No a přeci jen chci, aby mi nějaké koruny zbyly - musím krmit ty psy 🤣, takže tady ne:
🙂 proč se ptáte? …víte, necítím se úplně komfortně tady veřejně dražit 🙂
I na aukcích, kde jsem koupila nějaké věci od mé milované výtvarnice Jitky Válové, případně na Catawiki, odkud mám pár sběratelských suvenýrů, jsem přihazovala anonymně pod číslem. Tady už mě zná každý, díky Zrzavcům dokonce všichni vědí, že jsem Fantomas… 🙄
Ale pro představu - cena by se měla pohybovat v řádu tisíců, ne méně a ne více. Ta porcelánka zase nemá až takovou sběratelskou prestiž jako jiné. A jak jsem psala, hodně mi záleží na výrazu. U očí stačí opravdu jen nepatrné nahnutí linky a máte úplně jiný výraz, jiný celkový dojem.
Představu si lze udělat z požadovaných cen na ebay (ty ale mnohdy vůbec neodrážejí průměrné aukční ceny):
https://www.ebay.com/sch/i.html?_from=R40&_trksid=p2334524.m570.l1313&_nkw=borzoi+metzler&_sacat=0&LH_TitleDesc=0&rt=nc&_odkw=borzoi&_osacat=0
a tady jsou (žel jen z jednoho úhlu) fotografie produkce dané série:
http://www.barsoi-figuren.de/Metzler%20Ortloff.xht
První řada je z jedné formy a když si zvětšíte náhled, vidíte čtyři jiné výrazy očí.
Teď trochu odbočím z “všeobecného pokecu” do “politiky” - prostě když člověk vidí, co se děje s penězi na účtu, raději je vezmu a koupím za ně nějakou takovou kravinu, jejíž cena je buď trvalá, nebo roste. Což (doufám) bude platit do doby, než se naše civilizace začne hroutit. To si pak porcelánového chrta budete moci strčit - všichni vědí kam. 😀 (Konec konců - to nám sdělují všichni ti aktivisté, co se lepí v galeriích k uměleckým dílům a podobně.)
Třeba ta figurka z dílny Leblon-Delienne : Tintin et Milou “La Joie”, se před deseti lety v Belgii prodávala za cca 300 EUR. Dnes se draží za dvojnásobek. Takže mám v notýsku takový malý seznam, který jednou dostane náš potěr, v čem jsou nastrkané nějaké ty koruny, aby to dnešní instagramová mládež omylem nenaházela do kontejneru spolu s mými rozedranými bačkorami, až mě budou vyklízet 🤣
Cení se i pokus, Fikovnice 👍, vážím si toho, jste hodná. ☺️
🙂 hezký, něžný. Ale ten není tak propracovaný. Já potřebuji TAMTOHO 😆
Dnešní závěr včerejší operace “zlomený dráp”
Myslím, že majitelé psů a dětí by měli od pojišťoven dostávat příspěvek na preparáty pro prevenci srdeční zástavy. 🙂 (ps. je dobře, že s sebou nosíte kliku, ta se vždy hodí nám všem, kdo to nemá na 100 %.)
Fíkovnice, díky za snahu ALE… já chci jen toho od Metzler-Ortoff, a to ještě jen pokud bude elegantně kolorovaný. Porcelánových sošek barozojů jsou mraky. Lovečtí psi jsou vůbec pro toto zpracování vděčný motiv. Má to kdejaká babi dodnes na kredenci.
Já jsem ale snob, který když si něco vybere, tak nedělá kompromisy (zkoušela jsem to, ale vždy jsem pak byla na sebe naštvaná.) Příklad: chci dubový stůl a mám holý zadek. Mohu si tedy koupit stůl z lamina s dezénem dub. Ani náhodou. Raději budu deset let obědvat na nastohovaných krabicích od banánů a pak si koupím dubový stůl. Dubový. Třeba z bazaru, doma si ho vymazlím jemným smirkem, špachtlemi a navoskuji si ho. Protože pro mě má prostě dubový stůl duši na rozdíl od lamina. Mám raději staré věci s duší z původních materiálů než nové, které se je přetvařují, že jsou dlaždice, dřevo, kámen… Nezatracuji umělý materiál, ale ať nepředstírá, že je něčím jiným než je. 🌼
Fikovnice, já myslím, že hlasování pro barzoje bude jednomyslné. 😆. Toho Metzlera už hledám po netu docela dlouho. Jednoho měli v antiku v Praze na webu a když jsem zaplatila, zjistili, ze už byl prodaný 😭
Fakt bych nikdy neřekla, že by se mi takovej pes líbil… Přesně. Pudl byl vždycky až na chvostu mého zájmu. Skoro jako produkt z hračkářství, až na to, že kadí a potřebuje chodit ven.
