Měl jsem dvě tyto. Líhl jsem v nich slepice a japonské křepelky. Později jsem chtěl větší kapacitu a tak jsem si postavil svoji líheň na 75 vajec zdrobnělých plemen slepic z ledničky. vyšla finačně lépe, ale není plně automatická, jako uváděný typ. Info na: https://www.rajce.idnes.cz/kshk/album/stavba-lihne.
zdravím vás. Prosím bývalých členov z iFauny o recept. Kto si ho pamätá? stará slepica alá tetřev? začína to nejako očistenú sliepku dáme na ??3 dni do láku. Nemá ho niekto z vás?
Recept sice nemám, ale mám něco jiného….Věřím, že se někdo rozpomene a doplní.
Určitě se přidají i další chovatelé “němců”, tak, jak bylo na ifauně. Ještě mi chybí p. Míra fér a jeho neskuteční “plyšáci” - bubláci. Určitě je potkám v lednu v Lysé, tak jako v loňském roce
Omlouvám se, že jsem si po sobě nepřečetl a p. Féra jsem napsal s malým f.🙄
Zdravím všechny.Jsem zde a stále sleduji,ale NVH nevidím,tak jen pár fotek z mého nyní už malého chovu.Kouťák
Určitě se přidají i další chovatelé “němců”, tak, jak bylo na ifauně. Ještě mi chybí p. Míra fér a jeho neskuteční “plyšáci” - bubláci. Určitě je potkám v lednu v Lysé, tak jako v loňském roce
Aha díky, takže pětiletá holubice je vlastně ještě mladice nebo v nejlepšich letech 😀
Jak jsem psal, je to hodně individuální. Ale pokud je holubice zdravá, dobře odchovává a její potomstvo vyhovuje kriteriím, pak nevidím důvod ji z chovu vyřazovat.
Prosím o radu nějaké zkušenější chovatele do jakého věku ponecháváte holubice v chovu. Je 5 let už moc aby holubice odchovávala?
Na tuto jednoduchou otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Ale vlastně ano. Pokud holubice snáší oplodněná vejce, její potomstvo je úspěšné v daných krytérií, není nutno holubici vyřazovat. Jde o silně individuální záležitost. Měl jsem holubici plně odchovávající i 12 let starou u pošťáků a holuba 18 let starého. Takže, pokud vaše pětiletá holubice snáší a odchovává, musíte si sám odpovědět na otázku, proč bych jim měl vyřadit? Stále jsem zastáncem toho, aby se bylo k čemu vrátit, pokud nová páření nejsou úspěšnější.
moc dík. Rad bych na jaře měl ve voliéře nějaké holuby, které bych odchovával a mladé konzumoval. Pouštět ani ne, takže asi ti texani.
Chov ve voliéře má svá plus a minus. Plusem je ochrana před predátory. Minusem je umět dodat vše potřebné pro vyváženou a plnohodnoutnou stravu. Škoda, že se zde na tomto DF (myslím, že na ifauně to byl Tibor) zatím neobjevil chovatel ze Slovenska, který má produkční chov pro jatečné účely. Možná se zapojí do diskuze později. Texani jsou rodobarví, takže již na hnízde pozná i laik pohlaví.
Včera jsem sebral velké vajíčko, až při přendavání v komoře do plata mi došlo - to přece nemohla snést mladá slepička, která nese teprve měsíc. Dnes jsem ji přistihl přímo při tom. Budeme muset ubrat…
Jo, jo, skutečně již mimo pro další reprodukci. Pro líhnutí je třeba zlatý střed, ale to vy víte…Ať se daří.
