Příspěvky uživatele

Vím o podobném případu. Vedle ve vsi někdo chová muflony, daňky a jeleny; tráva, krom kopřiv, vypasená na půl cm. Přesto, když prý někdy zvířata vypustil, tak zvířata neutekla. Pásla se prý na sousedící louce nechala se zahnat zpět. Těžko říct , zda to bylo ze strachu z neznáma.. Myslím, že v nedalekém lese by jim bylo lépe, než na tom vypaseném plácku a kdyby měla více času, tak by zdivočela. Ale souhlasím, život v přírodě není med. Stačí porovnat délku dožití v přírodě a v zajetí.
Chov místních druhů, krom handicapovaných zvířat, mi přijde divný a zbytečný. Pokud se nejedná o záchranný program ohroženého druhu, tam je to na místě. Na druhou stranu, jsou druhy, které se podařilo zachránit před vyhubením právě díky chovu v zajetí a jen zoologické zahrady k tomu nestačí. V rámci genetické variability je potřeba i soukromých chovů. A pokud odchovy prodávají i na mazlíky, je to vykoupeno nadějí na záchranu druhu v případě potřeby. Každá mince má tedy dvě strany. (Osobně ale nesouhlasím s chovem jednoho zvířete, pokud přirozeně žije v páru nebo skupinově.)

Zde na drůbeži vlákno “plisne favus na slepici”

“Po zveřejnění záběrů mají předsedové zmíněných družstev rozbitá okna u bytů, do podniků chodí maily vyhrožující zabitím a přející všem vychcipáním.”

Tak tomu můžu věřit nebo nemusím. Nějaký odkaz by nebyl?

Děkuju. Docela zgruntu jsme rekonstruovali. My už bydlíme, ještě ale není zdaleka hotovo to, co jsem si představoval. Holt čověk míní, řemeslník mění. Zatím tedy na to není čas a hlavně ubytováni.

Děkuji oběma. Uvidím přespříští rok. Začal bych párem češek a v dalších letech by se vidělo. Napadá mě třeba podstrčit jim vajíčka pomořanek a pak zkusit nechat jednoho mladého housera a k němu sehnat nepříbuznou husičku. Na dobu sezení a vození malinkých housátek bych je oddělit mohl a na potok pouštět na střídačku ob den. Ale to už moc předbíhám.

Ančovičko. Budete nového housera začleňovat do hejna, kde už houser je? Nebo je to místo housera původního?
Chtěl bych v budoucnu (snad už blízkém) chovat husy. České to budou určitě. Pomořanky se mi ale fakt líběj, ty vaše moc.
Mohlo by být víc párů pohromadě?Prostory mám i s potokem. Určitě ale nechci pozemek dělit. U nás na rybníku jsou husy divoké, po vylíhnutí mladých tvoří společné školky. Tak si říkám, že by to snad šlo.

Jestli Madeta pohrozí vypovězením smlouvy, tak vedení zootechniky donutí, aby si tam udělali pořádek. Všemu tomu odpadu bych sáhl na peníze a někoho exemplárně vyhodil. Tahle sorta si nikde jinde neškrtne, tak určitě v odvetu hromadně výpovědi dávat nebudou.

Ať to natočil kdokoliv, je dobře, že to natočil. 

drvodelkafialova:

To záleží na tom, koho se ptáte.

👍😀😀😀   

Za mě  ale ano. Jenže já se nebojim ani čerta.

100% souhlas se vším.

Jestli mají slepice velký výběh a tato již chodí ven, jen se drží stranou, tak bych to neřešil. Jen otázka, v čem slepice nocují. Jestli tam má možnost si někam zalézt a nebýt jim na očích, nez se to srovná - to by byl ideál, než jakákoliv separace.
Občas nám doma některá hybridka při pelichání šla do naha, se šikanou ze strany hejna jsem se ale nikdy nesetkal. Přičítal jsem to neomezenému výběhu a prostorné slepičárně.

Podle mě ani nemusí být nemocná. Jak ta na nejnižším stupni hierarchie nemá kam uhnout před klofanci, začne naříkavě típat, pohybovat se během s hlavou u země. Toto chování pak vede hejno k zintenzivnění útoků.

Jestli je brutálně šikanovaná, samotné ji bude líp. Dělal jsem v drůbežárně tak vím, že ti otloukánci měly ze života peklo. Jestli je plně opeřená, tak zima nevadí. Předpokládám, že je to hybridka s ne moc velkým hřebenem. Hlavně na noc zabezpečit před predátory, průvanem a případnými nočními extrémními mrazy. A jsem taky za to, pustit ji na volno a králikárna nebo kuchyňská skříňka na bydlení pro jednu slípku je ideál. 

Dneska jsem přišel skoro za tmy, ale včera u nás jiřiček bylo ještě dost. Ty ale odlétají později nez vlaštovky. A jestli byla většina vlaštovek na shromaždištích nebo již pryč těžko říct.  Každopádně u nás ještě nějaké byly. Dnes prý v TV ve zprávách říkali, že ztráty jsou obrovské.  Uvidíme na jaře, kolik hnízd bude obsazeno.  Každopádně vlety na jaře otevřít  včas, ať mohou včas zahnízdit. A na podzim je nechat otevřené i když je již nevídám, ať se mají kam vrátit, když přijde takovéhle počasí..

“i když si myslím, že jsou již pryč. “
Špatně jsem to formuloval. Lépe je: i kdybych si myslel, že už jsou pryč, vlety ještě pro jistotu nezavírat. 
Vím, že tu ještě jsou. 

Z hnízda v krovu půdy  od neděle čouhá ocásek. Asi je tedy taky mrtvá, to uvidím na jaře, až budou vyklízet hnízdo, jestli vyhodí mrtvolku. Koncem měsice projdu hnízda ve chlévě, jestli tam nějaké nenajdu.

.

Oprava : v. a j. …..

Kdyz v google zadáte “v. s j. hromadně hynou v čr” vyjede hodně aktuálních článků. 
Téma o nepřízni počasí jsem nakousl v sekci Ostatní ptactvo, vlákno Už sů tu. Kdyžtak se tam podívejte. 
Jde o to, že sposta lidí si myslí, že uz odletěly, ale ony tu jsou. Jekich čas k odletu před dešti ještě zcela nanastal a taky jim nešlo vstřic počasi. Čekají na příznivý vítr v zádech, a foukalo celou dobu od jihu. Také je to údajně tak, že staří ptáci odlétají dříve, než mladí. 
Aby se měly kde schovat v nepřízni počasí, je tedy důležité předčasně nezavírat okénka, i když si myslím, že jsou již pryč. 

Včera jsem si k večeru sedl k oknu do dvora a sledoval. Postupně se do chléva vracely. Přes den tam nebyly; potřeboval jsem nějaké nářadí, tak jsem tam nejdříve opatrně nakoukl, abych je do toho nečasu nesplašil. 
Teď  jsem kontroloval půdy, jestli tam nezatéká. Hnizdečko ve špičce krovu jich je plné.