Příspěvky uživatele

Nepíšete jak velké zvíře to je. Kolegové mají pravdu s tím, že je třeba zvíře nahlásit kvůli potvrzení odpovídajících podmínek, na druhou stranu záchrana zvířete z nevyhovujících podmínek je přednější. Chov v panelolvých bytech do jisté míry jde, problém je v překrmování krokodýlů (myšleno často a nevhodnou stravou - zpravidla odbyto kusy masa, hlodavci), díky čemuž zvířata neúměrně rychle rostou a dosahují velikostí, proporcí a hmotností, která u zvířat z přírody nejsou obvyklá. Není tím myšleno týrat je hlady, ale krmit správně a správnou potravou, v opačném případě nastávají problémy a to nejen zdravotní. Zvukové projevy dvořících se samců v panelovém bytě taky nic moc, vycákaná půlku bazénu po obýváku během fyzické kontroly asi taky nebude úplně ok🙂 Na druhou stranu řada úspěchů v odchovech byla docílena právě u soukromých chovatelů v bytech či domech a to v dobách, kdy byly naprosto jiné možnosti. To pro úplnost. 

K tomu vypouštění - valná většina tzv. invazivních druhů žádnou příčinu ve vypouštění chovateli nemá. Takřka veškeré druhy tu byly vypouštěny za účelem hospodářským ať už jde o nepůvodní druhy ryb, nebo lovnou zvěř. 

Myslet si, že ta regulace k něčemu je je silně naivní. Poctivý člověk, co se snaží získat povolení se asi logicky i zabývá myšlenkou vypouštět zvířata stejného genofondu a pokud o tom neví, logicky k tomu dospěje kvůli splnění podmínek. Naopak ti, kteří to budou dělat na svou pěst a které nějaká povolení nezajímají, natož papírování, určitě nebudou řešit ani genetickou příslušnost k daným populacím. Je to jako se vším. Odpovědným zájemcům se taková snaha hodí ze stolu (sám jsem se snažil získat povolení a neprošlo), aniž za to něco žádáte, natož si z toho udělat živobytí (viz některé granty), takže jediné, že to takové bílé vrány odradí. Ti ostatní, co je to napadne si budou dělat co budou chtít i kdyby bylo takových regulací víc než dosud

Záleží na tom, jak s ním bylo zacházeno v minulosti. Už jsem kdysi popisoval osud jednoho mláděte getuly, který jsem v dobré víře předal kolegyni pro syna. Po měsíci mi “reklamovala” argesivní chování předtím naprosto klidného rozkrmeného novorozeněte. Moc jsem to nechápal, než došlo k rozuzlení - chlapci se líbilo, že se mládě po pošťuchování nejprve stáhne a chřestí ocáskem o substrát. To opakoval tak dlouho, až mláděti došla trpělivost a začalo “kousat” - což bylo v jeho podání při velikosti nějakých 20cm legrační, nicméně na výrostka to fungovalo, zavřel terárko a had měl klid. Brzo korálovka pochopila, že nemá cenu prvně varovat chřestěním a tuhle fázi vynechala. A tak nám vznikla historka o agresivní getule (která se mimochodem po vzetí zpět za nějakou dobu opět zklidnila). 

Jinak guttaty, co mám nebo jsem v chovu měl bývaly klidné v průběhu roku (řekněme topné sezoně), jakmile šly na zimování, tak se během pravidelných kontrol při vyrušení ze zimování povahově měnily. Některé jen vibrovaly ocasem, některé ale aktivně kousaly v obavě o vlastní život. Po skončení zimování a navrácení do klasického “provozu” byly opět mírné. Opět jde o normální obrannou reakci, kdy jsou hadi celé týdny v chladu, při sníženém  metabolismu a ve tmě a to celé je najednou narušeno mnou během kontroly (světlo, doplnění vody, výměna části substrátu pokud jej znečistili…).

Na rozdíl od klasického mulče mohu piniovou kůru také doporučit. 

Vyjma léta jednou měsíčně

Vadí a nevadí. Přijde na to, jaký mají dotyčná zvířata genofond. Je rozdíl pářit zvířata, která jsou sourozenci, ale rodiče byli nepříbuzní, stejně jako pářit sourozence, kteří ale genotypicky nevykazují žádné vady. Problém sám o sobě není v inbreedingu, ale v genech, které se u příbuzných zvířat mohou zjednodušeně “násobit” a tak se objeví u odchovu zdravotní potíže vlivem genetického zatížení.  

V přírodě také některé populace vznikly z omezeného počtu jedinců (ukázkové jsou v tomhle ostrovní formy, subspecie), na druhou stranu zde zvířata prochází tvrdou selekcí, takže různá nedochůdčata, která tam na svět přijdou často nepřežijí a šance předat vadu je mizivá, což v chovech neplatí a udržuje se na živu. 

