Příspěvky uživatele

Dnes jsem na zahradě zaznamenal silný zájem včel o zřejmě kvetoucí tůji. Neznám přesné druhové označení, máme ji už cca 25 let a narostla do výšky asi 5 m, ale nenapadlo mě, že tahle rostlina poskytuje tolik pylu

Budeme pokračovat o jedovatých rostlinách. Za nedlouho pokvetou konvalinky-jedovaté poměrně dost, i voda z konvalinek ve váze je jedovatá. Včelám neškodí, rády je navštěvují a většině lidí konvalinky pěkně voní. Dalším příkladem je ocún . Kvete na podzim a včely z něj nosí neuvěřitelné množství pylu. Rostlina je jedovatá, ale přeci není účinnějšího léku na záchvat dny , než je kolchicin získávaný z této zajímavé rostliny. Sice to má, řekněme , vedlejší účinky 😊, ale záchvat dny poleví skoro okamžitě .Znáte Oměj šalamounek ? Jedovatý až běda, ale včely jej na zahradě neomylně najdou a jeho pyl sbírají.Nakonec i náprstník-v zahradách známe ten růžový, u nás divoce rostou i náprstníky s květem žluto zlatým a oba včely navštěvují velmi hojně.  Náprstník navíc díky svým postupně rozkvétajícím květům poskytuje včelám pastvu poměrně dlouho. No a kdo by neznal léky na srdce , které se z látek obsažených v náprstníku vyrábějí ? 

Zdánlivě zde odbočím od boční uličky, ačkoli je to téma, které mě hodně zajímá. Jen se pozastavím u větrání včelstev-všechna tvrzení, že včelstva úl nevytápí jsou velmi úsměvná. Ne že by to dělala záměrně, ale natáhl si kdokoli z Vás ruku k žárovce ? Nebo, ať jsme u zvířat, ke kočce či psovi ? Určitě jste ucítili teplo a kočka určitě teplem neplýtvá, prostě každý živý tvor, včelu nevyjímaje umí vytvářet pro své přeití teplo. A tedy i zimní hrozen vyzařuje jakousi “ztratnou” energii do prostoru kolem sebe, jinak by v úle bylo stejně jako venku, že ano ? A teď si představte, že to draze získané teplo vyvětrají výměnou 1500 l denně….Zažil jste někdo v zimě na česnu proud vzduchu ? Ano, v zimě bývají česna zasněžená a nepatrně odtátá unikajícím teplým vzduchem, ale 1500 litrů denně ???Je to skutečně reálné ? 

Uff, už jsem myslel, že mám buďto divnou diviznu, nebo se neumím dívat

U divizny jsem dlouho nechápal, jak může být pro včely zajímavá, když tam nikdy nevidím ani křídlo. Pak jsem dostal radu jít tam brzy ráno-ano, divizna je včelami obsypaná, ale jen cca do 10.hod ráno. Pak atraktivita zmizí a až zase druhý den ráno

Je to volovina . Snad jen na koukání a pozorování, protože : 

Musíte si uvědomit, že 100 % volné stavby bez mezistěn poněkud snižuje výnos medu. Tedy první rok nezískáte nic , druhý rok..Mám úl ležan na teplou stavbu a včely dostávají rámky s mezistěnami a medný výnos nic moc, protože pokud budete včelařit alternativně, tedy bez mateří mřížky , plod bude všude jako na prvních záběrech vyndaného plástu-tedy nahoře med a dole plod. Čistě medové plásty -no nevím. Jak zužitkujete medný výnos z takového plástu ? Zničíte jim část plodu ? Brr, to ne.

I alternativní včelař musí myslet na to, jak bude včely léčit a chcete med z plástů, které byly v úle v době léčení, ať už čímkoli ? Já ne. ATd., atd. Tedy jak píše bohemia.gall nahoře, na koukání, třeba..

Už i ležany jsou vhodné spíš do Maďarska a dál na jih, u nás spíš vyjímečně. Takový úl co uvádíte snad používají v Africe pro opravdu primitivní včelaření, ale pokud chcete včelařit civilizovaněji, tak bych se přimlouval za jiný úl. Mimochodem, co znamená nízkonákladový ? Já viděl něco podobného prodávat cca za Kč 4-5 tis. korun, pokud to chcete vyrábět, no tak to snad, ale já bych to nechtěl

No sléz pensylvánský se mi líbí, ale zaslání je poněkud drahé. Nemáte prosím někdo semena či sazenici ? Obchod nabízí dopravu za 200 Zl…

Teď by měla v dotisku vyjít kniha Quido Sklenára-moje včelí matička. Originál práce vynikajícího včelaře

Ono je to s tím elektromagnetickým smogem podle mě mnohem složitější. V dnešní době, kdy jsme zaplaveni-a to doslova ,vlnami o délce třeba několik cm až metrů, máme v rámku něco kolem metru drátu. Slušná anténa. Do toho polystyrenové úly. Elektrostatický náboj včel pohybujících se na rámcích v úle z polystyrenu…Statická elektřina a obrana proti ní je velmi složitá, nicméně jedna věc ji omezuje skutečně velmi účinně a to je vlhkost. Proto se možná lépe daří včelám ve vlhčím úle a ne v tolik propagovaném suchu.V dutině včelstvo drátky nemá, že ne a navíc je většinou v částečně živém stromě, tedy vlhkost, míza a tudíž jakýkoli elektrostatický náboj v podstatě nemožný..Napadlo mě, kolik z Vás užívá plechové stříšky a kolik z Vás jiné ? Já mám pochopitelně skoro všechny plechové ale na stanovišti, vo mám po Tomovi50 jsou i stříšky plastové. Nikdy tam v těchto původních úlech nebyl úhyn…Je prostě spousta věcí, co mohou mít dalekosáhlé souvislosti.Naše jednatelka ZO má úly se stříškou z dřevěné konstrukce potažené lepenkou. Včelaří celý život a plechové stříšky nechce ani vidět. Prý jsou v tomhle včely lepší. Proč asi ? 

