Z pelyňku se udělá lihový výluh a poté naředí cukrem. Přesné dávkování nemohu zveřejnit bez výslovného souhlasu MUDr. Šumery, požádám jej o souhlas hned dnes, pokud by byl zájem
Příspěvky uživatele
tom4
Jak už dříve psal Tom50, postihlo mne loni poměrně velké procento úhynů. Včely se vytratily z úlů a ačkoli byly , podle mě, ve skvělé kondici na podzim, na Nový rok dokonce prolet, v půli ledna byly úly prázdné a ani křídlo, jen skoro všechny zásoby. Při pátrání po příčině jsme se snažili zohlednit kdeco, druh-tedy původ včely, zda se jednalo o roj či nikoli atd. atd. Aby to nebylo málo vynechal jsem na části včel nejen letní Gabon, ale na další části i fumigaci. Nicméně-hynulo to léčené i neléčené, spíš roje než kmenové, atd. atd. Žádný přesný vzorec jsem z toho nedokázal vydedukovat.
Ale- a to píšu úplně otevřeně, nedá se vyloučit Nosema . Ne ta známá, co ji lze ovlivnit v předjaří zúženíma teplem, ale relativně nová , Nosema ceranae. Kdo o ní něco ví, odpustí mi stručnost, kdo ne, ve vlastním zájmu ať si o ní přečte aspoň to , co píše Wiki. Uvedu jen toto-po nakažení hyne včelstvo během 8-10 dnů, včely vylétají umřít ven z úlu výsledkem máme prázdný úl a spousta zásob. Toto onemocnění je houbového původu a co jej spouští či ovlivňuje se zatím moc neví. Snad jen, že příznaky a důsledky jsou velmi podobné , jako při CCD, tedy kolapsu včelstva. Při všeobecně známém postupu Svazu a jeho tažení proti VD, nemůžeme očekávat jakoukoli pomoc , resp. vyšetření vzorků na NC. Nezbývá peněz, neboť dle vyjádření ministra zdravotnictví je sběr a vyhodnocení zimní měli zásadní a mor , či nedejbože další vyšetření jsou jen a jen na nás.To, že když náhodou budete mít v měli VD v počtu víc než malém, nebudete mít možnost letos použít M1AER, protože jej Dol stahuje z trhu, zřejmě jim tam nečeho ukáplo víc, s tímto systémem ani nehlo. No, kapři si rybním nevypustí, že ano ? Stejně tak s NC Vám Svaz nijak nepomůže Snad nám zbývá zakoupit mikroskop a ev. příčinu zkusit zjistit sami. Připomínám jen, že velmi dobrých výsledků při ošetřování včelstev má MUDr. Šumera a jeho metoda pokapu včelstev výluhem z pelyňku.Jednoduché, dostupné a zdá se, že i proti NC účinné.Svaz zatím nepřišel s ničím, pokud vím
Včelám jsem po vzoru jednoho známého politika vyslal jasný signál, že česno se staví na pravé straně při pohledu na úl čelně , ne jak se jim líbí. Toto doufám bude stačit .Ke sklípku-mám pokusně jedny včely v úle, kde je takový sklípek pro ozdravné pobyty ve vyšší koncentraci CO2 . Zatím nemám relevantní informace, včely přežívají stejně, jako jiné. Vzhledem k tomu, že já ve svých úlech ne a ne najít VD, resp. jen občas a pár kousků, neumím posoudit efekt tohoto sklípku. Chtělo by to zkoušet na více stanovištích a více úlech.
A nemusel by se v úlu, aby mohl klesat , ochladit ? Mě spíše připadá, že tam výměna vzduchu je úplně minimální.Včera jsem je kontroloval a jsou moc pěkné
Díky oběma pánům za souhrnné informace o jednotlivých rámkových mírách. Kompletní přehled známých / i méně známých / mírách na jednom místě .
Dovolím si zde malou poznámku. Nemám stébník, ale pokusy s horním česnem dělám. První pokus byl oddělek , pomalu rostoucí na 6-ti rámkových , styrodurových úlcích. Do zimy to šlo v sestavě, jaká je vidět na fotografii, prostě “komín”. Včely se samy postupně přestaly zajímat o spodní česno, tedy to s česnovým uzávěrem a lehko si vykousaly ve styroduru česno podle svého. Jak vidíte, pak opustily i to spodní a používaly jen to nejvyšší, spodní před zimou uzavřely.Na jaře byly v horních dvou nástavcích. Včely vyzimovaly krásně, upozorňuji, že nemají žádné zasíťované dno, jen je bylo na jaře nutné přeložit do normálního úlu, rostly před očima. Česno mají úplně nahoře , pod víkem a jde to i tak. Jen podotýkám, že v tomto případě jsou strážkyně česna nahoře…
Ten kolega, který na popud Toma50 měřil teploty v úle jsem já. Zkoušíme spoustu věcí a toto byla jedna z nich. Je pravda, že byl omyl měřit teploty v medníku, ovšem podezřele se , co se týče teploty, shodujeme s MUDr.Marxem, což skoro vylučuje chybu měření. Podle mého jde o jednoznačnou snahu včel o ozdravný proces. Nedělají to všechna včelstva, stejně jako nedělají v červenci plodovou pauzu. Je to zvláštní, ale některá včelstva udělají v červenci cca 14 dnů plodovou pauzu, kdy v úle není jediné vajíčko. Poté pokračují v plodování, jakoby nic. Je to úmyslné ? Podle mého ano, ačkoli v této době by se včelstva měla nejvíc věnovat výchově zimní generace.
