Probírat podobné neplechy na veřejné diskusi rozhodně není nejprozíravější, že ano?

Ano, stále ovšem jde o zvíře neznámého původu a proto platí : Také na případné potomky takového zvířete nemůže být vydána výjimka ze zákazu obchodní činnosti a dokonce je-li takové zvíře chováno v chovné skupině spolu s dalšími zvířaty stejného druhu, která mají doklady v pořádku, tak na mláďata celé této skupiny nebude vydána výjimka ze zákazu obch. činnosti.

Po ohlášení nálezu na příslušném úřadě se zvolna rozeběhne zelená byrokracie. Vyfasujete registrační list s nepříjemným písmenkem v kolonce “původ” .  Zvíře musíte také nezaměnitelně označit podle požadavků konkrétního velícího úředníka.

Získáte tak zvíře za jehož držení nebudete “popotahován” ale které je pro další chov jednou provždy zcela nežádoucí.

Ale žárovky, zejména reflektorové, nejsou překonané. Svoji těžko zastupitelnou roli hrají například při odchovech heliofilních druhů, především jako zdroj tepla. Také reflektorové žárovky hojně používám a při doplnění nezbytné části spektra o UVB a UVA (např. lineární či kompaktní zářivkou) je to vyhovující, rychlý a cenově příznivý způsob jak se vyhnout aplikaci zejména vitamínu D3. Ono totiž amatérské dávkování tohoto nenahraditelného, přesto však nebezpečného vitamínu jen tak od oka a v domácích podmínkách je, alespoň z mého pohledu, na pováženou. Samozřejmě se dají použít např. výbojky, takže máte vše v jednom ale tam ta cena je prostě jinde a při potřebě vytvořit vhodný prostor po časově omezenou dobu se nevyplatí. Jinak upozorňuji že na výbojky nedám dopustit.

Obojživelníci obecně mezi heliofilní druhy nepatří (možná až na výjimky které neznám), proto potřeba UVB nebude výrazná. Způsob života (noční aktivita) a oblast kde se přirozeně rosnička karolínská vyskytuje napovídá že na na tom bude podobně.

Konkrétnější však být nemohu protože tyto rosničky nechovám.  Doporučuji proto konzultaci přímo s chovatelem.

Jestli vám to nějak pomůže mohu napsat jak se potřeba UVB jeví u pralesniček.

Dobrý den,

Chovám převážně zvířata zařazená v CITES I, takže se musím orientovat v zákeřnostech, jakkoliv to považuji za nejhorší povinnost související s chovem. O CITES II mám pouze základní, všeobecné povědomí takže nemohu poradit. U svých pralesniček, které do této skupiny patří a tudíž nepodléhají povinnosti registrace, vedu pouze chovatelský deník se všemi předepsanými náležitostmi a uchovávám doklady dokazující původ a způsob nabytí či pozbytí konkrétního exempláře včetně fotodokumentace.

Dobrý den,

z jakého důvodu zmiňujete žárovku ? Pro žabku je vzhledem k jejímu způsobu života taková instalace zbytečná a pro rostliny také. Můžete zvolit jiný, vhodnější zdroj světla a instalovat tak aby nedocházelo k přehřívání terária . Od  prostého a levného umístění terária na světlé neosluněné místo blízko okna až po náročnější využití principu Peltierova článku až po klimatizování celé místnosti.   Pokud je obyčejná žárovka jediný problém k dosažení přiměřené teploty, tak máte kliku a prostě ji tam nedávejte.

Mimo jiné je třeba vzít v úvahu že optimální teplota neznamená jediná možná. Znamená pouze ideál a s krátkodobými, přiměřenými výkyvy se žabka jistě srovná, stejně tak jako v přírodě.

Také cestička ale obdarovaný je v takovém případě povinen uchovávat darovací smlouvu společně s registračním listem po celou dobu života zvířete. Také na případné potomky takového zvířete nemůže být vydána výjimka ze zákazu obchodní činnosti a dokonce je-li takové zvíře chováno v chovné skupině spolu s dalšími zvířaty stejného druhu, která mají doklady v pořádku, tak na mláďata celé této skupiny nebude vydána výjimka ze zákazu obch. činnosti.

Darující je povinen uchovávat podepsanou darovací smlouvu po časově neomezenou dobu pro potřebu případné kontroly, jinak na něj může být nahlíženo jako na osobu provozující nezákonný obchod se zvířaty zařazenými do Cites I. Takže tedy déle než například doklady o účetnictví firmy.

Tak tedy nevím zda je to ta správná “objížďka”.

Druhý odstavec odkazu je aktuální i pro vás. 

