holubar: Velmi rád čtu vaše příspěvky, obdivuji váš přehled, bohužel, Váš optimismus nesdílím, je mi 70 let, v 10 letech , jsme byl nejmladší holubář, široko, daleko, to platí pořád, to mluví za vše, bohužel nemohu nevnímat , hrůzy co se na nás valí- grendýl, výměna zbytku bílých evropanů , za afrikánce, islámisty, odpadové jídlo, sadistické exekuce, tisíce, zákazů,restrikcí, odchod do důchodu, těsně před kremací, vyhazov z práce , bez udání důvodu, zrůdné rozdíly , v právech, příjmech nadlidí a socek,umělý dluh, je cíleně neřešitelný bubnování do sebevražedné atomové války, od převratu padl stát, armáda, ekonomika, soběstačnost v potravinách, světové školství, že by přežilo holubářství, je otázka, vím , že tyto moje blafy, sem nepatří, ale vše souvisí, se vším
Rozhodně to nejsou blafy, ale objektivní pohled na současnost přes vlastní životní zkušenosti. Bohužel, lidstvo dělá stále stejné chyby a mezigenerečně jsou většinou zkušenosti nepřenosné. A ano, vše souvisí se vším. Tedy i současný stav chovatelství, potažmo holubářství. Na nás dříve narozených je se snažit přenášet to pozitivní do dnešní doby, co jsme zažili. Rozhodně nikoho nemůžu nadchnout jen lamentací. Vždy s oblibou říkám, že jsem vyrůstal za socializmu, ale s kapitalistickou výchovou (prvorepublikovou). Proto vím, že je třeba sdělovat zkušenosti, tak to dělalo mé okolí, z předsocialistických časů, abych si mohl porovnávat a vytvářet svůj “svět” a nepodléhal propagandě. A o to jde v každé době. Holubářství je nenáročný, ale zároveň i náročný koníček jen pro skutečné fandy. A proto věřím, že v nějaké podobě přežije. Je to obdobné, jako s chovem koní, než se stali vlastně “jen” koníčkem. A ptoto, nejen vy, ale všichni fandové si užívejme holoubků, pokud můžeme.