Oba rodiče jsou hetera na xantorickou formu. V chovech je to běžně se vyskytující forma. 

Místy pořád ještě jiřičky jsou a viděl jsem i pár vlaštovek. Všechny to tedy ještě nezabalily

Ještě doplním, že jediné, kdy sameček “mlčel” bylo období, kdy vyváděli mladé. 

Choval jsem pár chechtavek, ale vydrželi jsme to cca 5 měsíců. Jakmile se objevil jen slabý paprsek světla, sameček si začal samičku namlouvat a poslouchat jeho vytrvalé houkání prokládané chichotáním od 4 od rána moc nešlo. V podstatě ze stejného důvodu jsem ukončil i chov čínských křepelek. Krásná stvoření, ale jakmile je tam kohoutek, je to o nervy…

Souhlas s předchozím příspěvkem a jen doplním, že určitě ohradit, ale žádné pletivo. Youtube je plný videí, kde všemožné druhy přelézají ploty, osobně mám zkušenost s takovými šplhavci. Ideální je spíš zídka nebo zapuštěné sklo, dobré jsou i přesahy směrem dovnitř výběhu přes stěny. Občas se prostě dvě želvy potkají na jednom místě a výška, která působila bezpečně už tu možnost neskýtá. Z tohoto důvodu také řada chovatelů doporučuje spíš kruhové zídky nebo stěny, bez rohů, kde se želvy dokáží zapřít (řada k tomu využívá i svalnatý ocas a dosáhnou tak poměrně vysoko)

Tohle jsem zažil opakovaně, buď jsou ty “lysohlávky” fialové, nebo (a to častěji) žluté plodnice. Do pár dní je po nich. Stalo se mi to vždy u nového lignocelu a mám pocit, že vždy, kdy jsem ho rozpouštěl vlažnou vodou. Lepší je právě použít na rozdělání vroucí vodu, zaroveň se tím lecos vybije. Jinak ty houby samy ničemu nevadily, daleko horší byla várka lignocelu, který po rozpuštění smrděl jak udírna. Bez milosti jsem to sbalil a vyhodil. 

Není to jen klasické svlékání? Leguáni se svlékají postupně, zpravidla tak, že než je dosvlečený ocas, pomalu se začíná svlékat zase hlava. Zkuste vložit fotku

Anonymní:

Tak toto předpokládám žádný slušný chovatel neudělá, aby půjčil chovného samce do cizího chovu, to je velkej risk, že si do svého chovu zavlečete nějakou nemoc. Kdo chce želvy množit, musí mít pár. 🐢♂️ + 🐢♀️

Naprosto s Vámi souhlasím. Nemluvě o tom, že ceny rozhodně nejsou nějak závratné, aby po dostatečně dlouhé karanténě bylo možné složit pár či skupinu. 

Když už došlo na tohle, používám raději Frontline (po použití arpalitu byly popisovány opakovaně úhyny - i když to bylo za určitých podmínek). Terárium tím neošetřuji, pouze hada samotného. Buď se tím postříká hadřík a had se tím od čumáku po ocas pečlivě otře, ale osobně dělám to, že na hada stříknu lehce za hlavu a rukou to rozetřu po těle a případně lehce ještě jednou někde za půlkou těla a opět rozetřít. Je třeba mít na paměti, že ty mrchy (zpravidla ophionyssus natricis) se líhnou po 14 dnech, takže je třeba to zopakovat v cyklu 1-14-28 (aplikace dnes, pak znovu za 14dní a pak znovu za 14, resp. 28 den od prvního ošetření). Přípravek totiž likviduje pouze adulty a nemá vliv na již nakladená vajíčka. Terárium bych ze svých zkušeností nepostřikoval (lhostejno čím, v teráriu to poměrně dlouho zůstává, jednak vám tam pak chcípe hmyz, pokud tam nastěhujete po hadech nějaké insektivory, zároveň byly známé případy otrav po takových aplikacích), lepší vyházet veškerý substrát a nahradit novým. Voda se podává zpravidla až druhý den po postřiku, aby se nemělo tendenci postříkané koupat (hadi se snaží roztoče topit) a zároveň tu vodu nepili. 

