keriton, hmn - díky oběma za reakce. Bez figuranta to asi tedy nedáme. Nejsem si jistá použitím černé jako figurantky, poznají se na dálku, bude vrtět ocasem a ptát se, proč stojí tak daleko od nás 😀
Máme tady teď jednoho nového adepta, je to bázlivější mladý pes z útulku, holčina ho ještě nepustila ze stopovačky, naše hnědá už si ho pomalu chystá zapsat na černou listinu, takže ideální kandidát. Zkusím se s ní domluvit, zda by s námi nespolupracovala. Zkusíme navzájem začít cvičit podívej se na bubáka. Snad se pohneme.
ps. keriton - no jasně, že jsme zkusili i zahartusit ve smyslu “co děláš?!”!!!, když se rozjížděla, zabralo to v tu chvíli, ale bylo to vynucené, ona přestala jančit navenek, ale vnitřně v klidu nebyla vůbec.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 17.07.2023, 15:21:25
Díky i za další reakci a ještě zase rozvádím. Černá jako začátek bohužel nebude fungovat 😕 černá je beta nebo gama nebo omega… hnědá černou nikdy nenásledovala. I na již proběhnuvších cvičeních mi všichni řekli - když zvládnete hnědou, máte hotovou i černou, je to její stín.
Setkávání se psy typu “pes, pejsek” v uvolnění děláme. Funguje. Do doby, než se v dálce objeví ta podobná “bílá mrcha”. To pak nad hnědým psem úplně vidím bublinu s textem: "ty voe, co to meleš?!!! to neni pes, pejsek, kamarád, to je ta svině bílá, zlá !!!
To je právě ten náš kámen úrazu, přes který se nedokážu dostat. 95 % psů OK. A ti zbylí mi lámou vaz.
A ten nejhorší “nepřítel” bydlí ve vedlejším vchodu a stačí prázdná ulice a jen její pach ve vzduchu a všechny své nácviky i teorie mi můj pudlík pro začátečníka mrskne k nohám.
keriton - také díky. I u Evy Štemberové jsme jednou byli kdysi na začátku. Vyhodnotila ji jako nejistou sama sebou a učila mě jí číst a předcházet stresovým situacím. Naše hnědá ale nemá problém zdaleka s každým. Ona prostě valnou většinu psů ignoruje. Když oni nelezou za ní a nestrkají jí rypák pod ocas. Pak je vyštěkne a jde si po svých. Od malička chodila na psí louky, hrála si s každým. Všechno se to začalo lámat v dospělosti a hřebíky do povahy byly ty útoky od jiných. Teď je společný jmenovatel, že “nepřítel” je taky nevyrovnaný pes. A ona to čichem pozná dřív než já to vidím.
Takže ty, co známe a víme, že nedává, obcházíme. Ty, co neznáme, nejdříve řešíme přivoláním, připnutím a míjením s odstupem a v klidu, “jakobynic” a přitom si sledujeme, jak je ona vnímá/nevnímá. Ale někdy prostě v dálce odněkud zpoza rohu vyjde pes, který je třeba jen podobný některému ze seznamu “nesnáším tě" a ona už to řeší. A já bych to ráda dokázala spolehlivě vyřešit dříve, než ona k tomu řekne poslední slovo.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 17.07.2023, 13:14:50
Ještě podotázka pro hmn:
..pro tyto případy ani nemáme emergency recall
Je to tedy úplný nesmysl učit to s tím záměrem, že bych ho mohla použít ještě v tom okamžiku, než se mi dostane přes vrchol křivky?
…
Jen na dokreslení mého problému:
Povel “STŮJ” se mi bohužel v těchto situacích v minulosti znehodnotil. Naučené stůj fungovalo v běžných situacích. Ale když byla v tomto povelu a pochopila, že to, co je v dálce ten bílý flek, je ta “mrcha”, co po ní vyjela, v tom klidu ve stoji si ji prohlédla a pak vyrazila.
A pak už nastalo v hnědé hlavě krátké spojení:
Povel Stůj = někde poblíž je ta bílá mrcha = kde je?! = rychle jí musím najít a vyrazit než mě odvedou jinam. (To už tedy naštěstí nyní neplatí a “stůj” se pomalu vrací do svého původního významu).
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 17.07.2023, 13:14:50
Díky, hmn, podívám se na tu koiru. Trojúhelník stresu znám, zatím se nenašel nikdo, kdo by s námi cvičil. Měli jsme dokonce i soukromou lekci s FŠ, ale ani tam se hnědá neprojevila. Psy, které jsme náhodně potkávali, úplně ignorovala.
Také jsme měli zaplacený čtyřdenní tábor strach a agrese u Fr. Šusty od 8.5. Čekala jsem na místo mnoho měsíců…
No a 2.5. praskl naší hnědé kolenní vaz a 4.5. tak místo balení na tábor ležela na operačním stole.
U nás je to o to těžší, že jsou dvě, takže smečka. No a černá je sice sama naprosto nekonfliktní possersson, ale když hnědá zavelí, letí do boje alespoň přištěkávat. Chci to zbrzdit než se to rozsype všechno úplně celé.
Zdravím své kolegy/ně pejskaře a prosím ty, kteří již mají zkušenosti, zda by se o ně podělili.
Naše feny celkem zvládly přivolání, a to i od zvěře v lese, takže jsem tento záchranný povel vlastně nikdy nemusela učit. Jenže přišlo opakované pokousání od jiných psů a i nějaký ten start na naší hnědou a hnědá se rozsypala do strachové agrese. Ona sama “jen zahání”, takže i když se mi dostala na menšího psa (zalehla), jen cenila pysky a řvala na něj, ale nekousla.
