Nemohla ta vlhkost v extruďácích být způsobena rozdílnou izolací polystyrenu a dřevěných rámků ? JŽe by se na devu srážela vlhkost ? Já mám úly od Lysoně a ty jsou ze styroduru a tam vlhkost není problém. Ovšem jsou tam problémem žlůny, datlové i podobní nenechavci. Co se týče 32x30 jako úzkovysoké míry, není to málo "úzkovysoké ? Jinak já rozhodně plánuji na příští sezonu jak šestirámky, tak devítirámky. Šestirámky jako Dadant 43,5 x 30,medníky poloviční výšky a devítirámky na 39x24, medníky 39x15.
Co já vím o deskách žluté barvy, vrstvené, tak je to velmi odolný a měl by to být “nezničitelný” materiál. Pokud myslíme to samé, je to původně určené k použití na stavbách jako šalovací desky apod., jde to i od malty a cementu umýt a nabízí to např. OBI, Bauhaus. Jen mi to přišlo drahé, ovšem zase by to vydrželo víc. Zkusím najít odkaz
Nedávno tady Tom50 letmo zmínil Brennerův úl. Chtěl jsem ho požádat o více informací-máme tu přehled různých úlů, tak bychom měli další informace i o tomto úlu
Já se k tomu šestirámku vrátím. Tak dlouho s tím blbnu, že jsem si nakonec jeden od Lysoně koupil, abych to příští rok vyzkoušel. No a když ten úl dorazil, diskutoval jsem o něm na YT s klukem, co mě a další k tomu inspiroval. A teď ten nápad-není můj jen předávám. Vždyť ten šestirámek může vyzkoušet hned a každý a se svými úly, co má - stačí využít “buchet” k vyplnění dalšího prostoru a můžete hned mít šestirámek, osmirámek-jak kdo chce. A tím, že by ty úly byly původní konstrukce, tedy poměrně velké základny, ta vratkost a nestabilita už podle mého tolik nehrozí.I o tom jsme před časem s Tomem50 mluvili, já to však dokonale zapomněl, když to tehdy zavrhl.
Ehm, asi jsem špatně pochopil- kdože se to tu podílí na šíření akaricidu ? Na prvním místě bych viděl největšího výrobce a prodejce oficiálních léčiv - Dol. Pokud tam klidně spí…
CO6 o to, já to dokoukal, je to dlouhé a rozvláčné. Autor shrnuje možnosti léčení a dává klady a zápory různých variant i příklady fanatických nákazových důvěrníků. No..na druhou stranu zmiňuje i možnost léčení v létě Thymolem a na podzim Varidol, i když celkově to vyznívá pro kyseliny, že všechny okolní státy…Nemyslím si, všechny okolní státy nepoužívají jen kyseliny, ale “kyselináři” jsou hodně slyšet.
V posledním čísle Moderního včelaře je článek, který se snaží odpovědět na otázku, co obsahuje vyvařené voští, zda pesticidy, zbytky léčiv apod. Odpověď asi jako od chytré horákyně - mohlo by a nemohlo, hledali a nenašli, ale mohli by najít… na konec výsměch-pro zjištění zkoumaných látek by se musel použít plynový chromatograf. Bože, článek na dvě A4 a to to zkoumali ve špajzu ? V odborném časopise bych tedy výsledek chromatografu očekával, ev. odkaz na výstupní graf rozboru. Ale to ne, to by se mohlo zjistit něco, co se nehodí. Jiná odpověď mě nenapadá, protože jinak ten článek je bezcenný.
V Dole to určitě vědí a ten přístroj by si mohli asi dovolit,/ měli by ho mít /, ale zas by možná přišli o kšeft oni, nebo firmy , co vyrábějí jiné léčivo.
Tady nejde o tu úzkovysokou míru, ale o rozložení toho úlu. Vždyť by to mohlo být klidně na 24, nebo na 30. Horší je to s tím medem ze zakladeného, v tom máte naprostou pravdu. Ovšem ještě jsem nezažil, aby mi za panenský med někdo nabídl víc, než sousedovi za med ze zakladeného. To je také realita.
Slíbil jsem, že napíšu výsledky po fumigaci- píšu až dnes, dřív jsem se k tomu nedostal.U 12-ti včelstev po cca 10-12 ks VD spadu, u jednoho cca 350. To byl pro mě šok, ovšem aspoň vím, na čem jsou, tedy že si zřejmě odněkud dobře nakoupily. Jinak já léčím jen FUM, jednou- ty co si nakoupily, dostanou ještě jednu dávku, jinak ostatní už nic.Výsledky druhého stanoviště dodám, FUM byla dnes. Srovnejme s léčením 8x šťavelkou. Brrrr.
Ano, odkaz na přednášku p. Klímy je fajn, ovšem p. MVDr. Klíma vidí celou situaci ze svého pohledu a zmíněné postupy jsou , myslím, všeobecně známy. Ovšem zdaleka ne každý s ním musí 100% souhlasit, že ? Stejně jako já nesouhlasím s “obnovením” zimní měli.
