Pánové, vlákno je NC, ne o národnostních tématech a vůbec ne o napadání členů diskuze.To sem nepatří.

Nevím, proč by měl Goro v první větě předpokládat, že Češi jsou debilové ?? Řeč je o tom, že mnozí by byli překvapení, z výsledků vyšetření na mor a to je možná pravda, kdo neprodává oddělky či včelstva, kde je vyšetření nezbytností, často chová včely v různém svinčíku, viz foto, které sem dávala Drvodělka, včelí stanoviště jejího známého. Myslím si, že vyšetření na mor by bylo mnohem užitečnější , než celá blbost se zimní mělí . Ovšem, jak se říká, kapři si rybník nevypustí a i mimistr zemědělství tvrdí, že -měl je zásadním ukazatelem…Mě by zajímalo, čeho

Zní to velmi dobře. To, že to nezvládne zakladené plásty by mi nevadilo, vytáčím jen panenské a je to na kvalitě medu vidět, mnohokrát zákazníky ověřeno.

U mě muchovníky -2- rostou pěkně, ovšem sklidit úrodu, to je v podstatě kdo z koho, zda zvítězím já ,jakožto zahradník, nebo mi to sklidí zpěvné ptactvo, které celou zimu přikrmuji. Obzvlášť kosové jsou velmi aktivní , co se sklizně týče

Prosím diskutující o zkušenosti s krmením cukrem v roztoku a naopak třeba invertním cukrem, např. Apivitalem. Zajímalo by mě, zda dnešní inverty jsou pro včely vhodné, či nikoli, já osobně mám velmi dobré zkušenosti s těstem Apivital pro krmení oddělků, těsto nezpůsobuje vykrádání oddělků. Na rozdíl od Toma50 já loupež na svém stanovišti znám, takže proto třeba těsto upřednostňuji. O loupeži na mém stanovišti třeba samostatné vlákno

Vejce pižmovek se dají konzumovat, je škoda je vařit slepicím. Jedna moje kačka loni zasedla koncem ledna , a dopadlo to tak, že jsme měli 12 kachńat doma, v koupelně v teple cca 4 týdny. 

Já si to nemyslím, pelyněk je poměrně účinná bylina a jeho použití je skutečně jednoduché

Já pouze při problému ve včelstvu, bezmatečnost , třeba. Jinak to nechávám na nich, tichá výměna. Poslední roky jsme  s Tom50 zkoušeli několik , řekněme známých chovatelů matek , pro “oživení krve” na včelnici. Po tři roky jsem se přesvědčil, že snad opravdu platí-kde se kdo zrodí, tam se hodí. Drahé a vychvalované matky až na nepatrné výjimky nesplnily naše očekávání a mnohdy byly mnohem lepší matky z vlastního chovu. Vysvětluji si to tím, že prostě včely jsou z nějaké nadmořské výšky, drsnějšího či naopak příznivějšího podnebí i vrámci ČR a prostě ty na vlastní včelnici jsou prostě “zvyklé ” ?

Z pelyňku se udělá lihový výluh a poté naředí cukrem. Přesné dávkování nemohu zveřejnit bez výslovného souhlasu MUDr. Šumery, požádám jej o souhlas hned dnes, pokud by byl zájem

Jak už dříve psal Tom50, postihlo mne loni poměrně velké procento úhynů. Včely se vytratily z úlů a ačkoli byly , podle mě, ve skvělé kondici na podzim, na Nový rok dokonce prolet, v půli ledna byly úly prázdné a ani křídlo, jen skoro všechny zásoby. Při pátrání po příčině jsme se snažili zohlednit kdeco, druh-tedy původ včely, zda se jednalo o roj či nikoli atd. atd. Aby to nebylo málo vynechal jsem na části včel nejen letní Gabon, ale na další části i fumigaci. Nicméně-hynulo to léčené i neléčené, spíš roje než kmenové, atd. atd. Žádný přesný vzorec jsem  z toho nedokázal vydedukovat. 

Ale- a to píšu úplně otevřeně, nedá se vyloučit Nosema . Ne ta známá, co ji lze ovlivnit v předjaří zúženíma teplem, ale relativně nová , Nosema ceranae. Kdo o ní něco ví, odpustí mi stručnost, kdo ne, ve vlastním zájmu ať si o ní přečte aspoň to , co píše Wiki. Uvedu jen toto-po nakažení hyne včelstvo během 8-10 dnů, včely vylétají umřít ven z úlu  výsledkem máme prázdný úl a spousta zásob. Toto onemocnění je houbového původu a co jej spouští či ovlivňuje se zatím moc neví. Snad jen, že příznaky a důsledky jsou velmi podobné , jako při CCD, tedy kolapsu včelstva. Při všeobecně známém postupu Svazu a jeho tažení proti VD, nemůžeme očekávat jakoukoli pomoc , resp. vyšetření vzorků na NC. Nezbývá peněz, neboť dle vyjádření ministra zdravotnictví je sběr a vyhodnocení zimní měli zásadní a mor , či nedejbože další vyšetření jsou jen a jen na nás.To, že když náhodou  budete mít v měli VD v počtu víc než malém, nebudete mít možnost letos použít M1AER, protože jej Dol stahuje z trhu, zřejmě jim tam nečeho ukáplo víc, s tímto systémem ani nehlo. No, kapři si rybním nevypustí, že ano ?  Stejně tak s NC Vám Svaz nijak nepomůže Snad nám zbývá zakoupit mikroskop a ev. příčinu zkusit zjistit sami. Připomínám jen, že velmi dobrých výsledků při ošetřování včelstev má MUDr. Šumera a jeho metoda pokapu včelstev výluhem z pelyňku.Jednoduché, dostupné a zdá se, že i proti NC účinné.Svaz zatím nepřišel s ničím, pokud vím

