Teď mám křížence a nestandarty, (chci si pořizovat čistokrevné které budu pouštět až od jara) pouštím je na pár hodin odpoledne, tak uvidím kolik jich zůstane. Dravců máme dost, tak jim ještě jednou nechám vysedět mláďata. Je ale pravda že teď jen sedí na střeše. Uvidím jaké budou ztráty, pak posoudím jestli se vyplatí je pouštět celoročně.
Jsem rád, že někdo další se začne pokoušet o volný chov holubů. Své zkušenosti popisujitak, jak je čas přináší, aby případní zájemci věděli na co mohou narazit. O jaké křížence jde a o jakých čistokrevných uvažujete, případně v jaké lokalitě bydlíte?
koukám že volný chov holubů bude i dost finančně nákladný na pořizování nových zvířat, je to škoda protože to odradí určitě více chovatelů od tohoto způsobu chovu a to je zima na krku, kdy musí být útoky dravců nejčetnější.
Trochu bych polemizoval s názorem na finanční náročnost holubů chovaných volně. Jednak chovatelů holubů je skutečně málo a většina chová pro svoji radost a mezi kamarády se většinou neplatí a nebo jen skutečně směšné částky, za které si dnes nekoupíte ani 3 piva. U českých čejek, či slezkých barevnohlávků, kde jde v podbných predačních podmínkách, chovat volně je spíše větší problém (než finanční), sehnat jedince z volného chovu. Rozhodně bych zde volně nemohl volně chovat velké voláče, kde požizovací cena je někde jinde. A ještě k těm “vlezlém” vlastnostem a zvědavosti českých čejek. Včera jsem vytáhl z komína letošní holoubě. Nějaký šramot slyšel vnuk. Holoubě je v pořádku a již létá v barvě komíníka.
Tak konečně mám v tom schonu tochu času (znáte to, důchodce), abych poreferoval kolegům, jak to u mne probíhá. Bohužel, ztráty 3 kusů starších, z toho 2 samečci od Péti, který mi je poskytl a jeden výletek. Takže žádná hytparáda. Jediné co mě drží je ta pohoda, pokud je chvíle, pozorovat čejčí aktivitu. Skutečně jsou hodně “vlezlé” a to i když jsou hodně rozpeření. Zatím mám zaťaté zuby a říkám si, vydrž, vydrž. tedy pokud se mnou rodina bude spolupracovat. Podzim je tu, i když zatím velmi příznivý a co nevidět bude zima. I když nejsem moc často venku, mohu pozorovat jak jestřába, tak krahujce, kteří monitorují svůj revír. Uvidíme. Zatím se většinou ztrácejí donešení jedinci a jen jeden u mne odchovaný. Od Péti jsem si přivezl jedno kapraté holoubě bez kapky před vylétnutím a zatím je ostražité a živé. A abych sobě i vám dodal dobré nálady, připojuji úsměvné postřehy ze života.
Ono není holub, jako holub. U krouživých rejdičů, tipplerů je nejlepší čas 22 hodin a nějaká minuta. Při závodech PH se nesleduje délka letu, ale průměrná rychlost návratu. Nicméně, jsou někdy nevydařené závody, kdy start byl třeba v 6 hodin a jednotlivci se vrátili třeba ve 21 hodin, ale někde určitě odpočívali a neletěli bez přestávky. Pravděpodobně.
Zkuste 1 pár modrých barevnohlávků a budou se dít divy😀
Ráde bych navázal, na chovatele MP. Ano, i u mne platí, že to co u mne nevylétlo (většinou) nemá šanci dlouho přežít. Ty poštolky u souseda jsou super, brání si teritorium. To bych také uvítal. I když (nesmí to zakřiknout) letos od jara jedna ztráta výletka a starého ostříleného samce, kterého jsem si přivezl od Péti z Prosečného. Právě dnes jsem se u něho zastavil a dostal náhradu (1,0 černý). Snad se zadaří a něco ještě odchová. Určitě barevnohlávci z volného chovu by byli přínosem…
a jen připomínám: Původ kapratosti zjištěn jako dědictví po holubů guinejském s nímž je určité % potomstva při křížení dále plodné. https://www.biorxiv.org/content/10.1101/242552v1.full Ano, to je možné ale holub skalní, je jiný jedinec…..Jak jsem psal, praotcem holuba domácího je holub skalní, který byl domestikován. Pak mohlo nastoupit různé křížení člověkem a tím vznikla různá plemena, kresby a vzorky u holuba domácího. Článek především ukazuje, jak obecně se v modré(černé) řadě ředí pigment. Jak z teorie, tak praxe víme, že pár modrých černopruhých holubů, dává jen modré černopruhé a v některých případech pak potomci mohou být bez pruhů. Nikoliv obráceně.
