Příspěvky uživatele

Zařazování živočišné stravy jako doplňku jednou za čas je praktika naprosto běžná u řady býložravců, ale to z nich přece masožravce nedělá. U mláďat jsme dávali běžně vitaminominerální směsí poprášený rozmačkaný hmyz (cvrčky, žádné červy), dospělcům se zkoušelo cca jednou měsíčně (plus případně u březích samic), to, co byli ochotni vzít - někteří saranče, sladkovodní rybku, nebo vařené vajíčko. Dostávali to ale jednorázově a do směsi (vejce), nebo pár sarančat, holat nebo rybku jako jednotlivci, aby byl přehled, že to nesežere jedno zvíře. 

Sežeňte si Akvárium Terárium s článkem od pana Gábriše, kde se podrobně probírá komplet celý chov.  Vycházelo to několik měsíců na pokračování a nic lepšího jsem nečetl. Aktuálně to už bude otázka na antikvariáty nebo knihovny, které to mají, občas někdo nabízí i svazky AT-ček.

Než budete něco aplikovat, tak si to prosím nastudujte. 

Nápověda:

Gábriš J.: Leguán zelený, část 1, Akvárium Terárium, 39, 4, 1996 

Gábriš J.: Leguán zelený, část 2, Akvárium Terárium, 39, 5, 1996

 Gábriš J.: Leguán zelený, část 3 Akvárium Terárium, 39, 6, 1996 

Gábriš J.: Leguán zelený, část 4 Akvárium Terárium, 39, 7, 1996 

Gábriš J.: Leguán zelený, část 5 Akvárium Terárium, 39, 8, 1996 

Gábriš J.: Leguán zelený, část 6 Akvárium Terárium, 39, 9, 1996

Regulace, regulace, regulace, tak už i achatiny…

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-obri-sneci-mohou-byt-nebezpecni-pro-lidi-varuji-svycarsti-vedci-40450569#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=5&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Hermannek je v chovech tolik a ročně se jich chovatelům vylíhnou desetitisíce po celé Evropě, docela si troufnu tvrdit, že to mnohonásobně přesahuje každoroční přírůstky v přírodě. Horsfieldky se vozí a nikdy to nebude želva pro všechny - náročnost na vlhkost, jiný styl chovu i když z ní řada lidí dělá Testuda, nízké počty vajec. Jenže v zemi výskytu je mají za škůdce a nemají  problém s jejich drancováním

Zařazování na seznam se rozhodně neděje vždy dle početnosti v přírodě a v řadě případů lze vysledovat naopak zájmy některých zemí nevyvézt si něco, co využívá například tradiční medicína, jejich vlastní komerce atd.

O logice umisťování živočišných druhů do CITES a různých příloh se lze bavit do nekonečna. Jako příklad lze uvést třeba Rafetus swinhoei, která s ohledem na posledních pár přežívajících  jedinců a naprostou bezmoc ve snaze rozšířit její populaci tvrdne “ve dvojce”. Rozhodně je to vzácnější zvíře než jsou nosorožci a měla by požívat nejtvrdší ochrany.

Na stejnou úroveň byl vloni přesunut i Gekko gecko, což je v Asii běžný druh, kterých na místních tržištích denně uvidíte stovky sušených. Umístění do CITES je pak parodické, protože se reguluje jeho vývoz pro komerce, ale v řadě zemí výskytu si ho prostě můžete nastrouhat na chleba, do čaje atd.. Dává to smysl?

Jak jsem psal, to se s tím musíte potkávat skrze chované druhy, aby Vám to nepřišlo tak zelené, jak to připadá laické veřejnosti. Za druhé byla konvence založena dávno a mělo to naprosto jiný cíl a to ochranu zvířat v přírodě proti drancování za komerčními účely. Dávno se z toho ale stal prostředek obtěžování a znesnadňování, nově už i odpuzování od chovu konkrétních druhů, kterým naopak chov v péči člověka zachraňuje krk! Nikdo v zemích původu o většinu druhů totiž žádný zájem nemá, případně místní organizace nemají možnost adekvátně pomáhat ničení životního prostředí, které druhy potřebují ke svému udržení. 

https://www.ararauna.cz/2023/11/dvacitka-nevladnich-organizaci-tlaci-na-prisnejsi-podminky-pro-obchodovani-s-druhy-cites-i-v-evropske-unii/

Jednoduché - druhá lednice, někdo zimuje ve vinotéce. Na dvě želvy není třeba nic extra velkého, podstatné je, aby to udrželo odpovídající teplotu.

