Příspěvky uživatele

Ano je to hloh, konkrétně hloh obecný (Crataegus oxycantha). Nemusíte mít obavy, jen pořádné rukavice😀. Podívejte se sem. 

https://www.ireceptar.cz/zahrada/kere-s-ozdobnymi-plody-ii-jedle-a-zdrave.html

Děkuji za odpověď.

Děkuji a souhlasím. Jen jsem se nechtěl unáhlit s názorem, přeci jen už nemám ary naživo tak nakoukané. Navíc vím že se podobní kříženci, když už se podobná upřílišněnost podařila, vyváželi viz. třeba  https://www.ararauna.cz/2024/04/novi-unikatni-krizenci-papousku-ara-arakanga-x-aratinga-zeleny-ara-arakanga-x-ara-maly-a-ara-zelenokridly-x-ara-flame/ “Konkrétně u velkých arů existuje celá řada kříženců, a to i přes několik generací. Nejznámější je ara harlekýn, což je hybrid mezi arou araraunou a arou zelenokřídlým. Známější je také ara Ruby, kříženec mezi arou zelenokřídlým a arou arakangou. Někteří chovatelé se na křížení arů přímo specializují a vyváží je do zemí na Blízkém východě, kde je o ně velký zájem. Výjimkou nejsou ani čeští chovatelé. Statistiky vývozu exotických ptáků každoročně zachycují i vývozy kříženců arů, zejména pak do arabských zemí. Z Česka se loni vyvezli například kříženci ary ararauny a ary zelenokřídlého, tzv. ara harlekýn (do Gruzie, Bangladéše a na Srí Lanku) a ary zeleného a ary arakangy (do Indonésie).”

Navíc u všech A. chloropter živých i na fotkách  žlutá barva nikdy není. Třeba zde jsou fotky divoce žijících ptáků, https://depositphotos.com/cz/similar-images/737320916.html?qview=735509140 ;

Anonymní:

arakanga to není ani náhodou, je to ara zelenokřídlý.

Dokázal by jste prosím podpořit svůj názor nějakými argumenty?

Anonymní:

Jo hold starší generace se musí smířit s tím, že vývoj nezastavíš. Tak jako ve všech odvětvích i v chovatelství platí, že přichází nové studie, nové poznatky a co se dělalo po desetiletí neznamená že je to správně. V přírodě se papoušci ke zralému dostávají výjimečně, většinou berou nedozrálé, nakyslé plody, i zrniny v mléčné zralosti. Sladké podporuje tvorbu plísní.

No a takto to vypadá když mladá generace nabyde přesvědčení že ovoce na stromě je dobré tak maximálně k tomu aby si u něj udělala selfíčko. Vždyť  je přece tak hezky barevné.

Opravdu by mne zajímalo zda by dotyčný anonymní exemplář dokázal pochopit že energeticky mimořádně náročná tvorba plodů a jejich atraktivita pro mnoho živočišných druhů je úspěšnou strategií rozmnožování a šíření. Že jedny z největších migrací ať už ptáků, savců, hmyzu se děje právě za účelem “sklizně” zralých plodů. Že druhová pestrost mnoha rozsáhlých přirozených porostů má základ právě na této skutečnosti.         To asi stačí. Jen ještě doporučení. Hlavně ty vaše poznatky a studie o konzumaci nezralých plodů ptáky neventilujte, zejména v tomto ročním období, někde ve vinařských oblastech Moravy. Jsou to ostří hoši.

 listovník štíhlý (Tibellus oblongus)

Já bohužel ano. Její sektářství podtržené přesvědčením že umírající musí trpět stejně jako Ježíš Kristus na kříži ve mně příliš nadšení nevzbuzuje. Sama ke sklonku života trpěla potížemi a neváhala využívat veškeré dostupné moderní medicíny k jejich zmírnění. 

Hodně dobré megi👏. Jen ta poslední věta vyvolává otázku. Jak to ti naši předkové vlastně poznali co je dobré? Vždyť dožít se ve zdraví třiceti- čtyřiceti let, což byl jejich věk dožití, je dnes celkem normální i bez lékařské péče. Až tedy na vyložené smolaře.

kometa:

Pokud nejsou splněny tyto podmínky profrčí Ca v jakékoliv formě a množství trávicím traktem celkem netknutý ať už pokapaný či nikoliv.