Já bych se s dovolením také zeptal, kde je současné působiště tohoto skvělého politika a z které strany se dá očekávat jeho další pokus o podraz ?

Ono je toho víc, z čeho zůstává člověku rozum stát-jak nedávno poznamenal jeden z moderátorů v rozhlase-postavili jsme civilizaci na elektřině a ekoteroristé nám ji pomalu zakazujou vyrábět. To dobře vystihuje současnou energetickou krizi.

Jinak můj obdiv zemědělcům, že se dokázali zlovůli systému postavit. 

Jen ještě k akátu- ano, je to jedovatá rostlina, rep. strom , ale- je to jedno z nejlepších dřev na uzení masa. Jeho pyl a nektar včelstva využívají a akátový med je velmi ceněný.

Známý botanik, p. profesor Větvička mnohokrát vyprávěl, jak jako děti milovali smažené “myši”, jak tomu říkali, a sice v lívancovém těstě obalené květy akátu ! I ocásek to má…

Takže ono to s tou jedovatostí je zvláštní. Je však pravdou, že akát pod sebou nesnese jiné stromky, než zase výmladky akátu.Vše ostatní hyne.

Akátové dřevo je krásné kresbou i barvou, málokdo ví, že dříve se třeba akátovým dřevem dláždily průjezdy městských domů, aby dřevo tlumilo hluk kočárových kol.Akátové kostky se kladly do pískového lože. Taková dlažba zůstala dodnes v průjezdu kliniky v Apolinářské ulici, kde sídlila pražská záchytka..

Odpovídáte si vlastně sama-je to jednoduché-pán prodává matky a chce abyste si je co dva roky kupovali u něj, zároveň varuje před dovozem odjinud. Můžu se prosím ptát -oblast, kde včelaříte ?

Pánové, vlákno je NC, ne o národnostních tématech a vůbec ne o napadání členů diskuze.To sem nepatří.

Nevím, proč by měl Goro v první větě předpokládat, že Češi jsou debilové ?? Řeč je o tom, že mnozí by byli překvapení, z výsledků vyšetření na mor a to je možná pravda, kdo neprodává oddělky či včelstva, kde je vyšetření nezbytností, často chová včely v různém svinčíku, viz foto, které sem dávala Drvodělka, včelí stanoviště jejího známého. Myslím si, že vyšetření na mor by bylo mnohem užitečnější , než celá blbost se zimní mělí . Ovšem, jak se říká, kapři si rybník nevypustí a i mimistr zemědělství tvrdí, že -měl je zásadním ukazatelem…Mě by zajímalo, čeho

Zní to velmi dobře. To, že to nezvládne zakladené plásty by mi nevadilo, vytáčím jen panenské a je to na kvalitě medu vidět, mnohokrát zákazníky ověřeno.

U mě muchovníky -2- rostou pěkně, ovšem sklidit úrodu, to je v podstatě kdo z koho, zda zvítězím já ,jakožto zahradník, nebo mi to sklidí zpěvné ptactvo, které celou zimu přikrmuji. Obzvlášť kosové jsou velmi aktivní , co se sklizně týče

Prosím diskutující o zkušenosti s krmením cukrem v roztoku a naopak třeba invertním cukrem, např. Apivitalem. Zajímalo by mě, zda dnešní inverty jsou pro včely vhodné, či nikoli, já osobně mám velmi dobré zkušenosti s těstem Apivital pro krmení oddělků, těsto nezpůsobuje vykrádání oddělků. Na rozdíl od Toma50 já loupež na svém stanovišti znám, takže proto třeba těsto upřednostňuji. O loupeži na mém stanovišti třeba samostatné vlákno

Vejce pižmovek se dají konzumovat, je škoda je vařit slepicím. Jedna moje kačka loni zasedla koncem ledna , a dopadlo to tak, že jsme měli 12 kachńat doma, v koupelně v teple cca 4 týdny. 

Já si to nemyslím, pelyněk je poměrně účinná bylina a jeho použití je skutečně jednoduché

Já pouze při problému ve včelstvu, bezmatečnost , třeba. Jinak to nechávám na nich, tichá výměna. Poslední roky jsme  s Tom50 zkoušeli několik , řekněme známých chovatelů matek , pro “oživení krve” na včelnici. Po tři roky jsem se přesvědčil, že snad opravdu platí-kde se kdo zrodí, tam se hodí. Drahé a vychvalované matky až na nepatrné výjimky nesplnily naše očekávání a mnohdy byly mnohem lepší matky z vlastního chovu. Vysvětluji si to tím, že prostě včely jsou z nějaké nadmořské výšky, drsnějšího či naopak příznivějšího podnebí i vrámci ČR a prostě ty na vlastní včelnici jsou prostě “zvyklé ” ?