Předpokládám, že tleskáte a jásáte, dočtete-li se o otrávených dravcích, protože k této eliminaci pernatých škůdců dochází ze stejných důvodů - někdo si hájí svá zvířata tím, že hubí predátory, místo toho, aby svá zvířata zabezpečili.
A jsme opět u nekonečného “seriálu” diskuzí, týkající se střetu predátorů se zájmy člověka. Jak jsem již výše naznačil, za vše může člověk a je chybou, kdy jedni křičí a prosazují ochranu vrcholného potravinového řetězce a sankcionují (nebo se snaží) někoho, kdo chrání v intravilánu (to je nutné podtrhnout) svůj chovný materiál. Ovce, drůbež holubi. Obojí jsou naprosto protichůdná stanoviska a jen těžko dochází k plodným diskuzím s rozumným zakončením. Jak jsem psal výše, jedině člověk může opět nastolit rovnováhu v dané situaci. Pokud by měli predátoři (pernatií i “chlupatí”) dostatek potravy tam kam patří (les, intravilán), pak by nenavštěvovali chovatele, kteří by se jim zcela legitimně mohli bránit a to i jejich likvidací v intravilánu. Každý predátor se snaží obstarat potravu co nejjednodušším způsobem, ale zároveň je velmi bystrý a velmi dobře si zapamatuje nebezpečí, které mu kde hrozí a vyhýbá se. Na tomto poznatku fungovala ochrana, kdy intravilán byl (zjednodušeně řečeno) pro predátory zakázaná a nebezpečná zóna. Aby nedošlo k omylu, mám rád pestrou přírodu kam patří i predátoři. Snažím se chovat drůbež tak, abych návštěvu třeba s lišky minimalizoval-zavírám a přes den je na dvorku rušno. U holubů se snažím u českých čejek o volný chov a spolužití s pernatými dravci. A ano, mám určité ztráty, ale vždycky něco zbyde k dalšímu chovu. Je to udržitelné, i když ne normální.
tak jsem měl zkraje dojem - zahradnice, včelařka …sympatická a rozumná ženská, no už ho nemám 😢
Víte, ono by si příroda uměla poradit sama, nebýt tady člověk, který si vytvořil tzv. kulturní krajinu pro “výrobu” své potravy. Všechny tyto zásahy do “bezbřehé” přírody jsou nějakým dílem člověka a tedy proto je za každý stav přírody člověk odpovědný. Bohužel, tkzv. ochrana přírody je selektivní a nesnaží se o komplexní vytváření úživného prostředí jak pro člověka, zvířecího predátora, tak pro drobnou zvěř a zpěvné ptactvo. Takže se domnívám, že jen přetekla pomyslná číše trpělivosti a paní by si jinak velmi přála žít v souladu s přírodou….Toť můj dlouhodobý pohled na změny v krajině, její úživnosti v průběhu mnoha let, z vlastní zkušenosti.
slepičáky bych doplnil např. římany a texany. U všech těchto plemen je nízká letuschopnost, jak výdrží, tak přeletem do výšek. Ilustrativní fotka texana, holubice.
Pojďme se v tomto vlákně podělit o zajímavosti ze světa holubů, posílejte fotky, odkazy, videa všeho zajímavého na co narazíte nejen ve vašich chovech. Začínám zajímavým řešením budníků.
Zdravím. Na fotce nejsou budníky, ale sedačky. V tomto případě v chovu poštovních holubů, které slouží k udržování čistoty. U chovatelů PH naprosto standardní vybavení.
Lepší a i přesnější je nechat vyšetřit trus od tech slepic
Salmonela u dospělé drůbeže není až tak nebezpečná, pokud se vejce tepelně zpracovávají. Její nebezpečnost je zejména při odchovu kuřat. Napadená kuřata mají malou šanci přežít. Proto v dřívějších dobá byly prováděny zdravotní vyšetření pro hejna slepic produkující násadová vejce v drobných chovech.
Na středočeské výstavěv Lysé n.L. byla jen malá ukázka českých čejek. Celkem 21 kusů. Přihlášená zvířata, co se týká holubů, byla vystavena, takže klece plné. Malá ukázka, jaké barvy a kresby byly vystaveny. Hladkonohé modré bezpruhé a černé. Z rousných pak modré bělopruhé.
Díky, dnes mi má přijet veterinář kouknout na chov a poradit jestli léčit nebo ne.
To je správný postup. Pokud jde o veterináře, který něco ví o holubech. Asi by měl požadovat rozbor trusu. Podávat léčiva preventivně, je cesta do pekel…
Pokusím se o určitou inventůru dosavadního období od srpna 2023, kdy se ztratil jeden kus 25.7. Nejsem sice denně souvisle hodiny na zahradě, ale útoky dravců jsou stálé a v prosinci skoro denní. Jsem rád, že k delší ztrátě došlo až 28.12. tedy za 5 měsíců. Tomu odpovídá i změna chování holubů. Ani náhodou nevysedávají na střeše domu, ale drží se co nejblíže k vletu do holubníku a jejich ostražitost je příkladná. Pokud se odváží k Ietu kolem holubníku, není dlouhý i na “falešný” podmět se ihnet snaží schovat. Do holubníku, pod střechu apod. I kyž mají otevřeno do nevidím do nevidím, hodně času tráví v holubníku. Na Tři krále 6.1.2024 jsem v poledne zjistil, že chybí další kus. Nicméně dnes kolem poledne již byl nazpět. Takovéto “falešné” ztráty byly v prosinci obvyklé a jsem rád, že zatím holoubci statečně odolávají. Nechtěl bych to zakřiknout, ale bych bych rád, kdyby tento trend vydržel až do příletu vlašťovek, kdy obvykle predační tlak pernatých dravců u nás poleví. Uvidíme. Česká čejka modrá šupkatá ze speciálky. Foto Jan Mácha
Zdrobnělá plemena slepic jsou dobrou alternativou na měnící se možnosti chovu drůbeže. Jak uvedla ančovička, po skončení prvního cyklu snáškového období, následuje pelichání a tedy puza ve snášení. Kdyby mi někdo položil otázku před roke 1989 jaké plemeno zdrobnělek doporučit pro jejich užitkovost, odpověděl bych jednoznačně zdrobnělé velsumky a pak i zdrobnělé hempšírky. V těchto dvou plemenech byla dobrá spolupráce chovatelů a dbalo se nejen na exteriér, ale i na snášku. Když se otevřely hranice, dostalo se do chovů hodně zvířat z Německa, kde se již delší dobu šlechnilo na exteriér. A tak v dnešní době sice platí, že tato dvě plemena zdrobnělek mají v některých chovech velmi dobrou užitkovost, ale rozhodně ne plošně. Proto neumím jednoznačně doporučit. Sám chovám zdrobnělé hempšírky, které u mne nesou slušně i v zimě (i velsumek ne). Protože vyřazuji kvočny a slepičky nesoucí menší vajíčka, daří se mi udržovat snášku na nosnici v prvním cyklu 160 až 180 vajec. Ve druhém roce jsem někde na 110 vajec. Sázkou je vždy občas nutný nový kohout do chovu. Ještě mám celkem dobrou zkušenost se zdrobnělými hedvábničkami. Sice jejich snáška je podstatně nižší, jsou dobré kvočny, odolné zdravotně a líbivé v suchém výběhu.
