U nás bych řekla, že ten chov tam nějakou váhu má. I v těch překážkách. Na lokální úrovni. Letos může příznivec českého chovu být v sedmém nebi. Takových našich odchovů na tabuli Listed dostihu se jen tak nevidí.
A když si projedu matky koní účastnících se dostihů během odpoledne, tak to nejsou neznámá jména. Některé mají více kvalitních potomků na dráze, jiné samy běhaly.
http://www.dostihyjc.cz/index.php?page=17&ID=51400
Tady se můžete všichni přesvědčit o připravenosti koně do těžkých skoků.
Jsem laik, divák, co dostihy sleduje od dob 2. vítězství Peruána… takže žádný zkušenosti. Byť na koni jezdím. Ale i tak se mi prostě tahle kariéra nezdá jako vhodná pro start ve VP, která je mnohem víc hektická, nervózní, vyhecovaná, jezdci jsou přemotivovaní. Zvlášť v kombinaci se zahraničním jezdcem.
Průměrný český účastník VP jde cestou Cena České asociace steeplechase ve 4, v 5 Vltava, v 6 Labe a v 7 Velká, do toho několik kvalifikací. Když kouknete na výsledky, tak všichni na tabuli mají nějakou kombinaci těchto dostihů v historii odběhnutou. Akorát původně slovenský Star je výjimka, ale u něj jsem zase našla jeden jediný pád.
Ale ono to je jedno, na kdyby se nehraje, ale fakt za to letos nemůže překážka.
Ale ono letos ten Taxis fakt nedoletěla spousta koní a ustáli to, co by dřív neměli šanci. To už mi přijde nebezpečnější velký anglický skok, s dopadem nad doskokem, než měkkoučká hrana Taxisu. I když hrana, v dnešní době to úplně pozvolný, hranu má možná Haďák.
A znovu opakuji. Ten kůň dokončil v životě TŘI steeplechase crosscountry dostihy ze 6. To i ti Irové z point - to - point měli naskáno líp…
Ano grupa výkonost na proutkách. To moc vypovídající na crossy v Pardubicích není… Loni běžel první steepl. Zadržen. Letos 6 startů v Pardubicích, 3. se dostal do cíle. Je tohle vhodná a kvalitní příprava pro Velkou? Ještě se zahraničním jezdcem? Za mě rozhodně ne.
Se podívejte na Aichnerovi koně, v Itálii to sbírá na těžkých skocích kde co a stejně se nechá přesvědčit, že jestli tu Velkou chce, tak holt tu ty koně musí nechat párkrát běžet, i když z toho nebudou peníze.
Jinak z pohledu laického diváka to bylo najetý nějak divně, já tam očima tlačila Lodgiana přes hranu příkopu a přišlo mi, že s doletem měli letos problém skoro všichni.
A škoda toho zkaženého nájezdu, protože to byl jediný ošklivý pád za celý pardubický dostihový víkend. Jinak všechno víceméně v klidu a pohodě. A i přemýšlím, kdy na zbytku tratě byl už jenom 1 další pád. Jinak opravdu velmi povedené dostihy.
Jo, to by mě taky zajímalo. Mám 32G (česky asi 70I-J), takže rozdíl mezi prsy a hrudníkem obří. A moje zkušenost s bezpečnosntí vestou je taky podobná. Přes prsa to nějak zapnu, ale pod prsa bych si mohla schovat basketbalový míč. A když už to zapnu, tak mi chybí tak 5-10 cm na výšku, abych si v tom mohla sednout.
Asi až budu ještě starší a začnu se bez vesty bát , tak holt sáhnu po nafukovací, tam by ta nekomptabilita tělesných rozměrů a vesty nemusela tak vadit.
Záleží na na tom, jak se člověk dokáže při pohybu zahřát. Já si pořídila zimní rajtky, zimní jezdeckou parku, zimní rukavice a zimní boty. To jsem byla ve stáji, kdy jsem hodně posedávala a kecela. Dneska na ježdění z toho ve většině případů nosím akorát ty boty. Ve všem ostatním mi je při ježdění horko. Bundu si do sedla beru jenom, když je k nule, na vyjížďku a pak při klusových a cvalových pasážích umírám vedrem, a nebo sychravo, tak na krokování. Rajtky když mrzne a rukavice ani nevím, kde mám.
Základem mého zimního oblečení jsou rajtky s hodně vysokým pasem, co se nikam nesunou, aby mi netáhlo na cemr, hybridní mikina na zip, a hlavně merino triko s dlouhým rukávem a stojáčkem. Jenom díky němu můžu jít jezdit a až pak sbírat bobky i zpocená a nezmrznout. Na práci si beru teplou vestu a nebo tu parku.
My štrajcpán obalovali bandáží, ale na kratší cesty. Kobyla má na zadku šlic snad 15 let. Holá kůže, chlupy tam nerostou, ale není výstavní, je pastevní, tak je to fuk.