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/16421-krmeni-gekonciku-nocnich/#prispevek143639

Krajský úřad opravdu fyzicky vystaví jak registrační list tak výjimku ze zákazu obchodní činnosti, to máte pravdu.

Ovšem udělení výjimky ze zákazu obchodní činnosti je KÚ povinný konzultovat z AOPK jako odpovědným vědeckým orgánem. Bez souhlasu a stanoviska AOPK nevystaví KÚ nic jiného než registrační list který sám o sobě nestačí k jakékoliv činnosti byť vzdáleně připomínající obchod s CITES I  viz. https://www.enviweb.cz/98707

Proto jsem AOPK uváděl jako přímo odpovědný orgán, jehož podmínky k souhlasu je vhodné prostudovat.

Není zač a svým rozhodnutím uděláte pro svou želvičku to nejvhodnější co můžete. 

Zcela chápu nepříjemné pocity které nutně doprovázejí chovatele při prvním zimování želv. Zejména pro ženy to musí být hraniční situace. Nechávat malého “bezmocného” tvorečka napospas zimě, dešti a celkově hnusnému počasí je zdánlivě neuvěřitelně nezodpovědné. Želvy, zejména evropské druhy, stejně tak jako celá řada dalších evropských hibernujících druhů plazů, obojživelníků, různých bezobratlých atd., byly nuceny  se během vývoje střídání ročních období natolik přizpůsobit že se jim sezónní “zhoršení” životních podmínek stalo nutností.

Jak se zachovat? Zapomeňte na kalendář, název měsíce je v tomto případě pouze orientační a důležitý tak akorát pro ježíška aby neprošvihl rozdávání dárků. Určující je faktická průměrná teplota s přihlédnutím k dosahovaným max. a mini. teplotám během dne. Pokud průměrná teplota klesne na 5-8°C je potřeba přikročit k akci. S tím že ranní mrazíky nevadí. Takto připravená želva bude v zimovišti krátkodobě tolerovat i teplotu do cca 12ti°C. Při více stupních C by již docházelo k narušení hibernace.  Je proto žádoucí ve sklepě větrat, tak aby se teplota pohybovala od cca 5 - 8 - 10°C s tím že 6-9° C je optimum. Pokud toho nelze docílit je třeba do doby než se situace upraví volit náhradní umístění např. zimní zahrada, garáž, různé manipulační chodby atd. 

Co je však stejně důležité jako teplota je vlhkost vzduchu nebo bezprostředního okolí hibernující želvy. Ta je 80-90% s tím že krátkodobé kolísání nevadí.

Poslední důležitá podmínka je, zabezpečit zimující želvu proti hlodavcům.

A ještě jedna poslední podmínka je klid. Jakákoliv zbytečná manipulace vadí. Želva se i během hibernace snaží reagovat na vnější vzruchy a to jí zbytečně vysiluje. 

Vím že to není aktuální ale upozorňuji že při probouzení želv lze nadělat  také mnoho chyb. Budete-li potřebovat upřesnění je zde dost chovatelů kteří mají co říci, tak přeji dobré pořízení.

AOPK =  výjimka ze zákazu obchodní činnosti = nutný žlutý papír pro obchodování s 

Cites I.  Bez udělení této výjimky nelze obchodovat, páč neplníte základní podmínky viz. dotaz.

MŽP, ČIŽP, AOPK

To máte sice pravdu úhyny v prvních letech života želv jsou, stejně tak jako u jiných druhů volně žijících zvířat, vysoké. Mnohdy přežívá pouze nepatrné procento těch nejschopnějších, zdá se to kruté ale přesto je taková “probírka” přirozená a žádoucí. Přežívající druhy zvířat a jejich početně stabilizované populace to dokazují. Nelze ale považovat za primární důvod, konkrétně u želv, hibernaci. Důvodů je mnoho a asi nemá cenu se zde nad tímto problémem zamýšlet.

K vlastní přípravě na hibernaci.

1/ Vždy nechat želvu venku až do prvních mrazíků. Nijak do její přípravy nezasahovat. Snižující se teplota a měnící se fotoperioda želvě napoví jak se má chovat, stejně tak jako nespočetným generacím jejích předků. Žádné koupání a nucené vyprazdňování není potřeba. Jediná smysluplná činnost z vaší strany je neztratit přehled o místě kde má tendenci se zahrabávat. Takové místo je třeba opravdu hlídat, protože ne vždy si želva vybere sebeluxusněji provedenou boudičku kterou v létě běžně využívá a klidně dá přednost šikovnému drnu ve výběhu. Nemá cenu jí násilím přesvědčovat, při teplejším podzimním dnu se vrátí na místo které si původně vybrala. Potřebuje klid bez zbytečné manipulace. Nemusíte mít ani strach z náhlých ranních mrazíků. Dostatek slámy a nakypřené země v boudičce, případně kupička opadaného listí u vyvoleného travního drnu bude dostačující ochrana. 

