Psala jsem v posledním vlákně o peleších, když si dohledáte, jsou tam i jiné typy od ostatních. Toto je česká výroba, nešustí, všechny výplně vyjímatelné (pokud si zadáte), takže i dovycpatelné, my ubírali trochu ze středového polštáře, různé velikosti. Kvalitní zpracování. Do dna později můžete místo molitanu dát tu paměťovou pěnu, je to také na zip.
Milá Lído, nejdříve k té kleci - morče má v přírodě přirozené nepřátele nad hlavou a tak i doma, když je v “otevřené” kleci = nemyslím dvířka, ale to, že jde o prostor, odkud je na něj všude vidět, necítí se nejlépe. Proto, pokud budete chovat v kleci, doporučuji přes ní (přes vršek a alespoň jeden bok, dávat látkový ubrus, nebo pruh látky ze starého povlečení apod. Morčata jsou ráda v různých schovkách, jeskyních, radost mu udělá kromě domečku i probíhačka ze staré krabice bez dna (která se dá vyměnit, až bude poničená..) Klec by měla být velká a i tak morčatům udělá radost možnost se volně proběhnout (nejlépe někde, kde se pak dá podlaha snadno zamést a vytřít, pokud není možnost na zahradě.)
K chování ve dvou - připojuji se ke Kometě a doporučuji si koupit morče od chovatele, zde v inzerci je mnoho nabídek. Chovatelé včas oddělí samce a samice, abyste si domů nepřinesli nakrytou samičku a nebylo časem překvapení… Chovatel vám i o mnoho víc poradí a v případě, že by se například dva kluci prali, spíše si samečka vezme zpět, což se ve Zverexu nestane.
Odpověď na příspěvek uživatele JanaJanaJanaJana z 15.09.2023, 16:18:50
Nemyslím, že bychom byly v rozporu. Souhlasím s vaším textem. Až na srovnání, že diktát za bolševika je srovnatelný s tím současným unijním. Dosud má osobní zkušenost vykazovala statistiku, že každý, kdo tyto dva vlivy dává na roveň, je buď mladý natolik, že nepamatuje, co to tu opravdu bylo, nebo svobodu chápe jinak než já.
Už jen prostá rovnice, kolik lidí se za bolševika veřejně postavilo proti diktátu a kolik hrdinů proti diktátu máme kolem sebe dnes, mi vychází značným nepoměrem.
Další zoufalý nepoměr vidím v počtu názorů, komentářů a kritik, co vše je špatně oproti názorům, nápadům a myšlenkám, jak by to mělo být dobře, navíc se schopností tyto dobré cesty vysvětlit a prosadit mezi tisíci až miliardami lidí s různými názory, potřebami a kulturními vzorci. Já nemám aktivní politickou zkušenost, mám nicotnou několikaletou zkušenost z výboru SVJ, kde měl konsenzus dosáhnout 48 domácností. Můžete hádat, jak snadné to jednání leckdy bylo.
Proto už šetřím slovem, snažím se vystříhat se ukvapených názorů a těším se z toho lesa.
No a teď všichni kritici “green” řekněte - Evropa se o něco snaží, valná část světa na to kašle, takže ve finále naše snažení stejně smete asijský odpad (který ale tak rádi dovážíme). Máme se tedy jako Evropa se svým Bruselem na všechno vykašlat, žít, co to jde a po nás potopa?
Ne, nejsem nadšená ze všech těch nereálných snah, za které platím stejně jako vy všichni ostatní a dívám se, jak to lítá tím komínem stejně jako ty zplodiny samy. Ale i kdyby kolem mě všichni házeli odpadky z okna, já to dělat nebudu. (Jinými slovy - tam, kde se alespoň trochu mohu chovat green, budu to dělat.)
Osobně se bojím, že situaci na téhle kouli nevyřeší žádné jednání, dokud rovina nebude natolik nakloněná, že z ní začneme, my živé organismy, valem padat. Do té doby zde můžeme diskutovat, nadávat na Brusel, nadávat na Babiše, nadávat na Fialu, nadávat si navzájem, kupovat svým dětem nové mobily a vše se bude točit dál tak, jak se to točí doteď.
Sledovala jsem značnou část života politiku velmi. Vzdala jsem to. Užívám si, že můžu chodit po lese a když vidím lidské trpaslíky kolem sebe, říkám si, zda až jim bude jako mně, zda také ještě budou moci chodit po lese.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 15.09.2023, 13:53:51
Je mi líto těch, kteří se opravdu narodili se špatnou konfigurací těla a duše a ve starých trenkových dobách trpěli. A dnes jsou zamícháni do té tsunami, která na povrchu hledá korektnost a vespod mele základy.
