Doron:

My to tuhle řešily s kamarádkou a četla jsem na EU želva, že se želva zimovat nemusí .

Že to prostě nepotřebuje, naopak to její vývoj pozdrží .

Ten proces zazimování mi přišel dost složitý a dlouhý a varovali,  , že začátečník tak často želvy zabije, hlavně pro mladé je to prý nebezpečné.

Jsem naprostý amatér, jenom jsem vlastnila deset let želvu Apolenu a ta mi právě při jednom zimování umřela, asi jsem tenkrát něco udělala blbě 😔

Tak by to to asi chtělo si o tom něco podrobějšího  nastudovat.. 

Chudák kámoška dostala želvy jako nevyžádaný dárek , jiná zas dostala chameleona, to jsou takový blbý nápady..

Nevím sice Doron jak myslíte větu o nastudování ale pro jistotu vás mohu ujistit že nic takového nepotřebuji, rovnou si případný rozpor mohu ověřit. Předpokládám že Pandinus na tom bude obdobně.

Díval jsem se na uvedené stránky, konkrétně na zimování. Mám jiné zkušenosti. Také považuji za nutné zdůraznit že překotný, nepřirozený růst mláďat upřednostňovat před přirozeným růstem je mírně řečeno na pováženou. To říkám přesto že si uvědomuji že cesta k úspěchu nebývá jediná, zejména tehdy pokud za úspěch považujeme zdravou želvu.  Všiml jsem si tam také fotek želvy s nateklýma očima prezentované jako ten správný stav při hibernaci. Takže ukážu jak takové oči vypadají u zimující želvy foto1+2,  dále u probouzející se želvy, tam je patrné spontánní zvlhčení okolo očí, oči se začínají čistit, foto 3, ukazuje postupný proces probouzení. 

Kdyby náhodou někdo poukazoval na to že “chudáci” želvy jsou celé špinavé tak upozorňuji že želva hibernuje zahrábnutá cca 4 měsíce  v substrátu a fotky jsou dělané bezprostředně po. 

Nebudu přímo reagovat na konkrétní příspěvek a jeho autora, takže jen obecně. Nezdá se náhodou všem zúčastněným že se zde vyvíjí ukázkový příklad toho proč pravidelně vítězí, se svými mnohdy absurdními nápady, aktivisté a jim podobní dobrozvěsti? Není to náhodou proto protože se dokážeme, kolegové a kolegyně, celkem spolehlivě dehonestovat sami mezi sebou? Tato spontánně  předváděná forma “jájínkovství” kdy můj zájem je vždy důležitější než zájem kolegy, byť trochu jinak orientovaného, je nebezpečná pro všechny,  hezky spravedlivě a rovným dílem. Myslím že pokud budeme v tomto duchu pokračovat i nadále, brzo se nebude hádat o čem a zbydou na chovatelství jen vzpomínky.

Tak a teď si připadám, krucinál, jako dobroser také ale vydržím to.

Opravdu jste ten příměr důkladně promyslela? Termín terarijní potvory raději nebudu komentovat, nepochopila by jste.

Děkuji.                                                                                                                                                                                                                                                                   K vašemu dotazu. Vyjádřit úhyn během hibernace v % by mohlo být zavádějící. To se možná dá, s výhradou, udělat u líhnivosti a  oplozenosti vajec. Ono totiž když máte třeba jednu želvu a dojde během hibernace k úhynu tak vyjádřeno v % je neúspěšnost 100%. Pokud želv zimujete 100ks je to už 1% a tak dále až se dostaneme v mnoha případech až na zanedbatelné ‰ přičemž pokaždé dojde k úhynu “jen” jedné želvy. Proto si myslím že daleko důležitější je schopnost posoudit zdravotní stav želvy, postup při přípravě na hibernaci, co a jak kontrolovat v průběhu zimování atd. Chtěl bych ještě zdůraznit že mnoho chyb se dělá při vlastním probouzení želv, přesto že takové probuzení je stejně, ne-li více, možné považovat za rizikové. Mnohdy k úhynu dochází právě v tomto období, tj. po úspěšném absolvování vlastní hibernace. Je to škoda, protože je to podobně jednoduché jako samotná příprava. Pokud máte zájem mohu ukázat jak poznat a podle čeho posoudit aktuální zdravotní stav želvy, jak vypadá hibernující želva a jak se probouzí.