“Nicméně, jsem jednou zařadil do chovu kohouta po importech(opravdu krásný) a snáška prudce klesla na 110 kusů/rok a plno kvočen. Další tři roky trvalo, než jsem se dostal na svá obvyklá čísla.” Právě proto se kohout nekupuje. Ten se musí odchovat doma…
Určitě je ideální odchovávat vše doma z několali nepříbuzných kmenů. Má to však (alespoň pro mne) jeden zádrhel. Málo prostorů pro odchovávání. I když jsem míval 2 nepříbuzné kmeny, vždy nastal rok, kde bylo třeba něco doplnit. Rozhodně ideál je nakoupit např. 5 slepiček, nebo, alespoň 3 a připařit s vlasním kohoutkem a líhnout od dvoletých. To se mi moc nedařilo, neboť slušné slepičky “na trhu” většinou nebývají a stejně do nich člověk “nevleze”, jak na tom jsou geneticky (vyřazování kvočen a zdarvotní selekce), takže kohoutů je v nabídce většinou více, ale je tam větší riziko přenosu nežádoucích vlastností, neboť kohout je 50% hejna, co se týká genetiky. Moje zkušenost a praxe, odchovat cca 50 kuřat, selktovat a do 2. roku zbývá pro násadovky 3-5 slepiček. V 70 létech minulého století, kdy byly drobnochovy na velmi slušné úrovni, v plemenných chovech se jela individuelní snáška, byl cizí kohout lepší volba, než slepice. Ale to je dnes již jedno. Zde mluvím o zdrobnělých hemšírkách.
Chce to více věcí, než jen párovací klec. Jde někdy i trochu o specifikum plemene, kde se snadno, či nesnadno pozná pohlaví. Jen pro příklad. Po své letité praxi dokáži u většiny plemen si typnout pohlaví, ne tak u českých čejek. A nejsem sám, to mi potvrdili letití chovatelé. Pak je třeba, aby jedinci byli naprosto v perfektní zdravotní pohodě a dobrém výživném stavu a byli"rozpářeni", např. rozdělením dle pohlaví. A zcela jistě, aby šlo o holuba a holubici. Takto připravení jedinci (většinou) jdou rychle do páru. Holoubek se točí a předvádí (třeba u brňáků předvádí žabí skoky), holubička se uklání, vzájemně se ozobávají a když jsou již “svoji”, pak holoubek sedí a vábí holubičku houkáním a ona se k němu “má”. Ta doba může být 2 dny, ale také týden, podle přípravy na páření. Holubaření je krásná zábava právě pro to, že si vyžaduje čas na pozorování a učení se od přírody.
Víte mistře, já reagoval na vaše bláboly, ne na autory které jmenujete. Přečtěte si to ještě jednou a pomalu, dychejte zhluboka, bez uražené ješitnosti….. možná vam dojdete o čem jsou ty hrátky se slovíčky. I když osobně o tom pochybuji.
Jo, jo, pánové. Nejde o hru se slovíčky, ale o termínus technikus, co je a co není plemeno a co je výsledek např. hybridizace za nějakým účelem. Abych se pokusil hodně laicky. Plemeno kura domácího, je např. vlaška třeba koroptví a sestavím si chovnou skupinu, vyprodukuje mi uniformní odchovy. Tedy vlašky koroptví. “Plemeno”(hybrid-kříženec např. čtylíniový) je vyšlechtěn za účelem produkce čehosi (vajec, masa). Pokud vezmu tohoto hybrida(..bar) a budu jej pářit mezi sebou, dostanu neuniformní odchov. O tom není pochyb. A ano, díky genetickým poznatkům se daří produkovat autosexingové populace. Není tedy třeba mluvit o tom, že někdo neuznává, či uznává a dokonce zná zákonitosti dědičnosti barev. Domnívám se, že jde jen o vzájemné nepochopení…
Krásné fotky, krásných holoubků. Pan Jan Mácha je nejen posuzovatel, ale výborný fotograf. O tom svěčí i fotky z loňské speciálky: https://www.cejky-lysky.cz/vystava-2021-2 a určitě si již dnes těším na další ročník…
Když se člověk v zimně prochází ve vsi, či ve městě, může s dost velkou pravděpodobností typovat, jak které domy jsou na tom s energetickou spotřebou. Zejména pak, kolik tepla uniká střechou. A nebýt nedokonalostí, pak bychom se ani nepokochali podobnými pohledy…