Foto č1/ = 1,0 - č2/ = 0,1 plně dospělý pár s dobře vyvinutými sekundárními pohlavními znaky (nejen pouze délka ocásku ale i tvar análních a nadocasních štítků)
Další fotky jsou jen z pilnosti a doufám že vypovídají o nutnosti dodržovat základní pravidla chovu, která, ač jednoduchá, se mnohým stále nedaří respektovat.
Foto č3/ T. graeca, karapax těsně po vylíhnutí.
č4/ se tam jen tak připletla. Mazat jí nebudu, alespoň se nemusíme koukat každé želvě jen na zadek.
č5/ T.g., karapax ve dvou letech. Zde také stojí za povšimnutí potřeba úpravy drápků na zadních končetinách.
Víc fotek do jednoho příspěvku nevleze takže bude pokračování.
Věk vzhledem k velikosti může být. Zásadní zdravotní problém také není patrný i když karapax tedy rezervy má. To je ten důsledek nedostatečné noční vlhkosti v kombinaci s ne úplně optimálním složením krmné dávky. Ale bývá leckdy podstatně hůř. Jste si opravdu jist že jde o Testudo hermanni ? Podezřele totiž připomínají Testudo graeca. Chcete-li jistotu ukažte plastron.
I k nelegálnímu obchodu jsou vždy potřeba dvě strany. Pokud neprokážete že jste byl záměrně uveden protistranou v omyl, skóre je 1:1. V každém případě jsou podobně získaná “citesová” zvířata pro další legální rozmnožování a následný prodej odchovů bezcenná, pokud tedy nechcete čarovat, protože nemají známý původ. Situaci nezlepšíte ani tvrzením že jde o nalezence atd., to se možná tak maximálně vyhnete pokutě.
Dobrý den, máte želvu čtyřprstou (stepní) , Agrionemys horsfieldi (Testudo horsfieldi). Přesné stáří odhadnout nelze, jedná se ale o plně dospělou samičku které zjevně nic neschází. Takže jen tak dál.👍
Pro přesné určení pohlaví by byla potřeba fotka spíše z druhé strany ale i takto je to celkem zřejmé.
13 cm ve 12+ letech není na samičku A.h. opravdu nijak mnoho. Ovšem bez povědomí původní lokality výskytu nelze dělat unáhlené závěry, natožpak zkoušet napasovat jí do nějakých tabulek. Podle aktuálního vzhledu lze odvodit její současný zdravotní stav. Dá se také lehce poznat jaká příkoří ji během těch 12ti let potkala. Je potřeba vědět zda zimuje či nikoliv atd. Pokud máte zájem začněte prosím fotkou želvy ať víme na co je třeba se zaměřit.
Vím, s plísní bývá problém. Já většinou používám staré zvětralé větve nasbírané v podrostu borového (sem tam dub) lesa. O nějaké nenarušené struktuře se v žádném případě nedá mluvit. Peču a vařím přestože vím že jsou spory plísní všudypřítomné a případné následné kontaminaci se prakticky nelze vyhnout. Je dost dobře možné že je celá taková akce spíš kontraproduktivní páč daleko důsledněji zlikviduji jiné organismy které případně mohou držet plísně na uzdě. Zřídka se podaří získat torza větví z oblastí těžby rašeliny o něco lépe zbytky pařízků z na zimu odpouštěných starých přehradních nádrží. V prvém případě neblbnu, ve druhém vařím a peču. Možnosti budou jistě i jiné vhodné ale mě vyhovuje uvedené, protože těch pár větviček nestojí za velké bádání. Jako hlavní však považuji dobré větrání terárek a hned poté používat pokud možno dřevo staré, zvětralé, prosté živin nebo jen s minimálním zbytkem. Zkusil jsem nafotit jak se chová kus větve v terku založeném v lednu t.r., takže relativně čerstvé. Nevím zda bude něco vidět páč se vše hned orosí, denní vlhkost okolo 80-85% noční 95+. Větve položené (místy zanořené) na stále mokrém substrátu a ještě po nich sem tam šplhají kytky.
Chemii si nemohu v žádném případě dovolit, včetně octa který tedy v jiných případech úspěšně a zhusta využívám.
Málem jsem zapomněl na chvostoskoky a dva druhy tropických stínek, možná tam dělají co mají, vidět jsou však zřídka a když už je nějaká tak troufalá je hned sežraná.