Porstě, prapředkem holuba domácího, je holub skalní, stejně, jako u kura domácícho je kur bankivský. Křížením byly přeneseny některé znaky na holuba domácícho a stejně tak na dnešní drůbež…
Ano, to je možné ale holub skalní, je jiný jedinec…..Jak jsem psal, praotcem holuba domácího je holub skalní, který byl domestikován. Pak mohlo nastoupit různé křížení člověkem a tím vznikla různá plemena, kresby a vzorky u holuba domácího. Článek především ukazuje, jak obecně se v modré(černé) řadě ředí pigment. Jak z teorie, tak praxe víme, že pár modrých černopruhých holubů, dává jen modré černopruhé a v některých případech pak potomci mohou být bez pruhů. Nikoliv obráceně.
Odpověď na příspěvek uživatele holubar z 03.08.2024, 11:21:47
A byly by fotečky? To, že DNA skalních holubů má v “sobě” celou řadu možných kreseb a vzorků, neznamená, že skalní holub je kříženec. Skalní holub je praotcem všech holubů domácích, kdy se mutačně vyštěpily určité znaky, které potom chovatelé dále rozvíjeli…
Zajímalo by mě, kde se dá nějaká studie, která zmiňuje jiné druhy holubů jakožto předka holuba domácího, dohledat. Děkuji za případný odkaz.
Snažil jsem se rovněž nalézt, kdo byl prapředek holuba domácího. Zatím mi z toho vychází jednoznačně holub skalní. https://temata.rozhlas.cz/holub-domaci-7970709 Rovněž jsem nikde nezaznamenal publikování i s fotkami křížence holuba domácího s hřivnáčem. A nikdy za svoji 65 let trvající chovatelskou činností jsem ani fyzicky neviděl. Pokud by prapředek holuba domácáho vzniknul křížní např. s hřivnáčem, pak by i dnes mělo jít nakřížit. Nejsem děd vševěd a rád bych také rozšířil své znalosti. Tak sem s těmi studiemi….
Hnízdění jim nijak neomezuji, takže když chtějí, hnízdí i v zimě.. letos, to bylo hódně špatné, když přes zimu je decimoval dravec a zbyl jen jeden samec….Ale o tom jsem psal.
A čas plyne a holoubátka z fotky na misce již létají. Jsou na fotce u krmítka s rodiči. Ze čtyř vylétlých holoubat je jedna ztráta-zatím. Další dvě nakroužkovaná ještě dorůstají, jsou plně opeřena a začínají opouštět budník. Udělal jsem korekci v předkládání krmiva. Ráno rozhoz po zahradě, večer dokrmení v krmítku ve voliérce. Dva samce, které jsem si přivezl z Prosečného od Petra Kopčila, jsou již zapáženi a zasedli ve zvlášním oddělení. Petr Kopčil chová také české čejky na volno v přibližně stejné nadmořské výšce a v podobně lesnaté krajině. Budu rád, pokud se je podaří usadit a pokud budou přežívat. I když bydlím vedle školky a školy, zašla mi na slepice liška. Dvě odnesla a při třetí jsem ji vyplašil. Nejen pernatí, ale i chlupatí dravci prosperují.
Volně naváži na svůj příspěvek, abych popsal, jak se samečci u mne “domestikovali”. Při usazování jsem počkal až na snešení vajíček, abych oba páry nechal volně létat a usazení proběhlo bez problémů. Jeden holoubek (černý) má již dost opeřené holoubátko (druhé vejce se nevylíhlo) a nyní se připravuje k dalšímu hnízdění. Druhý (modrý, bělopruhý) také zasedl a dnes se mu vylíhlo holoubě a druhé vajece neoplozené. Snad se ještě do zimy podaří něco odchovat a doufám, že i něco přežije do dalšího období pro chov.
Ahoj chlapi. Nemáte někdo zkušenost či alespoň teoretickou znalost jak nejlépe v chovu vyčistit narezlá volata moravského voláče popelavého. Vím že jeden chovatel vyčistil ve svém chovu přes ČS stříbřité sedlaté. Vyčištěním rozumím samozřejmě zařadit do chovu holuby stejného plemene ale jiné variety. Jirka
Moravský voláč popelavý??? Můžete nějak upřesnit o jaké plemeno a barvu jde dle vzorníku? Obecně rez na voleti (třeba u českých voláčů sivyých) jde “vyčistit” především důsledným výběrem a pak teprve pomocí nějakého mezibarevného křížení uvnitř plemene.
