Pokud vyloučím chov poštovních holubů a závody, pak holubaření je o mnoho finančně méně náročné než chov exotů. Stejně, jako u exotů se nedá počítat s velkým odbytem odchovů. Pak je tu otázka volného chovu a voliérového. Volný chov je finančně nejméně náročný, ale je třeba počítat se ztrátami od dravců. Pokud bydlíte někde v oblasti, kde pernatí dravci téměř nejsou, pak to jsou ideální podmínky pro volný chov dobře létavých holubů, kteří dokáží polařit a tím si především najdou v přírodě vše potřebné a mají nižší roční spotřebu krmiva. Voliérový chov vyžaduje stejně, jako u exotů, kompletní dodání vyvážených živin, minerálů a vitamínů. Specializované obchody vše nabízejí, takže si můžete sám udělat porovnání. Pro holuby je základním krmivem ječmen, nejlépe sladovnický. Podle ročního období a chovného programu je třeba přidávat, pšenici, kukuřici, “kulatinu”, trochu prosa a olejnatá semena(do 5% a to hlavně při pelichání) a to hodně střídmě. Pokud máte možnost nakličovat, pak zvýšíte nutriční hodnotu. Ceny těchto komodit ve vašem blízkém okolí jistě znáte. Spotřeba krmiva se odvíjí od plemene a odchovu holoubat. Jen pro hrubou představu. Holub spotřebuje cca 3 dkg krmiva denně. Toto platí pro holuby polního typu. U větších plemen je spotřeba větší (texan, košoa atd.)
Nejsme v rozporu. Ano Saharsko blast je rozsáhlá a s hodně proměnlivou vegetací až písečnými dunami. Já píši vysloveně o písečných dunách. A odkaz uvádí o vlhkosti přesně to, jsem psal. Umělá inkubace potřebuje příslušnou teplotu a relativní vlhkost.
prokáže, že líheň na Sahaře vylíhne klidně a bez problémů bez vody…. pštrosa 🙂
Myslím si, že na Sahaře by se těžko líhlo cokoliv, natož pštrosí vejce. Pštros je pták sice všežravý, ale z velké části býložravec, takže nežije v písečných dunách, ale ve stepní krajině. Teplotví rozdíly mezi dnem a nocí, jsou obrovské. Obecně platí, že přirozený odchov všech ptáků je i v mírně změněných podmínkách úspěšný. Umělá inkubace má svá odzkoušená pravidle.
…Pre liahnutie je dôležitá správne nastavená a udržiavaná teplota v liahni, nie vlhkosť. Vlhkosť prostredia kolíše aj v kuríne podľa toho, aké je počasie. Liaheň by mala byť umiestnená pri izbovej teplote, vlhkosť v miestnosti neriešim, keďže ju neovplyvním. …
Ano, pokud někdo má vyzkoušeno umístění líhně a tím i správné podmínky pro líhnutí, nemusí se zajímat o relativní vlhkost zejména u líhní bez nuceného proudění vzduchu. Pro vývoj zárodku jsou, jak teplota, tak vlhkost důležité. Podle takových odborníků, jakými byl např. Ing. Tuláček. Odchylky, v průběhu inkubace (pokud nejsou extrémní) výsledek zásadně neovlivní. Někde v 70. létech minulého století jsem objevil na Broumovsku starou, funkční petrolejovou líheň, která musela být umístěna v podmínkách přirozené vlhkosti. Možná, že skupina Nasucho exaktně prokáže, že líheň na Sahaře vylíhne klidně a bez problémů bez vody….
já si myslím, že to prostě záleží. na podmínkách v líhni, jak jinak. mám rcom automat. když jsem líhla u rodičů v kotelně, tak to přísávalo vodu jak divou, aby to udrželo těch 45° v předlíhni.
no a když líhnu u sebe v koupelně, tak je to vlastně tak nasucho, že vím, že vodu vůbec nemusím dávat líhni k dispozici, že by si stejně nepřisávala.
ale uvnitř líhně je v obou případech stejná vlhkost😀
Přesně, jak popisuje Bodlinka. K líhnutí drůbeže je třeba vlhkosti a teploty u vajec dle připojené tabulky. Jde jen o technické řešení, jak toho dosáhnout. Takže líhnout tkzv. nasucho je (pro mne) dost nepřesné označení a může někoho pěkně zmást.
