Úpřimně řečeno nevím, ale…Pokud jde např. o české staváky, domnívám se, že v těchto podmínkách (uzavřený voliéový chov), nebudete moci selekovat na charakteristickou vlastnost. Tedy, stavění. A tím budete chovat jen střední voláče nějak zbarvené. Vím, že celá řada chovatelů českých staváků je má zavřených ve voliérách a pak např. na výstavách může docílit i čestných cen, neboť zde jen o xteriér. Český stavák není jen střední voláč, ale i holub letu. Stavění, vorlování a bušení křídel. Já osobně bych se proto rozhodl pro jiné plemeno. Možná, vám někdo poradí lépe.
Může to souviset s aktuálním stavem na hnízdech. Mě se v minulosti na jaře stratily 3 holubice ze 4 párů.
U mne je to přímo naopak. Ztácejí se holubi (1,0). Dobrá zpráva je, že dnes jsou ze 4 “ztracených” doma dva kusy rok 23- 1,1 a chybí dva starší holubi. Uvidíme, zda ještě něco příjde. Přes letošní zimu jsem mněl více takovýchto “falešných” ztrát, aby po několika dnech byly kusy opět doma. Prostě, příroda je příroda a já bydlím, kde bydlím….
Jaro má svá kouzla a prodlužující se den. Bohužel, musím opět konstatovat, že mi chybí dnes 4 kusy na noc doma. Holoubci jsou sice ostražití, ale prolet je baví a tak nevím, nevím…Uvidíme, možná se postupně něco vrátí a jsou někde schovaní. A zajímavý je poměr pohlaví 3 kusy 1,0 a 1 kus 0,1.
Velký dík Jirkovi P., že velmi názorně nafotil a popsal, jak vyrobit, plně funkční a estetický holubník na kůlu. Věřím, že mnozí využijí jeho “návod” a oživí svoji zhradu a třeba přispějí i na toto diskuzní vlákno svými zkušenostmi.
Dobrý den, za jak dlouho je dobré vybílit chlév proti Čmelíkům a čím...
Sice nepíšete, co v tom chlébě budete chovat. Tak jen obecně. Každé ustájení zvířat vyžaduje udržovat přiměřenou čistodu a jednou za rok provést důkladné vyčištění, včetně vybílení-denzifikování. Čmelíci se zdržují většinou v různých mezerách a škvírách. Takže, je třeba minimalizovat jejich úkrty, případně je “zaprášit” křemelinou.
Potírání konkurence má různé formy. Od cenové války až po…..Jestliže někdo chce a má prostředky. Jen vzpomeňte na nemoc šílených krav. A trochu se rozhlédněte i po naší malé zemičce, jak se podařilo zlikvidovat (téměř) cukrovarnictví a pěstování cukrovky a co to dnes obnáší se všemi návaznostmi. A kam se řítíme v energetické soběstačnosti atd.
Bohužel, další špatná zpráva 23.2. se ztratilo další loňské holoubě. Ne sice přímo evidentně na zahradě, jako předešlé kusy, ale již se neukázalo a tudíš bylo odloveno někým ve vzduchu. Uvidím…..
Odpověď na příspěvek uživatele machy43 z 26.02.2024, 09:56:37
Pěkná dokumentace a návod na chalupaření s holuby…Je vidět, že to jde, neboť jak otec, tak syn Máchovi úspěšně chovají, vystavují a věnují se i klubové práci. Je to možná inspirace pro mnohé. Hodně úspěchů a zdraví.
Odpověď na příspěvek uživatele Koutak z 24.02.2024, 13:49:26
Škoda….Možná by vám holoubci dávali psychickou vzpru. Když máte holubník na chalupě a jsou zdravotní potíže, pak se moc nedivím. Ať se zdarví “umoudří” a můžete alespoň sledovat ten holubářký život a tu a tam pokecat s přáteli. Jak říkal můj o dost starší kolega-holubář. Je sice pěkné získat na výstavě čestnou cenu, ale lepší je se sejít s mnoha přáteli. Tak hodně zdraví.
Nová zpráva z Podkrkonoší. Včera mi dravec (jen jsem jej zahlédl na mžik) chytil a zabil holubici z roku 2021 a to hnedle vedle voliéry. Je to pro mne citelná ztráta, ale život musí jít dál. Skoro přesně před měsícem jsem přišel o holoubě. Je to lekce pro mne i holuby. Jak se ukázalo sluníčko, začali více poletovat a asi jim “otrnulo”. Večer, krom holubice, chyběl ještě jeden kus. Asi se někde schoval a nyní je již na holubníku. Udělal jsem opatření. Holuby budu nějaký den krmit v krmítku ve voliéře a asi se budou více v holubníku.
A i v únoru je další ztráta doma a to skoro na tomtéž místě. Bohužel, asi tak trochu moje chyba. Musím se učit, učit a učit. Predační tlak je eneromní. Jestřáb je tu stále na číhané a já udělal tu blbost, že jsem opět začal krmit rozhozem po zahradě a tak vlastně donutil hladem holuby, aby se museli živit vyzobáváním v trávě a tím se plně nemohli soustředit na okolí a odneslo to další holoubě. I přes krmení ve voliérce se holubi občas prolétli, ale mohli se na okolí plně soustředit. Z toho pro mne vyplývá, krmit v krmítku ve voliéře, než přilítí vlašťovky. Uvidíme. Budu zkoušet a "bojovat".
