Anonymní: Nevíte jestli by stafordšírský bulteriér dva psi dokázali zakousnout a roztrhat ovci? U nás na vesnici dorána jendomu chovateli něco roztrhalo ovci, měl ji u stavení ve výběhu ne mimo obec takže nic divokého to nebylo. Podezření padá na dva stafordy kteří často běhají navolno. Udělali by to? Ve vesnici už pokousali i dva lidi. Majitel je nezodpovědný.
To celkem snadno dokáže i menší pes než je staford, ve dvojici to není problém, Známý je myslivec a když mu utekl, doufám že napíšu správně border terier, roztrhal sousedům dvě kozy. Ve dvojici to už vubec není problém.
Upřímně jsme se bavili, jak trávíme kdo zimu, my máme v práci v zimě dlouhý volno a já ukazovala nějaké fotky, co k nám lítá na krmítko. Kamarád mi pak poslal tuhle, jestli nevím, co to ke za ptáčka, že byl u něj na zahradě a nikdy takového neviděl.
To je možný, já jen narazila na ten článek. Ono se řekne, pes a všechno bude v pohodě. Ale kde vzít takového cvičeného, i v tom článku berou dvouletého jako odrostlé štěně. To než jim ti psi dorostou, tak už vlci sežerou ovce i s pastýřem,
To první rojení, byla moje chyba, matka byla sice mladá, ale pozdě jsem je rozšířila. Roj, který jsem chytla byl aspoň podle mého opravdu silný. No, nic. Usadila jsem je v úle, matka normálně začala klátst, možná stavěly míň než jsem čekala, ale to je prý u rojů se starší matkou normální. Tahle byla loňská.
Při kontrole, jak jsou na tom, jsem našla matku, ale i nové matečníky. Protože už byl celkem pokročilý čas, řekla jsem si že se z nějakého důvodu včelám matka nelíbí a chystají tichou výměnu. No a za pár dní jsem našla takový menší roj pověšený na skleníku.
Ty včely z kterých tenhle roj vylétl vypadají dobře, mají obrovskou matku, původně jsem ji chtěla vyměnit, ale byla tak velká, že mi jí bylo líto. Zatím na nich nevidím nic divného, ale jsem začátečník, tak třeba je, nevim.
Ten roj jsem tedy usadila, celkem vypadají dobře, jsou slabší, ale byly hodně pozdní, tak to přičítám tomu. Přijde mi že mají také novou matku. Jistá si tím nejsem, protože značené nejsou, ale ta původní měla trošku jinou barvu.
Jo, když jsem dávala formidol, nejmíň trhaly papír, ostatní úly tu buničinu začaly skoro hned vynášet, tyhle se do toho moc nepouštěly.
Jinak ta první matka byla Singer f1, z Dolu.
Ježíš to taky doufám 😀. To byl vlastně hlavní motiv je zkusit. Protože s těmi co mám doma jsem vlastně spokojená. Jsou hodné, tedy ty moje, to je pro mě hodně moc podstatné, protože sousedi atd. Krásně staví, nosí taky dobře. Ale nezvládám úplně rojení. Vím, vím, moje chyba, ale vyrojil se mi znovu roj, co jsem chytla a usadila. Holky vypadali dobře, pěkně se rozjely a najednou šup a koncem července bylý zas na stromě.
Tak jsem si právě řekla, proč nezkusit ty buckfastky. Navíc je tu už stejně někdo měl, tak je to jedno.
Jasně, mě se líbí ta kukadla na stopkách. A ochočit jde taky.
Já třeba mezi šnekem a křečkem opravdu moc rozdíl nevidím. Ten křeček k okolí zrovna láskou nehoří, rozhodně není na nějaké tahání a mazlení. Je to spíš takové to zvířátko na pozorování a vzhedem k velikosti té ubikace - akvárka, by byli dva hlemýždi spokojenější.
Křeček kouše, smrdí a když uteče, než ho chytíte okouše na co přijde.
A navíc mi prokous prst.
Teď jsem, nějak nepochopila, víc se roji buckfastky?
