Anonymní:Šťastné a veselé.
A stále nemohu uvěřit těm pěti palcům pod tímto anonymně srabáckým příspěvkem. Buď všechny palce opravdu blbě vidí a nepochopily narážku nebo V. Klause mladšího nenávidí tak, ze se dokáží bavit tím, že se někdo narodil s postižením obličeje. V každém případě je mi z toho smutno. Nějak se tu cítím čím dal méně dobře.
Edit - vůbec nejsem příznivcem tohoto člověka, ale tento druh “humoru” považuji za ten nejnižší a nejubožejší.
🐕🦺🦮 my jsme ti ráno jasně říkaly, že je ÚPLNĚ ZBYTEČNÉ nám hodinu rozčesávat nohy.
Dnes nenapíšu, jak se nám venčilo, je to nepublikovatelné.
Foto ilustrační. Ale úplně přesně jako u nás.
U nás operace sedmileté feny v květnu, TPLO a až teď na sklonku podzimu, spíše v zimě, se rozběhala tak, jak se hýbala před operací.
“Bylo mi raděno mírné plácnutí proutkem nebo vytřepání za kůži.”
Dodávám spolu s Keriton: Dobře si vybírejte, od koho si necháte poradit. Výše uvedené doporučení spadá do prehistorie výchovy psa, čekala bych to od někoho, kdo zastává např. názor, že pes se na zahradě vylítá sám…
Můžete se tím zkusit řídit a sama záhy zjistíte, že vás právě tahle rada pošle přesně na opačný konec cesty, než je ten, kam chcete jít.
hmn odpověděla přesně, není co k tomu dodat. A dle uvedeného plemene a typu otázky bych ještě dnes sedla k počítači a našla si na začátky práce s vaším tvorem někoho zkušeného. Vězte, že se vám to bohatě “zaplatí”… vzít si pár lekcí dobrého cvičitele.
Poslední záznam v pátek v Hostivaři. Tma jak v pátek večer v Hostivaři. Lesopark. Ticho. Najednou lidský hlas zašeptá “můžeš”… a letí k nám pes. A k němu z dálky: “von je hodnej”!
A já: “ale moje neni hodná!”
“….J E Ž I Š M A R J Á !”
🤣
Xerxova:tak tedy nejprve Yoda - po vzoru pudlích dam jsme vytáhli reflexní nákrčník… schválně volný, kdyby se někde chytil, aby se snadno svlékl… První dvě jsou úterní z Hradčan, dvě z týdne za humny a ta poslední je z dnešní cesty “o patro výš”
Ta jeho tlama mě nepřestane fascinovat 😆 on musí dokázat natáhnout vodu z misky, i když skloní hlavu jen o pár centimetrů. Z něho to štěstí nesálá, z něho prostě plandá všemi směry. 😍
Obávám se, že Zrzavcům brzy dorazí rozezlená petice od namíchnutých čtyřnožců, pokud to všude bude probíhat jako u nás. Včera jsem o 10 minut zkrátila psí hraní, abych si o 10 minut dříve mohla začít číst… 🙊🙈🙉😳
Takže Eliette a Thierry už to podepsaly 😳😳😳 ….a daly mi drápy na krk, takže jsem musela odpřisáhnout, že jim dnes sebraný čas vrátím, a to s úrokem úrokem 40 %. Lichvářky. 🤨
Zrzavci:U nás je asi pořád málo vody,
protože ji máme u nás ve sklepě, ještě v jednu v noci jsem tam vytahovala vodu ven. A to jsme si mysleli, že už to máme vychytaný a voda se tam nedostane. Tak normální voda ano, ale tající sníh to dokáže.
Vy jste hrozně hrrr, Zrzavci. Vydržte do jara. My máme na chtě celou zimu ve sklepě krytý bazén, tak se můžeme koupat tam. No a na jaře zase ta voda někam odejde a tak chodíme do venkovního koupaliště, do řeky. No, řekněte, kdo to dneska má? A bezpracně.