Můžu informace v tomto příspěvku použít ve výuce?

Já bych kometo neriskoval. Jsem sice přesvědčen že mám v základě pravdu ale beru to tak že si povídáme na zajímavé téma. Třeba Fikovnice  na tom bude podstatně lépe než já. Já se mohu opřít pouze o mnoho pokusů a pozorování praktických výsledků u živočišného druhu na hony vzdáleného člověku a předpokládat že až takový rozdíl tam nebude.

Chelátová vazba je fajn. 

Zde uvádí že kyselost prostředí nijak výrazně získání Ca neovlivní  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/6707197/

Ta dvě zetka prostě již neopravím.🤒

S déčkem zřejmě není u zdravého organismu problém, zejména v letních měsících a za předpokladu že UVB má volný, nebo alespoň částečný, přístup k nezakryté pokožce. Organizmus je schopen vytvořit si přesně takové množství provitaminu D a z něj pak vitamin D3 které potřebuje k získání Ca z potravy. Vzhledem k tomu že vitamín D3 je v případě předávkování silně toxický a tělo má jen velmi omezenou možnost neškodně ukládat jeho případný přebytek v tukové tkáni jeví se jeho příjem v umělé formě, mnohdy bez doporučení a vědomí lékaře, jako diskutabilní.

Vhodný poměr Ca, P a ostatních prvků v potravě je podmiňující, to jistě ano.

Vliv citronu na metabolizmus Ca? Nevím a nedokážu si ani představit jak by to mohlo fungovat u jakékoliv věkové skupiny. Takže doufám že se třeba něco dovím.

Obávám se že vit. C ani žádná jiná kyselina se na využití Ca neúčastní. Základní předpoklad využití Ca je vit. D3 který se v lepším případě tvoří přirozeně a v potřebném množství (ledviny, játra) z provitaminu D, v horším případě (možnost předávkování) podáváním D3 hotové, formou léčiva. Celá anabáze slouží k vyrovnané, nutné a životně důležité hladiny elektrolytů v krvi. Po dosažení optimálního stavu Ca v krvi nastupují vitaminy řady K, konkrétně K2 který je přímo odpovědný k ukládání Ca do kostí. Protože hladina Ca v krvi je primární a je potřeba udržet ji na optimální hladině za každou cenu, může paradoxně D3 v extrémním případě použít i Ca již zabudovaný ve skeletu, pokud neexistuje jiná možnost.

Pokud nejsou splněny tyto podmínky profrčí Ca v jakékoliv formě a množství trávicím traktem celkem netknutý ať už pokapaný či nikoliv.

Zní to velice rafinovaně, zejména to finální zakápnutí citronem😀. Ovšem získání vápníku z potravy a dokonce jeho následná distribuce a využití v kostech je podmíněno tolika dalšími faktory že podobný postup ztrácí smysl.

Pro porovnání. Oba druhy na ruce.

1/ na fotce  je samec

2/ velikost

3/ pletu se (nepravděpodobné)

Chápu, možná by pomohlo podívat se třeba sem https://www.oiseaux.net/oiseaux/photos/milan.royal.7.html

Škoda že není poznat tvar ocasních per. Stejně však mám pocit že jde pravděpodobně o luňáka červeného (Milvus milvus)

Nechci odmlouvat jen musím reagovat. Určitě by jste se pod vodou napila, mám osobně odzkoušeno. Ovšem s nadechnutím by to bylo horší.😀

Kdepak, používají stejnou “dírku”, alespoň její část. Celá oblast je však bohatě vybavena svalovými skupinami které reflexivně a ve vzájemné interakci otevírají či zavírají tu správnou cestu. Celé to začíná u svalů měkkého patra a pokračuje jinými svalovými skupinami hezky dolů až přes “výhybku”. Takto laicky to musí stačit, jinak bych byl nucen si celý problém oživit a dostudovat páč je to opravdu docela složité. A tomu se potřebuji z časových důvodů vyhnout.

Rozhodně však platí že potkávání potravy, vody a vdechovaného vzduchu u zdravých zvířat nehrozí. Samozřejmě až na výjimky které dostatečně vystihuje termín “koláčová dírka”😀.