Já tedy nikdy plod nenatíral, nebylo potřeba, ale sami vidíme, jak je to s “léčivými ” přípravky z distribuce Dolu. V dobré víře použiješ a následky mohou být fatální. Ach jo..
Mimochodem, podle mého je celá taškařice kolem měli k ničemu. Než dorazí výsledky a následně léčivo, je nemožné natírat plod, protože je zkrátka pozdě a Svaz funguje tak, jak funguje. Mnohem přínosnější by bylo plošné vyšetření na Mor včelího plodu. To, kolik máme ve včelách VD víme všichni , to, že VD není tím podstatným problémem , to už také lidi vidí, takže za mě jen výnosný obchod.Spousta práce k ničemu
Já kromě jiného chovám i papoušky. Krmivo pro ně kupuji ve 2,5 kg igelitových sáčcích. Po rozstřižení přesně pasují na úl a kouzlo je v tom, že se tím použijí jaksi dvakrát. Když doslouží, putují do kontajneru na plast, jak tu píše Tom50.Každý máme nějakou fintu či vychytávku😉
Uvedu jen informace, co si pamatuji na téma včely a houby. Bylo prokázáno, že včely a houby žijí ve vzájemné symbioze. Pokud měly v doletu podhoubí nejen dřevokazných, ale i kulturních hub, navštěvovaly toto místo a zdá se, že části podhoubí přenášely do úlu a používaly jej jako zdroj pastvy.P. Goro snad bude tak laskav a uvede studii, která se tímto zabývala. Na YT byla ještě nedávno celá přednáška, ovšem dnes již není dostupná.Je mnoho věcí, které o včelách ještě nevíme. Sucho v úle je podle mého jeden z našich velkých omylů
Dobrý den, pěkné komorovací přepážky nabízí na svém webu p. Sedláček, pokud by někdo chtěl koupit hotové. Cena se pohybuje cca Kč 100,-
Za mého dětství, tj. někdy tak 1971-76 jsme jezdili na víkendy na pronajatou hájenku v Brdech. Aby někdo neměl velké oči, nebyla tam elektřina a pro vodu se chodilo asi 1 km do studánky. Bylo tam krásně. Samota uprostřed lesů. Měli jsme k dispozici jednu místnost, druhá byla pro dělnice v lese . Tam chodily ženy, většinou ženy v domácnosti, které si šly přivydělat nějakou korunu sázením a pletím sazeniček stromků na pasekách. Práce úmorná, dřina. Do té druhé místnosti si občas přišly udělat na kamnech kafe a posvačit, nebo se schovat před náhlým deštěm.Dům stojí dodnes, pustý. V restituci jej dostali Coloredo-Mansfeld
Já mám takovou teorii- pokud včely ve snůšce nosí kontaminovaný pyl z řepky a ukládají si jej jako zásoby do plodiště, je vše dočasně ok, je k dispozici i jiná potrava. Ovšem v zimě, když se chomáč dostane ke kontaminovaným zásobám, má k dispozici jen toto a jedy udělají své. Nevysvětlitelné úhyny v zimě…
Já měl blbý nápad, že zhodnotím přebytek včelího vosku výrobou svíček a prodejem.Napíšu rovnou-nikdy více.Koupíte si formy, knoty, nerez nádobu, na tavení, dá se použít i varné sklo-konvička. Uděláte třeba 200 ks svíček, doma všechno od vosku a spláčete nad výdělkem. Ceny drtí konkurence vším možným pančovaného a nekvalitního vosku, který na svíčky se dá použít a cena, kterou Vám prodejce nabídne je hluboko pod cenou výroby a cenou vlastního vosku. Holt, za Kč 1,- nikdo svíčku prodávat nebude, že jo ? Takže 200 svíček skončilo bohulibějším účelem, než prodat za špatně, tak raději rozdat, donést do kostela, známým. Příště, pokud svíčky, jedině pro sebe a pro známé.
Nedávno jsem si přivezl z odúmrtě dva úly. Staré Univerzály, plodiště 39x24, zateplené snad pilinami v dvojité stěně, medník dřevěný, nezateplený. Plodiště je na jaře k neunešení, jak piliny natáhnou vlhkost.Ale- úly mají nizoučký podmet, cca 15 mma na dnešní poměry miniaturní česno-cca 15x40 mm. No, uvidíme, myslel jsem si. Včely v tom jdou samy, i když mají jen plodiště a nástavek, nerojí se ! Kdybych to nezažil, neuvěřím. A pak že na úlu nezáleží
Dobrý den, včelařím po vzoru Toma50 a musím říct, že jeho metoda je vycizelována do nejmenších detailů a stále ji vylepšuje. Jen namátkou, nahoře v diskuzích zaznělo, že podmet vysoký 18 mm je nesmysl-poslechněte si na YT video od p. Sedláčka, reportáž z nějaké výstavy-snad Francie. Říká tam, že na západ od nás se prosazuje nizoučký podmet. Tím neříkám, že vysoký je špatně, jen ten nízký je zkrátka lepší
O vysoké podmetu můžeme diskutovat jinde. Stejně tak o velikosti česna atd., atd
Podle mého je Tom50 včelař par excellence