Leithian:

U nas odezvy mizerne. Zatrhli kalifornky. Vymizelo behem chvile desitky tisic zvirat a zadne halo z toho moc nebylo. Takze priste zkusi zas a zas az to bude cele v haji

Na tom bylo smutných hned několik věcí. Za prvé už myšlenkově hovadina (Kanáry patřící Španělům, kteří jsou v EU), za druhé tam je problém s druhem L.californiae (je to už pár let, co je getula jiným druhem, stejně jako řada dalších), za třetí, aby se úředník nemusel s ničím trápit, tak se smázl komplex getula hromadně (to krásně naznačuje, proč pozitivní a ne negativní seznamy - aby se vykonávající jednotky nemusely nic učit a udělala se jim brožurka a co nebude vypadat jako v brožurce na fotce, to bude zakázané), za čtvrté nikdo to chovatelům nekompenzuje. Žádné přípravy či legislativní lhůty třeba 5let, aby postupně v chovech zvířata mohla dožít, lidé je přestali množit, měli víc času předat je mimo země, kde tohle nařízení platí, případně tedy byla vymyšlená strategie, kam nechtěná zvířata umisťovat na dožití (záchytná centra atd). Tady se první převezme debilita z venku a pak se řeší, kam s tím… Hlavně, že ti, co si je nechali je ale museli nahlásit, že jim v chovu zůstávají a zpovídat se, jak zabrání rozmnožení a jak je řešeno, aby nemohli opustit ubikace. Stejná parodie a tragedie jako u želv nádherných,  z nichž se udělalo zlo číslo jedna bez ohledu na to, že v naší přírodě jich ubývá a jejich počty dávno nejsou co byly, ani nejsou prokázané reálné škody způsobené v naší přírodě. 

Leithian:

Nebudou schvaleny? Sakra vsecky staty okolo je delaji! Fakt si myslite ze nam se to vyhne? Krasna naivita

Přesně tak. Proto mě fascinuje, jak to řada papouškářů nebo exotářů bere na lehkou míru. “Ono to snad nebude, to je blbost, to neprojde”…bla bla bla. Přitom ať si to teda neználci prostudují - v okolních státech neprošli i tak běžné druhy jako holoubci diamantoví, chůvičky, kakarikové atd. Jinde zase řeší jejich počty, kdo je ještě “chovatel”, kdo už množitel a co na koho uvalí (povolení, schválení vet. kontrolami na chov větší než ..). Místo přehnaného optimismu by bylo dobré to naopak mezi chovateli šířit, snažit se, aby tu petici podepsalo co nejvíc lidí a nedali si to chovatelé líbit. Ono nejde o to, že zůstanou skalní chovatelé, ale i  o to, že budete koukat na ptáky, které si sice budete smět nechat, ale nebudete je smět líhnout, protože je pak prostě nesmíte předat, prodat, přenechat, darovat. Zabije to celé odvětví chovatelství, které je na to navázané - výrobce akvárií, terárií, volier, podestýlek, substrátů, krmiv, pěstitelů různých druhů obilovin, kterými se krmí, hmyzu, krmných hlodavců, odnesou to ti, co vyrábí balicí materiály, dopravky co to vozí atd… Prostě to není jen o tom, že někdo nebude jen něco chovat a to se podá. To už se nepodá. Okolo to má 8 států a maká se na tom dál…

No tak ona hlavně ta dnešní logika - použití “betárka”, což je prostě 3-5litrovka na chov páru? Tomu se dřív říkalo vytíračka a ryby tam šly připravené, samec už měl hnízdo, teplota 28-29C, samice vyžraná, daly se tam pro jistotu úkryty a vršek zakryl, aby nevyskočila. Samici samec proháněl, protože to prostě na výtěr potřeba je, ale pokud šlo vše podle plánu, velmi rychle se začaly třít. Odchov se taky odchovává dohromady, samci se selektují až o dost později.  A přesně - ve velké nádrži mohlo být samců víc, protože se prohnali ale agresivita se rozdrobí, většinou se párkrát předvedli a brzo bylo jasno…slabší vypadl a byl klid. Nádrže nebyly holé, vybavené maketou titaniku, nebo antickou scenérií, nádrže zarostlé a na hladině plovoucí rostlinstvo, jehož kořeny tvořily také solidní bariery. Pořád říkám, že dnes žijí bojovnice jako v lázních. Kdo viděl v čem žijí bojovnice v přírodě, tak mi dá za pravdu. Hnědá či hnědozelená pro nás zpravidla neprůhledná voda, plná rostlinstva a přehřívající se na vysoké teploty. 

Jinak o křížení bojovnic (zejména smaragdin a splendensek) vyšlo už více poutavých článků. Pravdou je, že i F1 a F2 často po zápasech končí po sezoně zase venku, proto údajně místy už genofond není tak čistý, co býval

No běžně určitě ne, navíc podobně jako koťata je řada hadů odmítá kvůli pachu. Nám třeba tmavky nežraly ani vyřazené slepice a pokud se o to nějaká  pokusila, neuměla to dobře ulovit. 

To se ale bavíme o chovu v péči člověka. V přírodě třeba mřížkatice nebo ametystiny  poměrně dobře regulují ve vesnicích toulavé a přemnožené kočky, ty větší zvládají i psy a jiná domácí zvířata.