Já teda nevím, co teď všichni chovají za betty, ale před 15lety se normálně chovaly bojovnice společně (samec a samice, samozřejmě lepší je větší počet samiček na jednoho samce). Nádrže na to ale nebyly 10litrové, v 60litrovce samec samici proháněl, ale nic vážného to nebylo, postavil hnízdo, samici nalákal a při zvednutí teploty se vytřeli. Totéž, když jsem to dělal cíleně, kdy se dal do elementky samec, nechal u ceratopterysu postavit hnízdo a strčila se mu tam nabouchaná samice. Ryby se vytřely, samice musela pryč, aby ji nezabil a dál se staral o hnízdo a pak potěr…
Pokud nádrž není flaška od okurek a je dobře zarostlá, což by při labyrintkách mělo být pravidlem, není s tím žádný problém.
Kanibalisticky se chovají larvy, ale při dobrém krmení jsem se s tím nesetkal a neměl v odchovu larvy bez nožek, nebo zkrácenými ocásky. Akvárium čím větší, tím lepší, alespoň 60l na pár (či dva jedince) - adulti mohou měřit i 25cm.. Vhodnější jsou akvária s větší plochou dna, než vysoká (obecně se uvádí hloubka vody do 20-25cm). Co se týká počtu, neměl jsem problém s větším počtem kusů, že by docházelo k nějakým agresivním interakcím.
Odpověď na příspěvek uživatele Bóža z 30.08.2023, 07:19:43
Tak petkaře to nezajímá, ale pokud to máte mutační zvířata s nějakou genetikou (amelano, anery, caramel, atp.), tak logicky chcete, aby se zvýšila pravděpodobnost odchovu chtěných barev. Otázkou pak zůstává, jestli má pak cenu chovat obě pohlaví pohromadě
To má být co za druh? Mitratus? Pokud ano, samice jsou poměrně háklivé na nedostatek vápníku (kladly několikrát ročně velká vejce a poměrně je to vysilovalo). Ovšem na samici před kladením jsou vejce z břišní strany podobně jako u elegansů vidět a následně je znát i její “zhubnutí”.
Eublepharis macularius, hemitheconyx caudicinctus, různé druhy hemidactylů, pachydactylů nebo tarentol, felsumy…. Přijde na to, co se od chovu očekává (noční, denní aktivita, kresba, barevnost, terárium suché nebo pralesního typu s rostlinami, zvířata na pozorování nebo občasné vzetí do rukou..)
Dvě užovky podplamaté. Stromová tam není určitě. To větší, teoreticky ještě může být obojková. Ale zase tam jde z fotky dobře vidět hlava, a není tam ani náznak světlých skvrn - takže vlastně být nemůže. Nejspíš opravdu pár. Možná jen při společném slunění, na páření je opravdu nyní už velmi pozdě.
U užovky hladké jsou známy případy kanibalismu (je plazožravá), u podplamatky tuším dosud ne, žere obojživelníky a drobné ryby. Hlavně - hadi na foto jsou v relativně klidné, nenapjaté pozici, volně přitisklí těly k sobě. Kdyby jedna požírala a druhá byla žrána, to by se mrskaly jinak.
Souhlas, pářící se podplamatice (nebo alespoň sameček se pokouší 😀). Pozdě na to páření až tak není, sám jsem v Praze - Troji pod zoo fotil pářící se tessellaty během slunečného dne v měsíci září. Barva samice může být daná přípravou na ekdysi, nebo jde jen o barevnou aberaci - u tessellat jsou známé i relativně tmavé kusy včetně melanických exemplářů
Mám špatnou osobní zkušenost v kombinaci se stejně velkou límcovkou, kterou nepřežila. Tehdy mi to přišlo jako dobrý nápad, zvířata ze stejných oblastí…, což trnorep jednak není a taky bych jeho život neriskoval, takže NE
Co máte doma za druh/y? Ona ta teplota by až tak nevadila, jde spíš o přístup k vodě. Paradoxně převlhčit něco, co pak nebude větráno by úplně fajn být nemuselo (opět míním na zemní druhy rodu Brachypelma, Grammostola..)
Odpověď na příspěvek uživatele Smekal z 08.07.2023, 08:06:49
Taky jsem takhle letnil paví očka, cca 90l prefabrikované jezírko z nějakého hobby marketu. Ryby tam jsou nejen perfektně vybarvené, luxusně se množí, ale vitalita je naprosto jinde. Nebylo ani žádné přisolování nádrže nebo léčiva, jak je dnes u kdejakého kmene nutné. Odloval jsem kolikrát až v říjnu
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 21.07.2023, 08:34:05
Jak poznamenala Kometa nic bližšího jste o chovu nenapsala, takže je to na křišťál☹️ Může jít o kde co - od rachitidy, úraz, po pokus o vykladení (pokud jde o samici)
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 19.07.2023, 21:52:08
Dát čerstvou vodu a víc neřešit. Stromové druhy se zavlhčují standartně, předpolkádám, že substrát jim za 14dní úplně nevyschne a člověk se tam až tak plísní bát nemusí, zemní druhy se vlhčí i tak zpravidla do jednoho rohu, aby pavouk nestál ve vodě. Navlhčit substrát sice víc lze, ale to víte Vy, jak moc teplo v místnosti je, jestli tam přes den svítí slunce a bude tam tedy tepleji, nebo jde o místnost, které se vnější teploty moc netýkají. Je to jako s rostlinami. Když v kanclu před víkendem hodně zaleju aby kytky neuschly a běží tu klima, tak je na substrátu brzo plíseň a odpaří se minimum. To samé, když tu stáhneme rolety. Když neběží klima, není zataženo, jsou rostliny po víkendu akorát zralé na zalití, aby nešly listy dolu. Stejné je to s terárky dle jejich umístění, podmínek v místnosti..
Asi lépe specifikujte ty vysoké nároky. Většina běžně chovaných druhů má nároky z mého pohledu pramalé, ale jde o to, co máte na mysli - intenzitu krmení, velikost terária, teplotní požadavky, malé rozměry, krmení určitým typem potravy atd..