Nemusíte mít starost. Anatomické přizpůsobení zabrání vdechnutí vody při pití u zdravých želv, stejně tak jako u jiných plazů, viz třeba u agam vousatých. Ty jsou také schopné při pití potopit hlavu až k očím. Samozřejmě při vlastním pití (polykání vody) nedýchají. Podrobněji popisovat anatomickou stavbu křížení dýchacích cest s hltanem u plazů je potřeba v případě zájmu nastudovat, na stručný popis to není.
Já ne, to gůgl 😉. Jinak samičky roháče obecného jsou jiná váhová kategorie. Vzhledem k tomu že předmětný brouček sedí evidentně na dámské ručce nebude měřit víc jak cca 2cm, což má k běžným 4-4,5 cm samičky roháče daleko. Jiná možnost tedy nezbývá protože roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus) , jako další možný, je příliš vzácný.
Roháček kozlík (Dorcus parallelipipedus), sameček.
Také mám dojem že jde o lalokonosce rýhovaného (Otiorhynchus sulcatus)
Okáč pýrový (Pararge aegeria)
Pilous černý (Sitophilus granarius)
Budou výhledově pomáhat vlkům likvidovat přemnožené zubry přece. 🤣
Anonymní:???
Velleius dilatatus (Fabricius, 1787) - drabčík sršní
foto !!! = https://www.biolib.cz/cz/image/id326474/
Vroubenka smrdutá (Coreus marginatus)
Řekl bych že obávat se zrovna u neofém nějakého zvýšení pohlavní aktivity ze strany samečka nebo i samičky podmíněné stmíváním a tmou netřeba. Jako ptáci s denní aktivitou si dříve či později podobné problémy jistě vyřeší hezky spořádaně během dne. Ony se jen prostě bojí. Pokud je máte v úplné tmě, zkuste malé noční světélko. Tak aby bylo v prostoru klece hluboké šero, ne tma. Možná i původní majitel to tak praktikoval, nebo je alespoň měl někde u okna kam dopadalo světlo zvenku, třeba z pouličního osvětlení.
Dala jste si záležet na odpovědi?
Prionus coriarius (Linnaeus, 1758) - tesařík piluna
To mrňavé, vztekle žahavé, byla opravdu kopřiva žahavka (Urtica urens), jeden ze dvou druhů běžně se u nás vyskytujících. Ten třetí a zavlečené druhy nemá cenu zmiňovat. Máte tedy pravdu, stářím to není.😉
👍velice pravděpodobné.
Krásný kozlíček (Saperda perforata).
obecná
On se ten papoušek nejmenuje “lutino”. Lutino je pouze obecně vyjádřený název stavu aktivity tyrozinázy, která působí výraznou deformaci pigmentových zrn. Pigmentová zrna tmavého zbarvení nejsou sice zcela zničena, ale jsou natolik zdeformovaná, početně snížená a malá, že nejsou schopna pohltit světlo, které se má o něj lomit. Proto když je v opeření jenom velmi malé množství (navíc silně deformovaného eumelaninu), je role komůrkové vnitřní buněčné funkce v podstatě zcela potlačena. V důsledku těchto genetických anomálii vidíme barvu peří díky snížené interferenční schopnosti pouze jako žlutou a červenou. Ostatní barvy melaninu a eumelaninu jsou natolik buněčně poškozené, že dík absenci interference světla vytvoří pouze bílé zabarvení peří. Protože míra genetického poškození nebo deformace nemusí být vždy stejná což má zásadní vliv na výslednou barvu peří připojují se ke jménu ptáka názvy vyjadřující míru poškození např. lutino, platino, pallid, skořice a podobně. Kakadu růžový (Eolophus roseicapilla) je to však stále.
Čich ptáků bych nepodceňoval. Mnoho druhů ptáků má čich vyvinut srovnatelně, ne-li lépe než savci. V této kauze malého vrabce nemá cenu problematiku hlouběji rozebírat, takže jen pro úplnost.
Zřejmě už to nebude aktuální, nicméně pro úplnost. Odkaz na pěstírnu kde nabízí Cryptocoryne affinis https://www.krasneakvarijnirybicky.cz/cenik/
Jako konkrétní jedinec nějakou tu chvíli přežije. Smysl to ovšem nemá žádný snad jen nežádoucí. Do volné přírody patří z mnoha důvodů pouze v místě svého přirozeného výskytu.
