Tak koukám , že kritizovat a pomlouvat se zde zavedlo, ale ani Despota, ani Mesar sem nepřispěli ani kousíčkem rady, svojí metodikou, ničím, co by ostatním mohlo pomoc, inspirovat je …Nikdo z nás není dokonalý, ale pomlouvat druhé postupy a sám své nezveřejnit je zvláštní, ne ?
Tady se ozvu , i když nejsem účastníkem diskuze. Mám dojem, že příspěvek Toma50 měl směřovat k autorovi “odborného článku” a ne k Vám, Drvodělko. Snad došlo k nedorozumění. Za mě musím říct, že jsem nesmírně rád za Vaše příspěvky, mj. i proto, že s námi diskutujete jako jediná včelařka mezi samými včelaři. Doufám, že tu Vaše příspěvky uvidíme i nadále
Javali, mohl bych Vás požádat o více informací o včelaření na míře 30x43,5 ? Používáte k tomu medník ? Jak vysoký ? Odjakiva mě zajímá úzkovysoká míra a informace o včelaření na ní. Děkuji Vám
Když čtu příspěvky , jak jsou všichni nešťastní z melecitozy a cementového medu, když poslouchám kolegy včelaře na schůzi, co by nejradši vyházeli rámky s tímto medem do hnoje - nedá mi to a přispěji svou zkušenost. Mám 35 včelstev, tudíž nemohu rozpouštět rámky po nekolika v troubě-ale i to jde, pokud má někdo jen několik včelstev a dá řekněme 4-5 rámků nastojato do vyššího pekáče do trouby na cca 60C, z rámků vyteče “cementový ” med a pak, po odlití medu lze zbytek vosku dále zpracovat. Pořídil jsem si separátor medu a vosku a do něj se dá vložit cca 7-8 rámků míry 39, lépe je nastojato a ještě třeba 4 další rámky na bok . Separátor je vybaven síťovaným mezidnem, takže rámky stojí na něm. Po zapnutí na 70 C je po cca 6-7 hodinách v dolní části separátoru rozpuštěný med, která je mezidnem chráněm před vysokou teplotou v horní části. Výpusť je ve vyspádovaném dně a je vybavena těsnícím nerez kohoutem. Po odebrání medu zapnu přístroj na 105C a po cca 2 hodinách jsou rámky čisté a vosk opět v dolní části. Po několika dávkách rozpouštění je nutno vyndat mezidno a na 105 C ohřát celý obsah a poté vypustíte směs zbytků medu a vosk. Tento med už nepoužívám, dám stranou , ale vosk je velmi kvalitní. Upozorňuji , že používám v medníku jen panenské rámky. Pro všechny , co budou namítat, že je to moc práce atd. cena energie…dodávám, že získaný med je velmi tmavý, voňavý a má slabou příchuť čehosi- snad melasy. Jde rychle na odbyt a určitě práce s tím spojené nelituji. Jak píše Tom50-část nástavků s melecitozou jde dolů pod včely , další , neupotřebitelná část se takto zpracuje a zhodnotí. Ještě dodám pro ty, co nevědí, co je melasa- je to meziprodukt při výrobě cukru, hustá, tmavá tekutina, velmi voňavá a sladká.Dále upozorňuji , že krátkodobé ohřátí medu možná trochu zvýší HMF, ale je třeba si uvědomit, že celá staletí před námi se med získával i vyvařením celého voští, takže určitě se není čeho obávat.
Taky přispěji do diskuze-vos máme letos tolik, že není možné třeba venku poobědvat, vzít si ven kafe či limonádu. Okamžitě snad deset vos a útočí, otravují. Zničil jsem jim dvě zemní hnízda, skvěle funguje sprej Hasičák na vosy. No, ale několik let zpátky jsme měli v dřevníku sršně, snad po pět po sobě jdoucích let. Kde je sršeň, nejsou vosy, sršně je vždycky spolehlivě vychytaly.K nám byly sršně shovívavé, nechali nás klidně sedět i obědvat pár metrů od hnízda. Zvykli jsme si na sebe..Loni sršně zmizely a letos holt úroda vos. PS. Koupím sršně
Ano, tenhle fígl si pamatuji ještě ze Včelařské konference, někdo to tam ukazoval, že to používala jeho babička. Díky za připomenutí
Tome, Váš nápad s rozděleným medníkem by šel rychle vyzkoušet rozdělením normálního NN, třeba tou tenkou překližkou a za pár dnů by se v sezoně vidělo, zda to “půjde ”.
