Tak po 5hod vede Julča T. za ní zatím Christine Walte (startovala jako 1.) pak hned mamka Isabellka, ti mají za sebou už víc jak 60 km, pak Švýcarka Julia Bau na 56 a za ní Angličanka Stephanie Skinner v závěsu s Vendou na 53 km…
rozjetý to mají pěkně, dole prý prší a nahoře mokrý sníh
na živo možno sledovat na
Na “bobří stezce” je už vše odstartováno 😉
BTT 170
Julie T. v 9:14, IsabellaT. v 9:22, náš Venda Z. v 9:26
BTT 250
má první ujeto ccc140 km, poslední cca 83
BTT 350
první je na cca 190, poslední na 132…
tetrivek:Přemýšlela jsem vzít ho na veterinu. A po vyléčení ho vypustit v jeho přirozeném prostředí.
To, pokud to půjde udělají v Makově, tam se zraněnými mají velké zkušenosti…
pís. vetové si s ptáky neporadí
Jinak jestli se vám tam nechce jet, můžeme se v SZ domluvit na předání v Písku a já ho tam rád odvezu.
Odvezte ho do z.s. Makov (u Čižové) tam bude ve velké voliéře ….
ať neplatíte pokutu 😉
Budeme vděční za jakékoliv doporučení.
Nejjednodušší je, než shánět jedy či pasti, zabezpečit kurník tak, aby se tam v noci nic nedostalo 😉
Nesváděl bych to hned na lasičku. Představa, že 200g lasička “vypije celou slepici” je i prakticky nemožná. Zabít ji samozřejmě dokáže. Je i nějak ožraná ? (to může být i od kolegyň)Nebo ranka jen na krku ? Klidně to může dělat i potkan, ten to bere trpělivě po jedné, ale zase s oblibou začíná u kloaky…
Jinak za kolčavu buďte rádi, zbaví vás myší. Ale zase LK nebývají tam , kde jsou kočky myšilovky. Hranostaj, myslím , že by to nebral po jedné, ale jako kuna vše najednou…¨
Nemusíte divočinu hned vraždit. Stačí si zabezpečit chov.
klidně to nechte tak, vejce oplodněná budou,housata budou.
nebo nebudou, nebo vadní, nebo “zdraví” - záleží jakou mají gen. výbavu , jen pokud se "dožijí" pekáčového věku tak nic neprodávejte na chov bez upozornění , že jde o potomky sourozenců…
zaveďte si prosím vás vlákno na “choroby” …
ino (bez melaninu) - červený oči - maj to “blbý” se světlem, např. i sluníčkem
a ino x ino se to jen posiluje - což by se už dalo i kvalifikovat jako týrání chovem …
megi-the-pes:To je dost strašný, že dítě nevidělo ruce rodiče. Nikdy. Nikde. A tolik šetřili na tu školu, že jim nezbylo na rukavice. Zajímavá rodina.
OMG. Jak moudrá poznámka…od … ženy. Nepřijdete si poslední dobou “sama sebou nějaká omámená” ? Jasně, že to stačilo jednou větou - p. FH. , ale v tady těch “vše rozbírajících dohadech” se to určitě ztratí…
Trochu mravokárný, ale dobrý 😉
· Mladý muž se šel ucházet o důležitou pozici ve velké firmě. Prošel první pohovor a měl se setkat s ředitelem na poslední pohovor. Ředitel viděl jeho životopis, bylo to vynikající uchazeč o práci, přesto se zeptal: "Dostal jste stipendium na školu?" chlapec odpověděl: NE. “Byl to váš otec, kdo zaplatil za vaše studie?”: ANO. Odpověděl. “Kde pracuje Váš otec?” Můj otec je kovář.” Ředitel požádal mladého muže, aby mu ukázal ruce. Ten mladý muž ukázal pár rukou, které byly hebké a dokonalé. “Už jste někdy pomáhal rodičům v jejich práci?” “Nikdy, moji rodiče vždycky chtěli, abych studoval a četl další knihy. Kromě toho, otec takovou práci zvládne lépe než já.” Ředitel řekl: "Mám prosbu! Až dnes půjdete domů, jděte a umyjte ruce Vašeho otce a přijďte za mnou zítra ráno.” Ten mladý muž cítil, že jeho šance dostat práci byla vysoká. Když se vrátil do domu, zeptal se svého otce, jestli by mu dovolil umýt mu ruce. Jeho otec se cítil divně i šťastně, ale měl smíšené pocity. Přesto ukázal své ruce svému synovi. Ten mladý muž mu umyl ruce, kousek po kousku. Bylo to poprvé, kdy