Pravděpodobně bude celé moje vykecávání k ničemu a bohatě by stačilo to co psal
Danio margaritatus = Danio perlové, to je jiná rybička než Brachydanio albolineatus čímž zřejmě myslíte, minimálně podle předvedené fotky, Danio albolineatus, což je danio duhové.
1/není větev jako větev. Větve různých dřevin nebývají stejně náchylné.
2/větrání i ve vlhké teráriu musí být funkční, v opačném případě bude plíseň prosperovat prakticky na všem i na korku, zejména v tom případě že na povrchu ulpí byť nepatrné zbytky potravy případně jiného organického materiálu (trus atd.)
3/špatně nebo nedostatečně dlouho vařená větev.
4/copak je váš “stromák” za potvoru že vyžaduje tak extrémní podmínky.
Pokud se vám podaří položit dotaz méně obecně třeba se k řešení dopracujeme.
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 24.07.2023, 12:27:11
Spolehnu se na vaší zkušenost, až přijde čas. Sám zkoušet nemohu páč není kde a také výsledek testu má pro mne spíš hodnotu orientační než praktickou. Nechystám se k zasíťování výběhu, stejně bych ale rád věděl jak to dopadne. Jedno vím jistě, pokud někdo před cca 20ti lety nutně potřeboval kvalitně zasíťovat větší plochu na co nejdelší možnou dobu, bylo mu doporučeno použít pletené stabilizované PET sítě a to přes jejich výrazně vyšší cenu. Uznávám že doba jde dopředu a je docela dobře možné že dnes už je vše jinak. Tak uvidíme.
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 24.07.2023, 10:40:48
Právě proto že obecné vlastnosti PP jsou lehce dohledatelné tak bych byl rád aby byl uveden v nabídce způsob jak řeší, pokud vůbec, ochranu před UV a vlivu teplot pod 5°C. V případě že problém neřeší, nedá se síť použít celoročně s perspektivou trvanlivosti delší než 1-2 roky.
J5: pro ty, co se jim nechce vůbec investovat a radši by stříleli - tohle fakt dobrá síť a je to za pár šupů. Neriskujte střet se zákonem a natáhněte si síť. Vyzkoušejte, uvidíte. Je to spolehlivý.
Síť opravdu nevypadá špatně. Navíc cena za m2 je opravdu příznivá. Škoda že jsem se v popisu nedopídil nějaké záruky na trvanlivost (UV, působení teplot atd.) Já už bohužel nemám možnost vyzkoušet síť v praxi ale asi bych si dal říct, už s ohledem na pořizovací cenu, protože mnou navrhované řešení stálo komplet i s prací na 300m2 cca 18000,-. Taková cena nemusí být pro každého přijatelná, což chápu. Ovšem fakt je že ani s odstupem času nijak té částky nelituji protože 16 let bez starostí holt něco stojí, v tomto případě ani ne 100,- měsíčně.
U takové sítě nemusíte mít obavy. Jde jen, tak jako vždy, o ochotu investovat.
Po dobu 16ti let, kdy jsem měl možnost sledovat funkčnost, nebyla zaznamenána žádná změna kvality ani jiný problém. Zasíťovaný výběh cca 300m2.
Voliérová síť na chov bažantů PET 27/1,5 mm černá - 1 PET 27/1,5 mm Naprosto nesavé plošné sítě vysoké pevnosti s výjimečnou odolností proti dešti, slunci, větru a mrazu, bez tvarových reakcí na změny teploty a vlhkosti vzduchu (srážení atd). Sítě jsou velmi lehké a snadno se instalují. V ceně výrobku jsou obvodová lana, u velkých ploch pomocná nosná lana v ploše sítě dodáme po dohodě. Záruka na poškození materiálu vlivem slunečního záření (UV) je 5 let od dne vystavení faktury, předpokládaná životnost je 10 a více let. Jednotlivé kusy sítí (m2) se pro výpočet finální ceny sčítají. Sítě Vám rádi navrhneme a nainstalujeme, také Vám dodáme instalační materiál včetně ocelových lanek.
Odpověď na příspěvek uživatele zvedavec z 23.07.2023, 19:48:23
Vypadá to že s vámi v podstatě souhlasím. Mám tedy odlišný pohled na etiku v podání A. Schweitzera. Mohu se mýlit ale úcta k životu není úcta ke konkrétnímu druhu.
Chránim prednostne seba, svoje deti, blízkych a svoj druh - človeka. Tak, ako potkan a jastrab chráni svoj druh, seba a potomkov, a kašle na to, že škodí nášmu druhu.
Žádné námitky, zcela přirozené.
Drobné rozdíly ve vnímání celé problematiky pominu.