Obava že jí “něco” zůstane ve střevech je zbytečná. Ono jí tam opravdu něco zůstane a nezůstane to tam samo. Zůstává i část organizmů pomáhajících v trávení a zimuje společně se želvou. V opačném případě jsou následky zřejmé při jarním probouzení (posthibernační anorexie atd.) Jen pro představu, přijatá potrava je želvou zcela vyloučena ne dříve než za cca 30 dnů.  Protože se vám to bude zdát nepravděpodobné tak zdůrazňuji zcela. Tato idea o dokonalém vyprázdnění zřejmě vznikla tím že je opravdu fatální jeden den želvu nacpat třeba salátem a druhý den jí šoupnout do ledničky k zimování. V takovém případě je stejně špatně ale úplně všechno.

Podobně problematická je i “zoufalá” snaha želvu před hibernací co nejvíc zavodnit. Paradoxně se želvy nadbytečné vody před hibernací zbavují. Stačí si želvu pravidelně vážit a uvidíte.  Zimní období je na lokalitách prakticky jediné kdy o vodu opravdu není nouze ať už v jakékoliv formě a představa že želva musí klasicky pít aby vyrovnala případný deficit je mylný. Tak asi tak. 

Dobrý den, samozřejmě je potřeba nechávat želvu zelenavou zimovat. Hibernace je zcela přirozená součást života a to již od útlého mládí. Takže není nejmenší důvod nezimovat ani malé tohoroční želvičky. Jen jen je třeba vědět jak na zimování želvu připravit, lépe řečeno příliš se želvě do přípravy nemotat, celou přípravu zvládne sama a na jedničku. V přírodě zima nečeká až budou želvám tři roky. 

1/ A. radiata d.p

2/ t. marginata, vylíhlá a roční.

Mohl bych sice pokračovat dál a dál ale myslím že je dostatečně patrné jak by takový krunýř měl vypadat, takže stačí.

Při odpovídající péči lze vychovat slušně rostlé a zdravé želvy nezávisle na druhu. U každé to jde když se chce. 

1/ T.g. subadult detail přírůstků

2/ T.g. mladý 11 letý dospělý samec, detail přírůstků

3/ T.g. dospělá 26 letá samice, detail přírůstků

4/ T. marginata mladá 18ti letá samička, d. p.

5/ T. hermanni b. 12ti letá samička

Foto č1/ = 1,0  - č2/ = 0,1 plně dospělý pár s dobře vyvinutými sekundárními pohlavními znaky (nejen pouze délka ocásku ale i tvar análních a nadocasních štítků)

Další fotky jsou jen z pilnosti a doufám že vypovídají o nutnosti dodržovat základní pravidla chovu, která, ač jednoduchá, se mnohým stále nedaří respektovat.

Foto č3/ T. graeca, karapax těsně po vylíhnutí.

       č4/ se tam jen tak připletla. Mazat jí nebudu, alespoň se nemusíme koukat každé želvě jen na zadek.

           č5/ T.g., karapax ve dvou letech. Zde také stojí za povšimnutí potřeba úpravy drápků na zadních končetinách.

Víc fotek do jednoho příspěvku nevleze takže bude pokračování.

Mohu se pokusit ale pravděpodobnost omylu bude tak 50%😀

Rozhodně tedy nejde o určení pohlaví, jen si hrajeme.

1/ =1,0  

2/ = 0,1

U jedničky je odhad pravděpodobnější, u dvojky se v následujících letech může stát cokoliv.

Pokud chcete fotky dospělých, mohu ukázat.

Tak je to opravdu Testudo graeca ibera, želva žlutohnědá. Obě.

Věk vzhledem k velikosti může být. Zásadní zdravotní problém také není patrný i když karapax tedy rezervy má. To je ten důsledek nedostatečné noční vlhkosti v kombinaci s ne úplně optimálním složením krmné dávky. Ale bývá leckdy podstatně hůř. Jste si opravdu jist že jde o Testudo hermanni ? Podezřele totiž připomínají Testudo graeca. Chcete-li jistotu ukažte plastron.

I k nelegálnímu obchodu jsou vždy potřeba dvě strany. Pokud neprokážete že jste byl záměrně uveden protistranou v omyl, skóre je 1:1. V každém případě jsou podobně získaná “citesová” zvířata pro další legální rozmnožování a následný prodej odchovů bezcenná, pokud tedy nechcete čarovat, protože nemají známý původ. Situaci nezlepšíte ani tvrzením že jde o nalezence atd., to se možná tak maximálně vyhnete pokutě.