jen to nejvyšší, spodní před zimou uzavřely.Na jaře byly v horních dvou nástavcích. Včely vyzimovaly krásně, upozorňuji, že nemají žádné zasíťované dno, jen je bylo na jaře nutné přeložit do normálního úlu, rostly před očima. Česno mají úplně nahoře , pod víkem a jde to i tak. Jen podotýkám, že v tomto případě jsou strážkyně česna nahoře…