Je možné, že kohouti hybridek jsou statististicky častěji agresivní k člověku než čistokrevní kohouti?
Má tam zmixování plemen u hybridek nějaký vliv na agresivitu, nebo tam žádný rozdíl čistokrevný x hybriďák není?
Myslím, že to není dobře položená otázka. Většinou platí, co kohout, to jiná povaha a tedy míra agresivity. Bohužel, dnes jsou vlastnosti čistokrevných plemen tak variabilní, že se (většinou) nedá zobecňovat. A to ani snáška. Můžu jen posloužit vlastní zkušeností. Když jsem choval plymutky žíhané (70. a 80. léta minulého století), tam většina kohutů si velmi důrazně bránila svá hejna. Nyní mám zkušenosti a nejen svoje, u zdrobnělých hempšírek. U nich jsem neměl za celá léta agresívního kohouta a stejně tak, jako mnozí dlouholetí chovatelé tohoto plemene. Osobně se domnívám, že mít na dvoře kohouta hybridek, je zbytečnost a jen krk navíc ke krmení….Na fotce kouhouti zdrobnělých hempšírek.
Odpověď na příspěvek uživatele Irma19 z 11.02.2024, 16:11:14
S tou ptačí chřipkou je to asi trochu jinak. Ptačí chřipka je stará, jako všechno ptactvo. Virus, který ji popisuje, je znám z tohoto pohledu vlastně včera. V přírodě je především u vrubozobých a díky jejich tahu se rozšiřuje. Po celém kontinentu. Bohužel, koncentrace drůbeže v produkčních velkochovech je problémem a to nejen pro napadení tímto virem. Do hal se může zanést na obuvi a nebo nuceným oběhem vzduchu i přes filtry. Pokud se pamatujete, před několika léty, SVS vlastně likvidovala v určitém okruhu vše, co mělo peří v drobnochovech, ale i exoty a holuby v uzavřených voliérách a to zcela bezpříznakové. Prostě tkzv. z prevence. Proč se likvidují i haly s osazensvem, když zde nic neuhynulo, o tom by uměla asi lépe poreferovat např. Bodlinka
Čas kráčí a den se prodlužuje. Ráno je slyšet ptačí zpěv a na holubníku to celé ožilo. To je ta krásná doba, kdy holubi začínají pomýšlet na hnízdění. Pro mne snad nejhezčí z celého roku. I když krmím celoročně hodně střídmě, převážně ječmen, trochu pšenice, špetky prosa a do 10% dopřávám holubům směs pro chovné holuby (a to hlavně, když jsou holoubata), nasedl první pár českých čejek a další staví hnízda. Jsem spokojený, že se vlastně vše děje v souladu s přírodou. Jistě bych uměl připravit podmínky a krmivo tak, abych měl třeba vánoční holoubata, pokud by mi šlo o intezivní chov. Mím cílem není množství vyprodukovaných holoubat, ale hejnko odolávající predátorům a pokud to bude možné, tak i polařící.
Hlavně záleží na tom, v jaké lokalitě bydlíte, zda na denním pořádku nebudou útoky dravců. Jinak musíte vyzkoušet a pořídit si co se vám líbí. Holubník na kůlu je hezká dekorace, ale pro holubáře se hůř obsluhuje, než komorový holubník. V tomto vlákně třeba chová v holubníku na kůlu moravské pštrosy. https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/17488-ceske-cejky-volny-chov-holubu-i-jinych-plemen/5/#prispevek182506 Přečtěte si jeho zkušenosti. Ať se rozhodnete pro to či pro ono, přeji pěkné zážitky s holoubky a budu se těšit (asi ne jen já), na vaše praktické poznatky.
Jací jsou nejmenší plemena rejdičů u nás chovaná ? Mám na mysli rejdiče které lze pouštět k proletu. Dík
Skoro všechna plemena rejdičů jsou malého rámce a vyvážených postav, aby mohla dlouho, či vysoko létat a nebo předvádět akrobacie. Takže, u rejdičů nejde tak o velikost, ale spíše o způsob, kterým létají. Zhruba můžeme rozdělit rejdiče do tří letových skupin. Vytrvalostní rejdič, zde je rozhodně jedničkou anglický tippler s dobou letu (u nás) 18+ hodin. Dále vysokoletci, kde jde nejen o dobu, ale i výšku letu. Boduje se. Představitelem jsou např. budapešťáci. A konečně akrobati, kteří předvádějí akrobatické prvky a soutěží se s ními v letech na skříňku. Českým “akrobatem” je rakovnický kotrlák. Ze zahraničních plemen pak např wuta, kelebek aj. Malým holoubkem (netroufám si říci vůbec nejmenším) je u nás řídce chovaná figurita, ale není to rejdič.
To dokazete nejakymi kroky zmenit aby se z loukareni preslo na polareni?
Uvidíme, jak se zadaří. U pošťáků jsem prostě odebral krmítko, když skončila závodní sezóna a v přírodě byla hojnot. Tak během několika dnů přešli na polaření a polařili, dokud nebyla souvislá sněhová pokrývka 10 cm. U čejek jsem vždy ve vhodnou dobu nemohl být stále doma a tím pozorovat a potřebně reagovat, pokud by bylo potřeba. Doufám, že tento rok to dopadne. Jistě se o zkušenost podělím.