si pořádně všiml, že ruce jeho otce byly vrásčité a měly tolik jizev. a stop po manuální práci. Některé mozoly byly tak bolestivé, že mu kůže na nich praskala a loupala se, když se jich dotkl. To bylo poprvé, kdy mladý muž poznal, co znamená pro tento pár rukou pracovat každý den, tak aby byl schopen zaplatit za jeho studie. Modřiny a jizvy na rukou byly cena, kterou jeho otec zaplatil za jeho vzdělání, jeho školní aktivity a jeho budoucnost. Po očištění rukou svého otce, mladý muž stál v tichu a po té pomohl uklidit dílnu. Tu noc, otec a syn mluvili dlouhou dobu. Druhý den ráno šel mladý muž do kanceláře ředitele. Ředitel si všiml slz v očích mladého muže, když se ho zeptal: “Můžete mi říct, co jste udělal a co jste se včera naučil u Vás doma?” Chlapec odpověděl: "Umyl jsem otci ruce a když jsem skončil, zůstal jsem a uklízel jeho dílnu.” "Teď už vím, jaké to je ocenit a poznat, že bez mých rodičů, bych nebyl tím, kým jsem dnes. Tím, že jsem pomohl otci, si uvědomuji, jak těžké je dělat něco sám. Naučil jste mne ocenit důležitost a hodnotu v pomoci mé rodině." Ředitel řekl: "To je to, co hledám u mých zaměstnanců. Chci najmout někoho, kdo dokáže ocenit pomoc ostatních,. Člověka, který zná těžkosti, kterými si ostatní prochází, aby dostáli svým úkolům. Člověka, který si uvědomuje, že peníze nejsou jeho jediným cílem v životě ". “Jste přijat!”
Dítě, které rozmazlujeme, chráníme a má vše, co chce, si rozvíjí mentalitu "Mám právo" a vždy preferuje jen samo sebe, ignoruje úsilí rodičů, rodiny a přátel. Pokud jsme tento typ ochranného rodiče, tak opravdu ukazujeme lásku? Nebo pomáháme zničit Vaše děti? Můžete dát svému dítěti vlastní pokoj ve velkém domě, dobré jídlo, počítač, tablet, mobilní telefon a velkou televizi, ale když budete mýt podlahu nebo malovat zeď, děti to musí zažít také. Po jídle, ať umyje nádobí se svými bratry a sestrami, ať si složí prádlo nebo vaří s Vámi, vytrhá plevel nebo seká trávník. Neděláte to proto, že jste chudý a nemůžete si dovolit pomoc. Děláte to proto, že je milujete a chcete, aby pochopily určité věci o životě. Děti se musí naučit ocenit množství úsilí, které je třeba udělat, aby bylo vše jak má být. Musí zažít potíže v životě, které lidé musí překonat, aby byli úspěšní a musí se dozvědět, že přes jeden neúspěch jsou schopni uspět. Děti se musí také naučit, jak pracovat a hrát si s ostatními a že nebudou vždy vyhrávat, ale vždy mohou pracovat tvrději, aby dosáhly svých cílů. Pokud udělají, co je v jejich silách, tak mohou být hrdí na své veškeré úsilí.
PCH jsem byl cca 18 let, tož přehled jsem měl, ale už ho nemám
Tenkrát se bonitovalo cca 160 ks ročně, v době nej boomu se zapisovalo pár let 1000 - 1300 štěňat, každý sem měl při KV v ruce …tenkrát bylo jen pár posuzovatelů na seveřany - většinou ze skupiny 5 (FCI) a spousta nynějších rozhodčích si u mě dělala hospitace na plemeno, (měl jsem i zkoušky na posuzovatele, aby při “rozporu” v názoru u bonitace na hlášku “ ale já jsem rozhodčí” měl odpověď ..já taky 😉)
Ono vysvětlit “špicaři”(navyklému na strmé úhlení PK) co je “haskouní” vlčí klus a co už ne, byla někdy fuška (Hořák, Pavlíková, Jančík…aj) 😉
“bílých” (s černým pigmentem) spíš lehce nažloutlých SH bylo u nás docela dost, zejména po Popow v.d. Foxhillranch, ( import z Rakouska ) , který svého času v 90. létech kryl jak divokej…téměř všechny nepříbuzné feny
pak z nich měl mj. celé “bílé” (6) spřežení pan Bílý z Blatný 🙂, jeho kluk Mates přešel do alaskánů a docela se mu dařilo , (Ledovka, Šedivák, ) a i venku na Grand Odyssee ve Francii, kde mu moje dcera dělala helfra…a celé výpravě pak překladatelku 😉