Tímto uzavírám OT odbočku z venčení a kárám Rezzy, že si dovolila nepřipojit fotodokumentaci a ponechala tak svůj příspěvek ve stavu “jednapanipovídala” 🤣
Je to to místo dole, co je rozpůlené. Mají to holčičky. (Tedy podle starých pravidel, kdy jsme se ještě na tělocviku dělili na modré spoďáry s tuhou gumou a červené trenky… 🙄)
Odpověď na příspěvek uživatele keriton z 15.09.2023, 13:29:10
No, ono je to správně ty pamlsky obyč a pamlsky extra míchat a rovněž občas zařadit jen slovní pochvalu, jenže to se vám ještě nepodívaly do vašich očí oči naší hnědky poté, co jí strčíte jen tu granuli. Těžko se to popisuje verbálně… nebližší je asi “DĚLÁŠ SI ZE MĚ PRDEL, ŽE CVIČÍM ZA !!! GRANULI ???!??! ”
A její motivace rázem klesne na 0,03 %.
Takže upřímně - jsem ráda, že nejsem podnikatelka, u které je něco takového zaměstnané. 😄
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 15.09.2023, 12:38:49
…protože minimálně Praha je už plná JO-KŠÍRŮ, kteří stěží obejdou blok… :-/ než je začnou bolet nožičky. A žel jsou všem na očích, tedy může vzniknout představa, že mašlička v barvě polštářku na gauči bude asi tak jedinou potřebou toho zvířete.
Babička (tchýně) oba mé syny oblažovala povídáním o náboženství a Pánu Bohu. Kterému říkala Pánbíček. A synek se jí jednou pozeptal, zda má ten dobytek taky rohy. Tchýně se chytila za srdce, hotova poroučet se k zemi s infarktem myokardu, navozeným ateistickým rouháním pětiletého dítka, než pochopila, že její Pánbíček zněl dítku jako Pán Býček.
Espiro, tohle přece nemůže zůstat utopené ve vlákně Co s ifaunou. Prosím, dejte CTRLC - CTRLV do vlákna Veselé okénko. To si zaslouží širší publikum. 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele keriton z 15.09.2023, 08:56:29
Milá Keriton, díky za optání a za tichou vzpomínku. 🙂
Hnědá dostala na stará kolena na třaskavou městskou lokalitu kšandy. (v lese je jen s obojkem). Jako stimul pro ni a jako madlo poslední záchrany pro mě. Pilníkujeme stále denně STŮJ a ZA MNOU. Pilníkujeme s pamlsky, na které nás naučili na rehabilitaci, kam chodila hnědá plavat. Voní to jako sušené maso, což já jako vegetarián neocením, ale naše úplatná hnědá se po tom může utlouci. Povel STŮJ se nám tak nechtěně překlopil téměř do povelu KE MNĚ, protože jakmile tohle vyslovím, obě se olíznou a ihned točí. Vzhledem k tomu, že já nepotřebuji, aby stály jako sochy, ale aby obrátily pozornost od bubáka a nerozběhly se, nechávám to většinou bez korekce. Od doby, co takto cvičíme, vylétla procenta úspěšnosti na 100 %. Už se nestane, abych řekla STŮJ a byť jediná tlapka ještě udělala krok dopředu. Cvičíme zatím v klidových situacích, případně v “lehkých” situacích (zahlédnou cizího psa a zpozorní), další krok bude nácvik trojúhelník stresu podle F. Šusty s jedním již domluveným psem, na kterého reagují blbě, ale stále ještě nespadl do kategorie “jedna ze zlých okolních bestií, kterou je třeba zahnat”. (Takže těch 100 % je ve skutečnosti méně, opravdové prověrky nás teprve čekají.)
Nedostatky:
- ty pamlsky tak voní, že se ke mně stahují psi ze širokého okolí, ti nevychovaní mi rovnou lezou po stehnech až do pamlskovníku.
- hnědá je celou vycházku cítí také, takže se výrazně nevzdaluje a neustále mě kontroluje pohledem s očekáváním, kdy konečně bude moci splnit povel a nastavit otevřenou hubu.
ps.
Ještě jsem vám nedala palec nahoru za ty fotky vašeho dráťáka ve vodě v jiném vlákně, napravím, jsou kráásné 🙂
U nás jsou psice (dvě) samy doma “jen” kolem 7 hodin čtyřikrát do týdne a i z toho nemám dobrý pocit. Ale asi jsem outlocitná. A připojím citaci od Bambule, která zde napsala:
Jinak můj nebožtík tatínek vždycky říkával, že spokojený pes dokáže spát až 20 hodin denně a záleží jenom na tobě co mu dáš ty zbylé čtyři.