Co se týká přípravy na hibernaci v podmínkách paneláku, spolehl bych se na doporučení Pandinuse, má to ověřené a připadá mě to jako jedna z nejlepších možností. Já bych vám neporadil dobře protože mé pokusy nekončili vždy tak jak bych očekával. 

Nakonec to nepříjemné. Ano k úhynům zřídka prostě dojde i kdyby se člověk stavěl na hlavu. Je to v řádu ‰ takže to s pokorou beru jako nevyhnutelnou součást kvalitního života. 

Ne “ideální” pouze jedna z možných, běžně se vyskytujících. Pro upřesnění, bezprostředně po vyloučení mívá tato forma moči konzistenci “hladkého” bílého jogurtu. Je potřeba vzít v úvahu že se vlhkost z moči hbitě vsákne do substrátu, tím se konzistence mění. Na vaší fotce je patrná, zejména v levé části, tendence k tvorbě hrudek. To může být zaviněno právě tím “vsáknutím” a nebo také tím že je na mě moc po ránu a blbě vidím. Kdybych chtěl být hodně pečlivý, tak aniž bych dělal jakoukoliv paniku, rozhodně bych se zaměřil na další vývoj situace. Tím mám na mysli zběžnou kontrolu dalších “výtvorů” této želvy. To by se  ale mělo dělat stejně neustále takže klid, zdá se vše v pořádku. Alespoň podle mého názoru.

Díky budu mít víc času, třeba se dokonce podaří napsat “ kdybych mohl” místo toho co jsem předvedl.🤣

Všiml jsem si, trochu pozdě, že používáte do želví boudičky seno. Použijte raději slámu, listí, hobliny. Seno v uzavřeném prostoru téměř okamžitě znehodnotí různé druhy plísní. To nechcete, riziko negativního působení na želvy je zbytečně vysoké.

1/ Nemáte zač.

2/ Popisujete přesně tu správnou situaci ve které by se v současné době a za stávajícího počasí (teplot) měly želvy nacházet. Jde nyní o to vydržet a přípravu na zimování nepokazit. Tuším že nechávat želvu venku za podmínek “že by ani psa nevyhnal” může být, zejména pro ženy, kapku stresující ale vydržte. Do zimoviště přesuňte želvy až teplota nebude (v zimovišti) stoupat nad 10°C. Mnohdy počasí nespolupracuje a zejména náhlý pokles venkovních teplot zaviní že ve sklepě bývá teplota ještě zbytečně vysoká. Proto máte-li možnost, větrejte co to jde. Pokud to nejde, hledejte alternativní umístění, byť třeba krátkodobé (garáž, chodby, zimní zahrady atd.)

3/ Zateplení přístřešku. Vlastní zateplení stěn a stropu, tak jak se obvykle praktikuje je pro želvy neúčinné. Daleko lépe poslouží prostor v ubikaci vyplněný slámou, hoblinami, nebo třeba opadaným listím. Mnohdy stačí jen řádně nakypřená zem alespoň do hloubky rýče. Proč si to myslím vám klidně mohu v případě zájmu sdělit.

Je založeno vlákno “Zimování želv” bylo by fajn kdyby jsem mohl odpovídat na tento problém najednou. Nevadilo by?

