Raspic:Místo startu Jessen. Vzdálenost 182,71. Nasazeno 62 . Umístěno 26. Na startu 3541. Vrátilo se 2983. S pozdravem Petr Štětina
V těch výsledcích se moc nevyznám. Koeficien?? FCI?? Jinak děkuji.
Raspic:Místo startu Jessen. Vzdálenost 182,71. Nasazeno 62 . Umístěno 26. Na startu 3541. Vrátilo se 2983. S pozdravem Petr Štětina
V těch výsledcích se moc nevyznám. Koeficien?? FCI?? Jinak děkuji.
Raspic:Nedělní závod.
Místo startu a vzdálenost? Kolik nasazeno a umístěno? Děkuji za pěkný zážitek z doletu👍
Možná jst měl začít tím, co chováte a kolik již dnes máte odchovů. Pak by se asi připojili další….
Všechny tyto snahy vycházejí v Evropě, potažmo v EU, z neznalosti a úřednické “důležitosti” a touze po moci vše spoutávat zákony, nařízeními a vyhláškami, hlášeními, evidencemi atd. Za sociku byla proti tomu , v oblasti chovatelství, zcela jednoduchá legislativa, která dokonce umožňovala zakládat občanská sdružení (dnes spolky) a setkávat se na různých akcích….
Anonymní:Chtěl bych se letos pustit opět do chovu pštrosů. Mám holuby navolno a proto bych chtěl nějakou méně prošlechtěnou barvu, aby holubi byli ještě staršího typu s dobrou plodností a létavostí. Jak je Moravský pštros skřivánčí zastoupen u chovatelů? Děkuji za odpověď.
Nevím, co si mám představit pod MP skřivánčí. Sice nechovám MP a tak jsem mrknul na klubové stránky:
https://www.moravskypstros.cz/web/vzornik/ doporučuji se kontaktovat s někým z klubu, který vám je co nejblíže za účelem osobního kontaktu, aby vám přiblížil současný stav MP.
Anonymní:Přijímají vaši holubi např: žížaly, šnečky, slimáčky. Zkrátka zda jste pozorovali že by doplňovali svou stravy i bílkovinnou složkou
Ano, při “loukaření” u mne se nevyhýbají přijímat živočisňou bílkovinu, včetně doplňování minerálů a ozobávají i některé zelené rostliny.
Anonymní:Sleduji časté útoky dravců na váš chov. Chci se zeptat, dá se udržet dlouhodobě (myslím 5 let a víc) takový chov aniž by se musel doplňovat nakoupenými holubami z venčí?
Na vaši otázku se pokusím odpovědět více obšírně. Od roku 1958 jsem choval poštovní holuby a závodil s nimi. Poslední závodní sezóna byla (snad se nepletu) v roce 1988. Souběžně jsem choval s přestávkou i české voláče sivé do roku 2012. Ani v těchto chovech jsem se neobešel bez “přívodu” nepříbuzných jedinců. Sice sporadicky a ne kvůli ztrátám od dravců. České čejky jsem si pořídil v roce 2021. Proč? Vše jsem někde již popsal. Moje zatím krátká zkušenost s českými čejkami zní, že pokud přinést něco nového pak, jako vajíčka, či malé holubě na misce. Podložit a odchovat. Důvodem je to, že v současné době žije u mne jediná holubice, která u mne nevylétla. Možná to je jen moje domněnka, kterou budu muset prověřit v praxi již v tomto roce. Přírodní podmínky se u nás výrazně změnily díky změně způsobu obhospodařování krajiny, kdy klesla její úživnost pro pernaté dravce a ze zákona jsou bez výjimek chráněni. Vlákno jsem právě založil pro výměnu zkušeností holubářů s volným chovem v denšních podmínách a tím (třeba) inspirovat další nadšence. Ještě musím znovu zdůraznit, žeexteriér holubů není pro mne zásadním kritériem…
Martin:Děkuji vám. A tak se ještě zeptám jak moc je časté že si pár nesedne a je potřeba jej rozdělit a spárovat s jinými partnery.
To neumím ani odhadnout. U mne toto nebývalo a nebývá často. Prostě příroda je různorodá a tak se pozorováním člověk od ní učí.
Anonymní:Příspěvek na který reagujete je starý 8 let, čili tehdy byl křepelkám 1 rok.
Aha, nicmécméně, vše co jsem napsal platí….
Nyní na jaře je ten nejlepší čas (již od února, dle počasí) na sestavení chovných párů. Je dobré mít rozdělené holuby podle pohlaví a pak do párovaček, či prostornějších budníků pustit samce, aby si v holubníku “vybojovali” každý svůj prostor a pak k nim zavřít holubičky. Pokud jsou připraveni, zapáří se třeba přes noc. Ale některé páry se silně “vzpouzejí” a pak je na chovateli, zdy bude tvrdošínný a počká a nebo zvolí jiné protějšky. Holubaření je o pozorování zvířat a vyjít jim maximálně vstříc. Ten cit se může postupně zdokonalovat tak, jak člověka holubi (zvířata) učí….
Robin:Dobrý den mám doma 5 slepiše a 1 kohoutka jsou od roku 2016 . Dostal jsem je od známeho měl je venku ve volieře a já jsem jel dal do sklepa do voliery je velká 1 m na 1 m a už je mam 3 týdny a ani jedno vajíčko se neukázalo :/ Koupil sjemi infralampu dnes jsem jí k nim dal . Krmení jim dávám Krmnou směs ( doplnkovou směs ) listy od salátu , pšeničnej šrot , rozdrcene zkořápky.
