sutrik: Pinč patří mezi zdravá plemena. Není geneticky zatížený nějakou častou nemocí. I když u jednotlivců se samozřejmě může objevit i geneticky podmíněná nemoc. Malá výška a absence dlouhých chlupů u očí může vést k potížím s očima. To se ale týká všech vyjmenovaných plemen a záleží na prostředí, kde se pes pohybuje.
Všechna vyjmenovaná plemena potřebují zaměstnat a naučit základní poslušnost. Čivavy a pinčové jsou hodně sebevědomí, drzí, nejsou na výchovu snadní, takže kvalitní socializace je základ. Platí to i u dalších plemen, ale tahle si bez socializace vyloženě koledují. Krysaříci mi připadají “sociálně” klidnější, ale znám jich málo. Toyku jsem potkala za dobu, co patřím do pejskařského světa, asi jen jednou. Takže neznám. Čivavy i pinčové mně připadají stavbou těla víc odolní. Ani nohy nemají jak párátka, jak je u krysaříků, kteří trpí často na zlomeniny končetin.
Podle mě mohou být všechna tato plemena prima. Takže záleží na tom, co sousedé mají v plánu. Já chtěla prcka, co bude mít předpoklad vydržet a užívat si dlouhé trasy, tak jsem šla do pinče. A vyšlo to. Kdybych chtěla malého psa primárně na výcvik poslušnosti nebo jen jako společníka s krátkými procházkami, vybrala bych krysaříka. Z pinče bez pravidelné aktivity se sousedé zblázní. A jejich sousedé taky, pokud jsou v bytě. Hodně, fakt hodně hlídá. A ne, nestačí dvě hodinové procházky za den po sídlišti.
Pinč, krysařík obecně jsou zmrzlíci, i když to samozřejmě neplatí pro všechny jedince. Toy nevím, čivava taky nepatří zrovna mezi teplotně odolné jedince.
Díky,taky si myslím. Měla jsem za život jak pinče,( i u syna pak měli ),tak čivavu,takže o jejich chování vím. Kamarádka měla krysaříka,ten hubu nezavřel. Známí uvažují o něčem malém co by paní v tašce unesla a krátkosrsté. Jen se obávají,aby pořád neseděli na veterině. Povahově by byl lepší grifonek,nebo moje bývalá japánka. Nechtějí ale placatku. To tak většinou známí říkají:" Celý život jsi měla psy,tak přece poradíš".😄