Příspěvky uživatele

Prvni den strana A (8 hod.), strana B (8hod.), strana A (8hod). Druhý den B, A, B. Třetí den začíná strana A, čtvrtý strana B a tak stále dokola. 
Pravdu má JP.

Taky už na něj pořádají hon s termovizí, takže Doron se dočká. Chudák vyděšený zvíře, který se zatoulalo do města. 

Včera hřivnáč.

👍

Jé, dal jsem to omylem jako odpověď na příspěvek ančovičky.

Mohlo být také rozčísnuté- uklouznutí na příliš hladkém povrchu.

Já bych to tedy spíš typoval na chocholouše. Když ještě byli, tak nečastější pozorování bylo, jak probíhá po zemi. Skřivánka mám spojeného s třepotáním se ve vzduchu se zpěvem.. Pobíhat po zemi jsem ho snad ani neviděl; řekl bych, že se na zemi drží dál od lidských staveb, než to dělával chocholouš.

Zkuste si vygooglit zpěv s a ch.

Rozmezí Nymbursko/Mladoboleslavsko. Husy a jeřábi. Už asi před 2ma týdny. Husy vídám, jeřáby slýchám. A teď o víkendu skřivan.

Mám písek. Odsávám hadičkou,

Jsem v rybičká začátečník. Dočasně jsme stěhovali kočku do bytu, idea byla, ať se má na co koukat. Nekouká, koukám já.

Mám akvárko 10 l s 3 endlerkami a 3 krevetkami. Bez ničeho, když se vypíná televize tak jsou do rána ve tmě, ráno mám v obýváku 22C, přes den 24. Jednou za týden měním cca ⅓ vody. V druhém tom samém mám jednoho bojovníka. Vypadají spokojeně, plavou po celém, oždibují rostlinky. Krmím (dle příspěvku Komety) 2x denně. Přebytky sežerou šneci. Voda čirá, voní jako rybník.

Asi 3 roky zpět ukazovali v tv hnízdo vlaštovek s dvěmi bílými mláďaty. Nejednalo se ale o albíny. Byla bílá s červenou skvrnou na hrdle a čele.

Ano, je to nejspíš vlaštovka. Jiřičky ani takto nízko obvykle nelétaji.

Munchkin typuju vyskočí maximálně na židli, určitě ne na ledničku.

Naše kočka skáče v sedmimetrové výšce z z větve na větev na vzdálenost 1,5 m. Tak to má být, ne množit a šířit postižená zvířata.

Myslím, že kteří ji chtějí, chtějí malou kočku a neuvědomují si , že jde o mrzáčka s krátkými nožkami a normálním tělem. 

I když nám připadá křídlování u jednodenních mláďat jako nepatrný zásah, z jejich pohledu to tak nejspíš není; netuším jak je rozvinutá nervová soustava. Zvážil bych tedy zda kupírovat nebo kazdoročně přistřihovat letky a třeba riskovat únik nepůvodních invazivních druhů do přírody. Záleží pak na pohledu každého z nás. 
Z pohledu kachniček (nebo i jiného ptáka) bude podle ně určitě lepší trávit čas na volno na zahradě i s ostříhaným/kupírovaným křídlem, než být zavřený ve voliéře.

Osobně jsem tedy spíše pro kupírování u veterináře. Přijde mi více plusů pro mne i pro zvíře. 

Všechny moje češky snášely v do snáškových hnízd v kurníku. Výběh neomezený.

Babička chovala ve stejných podmínkách vlašky a jejich kříženky (hlavně s leghornkami. Pokud některé zanášely, tak to byly výjimky potvrzující pravidlo.

Plně souhlasím. Kritizoval jsem krmení ptáku z důvodu, aby třeba nemigrovali. Jasně, že pokud pták není označený, tak nevíme o jakého jedince se jedná. Už ale jen ta myšlenka, měnit jim zvyky, mi přijde zcestná.

Na jaře i přestávám krmit, aby se rozletěli k rybníku a k lesu a nevyváděli mladé v zahradách plných koček. 

O tom, do kdy přikrmovat, je diskuze na exotech.

Kloním se k názoru, od začátku lidtopadu do konce dubna. Jednak hlavně kvůli přenosu nemoci na krmítku, aby mu ptáci nebyli vystaveni i v době, kdy se bez přikrmováni obejdou. A pak jde možna  i o narušení bioritmu, jak píšete. Jeden zastánce celoročního přikrmování uvádí, že včasným přikrmováním si udrží ptáky i krmítka a ti neodletí na zimoviště. A to si myslím, že je chyba, měnit ptákům zvyky, jen abych se mohl dívat na ptáčky. Krmím je, abych jim pomohl, ne uškodil. Pozorování a radost z nich je až na druhém místě.

.