Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 07.10.2024, 22:55:45
Ano, u nás též. Valach, který u nás vyrůstal od hříběte v době kdy začal dospívat a nabírat síly začal šikanovat stárnoucí dva valachy kteří ho do té doby vychovávaly a jednu z mých kobyl. Ta byla věčně domlácená a já nevěděla proč až jsme nainstalovali kameru. Pořád jsem váhala, zda valacha, který byl u nás v ustájení vypakovat, jen mi bylo líto kamarádky které patřil. Ve finále mému koníkovi přerazil nohu. A ne, utahat ho prací nepomůže, den před tím byl na téměř 3 hodinové vyjížďce s majitelkou. Nikdy víc bych podobnou situaci ve stádě netolerovala. u nás to gradovalo téměř 8 let a nesedlo si to.
Tady paní zadavatelce nikdo normálně neodpověděl na její konkrétní dotaz ! Ano, koza může být v suchém zavětrovaném chlívku, ideálně pokud teploty neklesnou hluboko pod nulu. Měli jsme jednu! - na mléko, rozhodně jsem neměla v plánu s ní zachraňovat plemeno čehokoliv, natož stavy koz v česku. Koza měla rozdělený box s poníkem, přes den žila ve stádě mezi koňmi - měla natažené spodní lanko u ohradníku aby neprolezla, a odpoledne za mnou chodila když jsem byla u zvířat, vítala návštěvy když někdo přijel. Dojila jsem ji na mléko pro syna - v podstatě na něm vyrostl po odkojení, mléko do kuchyně, zbytek dostali stájové kočky, občas si někdo vzal pro alergické dítě. Kůzlata se rozprodala na maso, nebo skončila v mrazáku. V 17ti letech mi ji humánně uspala veterinářka, příslušně jsme ji obrečeli a zakopali za výběhem. Pokud budu mít alergické vnouče pojedu stejný model a nikdo mě nepřesvědčí že bude týraná !
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 17.07.2024, 12:45:01
Botičky nevedou přes spěnku, jedna přezka je přes kopyto, ta druhá je přes korunku, ale nedotahuje se napevno - nechává se na dva prsty vůle. Výhoda je hlavně v tom, že boty se používají pouze na práci, jinak má kopyto přirozený kontakt s povrchem. Ke mně přišla ta stará kobča ze sportovní stáje, celý život nonstop kovaná a patky měla od sebe cca 1 cm - hrůza. Krásně se jí kopyto za ty dva roky naboso rozšláplo a zesílila stěna chodidla. Nazouvání se za chvíli naučíte, zabere to zhruba tolik času, jako když jsem nasazovala mému bývalému valachovi šlachovky na každou práci, protože se strouhal. Ona to není guma, nějaké tvrzené PVC, paní Vostatková říkala, že endurační jezdci je mají zhruba 2 sezony. V našem rekre režimu to vidím tak na 4 minimálně. A jednotlivé opotřebované součástky se dají měnit, takže nemusíte kupovat novou botku. Ano , já je používám, pouze na předky, ale to si asi musíte vyhodnotit sama 🙂
Přidávám se k dámám výše - kobča se udržuje v relativně přiměřením stavu hlavně díky pravidelnému pohybu - též jsem si musela domluvit b-ritera. Mám svoje u domu, takže ustájení kvuli pastvě měnit nelze, zase si s tím mohu víc pohrát 🙂Na noc dostává na pastvině náhubek s otvorem 3 cm, takový ten klasický za cca 600-Kč,, extra jsem tam ještě prostřihovala větší otvory na dýchání. Přes den, kdy koně stojí v přístřešku v těchto parnech sundávám. Rovněž nechci kovat, takže na štěrkových eurocestách, kterých je čím dál víc, používám botičky renegade viper. Přijede p. Vostatková z Boty pro koně.cz, botky Vám vybere a napasuje. Moje nejstarší kobča ( 24 let) je nosí cca 2x v týdnu na zhruba hodinovou vyjížďku, má je druhou sezonu a vypadá to, že je bude mít až do konce. Ale všechny jednotlivé díly včetně podrážek se nechají vyměnit zvlášť, takže největší investice je první pořízení + napasování. Mladá shagyna si na ně zvykla velmi rychle a chodí v nich krásně uvolněně i po těchto cestách. Dřív se na nich kroutila a snažila se být z cesty rychle pryč. Dají se rovněž dokoupit gelové nebo pryžové vložky k dopasování botiček a k lepšímu tlumení nárazů - mám v plánu pro starou kobuši.
