ty hory na druhé straně jsou prostě úžasné… byli jsme i na dovolené na podzim a celé je to takové kouzelné, nedá se porovnat s naší stranou, i to chování.
Megí, tak to mě zajímá. To mluvíte o Polsku ? Pořád vás umisťuji do podhůří Jizerek, možná Krkonoš. Fakt se vám u nás nelíbí? Ale třeba je to úplně jinak.
Ale souhlasím s tím, že zatím co my padáme, Polsko se zvedá.
Já vím, že i někteří Pražáci jezdí, ale moc jich není, protože to je spíš jako zážitkový výlet, finančně se to takovou dálku nevyplatí.
Přehlídla jste, že půl Prahy má chalupy v Jizerkách, druhá půlka v Lužickejch a zbytek v Kerkonoších…….
Beztak zrušili výměnu SPZ proto, aby nebylo vidět, jak se pražáci rozlézají. Teď jsme pražáci všichni 😂
Ptám se proto : Měli jsme psy, kteří nás z vody tahali. Plavali rádi a dobře, klacky v pohodě. Když jsme chtěli plavat my, museli zůstat uvázaní, strašně kvíleli a ještě se pes utrhnul.
Kdybyste nevěděli kde, mám tu dvě koťátka v dřevníku. Je to rarita - narodila se mému kastrovanému kocourovi. Jsou na sebe zvyklí.
( Já vím - není tu inzerce )
Já se zeptám: To nesestouplé varle tedy zůstalo?
Chápu, že nechcete znovu do psa řezat. Jen bych podotkla - hlídejte chování psů k tomu vašemu. Kdyby se k němu začali chovat jako k háravé feně, nemusí to být tím, že je hermafrodit, ale tím, že na skrytém varleti začalo rakovinné bujení. Pak by vyjmutí bylo nezbytné.
Měla jsem kryptorchického psa a když mu bylo cca 6 let, začali se za ním táhnout psi. A to tak, že za ním utekl i dokonale poslušný pes. Majitel nás dohnal s otázkou : “Vám ta fena hárá?” Málem se posadil, když jsem mu řekla, že je to pes. Já už věděla, co se děje ( Herriot ) a pes mazal na vyjmutí varlat z břišní dutiny. Dělali to v Brně na VFU se zobrazením ultrazvukem, tak věděli přesně kde…
Dostala jsem varlata ( asi na památku ) na jednom byl zřetelný nádorek velikosti čočky. Pes zůstal zdravý, dožil se 17 let.
Ta fotka už je tu notoricky známá. Je na ní už dědek.
Myslím, že i takový Portugalský vodní pes by stál za úvahu 🙂)
Střeďáky knírače. Fenu a posléze psa -syna. Je to hodně let, tenkrát byli knírači ještě bez uší, bez ocasu a se skvělou povahou.
Navíc úžasně skladní. Když bylo potřeba vešli se v autě oba spolujezdci pod nohy. A to i v cizím autě.
“Ale když vidím na obzoru…..” - krásná fotka !
Asi je kocour jediný, kdo mu rozumí 🙂
“Vzhledem k vašemu věku je potřeba počítat, že ten pes možná bude na živu až vám bude skoro třicet. Takže za dobu jeho života je možné, že budete měnit hodně životní styl (v tomle věku jsou prostě ty změny mnohem rozsáhlejší než v jiném věku, více se mění názory). Je potřeba to hodně promyslet.”
Je to tak. Synův pes přežil jeho VŠ, jeho cesty po světě a dožil se synových dětí. Ale zůstal u mě, do synovy rodiny se nevrátil.
Je tedy důležité, aby s takovou situací byla matka srozuměná. Abyste plemeno vybíraly spolu.
Já se zvědavě zeptám, kde jste měli auto ? Popsaná cesta je tedy štrapáce a odevšad ještě kus na Č.v.
Edit : Aby to nevypadalo, že pochybuju. To není nedůvěra, ale obdiv !
Edit 2 : A povzdech !
Nesouhlasím ani s Rpotačkou ani s Tenurri. Vždycky to záleží na majiteli.
Psala jsem, že v dětství jsme měli čistě bytového kocoura. 9 let byl v bytě a venku jen na dovolené a to nás neopouštěl ani na krok, i když s námi byl venku. Nikdy nezůstal venku přes noc.