Ano zobnou si, ujišťuji vás však že to nemá s aktivní pastvou nic společného. Želva které umožníte pozvolna a přirozeně dospět do fáze hibernace nikdy neudělá takovou chybu že by se nacpala. Pokud se tak náhodou stane tak vždy a bez výjimky není příprava na hibernaci kvalitní. To bývá bohužel způsobeno neinformovanými a unáhlenými “záchrannými” akcemi chovatele.

Svůj názor na celý problém jsem zde již nedávno psal, tak vám to sem okopíruji, třeba to bude stačit. Pokud ne, klidně můžeme sporné body rozebrat.

K vlastní přípravě na hibernaci. 1/ Vždy nechat želvu venku až do prvních mrazíků. Nijak do její přípravy nezasahovat. Snižující se teplota a měnící se fotoperioda želvě napoví jak se má chovat, stejně tak jako nespočetným generacím jejích předků. Žádné koupání a nucené vyprazdňování není potřeba. Jediná smysluplná činnost z vaší strany je neztratit přehled o místě kde má tendenci se zahrabávat. Takové místo je třeba opravdu hlídat, protože ne vždy si želva vybere sebeluxusněji provedenou boudičku kterou v létě běžně využívá a klidně dá přednost šikovnému drnu ve výběhu. Nemá cenu jí násilím přesvědčovat, při teplejším podzimním dnu se vrátí na místo které si původně vybrala. Potřebuje klid bez zbytečné manipulace. Nemusíte mít ani strach z náhlých ranních mrazíků. Dostatek slámy a nakypřené země v boudičce, případně kupička opadaného listí u vyvoleného travního drnu bude dostačující ochrana. Obava že jí “něco” zůstane ve střevech je zbytečná. Ono jí tam opravdu něco zůstane a nezůstane to tam samo. Zůstává i část organizmů pomáhajících v trávení a zimuje společně se želvou. V opačném případě jsou následky zřejmé při jarním probouzení (posthibernační anorexie atd.) Jen pro představu, přijatá potrava je želvou zcela vyloučena ne dříve než za cca 30 dnů. Protože se vám to bude zdát nepravděpodobné tak zdůrazňuji zcela. Tato idea o dokonalém vyprázdnění zřejmě vznikla tím že je opravdu fatální jeden den želvu nacpat třeba salátem a druhý den jí šoupnout do ledničky k zimování. V takovém případě je stejně špatně ale úplně všechno. Podobně problematická je i “zoufalá” snaha želvu před hibernací co nejvíc zavodnit. Paradoxně se želvy nadbytečné vody před hibernací zbavují. Stačí si želvu pravidelně vážit a uvidíte. Zimní období je na lokalitách prakticky jediné kdy o vodu opravdu není nouze ať už v jakékoliv formě a představa že želva musí klasicky pít aby vyrovnala případný deficit je mylný. Tak asi tak.

Ještě ukážu jak to přibližně vypadá.

1/podzim

2+3+4/jaro

Stále venku, není důvod k přesunu do zimoviště. Některé stále ještě využívají možnosti se za slunečného dne trochu ohřát. 

Kdy do zimoviště? Rozhodně ne podle datumu ale podle skutečných průměrných teplot. Jak jde průměrná teplota pod 10°C je čas. Samozřejmě je třeba zohlednit možnost celonočních silnějších mrazíků. Bývají roky kdy zastihnete při akci želvy ještě v prosinci, tedy zejména vroubené a žlutohnědé.

Zimování venku? Ano stalo se, úspěšnost přežití záleží na tom jaké místo si želva k zahrabání vybere a pochopitelně na tom jak silné mrazy ten rok panují. Pokud její “nora” nepromrzne tak úspěšnost  přežití je opravdu vysoká.  Navíc je patrné že takto zimující želva bývá v daleko lepší kondici, samozřejmě když přežije. Riziko úhynu však bohužel existuje.

Když už se něco takového stane a pátrání je bezvýsledné, je výhodné pokrýt výběh vrstvou spadaného listí nebo slámy. Tím nemám na mysli poházet po výběhu pár lístků ale vrstvu alespoň cca 20 cm. Pomůže to proti promrznutí.