Odpověď na příspěvek uživatele 1 z 13.07.2024, 15:22:58
Asi na to by mohl fundovaně odpovědět někdo z klubu chovatelů slezkých plemen holubů. Já se domnívám, že stejně, jako některá plemena na jihu Čech a jinde, jde vlastně o geneticky příbuzného holuba k SB, neboť státní hranice se mněnily a chovatelé se navzájem stýkali. Tím dnes máme více plemen, stejného původu a různého označení ve vzorníku EE jen s nepatrnými odchylkami. Bezesporu, jak SB tak Śląski Murzynek jsou holubi stejného typu a zbarvení s výjimkou opeření nohou. Ve volném chovu asi i podobných vlastností.
Odpověď na příspěvek uživatele 12 z 08.07.2024, 14:46:57
A ano, SB patří mezi ty holoubky, kteří ještě v některých chovech volně létají a odolávají nástrahám….Jen více těchto příspěvků a poznatků z volného chovu.
Myslíte si, že by měl někdo od nich zájem se zaobírat otázkou genetických zvláštností mezi městskými holuby?
Myslím, že jsou městští holuby velmi podceňováni. A výskyt zvláštních barevných mutací/variant by měl být mapován.
A ačkoli jsou tito holuby obvykle mix všeho možného, tak třeba toho hnědého bych spíše očekávala na chovatelské výstavě než na plzeňském náměstí.
Dovoluji si trochu nesouhlasit s termínem genetické zvlášnosti mezi městkými holuby. To co je vidět v mnoha městech z holubí říše, je neurčitý “mix”, kde většinou základem jsou pštovní holubi ze závodů a mnohde i zalítlí jedinci okrasných holubů, většinou polního typu. Proto jsou vidět (zejména) holubi barevné řady modré (černé). Pro laika šedá barva. A pak méně barevné řady červené. Pro laika hnědé. Ten “hnědý” na fotce patří právě k těm nemnoha. Z pohledu holubáře (není dokonalá fotka) pak je to barva žlutá. A jak jsem psal, děčnost barev u holubů je celkem dost poznána, ale v této oblasti nejsem odborník a tam by právě z řad posuzovatelů holubů mohlo být nějaké poučení o problematice dědičnosti barev, ale bez znalosti více generací předků to prostě nejde. Stejně tak se dědí rousy a jiné pernaté ozdoby. U některých barev jde o pohlavně vázané geny při křížení. Všechny tyto poznatky jsou využívány při řízené plemenitbě. U městkých holubů je pak vyselektována vlastnot na přežití. Navíc ve městech nežijí jen ti holubi, kteří “somrují” na náměstích, ale je tam hejno těch, kteří si zajišťují potravu polařením a to i na větší vzádlenosti.
Odpověď na příspěvek uživatele Adrifinel z 03.07.2024, 23:28:11
Tady se pustím na příliš slabý led svých znalostí. Mutace je nějaká změna v DNA. Nejsem si jistý, zda mezi ně lze řadit i změny zbarvení u holuba domácího. Na to by asi mohl někdo fundovaněji odpovědět z ÚOK chovatelů holubů při ČSCH. Pojem hybrid je většinou dnes vnímán, jako produkt cílené plemenitby za účelem získání např. větší masné výtěžnosti, růstových vlastností atd. Z mého pohledu na fotkách jsou nějací kříženci holuba domácího a domýšlet se o jejich předcích si netroufám.
Jestli se můžu přidat, prý by tento holub měl vykazovat známky piebaldismu. Zaujalo mě jeho nevšední zbarvení.
Děkuji
PIEBALDISMUS je poucha pigmentace kůže např. u krokodýlů, ale i u člověka. Jde o “strakatost”. Na snímku je holub nějak strakatý, neurčité kresby. Holub domácí má mnoho ustálených kreseb a vzorků v barevných řadách. Tato “strakatost” se dá šlechtit a více, či méně ustálit. Např. slezští barvenohlávci, české čejky, moravští pštrosi aj. Nejsem vzděláním genetik ani fundovaný amatér, který by dokázal popsal dědičnost (šlechtění) kreseb, vzorků a barev.
Vyklubany byly standartně, jedno jeden den a druhý druhý den. A to větší už včera vylétlo a menší je na hnízdě opožděné cca o týden, zatím žije ale nevypadá moc životaschopně.
Asi bude nějak zdravotně “postižené” a tudíš, nehodící se pro další chov. Neduživce likviduji.