Funkčnost CITESu je velmi diskutabilní, stejně jako umisťování konkrétních druhů do seznamu. Pokud se s tím reálně setkáváte, získáte názor, který se těm Vašim podobat nebude. 

https://rybicky.net/atlasryb/klaun_obojkovy

http://www.lasiodora.sk/index.php?clanok=vtackare/choroby_part_jedna

Ono je to chce přesypat okamžitě do dobře větrané nádoby a krmit ideálně tak, aby se nezvyšovala vlhkost. Odklízet zbytky. Dá se tím relativně dobře předejít masivnímu úhynu 

Tak ono tuhle “statistiku” tvoří vesměs petkaři a ne chovatelé. Hodně z nich si někde po letech přečte, že želva má zimovat, tak ji seberou z terária a druhý den leží v bedně ve sklepě nebo lednici. Když to zvíře přežije, “odzimují” ho stejným způsobem - šup z 5 stupňů ideálně to terárka pod žárovku  alá pečeme na pade…nebo na slunko. To se pak není čemu divit ☹️

Tak předně než se samečkům přemění řitní ploutev na gonopodia, jsou vizuelně všechny malé rybky “samičky”. Jak barvou, tak ploutvemi. 

Jinak se dělal i v našich končinách pokus s cílem zjistit, kam až dosáhne populační hodnota a přitom se přišlo na to, že ve velké neobsazené nádrži se nejprve ve vrzích objevovaly převážně samice. Po přeplnění (obsazení) nádrže se ve vrzích začali objevovat dominantně samečci. Matně si pamatuji, že se jednalo o látky, které dospělé samice vylučují do vody 

Tak sem to popletl - zájemci ucházející se o post zhotovitele studie vhodnosti a proveditelnosti celoevropských pozitivních seznamů zvířat se měli hlásit do 11.září

https://www.ararauna.cz/2023/07/evropska-komise-vypsala-soutez-na-studii-o-pozitivnich-seznamech-zvirat-zajemci-se-muzou-hlasit-do-11-zari/

Tak ta by měla být už vybrána do konce tohoto roku (předtím se psalo do září 2023). Následně má 19ti měsíční lhůtu na zpracování. Vzhledem k tomu, že v řadě zemí už něco funguje, je logické, že se tam zakázané druhy přestanou poptávat, naopak je bude vůle předat je do zemí, kde být chovány mohou (viz třeba hloupost s getulama, které se pak řada chovatelů snažila umístit mimo EU)

Nic složitého, chce to jen udělat na balkoně výběh. Želvy tam mají sice o pár stupnů vyšší teplotu (v mém případě jde o rozdíl 3 stupňů), než je obecně venku, ale jinak tam vše probíhá naprosto stejně - zvíře se potkává s nízkými teplotami, tělo se připravuje metabolicky na hibernaci, navíc ji máte pod kontrolou. Naprosto normálně se tedy svezete s tím, jak klesají teploty v závislosti na počasí. Za sebe můžu říct, že úhyn jsem za zimování neměl nikdy (zimuji ve sklepě i v lednici). 

To právě není pravda, že EU nic. Přečtěte si pořádně, jak to celé vzniklo. 

Jak myslíte probudily? Jakože teplotu ve sklepě máte vyšší, než byla ta ve výběhu? 

Věta “lepší nezimovat vůbec” dle mého názoru stála život (a zkrátila ho) většímu počtu želv, než těm, které zimovaly. 

No však ono i to včerejší vysvětlení, které vyšlo jako ohrazení, že EU nic, v podstatě za to nemůže vyznělo taky, jakože klídek, nic se dít do data 2025 nebude a stačí když něco jako stát negujeme. Realita je taková, že popud vznikl od nějakých samozvanců, nicméně po nasbírání masakr podpisů se tím začal zabývat výbor evropského parlamentu, který to předal evropské komisi a ta vypsala výběrko.. Takže jak, že EU nic? 

Za druhé opravdu nevíme, co se bude za ten rok a půl dít, kdo bude co schvalovat resp. co kdo za co komu vymění. 

A že není pravda, že EU nic je znát již z Unijního seznamu invazních nepůvodních druhů, kde je zařazení některých druhů kontroverzní a kde se jasně ukazuje, že je nesmysl tvorba celounijního seznamu a zařazení druhů, které lze považovat za škodlivé jen v jižních státech, natož někde na ostrovech u Afriky, které ale patří Španělsku. 

Ano, choval jsem a odchovával řadu druhů štírů (Heterometry, Pandiny, Liochelesy, Euscorpia atp.)

12 hodin denně (zjednodušeně - ráno v 7 rozsvítit, v 19 zhasnout). 

No jasný. Předně to vyřešilo jen to, že se slepičárny stěhují na “východ”, což znamená, že se rozhodně zvýší “kvalita, hygiena chovu i wellfare”. Země, kde život resp. kvalita života zvířete má cenu jako šutr v poli