Co se týká zazimování želv mám otázku. Kde máte v současné době želvy umístěné? Ptám se proto abychom věděli kde začít. Neúspěch totiž není zaviněn neschopností nebo tvrdohlavostí želv nýbrž nepochopením a nedodržením podmínek přípravy na vlastní hibernaci. Přes to že hibernace, zejména příprava a ukončení, je stav vyžadující od želv řadu poměrně složitých přizpůsobení která se aktivují aktuálními podmínkami okolního prostředí, klade kvalitní příprava na chovatele pouze minimální nároky. Jde jen o to pochopit co se vlastně děje a vyvarovat se případných chyb.

Pokud by vám to připadalo nepravděpodobné tak vězte že želvy byly nuceny zimovat a přežít už dávno před tím než kohokoliv napadlo  jim do hibernace zasahovat.

Kvalitní hobliny? Z mého pohledu vyhovují želvám, zejména mladým, nejlépe. A takto vyhraněný názor nemám proto že bych měl k hoblinám nějaký mimořádný vztah. Prostě jen v dlouhodobém výběrovém řízení pravidelně, z mnoha důvodů, vyhrávají.

V ZOO prodejnách 1l á cca 50,-Kč. 

V prodejnách zahradnických potřeb jako mulč v různých frakcích 65l cca 600,-Kč. Též v malém balení jako substrát pro orchideje, tam už je cena vyšší.

Konkrétní odkaz neuvádím protože stačí zadat “piniová kůra” a vyskočí na vás mnoho prodejců.

Velké kousky kůry želva nezbaští páč není blbá a malé které se mohou nalepit na potravu nevadí, bez problémů projdou až do cíle. Na kvalitní smrkové hobliny sice nemá ale v každém případě je piniová kůra vhodnější volba substrátu pro želvy, než lignocel ať už v jakékoliv modifikaci. 

Nechci to nějak rozvádět ale pravděpodobně máte nějaký vážný důvod k tomu želvy zelenavé nezimovat, škoda. Želvě zelenavé vyhovuje v zimním období sklep a ne želví stůl.

Chrobák lesní (Anoplotrupes stercorosus)

Jestli dobře to se teprve uvidí. Zatím se zdálo že aktivisté postupují podle jednoduché ale osvědčené metody “krok vpřed, půl kroku vzad”.  Upřesním. Vynesou opatrně svůj záměr na veřejnost bez jednoznačného stanoviska a hned vzápětí celý problém zlehčí, zdánlivě odsunou na okraj pozornosti, rozdělí případné oponenty do zájmových skupin a čekají na reakce a další krok který si budu moci dovolit. V mezičase se ukájejí pocitem vlastní důležitosti a moci. Vždyť se to přece nemá konat hned a navíc pro ZOO to neplatí, jen pro nezodpovědné množitele kteří svou zbytečnou činností přímo ohrožují naše okolí včetně biodiverzity, životního prostředí, zbytečné produkce CO2 a já nevím co všechno jsou schopni do toho zamotat. Už raději přestanu fantazírovat ale jedno je jisté. Z mého pohledu jsou aktivisté jedna z nejhorších a nejnebezpečnějších verbeží společnosti pasoucí se na slabinách demokracie. Navíc jejich farizejství nezná hranic.

Dave rád bych odpovídal. Pokud to má mít smysl je třeba upřesnit na co vlastně odpovídám, což dosud nevím. Vycházím jen z toho co říkala veterinářka tj. “Prý se to stává hlavně u afrických druhů Geochelone.”  Tudíž nejpravděpodobnější možnost je pardáliska. A to vůbec neberu v úvahu skutečnost že rod Geochelone  se vyskytuje spíš v Asii ne v Africe tak jak to do nedávné doby platilo. Nejsem až takový puntičkář jak by se mohlo zdát ale doporučení pro chov třeba elegansek, platynot, atd. se liší od doporučení pro radiáty, pardálisky, sulkáty atd. Jestli přesně nevíte (což nepředpokládám) ukažte fotku.