Orionko, vůbec nic z vás nedělám a proto jsem napsala - opravte mě. Mně pořád naskakuje ten Nárožný (však víte - formuluj přesně!) Dneska se kašle i na pravopis, takže obecně lidé mnohdy něco napíšou a z textu vznikne jiný výklad. Mě chytají právě za vlasy všechny výrazy, které označují celou skupinu lidí bez ohledu na jinakosti. (Někde jsem tu zrovna použila “pejskař” v tom kontextu, že není pejskař jako pejskař / takže s emotikonou) A když jste napsala “rouškař”, tak se mi rozsvítilo to červené světlo a spustilo poplašné zařízení, které mě vede k osobnímu odboji proti jakémukoli zobecňování. Ano, zaútočila jsem na to slovo, ale nikoli na vás. Zase se budu opakovat - jsme složeni z mnohosti a že se mi nelíbí jednotlivost, neznamená, že odsuzuji zbytek. Jsem ráda, že jste zareagovala, děkuji.
Orionka:Všimli jste si, že lidi opět řeší roušky. Zatím tedy na své…tváři. Dost v dopravě i obchodech. A teď prošel do firmy na jednání taky rouškař.
Nemohu si pomoci, ale slovo “rouškař” mi zavání opět generalizovaným trochupohrdáním stejně jako “sluníčkář” nebo “antivaxer”. Pokud se pletu, opravte mě, prosím.
Nevidím nic špatného na tom, že člověk, na kterého třeba něco leze, on ještě neví, zda to je jen chvilkový pocit, nebo se z toho opravdu nemoc vyvine a on nemá možnost si brát home office nebo dovolenou nebo sick, tak si prostě vezme alespoň nějakou ochranu, aby druhé případně nenakazil, ať je to jakákoli viroza. V naší firmě to tak děláme a považuji to za ohleduplnost. Druhý, třetí den je už většinou jasno a dotyčný buď roušku odloží nebo zůstává doma a my všichni kolegové jsme rádi, že tak na začátku postupoval. Do doby Covidu lidé běžně chodili do práce nachrchlaní, aby nepřišli o peníze a dát si přes ústa alespoň nějakou ochranu, nikoho nenapadlo. Takže ať už pandemie rozdělila lidi opět zase o něco víc na určité, téměř nesmiřitelné tábory, tak v tomto ohledu byla v mém okolí přínosná. Lidé, kteří mě obklopují, rozhodně myslí víc na to, aby druhého nenakazili.
Jednou jsem si vykračovala s čubami kolem velkého parku a už z dálky jsem viděla policistu. On mě také. Z dálky. Také viděl, že je nemám na vodítku. No, nemělo cenu nic předstírat. Klidně jsme k sobě došli, on se naklonil a povídá: Nemáte psy na vodítku. Já na něj: Já vím, ale jak vidíte, klušou si v klidu vedle mě, míjejí lidi i děti bez povšimnutí, sáčků mám v kapse na celý rok a psi jsou čipovaní. A on: Já to všechno vidím a osobně v tom nevidím problém, ale vidíte tamhle nahoře všechny ty matky? Tak ty mě teď pozorují, jak vás seřvu, protože to ony volaly na služebnu a dožadovaly se příchodu policisty. Jsou tu lidé, kteří nechají psy běhat i v dětských vodních atrakcích a my pak musíme přijít a vynadat všem bez rozdílu.