Vlasta:V lidských sportech se hranice posouvají dopředu, bežci jsou stále rychlejší a skáčou stále dál a výš
ale to není pravda. Koukněte se např. na našeho Emilka. A mnoha dalších. A to ještě nebyl doping.
Mě je šumák, když se nějaký trouba zabije v moto, horolezectví nebo letadle. Nevím ale, proč se k lidskému adrenalinu používají zvířata.
Je to mimo mé pochopení
Nejlepší čas pana Zátopka z maratonu by v současné době nestačil ani na kvalifikaci na OH v kategorii žen, natož na medaili. I náš republikový ženský rekord je výš. Na 2:30 trénují v dnešní době i aktivní talentovaí hobbíci, kteří běhají jen pro zábavu a radost z pohybu.
Ale ne, nic se vůbec nezrychluje 😄
Horsano, ale tohle je úplně stejný jako u všeho. Média, internet, sociální sítě, mnohem rychlejší šíření informací, k mnohonásobně většímu množství lidí, kteří často neví, která bije.
Teď se třeba u nás řeší tornáda. No, když pomineme to ničivé na Moravě, tak malá tornáda tu byla vždycky, ale jaksi lidi nenosili po kapsách telefony, které mají kvalitní videozáznam.
kometa:Viz výše.
Pod sedlo nepohodlné (byť to hezky vypadá) a zdravotní problémy.
To záleží, moje životní láska byla houpací křeslo. Ano, ty chody byly výrazné, když to rozjela v klusu, člověk vysedal metr nad sedlo. Ale když šla tak nějak na pohodu, zavládla jsem venku i pracovní klus. Přiježděnost 0, 15 let chodila víceméně na vyjížďky, ale v kopcích. A ten cval 🤩
Ale ano, naštěstí nebyla moje a naštěstí dožila bez operace.
Už jsem to tu psala. Znám 3 fríze. 2 bez oka, po měsíční slepotě. Jeden z nich už ve 4 letech. A moje srdcovka. Ta naštěstí žádný radikální zásah nikdy nepotřebovala, ale zdravá nikdy nebyla.
Teď na Instagramu sleduji jeden profil, kde si holčina koupila svého životního koně, kterého měla před tím v nájmu. Fríz. Přes rok bojují se záněty zubů. Operace, dlouhá léčba, různě se to vrací…
Fakt neznám tolik jiných nemocných jedinců jednoho plemene.
Já jsem věčně padající posera a mám za sebou několik vyjížděk bez sedla ve všech chodech na holém koni. Akorát to chce, kromě oprávněné důvěry v koně, správnou kompatibilitu záda koně – zadek jezdce. Jak se kůň zapotí tak klasické tepláky nebo kožený sed klouzat do stran přestane. Já pak mívala problém slézt, byla jsem přilepená. Tedy aspoň u kombinace mého zadku s těch pár koňských zad to tak bylo.
Trošku slabším místem vyjížděk byly prudké kopce. Směrem nahoru se člověk někam zadívá a je skoro na zadku a cestou dolů zase na krku. Naštěstí jsem sedala na koně, kterým to nevadilo.
Hezký jsou. Miluji jejich chody. Sedí mi povaha, i když jsem poznala jen dva příslušníky. Ale domů bych to nechtěla. Jeden měsíční slepota, dozil se snad 15. Druhy svrab, problémy s pohybovým aparátem, dýchání. Dvacítka překonána, ale v porovnání se stejně starými koňmi jiných plemen to je fakt důchodce. Známá má mladého kone, od 4 let bez oka. Nene. To je kůň leda pro bohaté.
JanaJanaJanaJana:Než ta jízdárna je důležitější to zpevnění, alespoň v okolí přístřešku a balíku. Hlína je bohužel většinou málo.
Jízdárnu může nahradit kruhovka anebo někam dojít po kopytě, tam stejně sporťák nepůjde. Asistence u kováře a veterináře se téměř všude platí navíc a je to tak dobře.
Už jsem zažila ošetření, kdy hloupá kontrola srůstající rány skončila několika hodinovou operací, jelikož vet našel v ráně nebezpečné pouzdro hnisu.
Jo s tím zpevněním je to pravda. Já jsem holt zhýčkaná a beru jako standard, že koně mají možnost i v největším hnusu stát na pevným. To jsem v úvodu přehlédla, že není úplně dořešen. Letošní mokrou zimu jsem si říkal, že nezpevněný krmiště fakt nezávidím nikomu. Z betonu se ty promáčené bobky sbírají jedna radost 😃
Naopak nesouhlasím s tím, že do takového ustájení si koně nedá někdo, kdo by s koněm chtěj pracovat na jízdárně. Menší venkovní ustájení pro 5-10 koní je za mě ideál pro koně, co nějak rekreačně pracuje, párkrát za rok nějaké závody. V týdnu 2x jízdárna, o víkendu vyjížďka. Je velký benefit mít tu jízdárnu hned ve stáji.
Po dostavbě jízdárny by těch 5000 byla podle mě přiměřených, zvlášť, když by byla zajištěna ta asistence u kováře a veterináře.