Nepochopitelné ? No je toho spousta…např. že oficiální mejnstrým důrazně doporučuje léčit na podzim , včelstva bez plodu. Další pozoruhodné věci čtu od Toma50, který by ještě před dvěma měsíci důrazně utřel každého, kdo by napsal o léčení včel kyselinami. Najednou čtu, že se asi bude muset…Mě samotnému padla před dvěma lety skoro polovina včelnice, ale padly včely léčené, neléčené, s Gabonem, bez Gabonu, prostě jako podle neznámého klíče, neznámého vzorce. Po Gabonu mi nikdy v létě nespadne skoro nic, 1-2 roztoče nemůžu přičítat účinku Gabonu. Je však možné, že Gabon roztoče oslabí. Možné. Ne nijak prokázané. Po fumigaci roztoči padají, ale ani v úhynovém roce to nebylo víc , než cca 30-40 roztočů v nejhorším úle. A úhyny přišly. Letos sem napíšu, kolik VD spadlo, FUM udělám zítra.
Nejhorší je, že všechno, co se léčení a úhynů týče, jsou jen naše domněnky, víra v oficiální či neoficiální metodiku. A pak to přijde jako blesk z čistého nebe. Včelařské diskuze jsou plné stesků na velké , mnohde likvidační úhyny. Oficiální zdroje ovšem mlčí a řeší společenský včelařský oblek. Přijde Vám, že je málo nepochopitelných věcí ?
Ještě dám k zamyšlení jednu věc- mám včely mírné a mám dvoje ostré, jde v nich pracovat, ale beránci to rozhodně nejsou. Tu genetiku mám od roku 2017, mnohdy jsem si říkal, že je zlikviduji, že mi je byl čert dlužnej, ale tyhle včely přežily zatím všechno , nikdy problém. Je to náhoda ?
Reaguji na jednu z poznámek o léčení- no jo, léčit třeba o měsíc dřív je pěkná myšlenka, ale potom bychom museli nějak zabezpečit bezplodá včelstva. Konkrétně u mě ještě minulý týden na třech rámcích plod - cca jako dlaň ruky bez prstů. Díky počasí včelstva sice mírně, ale plodovala mnohem déle, než bývá obvyklé. Myslím včelstva kmenová, u oddělků je pozdní plodování normální, či dokonce i žádoucí.
No, upřímně, zlobte se na mě nebo ne, ale pro mě COLOSS postrádá jakýkoli smysl. Jednou jsem se snažil vyplnit jejich dotazník a tak mě otrávili nekonečným množstvím otázek a některé stejné, položené jinak, že o tom už nechci ani slyšet. Jaký to celé má pro praktické včelaře význam ? Zjistili někdy snad, že úhynů je více na nějaké rámkové míře ? Nebo nějaká souvislost s agrotechnikou používanou v okolí či skladbou pylové snůšky ? Nebo snad souvislost s průběhem teplot v daném roce, s výskytem….? NIC….Jen dobře prezentují svou nepostradatelnost
Kolega byl teď v Řecku, na Lefkadě a vyfotil mi tam úly. Na to, že je tam obrovská snůška ze vřesu, mají všude jen plodiště a medník, vše natřené na bílo. Odebírají tedy med také postupně, např. každé 2-3 dny ? Zřejmě ano…
Dobrý den, velmi zajímavé video, vidíme, že toho ještě spoustu o včelách nevíme. Tady se říká, co včely umí vyvolat za elektrický náboj, ale dalo by se o tom mluvit i z druhé strany. Roky tvrdím, že drátek v rámku je v podstatě anténa , která je schopna přijímat elektrický signál z atmosfery, stejně jako anténa v mobilu, rádiu apod. Ovšem tahle bude naladěná na jinou vlnovou délku. To je mj. to, co se v posledních letech změnilo, že se začaly používat jiné frekvence , např. pro mobilní telefony. Může to včelám vadit ? Podle mého ano, bylo by velmi zajímavé srovnání úhynů včel na drátkovaných rámcích, na volné stavbě..Další relativně novinkou jsou plechové stříšky úlů, dříve byly dřevěné, pobité třeba lepenkou, nebo byly včely pod stříškou včelníku či ve včelíně. Opět nezodpovězená otázka. V souvislosti s elektrickým polem či nábojem u včel nevíme, zkrátka skoro nic…Každá taková informace vyvolává spousty dalších otázek, na které /zatím / neznáme odpověď .
Ten poslední odstavec je bomba. Pokud si někdo na ministerstvu myslí, že vyšetření zimní měli poskytne obraz toho, kde a jak je VD rozšířený, ví o tom úplné houby. VD je všude, jen v různém počtu podle svědomitosti a zároveň snad i štěstí včelaře.