Situace řešíme primárně prevencí, tj. oči na stopkách a předcházení neřízenému kontaktu, nicméně i takto se ve městě může stát, že vyjde zpoza rohu problém a pokud ji nechci držet na vodítku celou cestu, chci zkusit naučit tento povel. Vím, že tento recall už nefunguje, jakmile “přepne”, takže bych ho chtěla spíš mít v záloze pro těch pár vteřin předtím.
Feně bude sedm a je mou vinou zmlsaná = Rozmazlila jsem je obě velmi chutnými pamlsky, je pro mě těžké teď najít něco ještě víc extra. Vidím to na půl grilovaného prasete v batohu…
Máte zkušenosti s učením v takto pozdním věku s problematičtějším psem? Pokud ano, prosím o vyjádření, a pokud si myslíte, že jsem se svým rozhodnutím úplně mimo, prosím rovněž o vyjádření. Unesu, když mi někdo řekne, že jsem z toho a toho důvodu “úplně blbé”, hlavně, že to bude funkční informace.
Díky také za možnost tu být a sdílet. Propisku tedy nevyužiju, neb celý život píšu jen plnicím perem ✍🏻 ale samolepku určitě lípnu někam, kde ji uvidí víc lidí. Tuhle reklamu udělám ráda. 🙂
Ještě doplním, že pořádný a kvalitní pelíšek bych pořizovala až po této fázi. Jako začátečník jsem fence pořídila extra-luxus-super pelech za nemalé peníze a jednoho dne jsem místo něj doma našla cca 87 ks houbiček na nádobí a k tomu 49 ks hadříků na různé použití.
Známá má velkého pudla, už druhého. Dělala a dělá záchranařinu, zároveň vystavuje. Dá se to skloubit aniž by pes nějak trpěl. Mimochodem, i např. černí ruští teriéři nosí na ofině gumičky, někdo jim plete copánky,…
Tak před známou smekám - za tu záchranařinu především. Ale ještě mě nikdo nepřesvědčil o tom, že by výstavy pudlů nemohly být s krátkým pracovním střihem. Pokud lidé milují kadeřnická show, nechť je prezentují na své hlavě, ale proč do toho tahat zvířata. Krásný a dobře stavěný pudl se pozná i “na ježka”. Kvalita srsti také. Prostě tomuhle údělu nerozumím. :-/
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 13.07.2023, 12:44:23
Jenže oni u toho musí vydržet až osm hodin na stole a ještě dýchat všechny ty kosmetické přípravky. V lese lítají s gumičkami a v kombinézách. Výstavních pudlů je mi líto. 😟
Mám tady v okolí Zrzavku. Její majitelka mi byla sympatická, občas jsem s ní vydržela i chvíli mluvit… než mi řekla, že Zrzavka se ve všední dny vyvenčí ráno (nevím, jak dlouho tedy) a pak po práci…. 8,5 hod. pracovní doba + 1 hodina cesta do práce a 1 hodina cesta z práce. Pes čeká v bytě.
K tomu prostě nemám, co říct. To se podle mě víkendem nedožene.
Ale s věkem se mi značně obrousily hrany a dnes už jen občas upustím krapet toho sarkasmu, když se jó nedokážu udržet. Jinak mám - jako většina starších lidí - ráda svůj klid. 😊
A mimochodem - ti kritici z rodiny už přehodnotili své rychlé soudy, když holky vidí v reálu.
Tak on to byl nejspíš výběr jen na základě kritérií “velký pes” a “líbí se mi”. Nemysllím si, že by zadavatelka řešila povahu…Catahoula a labrador jsou úplně jiní psi.
Ale ona většina začátečníků, kteří si chtějí pořídit psa, žačínají většinou takto. Prostě je napadně že chtějí psa a koukají, který se jim líbí. O psech ze začátku nic moc neví.
Převládá názor, že genetika je přece blbost a psa máš takového, jakého si vychováš. Jenže to je blbost, kterou začátečníci bohužel nevidí.
Já psa chtěla vždycky, jenže jsem ho nikdy nemohla mít a na vesnici jsem byla v kontaktu jen s dvorkovýma psama, se kterýma nikdo nic nedělal, takže kdyby mi tehdy v pubertě někdo řekl, že se psem musím x krát denně tohle a tamto, tak bych na něj asi taky koukala, jako by spadl z višně.
Jenže jsem se začala zajímat, vzdělávám se…a z nereálné akity jsem nakonec dvouletým výběrem přešla na krátkosrstou kolii a mlátila bych se do hlavy nad těma výmyslama v mojí hlavě pár let zpátky. Díky bohu že jsem měla dost rozumu na to, se nejdřív v oblasti psů vzdělat a nepořídila jsem si hned akitu, protože je hezká…to by byl recept na katastrofu 😀
Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu!
Když jsem já svému okolí řekla, že po dvou letech uvažování a roce čtení a čtení a zase čtení a ptaní se (+ nějaké dílčí zkušenosti se psem z dřívějších let) jsem se rozhodla pro !!! (chraň bože) velkého PUDLA - chytali se všichni za hlavu. Že proč ne něco sportovnějšího, nebo něco, co teď letí… bordera, bull…
Oba skvělí psi. Ale já jsem se navzdory těm dílčím zkušenostem vyhodnotila jednoznačně jako začátečník.
A co zkusit začít starším psem z útulku? Není to závazek na 15 let, pes nemá až takové obří nároky na pohyb a v útulku už budou znát jeho povahu, takže by to nebylo spojení naslepo.