Mám podobný problém s Shagya arabkou a ano souhlasím že je to zejména tím že dokážou zužitkovat i tu nejchudší pastvu ( natož pak to co roste letos po těch deštích). A ano také se dožírá. Letos zkouším kombinaci náhubku a větší práce - 1 x v týdnu drezurní trénink, 1 x v týdnu delší intenzivnější vyjížďka, cca 2-3 v týdnu normální aspoň hodinová vyjda - dle času. A docela to funguje - není sice úplně twigy ale ani morbidně obézní jako byla loni, kdy nemohla intenzivně pracovat po zranění. Nedostává žádný příkrm jen minerálku formou kostek Minerals briks. Mám tři koně, z nichž jedna je 24 letá ČT kobyla u které zase musím hlídat aby nešla z váhou dolů a je docela peklo tohle zkorigovat.
Jestli tomu dobře rozumím, nabízíte práci za ustájení svého koně ? Nechcete jít ke mně ? 🙂))), bohužel jsem z UL. Druhým rokem nabízím ustájení formou platba za krmivo, stelivo, energie a zbytek si odpracovat společnou péčí o koně ( 4 lidi, 4 koně - nic dramatického), prostě někoho do party když já vypadnu z procesu - dovolená, nemoc…. Tady v okolí je to nastavené, že radši každý vypustí koně na louku ve jménu přirozenosti, jen párkrát do měsíce přijde ( v lepším případě) koně podrbkat, kouknout se že žije, pochytračit si a hotovo. Snažím se držet formu dřívějších JO - všichni dělají všechno, kdo přijde první začne kydat, případně sbírat bobky…, ale fakt se nikdo nehrne - mám aktuálně jedno volné místo. A to máme poměrně vymazlenou rodinnou stáj, 4 venkovní boxy na zimu, v létě přístřešky na dvou pastvinách cca 3,5 ha. PS. Tak kdyby to četl někdo z okolí TP, nebo UL tak víte kam se obrátit 🙂
Zdravím, jdu ke zkušenějším pro radu. Máme tříletého kocoura ( český mix, z útulku ) polodomácího- většinou spí doma, ale chodí každodenně ven ( bydlíme kus za vesnicí, v polích a loukách). Stravuje se doma - granule, 2 x denně kapsička, trochu bílého jogurtu, trochu mléka - kupuji bezlaktózové, a neustále má k dispozici misku s vodou. Nikdy jsme ho ale neviděli pít, i když je venku fakt hnusně a on se většinu dne proválí v křesle u krbu, k misce s vodou nejde. Máme ještě 2 čistě venkovní kočky - ty mají v buňce své zázemí s krmením a vodou a ty vídám pít poměrně často. Nemůže mít kocour v budoucnu problém s ledvinami ? Není potřeba tekutiny doplňovat nějak jinak ? Četla jsem, že kočky pochází z Afriky a mají přirozeně menší potřebu pít, na druhou stranu jsem od známých slyšela o kocourech co v brzkém věku odešli na ledviny . Děkuji za rady.
Ještě se vrátím k těm suchým mrazům - mám právě v živé paměti ( a je to zhruba 30 let ), kdy zhruba na 14 dní padli noční teploty k -24 st. ( bydleli jsme tenkrát pod Brdy ) , koníci se po ránu klepali a my šily deky ze strarých spacáků abychom na ně měly co dát, běžně k dostání deky moc nebyly a kdo ji měl dovezenou z Německa byl král. A většina odborných článků říká že do -10 netřeba řešit a pak je dobré koni pomoct. Samozřejmě přidávám seno, o to nic, jen bych se nerada dočkala problémů ze zády ve stáří. Takže spíš mi jde o tyto extrémní teploty co je dobré mít po ruce abych pomohla a neuškodila. Běžně po práci hodím odpocku a po dopocení sundám, mají k dispozici přes den přístřešek a na noc jdou do boxů, takže v běžném marastu je neřeším.
Zdravím, vím že na fauně bylo k tomuto tématu napsáno mnoho, nicméně zakládám zde znovu. Jakou gramáž deky byste doporučili pro tepl. kobylky 8,14, 23 let v režimu 12/12.
Na noc lehký, kvalitně zavětrovaný nezateplený venkovní box s velkou vrstvou slámy, přes den přístřešek chráněný ze tří stran, se senem. Všechny kobylky jsou v dobré kondici, dobře nasrstěné, neholené. Nejstarší dostává deku 300gr pokud teploty padnou v noci pod nulu, ty dvě mladší krom odpocek zatím dekované nebyly, ale uvažuji právě o pořízení dek, pokud by šla teplota k -10st a níž. Je dle vašeho názoru deka s 300gramáží dostatečná, nebo byste doporučili větší, případně menší ? Děkuji,
