Nerad bych hodnotil jak moc dobře to mají na Hluboké. Především sledují jiný než chovatelský cíl. Ona by velká expozice fungovala s jedním párem žabek poněkud nezajímavě. Možná znají postupy které neznám. Za sebe a pár dalších chovatelů tvrdím to co popisuji. Také jsem začínal s “hejnem” různých druhů žabek ve velkém prostorném paludariu s přesvědčením že tak malé žabky se s konkurencí srovnají a budou společně prospívat. Zprvu to tak i vypadalo, žabky žily ale to bylo tak všechno. To že sladit barvy v jednom teráriu není nejdůležitější přivede začátečníka první návštěva u zkušeného chovatele který dlouhodobě pralesničky chová, pravidelně rozmnožuje a to vše ve více druzích. Podezření které přirozeně laika napadne, když vidí řady malinkých terárií, tj. nedostatek financí, při hlubším pohledu neobstojí. Ono totiž zařídit třeba třicet malých (zpravidla 40×50×40) terárek odpovídajícím vybavením tj. rozvod vody od osmózy do postřikovačů, instalaci mlhovačů, zpětný odvod přebytkové vody do odpadů. Osvětlení, teploměry a vlhkoměry, to vše třicetkrát je po všech stránkách náročnější než perfektně zařízené, velké, impozantní expoziční bioaktivní paludarium.
Mladé žabky po metamorfóze a během růstu lze chovat ve skupince obou druhů, mají podobné nároky na prostředí. Je však nutné jednotlivé žabky sledovat. Začne-li nějaký jedinec zaostávat v růstu je třeba jej neprodleně oddělit od ostatních. Žabky sice neprojevují přímou mezidruhovou agresi spíš se projevuje stres z vysokého počtu jedinců v omezeném prostoru. Pralesničky jsou samotářské žabky a čím jsou vyspělejší tím více vyžadují “soukromí”. Pro smysluplný chov je proto lepší raději menší zarostlé terárium pro jeden pár, dá se tolerovat i 1,2 tj. jeden samec+ dvě samičky stejného druhu, pokud je terko členité a zarostlé.
Velká “výstavni” terária s různými druhy pralesniček jsou sice působivá, krásná atd. Bohužel pouze pro pozorovatele, méně pro samotné chovance. Ony tam sice budou nějakou tu dobu přežívat, dost možná dojde i dílčím chovatelským úspěchům ale nemělo by to tak být.
Odpověď na příspěvek uživatele KatyQ z 22.09.2023, 10:28:49
Bože můj KatyQ, vy máte v příspěvku přijatelnou jedinou větu.
“Co udrží vlky vně pastviny se zvířaty (a chovatele za to nezavřou) je otázka, která zatím nebyla spolehlivě zodpovězena.”
To ostatní jsou pouze vystříklé emoce.
1/ vražda 🙂. Pojem který nemá v souvislosti se vzájemným zabíjením zvířat pro obživu vůbec nic společného.
2/ původní druhy 🙂. Divoké prase je na rozdíl od jakéhokoliv druhu Ovis u nás nesrovnatelně původnější než nepůvodní příslušníci tohoto druhu, ať už jde o domestikované či volně žijící křížence.
Naštěstí je celkem jedno co konkrétně vám vadí či nevadí jinak by v tom byl mimořádný guláš.
Vlků se nezastávám, protože nevím který názor z dvou možných je lepší, jen mě vadí ta nesmyslná argumentace.
Odpověď na příspěvek uživatele Pardál z 11.09.2023, 16:37:56
Ono záleží na tom z kterého konce vzduch vychází.
Pokud z předního tak pravděpodobně půjde o prosté leknutí provázené prudkým zatažením hlavy a částečném či úplném zatažení předních končetin do krunýře. Pokud se lekne pořádně, nebo například při příjmu potravy, mohou se u nozder a tlamky objevit bublinky ze slin. To je ten lepší případ a stačí si dávat pozor na náhlé rychlé pohyby v bezprostředním okolí želvy, zejména v prostoru nad ní. Také a to v horším případě může jít o onemocnění dýchacích cest, provázené nechutenstvím, apatií, mnohdy vyhledáváním chladnějších míst, atd., tam by byla návštěva veta nezbytná pokud nemáte vlastní zkušenosti. Vzhledem k tomu jak popisujete chování želvy, půjde pravděpodobně o první případ.
Únik plynů z druhého konce může být zaviněn prostou dietetickou chybou, například (nejen) náhlým příjmem většího množství cukrů v potravě. Nyní na podzim kdy dozrává ovoce se to stává. Obvykle to bývá provázeno řidšími výkaly (krátkodobě). A také zde bohužel existuje druhá nepříjemnější možnost napadení trávicího traktu potencionálními patogeny. Sledujte proto výkaly a pokud se objeví vodové páchnoucí plné drobných bublinek a celkově celé hnusné, provázené nechutenství, tak navštivte veta. Léčba bývá jednoduchá ale sám bez zkušeností to nezvládnete.
