Příspěvky uživatele

“A otázka- tieto boli zrejme liahnuté a boli v “škôlke” spolu, myslíte, že by sa aj tieto pozabíjali medzi sebou?“ 

Pochybuju, že si pamatují, že spolu vyrůstaly. 

Takže zdrobnělky jedno hejno, klasická velikost další hejno a dorost další hejno (kuřata se připojí k dospělým po dosažení dospělosti). Kritériem je tedy spíše velikost, než plemenná příslušnost.

A není na vápenku Arpalit?

Ale to je zřejmě máte na velkém pozemku a každé plemeno má svůj kurník?. 
Moje zkušenost: slepice navzájem plemena nerozlišují, chovají se jako jedno hejno. (Chov na velkém pozemku, v jednom kurníku). Ale nechoval jsem plemena markntně rozdílné velikosti, jen lehká a polotěžká plemena.
Na nového jedince si musí zvyknout, u jinak zbarveného kusu to může trvat déle. Na malém prostoru, kde nemají možnost se vyhnout, muže být šikana nového jedince dost brutální.

Děkuji za doplnění. Je to tedy jako s kurem domácím. Jeho předkem také není jenom kur bankivsky. 
Šlo mi hlavně zadavatelce osvětlit  její doměnky/dedukce. 

Všechny druhy holuba domácího, tedy i holub poštovní pocházejí z holuba skalního. 
Polaření je hledání potravy na poli. Některá plemena mají tuto vlastnost šlechtěním, denním krmením, horšími letovými schopnostmi nebo po generace chovem ve voliérách sníženu. Měšští holubi (také se jim říká věžáci) ve většině polaří, bych řekl. 
Ta “cestující hejna” jsou právě holubi odlétající za potravou nebo se vracející zpět. A vracejí se zpět do svých “domovů”, na svá stálá nocoviště. Určitě se bezcílně netoulají.
V Praze Na Přikopech hnízdí hřivnáči na každém druhém stromě, i jen 2 metry vysoko. Od lidí jim tam nebezpečí nehrozí, predace nízká, tak se přizpůsobili.

Po rorýsech ani vidu ani slechu. 
Začal nás ale navštěvovat ťuhýk. A docela krotkej.

Naše teď byla z důvodu rekonstrukce domu rok v bytě, tak vím, že chodi na velkou každý den jednou. Občas, málo kdy, den vynechala. Ten den pak ani nejedla. Krmení maso, granule, jogurt. Teď už je zase venku, tak nevím, předpokládám beze změn.

Měl jsem je od kuřat, krmil statkovými krmivy, máčeným chlebem, strouhanými okurkami, puštěni na volno, povětšinu času se ale nehli od korýtka. Lhal bych, kdybych psal, jak dlouho jsem je krmil. Nechal jsem je ale schválně růst dlouho, už i kokrhali. Byli jak malí krocani. A od mala jak buchtičky, rozhodně ne žádní mrzáčci. Bylo to  v 80. letech, nevím jestli se od te doby brojleři nějak změnili. 
 

Tak o ušetření za granule určitě nejde. Ty má k dispozici nepřetržitě a kvalitní, syrové maso kdykoliv si mňoukne, na noc lžici jogurtu, občas syrový žloutek. Některá kočka holt loví víc, některá míň. Končím tím, čÍm jsem začal, situace s vlaštovkami mě štve. Roky jim “nadbíhám” aby se jim u nás dařilo a teď tohle. Je to zkrátka střet zvířecích instinktů, ony na ni dělají nálety a ona je loví. Kdyby si ji nevšímaly, tak nemá šanci je chytit..

O nepůvodnosti by se dalo diskutovat. Kočka divoká nebo kočka domácí. Pro tu jejich kořist je to prašť jako uhoď. 
Vlaštovky na ni dělají nálety a ona vyskočí metr do vzduchu. Je to kočka, tak loví a tato to zkrátka umí. Dostala i hryzce, co se nám nastěhoval až na dvůr. Stačily jí na to 4 dny. 
Ale nepřu se, je překočkováno. Máme jednu a přesně z tohoto důvodu jich víc nechci. A jenom proto, že tahle loví dobře, ji přece nezlikviduju. Máme ji na myši. Nebo mám ty myši trávit?.

U nás to mohlo být ještě o tři páry víc. Jenže naše kočička, ach jo….. 
Protože je to fakt neskutečně aktivní lovkyně, tak mám na oknech chléva z pletiva zábrany, aby memohla vyskočit na parapet. Stejně jsem tomu nezabránil. Už z jara, jen 15 min jsem nechal otevřené dveře do chléva a nesla si vlaštovku. Samičku co seděla na 6 vajíčkách. Na to konto jsem zkontroloval všechna další obsazená hnizda a jedno opuštěné se dvěmi vajíčky, jedno se třemi, to znamená ulovené další dvě samičky. Minulý týden přinesla netopýra, dnes na rohožce křídla vlaštovky. Štve mě to moc ale to je asi tak všechno.. Na druhou stranu, před měsícem zřejmě nějaký sameček vyházel z hnízda jinému páru holátka. Nechal jim tam jedno. Máme asi v chlévě převlaštovkováno, tak to příroda sama rovná.