závod Aredraget 2024 očima účastnice Zdenky Z. citace :
Aredraget 2024🇸🇪🐺❤️závod,který obnovili po 25 letech a nezapomenutelný zážitek. Polardistans jsme nakonec kvůli tomu,že se nikdo do kategorie pulka nepřihlásil, nejeli a udělali jsme změnu. Polardistans startoval Vašek a my jsme se přihlásili na Aredraget,kde startovalo 9 pulkaru👍3 etapový závod s 2 bivaky rozhodně zadarmo nebyl.Za těch 20 let závodění jsem tak těžký závod,co do profilu,sjezdu,výjezdu,včetně orientace ještě opravdu nejela😉 Start byl v městě Storlien na norských hranicích a pokračovalo se přes hory do místa bivaku v Ann. Už po startu bylo jasné,že to bude trochu "hardcore"😊Psi parťáci Pinkkisans Gretel a Nymanens Sven statečně a bez zaváhání táhli pulku,která měla cca 30kg s povinnou výbavou.Do místa bivaku jsme přijeli spokojeni,ale zvládli jsme teplo,5 stupňů,vítr,sněžení,déšť.Postavit stan a využít naprostý a luxusní servis ze strany pořadatelů,v podobě večeře,kávy a celkového zázemí👍😊přežít noc na bivaku a ráno opět s plnou výbavou startujeme do další etapy,jediný stan jsme mohli zanechat.Snazime se startovat brzy,abychom jeli ještě v chladnu,ale stejně kolem poledne už jedeme ve sněhové kaši, pejskům je horko a přejezdy přes jezera jsou docela boj.Prubezne se bojím,protože se jim střídavě boří nohy,tak doufám,že budou mít packy,ramena v pohodě. Začíná foukat,sněžit a sporadické značení,po cca 6-10km nás stojí zhruba 30 minutovou zajížďku😇jedeme 4 týmy,minuli jsme odbočku,ale pořadatel nás hned na skútru otáčí👍dojíždíme do místa bivaku,kde na nás opět čekají 100% pomocníci😊❤️Dalsi náročná etapa za námi.Prezit poslední noc ve stanu a ráno na poslední etapu do cíle💪vše sbalit a ráno zpět,těším se,v noci už přituhlo,mírně nasnezilo,ale jak zjišťují na trati,zase taková výhra to není,sněhová kaše se proměnila v led😇některé sjezdy jsou o přežití,ale zvladame👍čeká nás přejezd hor a cíl.Na horách nový sníh,boří se a závěrečný sjezd po zledovatělé cestě v úhlu černé sjezdovky mě drti😔to nedáme😇brzdila jsem vším co šlo😀ještě že psi parťáci poslouchají,jinak nevím,jak by to dopadlo😇ale cíl dosažen💪🐺😊celkové 3.misto😊🥉euforie,emoce a hrdost na Gretel i Svenu❤️a samozřejmě na me nejlepší chlapy😊❤️moc děkuji pořadatelům Sven Wirén Mascha Verweij za suprový závod,servis,zázemí,to jsem v životě nezažila👏soupeřům za skvělý závod👍koukají na nás jako na "jižany"😀a prostě celému týmu mé rodiny❤️🐺za vše❤️❤️a také těm,co nám moc fandili,drželi palce✊asi se zase sportovní i osobní hranice posunuly dál
🙂 tak konečně jsi nám objasnil své sexuální preference …a já myslel , že máš ovce jen na jídlo … taky ti přeju vše nej
tak půl roku to tu čtete a pak 😂?
např :
188km Isabelle Travadon (61let) v čase 24:45:00 z toho 12:44:00on / 12:01:00 of
tj, průměrka 14,75 km/hod
ale Isabellka je špica, slušný je nad 12, záleží na profilu tratě 😉
malamuti jsou prostě malamuti. To je majestát
ti jsou o trpělivosti, nasadí svých 7 - 8 km/hod a hotovo
když PK (190cm) jezdil 12 AM , tak jsme si z něj dělali srandu, že z dálky to vypadá jako když v Mostě stěhovali kostel …téměř nepozorovatelný posun krajinou 😀
je to asi jako kdyby se s malamutama chodilo na naháňku.
bonitoval jsem kdysi (90.léta) fenu SH , lovecky upotřebitelnou, používaná na divočáky, pán byl myslím z Dasnýho u ČB
a teď ty samochody 🙂
ještě k FL 600 dojezd Aljašských malamutů Sanity Viksne z Litvy na 33.místě
musherka byla šťastná jako blecha v AM kožichu😊