Kyprej mi vykvetla před časem na zahradě jako jediná rostlina a letos je jich tu snad 30. Jsou to krásné, vysoké , výrazně dekorativní rostliny . Včely je navštěvují velmi intenzivně, takže redukce počtu rostlin bude určitě až po odkvětu. Ano, mám zahradu trochu divokou, teprve včera jsem odstranil velké , odkvetlé pcháče. Ano, řeknete, blázen, takový bodlák. Pcháče byly přes dva metry vysoké, cca 1.5 m v průměru, široce větvené. Pokud byste viděli ten včelí rej na jeho květech, věřím, že byste ho taky nechali odkvést
Dnes ve zprávách- mor včelího plodu v Hradeckém kraji, Hronov. No a k dopravě- za mého mládí byl pohled doručen, stejně jako obyčejný dopis druhý den, dnes se doručuje každý třetí den. No, pokrok nezastavíš.Ale ten způsob zpracování rámků i s voštím se mi líbí, lidé jsou na tom s voskovým hospodářstvím všelijak, navíc to pak asi více motivuje k obměně díla a tudíž k lepšímu zdravotnímu stavu včel
Kolega Tom50 tu jen lehce zmínil, že jde včelařit i s jiným, než nástavkovým úlem. Vzhledem ke zdravotním komplikacím o tom začínám velmi reálně přemýšlet a prosím o diskuzi na toto téma. Kdysi jsem třeba viděl na YT úl, kdy vypadal jako 4 nástavky do čtverce, vedle sebe dva a dva. Jako takový modifikovaný ležan.Neumím to už najít.Jsou určitě i mnohé jiné úlové sestavy
Mám “vzdáleného švagra” , manžel sestřenice a ten je poměrně významným včelařem v Německu, Berlín a okolí. Od něj vím neoficiální informaci, že Němci a Poláci sledují ve společném projektu asi 200 včelstev ve volné přírodě a k tomu včelstva usazená člověkem ve stejných lokalitách v brtích . Zajímavé je, že prý se včelám nejvíce daří cca ve výšce 3-4 m, ne níž, ne výše. Dole je chladno a vlhko, ve větší výšce už větší proudění vzduchu. V současné době projekt pokračuje již asi pátým rokem a stav včelstev je víceméně stejný. Jak píše Bohemia Gall , nikdo jim nebere med, ale nikdo je také neléčí…
To, co je na poslední fotce, to byste u mě vynásobil dvakrát. Včely k večeru na celé přední stěně úlu a pod česnem brada
Není to pravda, proplodovat vše, co přinese, dokáže Singer, BF je podle mého v pohodě, naopak i když Vám Kraňka bude do očí tvrdit, že v celém okrese žádná medovice není, BF nic říkat nebude, ale donese ji i v letech , kdy skoro nikde nic není
Ale melecitoza není jen prokletí. Je to velká úroda tmavého medu, jen je s tím hodně práce a je náročnjší med dostat z plástů. Při metodě včelaření v Dadant systému, či podle Toma50 v Blaníku je jednoduché využití co s melecitozou. Musí z úlu ven, ale osobně chvíli počkám s krmením, až z plodiště část spotřebují a dokrmím třeba koncem července, aby se do plodiště dostal cukr.
Ano, mám několik let ležan na 24 rámků 39x30, teplá stavba. Včelám se v tomto úlu skvěle daří, ovšem s medem je to trochu problém. Ač jsem zkoušel vkládat rámky s novými M dopředu a posunovat zakladené dozadu, ač jsem jiný rok zkusil použít MM, výsledek je takový, že medu mám tak max. 5-6 rámků. No dobře, ale výsledek nijak skvělý. Med je většinou roztahaný v 10 rámcích a je tam i plod, pokud použiju MM, včely za ní jdou neochotně. V podstatě užívám ležan na chov a beru z něj oddělky, na to je skvělý. Pokud z něj udělám nejméně dva oddělky , pak se nerojí. Buď není vhodný do mé oblasti včelaření-460 m.n.m, nebo by bylo nutné použít jinou metodiku ? Jak píše Tom50, je ležan nejspíš úl pro silné snůšky, slunečnici, tabák, akát apod. , v jiných zeměpisných šířkách . Mám známou, která včelaří v ležanech od. p. Bezrukova a tvrdí, že med má a dost. Ovšem nemůžu to potvrdit, já to neviděl. Pro každého je také dost medu jiný pojem, každý má jiné měřítko.
Jen mě zajímají zkušenosti jiných včelařů, totiž- naše jednatelka ZO včelaří na Zanderech, má cca 60 úlů a můj švagr v Berlíně včelaří na tomtéž-140 úlů. Tak mě jen zajímá, zda jsou to vyjímky, nebo zda je ta míra rozšířenější
Dobrý den, užíváte někdo úly na Zanderově míře 42x22 ? Zajímalo by mě srovnání se známějšími typy, zkušenosti, výhody delšího rámku ? Je to stará německá míra, ale náhodou jsem s ní přišel poslední dobou několikrát do styku .
Fandím Vám. Zkoušet se má a já v rámci možností zkouším také. Já zase zkoušel horní česna. To funguje úplně normálně, jen je nevýhoda, že u horního česna máte okamžitý kontakt se strážkyněmi česna…Jinak včely tak přežily zimu, jsou teď na 4 nástavcích 39x24, jen 9 rámků. Taky takový komín, ale nebyl nikdy problém se stabilitou.Ta úzkovysoká míra mě zajímá, budu zkoušet příští rok. A jen tak mimochodem, včelař p. Jaroš , možná znáte z YT, ten měl plodiště a první medník na teplou stavbu a druhý medník vždycky pootočený na studenou stavbu.
Asi 2 km vzdušnou čarou ode mně je velký lán kvetoucí svazenky. Ze včel tam není ani křídlo. Co mají teď atraktivnějšího ? Snůška je veliká. Les-medovice ?
Mám ke dnešku 36 včelstev. Kromě toho, že se občas snažím dodat “novou krev” koupenou matkou, nechávám starost o matku na včelách. Samozřejmě mám záložní oddělky, pro případ např. po zimě bezmatečného včelstva, ale jinak to u mě funguje na výbornou. Pokud je matka nevyhovující, včely zlé, bez jiskry či podobně, měním úmyslně , ale zase za své, spojením s oddělkem, třeba. Rozhodně je neměním plánovaně, preventivně. To je podle mého úplně zbytečné.Navíc za mě jsou , až na malou vyjímku nejlepší matky vlastní, většinou se Vám povede koupit matku, která nijak oslnivě nevybočuje z toho, co máte doma. Až tedy na tu zmíněnou vyjímku. Ale to je vyjímka.😉