Pak jsme měli venkovní kočku a kocoura, s přístupem do domu. Kocour nebyl kastrovaný a toulal se a chodil domů dorvaný. Přesto dožil 9 let. Kastrovaná kočka, která žila spolu s ním se dožila 12 let.
Teď mám kastrovaného kocoura, má volný přístup do domu, poctivě chytá myši, netoulá se, drží se víceméně na zahradě. Myši mi nosí až k posteli, měníme je za jiné dobroty. Je mu devět a snad tu ještě nějaký rok bude.
Nedovedu si představit držet kočky v kleci ( i když tomu říkáte voliera ).
Záleží na tom, jaký má kdo chod domácnosti. Jestli odchází na 6, 8 hodin do práce, pak závislost může být problém. Jestli se jedná o babičku, která toží mít kočku většinu dne na klíně a pod nohama…..
Tou “babičkou” jsem se vás nechtěla dotknout. I mladý veselý člověk může mít rád kočku za zadelí. To jen tak všeobecně.
Ale myslím, že je pravda, že v návalu nových plemen byla britská upozaděna.
Možná to bude mít i vliv na cenu.
Nejsem z Vysočiny, přes Vysočinu jsme jeli před dvěma lety a můj dojem byl : Kde je Vysočina ? Okolo nás byly odlesněné kopce, kam až oko dohlédlo.
U nás na severu se kácí mohutně pořád-dál. Co mě dost děsí je stav pasek, když odjedou těžařské firmy. Kdo to dá do pořádku?
A potom : Na okrajích cest složené dřevo je postříkané a zasíťované, údajně aby z něj kůrovec nevyletoval. Co když zaprší a kolem hromady vznikne louže, do které postřik steče?
Co bude s ostatním hmyzem? Máme letos málo motýlů?
Na jedné straně plácáme “hubou” o ochraně a na druhé dál devastujeme.
Britské koťátko v “mourovaté” barvě je úžasňák !
Možná kecám, ale mám dojem, že po přílivu nových plemen, jsou britky pozapomněny a upozaděny.
Já kočičí neznalec navrhuji začátečníkovi britskou krátkosrstou.
Měli ji známí a bylo to úplně na pohodu. Měli s ní psa a králíka, všechno v jednom pokoji a všechno se dobře porovnalo.
“Venkovskou” kočku, t.j. je kotě z útulku s neznámým původem bych do bytu neradila. Když tak kotě od kočky rovnou “z půdy”. Takového kocoura jsem měla jako dítě školou povinné a choval se skoro jako pes. I když jsme ho vzali na dovolenou pod stan do lesa, nehnul se od nás a když jsme mu do vany pustili myš, nevěděl, co s ní. Určitě mu ale při odběru nebyly 2 měsíce, ale to nikdo neřešil.
Ten chlap nevypadal na velkého trenéra (cvičitele). Odhadla jsem ho na přirozenou autoritu ( jestli věříte, že něco takového existuje), že kdyby pes vstal…..houknul by a pes by zas lehnul a ani nemrknul.
A určitě tam platilo známé pravidlo “utahanej pes, hodnej pes”.
Se psy je to zvláštní……Někdy přilnou ke člověku, který si to minimálně nezaslouží. Znala jsem novofundláka. Jeho majitel a pán docela zhýralec a pijan. Pes ležel před hospodou, někdy na dešti, někdy zachumelený. Pán se vypotácel, chytil se psa a ten ho odvedl domů.
Žili ve dvou, žrali ( pardon, tenkrát psi ještě žrali ) spolu z jednoho hrnce. Kdyby na chlapa někdo šáhnul, pes by ho sežral. Kdyby ho někdo převzal, pes by rozhodně strádal. Nevím, jak to tam měli…..jestli nakonec pes necítil zodpovědnost za člověka? Asi blbost, né?
Kocourek byl kastrovaný ? Jak dlouho je pryč ? Mně nekastrovaný kocour mizel i na 14 dní až 3 týdny. Už jsme ho oplakaly a pak se objevil, hladový dokousaný…ale náš.
Jak kdekdo kočku vykastrovanou, tak musel chodit dál a dál.