U nás jeden pár začal hnízdit brzo, mladé z druhého hnízdění už vykukují z hnízda; jsem zvědav, jestli se do toho nepustí 3x. Dva páry měly teď v týdnu z druhého hnízdění skořápky pod hnízdem. A pak máme tři páry, které začaly hnízdit o fous později. Jeden zasedl na druhé hnízdění v minulém týdnu, jeden vyváděl první mladé koncem minulého týdne a jeden až v tomto + také tento týden mladé vyváděly jiřičky. Máme jedno hnízdo, odnož sousedovic kolonie. S druhým hnízděním ale počítám u všech. 
Jo a pak vlastně máme ještě pár vlaštovek na půdě. Ty vyváděly asi před třemy týdny; tam tak často nepřijdu, tak přesně nevím.

kometa:

Stavět nová hnízda je fajn kvůli vnějším parazitům.

Asi před 3mi týdny jsem splašil v mašteli vlaštovičky, jedna narazila do okna a zapadla do žlabu. Jak jsem ji vydával, tak jsem viděl, že je samý kloš (placaté mouchy co žijí ptákům v peří a sají krev); i byla jak věchítek. Na druhé hnízdění změnily hnízdo, ani mě to nepřekvapilo. Teprve asi týden sedí, jsou lehce ve skluzu.

Tak tohle by mne taky zajímalo. Na rybníku máme husy divoké. Netusím teritoria a rozmístění hnízd v rákosí, mladé ale vodí společně více párů.

+- za 14 dnů po vylétnutí prvních mladých začínají rodiče  znovu hnízdit. Tou dobou jsou mladé již plně osamostatněné a vyhnané, aby se na noc nevracely do hnízda- pokud si tedy dospělé na druhé hnízdění nepostavily hnízdo nové.

Když už týráte svoje zvířata, tak k tomu nenaváďejte ostatní. A ještě se nablble dohadujete, jako co by jste radši podstoupil a co ne, když k té situaci stejně nedojde.  Fuck vás mám už dost.

U nás se líhly jiřičky minulé pondělí. Dle kompletace půlek skořápek pod hnízdem 5 mladých.

Naháňka. Napsala jste to za mne. Střilením z posedu ty stavy hoši moc nesníží. Jenže při naháňce zase zdecimují stavy svoje. Nebylo by to poprvé.

JanaJanaJanaJana:

Já ještě k té evropské ochraně vlka dodám pár podstatných věcí:

1. Co se týče poklesu biodiverzity, tak vlci jsou na tom celosvětově fakt dobře - ztratili pouze třetinu svého původního areálu, a to je při tragickému mizení jiných živočišných druhů fakt málo.

2. Velmi často se uvádí, že vlci snižují stavy spárkaté zvěře - to ji polopravda. Jelikož profesor Okarma (PL) dokázal, že tohle funguje jen do určité hustoty populace, nad určitou hustotu výskytu druhu spárkaté zvěře se tato schopnost snižuje a vlk získává především tzv. sanitární funkci - tj. odstraňuje staré a nemocné kusy. Prostě velmi jednoduše - čím víc je spárkatá přemnožená, tím se snižuje schopnost vlčích smeček tyto populace regulovat.

3. Pro každou zemi je potřeba postupovat opravdu individuálně, a to především s ohledem na reliéf a urbanizaci. To, co funguje na Slovensku, nelze na 100 % převzít například ze Slovenska. Nastavit roční kvóty je taky blbost, jelikož to se pak střelí, co se hne. Když střelíte alfu, tak nikdo nenaučí mláďata lovit. Zonace taky nemá smysl, může se vyskytnout stejný problém, vlci nejsou indiáni a hranice nějakých klidových zón respektovat nebudou. Cestou v našich podmínkách je opravdu kvalitní monitoring a pokud se nějaká smečka začne chovat nestandardně, pak lze odstřelit nějakého jejího jedince, a s ohledem na uvedené výše, ideálně ne vůdčí pár. Vlci nejsou blbci a zkušenost ze zahraničí ukázala, že kde se provede toto, vlci si dávají sakra majzla. Ono i když někde střelíte prase, tak tam ta tlupa nějakou dobu nechodí.

Jenže tohle chce znalosti, čas, prachy. To se dnes bohužel nenosí, dnes se všichni snaží dělat ideální rychlá řešení.

Že by tedy tu “čučení” na vlky přece jen bylo ku prospěchu věci?