Když napíšete co želva obvykle žere, nebudeme tápat.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 10.09.2023, 10:50:57
A měla jste i kohoutka? Jeho hlasový projev, byť nijak mimořádně hlasitý zato však urputný a nezadržitelný, při sebemenším náznaku svítání dodnes zní v mé hlavě. Jinak chov bez problémů a pohled na slepičku vodící malé čmeláčky (kuřátka) je nezapomenutelný.
znamená to pouze to že máte samce. V jaké fázi dospívání se váš samec aktuálně nachází nelze podle vámi uvedených údajů odhadnout, natož pak určit. Pohlavní dospělost a s ní související schopnost rozmnožování nepodmiňuje samotná, viditelná demonstrace penisu ale soubor dalších doprovodných pohlavních znaků.
Chcete-li tedy odhad, bylo by dobré poskytnout foto, velikost, váhu. Z těchto informací lze následně odhadnout přibližný věk a to zda jde o subadultního nebo plně dospělého jedince.
Ke Gresloj jen takhle. Je to dotacni vypasac pro AOPK, neziskovka. Jede si svoje PR, nedela nic jinyho nebo o tom ja nevim. Muze chrapat s ovcema v ohrade a psat o tom slohovky.
proc nema skody? Protoze migruje, je za to placenej. Vlk nema tolik casu najit slabiny v plotech nebo vymejslet zpusob jak prechytracit cokly. situace kdy mate pevne dany pozemky je jasne dana a vlk tam ma klid na praci. Jestli si myslite, ze utece hned jak za plotem neco zasteka, tak jste v hlubokym omylu. Vlk dobre vi, ze pes ve vetsine pripadu prez plot nepujde. Takze si to obhlidne a vycka.
Gresl nema produkcni stado, neresi ekonomiku. Bohuzel si pizdy z AOPKa predstavujou, ze vsichni chovatele budou fungovat jako Gresl. Mam to cerny na bilym od Jelinkove, jejich predstava je do budoucna podporovat hlavne a nebo prevazne jen vypasani, nikoliv pevny ohrady. Coz svedci o naprosty absenci selskyho rozumu. NIKDO kdo ma par ovci u baraku nebude porad tocit ohrady. A i kdyby tocil, tak na tak malych plochach uplne mizi ten efekt, ze vlk nejdriv zkouma. Tady udela tri kroky, ma prozkoumano a je jedno kde zrovna ohrada stoji.
AOPka si z chovatelu dela akorat prdel, kdyz me vlk sundal ovci, bylo uplne dostacujici 90cm. Jasne ze nebylo, to prekrocim i ja aniz bych prisel o vercajk. Vlk vam to skoci s beranem v hube ( nadaszka ). Velkym chovatelum v CHKO nepovolili vyssi ohrady a ubehly dva tri roky a CHKO je tepe, ze jejich ohrady jsou nedostacujici… nekdo je v ohradach za statisice, spis miliony a zvedat se to neda do nekonecna, jen se podivejte na ceny akatovych kulu a ostatniho materialu! Argument dotacema je zase polovicata lez. Nehradi 100% nakladu ale 100% uznatelnych nakladu! Uz nevim kolik to presne vychazi korun na 1m. Kdyz jste v hornatym terenu nebo proste nerovnym, tak dvate kuly tak, aby jste kopirovali teren a to je ranec a prace. Jo, muzete vzit traktorbagr a srovnat to 🙂)) Ne, zijete v uplne jiny dimenzi co se tohodle tyka. Stejne tak gresl. Lidi jako on by meli radsi mlcet.
Nevěřil bych mastnacekk že by se mně po vaší exhibici v tomto vlákně, typické tak max. pro těžce frustrovaného egoistu, mohlo přihodit že budu souhlasit. Stalo se a myslím že nebudu jediný. Neubližujte svým zájmům a vydržte v tomto tónu, bude to lepší a když ne tak alespoň důstojnější.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 05.09.2023, 10:36:24
Jestli ještě dnes tak to opravdu nevím. Rozhodně však v době kdy byl již dávno na dovoz a odchyt evropských želv za účelem prodeje uvalen zákaz, tak dovoz T.horsfiedii jako neevropského druhu stále pokračoval. Povinnost registrace sice zahrnovala i tento druh ale bez zákazu volného prodeje. U přežívajících jedinců je dodnes na registračních listech z té doby uvedeno číslo dovozního povolení a země původu (Uzbekistán). Odstrašující fotky takového odchytu v praxi mám k dispozici, to opravdu nechcete vidět, zejména pokud máte k želvám kladný vztah.
V každém případě je nepoměr v počtu dovezených (ať už legálně či nikoliv) kusů toho kterého druhu nesrovnatelný a nijak, ani vzdáleně, nekoresponduje se současnou nabídkou. To o něčem vypovídá, že ano?
Navíc byl takový dovoz praktikován po dlouhou dobu. V sedmdesátých letech minulého století byl nejeden “chovatel” nucen koupit předmět svého zájmu v prodejnách “Ovoce zelenina” kde bylo obohacení nabídky myšleno zcela odlišným důvodem než chov. Osobní zkušenost.
Režná mouka, režný (tmavý) chléb, běžně používané v první polovině minulého století i v Praze a okolí. Pro mou babičku tedy zcela určitě. Fakt je že takový chléb byl obecně vnímán jako sice dostupnější ale méně kvalitní oproti bílému.
