Hejno, Ronjo, jedině hejno😄😄! Drahé soudružky už jsou doma, pokoušela jsem se již několikrát vyfotit, jenže ony prostě odmítají opustit prostor přístřeší, co mají na zahrádce a vždy když se je snažím vyblejsknout, vytvoří v rohu beztvarý chuchel peří, tže není poznat “kdo je kdo” 😄, takhle to prostě nejde, že jo, chybělo by úplně zátiší a tháák, tže pořád čekám na den, kdy konečně vylezou ven😄. Ale jinak holky musím říct, že…do drůbežárny to máme asi 30 km, jela jsem tam poprvé, dříve nám je vždy brával soused, ale on si jezdí brzo na jaře a to my nechceme, tak jsme si tam musely dojet samy. Byla to solidní dámská jízda😄! Dvě ženské, navigace a přepravka na kočku, no ehm…dojely jsme celkem dobře, navigace fungovala, vzhledem k tomu, že drůbežárna je tak lehce mimo civilizaci, kdesi mezi poli na kopci, totálně bez značení, tak nemít navigaci, jezdím tam ještě dnes! Vjezd do samotného objektu už byl značený hezky, tže dobro došli! Ale pak přišel šok! Před náma bylo pár aut, tak jsme nic moc neviděly, ale když se to tam trochu uvolnilo, a před náma zůstalo jen jedno auto, do kterého zrovna zaměstnanec drůbežárny nesl avizované kuřice, padly nám brady a lehce stoupl tlak, protože ty kuřice byly obří a pohled nám padl na tu pidipřepravku na kočku, no heh…jako, když auto před námi odjelo a my vylezly s tou přepravkou, všici se začli tlemit, že jako kolik jich tam chceme nacpat😄? No, jenom 4 kusy jsme měly objednané, tak to prý se vejdou. Měla jsem objednané zlaté kropenky ve světlé barvě, ty jsme brávaly vždy na jaře, ale teď v červenci jim už asi došly nebo co, tak je máme v tmavé barvě, ale jako musím říct, že ony jsou snad ještě hezčí, tže nám to vlastně vůbec nevadilo! Daly jsme si je na zadní sedačku, ale to se nedalo, a asi po pěti kilometrech putovaly do kufru, ne proto, že by nějak zapáchaly, ale protože za celou dobu nezavřely zobáky a přerušily i radio Kiss😄😄. Doma jsme je vyplivly na zahrádku do přístřešku, kde jsou pořád zalezlé, ráno a večer se učí chodit do kurníku, ten je mimo zahrádku, tak se učí cestu a to už jim celkem jde, ale to, že mají zahrádku celou pro sebe, tak to ještě od soboty nepochopily😄. Ty jarní kuřičky bývaly bystřejší, no ale co už, ony to pochopí😄. Konec slepičího hlášení!