Hele, ale zas šnek nekouše. Vzpomínám, jak jsem se v postpubertálním věku vrátila domů z nějakého mejdanu. Jak jsem byla taková, řekněme rozněžnělá a přátelská vůči celému světu, uviděla jsem akvárko, kde byl ubytovaný křeček mé mladší sestry. Koukal na mě a panáčkoval. Jak jsem měla takovou přátelskou náladu, nadchlo mě, jak se to něžné zvířátko dívá a radostně mě vítá. Tak jsem se rozhodla ho pohladit po hlavince. Ta mrcha mi prokousla prst až jí zuby scvakly. Jak jsem se lekla, mrskla jsem rukou a křeček se doslova rozplác o stěnu akvária a zůstal ležet. Já už si připravovala smuteční řeč na téma krátkého života křečků a váhala, jestli mrtvolku rychle nezcizit a ráno neprohodit za jiného ze zverimexu. Naštěstí se nebožtík po pár vteřinách probral.
Ale křečky dodneška moc ráda nemám. To by se vám se šnekem nestalo.
Pokud tedy buckfastky chováte, podělíte se o zkušenosti z praxe? Hlavně co se týká porovnání s kraňkou. Díky🙂
šneka, takového toho velkého.
Dneska se všechno najde na googlu. Ale , když si člověk není jistý, tak prostě najděte odbor životního prostředí vašeho kraje a otravujte úředníky, tak dlouho, až najdete nějakou oběť, která vám dá informace. Tak to aspoň dělám já. Hlavně musíte pořád chválit jejich nesmírnou ochotu, vstřícnost a chápavost. Ale nejsem si jistá, jestli tohle projde i chlapovi😜
Díky za vysvětlení😀. Já si v loni ke kraňkám pořídila tři oplodněné matky Bukfast a teď se aspoň nebudu bát to přiznat😇.
On je tu stejně někdo musí mít, protože jsem si všimla, že se čas od času motaly kolem těch mých tmavších.
Ale zatím je nemám tak dlouho, abych viděla nějaký rozdíl. Jen dneska, jak bylo na sluníčku skoro 15C, hodně lítaly, víc než ostatní úly. Ale to může být náhoda.
Já o nich slyším poprvé a přiznávám , že si to neumím představit.
Chci se zeptat, jestli někdo chováte včely Buckfast. Jsem zvědavá, jak Buckfastky zvládají naše klima. Mají větší odolnost nebo jsou náročnější na péči? Jaké jsou vaše zkušenosti s chovem Buckfastek ? Setkali jste se s nějakými specifickými výzvami v našem klimatu? A je vlastně jejich chov v Čechách legální?
Hele, já se chovu psů nevěnuju a ani nechci. Jasně že šampion na mrněti poznat nejde, o tom žádná. Kýla, sací reflex a spousta jiných věcí jo. Pokud to poznám u hospodářských zvířat, jde to i u psů. Ale klid, já si maximálně štěně někde seženu a vzhledem k věku mých psů až za pár let.
bude to znít tvrdě, ale s omezeným počtem štěňat jsem vždycky souhlasila,. Jasně, na jednu stranu, jsou dnes údajně dokonalé náhražky mléka, ale upřímně není nad mateřské. Navíc chovatelé zachraňují díky tomu nedochůdčata a chov postupně degeneruje.
Ale chovu psů se nevěnuju a ani to nemám v plánu, tak je to z mé strany čistě úvaha.
🙂A protože je to napsaný právnicky a na mě strašně složitě a jak se říká" Líná huba,holé neštěstí", zavolala jsem přímo na ministerstvo, je to vlastně pár dnů zpátky a ptala se na totéž. Pro podporu začínajících včelařů, není vypsáno od státu nic, možná něco přispěje jednotlivý kraj. Pro včelaře, co už včelaří dýl a jsou registrovaní nejmíň dva celé kalendářní roky, jsou k dispozici moc pěkné dotace na nové vybavení.
Dotace na léčivo vyřídí spolek snáz, než jednotlivec a i proto je lepší být ve spolku.
Ty dotace na vybavení, jsem loni pomahala vyřizovat známému a dostal je bez problémů. Dá se tak získat až 100 000, to už stojí za trochu papírování.
Tenhle ptáček přiletěl ke kamarádovi na zahradu. Co to je?
Ono se to hodně liší kraj od kraje. U nás třeba ne nebo o nich nevím. Ale po pár letech existuje dotace od EU na vybavení, ne úly, ale medomet, tavidlo a tak. Ale musíte být myslím dva kalendářní roky evidovaný včelař.