Mnoho druhů se z rodu Geochelone vyčlenilo, “pardálka” v tom nelítá sama. Pro vaši informaci https://cs.wikiital.com/wiki/Geochelone . To se stává pokud se objeví nové skutečnosti které k takovému kroku nabádají.

Následující druhy, dříve připisované rodu Geochelone , jsou umístěny v různých rodech: † Geochelone atlas = Megalochelys atlas † Geochelone burchardi = Centrochelys burchardi Geochelone carbonaria = Chelonoidis carbonaria Geochelone chilensis = Chelonoidis chilensis Geochelone denticulata = Chelonoidis denticulata Geochelone gigantea = Dipsochelys dussumieri † Geochelone gymnesica = Centrochelys gymnesica Geochelone nigra = Chelonoidis nigra Geochelone pardalis = Stigmochelys pardalis Geochelone sulcata = Centrochelys sulcata Geochelone radiata = Astrochelys radiata Geochelone yniphora = Astrochelys yniphora † Sopečný geochelon = Centrochelys vulcanica Geochelone - https://cs.wikiital.com/wiki/Geochelone

Tin:

V tom článku jsou dole v diskusi vypsaný dobrý důvody. Chovatelé to přehání. 

Máte snad pocit že váš "dobrý důvod" je tento plácanec od Erika ?

Upřímně řečeno, nevím jaká emoce ve mě po přečtení článku sílí nejvíc. Takovou směs demagogie jsem dlouho nečetl. Hned na začátku použít slovní spojení "vlna solidarity" mezi chovateli. Jako kdyby hájili práva opuštěných novorozeňat. Nebo nazvat země které takový seznam přijali, za "hrůzný příklad". A na závěr ospravedlnit chov v zajetí jako správné řešení, protože jeho ukončen, by bylo nelidské je rozdělit a nechat dožít. To chce velkou dávku pokrouceného pohledu na život, přírodu a její zacho.

Nebo snad jiný, následující? Já jen abych si dokázal odvodit míru vašeho pokrouceného pohledu na život a touhy nechat si řídit své zájmy od kohosi vyššího.

Rozpor vysvětlen a vyřešen ke spokojenosti zúčastněných na SZ.

To už zní lépe Dave. Zdá se tedy že kometa odhadla situaci správně. Přesto však nevidím souvislost litiázy a vaječných skořápek. On se močový kámen tvoří relativně dlouho a za tu dobu se na tak exponovaném místě jako je kloaka může ledasco přimotat. Pravděpodobnost že se problém bude opakovat je téměř jistá, zejména tehdy když nezměníte dosavadní podmínky chovu a složení stravy. Nesprávná funkce ledvin je problém jehož náprava bude běh na dlouhou trať a mnohokrát bez cíle. Na fotkách vidíte jak by měla moč a její konzistence vypadat. Zmínil jste rod Geochelone takže předpokládám že máte pardálisky, sulkáty nebo snad madagaskarské radiáty. Podívejte se jak obvykle vypadá moč těchto druhů. Konkrétně u S. pardalis. i když je to vcelku shodné u většiny suchých želv. Na vzhled a konzistenci moči má vliv aktuální možnost doplnit si potřebnou vodu pitím. Nedostatek pitné vody a současný příjem suché potravy (trávy, bylin, atd.) spolu většinou úzce souvisí (roční období). Želvy však dokáží  koncentrovat moč do té míry že výsledný produkt je až pastovité konzistence.  Fotka 1-2-3 proto ukazují v sestupné tendenci jak to vypadá. Upozorňuji že takové to klasické želví počůrání chovatele při manipulaci má s močí jen pramálo společného. Fotka č. 4, tady to máte komplet.