Tedy k tomu článku - přijde mi, že situace v Praze se mezi pejskaři a nepejskaři vyostřuje. A žel - na vině jsou především bezohlední pejskaři. Nějak ty pejskaře nemám ráda… 😟
Fíkovnice, víte jaká nejčastější věta padá u nás v rodině směrem k nejmladší generaci? ŽIVOT PROSTĚ NENÍ FÉR. Musíme jim to opakovat a opakovat pokaždé, když narazí na další a další nespravedlnost. Nejsem z těch, kteří mají ostré lokty, spíše říkám - tak se tím, co mi berete, třeba uduste - ale na druhou stranu… Trvalo mi to a dnes už si nenechám jen tak něco líbit. Zapomeňte na to, že “instituce” ocení letitou loajalitu. Tu ocení spíš soukromá osoba, živnostník, který ví, který na vás celý život vidí a pamatuje si… instituce je jako olej na dlažkách. Rozlije se spárami, kam může a když už neteče, alespoň sákne… Je bohužel je na nás, kdy to zarazíme a nepustíme dál. A váhy, které to určují, máme každý jen ve své hlavě. Nikdo zvenčí vám to nenaváží za vás…
Dyk to všechno musíte přeci vědět… Držím vám palce, osobo 🙂
Takže máte jedinečnou příležitost nastavit si svou cenu, Fíkovnice. Zapomeňte na vrtění ocasem, nacvičte pokerovou tvář a řekněte si o důstojnou mzdu, nechť vám ji poskládají jak mohou. A oni skládat mohou.
Šutříku, nenapovídejte 😄
Doporučuji porovnat si jejich složení (viz výstřižek) s informacemi z vláken o granulích, která zde již proběhla. Odpověď vám vypadne sama.
S tím vodítkem - když teď pominu zásadní rozdíl mezi flexi a pevným, je to zvláštní, jak osobní tahle obyčejná šnůra s karabinou může být. Všichni máme něco podobného… asi jako čepice 🙂 Ale přesto si to potřebujeme z nějakého důvodu vybrat sami. S vodítkem v ruce poctivý pejskař tráví hodiny času denně mnoho let… Nevíme, co vaše sestra nemá ve výbavě. Za mne by v každé výbavě mohla být např. lízací podložka. Taková ta silikonová se špunty zespodu, aby neklouzala. Paštiky se buď prodávají, nebo můžete vyrobit vlastní (bez soli). Jednou za čas pro psíka příjemná zábava si ze záhybů vylízat dobrotu a zároveň si tím trochu otřít jazyk od plaku 🙂
Nebo takový oblíbený chlupatý hadr VETBED:
https://www.zoohit.cz/shop/psi/pelisky_kose/deky/vetbed/251834?origin=hopps&q=vetbed&i=2&ro=10
Jeden by si řekl, že co na tom je - deka jako deka. Naše čuby mají pelechy, gauč i koberečky, ale jak jsem přinesla domů tohle, vybraly si to okamžitě… a nebyla samy, co jsem slyšela. Je jim příjemné na tom ležet.
A jinak nikdy nic nezkazíte pytlem dobrých pamlsků - ať už vlastní výroby nebo z obchodu. Ale není pamlsek jako pamlsek. My za pamlsek považujeme pouze sušené maso. (Žádné tyčinky z vybělené kůže obalené čímsi, žádné směsi obilovin apod.) Zdravý pamlsek je třeba sušený hovězí zelený bachor.
Přeji šťastnou ruku a krásné svátky.
Máme přesně tu Rowentu, co doporučuje Repta-A-Repta. Po dlouhém výběru vítěz cena/výkon.
Flexi funguje na odporu pružiny. Ano, pro čivavu slabá pružina, pro labradora silnější. Mi psi chodí na prověšeném vodítku a jakmile ucítí napnuti (které je u flexi běžné), zastavují nebo zpomalují.
Většinou je to tak, ze pes jede buď dráhu flexináře a pak si zvykne, že musí vyvinout trochu odpor a běhá si, kam potřebuje nebo jede dráhu pevného vodítka, které vyžaduje větší práci psovoda.
Keriton má pravdu. Pokud nemáte přesné zadání, dost možná vyhodite peníze za nevhodný dárek. Je tu nabídnuta flexina, to je třeba něco, co my z principu nepoužíváme. Za flexi se musí tahat a my nechceme, aby pes tahal. Máme jen pevná vodítka a biothanovou kulatou couračku pro naší reaktivní hvězdu. Je to opravdu, co pejskař, to jiná volba… ta karabina ale platí v každém případě. Bývá to nejslabší článek díla.