Jinak další ze známek stárnutí je ten, že strašně nutně potřebuji mít alespoň jednu porcelánovou sošku krásného psa… (a to z porcelánu opravdu jen jím, jinak tyhle krámy nesbírám…) A posuďte sami. Oba jsou z profesionálních dílen, pudl je Rosenthal, barzoj je Metzler Ortloff… he? a kdeže je ta elegance?
Přesně. Už jsme doma. Na veterině kníkám “hlavně, ať ji to moc nebolí, buďte něžný”. Doktor “nejlepší je moment překvapeni”… a než jsem se nadechla, už jsem nedržela psa já, ale sestra, doktor trhnul kleštěma… černá ani nestihla zavýt. Dostala pochvalu za statečnost (já ne) i za to, že si to zlomila čistě.
Právě teď žvýká obří sušené hovězí líčko a hnědá ze soucitu taky…
Palec za snahu. Ale mate to blbě. Můj táta má stabilně výraz jako revizor a já mám stabilně výraz jako úřednice za přepážkou, které už dvanáctý klient v řadě předložil špatně vyplněný formulář…
že jsem kudrnatá. - ideální základ pro pořízení pudla. 😄
Já jsem kudrnatá, jen když je vysoká vlhkost. Našla jsem ještě jednu fotku z minulého týdne, kdy jsem dostala bylinkový polibek. Dovolila jsem si tedy zamazat svůj obličej, protože se nerada ukazuji kdekoli, natož na veřejnosti, ale ten polibek stál za to.
Pořád jsem vymýšlela, jak to vyřešit, když je to ten lepkavý sníh… na pudly existují speciální návleky, to používají ti výstaváci, jenže ti mají na nohách dlouhou srst. Nakonec jsem koupila u Vietnamců ponožky a podkolenky pro lidské trpaslíky za pár korun, odstřihla jim špičky a funguje to. Drží to i na tenčích nožkách a plní to funkci. Ty nejhorší koule se nedělají. Tlapky mají volné.
Pro pobavení přikládám ještě fotky z netu, jaké to je mít pudle ve sněhu vedle jiných psů a speciálně pro Zrzavce ukázku obleku, který ještě N E M Á M E.
Ano. Pro nepražáky: ten kopec má v základech rozměr 300x700 metrů cca, sousedí s velmi rušnou silnicí a o kousek dál je velmi rušná několikaproudá křižovatka. Je ale fakt, že to tam neustále fičí, takže vzduch bude lepší než dole.
Bývala to taková oázička klidu, dnes kromě těch aut tam ještě jezdí cyklistický oddíl trénovat, jezdí po cestičkách s prominutím jako ho-ada a teď večer vám třeba dvacet kol v protisměru dá bambilion lumenů přímo do obličeje. Už tam moc nechodíme.
Nevím, ještě včera to vypadalo, že to zvládneme domácí péčí, ale dnes při čištění už bylo vidět, že jí to celý napůl plandá, nechám rozhodnout doktora.
Hele, nechtějte mě rozbrečet.
Už teď jsem načatá. Odpoledne černou čeká studený kovový stůl na veterině. Včera vzala smykem aport a odnesl to pátý dráp. A minule mě doktorka prosila, ať se na ní ten pes při ošetření tak nedívá…
Heleďte k tomu oblíkání - teď nevím, zda jsem to tu už nepsala, tak se omlouvám případně za opakování…
Jednou jsem večer vyšla z domu, šla jsem na koncert klasické hudby. A hned přede dveřmi na chodníku šla paní pejskařka ze vzdálenějšího sousedství… Podívala se skrze mě, pak se zastavila, otočila a praví…. “Jé, vy jste tak hezká, když nevenčíte…”
Zrzavci a Ronjo - víte, co je krásné na stárnutí? Že kvůlivá těm vašim nestoudným hláškám nezruším účet a nepůjdu brečet do kouta. 💪😂
K breku mi bohatě stačí mé osobní prohry a sledování utrpení zvířat napříč planetou. 😔 …a pak třeba taky takové filmy, jako je Kafarnaum.
…Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans)… 🙄
Já ještě dohazuji odkaz na stránky, které jsem hlídala, když jsem potřebovala doplnit psí šatník. Protože tam mezi těmi “koňskými” cenami mívají občas nějaký povedený kousek s výraznou slevou.
https://www.equiservis.cz/psi/deky-na-psy/
Na fotce níže vesty koupené tamtéž za čtyři stovky…
ps. a nesmějte se těm fuseklím, prosím, ano? také jsem si nemyslela, že budu oblékat psy. Jenže čuby bytové, krátce střižené, aby v zimě u topení nelapaly po dechu a pak vycházka - doma 25 stupňů, venku minus 5… třicetistupňový rozdíl, žádná podsada, žádné venkovní zvykání na změnu roční doby, takže jdeme jak cirkus. Naštěstí je to jen minimum dní v roce.