Nová zpráva z Podkrkonoší. Včera mi dravec (jen jsem jej zahlédl na mžik) chytil a zabil holubici z roku 2021 a to hnedle vedle voliéry. Je to pro mne citelná ztráta, ale život musí jít dál. Skoro přesně před měsícem jsem přišel o holoubě. Je to lekce pro mne i holuby. Jak se ukázalo sluníčko, začali více poletovat a asi jim “otrnulo”. Večer, krom holubice, chyběl ještě jeden kus. Asi se někde schoval a nyní je již na holubníku. Udělal jsem opatření. Holuby budu nějaký den krmit v krmítku ve voliéře a asi se budou více v holubníku.
Člověk míní, Pán Bůh mění.. Udělal jsem si radost, prodal ledvinu(stejně byla už celá prochlastaná) a pořídil Brinseu.. Jal jsem se ji hnedle otestovat.. No, a radost netrvala dlouho.. První věc, neotáčela lísky.. Otáčení z výroby bylo zapnutý.. Po různým zkoušení mě napadlo to otáčení vypnout a pak znova zapnout a hle, huš to fachá.. Jenže, to otáčení.. V jednoduchosti je prej síla.. Nevím, no.. Ono normálně to otáčení při krajním dorazu nadzvedává víko, občas to překocí o zub.. Fakt propracovaná jemná mechanika.. Další test vhkosti.. Při 37,7°C nastaveno 45% a jelo to v pohodě, večer to drželo pěkně, tak na noc sem nastavil 65% a ráno sklenka s vodou prázdná, nádržka v líhni plná vody, vložka na odpařování úplně utopená a vlhkost v líhni 38%.. Fakt bomba.. Takže vysušení a jdu laborovat, jak pracovat s nějakým přídavným dovlhčování pro dolíheň🙄
Nevím, kde jste ji kupoval. Pokud máte takovéto potíže při zkoušce líhnivosti s cca 10 vejci, obraťte se na prodávajícího. Třeba jste “chytil” špatný kus. Každý slušný prodejce by měl umět poradit, případně vadnou líheň opravit, či vyměnit za bezvadnou…
Mnohokrát děkuji. Nejlepší je asi teda sázka na mateřský pud, který je nejsilnější. To jste měl smůlu s jestřábem hned při prvním vypuštění to je můj zlý sen.
Jak jsem psal, záleží na plemeni, jaký postup zvolit. U málo létavých stačí třeba jen pár dní nechat okoukat a je vyhráno. U českých čejek je nejlepší, aby byly co možná stále ve styku s přírodou, kde budou žít. Při usazování alespoň vizuálně. Jestřáb a krahujčí samice se (u mne) vlastně skoro denně snaží získat “sandný oběd”. Je fakt, že ztráty jsou a budou. Taková je příroda a každý si v ní musí “vybojovat” své místo sám. České čejky z volného chovu, mají zachované ty správné vlastnosti letu a při útoku se rychle poschovávat a unikat letem při zemi. Jiné je to třeba u pošťáků. Tam mají zafixováno, že je třeba rychle uletět a to bývá osudné. Někde jsem se zmínil, jak přes zimu jestřáb vychytal celý chov pošťáků. Proto chovatelé PH mívají holuby přes zimu zavřené a až do podzimu většinou vypouštětí jen na tréninky a i tak mají velké ztráty od dravců. Takže v klidu, nespěchat a počítat s nejhorším, aby skutečnost mile překvapila.
Zdravím, tak holubarna hotová z toho co dům dal 😀Už jen uklidit a v sobotu pro holoubky.Snad je to dostačující a budou pěkn odchovy. Děkuji za rady a inspiraci.Vsem přeji ať to pořád krásně vrka a zdravé holubi.
Paráda. A nyní ještě osazenstvo a bude se na co dívat….
Prosím, jakou zvolit taktiku pro usazování. Někdo protrhává letky nebo svazuje, to jsou správny postupy nebo jsou i “mírnější”?