…protože s každým rokem života se psy vidím, jak málo času jim lidé v okolí věnují. Oni je vyvenčí, to ano. Ale obejdou svá kolečka, dají psovi najíst a doma už si většina jde po svých. Prát, žehlit, uklízet… Jen málokdo si ještě se psem hraje, něco ho učí, snaží se s ním být v nějaké interakci…
Vidím to u těch našich, jak když to někdy pro velký shon zkouším vynechat, chodí ty oči za mnou a ptají se… pořád na mě nemáš čas? A položí mi hračku k nohám. A já se podívám na to neživé prádlo a živé oči a je rozhodnuto 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 12.09.2023, 12:32:44
Sama s tím zkušenost nemám, ale je dobré, že jste sem postřeh napsala. Já jsem jen - když jsem několik let v placaté zemi žila, viděla, že s tím jezdí opravdu hodně lidí, nejčastěji v tom vozili děti. A za řídítky seděli rodiče v obleku…
Takže pokud by někdo uvažoval z jakéhokoli důvodu o koupi pro sebe jako variantu k autu na převoz “čehokoli”, pak by asi stálo za to se zastavit v prodejně cargokol a vyzkoušet si. Především s vědomím, že kvalita zdejších cest se zdaleka nerovná kvalitě stezek v placatých zemích.
Ale já jsem cykločlověk obecný a s kolem i v naší kopcaté a arogantní Prahe absolvuji vše, co jen trochu jde. Na auto mezitím kadí holubi.
Z pítka se naučili sami - viz Bodlinka - cítí vodu, olíznou a pijou. Do misky si vždy naházeli bobky, hobliny… takže jsme nechali jen napáječky. !!! Pravidelně často čistit včetně trubičky.
Domek - sklon schůdků je moc příkrý a bez ochrany - mohou se po tom bát chodit. Když už mají někam šplhat, mají raději tunelovité cesty a s mnohem menším sklonem. Pokud chcete pro morčata luxus, nechte si bydlení s možností výběhu postavit na míru u někoho šikovného. Inspiraci hledejte na netu včetně zahraničních stránek. Obecně jim je nejlépe v přízemním “bungalovu” s velkým zasíťovaným výběhem ve kterém jsou ještě další schovky v podobě tunelů a přístřešků.
Odpověď na příspěvek uživatele PumaCZ z 12.09.2023, 10:16:07
Pokud žijete v rovinaté krajině s dostatkem kvalitních lesních cest a zároveň disponujete nějakými zbytečnými penězi, můžete svému psovi snést modré z nebe v podobě cestování nákladním kolem. V placatých zemích je bike-cargo běžný dopravní prostředek, na svém nedávném výjezdu do Belgie jsem zrovna viděla paní, co vezla takto dva labradory k pláži a teprve tam je vyklopila. Kdybych já uvažovala o koupi, asi bych udělala nějaký výpad do bazaru v Holandsku, neb pořizovací cena nového kusu je poměrně vysoká. (ilustrační obrázek přiložen).
Je smutně na těchto diskusích že mistp odpovědi pro člověka co se opravdu zajímá a chtěl by se něco dozvědět, použijete větu “zapoj mozek”. Složení čtu, třeba u granulí jako je Pedigree to ještě poznám ale u těch ostatních třeba je na pytli napsano super čuper 70% masa a nakonec na to koukne někdo kdo to umí rozklíčovat a zjistí že nějakým fíglem je masa třeba jen 15% a je to chyták na zákazníka.
Ale i tak děkuji za odpověď přesto že chápu že asi nemáte čas a zapotřebí se tím zdržovat pro někoho cizího.
Terko, na původní ifauně byly stohy řádků na toto téma. Není to tak, že by zrovna vás chtěl někdo odbýt. Na druhou stranu - každý, kdo tu opravdu validně radí, strávil X hodin času sběrem a tříděním informací. A za jejich sdílení se dnes všude tvrdě platí - zde ne. Nepovažuji tak úplně za fér se zlobit, že nedostanete hned úhledný balíček toho, co požadujete. Hledejte prosím i na této diskusi v historii jiných vláken. Zase najdete více. Podívejte se třeba na portál psikrmivoradce.Ja krmim masem, takže není můj osobní zájem propagovat něčí stránky, ale před lety jsem si tam pročítala značku po značce s hodnocením i důvody pro to či ono hodnocení a vneslo mi to nepatrně šerosvitu do mé temné neznalosti.
Ale já jsem ještě použila jiný způsob, protože víčko (resp. ten nekovový těsnící kroužek vespod) při 180 stupních vezme za své a musíte pro další kolo kupovat celá nová víčka. Celý postup je na začátku stejný (čisté sklenice, voda v plechu pod nimi apod., jen jedete na 100 stupňů hodinu. Víčka to přežijí i pro opakované použití.
A chyby, kterých jsem se zprvu dopustila: Moc naplněné = vyteklo to. Naplněné jen masem = z masa (hovězí, zvěřina) byla tuhá žvýkací koule.
