Příspěvky uživatele

Jirka P.:

Zima dorazila na Vysočinu.

Jo, jo i v zimě se volnému chovu daří..Snímky zahřejí u srdíčka. Možná se s námi podělí i další odvážlivci

Po přečtení článku Mgr. Bc. A. Veselého jsem sáhl po vzorníku J. Čermák a F. Župka a přidal sken dvoustrany, kde je i moravský voláč sedlaý. O jeho (ne) rozšíření píše A. Veselý. 

Tak uvidíme, jak nás prosinec překvapí. U nás je “zimně” bílo…..

Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice. 

Anonymní:

…třeba Ferianc/Príručka holubiara (1982) se o něm zmiňuje, popis se shoduje se sedlatým stavákem…

A není tam fotka? A je zařazen mezi velké voláče a nebo střední?

Anonymní:

Chová u nás vůbec někdo české voláče sedlaté bezrousé? Starší holubářská literatura se o tomhle plemenu zmiňuje.

A která literatura a obrázek z té literatury by nebyl? Otázku by mohl zodpovědět nějaký člen klubu chovatelů velkých voláčů. Velcí voláči jsou impozantní na pohled, ale celkem nároční na vlastní chov. Největší přehlídka těchto plemen s mezinárodní účastí je speciálka v Litovli. 

fologr:

ok díky zkusím udělat liliputkám menší výběh ve větším výběhu to problém nebude jen musím řešit nějakou budlinu na spaní abych je zavřel před škodnou. Liliputkám asi muže ublížit i potkan co.

Čím menší drůbež, tím je potravou pro více predátorů, tedy i potkan. Nepíšete o jaké plemeno “liliputek” jde. Tomu, čemu se lidově říká liliputka, má váhu od 0,5 kg až 1,8 kg. A ano, musíte vyrobit nějakou boudičku-kurník s možností větrání a zabezpečení na noc.

Anonymní:

Tak mě napadá že možná kohout většího plemene by si s krahujcem dokázal poradit, myslím jako že by ho mohl uklovat, něco mi říká že už jsem podobný příběh slyšel.

Nevím, ale zdrobnělé hempšírky jsou klidné a neagresivní, včetně kohoutů. Kohout jen brání svůj harém, pokud chce někdo odchytnout slepici. Více, méně jen straší a nadává. Z krahujce v kurníku bylo osazenstvo vyplašené, ale ne vystresované. Krahujec (samec) se snažil uniknout z kurníku a narážel do okna. Pod oknem je vchod, ale ten je tmavší, takže se snažil uletět do světla a tak jsem jej uviděl a odchytnul. Byl více vystrašený než slepice. Ani samice krahujce si na slepici kolem 1 kg a těžší, netroufne. Ale holuby dokáže(samice) úspěšně ulovit.

Klub chovatelů českých bubláků má stránky https://bublaci.estranky.cz/clanky/seznam-clenu/, kde najdete adresy. Možná není úplně aktuální, ale pro orientaci poslouží. Vynikajícím chovatelem je Míra Fér a určitě rád poradí.

Anonymní:

😲😲 to zalétl až dovnitř kurníku ? Asi v zápalu lovu vrabců kteří se tam schovali nebo hlad …

Ano, byl v kurníku a slepicím se moc nelíbil. Ano, venku přituhuje a potrava ubývá a hlad dokáže odhodit i příslovečnou ostražitost, kdy sousto je na dohled.

Anonymní:

Smím se také připojit, tento holub je snad nejpestřejší co znám, co to je za plemeno?

Jde o plemeno košoa

Příroda je rozmanitá a do ní patří i dravci. Ale pokud je jich mnoho a nemohou se v extravilánu uživit, pak je to někdy problém. Dnes jsem v kurníku chytil samečka krahujce. Vím, že tu stále loví vrabce a možná i jiné drobné pěvce. Holubům nevadí. Samici jsem zahlédl jen několikrát a před ní prchají….Okroužkoval jsem jej a vypustil, aby trochu redukoval celkem (u mne) početné hejno vrabců. 

Nezvaná návštěva v kurníku….Dnes kolem 15 hodiny

Tak bílé Vánoce přišly již v litopadu. Možná je to jen “generálka” a i za měsíc budeme musit “cvičit s hrablem” a stavět sněhuláky…..

Krcka:

Prosím co je na fotce za plemeno holuba ? Je to krátkozobý rejdič ?

Řekl bych, že jde o rakovnické kotrláky. Krátkozobý rejdič je např. pražský. Vis níže fotka z internetu….Jak vidíte, ten má jiný tvar hlavy. 

Pomalu začne přituhovat a tak je třeba něo na zahřátí….

Ono není holubník, jako holubník. Pokud máte holubník o více uzaviratelných odděleních, není problém v něm chovat i více plemen s různými požadavky na ustájení, četnost krmení atd. Do jednoho holubníku dát rakovnické kotrláky např. s Hanáckými voláči je rozhodně nevhodné. Nicméně, voláčů je celá řada od zakrslých, přes střední až po velké (sem patří i hanáčtí). Pro začátek a získávání zkušeností bych volil jedno plemeno, ketré se mi líbí a pozorováním a zjišťováním dalších možností, přejdete třeba na jiné. Holubaření je krásná zábava pro všímavé lidi, ale denní. Rybařit nemusíte denně.

U tipplerů se cení délka letu při zachování pravidel a proto se s nimi soutěží. Frank Otta zde v článku shrnul to podstatné o tipplerkaření. V ČR byl zalétnut čas 18:06. Za velmi dobrý čas se považuje let nad 10 hodin. U vysokoletců se cení výška letu a délka v určitých letových hladinách se bodují. A opět jde o soutěže. Pro zajímavost připomenu specifické závody akrobatických holubů.

Pokusím se o charekteristiku houby. Já se s ní myji a rád, ale žena je jiného názoru. Na mytí nádobí je skvělá. Ano, malé a mladé plody lze konzumovat, třeba do zeleninových salátů. Pozděli je již spíše hořká. Roste velmi bujně, chce skutečně stálé vlhko a hodně kompostu a přihnojování. Určitě více než okurky.

A trochu z jiného hrnečku. Před nějakým časem, ještě na ifauně, někdo nadhodil cosi o lufě, coby přírodní houbičce. Nelenoval jsem a sehnal semínka a rostlinu vypěstoval ve skleníku, sklidil plody a mám “bio houbičky". Sice jsem našel, že plody mohou být až 1 m, ale u mne tak nějak poloviční. Když zhnědnou, vysypou se z nich semena, dají se ”vykvasit" na 2 dny do vody, pak se slupka dá slubka lehce svléknout a zbývá nám houbička, ktrou vybělíme a můžeme používat. Jak dlouho vydrží? Uvidíme. 

František:

Doporučuji Typlery nebo Budapešťské vysokoletce vydrží ve vzduchu i 12 h.

Určitě tippleři a obecně vysokoletci, jsou skvělými letci, ale kvůli pernatým dravcům je problém s tréninky a soutěžemi, neboť jestřáb či krahujec nebo sokol si hejnko najdou a baští a baští a to i třeba v Hradci Králové…Jak sležší barevenohlávci, tak české čejky jsou jinak mentálně nastaveni a proto ztráty bývají malé. A jejich let je rovněž zajímavý.