Včelám jsem po vzoru jednoho známého politika vyslal jasný signál, že česno se staví na pravé straně při pohledu na úl čelně , ne jak se jim líbí. Toto doufám bude stačit .Ke sklípku-mám pokusně jedny včely v úle, kde je takový sklípek pro ozdravné pobyty ve vyšší koncentraci CO2 . Zatím nemám relevantní informace, včely přežívají stejně, jako jiné. Vzhledem k tomu, že já ve svých úlech ne a ne najít VD, resp. jen občas a pár kousků, neumím posoudit efekt tohoto sklípku. Chtělo by to zkoušet na více stanovištích a více úlech.

A nemusel by se v úlu, aby mohl klesat , ochladit ? Mě spíše připadá, že tam výměna vzduchu je úplně minimální.Včera jsem je kontroloval a jsou moc pěkné

Díky oběma pánům za souhrnné informace o jednotlivých rámkových mírách. Kompletní přehled známých  / i méně známých / mírách na jednom místě .

Dovolím si zde malou poznámku. Nemám stébník, ale pokusy s horním česnem dělám. První pokus byl oddělek , pomalu rostoucí na 6-ti rámkových , styrodurových úlcích. Do zimy to šlo v sestavě, jaká je vidět na fotografii, prostě “komín”. Včely se samy postupně přestaly zajímat o spodní česno, tedy to s česnovým uzávěrem a lehko si vykousaly ve styroduru česno podle svého. Jak vidíte, pak opustily i to spodní a používaly jen to nejvyšší, spodní před zimou uzavřely.Na jaře byly v horních dvou nástavcích. Včely vyzimovaly krásně, upozorňuji, že nemají žádné zasíťované dno, jen je bylo na jaře  nutné přeložit do normálního úlu, rostly před očima. Česno mají úplně nahoře , pod víkem a jde to i tak. Jen podotýkám, že v tomto případě jsou strážkyně česna nahoře…

Ten kolega, který na popud Toma50 měřil teploty v úle jsem já. Zkoušíme spoustu věcí a toto byla jedna z nich. Je pravda, že byl omyl měřit teploty v medníku, ovšem podezřele se , co se týče teploty, shodujeme s MUDr.Marxem, což skoro vylučuje chybu měření. Podle mého jde o jednoznačnou snahu včel o ozdravný proces. Nedělají to všechna včelstva, stejně jako nedělají v červenci plodovou pauzu. Je to zvláštní, ale některá včelstva udělají v červenci cca 14 dnů plodovou pauzu, kdy v úle není jediné vajíčko. Poté pokračují v plodování, jakoby nic. Je to úmyslné ? Podle mého ano, ačkoli v této době by se včelstva měla nejvíc věnovat výchově zimní generace. 

Já tedy nikdy plod nenatíral, nebylo potřeba, ale sami vidíme, jak je to s “léčivými ” přípravky z distribuce Dolu. V dobré víře použiješ a následky mohou být fatální. Ach jo..

Mimochodem, podle mého je celá taškařice kolem měli k ničemu. Než dorazí výsledky a následně léčivo, je nemožné natírat plod, protože je zkrátka pozdě a Svaz funguje tak, jak funguje. Mnohem přínosnější by bylo plošné vyšetření na Mor včelího plodu. To, kolik máme ve včelách VD víme všichni , to, že VD není tím podstatným problémem , to už také lidi vidí, takže za mě jen výnosný obchod.Spousta práce k ničemu

Já kromě jiného chovám i papoušky. Krmivo pro ně kupuji ve 2,5 kg igelitových sáčcích. Po rozstřižení přesně pasují na úl a kouzlo je v tom, že se tím použijí jaksi dvakrát. Když doslouží, putují do kontajneru na plast, jak tu píše Tom50.Každý máme nějakou fintu či vychytávku😉

Uvedu jen informace, co si pamatuji na téma včely a houby. Bylo prokázáno, že včely a houby žijí ve vzájemné symbioze. Pokud měly v doletu podhoubí nejen dřevokazných, ale i kulturních hub, navštěvovaly toto místo a zdá se, že části podhoubí přenášely do úlu a používaly jej jako zdroj pastvy.P. Goro snad bude tak laskav a uvede studii, která se tímto zabývala. Na YT byla ještě nedávno celá přednáška, ovšem dnes již není dostupná.Je mnoho věcí, které o včelách ještě nevíme. Sucho v úle je podle mého jeden z našich velkých omylů

Dobrý den, pěkné komorovací přepážky nabízí na svém webu p. Sedláček, pokud by někdo chtěl koupit hotové. Cena se pohybuje cca Kč 100,-

Za mého dětství, tj. někdy tak 1971-76 jsme jezdili na víkendy na pronajatou hájenku v Brdech. Aby někdo neměl velké oči, nebyla tam elektřina a pro vodu se chodilo asi 1 km do studánky. Bylo tam krásně. Samota uprostřed lesů. Měli jsme k dispozici jednu místnost, druhá byla pro dělnice v lese . Tam chodily ženy, většinou ženy v domácnosti, které si šly přivydělat nějakou korunu sázením a pletím sazeniček stromků na pasekách. Práce úmorná, dřina. Do té druhé místnosti si občas přišly udělat na kamnech kafe a posvačit, nebo se schovat před náhlým deštěm.Dům stojí dodnes, pustý. V restituci jej dostali Coloredo-Mansfeld