Pokud se jedná o japonské nosné křepelky, pak si neumím představit 8 leté jedince. Možná 3 roky, ale snáška již zanedbatelná. Jde o plemeno drůbeže s rychlým růstem, kdy již v 6 až 8 týdnech nastupuje snáška. Tyto křepelky jsou velmi citlivé na jakoukoliv změnu. Prostředí, krmiva, teploty atd. Výše byly popsány nároky na teplo světlo a potravu. Z mých zkušeností není nutná speciální směs pro křepelky, ale stačí sypká směs pro nosnice a to od stejného výrobce. Neustálý přístup k vodě (napáječky) grit. Stačí i jemný betonářský písek a najemno drcené škořápky. Ještě bych doplnil, že světlo od 5 do 22 hodin, např. přes časovač. Osvětlení stačí se zaměřením na krmítka. Dobré je mít popeleniště s jemných pískem. Já je choval v klecích, ale lze je chovat i ve voliérách… Pro někoho jsou klece “koncentrákem”.
machy43:Ano. Loni na jaře odcházely dva páry do nového domova a jeden už měl holoubata. Podsadil jsem je k párům, které měly holoubata stejně stará a oba páry odchovaly všechny tři.
U men by (s největší pravděpodobností) ta tři holoubata holubice dokrmily. Problém byl v tom, že to třetí se vylího opožděně a začalo příliš brzy být krmeno zrním. Nicméně opět v tomto týdnu jeden neúspěšný útok v podobě nějakého peří na zahradě. Včera jsem opět viděl po ránu dva krahujce přilétnou na břízy a čekali, ale marně. Asi za 15 min. odlétli.
U nás v podhůří Krkonoš jsem zatím nezaznamenal přílet vlašťovek, ale např. v Opočně již pilétly.
Uvolnit se o těch starostí a morbidních představ…a hledět s nadhledem na dnešek.
Jak jsem psal, menší holoubě zaostalo tak, že nebylo k životu. Takže dorůstají jen dvě holoubata a holubice je vzorně krmí….Bohužel, fotka se nějak nepovedla, aby bylo hodně názorné…
jo012810:Zatím žije i to nejmenší. Nechávám vše na přírodě. Jak to dopadne, rozhodně sdělím a držím palce dalším holubářům, kteří mají podobné snahy, jako já.
Ano, zatím žijí všichna 3 holoubata. To nejmenší hodně zaostává, neboť bylo příliš brzy krmeno zrním a ne kaší. Až bude jasné, že by z něho nic nebylo, budu muset jej utratit. Nicméně, ztrátam není konec. 18.4. jsem zaznamenal další útok, sice ne úplně úspěšný. Jak je vidět níže loňská (pravděpodobně) holubička přišla o pravou nohu. Byla vytržena úplně u trupu. Takovýto holub by neměl šanci přežít…
Agel:Najdu chovatele akrobatických holubů plemene kelebek? Máte k chovu nějaké info, chov ve voliéře nebo volně?
Mrkněte na stránky: http://kahcs.webnode.sk/ a nebo https://www.spoluhraci.cz/akrobaticti-holubi. U nás je výraznou osobností chovu akrobatů p. Voráček z Jižních Čech. Určitě vám poradí, jak s chovem, tak s případnými soutěžemi.
JZ:Super diskuze, celou jsem pročetl a dávám palec hore. Jak to dopadlo s těmi 3 holoubaty v posledním příspěvku? Tipuji že to nejmenší nepřežilo.
Zatím žije i to nejmenší. Nechávám vše na přírodě. Jak to dopadne, rozhodně sdělím a držím palce dalším holubářům, kteří mají podobné snahy, jako já.
jaroslav69pokorny:Já myslím, že tak jak je to nastavené dnes, je naprosto v pořádku a nijak výrazné admimistrativní zatížení to není. Alespoň má ZO přehled, jak je na tom.
To snad měla i jako občanské sdružení (přehled). A nebo jste si v ZO nevedli účetnictví, neshrnuli činnsot a neplánovali a to vše jen a jen pro sebe (před NOZ)? Jen o tom nikdo jiný nevěděl. Ono zatím moc ZO neplní povinnost odesílat uzávěrky do obchodního rejstříku, ale…Jednou až budou potřebovat udělat někde kontrolu???? Je to jako s dodržováním jiných předpisů. Např. pokud nedodržím danou rychlost jízdy a nikdo mne nezkontroluje, je dobře. Pokud mi však naměří, pak jsou tu sankce. Ale jak jsem psal, každý ať hlavně chová to, co jej baví.
Dnes, u skoro veškeré čistokrevné drůbeže, jde o to je v prví řadě sehnat a pak následně shánět nepříbuzné jedince do chovu. Obě tato plemena nejsou u nás v čistokrevných chovech početně zastoupena. U obou můžete počítat se zhruba stejnou snáškou kolem 170 vajec/rok v prvním snáškovém roce. Ta snáška může být dost variabilní (směrem dolů) u jednotlivých chovů. Takže se můžete rozhdnout třeba dle exteriéru, který se vám více líbí. Můžete poptat v inzerci a nebo navštívit výstavy a domluvit se s chovateli, pokud zde budou vystaveny kmeny těchto slepic.