Skutečně závisí i na plemeni, jak dlouho nechat zavřené. Pro létavá plemena je vynikající čas k vypuštění, když nasednou, ale není podmínkou. Rozhodně ničit letky je hloupost. Jak napsal lupus4, je dobré, aby se nové osazenstvo seznámilo s okolím, za pomoci osazovací klece. U mne na holubník navazuje malá voliérka a na vlet mohu připevnit osazovací klec(vis foto). Tímto si holubi okoukají okolí a běžný denní režim v okolí holubníku. Když jsem začínal s českými čejkami, měl jsem je takto zavřené 3 týdny. A když jsem je vypustil odpoledne nenakrmené, hnedle zaútočil jestřáb a tak došlo k honičce a poschovávání-někde. Na noc nebyl doma ani kousek. Postupně se ze 6 dorostenců dostavilo 5 kusů během týdne.
Předpokládám, že se ptáte na pražské rejdiče středozobé. Kontakty na chovatele naleznete na klubových stránkách. Určitě se domluvíte. Fotka v příloze je z uvedených stránek.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 21.01.2024, 13:35:14
Velikost budníků (vámi uváděná), je dostatečná. Takovéto budníky je možné mít s odjímatelnou přepážkou a bez přepážky mohou sloužit i pro sestavování párů Pokud budete pářit v jiných “klecích”, jako já, stačil by vám regál krychliček o straně 35 cm. U mne stačí (pro české čejky) rozměr krychličky o hraně 25 cm s výsuvným dnem. Tato jednoduchá konstrukce se mi osvědčila s výsuvným dnem pro lehké a dokonalé čištění. Již jsem někde uváděl obrázek, ale zopakuji. Ať se vám daří. A pokud bude chov plně uzavřen, dobře nastudujte krmivařinu.
Odpověď na příspěvek uživatele Jirka P. z 19.01.2024, 16:42:00
Parádní příspěvek. Jen tak dál a i moravští pštosi budou opět “pravými” holuby a nejen okrasní babuláči. Jen více podobných snach chovatelů o přirozený chov s volným proletem.👍
dobry den, mam hodne zavareneho hrachu je mozne nekolik sklenic zkrmit holubum. Nebude vadit zavarovaci lak ci to ze je hrasek zeleny a ne suchy tvrdy.
Nejsm tak úplně výživový odborník, ale zavařený hrách je spíše pochutina pro člověka. Holubům by asi nechutnal. Oni vědí, co potřebují a špatnostem se většinou vyhýbají sami.
Já byl v Lysé na výstavě a pořídil si hned tři nové kousky do chovu, takže pštrosy v Polabí jsou teď zavření. Ještě jsem k nim musel přidat loňský, mladý hrdličky z voliéry s exoty, protože na rodiče přichází jaro a taťka je začal prohánět. Takže než se dostanu někam na trh, abych prodal hrdly a zbylou mládež, budou asi zavření😟
Držím palce, aby holoubci po usazení prosperovali. V Polabí je určitě méně pernatých dravců….
I za dnešní oblevy jsou české čejky krmeny na zahradě, ale již opět mrholení přešlo v sněžení, takže asi ráno bude zase rozcvička. Jak pštrosi na Vysočině, či jiné volné chovy? Pochlubte se a poraďte mi, jak na krtka, či co to je, co mi “kypří” zahradu. Koupil jsem elektronický plašič, ale zdá se mi, že ty “potvůrky” jeho zvuk spíše láká….
Zase se budu opakovat. Za vše může člověk, kter ý změnil krajinu a tudíž k tomu musí přizpůsobyt i to živé, co v ní existuje. Odkaz na diviaky (černou zvěř) je dokladem toho, co říkám. Protože jsem tak trochu paměntník, pamatuji se, že se černá zvěř (diviaky) těšila ochraně. Výsledkem po mnoha letech a změně krajiny (obhospodařování) je odkaz na článek. Jak jsem psal ve svém příspěvku, ode zdi, ke zdi ale proporcionálně chránit přírodu, to je oč tu běží.
